Zakladatel WikiLeaks Julian Assange je na svobodě (𝕏, 𝕏).
V neděli 30. června skončí (EOL) podpora CentOS Linux 7.
David Tschumperlé a Garry Osgood v obšírném článku se spoustou náhledů shrnují vývoj multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie) za poslední rok.
Andrew S. Tanenbaum byl oceněn 2023 ACM Software System Award (Wikipedie) za operační systém MINIX.
Celkový počet stažení aplikací z Flathubu překročil 2 miliardy. Aktuální Statistiky Flathubu: Celkový počet stažení 2 002 793 783. Celkem desktopových aplikací 2 636.
Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
ITBiz.cz píše: IP adresy mizí daleko rychleji, než předpovídají prognózy jistých renomovaných společností. Celkem nedávno došlo k prolomení další magické hranice ve spotřebě IPv4 adres. V registru organizace IANA je už méně než 10 % volných IPv4 adres z celkového rozsahu, tedy méně než 400 miliónů.
Tiskni Sdílej:
Začít může každý u sebe.
Nic než pravda. Kdy konečně bude abclinuxu.cz přístupné přes IPv6??? Teď jsem zjistil že existuje ipv6.abclinuxu.cz: ipv6.abclinuxu.cz has address 94.138.111.82
... WTF?
Konkurence z root.cz je o krůček dál: ipv6.root.cz has IPv6 address 2001:67c:68::18
;; ANSWER SECTION: fvbbbgrwar.abclinuxu.cz. 600 IN A 94.138.111.82
Že jo? Mně někdo tvrdil, že dávají IPv6, nedostal jsem přesto po telefonu žádný pozitivní údaj od Volného ...
Mimochodem nemáte přehled o nějakém modemu, do kterého by šlo nahrát nějaké X-wrt? Mam nějakého adsl Linksyse WAG54G2, do něj to nejde ... do wrt54-gl jo, ale to neni modem. Dost mi chybí pořádná diagnostika na adsl modemu.
ipv6 samozrejme pridelit dokazeme, ale zakaznik musi mit u nas vetsi fakturaci
Myslím (doufám) že se toho moc nezmění:
Spíš bude zajímavé sledovat, kdy začnou botnety fungovat přes v6, což pokud vím zatím nedělají.
Který zoufalý ISP mi dá připojení s IPv6?XS4ALL (jeden z nejvetsich nizozemskych ADSL provideru) zavedl IPv6 a nabidl to zakaznikum. Po pulroce provozu mel asi 40 zajemcu ... Viz http://www.ripe.net/ripe/meetings/ripe-59/presentations/hogewoning-v6-xs4all.pdf .
Tvoreni penez z dluhu je mnohem zavaznejsi problem nez jen nejake IPv4 adresy.Tvoreni penez z dluhu neni zadny problem, je to vcelku standardni zpusob.
Funguje to jen diky tomu ze lide velmi pevne veri ze penize reprezentuji hodnotu a nikoliv dluh.Dluh neni nic jineho nez zavazek do budoucna. Penize jsou v podstate poukaz na sluzbu/zbozi v budoucnu. Tedy je v poradku, ze penize jedne strany jsou zalozene na dluhu druhe strany. Samozrejme ekonomika funguje jenom proto, ze lide veri v to, ze v budoucnu bude dale fungovat. Ale bez takove viry nemuze fungovat prakticky zadny system postaveny na lidech.
Jeste horsi je, ze se ty penize davaji do obehu s urokem a penize na splaceni uroku v obehu neexistujiTohle je nesmysl (ackoliv docela casto opakovany). Penize tvori jen zanedbatelnou cast hodnot, ktere v ekonomice v dane chvili existuji. Navic funguji tak, ze v ekonomice porad obihaji, takze pro splaceni dluhu i s uroky se pouziji ty same penize vicekrat (ktere dluznik postupne postupne ziska za vyrobene zbozi/sluzby). Hezke a matematicky korektni modely ukazujici fungovani ekonomiky zalozene na dluhu jsou treba v clancich Steve Keena.
Proto je inflace nevyhnutelnaInflace je tady z uplne jineho dovodu - miru inflace/deflace z velke casti muze ovlivnit politika centralni banky a ta je delana tak, aby sice dosahla cenove stability, ale take aby se vyhnula deflaci (ktera je pro ekonomiku skodliva). Takze odchylky jsou vychylene spis na stranu inflace. Nehlede na to, ze prevazujici nazor mezi ekonomy je ten, ze nizka a stabilni inflace je prospesna (treba proto, ze motivuje uspory investovat a ne je drzet v hotovosti).
take aby se vyhnula deflaci (ktera je pro ekonomiku skodliva)Let's flame? (Teda já se o tom hádat nebudu, ale spousta ekonomů jo.)
ale spousta ekonomů jo.Kteri? Pokud vim, tak tohle je mezi soucasnymi ekonomy vcelku mainstreamovy nazor. Mozna tak nekteri ortodoxni monetariste.
A proč si myslíte, že úrok je považován za hřích?Urok je povazovan za hrich lidmi, kteri take povazuji za hrich pouzivani kondomu nebo brani boziho jmena nadarmo ... takze vcelku irelevantni.
A kde ten má potom vzít peníze na zaplacení úroků?A co myslis, ze banka s tema urokama dela? Preda je zamestnancum (jako mzdu) a vlastnikum (jako zisk) a ti za to nakoupi zbozi v realne ekonomice a tim zaplati vyrobcum, kteri si v te bance pujcili na rozjeti vyroby penize, a diky temto platbam zase mohou zaplatit puvodni uroky. Viz treba tohle [*], tam je vcelku pekne ukazano, ze i kdyz banka pujci penize, ktere sama vytvorila, tak muze vzniknout stabilni kolobeh zbozi a penez pri stalym platbam uroku z puvodni pujcky. [*] http://www.debunkingeconomics.com/Papers/Money/KeenKeynesCircuit60YearAnniversary.pdf
A že se kvůli tomu MUSÍ drancovat zdroje...?S drancovanim zdroju to nema nic spolecneho. Lide budou drancovat zdroje pokud to nebude zakazane a stihane, vcelku bez ohledu na to, zda je ekonomika zalozena na zlate nebo na 'dluhovych' penezich.
Urok je povazovan za hrich lidmi, kteri take povazuji za hrich pouzivani kondomu nebo brani boziho jmena nadarmo ... takze vcelku irelevantni.Tak to zase pr!
Banka se stava bohatsi aniz by cokoliv riskovala a vyprodukovala nejakou hodnotu pro spolecnost. Ji totiz staci aby zpet dostala zaplaceno reserve ratio - u nas 2% z pujcene castky a je nanule.Tohle je uplny nesmysl - ten mechanismus, kterym vznikaji 'dluhove' penize v bankach, vytvari obezivo a na druhe strane zavazky. Zjednodusene (kdyz se na bankovni system budu koukat jako na celek) se na to da podivat tak, ze banka na jedne strane pripise 'nove vznikle penize' klientovi na ucet, na druhe strane mu pripise dluh. Jenze ty penize, ktere pripise klientovi na ucet, uz nejsou banky, ale klienta (a pozdeji nekoho jineho), a tedy se jedna o zavazek banky ty penize vyplatit. Pokud klient dluh nesplati, tak prijde o hodnotu dluhu, ale zavazek ji zustane a je tedy v minusu. Takhle to bylo asi zmatene, tak ilustrativni priklad: - lide A pujci bankam celkem 1 M Kc. - Banky maji 1 M rezerv, diky tomu mohou pujcit firmam B celkem 10 M. Takze bilance je takova, ze lide A maji na ucte 1 M, firmy B maji na ucte 10 M a zaroven maji dluh u bank ve vysi 10 M (treba splatny za rok). Banky drzi hotovost ve vysi 1 M a a jejich aktiva (hotovost + dluh B) se rovna jejim pasivum (vyse uctu A a B). - firmy B cast pujcenych penez utrati - nakoupi na to neco od firmem C (prevodem na ucet) celkem za 5 M. Takze bilance je takova, ze lide A maji na ucte 1 M, firmy C maji na ucte 5 M a firmy B maji na ucte 5 M a navic ale maji dluh u bank ve vysi 10 M. Banky porad drzi 1 M v hotovosti a jejich aktiva se rovna jejim pasivum. - splatnost dluhu (navyseneho o urok na 10.5) se blizi, ale firmy B nic nevydelali, tak vrati jenom zbyvajicich 5 M a zkrachuji (prestanou existovat), tim zmizi i jejich dluh. Takze balance je takova, ze lide A maji na ucte 1 M a firmy C maji na ucte 5 M. Banky porad drzi 1 M v hotovosti, jejich pasiva (zavazky) jsou ve vysi 6 M, ale jejich aktiva jsou (po odepsani dluhu) jen 1 M. Banky, prestoze jim byla vracena pulka penez, krachuji. Proste jednoduse receno - ten mechanismus tvorby penez vytvari nove penize ve smyslu obeziva, ale nevytvari nove penize ve smyslu majetku. Diky tomu muzou banky zvetsit objem pujcek, ale celkovy jejich vlastni majetek tim nevzroste. Pokud tedy pujcky neziskaji zpet, tak jsou ve ztrate.
Vetsina penez v obehu byla vydana komercnima bankama, M0 penize vydane centralni bankou tvori zhruba 2-5%, takze pohadky o tom ze centralni banka reguluje inflaci jsou jen pro male deti. S 2% na trhu penez toho moc nezregulujete.Vzhledem k vyssi povinnych rezerv se regulace M0 projevuje se stejnym nasobicim faktorem, s jakym vznikaji M2. Pokud by centralni banka stahla M0 na polovinu, tak tim prinuti ostatni banky stahnout M2 take na polovinu (aby porad drzely narizenou vysi povinnych rezerv). Timto mechanismem ma centralni banka defacto kontrolu nad celou M2.
jak budou obchodníci nutit BFU nový "IPv6 ready" hardware i v případě zařízení, která pracují jen na linkové vrstvě ("hloupé" síťové karty, unmanaged switche, kabely(!) a pod.)Jo, to známe. Zajímalo by mě, kolik musel výrobce zaplatit MS (a o kolik to zvýšilo cenu), aby si mohl dát na PS/2 myš se 3 tlačítky a kolečkem „Works with Windows Vista“. Pak jsem ještě viděl nemultimediální PS/2 klávesnici s ohromným nápisem informujícím o Windows 7 na krabici. Ještě jsem se divil „Easy Transfer Cable for Windows Vista“, ale tam je v ceně asi i nějaký software.
A proč by BFU měl chtít IPv6? Jemu je to úplně jedno.Až do doby, kdy se objeví obsah/služby dostupné pouze po IPv6, protože provozovateli došly adresy a další nedostal...
provozovateli došly adresy a další nedostalCoz je podminka, ktera jen tak nenastane. Protoze datum, o kterem se v soucasne dobe hovori, se tyka toho, kdy dojdou adresy RIRum (mezinarodnim instuticim jako RIPE, ktere ty adresy prideluji LIRum (ISP)). LIRove maji vlasni pool adres, ktery prideluji svym zakaznikum, a maji lepsi moznost (a ekonomickou motivaci) tlacit na sve zakazniky, aby nejake adresy vratili. Takze az dojdou adresy RIRum, tak nedojde k nicemu dramatickemu, skokovemu, pouze se svet dostane do dlouhodobe agonie, kdy LIRove namisto ziskani dalsich adres od RIRu budou tlacit na sve zakazniky k co nejuspornejsimu vyuziti adres. Pravdepodobne zacnou rovnou poskytovat konektivitu i velkym zakaznikum na privatnich adresach a za kazdou verejnou adresu budou chtit velky poplatek. Stavajicim zakaznikum, kteri na to nebudou chtit pristoupit, proste vypovi smlouvu (cimz ziskaji zpet jim pridelene adresy). Cena pripojeni s verejnou adresou poroste vysoko tak, aby snizila poptavku po takovem pripojeni na miru, v jake budou dostupne verejne adresy. Takze adresy skutecne jen tak nedojdou. Ta cena muze vyrust dost vysoko, ale stezi natolik, aby se provozovatelum normalnich, na bezne uzivatele cilenych, sluzeb vyplatilo udelat je radsi IPv6-only a tim se omezit na par promile beznych uzivatelu s IPv6 konektivitou.