Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.4 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
UN Open Source Week 2025 probíhá tento týden v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Středeční a čtvrteční jednání bude možné sledovat na UN Web TV.
Byla vydána nová verze 2.50.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 98 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Infrastrukturu pro chatovací aplikaci Telegram provozuje člověk s vazbami na ruské zpravodajské služby. Upozorňují na to investigativní novináři z redakce iStories. „Vedneev dodává služby ruskému státu včetně jeho jaderného institutu nebo zpravodajské službě FSB,“ říká v podcastu Antivirus novinář Jan Cibulka. Uživatelům, kteří si chtějí své informace chránit, doporučuje Telegram vůbec nepoužívat, a raději zvolit jednu z alternativ, WhatsApp nebo Signal.
The Trump Organization spustila ve Spojených státech mobilní síť Trump Mobile s neomezeným tarifem The 47 Plan za 47,45 dolarů měsíčně a představila vlastní značku telefonů The T1 Phone s Androidem za 499 dolarů.
Vývojáři KiCadu se na svém blogu rozepsali o problémech KiCadu v desktopových prostředích nad Waylandem. KiCad běží, ale s významnými omezeními a problémy, které podstatně zhoršují uživatelský komfort a vývojáři je nedokážou vyřešit na úrovni KiCadu. Pro profesionální používání doporučují desktopová prostředí nad X11.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Slashdot odkazuje na článek InfoWorldu, který mluví tom, že stále větší množství firem dává přednost jiným svobodným licencím než GPL. Mike Milinkovich, výkonný ředitel Eclipse Foundation, v článku říká, že je „úplně pitomé“ tvrdit, že svět potřebuje jen jednu open source licenci, jak to dělají zastánci GPL.
Tiskni
Sdílej:
že svět potřebuje jen jednu open source licenci, jak to dělají zastánci GPL.
Sice som uz vela krat pocul nazor, ze GPL nepotrebujeme, alebo ze je GPL na nic licencia a ze ako si ty autori dovoluju ju pouzit, ale ze potrebujeme len GPL som este nepocul.
Sam sa pokladam za zastancu GPL a pouzivam ju, kde sa da. Ale viem, ze aj ine licencie maju svoje opodstatnenie a svoje miesto pri vyvoji F/OSS.
12.8.2009 12:37
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
ze potrebujeme len GPL som este nepoculJsou lidé (třeba RMS), kteří by rádi viděli GPL úplně všude, ale z pragmatických důvodů (lepší částečný pokrok než žádný, tedy raději LGPL než proprietární licenci) jsou smířeni i s dalšími svobodnými licencemi.
Proti jiným licencím obecně nic nemám. Ale když to pak dopadá jako u slovníků pro OpenOffice, které nemohou být z licenčních důvodů přímo přibalené, tak mě to pěkně sejří.
12.8.2009 12:46
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
Ten nekdo nejspis vytvari svobodny slovnik a na nejakem nahodnem bundlovani s jinou aplikaci puvodne nemyslel.
12.8.2009 12:51
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
12.8.2009 13:03
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
A co když u toho slovníku musí souhlasit každý, kdo do něj přidal nějaké slovíčko? Netrvdím, že to tak určitě je, natolik do toho nevidím. Ale pokud ano, tak je to v podstatě nemožné.
Jenže ono je to naopak 
Když vytvoříš nějaký open source software (či knihovnu), tak ho dáváš ostatním k dispozici, můžou ho použít – není to tedy tak, že bys vydáním ostatní prosil, aby tvůj program začali milostivě používat a musel se jim podbízet „vhodnou“ licencí.
If the Program specifies that a certain numbered version of the GNU General Public License “or any later version” applies to it, you have the option of following the terms and conditions either of that numbered version or of any later version published by the Free Software Foundation.
GPL obsahuje konverzní klausuli or later version, takže s ní žádný problém není
Osobně bych měl asi docela problém dát FSF bianco šek na jakoukoli licenci, se kterou kdy v budoucnosti přijdou, jen s nic neříkající podmínkou, že se bude jmenovat "GPL verze n". A směr, kterým se ubírá GPLv3, ukazuje, že opatrnost je na místě.
Problém je, že bez této klauzule je daná aplikace/knihovna do budoucna zkriplená.
Pokud výrazem "zkriplená" myslíte, že je výrazně omezena použitelnost kódu v jiných budoucích projektech, tak to je v první řadě způsobeno už tím faktem, že se autor rozhodl použít GPL, která je místo na sdílení kódu a na spolupráci v první řadě zaměřena na ochranu drahocenného "free" kódu před "zlými uzavírači". Navíc tím FSF nechtěně potvrdila má dřívější slova, že GPL je vlastně "nekompatibilní i sama se sebou. Dříve jsem na toto upozornění dostával odpověď, že je přeci nesmysl, aby někdo vymýšlel licenci, která bude fungovat stejně jako GPL, ale nebude to GPL. Teď s takovou licencí přišla sama FSF a ukázala, že ta hypotetická situace může být zcela reálná.
Pokud má někdo s touto klauzulí problém, doporučuji zvolit jinou licenci než GPL. Přijde mi že většina jednotlivců a firem nemá s klauzulí problém (nebo se alespoň nakonec rozhodli ji ponechat).
A to mne trochu děsí. Ale vidím v tom je jedno z mála pozitiv GPLv3: ukázala těm, kdo dříve bezmyšlenkovitě akceptovali dodatek o "any future version", co všechno by v budoucnu taková "any future version" mohla obsahovat. A mnozí z nich na základě toho raději zůstali striktně u GPLv2.
Ohledně GPLv3 nevím kde je problém, pouze upřesňuje GPL myšlenku na aktuální stav použití software.
Podle mne je rozdíl zcela zásadní. GPLv2 se zabývala pouze tím, zda je kód včetně případných úprav dále šířen pod stejnou licencí. Takže pokud jste chtěl GPLv2 software pouze používat, nekladla na vás naprosto žádné omezení. Pokud jste ho chtěl dále šířit (beze změn), stačilo zachovat licenci. U GPLv3 software už musíte studovat krkolomné formulace a dusit se v právnických kličkách už v okamžiku, kdy ho chcete použít v nějakém embedded zařízení. A to je podle mne špatně, nemluvě o tom, že ještě nemáme tušení, co si FSF vymyslí v GPLv4 nebo dalších verzích. Pro inspiraci se podíveje se třeba na Affero GPL, která vás svazuje dokonce už v okamžiku, kdy takto licencovaný software pouze hodláte spouštět na svém vlastním počítači a nikam ho šířít nechcete.
A to mne trochu děsí. Ale vidím v tom je jedno z mála pozitiv GPLv3: ukázala těm, kdo dříve bezmyšlenkovitě akceptovali dodatek o "any future version", co všechno by v budoucnu taková "any future version" mohla obsahovat. A mnozí z nich na základě toho raději zůstali striktně u GPLv2.
Myslím, že takové strašení vůbec není na místě. V GPL licenci se totiž píše:
If the Program specifies a version number of this License which applies to it and "any later version", you have the option of following the terms and conditions either of that version or of any later version published by the Free Software Foundation. If the Program does not specify a version number of this License, you may choose any version ever published by the Free Software Foundation.
Což znamená, že s budoucími verzemi mohou uživateli práva jedině přibývat, nemůže o žádná práva přijít, nebo být zatížen novými požadavky* – uživatel totiž může stále používat software podle pravidel, která stanovila původní verze licence.
Řeči o „biaco šeku“ jsou tedy nesmyslné. Důvod ke stanovení konkrétní verze GPL (bez dodatku „any later version“) má pouze ten, kdo se obává, že by další verze přidávaly příliš mnoho svobod a nebyly by tak přísné jako současná verze (např. by se GPL začala přibližovat BSD licenci) – pokud se tedy autor obává, že by uživatelé softwaru mohli tímto způsobem dostat (aniž by do toho autor mohl mluvit) od FSF více práv, než si on přeje (než stanovuje současná licence), má smysl, stanovit konkrétní verzi licence. Jinak se není čeho bát.
*) např. povinnost mít v kanceláři pověšený obraz RMS, nebo při použití programu odříkávat nějakou FSF modlitbu (z toho mají asi fanatičtí odmítači GPL hrůzu 
)
To ale platí pouze za předpokladu, že projekt zůstane navždy GPLv2+
Ne – uživatel může vždycky používat původní verzi softwaru pod původní verzí licence. Jeho práva nejsou nijak dotčena. Pokud si stáhnu software ve verzi 1.1 a pod licencí GPLv2 (nebo 2+) mám záruku, že tenhle kód můžu navždy používat pod touto licencí – bez ohledu na to, co si vymyslí autor programu nebo lidi z FSF – jako uživatel nabudu určitá práva a ty mi nikdo nemůže vzít.
Co se stane s dalšími verzemi je vždycky ve hvězdách. Uživatel totiž nemá žádný implicitní nárok, že budou vycházet další verze programu a že budou pod licencí, jaká se mu líbí. Ony totiž další verze programu vůbec vycházet nemusejí, autora může přejet auto, nebo se na program jednoduše vykašle, protože nebude mít čas nebo ho to přestane bavit. Nebo se autor klidně může rozhodnout, že program přelicencuje a další verze bude šířit pod licencí typu EULA. Tohle je prostě přirozený fakt a je třeba ho brát na vědomí.
Důležité ale je, že kdokoli může vzít poslední verzi programu pod původní licencí a rozvíjet ji podle svého. Ať se stane cokoli, i kdyby se všichni z FSF stavěli na hlavu, situace uživatele se nemůže zhoršit – původní kód pod původní licencí mu nikdo nevezme. Pokud další verze vyjde pod licencí, se kterou nesouhlasíš, tak si představ, že další verze vůbec nevyšla
Pokud člověk ten software píše sám, nebo v pár lidech, tak v tom není problém – já taky „or any later version“ neuvádím, protože kdykoli ten software můžu přelicencovat na vyšší verzi (např. kdyby mi časem někdo napsal, že ho chce používat pod GPLv4, tak si tu licenci přečtu a klidně mu to pod GPLv4 vydám, pokud nebudu mít nic proti).
Ta poznámka „or any later version“ je tam spíš pro spíš pro větší týmy, které by se složitě musely shánět dohromady a dohadovat se – tak se to prostě ošetří nazačátku a pak není potřeba nic řešit.
je celkem hloupé tuto klauzuli odstraňovat
Já nic neodstaňuji 
Licenci nechávám v původním znění podle FSF. Jen u programu píšu, že je např. pod GPLv3. S tím, že bych to automaticky „upgradoval“ v případě že vyjde další verze … asi je to jedno, klidně bych tam „or any later version“ mohl připsat
To ale platí pouze za předpokladu, že projekt zůstane navždy GPLv2+
Ne – uživatel může vždycky používat původní verzi softwaru pod původní verzí licence. Jeho práva nejsou nijak dotčena. Pokud si stáhnu software ve verzi 1.1 a pod licencí GPLv2 (nebo 2+) mám záruku, že tenhle kód můžu navždy používat pod touto licencí – bez ohledu na to, co si vymyslí autor programu nebo lidi z FSF – jako uživatel nabudu určitá práva a ty mi nikdo nemůže vzít.
Co se stane s dalšími verzemi je vždycky ve hvězdách. Uživatel totiž nemá žádný implicitní nárok, že budou vycházet další verze programu a že budou pod licencí, jaká se mu líbí. Ony totiž další verze programu vůbec vycházet nemusejí, autora může přejet auto, nebo se na program jednoduše vykašle, protože nebude mít čas nebo ho to přestane bavit. Nebo se autor klidně může rozhodnout, že program přelicencuje a další verze bude šířit pod licencí typu EULA. Tohle je prostě přirozený fakt a je třeba ho brát na vědomí.
Důležité ale je, že kdokoli může vzít poslední verzi programu pod původní licencí a rozvíjet ji podle svého. Ať se stane cokoli, i kdyby se všichni z FSF stavěli na hlavu, situace uživatele se nemůže zhoršit – původní kód pod původní licencí mu nikdo nevezme. Pokud další verze vyjde pod licencí, se kterou nesouhlasíš, tak si představ, že další licence vůbec nevyšla
Omylem jsem to odeslal dvakrát.
Odpovídejte pod ten první příspěvek
(v tomhle je překlep).
Pokud výrazem "zkriplená" myslíte, že je výrazně omezena použitelnost kódu v jiných budoucích projektech, tak to je v první řadě způsobeno už tím faktem, že se autor rozhodl použít GPL, která je místo na sdílení kódu a na spolupráci v první řadě zaměřena na ochranu drahocenného "free" kódu před "zlými uzavírači". Navíc tím FSF nechtěně potvrdila má dřívější slova, že GPL je vlastně "nekompatibilní i sama se sebou. Dříve jsem na toto upozornění dostával odpověď, že je přeci nesmysl, aby někdo vymýšlel licenci, která bude fungovat stejně jako GPL, ale nebude to GPL. Teď s takovou licencí přišla sama FSF a ukázala, že ta hypotetická situace může být zcela reálná.Takto zkriplit jí ovšem musí autor díla, standardně zkriplená není. Je otázkou jestli je dobře, že je tato klauzule volitelná. Pak by takový problém nenastal a lidi kteří by s klauzulí nesouhlasili by použili jinou licensi.
A to mne trochu děsí. Ale vidím v tom je jedno z mála pozitiv GPLv3: ukázala těm, kdo dříve bezmyšlenkovitě akceptovali dodatek o "any future version", co všechno by v budoucnu taková "any future version" mohla obsahovat. A mnozí z nich na základě toho raději zůstali striktně u GPLv2.Pointa "any future version" je v tom, že nadále můžete SW používat pod starou verzí a nová verze GPL vás navíc nijak omezit nemůže. Maximálně může více otevřít.
Podle mne je rozdíl zcela zásadní. GPLv2 se zabývala pouze tím, zda je kód včetně případných úprav dále šířen pod stejnou licencí. Takže pokud jste chtěl GPLv2 software pouze používat, nekladla na vás naprosto žádné omezení. Pokud jste ho chtěl dále šířit (beze změn), stačilo zachovat licenci. U GPLv3 software už musíte studovat krkolomné formulace a dusit se v právnických kličkách už v okamžiku, kdy ho chcete použít v nějakém embedded zařízení. A to je podle mne špatně, nemluvě o tom, že ještě nemáme tušení, co si FSF vymyslí v GPLv4 nebo dalších verzích. Pro inspiraci se podíveje se třeba na Affero GPL, která vás svazuje dokonce už v okamžiku, kdy takto licencovaný software pouze hodláte spouštět na svém vlastním počítači a nikam ho šířít nechcete.GPLv2 se zabývala pouze tím co bylo nutné v dané době. Avšak jak vývoj pokročil a objevily se v masovém měřítku nové způsoby distribuce a užívání, a zejména podkopání jednoho ze základních principů GPL (Tivoizace), bylo potřeba rozšířít licensi o další případy. Problémem je, že sice dostanete přístup ke zdrojákům a můžete je modifikovat, ale už je nemůžete spustit, protože mimo dané embedded využití to postrádá obvykle smysl. U klasického software můžete modifikovat a spustit bez problému. Affero GPL je specifická variace GPL license která má také svůj význam (zejména v dnešní době masivního server-side nasazení čistě jako služba, kde je normální GPL neúčinná), je plně na autorech daného díla zda-li ji chtějí využít nebo ne.
Jak to tedy bude, když někdo bude chtít použít dohromady software podle GPLv3 a podle „GPLv2 or any future version“ a v druhém případě se bude řídit pravidly GPLv2? To asi také nepůjde, ne?Jako celek se bude řídit pravidly GPLv3. Daný kód pod GPLv3 však může být v daném projektu pouze volitelná část a v případě nepoužití se lze řídit GPLv2. Nebo pokud budete chtít z cizího programu použít třeba jen nějakou malou část, která je zrovna pod GPLv2. Stejnej princip je ikdyž si místo GPLv2 dosadíte libovolnou jinou GPL kompatibilní licensi (např. BSD).
Druhá věc, neumožňuje ten dodatek „or any future version“ program „přelicencovat“? Tj. já jako autor vydám program pod GPLv2 nebo vyšší, někdo program upraví, bude se řídit GPLv3 a program vydá pod GPLv3? Nebo je něco, co mi jako uživateli, který se řídí GPLv3, něco brání tento program dál poskytnout pod GPLv3?Ano, přelicencování na vyšší verzi je možné kýmkoliv, dokonce i z LGPL na GPL. Původní autoři však mohou danou změnu odmítnout začlenit do své verze. Pointa je že v každém případě nedojde k uzavření kódu, a ikdyž je třeba nemůžete v původním projektu použít z důvodu odmítnutí nové verze license autory původního projektu, lze jej studovat nebo mít samostatnou verzi pod vyšší verzí license (např. spravovanou komunitou).
Ano, přelicencování na vyšší verzi je možné kýmkoliv, dokonce i z LGPL na GPL. Původní autoři však mohou danou změnu odmítnout začlenit do své verze. Pointa je že v každém případě nedojde k uzavření kódu, a ikdyž je třeba nemůžete v původním projektu použít z důvodu odmítnutí nové verze license autory původního projektu, lze jej studovat nebo mít samostatnou verzi pod vyšší verzí license (např. spravovanou komunitou).To vše ale platí jedině za předpokladu, že nepřijde nějaká GPLv4, která uzavření kódu umožní. Pak bude moci kdokoliv vzít kód pod GPLv2 nebo vyšší, přelicencovat jej na GPLv4 a uzavřít.
Avšak jak vývoj pokročil a objevily se v masovém měřítku nové způsoby distribuce a užívání, a zejména podkopání jednoho ze základních principů GPL (Tivoizace), bylo potřeba rozšířít licensi o další případy. Problémem je, že sice dostanete přístup ke zdrojákům a můžete je modifikovat, ale už je nemůžete spustit, protože mimo dané embedded využití to postrádá obvykle smysl.
A teď se na to zkuste podívat z pohledu výrobce takového zařízení. Prodáte někomu hotový odladěný přístroj včetně firmware, on si tam nahraje vlastní (lhostejno, zda jde o modifikaci toho vašeho nebo úplně cizí), ta něco zničí (data, v horším případě i hardware), on tam nahraje zpátky vaši původní verzi a půjde přístroj reklamovat. Divíte se, že se chce proti takovému chování bránit?
Tohle by samozřejmě šlo řešit tím, že pro přehrání firmware nepodepsaným bude potřeba přepnout nějaký zapečetěný přepínač a po porušení pečeti ztratí záruka platnost. Ale jak chcete řešit situaci, kdy zařízení obsahuje třeba bluetooth/wifi/… modul, který při určitém nastavení parametrů bude překračovat zákonem povolené limity pro vysílací výkon? Pak výrobce v některých zemích prostě nebude smět uvést na trh zařízení, které umožní poměrně snadným postupem vysílací limity překročit, protože by se sám vystavil riziku trestního postihu.
Affero GPL je specifická variace GPL license která má také svůj význam (zejména v dnešní době masivního server-side nasazení čistě jako služba, kde je normální GPL neúčinná), je plně na autorech daného díla zda-li ji chtějí využít nebo ne.
Ano, je to na autorech. Ale je to pořád stejný problém, který v původní podobě zavádí už GPL jako taková: jde o licenci, která v zájmu ochrany drahocenného "free software" před "zlými uzavírači", brání naplnění základní myšlenky open source - spolupráce a sdílení kódu. Affero GPL v tom jde ještě dál než GPL, protože vás omezuje už v okamžiku, kdy budete chtít takový kód spouštět na svém vlastním počítači, aniž byste ho jakkoli dál šířil. A to je dost alarmující, protože jakkoli mám ke klasické GPL výhrady, tak zatím nikdy (ani ve verzi 3) neomezovala svobodu toho, kdo chce daný software pouze používat.
Tohle by samozřejmě šlo řešit tím, že pro přehrání firmware nepodepsaným bude potřeba přepnout nějaký zapečetěný přepínač a po porušení pečeti ztratí záruka platnost. Ale jak chcete řešit situaci, kdy zařízení obsahuje třeba bluetooth/wifi/… modul, který při určitém nastavení parametrů bude překračovat zákonem povolené limity pro vysílací výkon? Pak výrobce v některých zemích prostě nebude smět uvést na trh zařízení, které umožní poměrně snadným postupem vysílací limity překročit, protože by se sám vystavil riziku trestního postihu.Především je chyba, že to daný modul vůbec umožňuje. Neorientuju se v zákonech týkajících se tohoto tématu, ale nenastává stejný problém pokud si daný modul uživatel objedná přímo? (pokud je tedy vůbec dostupný) Pokud nejde objednat přímo, pak problém není. Nicméně, nevím proč by nemohl tvůrce koncového zařízení udělat HW opatření aby toto nemohlo nastat, např. převedením takových řídících funkcí do HW se kterým SW pouze interaktuje bez možnosti narušení limitů.
Ano, je to na autorech. Ale je to pořád stejný problém, který v původní podobě zavádí už GPL jako taková: jde o licenci, která v zájmu ochrany drahocenného "free software" před "zlými uzavírači", brání naplnění základní myšlenky open source - spolupráce a sdílení kódu. Affero GPL v tom jde ještě dál než GPL, protože vás omezuje už v okamžiku, kdy budete chtít takový kód spouštět na svém vlastním počítači, aniž byste ho jakkoli dál šířil. A to je dost alarmující, protože jakkoli mám ke klasické GPL výhrady, tak zatím nikdy (ani ve verzi 3) neomezovala svobodu toho, kdo chce daný software pouze používat.Ano spolupráce může být narušena, bohužel. Nejde to udělat jinak a zároveň zachovat nemožnost uzavření. Affero GPL sem podrobně příliš nezkoumal, ale daný kód si můžete spouštět kde chcete, pouze pokud jej zpřístupníte přes síť ostatním uživatelům, tak těmto uživatelům musíte dát možnost získat zdrojové kódy. Rozhodně je nemusíte dávat věřejně pokud daná služba není veřejně dostupná.
Především je chyba, že to daný modul vůbec umožňuje.
To není tak jisté. Skutečný vysílací výkon může záviset na mnoha dalších okolnostech, takže kdyby modul byl zkonstruován tak, aby za žádných okolností nemohl být překročen limit, mohl by za jiných okolností naopak produkovat příliš slabý signál. Limity navíc mohou záviset na účelu a způsobu využití a samozřejmě i na konkrétní zemi.
Pro jednoduchost si představte třeba situaci, kdy alternativní firmware způsobí, že zařízení podporující bluetooth bude vysílat i poté, co ho "vypnete". Ať už to bude chyba nebo záměr, uživatel, který v dobré víře s takto "vypnutým" zařízením nastoupí do letadla, z toho může mít dost velký průšvih.
nenastává stejný problém pokud si daný modul uživatel objedná přímo?
To samozřejmě nastává. Jenže v takovém případě se očekává, že s ním bude pracovat dostatečně informovaný uživatel, který bude zodpovědný za to, jak a k čemu ho použije. U koncového zařízení (palmtop, telefon apod.) se naopak očekává, že uživatel takové věci řešit nepotřebuje, protože od toho je tu výrobce.
daný kód si můžete spouštět kde chcete, pouze pokud jej zpřístupníte přes síť ostatním uživatelům, tak těmto uživatelům musíte dát možnost získat zdrojové kódy
Ale to jen potvrzujete, co jsem napsal: AGPL vás omezuje a klade na vás podmínky i v případě, že software instalujete pouze na svůj vlastní počítač a spouštíte jej pouze tam, aniž byste jej kamkoli šířil nebo komukoli poskytoval. V případě většího rozšíření licencí založených na tomto principu by to mohlo vést k dost absurdním situacím - např. nutnost nabídnout zdrojáky každému uživateli informačního kiosku nebo každému, komu půjčím svůj telefon, aby si zavolal.
Limity navíc mohou záviset na účelu a způsobu využití a samozřejmě i na konkrétní zemi.
Běžně se prodávají třeba vysílačky, které se dají jednoduše přeprogramovat (případně upravit připájením/odpájením některých konktaktů na desce) tak, že vysílají na jiných frekvencích nebo s jiným výkonem a jejich použití pak je v dané zemi nelegální – jenže to je odpovědnost uživatele, ne výrobce (ten si nechal homologovat vysílačku s určitým firmwarem nebo konfigurací).
uživatel, který v dobré víře s takto "vypnutým" zařízením nastoupí do letadla, z toho může mít dost velký průšvih.
Uživatel je svéprávný a pokud si sám od sebe změní firmware, má vědět, jak se tím parametry zařízení mění, nese následky svého chování (nahrál si tam vlastní firmware). To je jako kdyby sis upravil auto tak, že bys na výfuk přidělal hadici a tu si zavedl do kabiny. Výrobce auta taky nemůže za to, že uživatel je debil a umřeli mu spolujezdci.
V podstatě jakýkoli výrobek můžeš předělat na zbraň nebo jinak škodlivé zařízení – ale to už je odpovědnost toho, kdo to předělal, ne toho, kdo tu věc původně vyrobil.
AGPL vás omezuje a klade na vás podmínky i v případě, že software instalujete pouze na svůj vlastní počítač a spouštíte jej pouze tam, aniž byste jej kamkoli šířil nebo komukoli poskytoval.
Díváš se na to moc pesimisticky. Já jsem naopak rád, když si při používání webové aplikace můžu stáhnout její zdrojové kódy, studovat je a vím, co to vlastně používám. Případně si můžu zprovoznit vlastní instanci té aplikace. Myslím, že to je přirozený vývoj – stejně jako je proprietární software nahrazován svobodným softwarem, tak proprietární služby, které běží v jediné instanci budou nahrazeny svobodnými službami, které stojí na otevřeném softwaru a otevřených standardech (viz např. ICQ, které běží v jediné instanci, a je nahrazováno otevřeným jabberem, jehož instancí může na Síti běžet libovolné množství).
Já jsem naopak rád, když si při používání webové aplikace můžu stáhnout její zdrojové kódy, studovat je a vím, co to vlastně používám.Trochu bych to upravil – myslíte si, že víte, co používáte. Ale kontrolu nad tím, zda na serveru běží opravdu tento kód, nemáte.
proprietární služby, které běží v jediné instanci budou nahrazeny svobodnými službami, které stojí na otevřeném softwaru a otevřených standardech (viz např. ICQ, které běží v jediné instanci, a je nahrazováno otevřeným jabberem, jehož instancí může na Síti běžet libovolné množství)Přičemž ona otevřenost softwaru je v tomto případě úplně zbytečná a důležitá je otevřenost standardů. Existují proprietární implementace Jabberu, což ale Jabberu jako takovému (protokolu) nijak neškodí a nečiní jej to méně otevřeným.
Uživatel je svéprávný a pokud si sám od sebe změní firmware, má vědět, jak se tím parametry zařízení mění, nese následky svého chování (nahrál si tam vlastní firmware). To je jako kdyby sis upravil auto tak, že bys na výfuk přidělal hadici a tu si zavedl do kabiny. Výrobce auta taky nemůže za to, že uživatel je debil a umřeli mu spolujezdci.
To už je ale hardwarová úprava a každému, kdo to dělá, je jasné, že něco podstatného mění. Oproti tomu výměna firmware nemusí být o nic náročnější než stažení nového zvonění nebo screensaveru a uživatel nemusí vůbec tušit, že dělá něco, co může podstatným způsobem ovlivnit chování přístroje a vystavit ho riziku. Nejde zdaleka vždy jen o případ, kdy si člověk naprogramuje vlastní úpravy a ví (nebo by aspoň měl vědět), co dělá.
Myslím, že to je přirozený vývoj
Pevně doufám že ne a že se výstřelky typu AGPL příliš neujmou.
viz např. ICQ, které běží v jediné instanci, a je nahrazováno otevřeným jabberem, jehož instancí může na Síti běžet libovolné množství
Teď si nejsem úplně jistý, jestli se oba bavíme o stejném světě…
a uživatel nemusí vůbec tušit, že dělá něco…
Tušit sice nemusí, ale měl by. Je to něco jako princip „neznalost zákona neomlouvá“. Pokud bychom totiž přistoupili na tento způsob myšlení („uživatel je pako, neví, co dělá, a odpovědnost za něj musí nést někdo jiný“), naše společnost by nepěkně zdegenerovala.
Např. stáhnout si do počítače virus je velice jednoduché, řídit auto a přejet při tom pár lidí na zastávce je taky velice jednoduché, pustit si plyn a vyhodit pak dům i s rodinou do povětří je také velmi jednoduché… nejde prostě zbavovat lidi odpovědnosti za jejich chování.
Teď si nejsem úplně jistý, jestli se oba bavíme o stejném světě…
Např. místo proprietárního Twitteru se bude používat otevřený software laconi.ca, který může běžet v libovolném počtu instancí (jednou z nich je identi.ca), místo proprietárních diskusí na Lidé.cz si můžeš rozjet vlastní diskuse pomocí phpBB.
Otevřené standardy a protokoly jsou rovněž důležité – např. napíšu klientský program API nějaké služby na webu a pak akorát změním URL (nebo server:port) a budu používat jinou instanci té služby běžící někde jinde. Je pravda, jak píše Filip, že pak není nezbytné, aby ten software byl otevřený (např. proprietární server implementující otevřený protokol).
Svým způsobem je to návrat ke kořenům Internetu – např. se dohodl protokol (HTTP, SMTP atd.) a každý ať si k tomu napíše server a klienta a provozuje si kolik instancí chce. Internet ale v poslední době zaneřádila řada proprietárních služeb, které běží v jediné instanci… a netýká se to jen takových hraček jako je Facebook nebo Twitter – týká se to i softwaru pro firmy, např. CRM nebo BI poskytované formou SaaS. Přirozeným vývojem bude standardizace a přenositelnost, abych např. mohl vyměnit poskytovatele služby a jednoduše si k němu přenesl data. Ten „byznys“ svět je v tomhle napřed – zákazníci se (oprávněně) bojí „vendor lock-inu“ (nebo spíš „service provider lock-inu“) a poskytovatelé služeb na to reagují tak, že umožňují zákazníkům, aby si stáhli všechna svoje data k sobě.
Svět se prostě mění a je normální, že se musí měnit i svobodné softwarové licence – reagují na aktuální skutečnosti.
Problém je, že bez této klauzule je daná aplikace/knihovna do budoucna zkriplená.Pouze v případě, že FSF bude GPL měnit pro autora nežádoucím směrem, nebo pokud má projekt velmi mnoho přispěvatelů. Pokud má projekt relativně málo přispěvatelů a příští verze GPL bude podle autorů ve stejném duchu, jako předchozí, ale lepší, není přece problém daný program přelicencovat.
12.8.2009 13:28
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Ja to asi nezmením, ale najlepšie by boli tak dve licencie jedna striktná a druhá voľnejšia, aby to nedopadlo ako s tím slovníkom, ale keby svet bol len čiernobiely bol by nudný a nebol by tu ani open source.
12.8.2009 14:31
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
The license was approved as a GPL-compatible free software license by the Free Software Foundation.Bohužel už ji GNU v tom seznamu na stránkách nemá, asi chtějí být víc seriózní...
12.8.2009 18:09
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
12.8.2009 20:53
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.8.2009 14:03
GPL compatible Yes
12.8.2009 20:54
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
13.8.2009 13:58
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Tak to je veľký omyl, pokiaľ by si ten kód privlastnil napríklad MS shit a potom odomňa pýtal prachy za licenciu, tak to by som toho autora open source asi nakopal.
13.8.2009 17:30
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
13.8.2009 18:22
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
aby to mohli používat ostatní, pro někoho aby to nemohli používat ti…
Záleží, co je tvojí motivací. Pokud ti jde jen o to, aby sis udělal dobré jméno, abys byl oblíbený tím, že tvůj SW používají spousty lidí, pokud jsi filantrop, kterého baví pracovat pro ostatní zadarmo… pak je vhodnější licence, která klade minimum podmínek.
Pokud ale hledáš udržitelný obchodní model, který ti umožňí vytvářet kvalitní software, není pro tebe důležitý absolutní počet uživatelů – zajímají tě konstruktivní uživatelé a naopak se snažíš omezit počet černých pasažérů, kteří se jen vezou a tvému projektu nijak neprospívají (nebo ti dokonce škodí, protože ti konkurují*). Naopak konstruktivní uživatelé hlásí chyby, posílají připomínky, náměty, pomáhají ti s opravami, přispívají ke kódu. Všichni používáte daný program, ale místo abyste za něj platili, podílíte** se na jeho vývoji – ovšem černí pasažéři vám nejsou k ničemu dobří.
*) např. konkurence vyrábějící uzavřený software přejímá tvůj kód → takže nabízí všechno, co ty a k tomu ještě tu svoji proprietární část. Jsi vlastně jejich vývojářem, akorát za to nedostáváš zaplaceno.
**) toto je normální funkční obchodní model. Např. kamarádka pracovala chvíli v Německu, sice to myslím nebyl open source, ale princip byl podobný – skupina firem vytvořila družstvo a ze společných peněz platili vývoj účetního softwaru – všichni členové ten software používali a přispívali na jeho rozvoj. Ale proč by ho proboha dávali zadarmo nečlenům? Takové chování by bylo sebedestruktivní. Open source funguje podobně, ale je více benevolentní – předpokládá se, že když jsi schopný si ten software stáhnout, zkompilovat a nainstalovat, že se na něm budeš dobrovolně i trochu podílet (hlásit chyby, psát připomínky, testovat atd.). Požadavek na zachování licence je úplné minimum – aby se zabránilo aspoň těm největším vyžírkám (i takhle ten software používá spousta lidí, kteří nejsou nijak užiteční).
13.8.2009 19:35
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
13.8.2009 20:12
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
13.8.2009 20:33
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
13.8.2009 19:57
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Aby nedošlo k mýlce – sice píšu „vyžírka“, ale v podstatě proti nim nemohu nic říct – vždyť oni si jen berou to, co dal někdo jiný volně k dispozici. Takové chování nejde kritizovat ani z hlediska práva (neporušují licence) ani z hlediska morálky (původní autor softwaru musel vědět, že ho bude moci použít úplně kdokoli) – to jsem tedy nekritizoval – spíš jsem se pozastavoval nad hloupým chováním lidí, kteří pracují zadarmo pro ostatní. Pokud to někoho baví, tak budiž. Ale myslím, že je zcela legitimní (a racionální a dlouhodobě udržitelné) poskytovat kód jen svým kamarádům a ne úplně všem.
13.8.2009 21:05
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Takže ešte raz pokiaľ dá niekto kvázi licenciu k softu že si s kódom môže robiť hocikto, hocičo, ten kód si môžem ja privlastniť a predávať ako svoj výtvor, citujem Jardíka "Existuje jediná správná opensource licence: se zdrojákem si dělejte, co chcete", čo ma nijak neobmedzuje v tom aby som si softvér privlastnil a pýtal za licencie peniaze, preto sú potrebné licencie GNU GPL a podobné, kto to ešte nepochopil, tak nech neštuduje za právnika :)
13.8.2009 22:54
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
14.8.2009 17:05
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Čo poznám tak všetky komerčné a uzavreté softvéry majú priamo v licencií napísané zákaz disasemblovať a ďalej šíriť kód, stačí si prečítať licenciu k tomu softu čo chceš disasemblovať, pokiaľ sa kódom len inšpiruješ a napíšeš vlastný v C++, tak Ti ťažko niekto niečo dokáže, ale už samotným disasemblovaním porušuješ licenciu, ale to nikomu hovoriť nebudeme :) Takto napríklad postupujú vývojáry ovládačov pre hardvér, kde výrobca kašle na Linuxákov.
14.8.2009 17:19
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
14.8.2009 22:50
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Právne je to asi dosť zložité, ale rozhodne porušenie licencie to je, a už bolo ohľadne toho dosť súdov aj v EU a súd vyhrali, poslal som ešte mail Ladikovi, tak uvidím čo odpíše.
Myslím, že se to tady před nějakou dobou řešilo, a vzal jsem si z toho to ponaučení, že český autorský (nebo nějaký jiný?) zákon některá užití díla explicitně povoluje. V takovém případě má pochopitelně přednost zákon před licencí. Nejsem anál (IANAL), abych to hledal a hlavně našel, takže si tím samozřejmě nemůžu být jistý, ale myslím, že je to tak. Kdyžtak mne někdo opravte.