OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Na serveru LinuxOS.sk vyšel článek Linux, slobodný softvér a CNC fréza. Mário Bedňa Chorváth v něm popisuje své zkušenosti s CNC frézkou připojenou k počítači s Linuxem, věnuje se LinuxCNC, zmiňuje problémy s RT jádrem a binárním blobem od NVIDIE a uvádí přehled vhodného softwaru.
Tiskni
Sdílej:
a přepsali se všechny materiályTo mi tak trochu připomíná, když mě jako mladého bažanta na praxích posadili před výkres a první co z ostříleného pardála vypadlo: „Co to je za matroš?“ a já chudák marně šmátral po výkrese a hledal nějaké náznaky 11 373, 11 523, 17 240, atd. Hódně roků mi trvalo než jsem přišel na to že mezi „Polotovar“ a „Materiál“ v praxi není žádný rozdíl. Takže asi tak.
Jsem to hledal a ptal se kolegů, tak to slovo taky „nepoznajú“.
Sprafte si tam, sakra, tú sk.wiki na tom vašem Slovensku, kdo se f tom má vyznat… 
No každopádně v češtině se to rozlišuje, když řeknu „mám frézu“ nebo „mám frézku“, tak v oboru nemusím vysvětlovat co mám
.
Najlepšie je keď niekto o názve rozhodne od stola a ani netuší čo sa v obore používa. Rozhodne slovo frézovačka používať nebudem.


blob od NVidia nemá podporu realtime Kernel???
Který z dalších významů, na které odkazuješ, ...Třeba chce frézku ovládat mobilním blobem.
No nevím, já s databázemi ani s kernelem moc nepracuju. Proto mi slovo binární pomohlo rychleji pochopit, co se tím zhruba myslí, aniž bych musel googlovat termín. Prostě: Redundantní neznamená nutně zbytečné, při komunikaci v přirozeném jazyce to občas pomáhá.
Som v strojarine pár rokov ...ta veta by mela spravne zacinat: 'Sem na Slovensku ve strojarine ....'
šubleraTo je nějaká lokální národnostní variace na pány Šupleru-Posuvku?

Obojí se točí, tak co řešíš?Co se to točí.
Zvláštní ovšem je, že povolání mého otce bylo "frézař"co je na tom zvláštního? Ta činnost je přece 'frézování'
Už děda, který byl jako pánský krejčí „totálně nasazený“ v Rakousku na dílně jako kontrolor, tato dvě slova(frézka/fréza) rozlišoval.
Bez toho se prostě člověk nedomluví, jedno slovo, pro dvě věci, které se používají společně, to prostě moc nejde…
Vezmu frézu pro T drážky a dám ji do vřetene frézy. Navolím 600 otáček na fréze, líznu hrany frézou a odjedu 20mm + poloměr frézy. Zkontroluji jestli fréza je ve středu drážky, navolím posuv 80 mm/min na fréze…
…Po ukončení vyjmu frézu z vřetene frézy, očístím ji a založím do skříně. Před odchodem z pracoviště očistím frézu a před odchodem z dílny zkontroluji jestli všechny frézy jsou ve skříních a všechny frézy vypnuté…
…Franto bacha!, při hrubování čela se ta fréza hodně zahřívá… …???…???…
…ne, není to dobré, rozlišujme to
Trošku jsem si zapřeháněl, nástroj - ano to je obvyklé, stroj v tomto kontextu už moc ne, bo je to nepřesné - jen „při odchodu z dílny“ :)
Spisovné/nespisovné nevím, ale oba jsou termíny označující stroj a nástroj a ve strojařině v Češtině (bo nevím jaká je praxe ve Slovenštině) je prostě dobré je dodržovat, už jen proto, že nejsi pak za pseudo-odborníka. V češtině, aspoň podle mé zkušenosti, lidi, kteří s tím dělají denně, to rozlišují a naopak mají docela prdel z toho, když to někdo plantá 
Různé významy slov pro různé věci, jsou v pohodě, ale když se jedno pchá do druhého a je to něco jako orloj a klíček…
PS: Pro korunu nepolezu na strom.
Ono to samozřejmě lze, ale různými metodami i na běžném klimatizovaném pracovišti ±1°C se dobereš různých výsledků v řádu tisícin a každá naměřená hodnota je ta správná. Optika naměří něco jiného než souřadničák a mikrometr dá také jinou hodnotu. Každá díra je šišatá a dvojdotek, trojdotek nebo třeba na souřadničáku 100 dotek dá jiný výsledek, a pak samozřejmě i vyhodnocená souřadnice středu otvoru je malinko jinde, prostě na tisíciny je to věda a často jen věc interpretace výsledků (samozřejmě je to odvislé od velikosti dílů, na dílu 20mm se lze o tisícinách pobavit, ale na díle 1000mm už jsou tisíciny a to i ve slušných podmínkách, jen věcí interpretace).
Ale hlavně to lehce uchopitelné, co to ovlivňuje je, že když je to hodně malé, tak to ovlivní i dech, nebo to že jsi to vzal do ruky a když je to velké tak nepatrná změna teploty dělá divy, nejenom tím že u duralu je to při rozdílu 1°C ≈0.025mm na metr (u oceli ≈0.011mm), ale hlavně tím co se s dílem děje proto, že to není rovnoměrně prohřáté, takže různé typy průhybu a pnutí udělají své a stačí jen nepatrný rozdíl teplot.
No a na velkých dílech jsou to už i desetiny, a pak jeden změří něco a druhý ono a pak se hádají a jeden druhému nevěří, protože oba mají zařízení zkalibrovaná na méně než 0.02mm/bm a pak se navíc zjistí, že teplota na měrovém středisku je ±2°C a ani jednomu se ji nedaří udržet a že jeden to změřil, jak to slezlo z mašiny a druhý když to sundali z auta a přitom může být i 12 hodin pro tepelnou stabilizaci málo.
Máte i klimatizovanou řeznou kapalinu, používáte-li ji?
Neviem ako je to s kvapalinou, ale používajú sa špeciálne nástroje chladené osou nástroja. Samozrejma aj kontrola robí chyby. Náhodou som pri jednej s duralom bol. Veľmi komplikovaný dielec kde išla väčšina materiálu preč, hodili to na 3D a rozdiel v desatinách mm. Pozriem na to zatlačím prstom a hovorím mu koľko to chceš do ktorej strany, chvíľu pozerali až potom im došlo že musia do drážok vložiť špárové mierky aby sa im to nehýbalo, je to veda a ako píšeš spôsob merania ovplyvňuje veľa.
.
Nad něčím podobným jsem taky uvažoval 
Mimochodem pokud by ti stačily výtvory do velikosti zhruba strany A4, tak se můžeš obrátit na nějakou technickou školu. U nás na elektrotechnice jsme na fréze tvořili tišťáky od rána do večera, ale kdyby někdo dodal model, tak nebyl problém udělat výstup v 3D 
A4 beru jen odhadem, byla to nějaká fréza CIF Technodrill (podle eBay stojí něco přes 100kKč)
Mašinu svépomocí, to je slovo broníka! Já nad nějakou "základní" uvažuju už tak dva roky, ale pořád jsem se k ničemu nedokopal. Nápady by byly, čas je, dokonce i výplata k rozfofrování by byla, ale...chtěl bych si to postavit kompletně podle sebe a úplně jinak, než ostatní. Jednoho dne se k tomu snad dokopu 
Já nad nějakou "základní"Ha, tak to já už jsem trochu dál. Já už mám aspoň ALFInu. Škoda že už se nedělá Merkur.
Jednoho dne se k tomu snad dokopuTaky tak. Akorát ten čas mi ukradli. A ještě bych k tomu musel dostavět nějakou dílnu. Ale třeba se k tomu taky jednou dostanu.
ALFI z Merkuru myslíš? To je můj vzor, nikdy jsem to neviděl naživo v běhu a osmibity jsem nezažil, ale hned se mi zalíbil a chtěl jsem ho napodobit. Jeho přesnost by mi (alespoň pro začátek) stačila, text se s tím vykreslit dá a tišťák by to vyfrézovat taky dokázalo (SMD nevedu, na to se mi moc klepou ruce).
Já jsem zatím u rodičů, po práci mám volno, výplaty se mi hromadí a "dílna" (garáž po dědovi co se odstěhoval) by sice byla, ale ta výbava je v lecčem katastrofální. Navíc při otevření vrat nechybí moc k tomu, aby se propadla střecha a garáž složila jako domeček z karet
To už bych si radši vyházel harampádí z pokoje a stavěl si doma, kde toho nářadí mám víc a neztrácí se tak rychle 
Mimochodem, na generování GCode používám tohle http://code.google.com/p/dxf2gcode/ ... je to docela jednoduché a perfektně použitelné na 2.5D výkresy z QCADu.Na ten som narazil, len som ho ešte nepoužil, ale dík za pripomenutie. S 3D nerobíš?
Dělal jsem na tom např. toto ...Šikula, to som rád že v tom niesom sám
(viz fotky v mé galerii) Ne všude se to dá použít, ale občas to vytváří nezvyklý zajímavý kontrast, často se s tím líp pracuje než s plastem a není to drahý materiál.
Btw... pošťouchl mne k tomu kolega při výrobě DYI projektoru. Takže jsme se do toho pustili společně a po nějaké době jsem složil stroj na různé klubové projekty.