Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Často se píše o špatné podpoře Linuxu ze strany výrobců hardwaru, ale je situace tak špatná? Především o snadné výměně hardwaru v Linuxu píše John Goerzen.
Tiskni
Sdílej:
Linux-ákům polahodím. V práci 2007 dodaná tiskárna Kyocera FS-C5020n instalovaná z originál CD si vyváděla, co chtěla, ať už jsme ji instalovali jako lokální-USB nebo síťovou. I technická podpora od Janus musela zapnout buňky. Nakonec se zprovoznila po spoustě zásahů.
Před 14ti dny jsem ten samý typ instaloval na USB s nejnověji staženým driverem a problémy rovněž. Nepomáhal ani předem spuštěný DELETER od KYOCERY. Zase se musela použít Janusem sdělená fičurka.
Obdobné problémy jsou známé i s jinými ovladači. Kdysi jsem tak zápasil doma na Widlích s inkoustovou EPSON tiskárnou.
Ještě bych k té EPSON tiskárně tiskárně dodal, že jsem vy-yahoo-val ovladač nějakého prodejce v USA, který ale pro zaslání chtěl číslo jeho pokladního bloku. Slitoval se a zaslal mi driver gratis. Tiskárna pak šlapala jako Swiss-watches. 
Příklad lepší podpory v Linuxu: SPT/Telecom/Eurotel/O2 CDMA modem AnyDATA (ten novější). Ve Windows se mi ho nepodařilo rozchodit, v Linuxu po pár nahlédnutích do logů a asi půl hodině googlování a čtení. Nebo USB Bluetooth dongle od MSI - vložím a jede. Ve Windows jsem musel bojovat a ptát se technické podpory (Ta ovšem zafungovala skvěle a dokonce mi poslali z toho Hongkongu jakousi utilitku, jednalo se o projití přes nějakou přiblblou kontrolu adresy toho Bluetooth zařízení, nebo co...)
Ve Windows je zase lepší podpora usínání a probouzení. Ta je vůbec v Linuxu trošku rozpačitá a vyloženě závislá na konkrétním hardware. Nebo podpora Windows Mobile, ta taky není kdoví co. Pro Linuxový svět se vývoj zastavil u Palmů, které jsou podporované v Evolution i v Gnome, ale např. vývoj SynCE je zoufale pomalý a výsledky nejsou nic moc.
debug /dev/tts/USB0 921600 noipdefault defaultroute ipcp-accept-local lcp-echo-interval 60 lcp-echo-failure 5 usepeerdns nopcomp noauth noaccomp nodetach user "601123456@etcz" connect "/usr/sbin/chat -s -S -V -t 5 -f /etc/ppp/cdma.chat"/etc/ppp/cdma.chat:
'' '' '' 'ATZ' 'OK' 'ATI' 'OK' 'ATDT#777' 'CONNECT' 'ATO'/etc/ppp/chap.secrets:
"601123456@etcz" * "tajneheslo" *Připojíš se příkazem
pon cdma
Jenže někdy při update systému se právě tenhle neupdatnul korektně a byla bez grafiky nucená bootovat do Windows.A proč svádíš chybu distribuce na ovladač? Stejně tak bys mohl tvrdit, že třeba truecrypt je k ničemu, jelikož není součástí kernelu. Já si jádro kompiluji sám, tak ani nemohu využívat distribuční balíčky s jadernými moduly, protože je potřeba kompilovat je s jádrem, které mám. Takže úplně automaticky při upgradu jádra kompiluji znovu nvidii i truecrypt. A nevykřikuji, že jsou k ničemu, protože mi ty staré přestaly fungovat.
nvidia je skvělá.
)

Ale jinak v pohodě, nechci se zbytečně hádat.
Zrovna od Ubuntu jsem totiž už dávno šťastně utekl, ale ani přesto proti němu nic nemám (pouze bych ho sám už nepoužíval)
Ovladače by se neměly hackovat, to nemá budoucnost, měl by je dodat výrobce. Jak je ale donutit?
Mám opačný názor. Výrobce by měl dodat specifikaci zařízení a ovladač nechat na tom, kdo to umí lépe.Ve Windows byla např. spousta ovladačů grafických karet, které se lišily i při změně revize. Dokonce jsem zažil případ, kdy tatáž karta se stejným označením i revizí vyžadovala jiný ovladač jen proto, že byla vyrobena v jiné pobočce téhož výrobce. Ani ovladač dodaný s kartou nefungoval a trvalo mi několik hodin, než jsem zjistil, kde karta byla vyrobena a než jsem našel fungující ovladač. Linux mě jenom upozornil na to, že jsem změnil zařízení, zeptal se, zda má změnu akceptovat a vše fungovalo. A stačil mu jeden společný ovladač ke všem kartám se stejným čipem.
Ve Windows je situace taková, že stovka výrobců nakoupí stejný čip, vyrobí stovku v podstatě identických zařízení a s nimi je vydána stovka ovladačů, které nefungují s ničím od konkurence. Je to úplně zbytečné ale výrobce to jinak dělat nebude.
Ovladače by se neměly hackovat, to nemá budoucnost, měl by je dodat výrobce. Jak je ale donutit?Tím, že bude linuxový trh natolik velký, že se tato snaha výrobci zásadně promítne do prodejů.