Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Často se píše o špatné podpoře Linuxu ze strany výrobců hardwaru, ale je situace tak špatná? Především o snadné výměně hardwaru v Linuxu píše John Goerzen.
Tiskni
Sdílej:
Linux-ákům polahodím. V práci 2007 dodaná tiskárna Kyocera FS-C5020n instalovaná z originál CD si vyváděla, co chtěla, ať už jsme ji instalovali jako lokální-USB nebo síťovou. I technická podpora od Janus musela zapnout buňky. Nakonec se zprovoznila po spoustě zásahů.
Před 14ti dny jsem ten samý typ instaloval na USB s nejnověji staženým driverem a problémy rovněž. Nepomáhal ani předem spuštěný DELETER od KYOCERY. Zase se musela použít Janusem sdělená fičurka.
Obdobné problémy jsou známé i s jinými ovladači. Kdysi jsem tak zápasil doma na Widlích s inkoustovou EPSON tiskárnou.
Ještě bych k té EPSON tiskárně tiskárně dodal, že jsem vy-yahoo-val ovladač nějakého prodejce v USA, který ale pro zaslání chtěl číslo jeho pokladního bloku. Slitoval se a zaslal mi driver gratis. Tiskárna pak šlapala jako Swiss-watches. 
Příklad lepší podpory v Linuxu: SPT/Telecom/Eurotel/O2 CDMA modem AnyDATA (ten novější). Ve Windows se mi ho nepodařilo rozchodit, v Linuxu po pár nahlédnutích do logů a asi půl hodině googlování a čtení. Nebo USB Bluetooth dongle od MSI - vložím a jede. Ve Windows jsem musel bojovat a ptát se technické podpory (Ta ovšem zafungovala skvěle a dokonce mi poslali z toho Hongkongu jakousi utilitku, jednalo se o projití přes nějakou přiblblou kontrolu adresy toho Bluetooth zařízení, nebo co...)
Ve Windows je zase lepší podpora usínání a probouzení. Ta je vůbec v Linuxu trošku rozpačitá a vyloženě závislá na konkrétním hardware. Nebo podpora Windows Mobile, ta taky není kdoví co. Pro Linuxový svět se vývoj zastavil u Palmů, které jsou podporované v Evolution i v Gnome, ale např. vývoj SynCE je zoufale pomalý a výsledky nejsou nic moc.
debug /dev/tts/USB0 921600 noipdefault defaultroute ipcp-accept-local lcp-echo-interval 60 lcp-echo-failure 5 usepeerdns nopcomp noauth noaccomp nodetach user "601123456@etcz" connect "/usr/sbin/chat -s -S -V -t 5 -f /etc/ppp/cdma.chat"/etc/ppp/cdma.chat:
'' '' '' 'ATZ' 'OK' 'ATI' 'OK' 'ATDT#777' 'CONNECT' 'ATO'/etc/ppp/chap.secrets:
"601123456@etcz" * "tajneheslo" *Připojíš se příkazem
pon cdma
Jenže někdy při update systému se právě tenhle neupdatnul korektně a byla bez grafiky nucená bootovat do Windows.A proč svádíš chybu distribuce na ovladač? Stejně tak bys mohl tvrdit, že třeba truecrypt je k ničemu, jelikož není součástí kernelu. Já si jádro kompiluji sám, tak ani nemohu využívat distribuční balíčky s jadernými moduly, protože je potřeba kompilovat je s jádrem, které mám. Takže úplně automaticky při upgradu jádra kompiluji znovu nvidii i truecrypt. A nevykřikuji, že jsou k ničemu, protože mi ty staré přestaly fungovat.
nvidia je skvělá.
)

Ale jinak v pohodě, nechci se zbytečně hádat.
Zrovna od Ubuntu jsem totiž už dávno šťastně utekl, ale ani přesto proti němu nic nemám (pouze bych ho sám už nepoužíval)
Ovladače by se neměly hackovat, to nemá budoucnost, měl by je dodat výrobce. Jak je ale donutit?
Mám opačný názor. Výrobce by měl dodat specifikaci zařízení a ovladač nechat na tom, kdo to umí lépe.Ve Windows byla např. spousta ovladačů grafických karet, které se lišily i při změně revize. Dokonce jsem zažil případ, kdy tatáž karta se stejným označením i revizí vyžadovala jiný ovladač jen proto, že byla vyrobena v jiné pobočce téhož výrobce. Ani ovladač dodaný s kartou nefungoval a trvalo mi několik hodin, než jsem zjistil, kde karta byla vyrobena a než jsem našel fungující ovladač. Linux mě jenom upozornil na to, že jsem změnil zařízení, zeptal se, zda má změnu akceptovat a vše fungovalo. A stačil mu jeden společný ovladač ke všem kartám se stejným čipem.
Ve Windows je situace taková, že stovka výrobců nakoupí stejný čip, vyrobí stovku v podstatě identických zařízení a s nimi je vydána stovka ovladačů, které nefungují s ničím od konkurence. Je to úplně zbytečné ale výrobce to jinak dělat nebude.
Ovladače by se neměly hackovat, to nemá budoucnost, měl by je dodat výrobce. Jak je ale donutit?Tím, že bude linuxový trh natolik velký, že se tato snaha výrobci zásadně promítne do prodejů.