Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Po úspěšném dialogu s RMS vydává Pirátská strana stanovisko, které potvrzuje jednoznačnou podporu svobodného software a svobodné kultury pirátskou komunitou. Viz též serál rozhovorů s RMS zde na ábíčku.
Tiskni
Sdílej:
Problematika SW je poněkud specifická. Navíc povolení nekomerčního užití placenýho SW by zásadně poškodilo svobodnej SW, kterej jako Pirát podporuju.
Tak jsme s Piráty o problému SW diskutovali na fóru a dospěl jsem k závěru, že by u SW žádné výjimky být neměly.
Navíc povolení nekomerčního užití placenýho SW by zásadně poškodilo svobodnej SW, kterej jako Pirát podporuju.Tímhle výrokem ovšem děláte pirátům medvědí službu, protože přesně ukazuje, že některým vůbec nejde o nějaký spravedlivý systém, ale čistě jen o jejich osobní prospěch.
Ale že se snahy o potírání užívaní aut. děl míjí účinkem, to tedy minimálně u SW není pravda.Tak s tímhle zase nesouhlasím já. Vždyť MS sám tvrdí, že radši (domácího) uživatele porušujícího licenční ujednání, než uživatele produktu konkurence. A imho nebude sám. Dále bych si tu dovolil odcitovat jeden příspěvek, který bez výhrad vystihuje zbytek mých argumentů, proč se naopak BSA nesnaží porušování licencí potírat sama a spíš jen šíří FUD prostřednictvím médií (včerejší
I'd love to see DRM schemes that turn computers with illegitimate copies of software into smoking heaps. It'll never happen, though. Copyright infringement is too important to the industry incumbents to actually stop it. File sharing locks out alternatives, both commercial and free. Why pay for an alternative when you can crack the market leader for free? If the world suddenly discovered there was software besides Windows, Microsoft Office, Autocad, and Photoshop, there would be more competition. Ending piracy would end much of the market distortion that favors the incumbents at the expense of the rest. Do it, guys, if you have any balls.Ještě nedávno bych s tebou bez výhrad souhlasil, ale asi jak čtu denně zprávy jako jsem odkazoval výše, tak jsem to vše hodil do jednoho pytle. Software se sdílí jako se sdílí hudba nebo filmy a dokud budou vlastníkům práv přiznána práva na kopírovací monopol v dnešní podobě, tak se budou oprávněně cítit poškozováni a volat po nových a nových represích. Pokud mám někomu přiznat nějaká práva, tak bych mu měl také zajistit, aby byla dodržována. Jak už jsem říkal, za Piráty mluvit nemohu, ale i tahle zprávička imho napovídá, že jak naložit se software je ještě otevřené téma.
Definici nekomerčního bych si cucal z prstu, ale imho ať bude jakkoliv volná nebo neurčitáNejen že je problém to nekomerční šíření/využití definovat -- ale i když ho definuješ, jsou tu autorská díla, která se z principu využívají nekomerčně (např. hry nebo software pro domácnosti) a když povolíš jejich nekomerční šíření, jejich autor nemá žádnou šanci na přežití.* Ačkoli jsem příznivcem svobodného softwaru (a jiný software téměř nepoužívám), jsem rád za tu možnost volby -- když budu chtít, můžu např. zajít do obchodu a koupit si za tisícovku nějakou komerční hru a hrát si (nebo si jít za stovku sednout do kina a sledovat nejnovější hollywoodský škvár). Jsem rád, že tahle možnost existuje (ačkoli ji nevyužívám příliš často). Když tu nebude ani elementární zákonná ochrana autorských práv, některé tituly prostě vycházet nebudou a o tuto možnost volby přijdeme. *) ano, existují i obchodní modely, kdy je např. hra zadarmo a platby jsou dobrovolné a docela to i funguje a líbí se mi to. Ale právo na existenci mají oba přístupy a každý ať si vybere (ať jako autor nebo uživatel), co mu vyhovuje víc -- není správné aby stát diktoval jedinou správnou cestu. Věřím, že svobodný software a kultura uspějí i bez toho, aby stát zakazoval (resp. znemožnil jejich existenci) jejich komerční/nesvobodné protějšky.
Zkusit přesvědčit lidi, že pokud se jim v licenčním ujednání něco nezdá nebo mu nerozumí, aby to zahodili nebo se poradili s právníkemAle to je jediná rozumná cesta. Lidi se prostě musí naučit, že smlouva, kterou jsem nečel nebo jí nerozumím, se nepřijímá. V tomhle je potřeba zásadovost*. A výrobci se musí naučit psát stručné a srozumitelné smlouvy nebo používat typové**, protože jinak je nikdo přijímat nebude (tzn. nebude kupovat jejich zboží). *) a kdo ty smlouvy číst nebude, ten si nabije hubu, protože se dost možná zaváže k nevýhodným podmínkám **) jako je GNU GPL v případě softwaru, nebo různé typové všeobecné obchodní podmínky, aby je člověk nemusel číst a věděl, že např. daný elektronický obchod hraje podle obvyklých pravidel a nemusím se bát nějakých záludností (ty typové podmínky si přečtu jen jednou).
Myslím, že by i komerční licence měly být standardizovanéAno, měly by -- třeba se k tomu proprietární software taky jednou dopracuje... Ale nejde to vynutit -- když spolu dva subjekty chtějí uzavřít nějakou sto stránkovou smlouvu, tak je to jejich věc a nelze jim v tom bránit. Uživatelům lze poradit jedinou věc: buď číst licence, nebo nepoužívat. Výrobci se musí naučit, že stručná a přehledná případně typová a dobře známá licence je taky důležitá hodnota a konkurenční výhoda -- stejně jako je hodnotou třeba kvalita programu, rychlost oprav nebo funkcionalita. A jestli budou klást nesmyslně složité podmínky, přijdou o zákazníky.
ano, existují i obchodní modely, kdy je např. hra zadarmo a platby jsou dobrovolné a docela to i funguje a líbí se mi to.
A existují i obchodní modely, kde jsou kolem samotné hry nabalené ještě placené služby (třeba multiplayer nebo různé doplňky).
Ale právo na existenci mají oba přístupy a každý ať si vybere (ať jako autor nebo uživatel), co mu vyhovuje víc
A je správné, aby stát jeden z těch přístupů dotoval z našich peněz? Protože přesně to kopírovací monopol dělá.
A je správné, aby stát jeden z těch přístupů dotoval z našich peněz? Protože přesně to kopírovací monopol dělá.Jak ten komerční přístup k licencování u software DOTUJE stát? Jako že je na to zákon, a že se tím případně zabývá policie a soudy? To ale nelze nazývat dotací. A stejně se bavíme jen o tzv. nekomerčním užití ne? Pro firemní užití aut. děl by zůstal cca stávající systém. Pořád mi není jasné jak si představují to zrušení kopírovacího monopolu u SW. Je to autorské dílo, kdokoliv jiný než autor/vlastník ho smí užít jen na základě licence. Máme tu tzv, svobodné licence, které se mezi sebou velmi liší. Nelze tedy říct jen "povolíme nekomerční kopírování". Musí být ošetřeno, jestli takové dílo můžu upravovat, dál distribuovat, má to pak přesah na ochranu registrovaných názvů. Můžu takové dílo volně zveřejnit, bude to nekomerční případ užití? Bude z to vyňat zakázkový SW? Bude možné po zrušení kopírovacího monopolu mít ve smlouvě, že jej uživatel nesmí dále distribuovat nebo dokonce zveřejnit? Chtějí-li Piráti s tou ideou uspět, musí hodně moc vysvětlovat. Zatím se mi zdá, že by ten návrh zabil ve velkém rozsahu fungující byznys v oblasti komerčního SW.
Pořád mi není jasné jak si představují to zrušení kopírovacího monopolu u SW.
Úplně stejně jako zrušení kopírovacího monopolu u audiovizuální a literární tvorby.
Bude z to vyňat zakázkový SW? Bude možné po zrušení kopírovacího monopolu mít ve smlouvě, že jej uživatel nesmí dále distribuovat nebo dokonce zveřejnit?
Ve smlouvě samozřejmě zákaz další distribuce být může, dokonce i v licenční smlouvě. Ale, a to je na tom nejdůležitější, zákaz distribuce nebude právní default pro veškerou tvorbu, u které není řečeno jinak. Navíc porušení zákazu distribuce už nebude předmětem trestního práva jako teď, ale bude to jen občanskoprávní nebo obchodní spor.
Úplně stejně jako zrušení kopírovacího monopolu u audiovizuální a literární tvorby.Dobře. Pořád mi tam hapruje to komerční/nekomerční - proč to rozlišovat a jak vlastně.
Ve smlouvě samozřejmě zákaz další distribuce být může, dokonce i v licenční smlouvě.No pozor, z toho o čem se tady celou dobu bavíme to vypadá, že to nebude možné. Resp. že jakmile to jednou někdo poruší, a začne další distribuci, tak všichni další už si to mohou legálně zkopírovat a nemůžu po nich chtít nic.
Ale, a to je na tom nejdůležitější, zákaz distribuce nebude právní default pro veškerou tvorbu, u které není řečeno jinak. Navíc porušení zákazu distribuce už nebude předmětem trestního práva jako teď, ale bude to jen občanskoprávní nebo obchodní spor.Pro software snad žádný právní default není. Resp. bez licenční smlouvy s ním nesmím dělat vůbec nic. Takže jak by to bylo - SW bez licenční smlouvy by byl public domain, nebo by byla nějaká státní by-default licence pro nekomerční použití?
jakmile to jednou někdo poruší, a začne další distribuci, tak všichni další už si to mohou legálně zkopírovat a nemůžu po nich chtít nic.Když si "koupím" kradenou věc (resp. zaplatím za ni a myslím, že ji kupuji), tak mi nepatří, protože ten, kdo mi ji "prodal" neměl právo mi ji prodat. Věc mi policie zabaví a já musím zaplacené peníze vymáhat na tom zloději (ale stát nebo nikdo jiný mi je nevrátí). Všechno se vlastně vrací zpět, protože se na začátku stala chyba (krádež). Pokud mi někdo poskytne dílo, které neměl právo šířit, tak ani já se nestanu oprávněným uživatelem -- a nejpozději ve chvíli, kdy se o tom dozvím, bych situaci měl napravit -- tedy přestat dílo používat -- jinak ho totiž používám nelegálně a je to stejné, jako kdybych nechtěl vrátit tu ukradenou věci jejímu majiteli, který byl okraden.
Dobře. Pořád mi tam hapruje to komerční/nekomerční - proč to rozlišovat a jak vlastně.
Proč to rozlišovat: Protože když někdo vydělává na cizí tvorbě, autor by měl mít nárok na podíl ze zisku (po určitou rozumně omezenou dobu). Jak to rozlišovat: Stějně jako se to už teď rozlišuje v případě patentů. Zákon 527/1990 Sb. v aktuálním znění v § 18 písm. d) uvádí, že práva majitele patentu nejsou dotčena při využití chráněného vynálezu při činnosti prováděné pro neobchodní účely.
No pozor, z toho o čem se tady celou dobu bavíme to vypadá, že to nebude možné.
Najdi mi v programu ČPS jedinou větu o omezování smluvní volnosti při psaní licence k dílu zákonem. V tom programu se naopak píše, že nekomerční využití díla by zákon vůbec neměl řešit (s výjimkou share-alike klauzule).
Resp. že jakmile to jednou někdo poruší, a začne další distribuci, tak všichni další už si to mohou legálně zkopírovat a nemůžu po nich chtít nic.
Po nich ne. Ale můžeš chtít náhradu škody po tom, kdo tu licenci podepsal a pak porušil.
Pro software snad žádný právní default není. Resp. bez licenční smlouvy s ním nesmím dělat vůbec nic. Takže jak by to bylo - SW bez licenční smlouvy by byl public domain, nebo by byla nějaká státní by-default licence pro nekomerční použití?
Právní default je to, co dovoluje zákon sám o sobě, bez licenční smlouvy s majitelem práv.
Opakování je matka moudrosti, takže – kopírování není krádež.To si myslí piráti, předpokládají, že kopírováním nevzniká nikomu škoda. BSA a podobné spolky si zase myslí, že vzniká škoda ve výši (počet kopií)*(cena díla) nebo dokonce vyšší (viz jejich FUD s daňovými ztrátami a další manipulace). Oba tyhle pohledy jsou dost naivní* a mimo realitu. Kopírováním samozřejmě škoda (nebo ušlý zisk) vzniká a nemusí to být jen škoda autorova**
Institut vlastnictví hmotných statků je přirozený, protože zdroje jsou omezené a existují reálné možnosti jejich ochrany.Možnosti využití nehmotného díla jsou ale taky omezené -- jejich potenciál pro autora spočívá v udělování licencí (podobně jako potenciál hmotných věcí spočívá v tom, že je můžu prodávat nebo pronajímat) a udělit jich lze jen omezený počet -- teoretické maximum je počet lidí nebo firem v dané zemi nebo na světě, prakticky je to méně (ne každý je potenciálním zákazníkem). Jestliže jim všem někdo rozdá dílo zadarmo, připraví autora o tento potenciál a zisk. Můžeš namítnout, že autor může prodávat podporu nebo žádat dobrovolné příspěvky, také si od něj lidé mohou dílo vzít proto, že jim ho nabídne nějakou pohodlnější formou (např. snadno stažitelné do mobilu nebo počítače)... to všechno je hezké, ale je to jen jedna z cest, jak se dá podnikat -- druhá (a stejně legitimní) je prodej licencí. A kterou cestou se autor vydá je na něm -- měla by tu existovat možnost volby. To platí oboustranně -- někdy legislativa hází klacky pod nohy autorům (a uživatelům) svobodných děl, to je špatně, ale stejně tak špatně je, když piráti chtějí, aby stát znemožnil podnikání těm, kteří chtějí prodávat licence. Nezapomínej na to, že mnoho autorů tvoří ne jen čistě pro radost, ale i pro obživu. Berou to jako investici -- pracují s očekáváním, že prodají určitý počet licencí a to jim pokryje náklady a dá zisk. Pokud jim jejich současný obchodní model znemožníš (zrušíš základní vymahatelnost jejich práv), budou se muset živit jinak a některá díla prostě vznikat nebudou. Můžeš sice říct, že je to škvár nebo sračka a že jich nebude škoda, ale to je jednak subjektivní a jednak je zřejmé, že o taková díla je mezi lidmi stále zájem (důkazem je to, že se např. vyplatí točit filmy -- ty si na svoje náklady vydělají i přes to, že si část lidí dané dílo zkopíruje a jen část jde do kina nebo si koupí DVD). *) zvlášť vtipné je to video, kde se srovnává ukradení kola kamarádovi a zkopírování si jeho CDčka -- ano, tím zkopírováním kamarád skutečně neutrpí (většinou), ale video trochu zapomíná na to, že kromě těch dvou kamarádů tu je ještě autor (bez něj by ani neměli co kopírovat)... jestli chcete něčeho dosáhnout a vést seriózní politickou diskusi, tak je potřeba se vyvarovat takových manipulací -- jinak je to totéž co BSA, jen z druhé strany. **) trpí tím i autoři substitutů (když někdo ukradne Photoshop, nekoupí si podobný levnější program, který by si koupil, kdyby nemohl krást) nebo konkurenti piráta (doplácejí na svoji poctivost a musí svým zákazníkům účtovat vyšší ceny než pirát, protože ten neměl takové náklady a přitom používá stejný software). Jen je tahle škoda dost těžko vyčíslitelná.
Kopírováním samozřejmě škoda (nebo ušlý zisk) vzniká a nemusí to být jen škoda autorova
Když někdo zedníkovi ukradne zednickou lžíci, tak se škoda neurčuje podle toho, kolik by tou lžící teoreticky mohl postavit domů. Určuje se podle pořizovacích nákladů chybějícího předmětu, místo kterého si dotyčný zedník musí pořídit náhradu, a případně se může ještě přihlédnout k nějaké citové vazbě (třeba to byla památná lžíce po dědečkovi). Kopírováním se neztrácí žádný předmět, za který by bylo třeba získat náhradu.
Pokud jim jejich současný obchodní model znemožníš (zrušíš základní vymahatelnost jejich práv), budou se muset živit jinak a některá díla prostě vznikat nebudou.
A místo nich zase budou vznikat jiná díla, která je v dnešním právním systému pomalu ekonomická sebevražda vytvořit. To si nevybereš.
A místo nich zase budou vznikat jiná díla, která je v dnešním právním systému pomalu ekonomická sebevražda vytvořit.Jaká díla?? Dnes vytvářím svobodný software a kdybych byl trochu hudebně nadaný
Simpsonovi jsou možná koláž americké kultury, ale ne konkrétních děl. A kromě toho má za sebou Fox, jednu z největších Hollywoodských filmových korporací. Díky tomu si Matt Groening může dovolit z autorskoprávního hlediska mnohem víc než průměrný autor.
A pod citace se toho zas až tolik nevejde, protože vágní definice přiměřeného rozsahu z toho dělá jen právo najmout právníka a vyhodit několik milionů oknem kvůli několikaletému nesmyslnému soudnímu sporu s nějakou vydavatelskou korporací.
skutečně myslím si, že autor má mít výhradní (monopolní) právo určit, pod jakou licencí se jeho dílo může šířit -- a může si do té licence dát klidně nesmyslnou cenu nebo třeba podmínky, že jeho dílo můžeš používat jen za úplňku a při zapálených svíčkách -- jsou to prostě jeho podmínky, jeho návrh smlouvy a kdo s tím nesouhlasí, ať je nepřijímá -- nijak to do jeho svobod nezasahuje.Já si myslim, že ta otázka není tak úplně v tomhle, čili co všechno si smí autor diktovat a co ne, ale především v tom, do jaké míry a jak se bude vymáhat to, co si autor nadiktuje v licenci.
ale především v tom, do jaké míry a jak se bude vymáhatAno, přesně o to jde -- vymáhat se bude v rozumné míře a podle možností -- když ti někdo ukradne mobil a nahlásíš to policii, oni taky nevyrazí prohledat všechny byty v republice a prolézt všechny zastavárny. Něco se prostě odhalit a potrestat podaří, něco ne -- tak už to chodí a neznamená to, že legalizujeme kradení mobilů nebo jízdních kol.
Otázka je: kdo teda by to měl odhalovat a sbírat důkazy a proč v tomhle ohledu postupovat jinak než u hmotných věcí, jestliže to teda je to samé?V přibližně stejné míře jako u hmotných věcí -- část důkazů obstará policie, část okradený (ten obvykle musí udělat ten první krok, aby se tím policie vůbec začala zabývat). Důležité (a s tím tu někteří nesouhlasí) je, co by se mělo dělat, když už se na takového piráta přijde a podaří se mu vinu prokázat -- podle mého by to mělo být trestné a měl by být potrestán (nesouhlasím s tím, aby např. nekomerční šíření/užívání bylo beztrestné). Jsem pro to, aby se trestalo častěji, ale méně přísně (jsem proti exemplárním trestům, kdy to jeden odnese za všechny a napálí mu to tak, že to do konce života nesplatí). Většinou (takové to "domácí pirátství") by to byl jen přestupek -- vyřídilo by se rychle, nejlépe bez soudu a člověk by zaplatil pokutu pár tisícovek. Něco jiného je, když se krade software za stovky tisíc nebo a firma/člověk pomocí něj podniká -- tam by to měl být jednoznačně trestný čin a i pokuta by měla být vyšší.
část okradený (ten obvykle musí udělat ten první krok, aby se tím policie vůbec začala zabývat)Ok, tak dejme tomu, že okradený zjistí, že jeho mp3ka je na torrentech a oznámí to policii. Co dál?
nesouhlasím s tím, aby např. nekomerční šíření/užívání bylo beztrestnéA proč?
A naopak by měly být státem v zájmu šíření kultury udržované sklady věřejného obsahu a know how, které nesmí/nemůže být patentované a licenčně blokované. Třeba takový hash podepsaný uznávaným časovým razítkem přes veškerý otevřený SW, lidové písně, pohádky atd. Ukázalo by se nejspíš, že inspirace z těchto zdrojů prosakuje všude a jednotlivé snahy o její komercializaci a ovládnutí jsou tedy vhledem k porušení otevřených licencí a zdrojů neoprávněná a procesy by plnily veřejnou pokladnu.Až na úroveň inspirace to hnát nejde*, ale v principu je to správný přístup -- když je nějaké dílo jednou svobodné, tak každý kdo ho použije, by měl tuto svobodu zachovat. Je to copyleft a dobře funguje např. v případě softwaru -- GPL licence. Autoři svobodných děl se jimi můžou nejen inspirovat, ale přímo kopírovat jednotlivé části. *) inspirací můžou být např. i lidé z pravěku nebo antická architektura
Až na úroveň inspirace to hnát nejde
Vzhledem k představě současných autorů (např. paní Rowlingová a její prosazení, že má právo i na zápisky a mlčenlivost čtenářů, kteří se v případu neprovinili), tak již byl stav takto daleko dohnaný. Ve veřejném zájmu je opak. V rámci ctění maximálních svobod by tedy mělo být takovým autorům, správcům obsahu, dovoleno takové licence vydat (již to vlastně dělají). Ovšem pak kontrolovat, že to, co chtějí od druhých, budou sami dodržovat a nedodržování tvrdě pokutovat/zdanit. Zároveň by si lidi měli svobody vážit a na takové podmínky vůbec nepřistupovat. Podobní autoři by pak vyhladověli nebo by začali s veřejností o podmínkách jednat. Ve veřejném zájmu je šíření znalostí, takže do jejich rozvoje by se mělo investovat, databáze vytvářet a navrhnout podmínky pro to co nejvíce výhodné. Začalo by se v podstatě znova od začátku a většina autorů i společnosti by přijala jako nejčastější licenci nějaké rozumné změní ve smyslu úplně původního zákona o copyrightu (viz rozbor RMS), to je inspirace svobodná, zapsaná forma na určitou, rozumnou dobu chráněná. Vzhledem ke změně technologií by platby měly probíhat přes "obchodní" portály přímo autorům a ti by neměli podepisovat doživotní smlouvy. Na svých předchůdcích by viděli, že je to nakonec díky hamižnosti správců a nesouhlasu veřejnosti vedlo k chudobě a krachu. Přechodové období by pár desítek let trvalo, asi by umělců (distributory vytvořených hvězd) ubylo.
Na druhou stranu by to vedlo k vytvoření nových obchodních modelů (jako je Blender/Sintel). Posluchači a diváci by se stali aktivními členy uměleckých projektů. Proč musí být všude uváděný nějaký korporátní investor, když vlastní tvorbu nakonec zaplatí jednotliví uživatelé. Těm pak často patří hlavní nárok na kredit. A mnoho lidí by mělo i přímo radost, že se na tvorbě svým příspěvkem podíleli a to i přesto, že by bylo jejich jméno jen v databázi mezi tisíci jiných. A byla by jasná zpětná vazba, co lidé chtějí kupovat a na základě minulých děl financovat třeba i do budoucna.
V minulosti to nakonec takto chodilo, měšťané a šlechta si platila uměleckou tvorbu (sám obraz namalovat neumím, zaplatím si Goyu) a nikdo copyrighty a správce neřešil. Ztráty prostředků na systém příživníků by se snížily. Kopie problém také nebyla, protože kopie sice znamenala možnost se těšit z obrázku, ale kredit původnímu investorovi neubírala. Umělců, kteří by se živili pouze uměleckou tvorbou, by možná také ubylo, ale celkově by se systém zjednodušil a umožnil bez závazků každému nabídnout své dílo a um.
Ovšem pak kontrolovat, že to, co chtějí od druhých, budou sami dodržovat a nedodržování tvrdě pokutovat/zdanit.Takhle funguje copyleft -- použiji ve svém díle cizí dílo a celek musím šířit pod svobodnou licencí, aby ta svoboda zůstala zachována i pro ostatní. A všimni si, že copyleft není s copyrightem v rozporu, ale naopak na něm staví. S tou inspirací je to podobné, ale méně formální -- prostě by tu měl platit princip "co sám nerad, nečiň druhým" a zdravý selský rozum. Např. v seriálu Simpsonovi odkazují každou chvíli na nějakou osobnost nebo událost, ten seriál je doslova prošpikovaný různými citacemi a inspirovaný okolním světem -- a když ve svém uměleckém díle udělám podobný odkaz na Simpsonovi, tak mne taky nikdo nebude tahat po soudech. Je to jakási společenská konvence a neformální implementace copyleftu známého z oblasti softwaru.
Podobní autoři by pak vyhladověli nebo by začali s veřejností o podmínkách jednat.A o to jde, k tomu se musíme dopracovat a proto je potřeba bojkotovat nevýhodné podmínky a hlasovat svojí peněženkou -- ne podporovat pirátství, protože tím akorát podporuješ ten současný systém, viz #73. Když si bude autor klást příliš restriktivní podmínky, nikdo na ně nepřistoupí a nikdo jeho dílo nebude znát, tudíž si ani nikdo nekoupí jeho placené nahrávky nebo programy.
Vzhledem ke změně technologií by platby měly probíhat přes "obchodní" portály přímo autorům a ti by neměli podepisovat doživotní smlouvy.Ano, tohle je správná cesta. Že někteří autoři mají nevýhodné smlouvy je jejich blbost. Prodávat přímo jednotlivé skladby je technicky i právně možné. Taky jsou možné dobrovolné platby (viz třeba Flattr).
Na druhou stranu by to vedlo k vytvoření nových obchodních modelů (jako je Blender/Sintel).To moc dobře nechápu -- když ty obchodní modely fungují už dnes (viz také Humble Indie Bundle, Jamendo, Flattr, Nohavica se svými mp3 na oficiálním webu a další), proč je potřeba něco měnit, aby došlo k jejich vytvoření?
Posluchači a diváci by se stali aktivními členy uměleckých projektů. Proč musí být všude uváděný nějaký korporátní investor, když vlastní tvorbu nakonec zaplatí jednotliví uživatelé.Ale jistě. Viz třeba Národní divadlo a nápis "Národ sobě". Jenže tohle je závislé na ochotě lidí se zapojit a dobrovolně obětovat část soukromých peněz -- nesouvisí to s legislativou nebo znemožněním prodeje licencí.
A byla by jasná zpětná vazba, co lidé chtějí kupovat a na základě minulých děl financovat třeba i do budoucna.A dneska ta zpětná vazba není? Když např. režisér natočí mizerný film a do kina přijde tak málo lidí, že si na sebe nevydělá, příště už pravděpodobně nedostane šanci. Naopak ten, na jehož film přišlo hodně lidí a vydělal hodně peněz, bude mít větší rozpočet pro další film.
nikdo copyrighty a správce neřešilProtože udělat kopii obrazu dalo prakticky stejnou práci jako namalovat úplně nový obraz. Knihy se opisovaly/malovaly ručně. Trochu to ulehčil knihtisk, ale pořád bylo vytvoření jedné fyzické kopie poměrně drahé. Ještě koncem dvacátého století, kdy se hudba kopírovala ve formě magnetofonových pásků, byl velký kvalitativní rozdíl mezi kopií a originálem. Kopie sice nebyly drahé, ale byly ztrátové. Proto dříve nebylo potřeba řešit věci, které se řeší dnes.
Ztráty prostředků na systém příživníků by se snížily.Éra kolektivních správců je dost spjatá s érou CD. Kompaktní disky jde levně a bezztrátově kopírovat, ale zároveň je v té době problém dostat peníze od posluchače k autorovi -- hodně lidí ještě nemá internet, bankovní poplatky jsou drahé, chodit na poštu se složenkou složité, není systém, jak to vyúčtovat... Je to jen taková epizoda, která je už pomalu za námi. Dneska už není problém poslat peníze přímo autorovi, je to snadné, rychlé bezpečné. Kolektivní správa by měla skončit, také by se neměla omezovat svoboda slova (tohle právo má vyšší prioritu než jakékoli majetkové zájmy) nebo zasahovat do soukromí lidí (porušovat listovní tajemství, zakazovat šifrování atd.). Ale to neznamená, že by se mělo zrušit autorské právo jako takové. Jestliže někdo řekne:
Vytvořil jsem dílo a jestli ho chcete používat tady jsou takové a makové podmínky a cena za jednu takovou licenci xxx Kč. Jestli na tuhle nabídku nepřistupujte, tak se chovejte, jako by moje dílo neexistovalo.tak bychom ho měli respektovat a dílo skutečně nepoužívat nebo splnit jeho podmínky. A stát by měl v rámci možností zajistit vymahatelnost takového práva -- tzn. když se na piráta přijde, měl by zaplatit pokutu a odškodné autorovi.
a umožnil bez závazků každému nabídnout své dílo a um.A ten dnešní to neumožňuje? Viz Jamendo, Flattr, SourceForge a platby přes PayPal atd. atd.
a když ve svém uměleckém díle udělám podobný odkaz na Simpsonovi, tak mne taky nikdo nebude tahat po soudech.
Pirátská strana požaduje, aby se kopírovací monopol nevztahoval na nekomerční sdílení. Piráti zdůraznili, že svobodné licence nejsou ve sporu s ideou svobodného šíření informací, protože nezaručují nikomu monopol na informace.To by se jako mělo vztahovat i na software? To jako, že by "nekomerční sdílení" třeba MS Windows bylo legální, i když si to výrobce výslovně nepřeje? A vůbec, kde je hranice toho, co je nekomerční a jak se to bude určovat? Fajn, nelíbí se jim, že autorská práva na mnoho děl, obvykle uměleckých, vykonávají zlé velké korporace. A že ne nevykonávají nakonec ani ve prospěch těch autorů. Jenže ti autoři jim ona práva předali dobrovolně. Spíš bych přesvědčoval autory děl, aby změnili dobrovolně obchodní model, než tvrdě legalizovat "nekomerční sdílení". Co s existujícími díly je otázka, ale ta je jednoduše řešitelná změnou doby ochrany ve stávajícím systému.
Jenže ti autoři jim ona práva předali dobrovolně.
Proč lžeš? (Tenhle citát PT se mi líbí.) OSA a podobná verbež se nikoho na nic neptá.
My přinášíme řešení a spousta lidí si dnes myslí, že ten hack je řešením. Není.Proč není? můžeš to nějak rozvést? Já jsem se situací, kdy autor může v rámci autorského zákona vytvořit copyleftované dílo, dost spokojený. Nevidím v tom žádný problém -- prostě vedle sebe existují svobodné i nesvobodné programy (a jiná díla samozřejmě), člověk má možnost volby, můžu používat svobodný software nebo poslouchat CC hudbu (a to taky dělám), ale klidně si můžu koupit i komerční hru, software, nebo třeba zajít do kina na nějaký ten megafilm. Prostě pluralita, konkurence, pohoda -- IMHO ideální stav. (jen pro pořádek: nehájím zrůdnosti typu ACTA nebo HADOPI, které nemají s původní myšlenkou copyrightu nic společného a berou ho jen jako záminku -- podobně jako se jindy bere jako záminka třeba terorismus nebo dětská pornografie).
Protože kopírovací zákon stále nenaplňuje svůj účel -- přinést prospěch veřejnosti. Četl sis Richardův článek, který jsem odkazoval? Odpovídá na spoustu potenciálních dotazů.My přinášíme řešení a spousta lidí si dnes myslí, že ten hack je řešením. Není.Proč není? můžeš to nějak rozvést?
Protože kopírovací zákon stále nenaplňuje svůj účel -- přinést prospěch veřejnosti.Ovšem kdyby se změnil vaším způsobem, bude ten prospěch veřejnosti ještě daleko menší. Což už bylo i několikrát prakticky předvedeno.
Četl sis Richardův článek, který jsem odkazoval? Odpovídá na spoustu potenciálních dotazů.odpovídá tam taky na dotaz, proč se v GPL 3 zpřísnila pravidla, místo aby je uvolnil, a umožnil třeba pro nekomerční účely libovolné nakládání s autorským dílem?
Ovšem kdyby se změnil vaším způsobem, bude ten prospěch veřejnosti ještě daleko menší. Což už bylo i několikrát prakticky předvedeno.
Prakticky předvedeno? Nějak jsem si nevšiml. Vidím jen nepodložená tvrzení, že když se zmírní kopírovací monopol, tak všichni autoři utečou. A to je nesmysl.
Podívejte se na ochranu autorských práv v Rusku nebo Číně.
A co tam mám vidět? To, že v Číně bylo ignorování zahraničních patentů a kopírovacího monopolu jedním z hlavních faktorů jejich ekonomického vzestupu za posledních 20 let?
Zrovna komunistický východní blok kopírovací monopol důsledně vynucoval jako nástroj proti šíření protirežimních myšlenek. Mimochodem, proč podle tebe vědci nevolají po vlastnických právech k výsledkům základního výzkumu? Proč se patenty vztahují jen na konkrétní vynálezy a ne na základní vědecké teorie? Proč jsou vědecké teorie výslovně vyňaty jak z působnosti patentů, tak kopírovacího monopolu? Neměla podle tvojí logiky veškerá vědecká činnost kvůli tomu skončit už někdy před 100 lety nebo ještě mnohem dřív? Přitom se vědeckému výzkumu daří dobře. A teď si zkus představit jak by se mu dařilo, kdyby veškeré výsledky vědeckého výzkumu podléhaly patentům a kopírovacímu monopolu a žádný jiný vědec by bez placení nesměl na cizí výsledky navázat, dokud patenty a kopírovací monopol nevyprší. Co myslíš, byl by to pro vědu přínos, nebo naopak katastrofa?
Zrovna komunistický východní blok kopírovací monopol důsledně vynucoval jako nástroj proti šíření protirežimních myšlenek.Nikoli, komunistický východní blok autorská práva neuznával, zejména pokud se jednalo o západní autory.
Mimochodem, proč podle tebe vědci nevolají po vlastnických právech k výsledkům základního výzkumu?Protože základní výzkum vede vždy ke stejným výsledkům (alespoň na tom stojí celá věda). Takže když budou jednu věc zkoumat tři týmy, dojdou ke stejnému závěru. Navíc základní výzkum bývá financován ze státních prostředků, protože jeho výsledky jsou užitečné pro všechny. Je to podobné, jako financování stavby silnic nebo záchranné služby. Celou dobu se tady bavíme o autorském právu, nikoli o patentovém. Patentem má být chráněna práce člověka, nemá tím získat nárok i na práci jiných. Nebo-li pokud někdo na něco přijde sám, bez souvislosti s patentovanou věcí, má mít na patent také nárok. Pokud někdo s patentem získá nárok i na postupy, které vymysleli jiní, je to přesně to, proti čemu vystupuju a co vy prosazujete – získám nějaký užitek, aniž bych to musel odpracovat, aniž by to plynulo z mého vlastnictví, nebo aniž bych za to poskytl jiný užitek. A takový postup je špatně a lidem se nelíbí.
Nikoli, komunistický východní blok autorská práva neuznával, zejména pokud se jednalo o západní autory.
Zjisti si něco o historii autorského zákona v komunistickém Československu.
Protože základní výzkum vede vždy ke stejným výsledkům (alespoň na tom stojí celá věda). Takže když budou jednu věc zkoumat tři týmy, dojdou ke stejnému závěru.
A to na celé věci mění co? Kvůli tomu snad najednou neplatí ta tvoje teorie užitku? Najednou jim jejich odvedená práce nedává vlastnická práva na výsledek?
Navíc základní výzkum bývá financován ze státních prostředků, protože jeho výsledky jsou užitečné pro všechny. Je to podobné, jako financování stavby silnic nebo záchranné služby.
Jak kdy a jak kde. Pro plně soukromý výzkum platí úplně stejné podmínky jako pro státní. Navíc naše filmaře a hudebníky taky z velké části platí stát.
Patentem má být chráněna práce člověka, nemá tím získat nárok i na práci jiných. Nebo-li pokud někdo na něco přijde sám, bez souvislosti s patentovanou věcí, má mít na patent také nárok.
Patentový systém na tohle kašle. Jak někdo dostane patent, tak všichni ostatní, kteří tu samou věc vymysleli později, musejí platit. Jedinou výjimkou je výzkum prokazatelně dokončený před podáním patentové přihlášky, což je podklad pro zneplatnění patentu jako celku.
Zjisti si něco o historii autorského zákona v komunistickém Československu.Třeba něco o tom, jak se platilo za licence k převzatým písničkám, třeba ABBA? Nebo jak je spousta vědecké literatury dodnes dostupná v ruštině, protože tam si s autorskými právy nedělali hlavu a prostě tu zahraniční práci přeložili a vydali bez vědomí původního autora?
A to na celé věci mění co? Kvůli tomu snad najednou neplatí ta tvoje teorie užitku? Najednou jim jejich odvedená práce nedává vlastnická práva na výsledek?Dává. Vždyť za tu práci také odměnu dostávají.
Jak někdo dostane patent, tak všichni ostatní, kteří tu samou věc vymysleli později, musejí platit.Což je podle mne špatně. Vám to možná vůbec nevadí, vždyť přece získat z něčeho užitek jen tak, a odpracuje to někdo jiný, to je pro vás naprosto normální.
Třeba něco o tom, jak se platilo za licence k převzatým písničkám, třeba ABBA? Nebo jak je spousta vědecké literatury dodnes dostupná v ruštině, protože tam si s autorskými právy nedělali hlavu a prostě tu zahraniční práci přeložili a vydali bez vědomí původního autora?
A obojí má společné to, že to podporoval stát, protože se mu to hodilo. Když ale přišlo na písničky Karla Kryla nebo knížky Milana Kundery, tak kopírovací monopol fungoval bez výjimek.
Dává. Vždyť za tu práci také odměnu dostávají.
Plat je něco úplně jiného než vlastnická práva na výsledek práce.
Což je podle mne špatně. Vám to možná vůbec nevadí, vždyť přece získat z něčeho užitek jen tak, a odpracuje to někdo jiný, to je pro vás naprosto normální.
Naopak. Mně to vadí z úplně stejného důvodu jako kopírovací monopol.
Když ale přišlo na písničky Karla Kryla nebo knížky Milana Kundery, tak kopírovací monopol fungoval bez výjimek.Takže se stát postaral o to, aby za hraní Krylových písniček dostal Karel Kryl odměnu, aby Kundera dostával odměny za vydání svých knížek? To má být vtip týdne?
Plat je něco úplně jiného než vlastnická práva na výsledek práce.Plat je jeden ze způsobů, jak výsledek práce (užitek) směnit za jiný užitek (peníze). Podobně je úrok odměna za užitek z peněz, nájem odměna za užitek z bytu atd. atd.
Takže se stát postaral o to, aby za hraní Krylových písniček dostal Karel Kryl odměnu, aby Kundera dostával odměny za vydání svých knížek? To má být vtip týdne?
Ne, stát se naopak staral o to, aby se tyhle písničky nehrály a knížky nešířily, protože autor za to nemohl z ČSSR dostat zaplaceno.
Plat je jeden ze způsobů, jak výsledek práce (užitek) směnit za jiný užitek (peníze). Podobně je úrok odměna za užitek z peněz, nájem odměna za užitek z bytu atd. atd.
Ale narozdíl od vlastnického práva to nedává možnost rozhodovat o budoucnosti výtvoru. Proč by měl mít autor knížky, filmu nebo hudby právo zcela rozhodovat o budoucnosti svého výtvoru a vědec ne? Zvlášť když je to vědec, který bádá na vlastní pěst a nikdo ho za to neplatí?
A hlavně jsi neodpověděl na hlavní otázku: bylo by plné rozšíření kopírovacího monopolu a patentů na veškeré výsledky vědeckého výzkumu pro vědu přínos, nebo katastrofa?
Ne, stát se naopak staral o to, aby se tyhle písničky nehrály a knížky nešířily, protože autor za to nemohl z ČSSR dostat zaplaceno.Stát se o to rozhodně nestaral proto, že by autor nemohl dostat zaplaceno. Stát to cenzuroval, protože mu ten obsah byl nepohodlný.
Ale narozdíl od vlastnického práva to nedává možnost rozhodovat o budoucnosti výtvoru.Vlastnické právo samozřejmě dává možnost rozhodovat o budoucnosti věci. Když vlastníte dům, můžete rozhodnout o tom, co s ním bude za pět let.
Proč by měl mít autor knížky, filmu nebo hudby právo zcela rozhodovat o budoucnosti svého výtvoru a vědec ne?Mají na to mít právo všichni, a zatím na to právo mají. To vy jim ho chcete vzít.
A hlavně jsi neodpověděl na hlavní otázku: bylo by plné rozšíření kopírovacího monopolu a patentů na veškeré výsledky vědeckého výzkumu pro vědu přínos, nebo katastrofa?Já jsem pro zachování autorských práv k autorským dílům. Takže na vynálezy má mít autor právo (ale jen na své, ne pokud někdo jiný sám přijde na totéž), na objevy má autorská práva leda tak Bůh, ale ten se pokud vím o svá autorská práva zatím nepřihlásil.
Jak to vede ke krátkodobému růstu a následně k dlouhodobému propadu.Asi máme každý jinou definici toho, co znamená krátkodobé...
To, že v Číně bylo ignorování zahraničních patentů...
Nebudu se přece snažit vynalézat znovu kolo, když je támhle vedle vyrábím v továrně. To je naprosto přirozené, ale neříká to nic o tom, že jakmile se dostanu na technologickou špičku, nezačnu inovovat (a zároveň také vynucovat kopírovací monopolLusknu prstem a začnu inovovat? Lusknutím prstu se naučím, jak to dělat, lusknutím prstu změním společnost, aby se teď najednou začala chovat odpovědně? Nemohl byste lusknout prstem tady a teď? V '89 se na to nějak zapomnělo a nikdo to neudělal do dnes, ale nikdy není pozdě…)
nemluvě o to, že bych se pořádně divil, kdyby tam na to už neměli vymyšlenou nějakou dlouhodobou strategii.Na to není potřeba žádnou strategii vymýšlet, ta je dávno známa. Je potřeba vychovávat lidi k odpovědnosti, tedy například k tomu, že si nemohou jen tak brát a nic za to nedávat.
Protože pro společnost, která trvá stovky nebo tisíce let, vám program na pět let jaksi nevystačí.To jste si asi spletl se západním světem.
Lusknu prstem a začnu inovovat? Lusknutím prstu se naučím, jak to dělat, lusknutím prstu změním společnost, aby se teď najednou začala chovat odpovědně? Nemohl byste lusknout prstem tady a teď? V '89 se na to nějak zapomnělo a nikdo to neudělal do dnes, ale nikdy není pozdě…Přesně tak, proto ve velkém posílají mladé lidi na zahraniční univerzity, aby získali vzdělání a nějakou tu zkušenost s bádáním, kterou po návratu budou moci zprostředkovat domácím studentům, atd. Stačí vám pár lidí, kterým to pálí, a už můžete inovovat. Přečtěte si třeba, jak Pakistánci přisli ke svým jaderným zbraním. Kopírovali, kopírovali a až když nebylo co kopírovat, zbytek vymysleli sami. Stačilo jim na to pár vědců, netřeba měnit společnost.
Na to není potřeba žádnou strategii vymýšlet, ta je dávno známa. Je potřeba vychovávat lidi k odpovědnosti, tedy například k tomu, že si nemohou jen tak brát a nic za to nedávat.To nemá s odpovědností nic společného, pak bychom mohli přestat učit děti číst, psát a počítat. Co vám takové dítě může dát? Uvědomte si, že principem inovace je nabalovat nové znalosti na ty staré a to je velmi obtížně, pokud nemáte na čem stavět.
To jste si asi spletl se západním světem.Že věc trvající 5 let nebude trvat stovky let platí na celé Zemi.
Stačí vám pár lidí, kterým to pálí, a už můžete inovovat.Nestačí. Musíte jim také vytvořit odpovídající podmínky – jinak nebudou mít důvod se ze zahraničí vrátit, například.
Stačilo jim na to pár vědců, netřeba měnit společnost.Nějak jste zapomněl popsat, jak to pokračuje dál, jak se ten program rozvíjí, co na základě toho vyvinuli dalšího. Nebo že by to opět nemělo dlouhodobé trvání?
To nemá s odpovědností nic společného, pak bychom mohli přestat učit děti číst, psát a počítat.Odpovědností se myslí přesný opak toho, co myslíte odpovědností vy. Je odpovědné děti učit číst, psát a počítat, protože se to v budoucnosti mnohokrát vrátí.
Uvědomte si, že principem inovace je nabalovat nové znalosti na ty staré a to je velmi obtížně, pokud nemáte na čem stavět.Autorské právo právě umožňuje, aby bylo na čem stavět. Když nová díla vznikat nebudou, nebude ani na čem stavět.
Že věc trvající 5 let nebude trvat stovky let platí na celé Zemi.Na 5 let, tedy do dalších voleb, plánují v západním světě. V Číně se tak omezovat nemusí a imho toho také využívají. Součástí toho plánu je krátkodobá zkratka v podobě kopírování. Zároveň si ale připravují podmínky pro to, aby až vyschne přívod nových technologií odjinud, si byli schopni vyvinout vlastní, což je také další část toho samého plánu.
Nestačí. Musíte jim také vytvořit odpovídající podmínky – jinak nebudou mít důvod se ze zahraničí vrátit, například.Zkušenosti z reálného světa ukazují, že nějací se vrací. A není jich zrovna málo.
Nějak jste zapomněl popsat, jak to pokračuje dál, jak se ten program rozvíjí, co na základě toho vyvinuli dalšího. Nebo že by to opět nemělo dlouhodobé trvání?Prý už jich mají kolem 200, vejdou se jim do raket s doletem v tisících km, které umí odpálit z mobilních stanovišť nebo vědí jak sestrojit neutronovou bombu.
Je odpovědné děti učit číst, psát a počítat, protože se to v budoucnosti mnohokrát vrátí.A přesně jako se vám to vrácí u vzdělaných dětí nebo vědců znalých nových objevů, tak by se vám to vrátilo u programátorů a umělců.
Autorské právo právě umožňuje, aby bylo na čem stavět. Když nová díla vznikat nebudou, nebude ani na čem stavět.Takže dlouhodobé udržování obrovské množiny děl, na kterou při práci na nové tvorbě nemůžete ani pomyslet, má tu novou tvorbu podpořit? A jen tak mimochodem, umění existovalo dávno před kopírovacím monopolem.
Zároveň si ale připravují podmínky pro to, aby až vyschne přívod nových technologií odjinud, si byli schopni vyvinout vlastní, což je také další část toho samého plánu.Na to se lze připravit jediným možným způsobem – nekopírovat a vyvíjet.
Prý už jich mají kolem 200, vejdou se jim do raket s doletem v tisících km, které umí odpálit z mobilních stanovišť nebo vědí jak sestrojit neutronovou bombu.Takže umí kopírovat a k tomu případně doplnit něco jednoduchého svého. Ale už dokázali vyvinout něco svého, co nikde jinde nemají? Jinak stále potřebujete ten zdroj, ze kterého budete kopírovat.
A přesně jako se vám to vrácí u vzdělaných dětí nebo vědců znalých nových objevů, tak by se vám to vrátilo u programátorů a umělců.Jako že programátoři a umělci nebudou mít na chleba, a o to lépe a radostněji budou tvořit? To už se zkoušelo, a nefungovalo to.
Takže dlouhodobé udržování obrovské množiny děl, na kterou při práci na nové tvorbě nemůžete ani pomyslet, má tu novou tvorbu podpořit?Když ta díla nevzniknou, budete na tom ještě hůř. Navíc vliv množství ostatních děl na tvorbu autora je v porovnání s jinými vlivy malý. A do třetice, povolením volného užití pro osobní potřebu se na tomhle vůbec nic nezmění.
Takže umí kopírovat a k tomu případně doplnit něco jednoduchého svého. Ale už dokázali vyvinout něco svého, co nikde jinde nemají? Jinak stále potřebujete ten zdroj, ze kterého budete kopírovat.To je jak vyčítat studentovi střední školy, že nepřišel s ničím novým, když si něco odvodí sám ze svých znalostí. Jaká je asi šance, že vyvinou něco nového, když jsou desítky let pozadu? Chcete po nich, aby vyvíjeli a nekopírovali, což imho dělají, protože dneska jim západ nedá ke své technologii ani přičichnout, a pak vám vadí, že vymýšlejí už vymyšlené.
Jako že programátoři a umělci nebudou mít na chleba, a o to lépe a radostněji budou tvořit? To už se zkoušelo, a nefungovalo to.Myslíte jako u těch objevitelů?
Když ta díla nevzniknou, budete na tom ještě hůř. Navíc vliv množství ostatních děl na tvorbu autora je v porovnání s jinými vlivy malý. A do třetice, povolením volného užití pro osobní potřebu se na tomhle vůbec nic nezmění.Analogicky zase dnes nevznikne plno děl kvůli kopírovacímu monopolu. Podívejte se např., jak dneska vznikají písničky, někdo složí hudbu, jiný ji upraví, další napíše text a úplně někdo jiný ji zahraje a zazpívá. Jediného z těch lidí vyměňte a to dílo bude jiné. Tady je ale řeč o volném užití pro nekomerční účely, což znamená též možnost vytvářet odvozená díla.
To je jak vyčítat studentovi střední školy, že nepřišel s ničím novým, když si něco odvodí sám ze svých znalostí. Jaká je asi šance, že vyvinou něco nového, když jsou desítky let pozadu? Chcete po nich, aby vyvíjeli a nekopírovali, což imho dělají, protože dneska jim západ nedá ke své technologii ani přičichnout, a pak vám vadí, že vymýšlejí už vymyšlené.Tak teď nevím. Nejprve tvrdíte, že kopírují, a teď zase, že nemají odkud, takže musí vyvíjet. A že jsou desítky let pozadu, protože nevyvíjeli, jen kopírovali. Mně z toho vychází, že kopírování není dlouhodobě udržitelná strategie, naopak vede k zaostávání, které je pak nutné dohnat.
Myslíte jako u těch objevitelů?Které konkrétně myslíte?
Analogicky zase dnes nevznikne plno děl kvůli kopírovacímu monopolu.Jak?
Tady je ale řeč o volném užití pro nekomerční účely, což znamená též možnost vytvářet odvozená díla.Pak ale to dílo nesmím dál šířit, takže je to celkem k ničemu.
Tak teď nevím. Nejprve tvrdíte, že kopírují, a teď zase, že nemají odkud, takže musí vyvíjet. A že jsou desítky let pozadu, protože nevyvíjeli, jen kopírovali. Mně z toho vychází, že kopírování není dlouhodobě udržitelná strategie, naopak vede k zaostávání, které je pak nutné dohnat.Že vás pořád baví překrucovat moje tvrzení. Zaprvé jsem psal, že kopírovali (jasný minulý čas), dokud mohli. Ale do toho samozřejmě inovovali, protože postup, jak vyrobit bombu, k okopírování neměli (což bylo podrobně popsáno v onom článku). A když vše, k čemu měli přístup, měli okopírováno, zbyla jim jen vlastní inovace a ta je dovedla k cíli. A zadruhé oni jsou pozadu (tady jsem to nijak nevysvětloval), protože jednoduše začli později. A kdo ví, kde by dneska byli, kdyby se od začátku spolehli pouze na svůj vlastní vývoj?
Které konkrétně myslíte?No přece ty, kteří produkují ony objevy, které kopírovací monopol nechrání. A které konkrétní autory a programátory myslíte vy?
Jak?Tak, že nelze jednoduše vytvořit odvozené dílo z tvorby chráněné kopírovacím monopolem.
Pak ale to dílo nesmím dál šířit, takže je to celkem k ničemu.To by pak nebylo volné užití.
No přece ty, kteří produkují ony objevy, které kopírovací monopol nechrání.Já jsem chtěl vědět něco konkrétního. Který vědec se živí tím, že pouze objevuje a neprodukuje žádná autorská díla?
A které konkrétní autory a programátory myslíte vy?já myslím ty, kteří se až dosud živili prodejem licencí uživatelům.
Tak, že nelze jednoduše vytvořit odvozené dílo z tvorby chráněné kopírovacím monopolem.Dílo odvezené z neexistující tvorby nejde vytvořit ani složitě. Navíc nevidím jediný důvod, proč by to mělo jít jednoduše.
To by pak nebylo volné užití.Teď nevím, co tím myslíte. Má jít vzít cizí dílo, trochu ho autorsky poničit a šířit dál? Nebo vám jde jenom o to, abyste mohl vzít cizí dílo a soukromě ho použít ve svém díle? V tom vám nic nebrání.
Nikdo neříká, že se mají spolehnout pouze na svůj vlastní vývoj. Pořád jste ale nevysvětlil, jak omezením možností autora urychlíte vývoj.
Třeba tak, že místo každého stávajícího autora umožním tvořit stovce dalších lidí. Kvantita sice není kvalita, ale čím víc lidí tvoří, tím menší pravděpodobnost, že ti talentovaní zapadnou někde v kanceláři, kde se o jejich talentu nikdo nedoví.
Já jsem chtěl vědět něco konkrétního. Který vědec se živí tím, že pouze objevuje a neprodukuje žádná autorská díla?
Ehm, všichni? Když vědec nic neobjeví, tak zaplaceno nedostane, ať napíše autorských děl sebevíc (pokud tedy nesekne s vědou a nevrhne se na beletrii). Tvrzení, že vědci jsou placení za vydávání článků, je asi stejně přesné jako tvrzení, že programátoři jsou placení za pití kafe.
Teď nevím, co tím myslíte. Má jít vzít cizí dílo, trochu ho autorsky poničit a šířit dál?
To "autorsky poničené" dílo občas bývá lepší než originál.
Třeba tak, že místo každého stávajícího autora umožním tvořit stovce dalších lidí.Takže jste proti těm změnám autorského práva, které navrhujete? Protože ty by počet autorů naopak snížily. Když počet možností, které mají dnes autoři, omezíte a žádnou nepřidáte, někteří autoři se možná přizpůsobí, ale jiní tvořit přestanou. A žádní noví nezačnou.
Ehm, všichni?Fakt? Takže vědec něco objeví, nikomu nic neřekne a vezme si to tajemství s sebou do hrobu? K čemu takový vědec je? Naštěstí se tak všichni nechovají…
Když vědec nic neobjeví, tak zaplaceno nedostane, ať napíše autorských děl sebevíc (pokud tedy nesekne s vědou a nevrhne se na beletrii).Aha, takže podle vás jsou dnes vědci placení tak, že prodávají své objevy? Kam na to chodíte?
Takže jste proti těm změnám autorského práva, které navrhujete? Protože ty by počet autorů naopak snížily. Když počet možností, které mají dnes autoři, omezíte a žádnou nepřidáte, někteří autoři se možná přizpůsobí, ale jiní tvořit přestanou. A žádní noví nezačnou.
Ale já přece přidám novou možnost. Dám široké veřejnosti možnost, kterou dnes má jen hrstka vyvolených komerčních autorů: možnost "autorsky ničit". Celá naše kultura je postavená na "autorském ničení". Funguje to tak od chvíle, kdy prvního neandrtálce napadlo rozžvýkat kus okru a prsknout ho přes ruku na stěnu jeskyně, až do relativně nedávné minulosti, jen nějakým 100-300 let zpátky. Kdo nemůže "autorsky ničit", ten nemůže ani pořádně tvořit.
Fakt? Takže vědec něco objeví, nikomu nic neřekne a vezme si to tajemství s sebou do hrobu? K čemu takový vědec je? Naštěstí se tak všichni nechovají…
Pro většinu vědců je psaní článků jen otravná administrativa, ne smysl jejich práce.
Aha, takže podle vás jsou dnes vědci placení tak, že prodávají své objevy? Kam na to chodíte?
Kam na to chodím? Mezi vědce, samozřejmě.
Ale já přece přidám novou možnost. Dám široké veřejnosti možnost, kterou dnes má jen hrstka vyvolených komerčních autorů: možnost "autorsky ničit".To není nová možnost. Tuhle možnost má dnes každý – vizte užití pro osobní potřebu.
Kam na to chodím? Mezi vědce, samozřejmě.Takže určitě můžete uvést nějaký konkrétní objev, a alespoň řádovou částku, za kolik byl prodán, a komu byl prodán.
To není nová možnost. Tuhle možnost má dnes každý – vizte užití pro osobní potřebu.
Bez možnosti výsledek "autorského ničení" zveřejnit tahle možnost nestojí za řeč. Kdo nemůže výsledek svého "autorského ničení" zveřejnit, ten nemůže pořádně tvořit.
Takže určitě můžete uvést nějaký konkrétní objev, a alespoň řádovou částku, za kolik byl prodán, a komu byl prodán.
Tak třeba patentovaná technologie výroby nanovláken vynalezená na TU Liberec, Američanům, milion dolarů.
Bez možnosti výsledek "autorského ničení" zveřejnit tahle možnost nestojí za řeč.Tu možnost samozřejmě každý má.
Tak třeba patentovaná technologie výroby nanovláken vynalezená na TU Liberec, Američanům, milion dolarů.Takže za vynálezy se platí.
Tu možnost samozřejmě každý má.
Vážně? Rozhodnutí majitele kopírovacího monopolu je podle zákona absolutní. Pokud řekne ne, tak "autorský ničitel" výsledek svého "autorského ničení" nesmí zveřejnit, dokud monopol nevyprší. A toho se vůbec nemusí dožít. Do té doby se i výsledek jeho "autorského ničení" může zcela znehodnotit stářím.
Stejně tak se může autor rozhodnout, že své dílo vůbec nezpřístupní veřejnosti. Takže právo navazovat na každé autorské dílo, které vznikne, nikdo nemá ani mít nemůže.
Zase se snažíš vykrucovat vrtáním se v detailech? Víš moc dobře, že celou dobu mluvím výhradně o zveřejněných dílech. A aby ses v tom nemohl vrtat dál, zveřejnění myslím podle definice v § 4 zákona 121/2000 Sb.
A teď zkus odpovědět ještě jednou. Tvrdils, že každý má možnost zveřejnit výsledky svého "autorského ničení". Podle kopírovacího zákona to ale není pravda, když to autor původního díla zakáže. A zveřejnění v rozporu se zákonem nepovažuji za přijatelnou možnost.
Všichni ti zmínění to nějakým způsobem dostali zaplaceno – v univerzitním platu, od mecenáše… Tyhle možnosti tady jsou pořád. Jenom k nim přibyla další možnost, nechat si to zaplatit přímo od uživatelů. Předchozích dvou variant se to nijak nedotýká, takže autorských děl díky autorskému zákonu vzniká přinejhorším stejně (pokud by se ta nová možnost nevyužívala), nebo víc (pokud některá autorská díla vznikají díky tomu, že je možné chtít poplatek přímo od uživatele – a bez této možnosti by nevznikla).
Neutíkej od vědy ke kopírovacímu monopolu. Kde bereš tu jistotu, že po zavedení monopolu na důkazovací techniky a experimentální postupy (říkejme tomu třeba vědecký monopol podle vzoru kopírovací monopol) by vznikly všechny objevy a vynálezy, které by vznikly bez něj? Uplatňování vědeckého monopolu představuje nemalé vstupní náklady pro budoucí vědce, kteří chtějí podobnou techniku využít na úplně jiný otevřený problém. Teď je v informatice třeba žhavá novinka parametrizovaná výpočetní složitost, vrtá do toho několik tisíc lidí a u několika problémů se vedou doslova závody o to, komu se povede dostat základ exponenciály ve složitosti algoritmu co nejníž. Kdyby tu fungoval vědecký monopol, tak by nejspíš celý tenhle obor měli pro sebe profesoři Downey, Fellows (ti ho totiž vymysleli) a hrstka studentů, kterým tihle dva pánové vedou diplomové práce. Všichni ostatní by totiž museli profesorům Downeymu a Fellowsovi (respektive jejich výzkumnému centru) platit licenční poplatky v řádu desítek až stovek tisíc dolarů za každý článek, který o parametrizované složitosti napíšou.
A teď si k tomu připočti co to udělá s vysokoškolskou výukou. Pro top 10 světových univerzit to samozřejmě bude výhodné, protože by se po zavedení vědeckého monopolu teoreticky měli topit v penězích. Pro ostatní vysoké školy to ale naopak bude znamenat obrovské náklady na výuku kvůli licenčním poplatkům z toho, co se učí. A když peníze nebudou, tak pro vysokou školu vyučovatelný vědecký pokrok skončí někde v polovině 19. století. To v porovnání s dneškem fakticky znamená zkrácení výuky z 5 let na 1 semestr. Takové drastické snížení počtu použitelných vědců také výzkumu nijak zvlášť neprospěje.
Kde bereš tu jistotu, že po zavedení monopolu na důkazovací techniky a experimentální postupy by vznikly všechny objevy a vynálezy, které by vznikly bez něj?Nevím, proč píšete v podmiňovacím způsobu, když autorský zákon momentálně platí. Nebo píšete ještě o něčem jiném, než jsou autorská díla? Pak je otázka, proč by se na to měl vztahovat nějaký kopírovací monopol.
Kdyby tu fungoval vědecký monopol, tak by nejspíš celý tenhle obor měli pro sebe profesoři Downey, Fellows (ti ho totiž vymysleli) a hrstka studentů, kterým tihle dva pánové vedou diplomové práce.No tak by měli monopol na svůj postup. No a co? Spousta jiných má zase monopol na svůj postup. Brání to něčemu?
Všichni ostatní by totiž museli profesorům Downeymu a Fellowsovi (respektive jejich výzkumnému centru) platit licenční poplatky v řádu desítek až stovek tisíc dolarů za každý článek, který o parametrizované složitosti napíšou.Za co by jim ty licenční poplatky platili?
Pro ostatní vysoké školy to ale naopak bude znamenat obrovské náklady na výuku kvůli licenčním poplatkům z toho, co se učí.Tak by ty školy učily jiné, levnější postupy. Stejně, jako se to dělá třeba se softwarem. Ten dávají firmy do škol rády s velkou slevou, protože se studenti naučí se softwarem pracovat a zaplatí za něj, až budou v práci. Navíc těch postupů, které se ve školách učí, není zas tolik.
Nevím, proč píšete v podmiňovacím způsobu, když autorský zákon momentálně platí. Nebo píšete ještě o něčem jiném, než jsou autorská díla? Pak je otázka, proč by se na to měl vztahovat nějaký kopírovací monopol.
Kopírovací monopol se vztahuje jen na samotný text vědeckých článků, ne na techniky v článku použité a popsané. Já mluvím o hypotetickém rozšíření monopolu i na ty techniky.
No tak by měli monopol na svůj postup. No a co? Spousta jiných má zase monopol na svůj postup. Brání to něčemu?
Jo, brání. U spousty důležitých matematických důkazů jsou vědci rádi, že se podařilo najít vůbec jeden postup, jak to dokázat. Některá tvrzení se dočkají desítek technicky různých důkazů, u některých se jiný důkaz nepodaří objevit třeba stovky let. A u některých může existovat jen jeden jediný funkční postup důkazu.
Za co by jim ty licenční poplatky platili?
Třeba za použití jejich techniky, jak dokázat W-těžkost nějakého problému. Nebo samotné definice W-hierarchie. I kdyby si chtěli vytvořit vlastní definici a vlastní techniku dokazování, pořád budou muset dokázat ekvivalenci s tou původní definicí, a i za to by museli zaplatit.
Tak by ty školy učily jiné, levnější postupy.
A kde je vezmou? Matematický důkaz není software. Popis fyzikálního experimentu není software. V praxi studentům bohatě stačí vědět, že něco platí, nemusejí to umět sami dokázat. Ale pak se to nedá nazvat vysokoškolským vzděláním, protože pro samostatnou vědeckou práci takoví studenti budou nepoužitelní. Vysoké školy nejsou výrobní linky na cvičené opice, které jen umějí recitovat nazpaměť naučené básničky, i když v praxi by to stačilo.
Navíc těch postupů, které se ve školách učí, není zas tolik.
Ehm, tys přednášku z vyšší matematiky nebo teoretické informatiky neviděl ani na fotce, viď?
Kopírovací monopol se vztahuje jen na samotný text vědeckých článků, ne na techniky v článku použité a popsané. Já mluvím o hypotetickém rozšíření monopolu i na ty techniky.To bychom se nejprve museli dohodnout na tom, co jsou to ty techniky. Protože ochrana třeba technických postupů je v našem právu implementována. Takže abychom se o tom mohli bavit dál, bylo by asi vhodné dát konkrétní příklad toho, o čem píšete, a co dnes chráněno být nemůže.
Jo, brání. U spousty důležitých matematických důkazů jsou vědci rádi, že se podařilo najít vůbec jeden postup, jak to dokázat.A čemu to brání? Tak na ten důkaz někdo přijde a nechá si ho pro sebe. Jak tomu chcete zabránit? Ta vaše změna zákona samozřejmě dotyčného nedonutí to zveřejnit.
Třeba za použití jejich technikyLicence je na použití mého autorského díla, ne na použití díla úplně jiného.
A kde je vezmou? Matematický důkaz není software. Popis fyzikálního experimentu není software. V praxi studentům bohatě stačí vědět, že něco platí, nemusejí to umět sami dokázat. Ale pak se to nedá nazvat vysokoškolským vzděláním, protože pro samostatnou vědeckou práci takoví studenti budou nepoužitelní. Vysoké školy nejsou výrobní linky na cvičené opice, které jen umějí recitovat nazpaměť naučené básničky, i když v praxi by to stačilo.Zatím jsem nepochytil, co tady pořád řešíte. Máme dvě možnosti – někdo přijde s nějakým tvrzením a jeho důkazem a zveřejní je. Když je to veřejné, může to každý použít, může se to učit. Nebo někdo přijde s nějakým tvrzením a důkaz nezveřejní. Takže to nikdo používat nebude ani to nebude učit. Nanejvýš to bude považováno za zajímavé tvrzení, které by stálo za to odkázat nebo vyvrátit, a na důkazu budou pracovat jiní – třeba Velká Fermatova věta. Vy pořád píšete o nějaké třetí variantě, že to bude asi zveřejněné-nezveřejněné, což ale nevím, jak si představit.
To bychom se nejprve museli dohodnout na tom, co jsou to ty techniky. Protože ochrana třeba technických postupů je v našem právu implementována. Takže abychom se o tom mohli bavit dál, bylo by asi vhodné dát konkrétní příklad toho, o čem píšete, a co dnes chráněno být nemůže.
Příklad: Cantorova diagonální metoda. Mám nekonečnou spočetnou posloupnost nějakých objektů a chci dokázat, že existuje další objekt, který v té posloupnosti není (třeba že potenciální množina přirozených čísel je nespočetná nebo že halting problém je algoritmicky nerozhodnutelný). Tak popisy všech objektů z té posloupnosti napíšu pod sebe do tabulky a ten hledaný objekt vyrobím tak, že postupně pojedu po diagonále té tabulky a vyberu znak do jeho popisu tak, aby to byl korektní zápis objektu, ale vždy se od zkoumaného znaku na diagonále lišil. Tím mám objekt, který je korektně zapsaný, ale od všech objektů z posloupnosti se liší. Tedy neleží v posloupnosti.
Tohle je podle tvojí definice jednoznačně vynález, takže podle tebe by Cantorovým dědicům měl zákon na tenhle postup přiznat vlastnická práva (teď naopak zákon vlastnická práva na tenhle typ vynálezů výslovně vylučuje).
A čemu to brání? Tak na ten důkaz někdo přijde a nechá si ho pro sebe. Jak tomu chcete zabránit? Ta vaše změna zákona samozřejmě dotyčného nedonutí to zveřejnit.
Nijak. Proč bych tomu měl chtít zabránit?
Zatím jsem nepochytil, co tady pořád řešíte. Máme dvě možnosti – někdo přijde s nějakým tvrzením a jeho důkazem a zveřejní je. Když je to veřejné, může to každý použít, může se to učit. Nebo někdo přijde s nějakým tvrzením a důkaz nezveřejní. ... Vy pořád píšete o nějaké třetí variantě, že to bude asi zveřejněné-nezveřejněné, což ale nevím, jak si představit.
To sis všim brzo, že už 4 příspěvky píšu o třetí hypotetické variantě, kdyby se majetková práva rozšířila i na důkazní techniky a experimentální metody, které naopak současný zákon z vlastnictví výslovně vylučuje.
Tohle je podle tvojí definice jednoznačně vynález, takže podle tebe by Cantorovým dědicům měl zákon na tenhle postup přiznat vlastnická práva (teď naopak zákon vlastnická práva na tenhle typ vynálezů výslovně vylučuje).Současný zákon přiznává možnost tenhle vynález chránit, a při žádosti o ochranu se bude posuzovat, zda je to dostatečně nový a objevný postup na to, aby byl chráněn.
Nijak. Proč bych tomu měl chtít zabránit?Takže současný zákon umožňuje zveřejnění za různých podmínek, ale ke zveřejnění autora nedonutí. Vaše změna umožňuje zveřejnění v menším množství případů, a ke zveřejnění autora také nedonutí. Z toho mi vychází, že je větší pravděpodobnost zveřejnění v současném systému.
To sis všim brzo, že už 4 příspěvky píšu o třetí hypotetické variantě, kdyby se majetková práva rozšířila i na důkazní techniky a experimentální metody, které naopak současný zákon z vlastnictví výslovně vylučuje.Technické postupy samozřejmě je možné patentovat. Pokud vám jde ještě o jednodušší postupy, tam zákonná ochrana není, protože ji nikdo nepožaduje – asi všichni vědí, že by ochranou nic nezískali.
Současný zákon přiznává možnost tenhle vynález chránit, a při žádosti o ochranu se bude posuzovat, zda je to dostatečně nový a objevný postup na to, aby byl chráněn.
Nepřiznává. Dokonce tenhle typ vynálezů výslovně vyřazuje z působnosti patentů i kopírovacího monopolu, konkrétně v § 3 odst. 2 zákona 527/1990 Sb. a v § 2 odst. 6 zákona 121/2000 Sb. Vědecká metoda není předmětem patentového monopolu ani kopírovacího monopolu.
A teď se jdi zamyslet nad důsledky, kdyby se na vědecké metody zavedl ekvivalent kopírovacího monopolu. Pak už by nefungovalo tvoje:
někdo přijde s nějakým tvrzením a jeho důkazem a zveřejní je. Když je to veřejné, může to každý použít, může se to učit.
Ale fungovalo by to samé jako u autorských děl: Někdo přijde s nějakým tvrzením, zveřejní ho, ale když bude někdo chtít využít kus důkazu z toho tvrzení někde jinde (nebo ho vyučovat), bude muset platit. Jinak poruší zákon.
Někdo přijde s nějakým tvrzením, zveřejní ho, ale když bude někdo chtít využít kus důkazu z toho tvrzení někde jinde (nebo ho vyučovat), bude muset platit. Jinak poruší zákon.Co myslíte tím zveřejní? Dá k dispozici všem zdarma? Nebo jste myslel, že si někdo zakoupí licenci pro sebe, a pak budou muset zaplatit ještě jeho studenti, pokud to budou chtít využít? Co je na tom divného?
Takže máme zákonnou ochranu, ze které jsou ty nejjednodušší věci vyjmuty – protože by je ani nikdo chránit nechtěl (nic by z jejich ochrany neměl). Důsledky změny by byly ty, že by to stále nikdo chránit nechtěl (nebo by to chtěli různí podivíni, ale ochrana by stejně byla k ničemu, protože nemá smysl chránit něco, co nikoho nezajímá). Takže by se jen zvýšily náklady státu na příslušnou agendu – to by byl jediný důsledek.
Ty se kroutíš jako žížala, jen abys nemusel odpovědět něco, co se ti nehodí do krámu. I kdyby se všichni vědci na univerzitách a státních výzkumných zařízeních bránili zuby nehty proti vymáhání vlastního monopolu (o čemž opravdu velmi silně pochybuji), netriviální množství vědeckého výzkumu se dělá v soukromých firmách, a ty by po takovém monopolu skočily jako slepice po flusu. Zbytek už zařídí efekt sněhové koule.
Co myslíte tím zveřejní? Dá k dispozici všem zdarma? Nebo jste myslel, že si někdo zakoupí licenci pro sebe, a pak budou muset zaplatit ještě jeho studenti, pokud to budou chtít využít? Co je na tom divného?
Myslím tím "zveřejní" ve stejném smyslu jako se zveřejňuje autorské dílo, třeba film v televizi nebo v kině. A mně je jedno, jestli je na tom něco divného nebo ne. Já se ptám na důsledky.
Ty se kroutíš jako žížala, jen abys nemusel odpovědět něco, co se ti nehodí do krámu. I kdyby se všichni vědci na univerzitách a státních výzkumných zařízeních bránili zuby nehty proti vymáhání vlastního monopolu (o čemž opravdu velmi silně pochybuji), netriviální množství vědeckého výzkumu se dělá v soukromých firmách, a ty by po takovém monopolu skočily jako slepice po flusu. Zbytek už zařídí efekt sněhové koule.Chybí tomu už jenom příklad firmy, která dělá základní výzkum a výsledky dá zadarmo všem k dispozici, i když by za to ostatní jinak rádi zaplatili.
Myslím tím "zveřejní" ve stejném smyslu jako se zveřejňuje autorské dílo, třeba film v televizi nebo v kině. A mně je jedno, jestli je na tom něco divného nebo ne. Já se ptám na důsledky.Takže dotyčný si zaplatí za licenci. A když to bude chtít používat někdo další (třeba studenti), také si za licenci zaplatí. Důsledky? To vidíme všude kolem, takhle to dnes funguje. Třeba koupím pro sebe licenci Windows, a když někoho budu učit zacházet s Windows a on je bude chtít také používat, musí si koupit licenci od Microsoftu, nemohu mu ji poskytnout já.
Chybí tomu už jenom příklad firmy, která dělá základní výzkum a výsledky dá zadarmo všem k dispozici, i když by za to ostatní jinak rádi zaplatili.
Tak třeba Google. Jeho zaměstnanci poměrně nedávno napsali článek o důkazu P!=NP, ve kterém popsali několik nových zajímavých dokazovacích technik. Bohužel v tom článku bylo i několik chyb, takže ten důkaz nakonec neprošel. Ale jinak je na problém P?=NP vypsaná odměna milion dolarů.
Takže dotyčný si zaplatí za licenci. A když to bude chtít používat někdo další (třeba studenti), také si za licenci zaplatí. Důsledky? To vidíme všude kolem, takhle to dnes funguje. Třeba koupím pro sebe licenci Windows, a když někoho budu učit zacházet s Windows a on je bude chtít také používat, musí si koupit licenci od Microsoftu, nemohu mu ji poskytnout já.
Ale no tak. To je pěkně odfláknutá úvaha. Rozepiš to pořádně a bez zavádějících přirovnání.
Ale no tak. To je pěkně odfláknutá úvaha. Rozepiš to pořádně a bez zavádějících přirovnání.Takže dotyčný si zaplatí za licenci. A když to bude chtít používat někdo další (třeba studenti), také si za licenci zaplatí. Důsledky? To vidíme všude kolem, takhle to dnes funguje. Bavíme se tady o licencích, takže můžeme jako příklad vzít licence na software – mezi těmi licencemi není žádný podstatný rozdíl. Třeba koupím pro sebe licenci Windows, a když někoho budu učit zacházet s Windows a on je bude chtít také používat, musí si koupit licenci od Microsoftu, nemohu mu ji poskytnout já.
Kdo a kolik by tedy rád zaplatil za to, že ten důkaz získá pro sebe?
Současná legislativa nevytváří důvody pro obchodování s vědeckými důkazy. Kdyby ale platil vědecký monopol, tak by třeba MIT byla ochotná zaplatit 100 000 dolarů, kdyby některý z jejich profesorů potřeboval použít kus důkazu od Googlu ve vlastní práci. Bez toho by ten kus důkazu použít nesměl a zbytek práce by mohl zahodit.
Takže dotyčný si zaplatí za licenci. A když to bude chtít používat někdo další (třeba studenti), také si za licenci zaplatí. Důsledky? To vidíme všude kolem, takhle to dnes funguje.
Bavíme se tady o licencích, takže můžeme jako příklad vzít licence na software – mezi těmi licencemi není žádný podstatný rozdíl. Třeba koupím pro sebe licenci Windows, a když někoho budu učit zacházet s Windows a on je bude chtít také používat, musí si koupit licenci od Microsoftu, nemohu mu ji poskytnout já.
Říkám, že úvaha, která se zabývá jen vlivem na modelového jednotlivce, je odfláknutá. Vrať se, až dokážeš popsat a odůvodnit vlivy na firmy, školy a jednotlivce v celostátním měřítku.
Bez toho by ten kus důkazu použít nesměl a zbytek práce by mohl zahodit.Proč by psal práci stavějící na důkazu, který nemůže použít?
Říkám, že úvaha, která se zabývá jen vlivem na modelového jednotlivce, je odfláknutá.To říkáte teprve teď.
Vrať se, až dokážeš popsat a odůvodnit vlivy na firmy, školy a jednotlivce v celostátním měřítku.Vliv na firmy, školy a jednotlivce v celostátním měřítku by byl stejný, jako dnes. Úprava by neznamenala žádnou změnu – i dnes firmy, školy a jednotlivci používají věci, které použít mohou, a nepoužívají ty, které použít nemohou.
Proč by psal práci stavějící na důkazu, který nemůže použít?
Třeba protože v době, kdy s tím začal, ještě na chybějící kus důkazu nikdo neměl majetková práva.
Vliv na firmy, školy a jednotlivce v celostátním měřítku by byl stejný, jako dnes. Úprava by neznamenala žádnou změnu – i dnes firmy, školy a jednotlivci používají věci, které použít mohou, a nepoužívají ty, které použít nemohou.
Hezké. Až na jednu drobnost: V tom hypotetickém scénáři je množina věcí, které firmy, školy a jednotlivci mohou volně použít, podstatně menší než v realitě. A úměrně tomu je větší množina věcí, o kterých má někdo absolutní rozhodovací právo i po jejich zveřejnění. A já chci vědět, jaké důsledky tahle odlišnost bude mít. Na školy, firmy a jednotlivce v celostátním měřítku.
Třeba protože v době, kdy s tím začal, ještě na chybějící kus důkazu nikdo neměl majetková práva.Takže ten důkaz neexistoval – pak ale nechápu, proč na něm něco stavěl. A pokud stavěl něco na důkazu, který neměl k dispozici, vůbec mu nemusí vadit, že ten důkaz opět nemá k dispozici.
V tom hypotetickém scénáři je množina věcí, které firmy, školy a jednotlivci mohou volně použít, podstatně menší než v realitě.Proč?
A já chci vědět, jaké důsledky tahle odlišnost bude mít. Na školy, firmy a jednotlivce v celostátním měřítku.Podle mne množina věcí, které je možné použít, nezmění, takže důsledky nezměny nebudou žádné.
Takže ten důkaz neexistoval – pak ale nechápu, proč na něm něco stavěl. A pokud stavěl něco na důkazu, který neměl k dispozici, vůbec mu nemusí vadit, že ten důkaz opět nemá k dispozici.
Jak je vidět, tak si vyšší matematiku představuješ jako Hurvínek válku. Tak si ten důkaz představ jako program ve světě, kde platí softwarové patenty. Píšeš program, navrhneš nějakou úžasnou novou programovou konstrukci, ale než ji stihneš dát dohromady, tak na ni někdo jiný dostane patent. A ty můžeš buď půl roku práce zahodit a začít znova, nebo si koupit licenci na ten patent za nějakou nehoráznou sumu peněz. S tím rozdílem, že v případě důkazů nevyprší monopol za 20 let, ale až 70 let po smrti autora.
Proč?
Protože v realitě například Turingův stroj a algoritmická převoditelnost nepodléhá žádnému monopolu, zatímco v té hypotetické situaci ano. A teď bych prosil ty důsledky tohohle rozdílu.
Protože v realitě například Turingův stroj a algoritmická převoditelnost nepodléhá žádnému monopolu, zatímco v té hypotetické situaci ano. A teď bych prosil ty důsledky tohohle rozdílu.Důsledky tohohle rozdílu nejsou žádné. V prvním případě mohu Turingův stroj a algoritmickou převoditelnost použít za určitých podmínek, v hypotetické situaci mohu Turingův stroj a algoritmickou převoditelnost použít za určitých podmínek.
Napsal jsem asi stokrát, že má být chráněno to, co člověk vytvořil – tedy pokud někdo najde nějaký postup, je chráněn tento jeho postup. Když někdo jiný nezávisle na něm najde jiný postup se stejným výsledkem nebo stejný postup, má zase on právo na jeho ochranu. Takže už mám dva postupy (klidně stejné, ale od dvou autorů vymyšlené nezávisle na sobě, a mohu si vybrat, který z nich si licencuji. Nebo se rozhodnu, že si ho vytvořím sám, nezávisle na těch dvou předchozích.
Ano, já si to dobře pamatuji. A také si stejně dobře pamatuji svoji odpověď, že patentový zákon na to kašle. Prostě kdo první přijde, ten se stane majitelem a šmitec. Stejně tak kopírovací monopol. Když dva lidé napíšou nezávisle na sobě velmi podobné dílo (což například v hudební branži už docela dlouho není nic neobvyklého), tak vyhrál ten, kdo byl první, a tomu druhému hrozí dost mastná pokuta a zákaz dalšího šíření díla. Můžeš s tím nesouhlasit, můžeš proti tomu i protestovat, ale to je všechno, co s tím prozatím můžeš dělat. Vítej mezi Piráty.
Důsledky tohohle rozdílu nejsou žádné. V prvním případě mohu Turingův stroj a algoritmickou převoditelnost použít za určitých podmínek, v hypotetické situaci mohu Turingův stroj a algoritmickou převoditelnost použít za určitých podmínek.
Hezký pokus. Až na tu drobnost, že v prvním případě "za určitých podmínek" znamená "kdykoliv se to hodí" a v tom druhém to znamená "když se to hodí a mám koupenou licenci". Takže znova a tentokrát pořádně.
Když dva lidé napíšou nezávisle na sobě velmi podobné dílo (což například v hudební branži už docela dlouho není nic neobvyklého), tak vyhrál ten, kdo byl první, a tomu druhému hrozí dost mastná pokuta a zákaz dalšího šíření díla.Pokud to napíšou nezávisle na sobě, je takový výsledek špatně a je to v rozporu se zákonem.
Až na tu drobnost, že v prvním případě "za určitých podmínek" znamená "kdykoliv se to hodí"Neznamená.
v tom druhém to znamená "když se to hodí a mám koupenou licenci".V té spoustě dalších podmínek mne ta jedna navíc vůbec netrápí. Jsem na to zvyklý, že když chci použít výsledky práce někoho jiného, musím mu za to něco nabídnout, a připadá mi to úplně normální. Kdyby někdo někoho nutil takovou věc rozdávat zadarmo, zcela bych chápal, kdyby se dotyčný rozhodl to raději vůbec nezveřejňovat a zpřístupnil by to pouze nějaké vybrané skupině lidí. Takže pak by nebyla ani ta možnost licenci koupit, ale musel byste se nechat zaměstnat na té univerzitě, která zrovna tenhle výzkum dělá, a podepsat konkurenční doložku. Já jsem raději, když si tu licenci můžu obyčejně koupit.
Pokud to napíšou nezávisle na sobě, je takový výsledek špatně a je to v rozporu se zákonem.
Cituj mi paragraf zákona, podle kterého když dva autoři nezávisle na sobě vytvoří velmi podobné dílo, tak ten druhý neporušuje práva toho prvního. Takový v zákoně nenajdeš, protože by to efektivně zabilo možnost žalovat plagiátorství. Každý by se prostě vymluvil na to, že to napsal sám a o tom druhém díle vůbec nevěděl. I kdyby to mělo pravděpodobnost 10-100, pořád je to možné. A když už budeš hledat paragrafy, podívej se ještě na spor Kalousek vs. Helešic, ať názorně vidíš, jak kopírovací monopol funguje ve skutečnosti.
Neznamená.
Tak schválně, co to v realitě znamená podle tebe? A žádné "kdyby zákon říkal to, co by se líbilo mně".
V té spoustě dalších podmínek mne ta jedna navíc vůbec netrápí.
Já se neptám, jestli tě trápí nebo ne ani co tobě přijde normální. Já po tobě chci rozbor důsledků pro firmy, školy a jednotlivce v celostátním měřítku, které ta jedna podmínka navíc bude mít oproti stávajícímu stavu. Dočkám se ho?
Cituj mi paragraf zákona, podle kterého když dva autoři nezávisle na sobě vytvoří velmi podobné dílo, tak ten druhý neporušuje práva toho prvního.§ 2, odst. 1:
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora
Každý by se prostě vymluvil na to, že to napsal sám a o tom druhém díle vůbec nevěděl.To je pak záležitost soudu, aby to posoudil – a aby pokud možno poznal, zda jde o výmluvu, nebo fakt. Že by se někdo mohl na něco vymlouvat, to není důvod pro to, aby v zákoně něco nebylo – to bychom neměli žádný zákon.
Tak schválně, co to v realitě znamená podle tebe?Například je nutné, aby daná věc vůbec vznikla a abych o ní věděl.
Já po tobě chci rozbor důsledků pro firmy, školy a jednotlivce v celostátním měřítku, které ta jedna podmínka navíc bude mít oproti stávajícímu stavu. Dočkám se ho?Můžu vám ho zopakovat, kolikrát chcete: oproti současnému stavu nedojde k žádné změně. Takže důsledky nebudou žádné.
§ 2, odst. 1:
Tak to jsi moc daleko nedočetl. Kdybys dočetl aspoň k odstavci 4, tak bys zjistil, že tenhle paragraf říká něco úplně jiného než si představuješ. Takže čti dál, aspoň k § 45 včetně.
To je pak záležitost soudu, aby to posoudil – a aby pokud možno poznal, zda jde o výmluvu, nebo fakt. Že by se někdo mohl na něco vymlouvat, to není důvod pro to, aby v zákoně něco nebylo – to bychom neměli žádný zákon.
Soud samozřejmě posoudí. Porovná obě díla a rozhodne, jestli je mladší dílo dostatečně originální, nebo jestli je tak podobné tomu staršímu, že to musí být plagiát. A čím jsou si díla podobnější, tím je větší pravděpodobnost, že to mladší bude prohlášeno za plagiát. Ať už to je pravda nebo ne. Ale to nic nemění na tom, že na to v kopírovacím zákoně žádný speciální paragraf není.
Například je nutné, aby daná věc vůbec vznikla a abych o ní věděl.
Což je předpoklad triviálně splněný, protože budeme předpokládat, že na začátku toho myšlenkového experimentu je stav vesmíru zcela identický tomu v realitě (včetně vědomostí v hlavách lidí) až na jeden jediný rozdíl v kopírovacím zákoně (a lidovém povědomí o kopírovacím zákoně), kde v § 2 jsou slova "postup, princip, metoda" v odstavci 1 místo odstavce 6, kde jsou v realitě.
Můžu vám ho zopakovat, kolikrát chcete: oproti současnému stavu nedojde k žádné změně. Takže důsledky nebudou žádné.
Opakovat to samozřejmě můžeš jako dlouho budeš chtít. A já zase můžu stejně dlouho opakovat, že existuje neviditelný růžový jednorožec. O odstavec výš jsem popsal poměrně významnou změnu v kopírovacím zákoně, která by většinu světových vědců zvedla ze židlí. Jestli chceš pořád tvrdit, že nedojde k žádné změně, tak to tvrzení podlož rozborem dopadů na školy, firmy a jednotlivce, ze kterého to bude jasné. Zatím tu ale místo skutečné analýzy dopadů jen máváš nepodloženým tvrzením.
Tak to jsi moc daleko nedočetl. Kdybys dočetl aspoň k odstavci 4, tak bys zjistil, že tenhle paragraf říká něco úplně jiného než si představuješ. Takže čti dál, aspoň k § 45 včetně.Dobře, takže § 45:
Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem pro dílo téhož druhuTakže název nebo vnější úprava, o samotném dílu ani ň. Tedy nic, co by se týkalo naší debaty.
Soud samozřejmě posoudí. Porovná obě díla a rozhodne, jestli je mladší dílo dostatečně originální, nebo jestli je tak podobné tomu staršímu, že to musí být plagiát. A čím jsou si díla podobnější, tím je větší pravděpodobnost, že to mladší bude prohlášeno za plagiát. Ať už to je pravda nebo ne. Ale to nic nemění na tom, že na to v kopírovacím zákoně žádný speciální paragraf není.Soud taky posoudí, zda druhý autor to první dílo mohl nebo musel znát. Je to úplně stejné, jako v ostatních případech rozhodování soudu – v případě vraždy také posoudí důkazy a rozhodne o vině či nevině. Soud se samozřejmě snaží zjistit, co je pravda, ale víme, že nejde zařídit, aby vždy rozhodl správně. Žádný speciální paragraf na to není potřeba.
budeme předpokládat, že na začátku toho myšlenkového experimentu je stav vesmíru zcela identický tomu v realitěV tom případě je to myšlenkový experiment na nic, protože zkoumá výjimečnou situaci, nikoli to, jaké dopady by ten zákon měl do každodenní praxe.
Jestli chceš pořád tvrdit, že nedojde k žádné změně, tak to tvrzení podlož rozborem dopadů na školy, firmy a jednotlivce, ze kterého to bude jasné.Až po vás. Nejprve vy napište rozbor dopadů, pokud k žádné změně nedojde. Abychom měli s čím srovnávat.
Dobře, takže § 45:
Já řekl čti dál až k § 45. Ne že si máš přečíst § 45 a všechno ostatní přeskočit.
V tom případě je to myšlenkový experiment na nic, protože zkoumá výjimečnou situaci, nikoli to, jaké dopady by ten zákon měl do každodenní praxe.
Naopak, takový myšlenkový experiment by byl na nic, kdyby výchozí stav nebyl v obou případech identický až na jednu experimentální změnu. Dopady do každodenní praxe se odvodí až z časového vývoje obou zkoumaných variant.
Až po vás. Nejprve vy napište rozbor dopadů, pokud k žádné změně nedojde. Abychom měli s čím srovnávat.
Proč bych za tebe měl dělat polovinu domácího úkolu? Ty potřebuješ pořádně hluboké zamyšlení nad fungováním tvůrčího procesu jako sůl. Nevidím důvod, proč bych tě o to zamyšlení měl připravit tím, že ho udělám za tebe.
Já řekl čti dál až k § 45. Ne že si máš přečíst § 45 a všechno ostatní přeskočit.Tak když jste to dočetl až k § 45, u kterého jste zjistil, že se tématu vůbec netýká, mohl jste ho rovnou ze seznamu doporučených paragrafů vyloučit. Takže jste jako kandidáta mohl zvolit § 44, zjistit, že se tématu vůbec netýká a vyškrtnout ho. A tak byste pokračoval až k § 2, který jsem citoval, zjistil byste, že jsem citoval jediný relevantní paragraf z celého zákona a mohl jste si celý ten váš hloupý komentář odpustit.
Dopady do každodenní praxe se odvodí až z časového vývoje obou zkoumaných variant.Takže jsme se konečně dostali k tomu podstatnému. Tak můžete konečně začít odvozovat, co se tedy změní.
Proč bych za tebe měl dělat polovinu domácího úkolu? Ty potřebuješ pořádně hluboké zamyšlení nad fungováním tvůrčího procesu jako sůl. Nevidím důvod, proč bych tě o to zamyšlení měl připravit tím, že ho udělám za tebe.Já už jsem vám ten rozbor napsal několikrát. K žádné podstatné změně nedojde, nebo-li ty změny můžeme zanedbat. Důsledek žádných změn není žádný. Nevím, co je pořád tak těžkého na tom pochopit.
Tak když jste to dočetl až k § 45, u kterého jste zjistil, že se tématu vůbec netýká, mohl jste ho rovnou ze seznamu doporučených paragrafů vyloučit. Takže jste jako kandidáta mohl zvolit § 44, zjistit, že se tématu vůbec netýká a vyškrtnout ho. A tak byste pokračoval až k § 2, který jsem citoval, zjistil byste, že jsem citoval jediný relevantní paragraf z celého zákona a mohl jste si celý ten váš hloupý komentář odpustit.
§ 2 není relevantní. § 2 je jen seznam věcí, na které se budou vztahovat další ustanovení zákona. Mezi § 2 a § 45 jsou minimálně 3 další paragrafy, které relevantní jsou. Takže hledej, šmudlo.
Takže jsme se konečně dostali k tomu podstatnému. Tak můžete konečně začít odvozovat, co se tedy změní.
Já? Proč bych měl dělat tvůj domácí úkol za tebe?
Já už jsem vám ten rozbor napsal několikrát. K žádné podstatné změně nedojde, nebo-li ty změny můžeme zanedbat. Důsledek žádných změn není žádný. Nevím, co je pořád tak těžkého na tom pochopit.
Pořád dokola místo rozboru jen opakuješ ničím nepodložené tvrzení. Zatím jsi se ani neobtěžoval blíž popsat co jsou to ty "postupy, principy, metody", na které v tom myšlenkovém experimentu bude oproti realitě platit kopírovací monopol.
§ 2 definuje autorské dílo, takže je relevantní. Žádný další relevantní paragraf v autorském zákoně není.
Kdyby tenhle paragraf byl relevantní k tomu, co jsem po tobě chtěl, tak by plagiát nebyl autorské dílo ve smyslu zákona. Pak by ale plagiátorství nebylo porušením kopírovacího zákona.
Vy pořád tvrdíte, že se něco změní. Tak to dokažte. Tvrzení, že se nic nezmění, protože ke změněně není žádná příčina, je podložené dostatečně – je všeobecně známo, že změny se nedějí jen tak samy od sebe.
Ale já jsem přece napsal naprosto jasně, jaká bude příčina změny: změní se definice autorského díla v kopírovacím zákoně. Dokonce jsem napsal naprosto přesně jak. Takže dost vytáček a začni odvozovat důsledky.
Ve vašem zákoně odst. 4 v § 2 chybí?
Nechybí. Ale jak už jsem říkal o kus výš, tak odstavec 4 vyvrací tvoji interpretaci celého toho paragrafu.
Tato příčina změny ovšem bude kompenzována tím, že jedna moucha v Austrálii mávne levým křídlem. Já už nevím, jak vám to mám jinak napsat, že mezi příčinou a následkem je nějaký vztah, který není libovolný, a není možné tvrdit, že libovolná příčina bude mít libovolný následek.
Tak odvoď ten vztah mezi mnou popsanou hypotetickou variantou kopírovacího zákona a tvým tvrzením, že se ten hypotetický vesmír bude dál vyvíjet zcela identicky jako reálný, přestože se od sebe ty vesmíry ve výchozím bodě experimentu mírně liší právě a pouze ve znění kopírovacího zákona. A bez přeskakování mezikroků.
Nechybí. Ale jak už jsem říkal o kus výš, tak odstavec 4 vyvrací tvoji interpretaci celého toho paragrafu.Nevyvrací. Zákon nějak definuje autorské dílo, a autorské dílo může vzniknout na základě jiného autorského díla.
Tak odvoď ten vztah mezi mnou popsanou hypotetickou variantou kopírovacího zákona a tvým tvrzením, že se ten hypotetický vesmír bude dál vyvíjet zcela identicky jako reálný, přestože se od sebe ty vesmíry ve výchozím bodě experimentu mírně liší právě a pouze ve znění kopírovacího zákona. A bez přeskakování mezikroků.Už se stalo v minulém komentáři. Ta odlišnost způsobí, že jedna moucha v Austrálii mávne levým křídlem, a toto mávnutí ovlivní zacházení s autorskými díly, shodou okolností přesně opačně, než jak jej ovlivnila odlišnost hypotetické varianty kopírovacího zákona.
Nevyvrací. Zákon nějak definuje autorské dílo, a autorské dílo může vzniknout na základě jiného autorského díla.
Až na to, že já po tobě chtěl paragraf definující vztahy autorů k dílu.
Už se stalo v minulém komentáři. Ta odlišnost způsobí, že jedna moucha v Austrálii mávne levým křídlem, a toto mávnutí ovlivní zacházení s autorskými díly, shodou okolností přesně opačně, než jak jej ovlivnila odlišnost hypotetické varianty kopírovacího zákona.
Takže raději budeš blábolit úplné nesmysly, než abys provedl jednoduchou úvahu, která by ti mohla nabourat tvoji naivní představu o kopírovacím monopolu.
Až na to, že já po tobě chtěl paragraf definující vztahy autorů k dílu.To je definována také v § 2, ale na začátku.
Takže raději budeš blábolit úplné nesmysly, než abys provedl jednoduchou úvahu, která by ti mohla nabourat tvoji naivní představu o kopírovacím monopolu.Já neblábolím žádné nesmysly. Napsal jsem už mnohokrát, že tam není žádný podstatný vztah, který by něco změnil. To se vám nelíbí, protože každé tvrzení „změní-li se A, změní se netriviálně i B“ považujete pro libovolná A a B za pravdivá do té doby, než se prokáže opak. Tedy jsem použil další dvě tvrzení přesně takovéhoto typu, a vy byste je tedy věren svým zásadám měl považovat za pravdivá, dokud neprokážete opak.
E=mc3
a kdo vám za něj dá nějakou odměnu?
Z tohodle asi žádný, leda že by se chtěl pocvičit v dokazování sporem.V tom případě jste asi génius. Pro všechny ostatní to má úplně stejný význam jako
E=mc2
– do té doby, než různí lidé přijdou s různými postupy, jak dokázat, že platí to druhé a nikoli to první. Nebo-li užitek samotného vzorečku je nulový, užitečné jsou až důkazy.
Nechcete ale snad tvrdit, že vynálezci nevyužívají výsledků objevitelů a nemají z nich žádný prospěch?Nemají, nemá z nich prospěch nikdo. Prospěch má až z důkazů.
A nechutí platit za objevy se to přece obhájit nedá.Pokud chcete platit za objevy bez důkazů, tak mi zaplaťte třeba za objev, že 13.7.2413 začnou jablka padat ze země na strom.
E=mc2
a E=mc3
rovnocenné a můžete si vybrat kterýkoli z nich.
Albert Einstein nevynalezl teorii relativity, on ji objevil.Práce, které na to téma Enstein publikoval a díky kterým tu teorii známe, byly bezpochyby jeho "duševním vlastnictvím". Nechceš snad tvrdit opak, že ne.
E=mc2
, někdo jiný přijde s E=mc3
, a co teď s tím. To podstatné je postup, jakým lze tu teorii ověřit – a to už je autorské dílo.
Ale jeho autorským dílem není ten samotný fyzikální princip.Což je naprosto irelevantní.
Ono totiž na samotném tom objevu není nic zajímavého.LOL! Né vůbec, jenom je to přelom ve fyzice
To podstatné je postup, jakým lze tu teorii ověřit – a to už je autorské dílo.Jo, jenže kdyby Einstein nepublikoval svoje přelomové práce, nikdo by neměl moc motivaci je experimentálně ověřovat. Což je mimochodem správný výraz - nic jako "důkaz" v tomto kontextu není, pouze praktické ověření. Pokud by někdo jen tak do vzduchu vykřikl nějaký vzoreček, asi těžko by to tým vědců po desetiletí oveřoval.
Což je naprosto irelevantní.Bavíme se tu o autorských dílech. Když něco není autorským dílem, nemá smysl bavit se o to, co by kdyby to autorské dílo bylo.
Né vůbec, jenom je to přelom ve fyzicePřelom ve fyzice není ta teorie, ale její důkazy.
Jo, jenže kdyby Einstein nepublikoval svoje přelomové práce, nikdo by neměl moc motivaci je experimentálně ověřovat.Jenže Einstein nepublikoval jenom nějakou teorii, ale právě to, jakým způsobem je možné ji ověřit. Nejrůznější neověřitelné teorie publikuje kdejaký moula každý den, a nikoho nezajímají. Podstatná je právě ta ověřitelnost.
nikdo by neměl moc motivaci je experimentálně ověřovat. Což je mimochodem správný výraz - nic jako "důkaz" v tomto kontextu není, pouze praktické ověření.Používám slovo „důkaz“ jako souhrnné označení jak pro experimentální ověření, tak pro logické vyvození z předchozích znalostí. Nenapadá mne jiný jednoslovný název pro obě skupiny. A v praxi se k dokazování používá obojí, jak shoda s experimenty, tak logické vyvozování.
Pokud by někdo jen tak do vzduchu vykřikl nějaký vzoreček, asi těžko by to tým vědců po desetiletí oveřoval.To tady celou dobu tvrdím.
Pokud by Einstein myslel jako ty - ie užitek a protihodnota - dal by na svou práci omezující licenci, a každej, kdo by chtěl na jejím základě zkoušet experimenty a následně mít z toho užitek, by musel platit, a zřejmě bychom se ničeho moc nedočkali...Ale proč mu tu možnost brát? Einstein měl jiný příjem, rozhodl se, že bude mít větší užitek z toho, když svou práci dá k dispozici všem. Možná taky proto, že dobře věděl, že by si tu jeho práci nejspíš nikdo nekoupil, protože by k tomu neměl důvod. (Pravda, dneska je spousta podivínů, kteří nabízejí k prodeji úžasný nápad, a o co jde jsou vám ochotni prozradit až po zaplacení.) Kdyby Einstein měl pracovat vámi navrhovaným způsobem, tedy vyhlásit, že až se sejde dost peněz od dobrovolníků, začne pracovat na nové fyzikální teorii, nedočkali bychom se vůbec ničeho.
Jenže Einstein nepublikoval jenom nějakou teorii, ale právě to, jakým způsobem je možné ji ověřit.To je součástí. Zjisti si, co je vědecká teorie, případně úžeji fyzikální.
Ale proč mu tu možnost brát?Já neřikám, že bychom tu možnost měli brát, poukazuju jen na užitečnost 'svobodné kultury'.
To je součástí. Zjisti si, co je vědecká teorie, případně úžeji fyzikální.Takže už jsme konečně dospěli k tomu, co jsem říkal na začátku? Že samotný objev je k ničemu, důležité jsou způsoby, jak jej dokázat – a o ty samotné asi nikdo nebude mít zájem?
Já neřikám, že bychom tu možnost měli brát, poukazuju jen na užitečnost 'svobodné kultury'.Tu nikdo nezpochybňuje. Ale pokud má být svobodná, neměla by brát autorům možnost rozhodovat o užití svého díla.
Takže už jsme konečně dospěli k tomu, co jsem říkal na začátku? Že samotný objev je k ničemu, důležité jsou způsoby, jak jej dokázat – a o ty samotné asi nikdo nebude mít zájem?Já opravdu nevím, co se tím snažíš říct, jestli se ale snažíš říct, že Einsteinovo 'duševní vlastnictví' je k ničemu a že by o něj nikdo neměl zájem, tak to je kravina na n-tou.
za nějakou teorii ze základního výzkumu není ochoten zaplatit nikdoNeplatné tvrzení.
Není žádný důvod, proč by to CD měli sponzorovat všichni, u vědy k tomu naopak je dobrý důvod.Já rozhodně neříkám, že by to CD měli sponzorovat všichni. Ani neříkám, že vědu by měli sponzorovat všichni (což v praxi taky není tak úplně ten případ). Pouze říkám, že je to rovnocenné, je to intelektuální bohatsví společnosti, chceš-li.
Neplatné tvrzení.Vzhledem k tomu, že množina těch, kteří jsou ochotni zaplatit, je prázdná, je to platné tvrzení.
Pouze říkám, že je to rovnocenné, je to intelektuální bohatsví společnosti, chceš-li.Není to rovnocenné. Je to stejný princip, ale hodnoty jsou různé. Pro společnost má různou hodnotu teorie relativity, Hamlet, a skřeky tří ožralů, kteří se v sobotu nad ránem vrací z tahu.
Vzhledem k tomu, že množina těch, kteří jsou ochotni zaplatit, je prázdnáZa výzkum není podle tebe nikdo ochoten zaplatit? Jsi asi spadl z jahody na znak
Pro společnost má různou hodnotu teorie relativity, Hamlet, a skřeky tří ožralů, kteří se v sobotu nad ránem vrací z tahu.Existují špatná a dobrá umělecká díla stejně jako existují špatné a dobré vědecké práce. Stále to stejné...
Za výzkum není podle tebe nikdo ochoten zaplatit?Píšete tady o tom už v několikátém komentáři, já vás pořád vybízím, abyste napsal něco konkrétního, a stále nic. Takže já o takovém příkladu nevím, vy o něm zřejmě taky nevíte – do je pro tuto diskusi docela dobrý důvod předpokládat, že neexistuje.
Existují špatná a dobrá umělecká díla stejně jako existují špatné a dobré vědecké práce. Stále to stejné...Ty dobré (práce i díla) se stát snaží financovat, ty ostatní nechává, ať si je financuje, kdo chce.
to je pro tuto diskusi docela dobrý důvod předpokládat, že neexistuje.Ne, to teda není. Já se s příkladem hledat nebudu - ten tvůj výrok je natolik směšný, že za to nestojí. Jestli tě to zajímá, najdi si je sám. Vždyť celé firm si vedou svůj výzkum, který je ve výsledku prospěšný i společnosti...
Ty dobré (práce i díla) se stát snaží financovat, ty ostatní nechává, ať si je financuje, kdo chce.Stát rozhoduje co je dobré? Existuje spoustu děl i prací, která stát nefinancuje... Ale to je jedno, podstatné je to, že to je stejný princip a přínos společnosti.
Když by třeba někdo chtěl dál zkoumat něco, co se týká teorie relativity, musel by Einsteinovým dědicům platit licenci v řádu stovek tisíc dolarů. Byl by to pro vědu přínos, nebo katastrofa?Pěkná pointa
Oni už v Číně dokázali vyvinout něco vlastního?Ale jo, teďka například velmi pohotově přečetli genom nový verzie trojanu E.Coli, zatímco v Německu si nevědí rady.
Je důležité mít na paměti, že žádné přirozené právo na kopírovací monopol neexistuje. Je to umělá koncese, která byla vytvořena pro to, aby z jejích důsledků profitovala společnost. Společnost udělila tvůrcům děl monopol na kopírování, s kterým mohou dále nakládat. A je proti zájmu společnosti, aby udělovala tento monopol širší než je třeba.Úplně to samé platí pro vlastnictví hmotných věcí. Řekl bych,že spor je o tom, co „je třeba“.
Pirátská strana je stejně jako RMS přesvědčena, že není třeba udělovat monopol na kopírování pro nekomerční účely.Někdo jiný je zase přesvědčen, že není potřeba udělovat monopol na vlastnictví pro nekomerční účely. Prostě bych přišel do pekárny, řekl si o jeden chleba a deset rohlíků, oni by se mne zeptali, zda je to na komerční či nekomerční účely, a když na nekomerční, nic bych neplatil. To by bylo báječné…
Úplně to samé platí pro vlastnictví hmotných věcí. Řekl bych,že spor je o tom, co „je třeba“.Ano, ale instituce vlastnictví je přítomna po celou lidskou historii a za tu dobu ji nepotkalo zdaleka nic takového, jako byl pro duševní vlastnictví nástup Internetu. Dokud nepůjdou hmotné statky kopírovat tak jako informace na Internetu, jde o naprosto odlišné záležitosti.
Někdo jiný je zase přesvědčen, že není potřeba udělovat monopol na vlastnictví pro nekomerční účely. Prostě bych přišel do pekárny, řekl si o jeden chleba a deset rohlíků, oni by se mne zeptali, zda je to na komerční či nekomerční účely, a když na nekomerční, nic bych neplatil. To by bylo báječné…Až si budu moci to pečivo odnést a ono jim ho v té pekárně neubude, tak možná bude doba na podobné diskuze.
Až si budu moci to pečivo odnést a ono jim ho v té pekárně neubudeKdyž umožníš všem zákazníkům daného autora (bezplatné a legální) stažení toho díla z Internetu, tak autora připravíš o zisk -- stejně jako když v té pekárně vezmeš pečivo z regálu -- pečivo, které tam není, se nedá prodat, stejně jako nehmotné dílo, ke kterému mají všichni bezplatný a legální přístup. V obou případech autor/pekař investoval něco do výroby a v obou případech očekával, že dostane zaplaceno.
Podle tvé magické konstanty dneska autor přichází o třetinu zisku. ... Proč by si tedy producenti software měli pohoršit, pokud by bylo zlegalizováno nekomerční sdílení, když toho jejich právo prakticky není vynucováno a imho i společensky tolerováno*?.Dnes sice přichází o třetinu, ale má pořád dvě třetiny zisku (otázka je, co je celek zisku, ale nechme to být). Až zlegalizujete kopírování, nebude mít nic, nebo skoro nic. Tak si pohorší.
I když by ten software byl pravděpodobně zavirovaný nebo bez možnosti updatů tak jako dnes?Nevím, kam na ten zavirovaný SW bez možnosti updatů chodíte. To je nějaká bajka nebo co. Konkrétně u produktů MS není už teď problém dostat se k originální ISO obrazům z MSDN + příslušné VLK (Volume License Key) k nim. Pokud se zruší kopírovací monopol, pak chápu-li to správně, bude každý moci takové ISO obrazy veřejně vystavit. Updaty u některého SW vůbec nepotřebuju, nebo fungují normálně (MS produkty s volume license), nebo se dají sehnat extra (veškeré MS patche lze volně stáhnout z jejich webu). Nepopírám, že neexistují zavirované warez verze skoro k veškerému SW. Ale není problém dostat se ke kopiím originálních distribučních médií. Někdy s přiloženým generátorem lic. klíčů, který jsem-li paranoidní můžu pustit v izolovaném VM. Byli popotahování domácí uživatelé. Sice je odhalili přes sdílení na P2P sítích, ale pak jim započetli všechen SW co tam našli nainstalovaný a neměli k němu doklad o legálním nabytí. Jestli byly případy i jiného typu, to nevím. Každopádně i když si odmyslím morální hledisko, tak riziko postihu pro domácí uživatele nepokládám za nulové.
Ačkoliv je to protizákonné, tak se žádný z těch zlosynů velmi pravděpodobně nedočká trestu!To samé platí v ČR už 60 let pro vlastnictví hmotných věcí. A nijak nám to nepomohlo, právě naopak. On si každý myslí, že když bude moct získat něco bez práce, ohromně na tom vydělá – a neuvědomuje si, že ostatní dokážou jeho okrádat daleko rychleji, než okrádá on je. Takže na tom nakonec vydělá pár těch nejvšehoschopnějších, kteří se pak včas odstěhují mimo dosah českého práva.A sám imho nenavrhuješ žádná konkrétní opatření, která by ten počet nelegálních uživatelů mohla zmenšit. Proč by si tedy producenti software měli pohoršit, pokud by bylo zlegalizováno nekomerční sdílení, když toho jejich právo prakticky není vynucováno a imho i společensky tolerováno*?.
Ano, ale instituce vlastnictví je přítomna po celou lidskou historiiNení, a i kdyby ano, nic to neznamená.
za tu dobu ji nepotkalo zdaleka nic takového, jako byl pro duševní vlastnictví nástup Internetu.Potkalo a potkává, jen to není tak rychlé.
Dokud nepůjdou hmotné statky kopírovat tak jako informace na Internetu, jde o naprosto odlišné záležitosti.V čem se to liší? Chci získat nějaký užitek, tak se musím dohodnout s tím, kdo my ten užitek může poskytnout. To platí jak pro hmotné věci tak pro informace.
Až si budu moci to pečivo odnést a ono jim ho v té pekárně neubude, tak možná bude doba na podobné diskuze.Na tom, zda někomu ubyde nebo neubyde, přece vůbec nezáleží. Když si kupuju rohlík, dělám to proto, že z něj chci mít užitek, ne proto, aby z něj pekař užitek neměl. To, zda něco ubývá nebo neubývá je jen nepodstatný vedlejší efekt, na principu směny užitku to nic nemění. Ostatně když někdo poskytuje služby nebo pracuje, taky ničeho neubývá – přesto nikdo netvrdí, že by na „práci pro nekomerční použití“ měl mít každý nárok bezplatně.
V čem se to liší? Chci získat nějaký užitek, tak se musím dohodnout s tím, kdo my ten užitek může poskytnout. To platí jak pro hmotné věci tak pro informace.To platí i třeba pro služby, a přesto se snad shodneme, že služby jsou něco jiného, než hmotné věci, stejně jako informace jsou něco jiného než hmotné věci.
Pod dohodou si představuju něco jiného, než že když na to nechce přistoupit dobrovolně..., donutím jej k tomu násilím.
Přesně tak -- to, že hodně autorů dneska nevytváří svobodný software nebo kulturu je dané jejich neznalostí* nebo tím, že takový model je pro ně nevýhodný. Donutit je k tomu násilím, resp. nedat jim jinou možnost, je prostě špatné a nemůžu s tím souhlasit. To ale neznamená, že se podaří všechny zloděje odhalit a snížit softwarové pirátství na nulu -- argumenty, které považuji za platné a rozumné:
Přístup, který se mi ale nelíbí:
*) tady pomůže osvěta, které bychom se měli více věnovat -- místo prosazování zákonů, které de facto znamenají znárodnění cizí práce.
Donutit je k tomu násilím, resp. nedat jim jinou možnost, je prostě špatné a nemůžu s tím souhlasit.
A uměle udržovat zastaralou možnost, která v tržním prostředí přirozeným vývojem zanikla, to je v pořádku? Zvlášť když škody způsobené tím udržováním jsou nesrovnatelně větší než přínosy?
Už jsem je četl a na moji otázku neodpovídají.
Tak znovu, když ten konkrétní bod nejsi schopný najít sám:
to znamená, že se autorské právo nebude prosazovat za každou cenu (a to jak finanční, např. práce policistů, tak cenu ořezávání svobody, např. zásahy do soukromí nebo svobody slova), ale normální (a morální) bude nekopírovat, pokud k tomu autor nedal svolení, a když se na piráta přijde, bude odpovídajícím způsobem potrestán (většinou pokuta za přestupek, ne exemplární tresty, ne žádné záznamy v trestním rejstříku). Tudíž neplatí to tvoje:
Zvlášť když škody způsobené tím udržováním jsou nesrovnatelně větší než přínosy?
Ty další dvě odrážky jsou taky celkem věci -- pokud těmi škodami nemyslíme jen peníze ale i úbytek svobody nebo soukromí.
Jenže teď naopak všechno směřuje k tomu, že se represe bude čím dál víc stupňovat i za zcela běžné věci. Pokud soudy nemají nějakou věc zcela běžně trestat, tak nemá smysl, aby vůbec byla protizákonná. Proč by měl zákon zakazovat něco, co se nemá vymáhat?
Kapesní krádeže se taky neřeší za každou cenu a většina jich zůstane nepotrestaná, přesto snad nechceš legalizovat kapesní krádeže, ne?
Kapesní krádeže se neřeší prostě proto, protože to vzhledem ke způsobené škodě nestojí za to. Jenže mediální průmysl tady vytváří představu (hlavně v hlavách politiků), že kdyby nebylo těch zatracených pirátů, tak tady všem budou lítat pečení holubi až do pusy. A zatím jim to vychází, protože skutečné statistiky, které naopak potvrzují škodlivost kopírovacího monopolu pro ekonomiku, nikoho nezajímají.
To je asi tak, jako kdyby někdo řekl, že se chystají velkobratrské zákony a kontroly na letištích a chtěl kvůli tomu znemožnit létání letadlem (logika: nebudou letadla --> nebudou ani velkobratrské zákony). Navíc u těch pirátů si nikdy nejsem jistý, jestli jim jde skutečně o tu svobodu, nebo jen o to, aby mohli zadarmo využívat výsledky cizí práce.
Hele, tys Pirátskou stranu neviděl ani na fotce z rychlíku, viď? A ta tvoje "logika" o letadlech nemá s pirátskou argumentací nic společného. Zákaz letadel kvůli kontrolám na letišti je to samé jako zákaz Internetu kvůli drakonickým protipirátským zákonům — pravý opak toho, co chtějí piráti.
Kapesní krádeže se neřeší prostě proto, protože to vzhledem ke způsobené škodě nestojí za to.Ale stojí to za to, ta škoda je dost velká. A když se to nebude řešit, bude se neustále zvyšovat – tím, jak se budou lidi muset stále víc a víc bránit sami. Stejně tak se zvýší náklady, když donutíte autory, aby se bránili sami.
Jenže mediální průmysl tady vytváří představu (hlavně v hlavách politiků), že kdyby nebylo těch zatracených pirátů, tak tady všem budou lítat pečení holubi až do pusy.Lítání pečených holubů do pusy tady popisujete hlavně vy.
A zatím jim to vychází, protože skutečné statistiky, které naopak potvrzují škodlivost kopírovacího monopolu pro ekonomiku, nikoho nezajímají.Skutečnou statistikou je třeba vývoj české ekonomiky mezi roky 1948 a 1989. Podle té statistiky to šlo od desíti k pěti. Pokud to chcete opakovat, dělejte si to sám a ostatní do toho netahejte.
pravý opak toho, co chtějí pirátiTo je právě váš problém. Myslíte jenom na to, co chtějí piráti – a neuvědomujete si, že autoři také něco chtějí, a že je potřeba se nějak dohodnout. Jen tak si vzít, co chci, není dlouhodobě udržitelným řešením.
Stejně tak se zvýší náklady, když donutíte autory, aby se bránili sami.
Ať se brání, když budou chtít. Akorát tím svoje fanoušky znechutí tak, že přejdou k těm, kteří svoje vlastní platící fanoušky nepovažují za zločince.
Skutečnou statistikou je třeba vývoj české ekonomiky mezi roky 1948 a 1989. Podle té statistiky to šlo od desíti k pěti. Pokud to chcete opakovat, dělejte si to sám a ostatní do toho netahejte.
Tady je jedna skutečná statistika. Za každou statistiku ve prospěch přitvrzení kopírovacího monopolu ti pošlu jinou, která naopak podporuje jeho omezení. A moje statistiky narozdíl od těch tvých nebudou vycucané z palce u nohy ředitele IFPI nebo BSA.
To je právě váš problém. Myslíte jenom na to, co chtějí piráti – a neuvědomujete si, že autoři také něco chtějí, a že je potřeba se nějak dohodnout. Jen tak si vzít, co chci, není dlouhodobě udržitelným řešením.
Autoři překvapivě chtějí podobné věci jako piráti. Problém je hlavně v tom, že veškerá práva vlastní distributoři a umělci jim do toho nemůžou nijak mluvit.
Tady je jedna skutečná statistika. Za každou statistiku ve prospěch přitvrzení kopírovacího monopolu ti pošlu jinou, která naopak podporuje jeho omezení. A moje statistiky narozdíl od těch tvých nebudou vycucané z palce u nohy ředitele IFPI nebo BSA.Pořád odkazuje na nějaké krátkodobé statistiky. Já bych se konečně jednou rád dozvěděl, jak se vyrovnáte s tím praktickým pokusem vybudovat komunismus v bývalém východním bloku. Mně to jako úspěšný experiment nepřipadá. Distributorům ovšem ta práva předali umělci. To si holt každý musí vybrat, nejde chtít se dostat pod křídla distributora, když je to výhodné pro autora, a pak to zákonem distributorovi sebrat, když by se to autorovi hodilo jinak.
Pořád odkazuje na nějaké krátkodobé statistiky.
A na jaké statistiky bych měl odkazovat? Čísla víc než 12 let zpátky nejsou relevantní, protože pirátství v masovém měřítku začalo až s příchodem Napsteru v roce 1999.
Já bych se konečně jednou rád dozvěděl, jak se vyrovnáte s tím praktickým pokusem vybudovat komunismus v bývalém východním bloku. Mně to jako úspěšný experiment nepřipadá.
Stejně jako se výrobci jahodové zmrzliny vypořádají s aférou kolem španělských okurek a té infekce, která řádí v Německu: Nijak, protože to s kopírovacím monopolem nemá vůbec nic společného.
fungovalo v zanedbatelném měřítkuLOL, to jsi měl vidět mého kamaráda z gymplu, který měl jako jeden z prvních vypalovačku a pálil ve velkém pro široké okolí (a za peníze). Měl těch vypálených CD plnou stěnu. A to byl ještě celkem žabař, protože jiní pálili třeba v deseti mechanikách paralelně. Případně vyráběli DVD včetně barevných obalů a hologramů a prodávali v tržnicích za pár stovek (třeba za polovinu toho, kolik disky stály v obchodě).
jak by taky mohla, když je to obecně nejlepší možnostNechápu, jaks došel k tomu, že to je nejlepší možnost.
příliš volná definice užitá pro osobní potřebu.Uvědomuješ si, že ta podle tebe volná definice osobní potřeby je tu v podstatě od doby, co existují magnetofonové pásky? Shodou okolností za to autoři dostávají* náhradu, kterou platíme v ceně disků, CD, flash apod. * aspoň teoreticky,
nebylo by lepší zrušit tyhle náhradní poplatky, zrušit kopírování pro osobní* potřebuNebylo, jednou je to povolené a není cesta zpátky. Stejně jako u alkoholu, tam taky pokus zakázat ho k ničemu nevedl. (Kromě toho, že se mafiáni naučili, jak se to má dělat, samozřejmě)
Pod dohodou si představuju něco jiného, než že když na to nechce přistoupit dobrovolně (dnes v tom autorům nic nebrání), donutím jej k tomu násilím.Zřejmě si asi představuješ pod pojmem "dohoda" něco jiného než je běžné...
Já můžu těžko považovat za "dohodu" stav, kdy si autoři+korporace nadiktují podmínky a zbytek společnosti je bude dodržovat.Oni si podmínky diktují úplně na stejném principu, jako si pekař diktuje cena rohlíků nebo zaměstnanec mzdu. Pokud je rozdíl v postavení na trhu, má to řešit antimonopolní úřad, ne změna autorského zákona. To je jako byste monopol ČEZu chtěl řešit zákazem používání elektrických spotřebičů.
Stejně jako se nedá považovat za dohodu, když by společnost naprosto nerespektovala autory. To se ale neděje a ani to většina pirátů nechce.Bohužel je slyšet hlavně ta menšina, která to chce.
Dohoda má, alespoň podle mě, znamenat, že se obě strany shodnou na nějakém rozumném řešení, ze kterého budou obě benefitovat.Nebo to také znamená, že se nedohodnou – když chce jeden dát málo a druhý chce získat moc, nedohodnou se a obchod se neuskuteční. To je také legitimní řešení. Ale rozhodně není legitimní to, co prosazují piráti – buď se dohodneme, nebo si to stejně vezmu.
Jestliže tedy evidentně většina společnosti nechce přistoupit na model prodeje licencí (alespoň v osobní/nekomerční sféřa), není čas na dialogo o nějakém rozumnějším řešení?Není. Většina společnosti nechce platit daně, nechce platit u lékaře, kdybyste se jich zeptal, nebudou chtít platit ani v obchodech. Většina lidí ale nějak tuší, že z dlouhodobého hlediska je to placení rozumnější. Naneštěstí to tuší čím dál méně, takže jediné, na co je čas, je vysvětlovat lidem, že je potřeba věci hodnotit z dlouhodobější perspektivy, a že když dneska všechno rozkradou a prožerou, budou to právě oni, kdo nebude mít zítra co jíst.
alespoň v osobní/nekomerční sféřaA proč v osobní/nekomerční sféře nezměnit třeba model prodeje pečiva? V čem je rozdíl, když chci osobně a nekomerčně získat užitek z hudby nebo z housky?
Oni si podmínky diktují úplně na stejném principu, jako si pekař diktuje cena rohlíků nebo zaměstnanec mzdu.Já to chápu, neboj... Když si zaměstnanec nadiktuje moc vysokou mzdu, zaměstnavatel na to nepřistoupí. Stejně tak společnost nyní nepřistupuje na podmínky autorů/korporací.
Bohužel je slyšet hlavně ta menšina, která to chce.To je jen tvůj dojem.
Ale rozhodně není legitimní to, co prosazují piráti – buď se dohodneme, nebo si to stejně vezmu.Nechápu, proč se ti to nezdá legitimní. Jestliže se nedohodneme, proč bych měl dodržovat nějaká pravidla, na kterých jsme se nedohodli? Právě proto, že jsme se nedohodli, si data "vezmu"(zpokíruju). Ta dohoda je přesně o tom, že si něco nebudu kopírovat za nějakých podmínek, jestliže se ta dohoda nepodaří, nechápu, jak si můžeš myslet, že ji někdo bude dodržovat, přestože neexistuje - to přece vůbec nedává smysl
Většina společnosti nechce platit daně, nechce platit u lékaře, kdybyste se jich zeptal, nebudou chtít platit ani v obchodech.To není pravda. Navíc to je offtopic - tahle debata není o tom, jestli platit, nebo ne, ale o tom, jak platit.
A proč v osobní/nekomerční sféře nezměnit třeba model prodeje pečiva?Protože to není potřeba - ten model funguje a téměř nikdo s ním nemá problém.
Já to chápu, neboj... Stejně tak společnost nyní nepřistupuje na podmínky autorů/korporací.Tak v čem je problém? K dialogu a k vyjednávání oboustranně výhodných obchodů dochází už dnes. Já si např. hodně softwaru nebo služeb nekupuji, protože nesouhlasím s jejich podmínkami*. Ano, jsou lidé, kteří na takové podmínky přistupují, protože ty smlouvy nečtou a pak jsou zklamaní nebo na to doplatí, stejně tak jsou autoři, kteří se zavázali k nevýhodným smlouvám... ale tohle všechno je řešitelné osvětou a vzděláváním -- lidé se musí naučit, že smlouvu je potřeba si přečíst, jinak doplatí na vlastní blbost. Situace by se výrazně zlepšila, kdybychom jako konzumenti obsahu začali stoprocentně dodržovat autorský zákon -- umělci by zjistili, že musí alespoň některá díla vydat pod CC jako ukázku, jinak lidi nebudou vůbec vědět, že ten umělec existuje (a tudíž si nekoupí ani jeho placené nahrávky), Windows, PhotoShop a další programy by ztratily podíl na domácích desktopech, protože lidem by to za ty peníze prostě nestálo a používali by alternativní programy, mladí lidé by častěji uměli pracovat s LibreOffice/OpenOffice než s MS Office a tím pádem by i jejich zaměstnavatelé byli méně tlačeni** k nakupování nesvobodného softwaru. Ačkoli si piráti myslí, že svým nelegálním kopírováním pomáhají podkopávat "ten zlý systém", ve skutečnosti ho tím podporují. *) ale ať si je klidně nabízejí, já je nemusím přijímat **) dneska ho často kupují proto, že jejich zaměstnanci vyrostli na pirátských verzích komerčních programů a zaměstnavatel je nechce přeškolovat a raději koupí licenci toho, co zaměstnanec používat už umí
Situace by se výrazně zlepšila, kdybychom jako konzumenti obsahu začali stoprocentně dodržovat autorský zákon -- umělci by zjistili, že musí alespoň některá díla vydat pod CC jako ukázku, jinak lidi nebudou vůbec vědět, že ten umělec existuje (a tudíž si nekoupí ani jeho placené nahrávky), Windows, PhotoShop a další programy by ztratily podíl na domácích desktopech, protože lidem by to za ty peníze prostě nestálo a používali by alternativní programy, mladí lidé by častěji uměli pracovat s LibreOffice/OpenOffice než s MS Office a tím pádem by i jejich zaměstnavatelé byli méně tlačeni** k nakupování nesvobodného softwaru. Ačkoli si piráti myslí, že svým nelegálním kopírováním pomáhají podkopávat "ten zlý systém", ve skutečnosti ho tím podporují.Jenže nikdo moc nemá motivaci ten zákony dodržovat - proč taky? Když můžu mít zadarmo Photoshop, který je lepší než Gimp. Jasněže to není správné, ale pouhá ideologie není pro lidi dostatečná motivace.
Stejně tak společnost nyní nepřistupuje na podmínky autorů/korporací.Kdyby na ně nepřistupovala, tak prostě nebude ta díla užívat. Když zaměstnavatel nepřistoupí na příliš vysoký požadavek na mzdu zaměstnance, tak se se zaměstnancem nedohodnou a ten nenastoupí – není to tak, že by nastoupil, ale zaměstnavatele okrádal, nebo že by dokonce požadoval zákon, že mu zaměstnavatel musí tak vysokou mzdu dát.
Nechápu, proč se ti to nezdá legitimní. Jestliže se nedohodneme, proč bych měl dodržovat nějaká pravidla, na kterých jsme se nedohodli? Právě proto, že jsme se nedohodli, si data "vezmu"(zpokíruju). Ta dohoda je přesně o tom, že si něco nebudu kopírovat za nějakých podmínek, jestliže se ta dohoda nepodaří, nechápu, jak si můžeš myslet, že ji někdo bude dodržovat, přestože neexistuje - to přece vůbec nedává smyslOpravdu máme každý zcela jiný pohled na to, co znamená dohoda – ovšem „netradiční“ je ten váš. Můžeme se buď dohodnout, že si něco vyměníme, pak si to vyměníme, nebo se také můžeme nedohodnout, a pak vše zůstane při starém. Vaše třetí varianta – nedohodneme se, ale já si to stejně vezmu, nemá s dodržováním dohod nic společného. Když jsme se nedohodli, tak si nic vzít nemůžu, nemám k tomu žádné právo.
To není pravda.Samozřejmě, že je to pravda. Zeptejte se kohokoli, jestli by chtěl nižší daně, nižší zdravotní pojištění, nižší poplatky u lékaře, nižší ceny v obchodech.
Navíc to je offtopic - tahle debata není o tom, jestli platit, nebo ne, ale o tom, jak platit.Když něco musíte dát ostatním bez jakýchkoli dalších podmínek, je debata o tom, jak platit, bezpředmětná.
Protože to není potřeba - ten model funguje a téměř nikdo s ním nemá problém.Komunisti mají pocit, že nefunguje a mají s ním problém. Zloději s ním taky mají problém.
Kdežto ten model prodeje autorských děl těžce naráží a naprosto evidentně nefunguje.To ale neznamená, že se musí zrušit. Stačí opravit to, co je na něm špatně – tj. příliš široké užití pro osobní potřebu.
A přitom lidi jako ty budou neustále tvrdohlavě trvat na tom, že tento model musí přece nějak fungovat, po dobrém, nebo po zlém.Nemusí fungovat. Můžeme zkusit jiný model, třeba ten, který jsme nejen tady budovali 40 let a velmi se neosvědčil a byl daleko horší, než ten současný. Někomu možná připadá rozumné zkoušet ten nefunkční model stále dokola, mně připadá rozumné opravit ten, který je aspoň nějak funkční. Mimochodem, u softwaru s tím modelem nikdo problém nemá. A tam přitom funguje takový model, jaký jsem navrhoval – tedy kopie pro osobní potřebu jen v té nejnutnější možné podobě.
Je to jako kdyby ten prodavač housek používal nějaký evidentně nefungující model prodeje a hrozně si stěžoval, že nemá zisk a přitom by odmítal ten model změnit.To teda není. Autoři mají možnost používat jiný model, ale nechtějí. Tak jim ho chcete vnutit.
Opravdu máme každý zcela jiný pohled na to, co znamená dohoda – ovšem „netradiční“ je ten váš. Můžeme se buď dohodnout, že si něco vyměníme, pak si to vyměníme, nebo se také můžeme nedohodnout, a pak vše zůstane při starém.Měl by sis uvědomit, o čem je ta dohoda. Ta dohoda je o tom, že já si něco nezkopíruju, ale místo toho si to koupím. Jestliže se nedohodneme, vše zůstává při starém, jak říkáš.
Samozřejmě, že je to pravda. Zeptejte se kohokoli, jestli by chtěl nižší daně, nižší zdravotní pojištění, nižší poplatky u lékaře, nižší ceny v obchodech.To je manipulace, protože ta věta automaticky implikuje, že se to stane "jen tak" bez následků. Kdybych se zeptal nemanipulativně - tzn. například "Chtěl byste nižší daně za cenu, že se položí stát?", imho většina neodpoví ano.
Když něco musíte dát ostatním bez jakýchkoli dalších podmínek, je debata o tom, jak platit, bezpředmětná.Nic takového nikdo nepožaduje. To ty akorát vidíš za pirátstvím (ve smyslu ČPS) něco, co tam není.
Komunisti mají pocit, že nefunguje a mají s ním problém. Zloději s ním taky mají problém.Ano, čili minimum společnosti.
To ale neznamená, že se musí zrušit. Stačí opravit to, co je na něm špatně – tj. příliš široké užití pro osobní potřebu.To rozhodně nestačí. Můžeš vymýšlet zákony jak chceš, ale bez možnosti je vymáhat ti jsou nahouby.
Můžeme zkusit jiný model, třeba ten, který jsme nejen tady budovali 40 let a velmi se neosvědčil a byl daleko horší, než ten současný.Proč mi manipulativně podsouváš komunismus? Nic takového nechci.
Někomu možná připadá rozumné zkoušet ten nefunkční model stále dokolaAno, například tobě.
To teda není. Autoři mají možnost používat jiný model, ale nechtějí. Tak jim ho chcete vnutit.Jestli autoři chtějí používat model, který jim nepřínáší výdělek, tak prosím. Je to jejich problém.
BTW: jakou hudbu posloucháš?Poslední dobou (asi dva roky) už skoro žádnou, radši stahuju noty (většinou od svobodných autorů) a hraju si na piáno... Asi v tomhle nejsem moc reprezentativní případ.
Pokud ano a nesouhlasili, bylo to kvůli tomu, že by jim v tom bránila současná legislativa, nebo spíše kvůli strachu, že by na dobrovolných platbách vydělali méně než s dosavadním obchodním modelem?U většiny komerčních hudebníků je hlavní problém v tom, že jim kvůli nahrávací smlouvě s vydavatelem jejich vlastní tvorba nepatří.
Měl by sis uvědomit, o čem je ta dohoda. Ta dohoda je o tom, že já si něco nezkopíruju, ale místo toho si to koupím. Jestliže se nedohodneme, vše zůstává při starém, jak říkáš.Dohoda je o tom, že si něco koupíte. Když si to nekoupíte, nemáte na o žádné právo a mít to nebudete.
To je manipulace, protože ta věta automaticky implikuje, že se to stane "jen tak" bez následků.Ovšem stejná manipulace se používá i u autorských děl. Ptejte se nemanipulativně u nich, a budu se tak ptát i já.
Nic takového nikdo nepožaduje. To ty akorát vidíš za pirátstvím (ve smyslu ČPS) něco, co tam není.Já nepíšu o žádném pirátství ve smyslu ČPS. Reaguju na to, co bylo zde v diskusi – na zrušení institutu vlastnictví u některých produktů lidské práce, konkrétně autorských děl.
To rozhodně nestačí.Stačí. V případě software to funguje.
Nic takového nechci.Vy možná ne, ale jiní to tady v diskusi obhajují. Obhajují, že na nějaký užitek má mít člověk nárok zadarmo, aniž by přímo nebo nepřímo poskytl nějakou protihodnotu.
Současný model autorských práv funguje rozhodně lépe, než komunismus. A kdyby se použití pro osobní potřebu udělalo pro ostatní díla stejně, jako pro software, fungoval by ještě lépe.Někomu možná připadá rozumné zkoušet ten nefunkční model stále dokolaAno, například tobě.
Jestli autoři chtějí používat model, který jim nepřínáší výdělek, tak prosím. Je to jejich problém.Tak to jako jejich problém taky nechte a nenuťte je ke změně zákonem. Navíc ke změně, která by jim ten výdělek znemožnila úplně.
Reaguju na to, co bylo zde v diskusi – na zrušení institutu vlastnictví u některých produktů lidské práce, konkrétně autorských děl.
Oprava: Mluvíme tu o zrušení umělého udržování značně pokřivené verze toho institutu tam, kde nefunguje, nedává smysl a vyloženě škodí.
Obhajují, že na nějaký užitek má mít člověk nárok zadarmo, aniž by přímo nebo nepřímo poskytl nějakou protihodnotu.
Ještě jednou: Tvoje teorie užitku je absurdní pitomost bez jakéhokoliv logického nebo dokonce i právního základu.
Navíc ke změně, která by jim ten výdělek znemožnila úplně.
Citation needed.
Dohoda je o tom, že si něco koupíte. Když si to nekoupíte, nemáte na o žádné právo a mít to nebudete.Jo, jenže když se nedohodnu s autorem, tak se dohodnu s někým na torrentu a vyjde mně to téměř zdarma. To, že to je ilegální, je sice pravda, ale to mně nezabrání.
Reaguju na to, co bylo zde v diskusi – na zrušení institutu vlastnictví u některých produktů lidské práce, konkrétně autorských děl.Nevím, jestli bych toto vlastnictví přímo zrušil, to asi ne, ale rozhodně bych byl pro takový model, který možnost dat snadno se kopírovat mezi lidmi považuje za feature a ne ten, který se to snaží vymítit jako bug.
Stačí. V případě software to funguje.Jo? Jako třeba ten zmiňovanej Photoshop, kterej má každej cracklej?
Současný model autorských práv funguje rozhodně lépe, než komunismus.Zaprvé, nejsem si vědom toho, že by komunismus měl nějaký stanovisko ohledně duševního vlastnictví. Zadruhý, současný model umožňuje vydělávat především mediálním/distribučním korporacím a právníkům. Zatřetí, alternativní modely fungujou. Humble už vydělal přes 3 miliony dolarů na několika malých hrách, a to jsou i by-design výdělečnější modely.
Tak to jako jejich problém taky nechte a nenuťte je ke změně zákonem. Navíc ke změně, která by jim ten výdělek znemožnila úplně.Zaprvé, ta změna by je rozhodně o výdělek nepřipravila. Zadruhé, už jsem to říkal dřív, je mi celkem šumák, co bude v zákoně, podstatné je, jak se to bude vymáhat. Já autory k ničemu nutit nebudu, ale jestli si napíšou blbou smlouvu, ať si to vymáhají sami jak uměj.
Jo, jenže když se nedohodnu s autorem, tak se dohodnu s někým na torrentu a vyjde mně to téměř zdarma. To, že to je ilegální, je sice pravda, ale to mně nezabrání.Já samozřejmě mluvím o společnosti, kde se dodržují pravidla. Když se pravidla nebudou dodržovat, může vás autor po zjištění, že jeho dílo užíváte nelegálně, třeba na místě zastřelit.
Nevím, jestli bych toto vlastnictví přímo zrušil, to asi ne, ale rozhodně bych byl pro takový model, který možnost dat snadno se kopírovat mezi lidmi považuje za feature a ne ten, který se to snaží vymítit jako bug.Když povolíte volné kopírování, je to faktické zrušení takového vlastnictví. Fyzicky taky platí, že když nějakou věc dokážu vzít (není někde přidělaná řetězem, dokážu vlastníka přeprat), mohu ji získat – a teprve vlastnické právo tuhle možnost zakazuje. Zloději sice to právo taky považují za zbytečné, to ale nic nemění na tom, že lidská společnost mnohem lépe funguje s tímto umělým omezením, než bez něj.
Jo? Jako třeba ten zmiňovanej Photoshop, kterej má každej cracklej?Já ho třeba cracklej nemám. A funguje to rozhodně lépe, než u ostatních autorských děl, a zlepšuje se to.
Zaprvé, nejsem si vědom toho, že by komunismus měl nějaký stanovisko ohledně duševního vlastnictví.Komunismus měl stanovisko ohledně vlastnictví vůbec – snažil se ho zrušit. A zrovna u duševního vlastnictví se jim to podařilo více, než v jiných oblastech.
Zadruhý, současný model umožňuje vydělávat především mediálním/distribučním korporacím a právníkům.To není vlastnost toho modelu.
Zatřetí, alternativní modely fungujou.Alternativní modely fungujou v rámci současné právní úpravy, takže není nutné ji měnit.
Zaprvé, ta změna by je rozhodně o výdělek nepřipravila.Připravila. Když dáte lidem něco zadarmo, platit jich za to bude jen málo a čím dál míň. Komunistická myšlenka vypadá na první pohled lákavě, ale opravdu nefunguje.
Já samozřejmě mluvím o společnosti, kde se dodržují pravidla.Tak to zřejmě žiješ v nějaký virtuální společnosti. V reálné společnosti se pravidla, která se dodržovat nemusí, nedodržují.
Zloději sice to právo taky považují za zbytečné, to ale nic nemění na tom, že lidská společnost mnohem lépe funguje s tímto umělým omezením, než bez něj.Že společnosti funguje lépe s umělým omezením na fyzické předměty je pravda. Z toho ale pro duševní vlastnictví neplyne vůbec nic.
Já ho třeba cracklej nemám. A funguje to rozhodně lépe, než u ostatních autorských děl, a zlepšuje se to.No a 1000 dalších lidí ho třeba cracklej má.
To není vlastnost toho modelu.Koukám se kolej sebe, a vidím, že ano.
takže není nutné ji měnitVšak taky v pořádku
Připravila. Když dáte lidem něco zadarmo, platit jich za to bude jen málo a čím dál míň.Není nutné jim to dávat zadarmo - viz tamten můj starej blogpost.
Tak to zřejmě žiješ v nějaký virtuální společnosti. V reálné společnosti se pravidla, která se dodržovat nemusí, nedodržují.Proto je potřeba zařídit, aby se dodržovala. Krátkodobě by samozřejmě bylo jednodušší třeba nevynucovat pravidlo, že krást se nesmí. Jenže to už se tady nevynucuje dvacet let (a 40 let před tím), a lidi z toho začínají být dost naštvaní.
Že společnosti funguje lépe s umělým omezením na fyzické předměty je pravda. Z toho ale pro duševní vlastnictví neplyne vůbec nic.To není umělé omezení na fyzické předměty, ale na užitek. Úplně stejně to funguje i pro služby, pronájmy, autorská díla…
Není nutné jim to dávat zadarmo - viz tamten můj starej blogpost.Pokud je povoleno nekomerční sdílení, můžete to před lidmi buď tajit, nebo jim to dát zadarmo. Samozřejmě pak můžete doufat, že se k vám peníze dostanou nějakou jinou cestou. Ale proč tenhle princip autorům vnucovat, zvlášť když se ve velkém nepoužívá ani nikde jinde? Lékař by také mohl operovat zadarmo a doufat, že mu pak třeba něco dáte, pekař by také mohl dávat housky zadarmo a doufat, že něco dostane jako dar – ale většina lidí je pro konvenční způsob, kdy v okamžiku, kdy jeden člověk získá užitek, ten druhý by měl získat protiplnění.
Právně sice ne, v praxi ale stejně neexistuje rozumnej způsob, jak ho vymáhatTo můžete o vlastnictví hmotných věcí tvrdit taky. Přesto se ukázalo, že je vhodné vlastnická práva vymáhat.
To se můžem vykašlat na maškarádu s licencema a posílat dobrovolný příspěvky rovnou, ne?V tom přece dnes autorům nic nebrání. Nebrání nic ani vám od nějakého autora koupit výhradní licenci a pak ji dál šířit tímhle způsobem. Očekával bych, že propagátoři zrušení autorských práv půjdou příkladem a zachovají se právě takhle. Dokud se takhle chovat nebudou, silně to zavání tím, že chtějí něco získat na úkor autorů.
Proto je potřeba zařídit, aby se dodržovala.Prostá otázka: Jak?
To není umělé omezení na fyzické předměty, ale na užitek. Úplně stejně to funguje i pro služby, pronájmy, autorská díla…To s tou fyzikou jsi zmínil prvně ty, ne já, já z toho vycházel. A pro služby to nefunguje stejně, pro služby to funguje o dost jinak než pro fyzické předměty. Respketive stejně to funguje pouze na úrovni té domluvy/smlouvy no a to už jsme zase zpátky, z toho nic neplyne proti kopírování.
Pokud je povoleno nekomerční sdílení, můžete to před lidmi buď tajit, nebo jim to dát zadarmo.Ne, existují ještě jiné možnosti, možnosti smlouvy, kdyžtak si o tom něco přečti...
Samozřejmě pak můžete doufat, že se k vám peníze dostanou nějakou jinou cestou. Ale proč tenhle princip autorům vnucovat, zvlášť když se ve velkém nepoužívá ani nikde jinde?Já jim nic vnucovat nechci. Klidně ať si napíšou licenci jakou chtěj. Ať ale pak jejich šílený licence nejsou vymáhány z mých daní a na úkor mých svobod.
ale většina lidí je pro konvenční způsob[citation needed]
kdy v okamžiku, kdy jeden člověk získá užitek, ten druhý by měl získat protiplnění.
To můžete o vlastnictví hmotných věcí tvrdit taky.Ne, to teda nemůžu. Vlastnictví hmotných věci se vymáhá poměrně dobře, krádeže jsou relativně naprosto minimální v porovnání s autorskými díly.
V tom přece dnes autorům nic nebrání.Já neříkám, že brání, já říkám, že ten tvůj model prodeje licencí je de-facto úplně stejnej, takže nechápu, proč na něm tak lpíš, když je to vlastně taky výkupný.
Nebrání nic ani vám od nějakého autora koupit výhradní licenci a pak ji dál šířit tímhle způsobem.Brání - nemam na to kapitál.
Očekával bych, že propagátoři zrušení autorských práv půjdou příkladem a zachovají se právě takhle.Do Humble Bundle jsem přispěl pokaždé. Přispívám i na jiné projekty. Snažím se podporovat free autory.
Dokud se takhle chovat nebudou, silně to zavání tím, že chtějí něco získat na úkor autorů.Už i argument ad hominem? Panejo...
Prostá otázka: Jak?Jejich vymáháním. Když bude někde podezření, že někdo užívá autorské dílo nelegálně, tak to policie prověří, případně zadrží důkazy a dotyčný půjde před soud. Stejně, jako se to dělá ve všech ostatních případech porušování zákona.
A pro služby to nefunguje stejně, pro služby to funguje o dost jinak než pro fyzické předměty.Funguje to ale pořád na principu odměny za získaný užitek. Když si pozvete někoho na umytí oken, budete mu za to muset zaplatit – nestačí, když mu dolejete vodu a čistící prostředek, a prohlásíte, že mu nic neubylo, tak má být spokojen a jít.
Ne, existují ještě jiné možnosti, možnosti smlouvy, kdyžtak si o tom něco přečti...Já jsem psal o tom, co tady propagujete vy – tj. nekomerční šíření děl bez omezení. V takovém případě není o čem dělat smlouvu – když mám právo si něco vzít ze zákona, nemusím kvůli tomu protistraně nic nabízet a vytvářet smlouvu.
To nemůžeš myslet vážně. Vždyť už sama existence peněz tohle rozporuje. Maximálně u tak přízemní věci jako housky by to ještě jakžtakž pasovalo, ale když vemu v úvahu, kolik je dneska předplaceným věcí, věcí na dluh, záloh, hypoték, půjček, atd. atd., tak by autorská díla v tomhle absolutně nebyla výjimkou.Existence peněz to samozřejmě nerozporuje – peníze vznikly právě jako univerzální užitek, který můžete směňovat za cokoli. Předplacené věci, dluhy, zálohy atd. jsou pořád smluvně ošetřené a pořád je to výměna nějakého užitku. Akorát to není v jednom okamžiku, ale je to smluvně ošetřeno a časy plnění se mohou lišit. Nic z toho ale neznamená, že někdo přijde a získá nějaký užitek jen tak, bez protiplnění.
Ne, to teda nemůžu. Vlastnictví hmotných věci se vymáhá poměrně dobře, krádeže jsou relativně naprosto minimální v porovnání s autorskými díly.Aha, takže to, co lidé povídají o kapsářích v Praze nebo o krádežích aut, to jsou jenom pohádky. A když to člověk zažije na vlastní kůži, tak se mu to jen zdá.
Já neříkám, že brání, já říkám, že ten tvůj model prodeje licencí je de-facto úplně stejnej, takže nechápu, proč na něm tak lpíš, když je to vlastně taky výkupný.Já na žádném modelu nelpím. Jenom nechci brát lidem možnost, kterou spousta z nich využívá.
Brání - nemam na to kapitál.Tak si na to půjčte. Vždyť to budete mít za chvíli zpátky, když je to tak výhodné. Autoři přece taky žádný kapitál nemají.
Do Humble Bundle jsem přispěl pokaždé. Přispívám i na jiné projekty. Snažím se podporovat free autory.To je hezké, že přispíváte. Ale vy chcete změnit postavení autorů – tak si stoupněte na jejich místo a na sobě to předveďte, jak je ten model pro ně výhodný.
Už i argument ad hominem? Panejo...To není argument ad hominem. Tvrdíte, že je pro autory něco výhodné, a máte možnost být na jejich místě. Tak proč to neuděláte? To přece musí mít nějaký logický důvod.
Jejich vymáháním. Když bude někde podezření, že někdo užívá autorské dílo nelegálně, tak to policie prověří, případně zadrží důkazy a dotyčný půjde před soud.Zeptám se teda jinak: Navrhuješ v tomhle nějakou legislativní změnu, nebo ne? Protože ve stávajícím stavu, když to udělám šikovně, tak mi nikdo nic nedokáže...
Funguje to ale pořád na principu odměny za získaný užitek.Pochopitelně.
V takovém případě není o čem dělat smlouvu – když mám právo si něco vzít ze zákona, nemusím kvůli tomu protistraně nic nabízet a vytvářet smlouvu.Stále nechápeš. Přečti si ten zápisek.
Předplacené věci, dluhy, zálohy atd. jsou pořád smluvně ošetřené a pořád je to výměna nějakého užitku.Jestli ti jde o výměnu užitku, tak v tom nejsem proti.
Tak si na to půjčte. Vždyť to budete mít za chvíli zpátky, když je to tak výhodné. Autoři přece taky žádný kapitál nemají.Autoři mají kapitál ve své tvorbě. A mně se nechce prodávat cizí dílo, já radši něco sám vytvořím a pak to zkusím takhle prodat.
To je hezké, že přispíváte. Ale vy chcete změnit postavení autorů – tak si stoupněte na jejich místo a na sobě to předveďte, jak je ten model pro ně výhodný.Humble ti jako příklad nestačil proč? A můj případ by dokazoval co? Vždyť by to snad nebylo ani statisticky významné.
Tak proč to neuděláte? To přece musí mít nějaký logický důvod.Má to logický důvod - já se snažím vystudovat školu, ne změnit svět.
Zeptám se teda jinak: Navrhuješ v tomhle nějakou legislativní změnu, nebo ne? Protože ve stávajícím stavu, když to udělám šikovně, tak mi nikdo nic nedokáže... Poznámka: už jsem si přečel, že chceš omezit kopírování pro osobní potřebu, to ale vymáhání imho nijak nepomůže.Navrhuju omezení užití pro osobní potřebu stejným způsobem, jako je to u software. To vymáhání pomůže velmi, protože nebude fungovat žádné kličkování „stáhnul jsem to odněkad z internetu“. Tím se ošetří ta nejproblematičtější šedá zóna a „legální krádeže“. Pak stačí nějakou dobu dát najevo, že se ta pravidla opravdu hlídají, a vše se vrátí do normálu a bude to stejné, jako třeba u krádeží fyzických věcí – většina lidí to dělat nebude, protože budou vědět, že je to špatné.
Stále nechápeš. Přečti si ten zápisek.Ale chápu a ten zápisek si pamatuju. Model popsaný v tom zápisku může fungovat už dnes – stačí, aby se k tomu autor rozhodl. Takže abyste ho mohl uplatnit, žádnou změnu zákona nepotřebujete, a ani k ní nemáte žádný důvod.
Autoři mají kapitál ve své tvorbě.Za to mu bohužel housku v krámě neprodají.
A mně se nechce prodávat cizí dílo, já radši něco sám vytvořím a pak to zkusím takhle prodat.Jenže když to chcete zavést plošně, měl byste si to taky vyzkoušet v roli těch, kterých se to dotkne nejvíc – tedy právě těch, kteří produkují „pop“ pro masovou spotřebu. Nechci se vás dotknout, ale Heleně Vondráčkové asi jen tak konkurovat nebudete.
Humble ti jako příklad nestačil proč?Protože to není záležitost pro masy, ale pro fanoušky. Když to chcete udělat plošně, musíte předvést, jak to bude fungovat divácích Troškových filmů. A měl byste předvést, že jste ochoten nést to riziko, které ponesou autoři děl zaměřených na tento typ publika.
Má to logický důvod - já se snažím vystudovat školu, ne změnit svět.A nenapadlo vás, že tím může být ovlivněn váš pohled? Že teď by se vám hodilo mít něco zadarmo, ale až budete stát na druhé straně a měl byste být tím, kdo ty peníze nedostane, už by se vám to vůbec nelíbilo?
Navrhuju omezení užití pro osobní potřebu stejným způsobem, jako je to u software. To vymáhání pomůže velmi, protože nebude fungovat žádné kličkování „stáhnul jsem to odněkad z internetu“.No když myslíš
Pak stačí nějakou dobu dát najevo, že se ta pravidla opravdu hlídajíA to konkrétně jak?
většina lidí to dělat nebude, protože budou vědět, že je to špatné.Pleteš do teho ideologii - svou ideologii. Když za dílo poctivě zaplatím (ať už jakkoli), nevidím důvod, proč bych si pro svou potřebu neudělal X kopií (teď myslím morálně, ne de jure).
Ale chápu a ten zápisek si pamatuju. Model popsaný v tom zápisku může fungovat už dnes – stačí, aby se k tomu autor rozhodl. Takže abyste ho mohl uplatnit, žádnou změnu zákona nepotřebujete, a ani k ní nemáte žádný důvod.Souhlasím. Však taky mně jde především o praxi.
Za to mu bohužel housku v krámě neprodají.Nikomu neprodají housky za kapitál ve formě schopností - každý musí nějak bojovat, aby ho proměnil v peníze. Nevím, proč by autoři měli být nějaká výjimka.
Jenže když to chcete zavést plošně, měl byste si to taky vyzkoušet v roli těch, kterých se to dotkne nejvíc – tedy právě těch, kteří produkují „pop“ pro masovou spotřebu.Zaprvé, nemusím to nutně zavádět nějak strašně plošně, stačí jen trochu víc než dnes. Zadruhé, "pop" pro masovou spotřebu je mi naprosto někde.
Nechci se vás dotknout, ale Heleně Vondráčkové asi jen tak konkurovat nebudete.V pohodě, to se mně nijak nedotýká, doufám, že na úroveň Vondráčkové nikdy neklesnu - abych si stěžoval, že 27* denně je málo a prohlašoval sám o svých dílech, že jsou "národní bohatství"
Protože to není záležitost pro masy, ale pro fanoušky.Imho do Humble šla docela slušná masa lidí
A nenapadlo vás, že tím může být ovlivněn váš pohled? Že teď by se vám hodilo mít něco zadarmo, ale až budete stát na druhé straně a měl byste být tím, kdo ty peníze nedostane, už by se vám to vůbec nelíbilo?Ne
Imho do Humble šla docela slušná masa lidíHumble je super. Ale pořád nechápu, proč měnit systém, když Humble a jiné podobné projekty fungují už dnes.
ten alternativní model v tomhle není o nic větší riziko, a navíc člověk se nemusí upisovat nějaké společnosti.Souhlas. Ale proč rušit autorské právo a znemožňovat práci těm, kdo chtějí prodávat licence? Ten alternativní model může fungovat už dneska a taky mnohde funguje. Můžeme se bavit o kolektivní správě, poplatcích za média, tam by to změnu chtělo, ale to by se určitě měnit nemělo je ten základní princip, tedy že zákon zakazuje vše a až licence povoluje použití a definuje podmínky. To je skvělý přístup, který poskytuje velkou svobodu autorům a velkou pestrost co se obchodních modelů a licencí týče -- můžou vedle sebe existovat public domain díla (resp. díla s tak volnou licencí, že je to totéž), copyleftovaná díla i proprietární díla. To, co prosazují piráti je oproti tomu jakási monokultura a ořezání práv autora.
Když za dílo poctivě zaplatím (ať už jakkoli), nevidím důvod, proč bych si pro svou potřebu neudělal X kopií (teď myslím morálně, ne de jure).Já jsem psal ale o případu, když za dílo někdo nezaplatí. Také jsem jasně napsal, že zálohování nebo nakopírování do počítače a do MP3 přehrávače nepovažuju za špatné a mělo by být zákonem povoleno.
Nevím, proč by autoři měli být nějaká výjimka.To já právě taky nechci, aby autoři museli být nějaká výjimky. Chci, aby si mohl začínající autor natočit sám skladbu a začít ji prodávat po jednotlivých kopiích. A tomu chtějí někteří zde diskutující zabránit.
Zaprvé, nemusím to nutně zavádět nějak strašně plošně, stačí jen trochu víc než dnes.Pokud se ostatní varianty zákonem zakážou, je to plošné zavedení.
Zadruhé, "pop" pro masovou spotřebu je mi naprosto někde.To ale ještě není důvod zakazovat jeho současný model prodeje.
Koneckonců, afaik ani ty nejsi na druhé straněŽiví mne programování. Momentálně sice něčeho, co by zřejmě spadalo pod komerční software, ale děsí mne představa, že někdo bude rozhodovat o tom, který software můžu prodávat a který musím dát zadarmo.
nevím, do jaké míry chápeš, že umělci (skutečnému umělci - ne nějaké komerční hvězdičce) nejde pouze o zisk, jde o kulturuNo a co? Já nehodlám umělce kádrovat. Pokud to někdo dělá jenom pro peníze, ať si to klidně dělá, nevidím jediný důvod, proč mu v tom bránit. Většina pekařů taky nepeče z lásky k pečení, ale aby si tím vydělali – taky kvůli tomu neprosazuju zákon vyjímajícího nekomerční užití housek z ochrany vlastnického práva a neobhajuju to tím, že pekaři, kteří pečou s láskou, budou péct dál, a ti ostatní ať radši dělají něco jiného.
Já jsem psal ale o případu, když za dílo někdo nezaplatí. Také jsem jasně napsal, že zálohování nebo nakopírování do počítače a do MP3 přehrávače nepovažuju za špatné a mělo by být zákonem povoleno.Ok.
Pokud se ostatní varianty zákonem zakážou, je to plošné zavedení.Nejsem pro zákaz ostatních variant.
Momentálně sice něčeho, co by zřejmě spadalo pod komerční software, ale děsí mne představa, že někdo bude rozhodovat o tom, který software můžu prodávat a který musím dát zadarmo.Jasný, s tím souhlasím, mně to doufám taky jednou bude živit...
Nejsem pro zákaz ostatních variant.Pak nevím, o čem tady diskutujeme. Já jsem na začátku reagoval na něčí požadavek na neomezené sdílení pro „nekomerční“ účely.
Ale nedostatečné vymáhání vede k totalitě, protože pak nikdo neví, která pravidla se myslí vážně a která ne, a když je pro stát někdo nepohodlný, tak jednoduše začne vymáhat to, co u ostatních přehlíží.Můžu tomu rozumět i tak, že to, co nelze vymáhat dostatečně, by se radši nemělo vymáhat vůbec? S tím bych určitě souhlasil. Samozřejmě je potřeba v praxi ověřit, co se dá a nedá vymáhat...
Když budou různí piráti vymýšlet, jak autorské zákony obejít či změnit, aby dostali obsah zadarmo, je to snadno zneužitelné.Imho motivace většiny pirátů - respektive warezáků, abych se správně vyjádřil - není ani tak primárně ušetřit peníze + okrást autora (i když v některých případech asi jo), ale především prosté "protože můžu, protože se mi chce, protože nakopírovat data která mam u sebe někomu dalšímu mi přijde přirozené".
Můžu tomu rozumět i tak, že to, co nelze vymáhat dostatečně, by se radši nemělo vymáhat vůbec?Ne. Všechno lze vymáhat dostatečně. Záleží jenom na tom, zda negativa s vymáháním spojená jsou vyvážena pozitivy, která z toho vymáhání plynou. Zachování jednoho ze základního principů naší společnosti, že si nemůžu jen tak přivlastnit užitek, který patří někomu jinému, je dost silný důvod.
Jinak co se týče autorských děl, myslim si, že stát se nemusí ve vymáhání nějak zvlášť angažovat, respektive ne více než u ostatních zákonů.Nevidím důvod, proč by se měl stát angažovat víc, než v případě jiných zákonů.
Imho motivace většiny pirátů - respektive warezáků, abych se správně vyjádřil - není ani tak primárně ušetřit peníze + okrást autora (i když v některých případech asi jo), ale především prosté "protože můžu, protože se mi chce, protože nakopírovat data která mam u sebe někomu dalšímu mi přijde přirozené".Naštěstí pro spoustu lidí stačí zákon k tomu, aby si řekli „můžu, chci, ale zákon mi to zakazuje, tak to dělat nebudu“. Pro mnoho dalších je pak důvodem, proč to nedělat, riziko prozrazení a usvědčení a následný trest. Přirozené to přijde jenom někomu, kdo už to dílo získal nepoctivě. Tomu, kdo za to zaplatil, přijde přirozené, že ostatní za to musí zaplatit také. Jinak i tady v diskusi se objevily názory lidí, kteří sledují jenom svůj prospěch – chtějí získat zadarmo něco, co by měli platit.
Je těžké tuhle motivaci nějak morálně soudit s absolutně čistým svědomím, protože na obě strany člověk najde výhrady.Vůbec to není těžké. Princip, že když něco chci, musím také něco obětovat, je jednoduchý, snadno pochopitelný a funguje např. v každém svobodném rozhodnutí.
Nicméně osobně jsem pro co největší svobodu v rámci možností, takže dobudoucna bych osobně rád, aby společnost preferovala "svobodná" data...Já taky preferuji svobodná data, a myslím tím zřejmě přesný opak toho, co vy. Nálepku „svobodný“ totiž může každý dát čemu chce, ale tím se daná věc ještě nestane lepší. Já za svobodu považuju to, že každý nějak nahradí tolik, kolik si vezme – a variantu, že si jeden člověk vezme, a nahradí to za něj nedobrovolně někdo jiný, naopak považuju za nesvobodnou.
Ne. Všechno lze vymáhat dostatečně. Záleží jenom na tom, zda negativa s vymáháním spojená jsou vyvážena pozitivy, která z toho vymáhání plynou.Tím "nelze vymáhat" jsem měl na mysli právě ten případ, kdy jsou ta negativa příliš vysoká.
že si nemůžu jen tak přivlastnit užitek, který patří někomu jinému, je dost silný důvod.Jasný, ale ta diskuse je právě o tom, co komu patří a za jakých podmínek.
Naštěstí pro spoustu lidí stačí zákon k tomu, aby si řekli „můžu, chci, ale zákon mi to zakazuje, tak to dělat nebudu“.Tohle si (alespoň doufám) řekne minimum lidí. Zákon není svatá kráva, ani bible, nemělo by se z něj dělat náboženství. Zákon se dodržuje kvůli výhodám a sankcím, tak to vždycky bylo a je to tak správně.
Tomu, kdo za to zaplatil, přijde přirozené, že ostatní za to musí zaplatit také.Nevidím jediný důvod, proč by to tak mělo být - respektive jediný možný důvody jsou domluva s autorem (i.e. vzájemný respekt) a hrozba sankcí. Když oboje chybí, není důvod nekopírovat.
Princip, že když něco chci, musím také něco obětovat, je jednoduchý, snadno pochopitelný a ...A často neplatný
Já taky preferuji svobodná data, a myslím tím zřejmě přesný opak toho, co vy.Nevím co myslíš, já tim myslím data bez omezujících licencí.
Tím "nelze vymáhat" jsem měl na mysli právě ten případ, kdy jsou ta negativa příliš vysoká.V tomto případě je ale pozitivem toho vymáhání to, že dáte lidem najevo, že nemohou jen sedět a koukat, na čem by se kde mohli přiživit. A když je v téhle iluzi necháte, bude těch, co nic nedělají, čím dál víc, a bude zbývat čím dál míň těch, kteří to všechno budou muset odpracovat.
Jasný, ale ta diskuse je právě o tom, co komu patří a za jakých podmínek.To je věc, o které se dá dost těžko diskutovat. V naší kultuře platí, že užitek patří tomu, kdo jej svou prací vytvořil, nebo ten kdo vlastní věc, která ten užitek produkuje (např. půdu). Jiný model neznáme – ani komunismus tohle nepopíral, jenom chtěl ten užitek jinak přerozdělovat.
Tohle si (alespoň doufám) řekne minimum lidí. Zákon není svatá kráva, ani bible, nemělo by se z něj dělat náboženství. Zákon se dodržuje kvůli výhodám a sankcím, tak to vždycky bylo a je to tak správně.Není to tak správně. Ani jednotlivý člověk není svatá kráva, není neomylný a nemusí mít vždy pravdu. Jsou věci, které jednotlivého člověka přesahují a kterým se má podřídit, i když je nemusí chápat. A v demokratické zemi je zákon tím, co některé z těchto věcí pro jednotlivé lidi reprezentuje. To samozřejmě nevylučuje, že může být špatný zákon – ale zároveň to neznamená, že má člověk právo porušovat zákon pokaždé, když s ním nesouhlasí.
Nevidím jediný důvod, proč by to tak mělo být - respektive jediný možný důvody jsou domluva s autorem (i.e. vzájemný respekt) a hrozba sankcí. Když oboje chybí, není důvod nekopírovat.Protože je to jeden ze základních principů fungování naší společnosti. Když někdo uvidí, že tvrdě pracuje, a jiní mají výsledky jeho práce zadarmo, na tu práci se vykašle, a půjde také shánět, co by kde získal stejným způsobem. Takhle to tady fungovalo 40 let, není potřeba to hned zkoušet znova. Důvod nekopírovat je tedy prostý – stačí si uvědomit, že teď tím sice získám, ale ztratím všechno to, co bych mohl získat v budoucnu. A toho je mnohem víc.
A často neplatnýTenhle princip je v základech naší společnosti, platil celou dobu a bude platit i nadále. Pokud se o výměně užitků nedohodneme, prostě si je nevyměníme. Samozřejmě, že je možné nějaký užitek získat bez protihodnoty – ale čím častěji se to bude dít, tím pečlivěji si dotyčný bude ten užitek chránit, nebo prostě přestane ten užitek vytvářet. Mohu si třeba pěstovat obilí pro svou potřebu. Mohu ho také vypěstovat víc a nabídnout ho ostatním výměnou za něco od nich. Nikdo ale nebude pěstovat víc, když mu to ostatní budou pořád brát a nic mu za to nedají – jednoduše se vrátí k tomu, že bude pěstovat jenom sám pro sebe. Čímž samozřejmě zanikne obchod, specializace lidí atd.Tenhle princip funguje pouze, pokud existuje nějaká dohoda o výměně těch užitků.
Nehledě k tomu, že řeč byla o "proč bych někomu nezkopíroval data" - tam nic nechci, tam dávám (ač ilegálně), a navíc mě to ani nic nestojí.O tom řeč není. Autorské dílo nejprve musí vzniknout – to je to důležité. Nemá smysl bavit se o hypotetickém případě, že se zde autorská díla zjevují sama od sebe – to se neděje.
Navíc je tady ten problém, že nikde není zaručeno, že kdo dílo upirátí, by za něj v opačném případě zaplatil.To zaručeno není a taky je to nepodstatné. Podstatné je, aby za to dílo platili ti, kteří ho chtějí, a ti, kteří za něj nezaplatí, aby ho neměli. Když o nějaké dílo nebude zájem, může je autor klidně zlevnit nebo dávat zadarmo.
Existuje jediný racionální důvod, proč bych se na to nepodíval?Ano, existuje. Když nenabídnu odpovídající protihodnotu, chovám se jako černý pasažér. Kdyby se takhle chovali všichni, žádný TBBT nevznikne. Když nechci, aby se ostatní chovali jako černí pasažéři, nemohu se tak chovat ani já sám.
I když se na to nepodívám, stejně z toho nikdo žádný užitek nebude mít, takže mi to přijde morálně naprosto OK.To si říká každý černý pasažér v tramvaji taky, říká si to každý zlodějíček, který ukradne pár drobností v prodejně. Ale co kdyby se tak choval každý?
V tomto případě je ale pozitivem toho vymáhání to, že dáte lidem najevo, že nemohou jen sedět a koukat, na čem by se kde mohli přiživit.To je možné, mě zajímají negativa
To je věc, o které se dá dost těžko diskutovat. V naší kultuře platí, že užitek patří tomu, kdo jej svou prací vytvořil, nebo ten kdo vlastní věc, která ten užitek produkuje (např. půdu). Jiný model neznáme – ani komunismus tohle nepopíral, jenom chtěl ten užitek jinak přerozdělovat.Pochopitelně souhlasím, já ale mluvil o datech - o jejich "vlastnictví" je tahle diskuse. (Jsme ale celkem zajedno, že to určuje licence.)
Není to tak správně. Ani jednotlivý člověk není svatá kráva, není neomylný a nemusí mít vždy pravdu.Jasný, souhlasím, asis to pochopil jinak - já říkal, že zákon se dodržuje ne prostě proto, že to je zákon, ale kvůli výhodám, které jeho dodržování přináší a/nebo kvůli sankcím, které přináší jeho porušování. Z toho taky mimo jiné plyne, že když někomu zákon nepřináší ani jednu z těhle možností, nemá žádný důvod ho dodržovat. Taková je realita. Zákon nemohou být pouhé idee a ideály, zákon musí být praktický, jinak je to jen papír.
Tenhle princip je v základech naší společnosti, platil celou dobu a bude platit i nadále.Někdy.
O tom řeč není. Autorské dílo nejprve musí vzniknout – to je to důležité.Já mluvil o situaci, kdy dílo již vzniklo a já si koupil kopii. Já pak můžu ta data někomu dále dát (ilegálně), aniž by mě to cokoli stálo. Má to důsledky, to nerozporuju, ty mi ale nezabrání.
Podstatné je, aby za to dílo platili ti, kteří ho chtějí, a ti, kteří za něj nezaplatí, aby ho neměli.Ne v obecném případě. V obecném případě jde o plnění dohody mezi autorem a uživateli.
Ano, existuje. Když nenabídnu odpovídající protihodnotu, chovám se jako černý pasažér. Kdyby se takhle chovali všichni, žádný TBBT nevznikne. Když nechci, aby se ostatní chovali jako černí pasažéři, nemohu se tak chovat ani já sám.Není to tak. Američani se ani nemohou chovat jako já, protože jsou v podstatně jiné situaci. Oni tu legální možnost zaplatit mají.
To je možné, mě zajímají negativaJá samozřejmě taky chci, aby negativa byla co nejnižší. Ale nedá se automaticky říci, že když jsou negativa nenulová, nebudeme daný zákon vůbec vymáhat. Hledání a trestání zlodějů má samozřejmě taky svá negativa, ale ochrana vlastnických práv je pro nás tak důležitá, že ta negativa podstoupíme – protože negativa z nevymáhání těch práv by byla větší.(Aby byla co nejnižší samozřejmě)
Pochopitelně souhlasím, já ale mluvil o datech - o jejich "vlastnictví" je tahle diskuse.To je ale pořád ten užitek. Pokud nebudu mít z dat žádný užitek, nebudu je kopírovat ani za peníze ani zadarmo.
Z toho taky mimo jiné plyne, že když někomu zákon nepřináší ani jednu z těhle možností, nemá žádný důvod ho dodržovat.Život v demokratické společnosti je dost podstatná výhoda.
Někdy.Nikoli. Ve známé historii naší společnosti platil vždy, a vzhledem k tomu, že žádný jiný neznáme, dá se očekávat, že ještě nějakou dobu platit bude (určitě během našeho života).
Já mluvil o situaci, kdy dílo již vzniklo a já si koupil kopii.No právě. Že dílo musí nejprve vzniknout, na to zastánci rozvolnění nebo zrušení autorského práva pořád nějak zapomínají.
Já pak můžu ta data někomu dále dát (ilegálně), aniž by mě to cokoli stálo.Aniž by vás to stálo něco v ten okamžik. Může vás to ale stát později, třeba to, že už žádné další dílo nevznikne, nebo vám ho autor nezpřístupní.
Není to tak. Američani se ani nemohou chovat jako já, protože jsou v podstatně jiné situaci. Oni tu legální možnost zaplatit mají.Vy tu možnost taky máte. Můžete se třeba odstěhovat do USA.
Já ale takovou možnost ani neměl, ergo nemohu být černý pasažér. Kdybych byl v USA, …Takže měl.
Poznámka: při dostatečně dlouhém hledání by se třeba nějaká možnost našla, ale opravdu nemám čas ani chuť ani motivaci to dělat.A do třetice potvrzujete, že tu možnost máte. Zloděj se také může hájit, že by možná na to auto nějak vydělal, ale neměl čas ani chuť ani motivaci to dělat, tak auto prostě ukradl. Budete to považovat za jeho ospravedlnění, necháte ho na svobodě a auto mu necháte?
Ale nedá se automaticky říci, že když jsou negativa nenulová, nebudeme daný zákon vůbec vymáhat.To jsem taky nechtěl říct...
To je ale pořád ten užitek.Data != užitek. Že z nich je za nějakých podmínek užitek, to samozřejmě ano, stále ale platí data != užitek.
Život v demokratické společnosti je dost podstatná výhoda.V demokratické společnosti se dodržují praktické zákony, ne náboženská přikázání.
Ve známé historii naší společnosti platil vždyNěkdy.
Že dílo musí nejprve vzniknout, na to zastánci rozvolnění nebo zrušení autorského práva pořád nějak zapomínají.Nikdo na to nezapomíná.
Může vás to ale stát později, třeba to, že už žádné další dílo nevznikne, nebo vám ho autor nezpřístupní.Pochopitelně, to ale nemění nic na tom, co jsem napsal.
Vy tu možnost taky máte. Můžete se třeba odstěhovat do USA.Kvůli seriálu se budu stěhovat? To myslíš vážně? A ještě k tomu v dnešní době internetu? To je padlé na hlavu.
Zloděj se také může hájit, že by možná na to auto nějak vydělal, ale neměl čas ani chuť ani motivaci to dělat, tak auto prostě ukradl.Naprosto irelevantní. Já na to peníze mám, ve vydělání problém není. Když auto zloděj ukradl, problém je, že původnímu majiteli chybí. V autorských dílech je tento problém reprezentován ušlým ziskem, jenže v mém případě je tento ušlý zisk nulový, protože pro mě není prakticky použitelný způsob platby.
Data != užitek. Že z nich je za nějakých podmínek užitek, to samozřejmě ano, stále ale platí data != užitek.To ale stejně neznamená, že si ta data můžu libovolně kopírovat. To už se pak dostáváme do absurdní situace, že v obchodě ukradnu housku, a pak ještě vynadám obchodníkovi, že pro mne nemá ta houska žádný užitek, protože nemám hlad.
V demokratické společnosti se dodržují praktické zákony, ne náboženská přikázání. Nepraktický zákon (náboženské přikázání) nemá v demokratické společnosti co dělat.Já jsem nenapsal ani ň o náboženských přikázáních.
Někdy.To by bylo vhodné doložit alespoň jedním příkladem, kdy to tak neplatilo.
Nikdo na to nezapomíná.V této diskusi někdo každou chvíli. Pořád se řeší, co když už dílo vzniklo – nejprve je ale potřeba zařídit, aby vůbec vzniklo a aby ho někdo mohl užít.
Pochopitelně, to ale nemění nic na tom, co jsem napsal.Ano, v této diskusi na to někdo zapomíná každou chvíli.
Kvůli seriálu se budu stěhovat? To myslíš vážně? A ještě k tomu v dnešní době internetu? To je padlé na hlavu.Ale možnost to je. Američani si taky mohou stěžovat, že nemohou snadno vidět panorama Hradčan. Že by museli do ČR, a to se jim nechce… Taky mohou navrhovat různá opatření, jak tu nespravedlnost napravit – třeba přestěhovat Hradčany do USA, nebo je zbourat. Normální ale je smířit se s tou nespravedlností, že někdo musí cestovat z USA do ČR za panoramatem Hradčan a jiný ho vidí z okna, a někdo jiný zase musí za TBBT cestovat do USA a někdo ji vidí z obýváku. Tak už to na světě chodí.
Já na to peníze mám, ve vydělání problém není.Nejde jen o peníze. Užitek (i to, co musíte užitku obětovat), má mnoho různých podob, ne jen peníze.
Když auto zloděj ukradl, problém je, že původnímu majiteli chybí.Chybí je nepřesné pojmenování. Nemůže čerpat užitek, na který má právo. Když na to auto dá majiteli botičku, auto mu chybět nebude, ale užitek z něj mít (po určitou dobu) taky nebude.
V autorských dílech je tento problém reprezentován ušlým ziskemNe, není. Peníze, vlastnictví, ušlý zisk, to všechno jsou jen různé lidové pojmy. Ve skutečnosti jde pořád jen o ten užitek. Vyměním dvě koruny za rohlík, protože z rohlíku budu mít v danou chvíli větší užitek, než ze dvou korun. Jedu na dovolenou, protože z odpočinku budu mít v tu chvíli větší užitek, než z peněz, které bych za tu dobu mohl vydělat. Pustím si CD, protože z toho budu mít větší užitek, než kdyby šel plít záhon. Nepojedu se podívat na Velkou čínskou zeď, protože užitek z toho, že bych jí viděl, je menší, než záporný užitek ze shánění letenek, cestování, ubytování v čínském hotelu a všech souvisejících plateb. Půjdu na demonstraci, protože užitek z případné úpravy systému je pro mne větší, než užitek ze sledování telenovely, kterou tou dobou dávají v televizi. Atd. atd. V základech ekonomie se tenhle princip musí probírat nejpozději druhý týden v prvním semestru
To ale stejně neznamená, že si ta data můžu libovolně kopírovat.Však to jsem taky neřekl...
Já jsem nenapsal ani ň o náboženských přikázáních.Dodržovat zákon pouze kvůli nějakému vyššímu ideálu je v principu úplně stejné jako dodržovat náboženské přikázání.
To by bylo vhodné doložit alespoň jedním příkladem, kdy to tak neplatilo.Například já čerpám užitek z velkého množství uměleckých a vědeckých děl publikovaných lidmi před 200 lety a více, až do dalekého starověku, ale přitom jsem jim nezaplatil ani cent. Stejnětak například hudební autoři dnešní doby staví na dlouho vyvíjené hudební teorii i praxi, a přitom se k nim údajně máme chovat, jako kdyby to vymysleli celé sami.
Pořád se řeší, co když už dílo vzniklo – nejprve je ale potřeba zařídit, aby vůbec vzniklo a aby ho někdo mohl užít.Zajímavé. Na tohle totiž přesně myslí ten "můj" model. Model prodeje dílčích licencí na to naopak nemyslí vůbec - tam se začnou věci řešit, až když dílo vzniklo.
Američani si taky mohou stěžovat, že nemohou snadno vidět panorama Hradčan.Já si nestěžuju, já jsem si TBBT stáhnul z netu
Ve skutečnosti jde pořád jen o ten užitek.Ok, mně je jedno, jakej pojem použijem, můžu to klidně říct i tak, že ať už si TBBT stáhnu, nebo ne, autor o žádnej užitek nepřijde ani nezíská. Takže není důvod to nestáhnout.
Dodržovat zákon pouze kvůli nějakému vyššímu ideálu je v principu úplně stejné jako dodržovat náboženské přikázání.Neboje to v principu úplně něco jiného. To záleží na tom, co si do tak obecného tvrzení dosadíte. Jinak dodržování zákonů je jedna ze základních podmínek demokracie, takže pro demokrata je to velmi důležitá věc.
Například já čerpám užitek z velkého množství uměleckých a vědeckých děl publikovaných lidmi před 200 lety a více, až do dalekého starověku, ale přitom jsem jim nezaplatil ani cent. Stejnětak například hudební autoři dnešní doby staví na dlouho vyvíjené hudební teorii i praxi, a přitom se k nim údajně máme chovat, jako kdyby to vymysleli celé sami.V případě generací to funguje tak, že užitek z toho, co vybudovali naši předkové, splácíme v tom, co zase my vytvoříme a přenecháme potomkům. Takže když čerpáme z bohatství autorských děl, která vznikla před námi, neměli bychom teď způsobit to, že celou oblast autorské tvorby pohřbíme a necháme přežívat jen pár alternativních ostrůvků.
Zajímavé. Na tohle totiž přesně myslí ten "můj" model. Model prodeje dílčích licencí na to naopak nemyslí vůbec - tam se začnou věci řešit, až když dílo vzniklo.Vy teď ale nepíšete o vzniku díla, ale o jeho prodeji. Ve vašem případě začínající autor dílo nevytvoří, protože na něj nezíská peníze. V současném ho vytvoří, a když to dílo je zajímavé, prodá se a autor ví, že má tvořit dál.
Ok, mně je jedno, jakej pojem použijem, můžu to klidně říct i tak, že ať už si TBBT stáhnu, nebo ne, autor o žádnej užitek nepřijde ani nezíská.Když si všichni TBBT stáhnou, autor o užitek samozřejmě přijde.
Takže není důvod to nestáhnout.Je. Když si to všichni stáhnou, autor nic nezíská a nebude žádná druhá série. Ostatní autoři se z toho poučí, nevytvoří ani ty první série a místo toho půjdou dělat něco, co je uživí.
Neboje to v principu úplně něco jiného.Ne, není.
Jinak dodržování zákonů je jedna ze základních podmínek demokraciePrávě proto nemůže bejt zákon nějaké náboženské přikázání, ta totiž bude dodržovat jen málokdo.
V případě generací to funguje tak, že užitek z toho, co vybudovali naši předkové, splácíme v tom, co zase my vytvoříme a přenecháme potomkům.To zaprvé nedává smysl v té tvojí teorii o výměně užitku, protože i když splatíme potomkům jánevímco, ti předkové z toho stejně nic neměli a mít nebudou - proč by měl odměnu za užitek dostat někdo jinej, než jeho autor? No a zadruhý, průměrnej člověk toho moc nepřenechá, co se týče kultury, takže čerpá zadarmo.
Ve vašem případě začínající autor dílo nevytvoří, protože na něj nezíská peníze.Proč by na něj nezískal peníze?
Když si všichni TBBT stáhnou, autor o užitek samozřejmě přijde.To se ale nestane, protože Američani nejsou nuceni to stahovat.
Ne, není.Jak už jsem psal, záleží na tom, co si do té bezobsažné věty doplníte za obsah. Když žádný obsah nemá, může to být pravda stejně jako nesmysl.
Právě proto nemůže bejt zákon nějaké náboženské přikázání, ta totiž bude dodržovat jen málokdo.Zákon není náboženské přikázání. Najděte si to v Ústavě.
To zaprvé nedává smysl v té tvojí teorii o výměně užitku, protože i když splatíme potomkům jánevímco, ti předkové z toho stejně nic neměli a mít nebudou - proč by měl odměnu za užitek dostat někdo jinej, než jeho autor?Na to jsem odpověděl v tom, co citujete. Když máte 3 lidi A, B, a C, A dá B 5 Kč, B dá C 5 Kč a C dá A taky 5 Kč, dostal každý tolik, kolik vydal? Takže ty vztahy nemusí být nutně jen dvoustranné, že?
No a zadruhý, průměrnej člověk toho moc nepřenechá, co se týče kultury, takže čerpá zadarmo.Čerpá zadarmo, pokud autorská díla krade. Pokud za ně platí, není to zadarmo.
Proč by na něj nezískal peníze?Jak by je získal? Vyhlásí, že až se mu sejde třicet tisíc, napíše román? Kolik lidí mu ty peníze asi dá?
To se ale nestane, protože Američani nejsou nuceni to stahovat.Nikdo není nucen to stahovat.
Nehledě na to, že u nich stačí, že mají zaplacenou tu televizi.A proč by ji měli platit, když si to mohou zadarmo stáhnout z internetu? Mají ji platit proto, aby to dílo vůbec vzniklo a vy jste si ho pak mohl stáhnout? Mají to platit za vás?
Jak už jsem psal, záleží na tom, co si do té bezobsažné věty doplníte za obsah.Ta věta vůbec nebyl bezobsažná, špatně jsi četl.
Zákon není náboženské přikázání.Zákon je náboženské přikázání, pokud nemá praktický význam a pokud se dodržuje jen prostě proto, že to je zákon.
Takže ty vztahy nemusí být nutně jen dvoustranné, že?
Čerpá zadarmo, pokud autorská díla krade.Řeč byla o kulturním dědictví (starém stovky let). To průměrný člověk čerpá zadarmo a potomkům nic nenechává.
Jak by je získal? Vyhlásí, že až se mu sejde třicet tisíc, napíše román? Kolik lidí mu ty peníze asi dá?Tohle všechno už jsem rok zpátky řešil v tom blogpostu. To jdeš trošku s křížkem po funuse.
Nikdo není nucen to stahovat.Špatně vyjádřeno: Američani mají možnost to zaplatit. Já ne. Přestěhování do Ameriky se těžko dá považovat za reálnou možnost, protože to bych musel zaplatit mnohonásobně víc, a autorům by se stejně dostala pořád ta samá částka, čili efektivita blížící se nule. Nehledě na praktickou nesmyslnost.
A proč by ji měli platit, když si to mohou zadarmo stáhnout z internetu?Z úplně stejného důvodu, z jakého bych to zaplatil já, kdybych byl v USA. (A ze stejného z jakého platím české televize.)
Já nevim jestli to děláš schválně...
Samozřejmě, že to dělá schválně. Filip Jirsák je místní odborník na používání logických klamů. Jenom v téhle diskuzi už použil šikmou plochu (jeho tvrzení, že omezení kopírovacího monopolu zničí poslední motivaci autorům platit), "No True Scotsman" (když se na objevy záhadně přestalo vztahovat jeho fiktivní právo na užitek), podsunutý argument (že Pirátům jde jen o to mít něco zadarmo) A když už se do těch klamů zamotá tak, že by začal popírat svoje vlastní tvrzení, tak začne utíkat od tématu.
Jenom v téhle diskuzi už použil šikmou plochu (jeho tvrzení, že omezení kopírovacího monopolu zničí poslední motivaci autorům platit)To není šikmá plocha, to je fakt. Děje se to neustále, a vy nejste schopen napsat jediný důvod, proč by se tohle chování lidí mělo změnit.
když se na objevy záhadně přestalo vztahovat jeho fiktivní právo na užitekNepřestalo, platí na ně stále.
podsunutý argument (že Pirátům jde jen o to mít něco zadarmo)To není podsunutý argument, to tady trochu zaobaleně jeden z příznivců pirátů napsal.
A když už se do těch klamů zamotá tak, že by začal popírat svoje vlastní tvrzení, tak začne utíkat od tématu.Utíkání od tématu je vaše specialita. Přečtete si větu, vynecháte z ní několik podstatných slov a s výsledkem polemizujete. Nebo vítězoslavně oznámíte shodu v něčem, v čem jsme nikdy nebyli ve sporu a o čem vůbec nebyla řeč.
To není šikmá plocha, to je fakt. Děje se to neustále, a vy nejste schopen napsat jediný důvod, proč by se tohle chování lidí mělo změnit.
Ten důvod se dá popsat čtyřmi slovy: zákon nabídky a poptávky.
Nepřestalo, platí na ně stále.
Zvláštní, že v jednom případě se spokojíš jen s platem, zatímco v druhém případě to musí být majetková práva.
To není podsunutý argument, to tady trochu zaobaleně jeden z příznivců pirátů napsal.
I kdyby, tak to používej v reakcích na něj. Použil jsi to i v několika reakcích na mě a kralyka, a v nich je to podsunutý argument.
Utíkání od tématu je vaše specialita. Přečtete si větu, vynecháte z ní několik podstatných slov a s výsledkem polemizujete. Nebo vítězoslavně oznámíte shodu v něčem, v čem jsme nikdy nebyli ve sporu a o čem vůbec nebyla řeč.
Vážně? Ve vlákně o hypotetickém monopolu na vědecké důkazy jsi se 6 příspěvků za sebou tvářil jako bych žádný takový scénář nikdy nenavrhl a snažil jsi se diskuzi stočit zpátky na klasický kopírovací monopol. A když jsem ti otevřeně napsal, že se vykrucuješ, tak jsi se pro změnu začal vymlouvat, že by ten monopol stejně nikdo nechtěl využít.
A ukaž mi jediný můj příspěvek, kde já "překrucuji" tvůj příspěvek, ve kterém ty zároveň nepřekrucuješ nic předchozího.
Ten důvod se dá popsat čtyřmi slovy: zákon nabídky a poptávky.Tenhle zákon ovšem je o výměně užitku. Když je něco zadarmo, poptávka roste nadevšechny meze. Nebo jste myslel, že lidé si uvědomí, že bez jejich dobrovolného placení autorská díla vznikat nebudou? To se ale řídí především principem černého pasažéra. O kterém je z mnoha příkladů známo, že existuje a projevuje se.
Zvláštní, že v jednom případě se spokojíš jen s platem, zatímco v druhém případě to musí být majetková práva.Zvláštní, proč mi zase vkládáte do úst něco, co jsem nikdy nenapsal.
I kdyby, tak to používej v reakcích na něj. Použil jsi to i v několika reakcích na mě a kralyka, a v nich je to podsunutý argument.V těch reakcích jsem to ovšem napsal tak, že jediné logické vysvětlení vašeho chování, které mne napadá, je toto. Opět, chce to číst celé věty.
Ve vlákně o hypotetickém monopolu na vědecké důkazy jsi se 6 příspěvků za sebou tvářil jako bych žádný takový scénář nikdy nenavrhl a snažil jsi se diskuzi stočit zpátky na klasický kopírovací monopol.Já jsem v tom vlákně pořád nepochopil, v čem se ten váš hypotetický monopol na vědecké důkazy liší od současného stavu. Taky jsem vám opakovaně psal, že důsledky budou takové, jaké vidíme všude kolem sebe, protože to vaše hypotetické je normální realita.
A ukaž mi jediný můj příspěvek, kde já "překrucuji" tvůj příspěvek, ve kterém ty zároveň nepřekrucuješ nic předchozího.Asi tak každý druhý? Třeba ten, na který právě reaguji, a mnohé další.
Tenhle zákon ovšem je o výměně užitku. Když je něco zadarmo, poptávka roste nadevšechny meze.
A úměrně tomu klesá nabídka. Ten zákon ale má ještě druhou část. Nedostatečná nabídka tlačí nahoru ochotu platit, a to až na hranice finančních možností poptávajících. Trh nakonec najde netriviální řešení uspokojivé pro obě strany i bez speciálních zákonů.
To se ale řídí především principem černého pasažéra. O kterém je z mnoha příkladů známo, že existuje a projevuje se.
A co na tom princip černého pasažéra změní? I kdyby se mu podařilo tvorbu úplně zastavit (což je kvůli amatérské tvorbě těžko uvěřitelné), ta jejímu opětovnému rozběhnutí během relativně krátké doby nedokáže zabránit. I černí pasažéři mají jen omezenou trpělivost, když čekají, až to za ně zaplatí někdo jiný. Tvorba je zrovna proti výkyvům financování celkem odolná, narozdíl od některých nákladnějších typů služeb.
Zvláštní, proč mi zase vkládáte do úst něco, co jsem nikdy nenapsal.
Dává. Vždyť za tu práci také odměnu dostávají.Protože základní výzkum vede vždy ke stejným výsledkům (alespoň na tom stojí celá věda). Takže když budou jednu věc zkoumat tři týmy, dojdou ke stejnému závěru.A to na celé věci mění co? Kvůli tomu snad najednou neplatí ta tvoje teorie užitku? Najednou jim jejich odvedená práce nedává vlastnická práva na výsledek?
Ať se na to dívám sebelíp, vidím tady, že vědcům musí za objevy stačit jen plat a na majetková práva k objevům podle tebe narozdíl od vynálezců a autorů literárních nebo audiovizuálních děl nemají nárok. Pokud tam vidíš něco jiného, klidně to rozepiš.
V těch reakcích jsem to ovšem napsal tak, že jediné logické vysvětlení vašeho chování, které mne napadá, je toto. Opět, chce to číst celé věty.
V tom případě jsi posledních několik diskuzí na tohle téma se mnou a s dalšími vůbec nedával pozor co píšu. A nebo mě napadá ještě jiné vysvětlení, že jsi dával dobrý pozor, ale schválně zkoušíš, jestli ti ten podsunutý argument projde.
Já jsem v tom vlákně pořád nepochopil, v čem se ten váš hypotetický monopol na vědecké důkazy liší od současného stavu.
V tom případě mi odcituj části, které jsi nepochopil, a já ti je rozepíšu tak podrobně, aby je pochopil i žák zvláštní školy.
Taky jsem vám opakovaně psal, že důsledky budou takové, jaké vidíme všude kolem sebe, protože to vaše hypotetické je normální realita.
Ano, výsledky budou hodně podobné současné realitě kolem autorských děl. Ale nějak jsi zapomněl ty výsledky domyslet i nad úroveň jednotlivců a srovnat je se současnou vědeckou realitou. Proto říkám, že tvoje úvaha je odfláknutá.
Asi tak každý druhý? Třeba ten, na který právě reaguji, a mnohé další.
Tak mi na tom, na který jsi právě reagoval, názorně ukaž, co je v něm překroucené.
Nedostatečná nabídka tlačí nahoru ochotu platit, a to až na hranice finančních možností poptávajících.Tohle ale platí jedině v případě, že platba bude mít odezvu v tom, že ta poptávka bude uspokojena. Neboli ochota platit je sice roste s nedostatečnou nabídkou, ale zároveň klesá s rizikem, že za platbu nic nedostanu.
Trh nakonec najde netriviální řešení uspokojivé pro obě strany i bez speciálních zákonů.Nebo mnohem dřív dospěje trh k triviálnímu řešení, ve kterém bude nulová nabídka a ochota platit bude hluboko pod hodnotou, která by nabídku vygenerovala. A nebo bude někde velmi blízko tohoto triviálního řešení, tedy autorská díla budou dostupná jen pro pár nejbohatších – a ti případně své soukromé sbírky občas zpřístupní i veřejnosti.
A co na tom princip černého pasažéra změní? I kdyby se mu podařilo tvorbu úplně zastavit (což je kvůli amatérské tvorbě těžko uvěřitelné), ta jejímu opětovnému rozběhnutí během relativně krátké doby nedokáže zabránit. I černí pasažéři mají jen omezenou trpělivost, když čekají, až to za ně zaplatí někdo jiný. Tvorba je zrovna proti výkyvům financování celkem odolná, narozdíl od některých nákladnějších typů služeb.Může tvorbu úplně zastavit, nebo ji omezit jen na amatérskou tvorbu. K opětovnému rozběhnutí pak už nedojde, protože černým pasažérům možná už dojde, že udělali chybu, ale už nebude nikdo, komu by mohli zaplatit. Navíc zastavení jenom strategii černých pasažérů potvrdí – oni neplatili, a nemají nic, a ti hlupáci, co platili, nemají taky nic. Tak přece nebudu takový hlupák, a nezačnu teď platit. Ostatně nic vám nebrání to vyzkoušet. Odkupte práva k nějakému novému CD třeba Heleny Vondráčkové, a předveďte v praxi, jak ti černí pasažéři půjdou do sebe a začnou platit. Pořád se tváříte, že autoři na tomhle systému neprodělají, takže na tom přece také nemůžete prodělat. A když z toho budou uživatelé tak nadšení, jak pořád tvrdíte, a budou platit víc, ještě na tom náramně zbohatnete.
Ať se na to dívám sebelíp, vidím tady, že vědcům musí za objevy stačit jen plat a na majetková práva k objevům podle tebe narozdíl od vynálezců a autorů literárních nebo audiovizuálních děl nemají nárok. Pokud tam vidíš něco jiného, klidně to rozepiš.Tak to vidíte špatně. Vědcům přece nic nebrání založit si soukromou firmu, tam si bádat a na výsledcích svého bádání pak vydělávat.
V tom případě mi odcituj části, které jsi nepochopil, a já ti je rozepíšu tak podrobně, aby je pochopil i žák zvláštní školy.Nepochopil jsem ten celek. Jak by se měl ten systém lišit od současného.
Tohle ale platí jedině v případě, že platba bude mít odezvu v tom, že ta poptávka bude uspokojena. Neboli ochota platit je sice roste s nedostatečnou nabídkou, ale zároveň klesá s rizikem, že za platbu nic nedostanu.
A tohle riziko se dá minimalizovat výběrem toho, za co zaplatím. Vstupenka na koncert nebo představení/promítání, které začíná za hodinu, je podstatně menší riziko než předobjednávka na film, který má vyjít za 2 roky. To je víc než dostatečné i na rozeběhnutí komerční tvorby z úplné nuly.
Ostatně nic vám nebrání to vyzkoušet. Odkupte práva k nějakému novému CD třeba Heleny Vondráčkové, a předveďte v praxi, jak ti černí pasažéři půjdou do sebe a začnou platit.
Sám dobře víš, že o Helenu Vondráčkovou dneska nemají zájem už ani ti černí pasažéři A vydat CD za dobrovolnou platbu už u nás pár kapel zkoušelo. Namátkou třeba Wohnouti, Vypsaná fiXa a bratři Slováci z Horkýže slíže. Pokud je mi známo, ani jedna z těch kapel na tom neprodělala. Když se výsledné částky podělily průměrnou cenou CD v obchodě, tak by všechny tři kapely dosáhly na platinovou desku.
Tak to vidíte špatně. Vědcům přece nic nebrání založit si soukromou firmu, tam si bádat a na výsledcích svého bádání pak vydělávat.
Samozřejmě jim v tom vůbec nic nebrání. Ale i tak by pod současnou legislativou ztratili nad výsledky velké části svého výzkumu veškerou kontrolu po prvním prodeji. Tedy ani založením firmy jim nevzniknou majetková práva obdobná kopírovacímu monopolu nebo patentům na výsledky, které těmto nepodléhají. Ať se dívám sebelíp, pořád vidím to samé.
Nepochopil jsem ten celek. Jak by se měl ten systém lišit od současného.
Tak pro začátek třeba tím, že by se v § 2 zákona 121/2000 Sb. přesunula slova "postup, princip, metoda" z odstavce 6 do odstavce 1. To je asi nejjednodušší způsob, jak tu hypotetickou situaci vytvořit. Už je to jasnější?
Ta věta vůbec nebyl bezobsažná, špatně jsi četl.Problém není ve čtení. Problém je v tom, že „být náboženským přikázáním“ má pro vás nějaký specifický význam, který ostatním zůstává utajen. Kdybyste prozradil váš význam té fráze, možná by ta věta nějaký obsah začala mít.
Zákon je náboženské přikázání, pokud nemá praktický význam a pokud se dodržuje jen prostě proto, že to je zákon.O tom, zda má nebo nemá zákon význam, nerozhoduje v demokratické společnosti jednotlivec, ale společnost. Takže jednotlivci nezbývá, než zákon dodržovat, protože je to zákon. Jinak by dotyčný nejprve musel odůvodnit, proč by jeho názor měl mít větší váhu než názor všech ostatních dohromady.
V tom, co jsem psal, vůbec nešlo o to, že by ty vztahy musely být dvoustranné, šlo o to, že třeba takový Shakespeare nedostal od nás vůbec nic, přestože stamiliony lidí mají z jeho díla užitek.Tak když ty vztahy nemusí být dvoustranné, co záleží na tom, co dostal od nás?
Řeč byla o kulturním dědictví (starém stovky let). To průměrný člověk čerpá zadarmo a potomkům nic nenechává.Lidé už před pár tisícovkami let přišli na to, že je vhodné se specializovat. Takže jeden pěstuje obilí a druhý píše symfonii, a pak si to navzájem vymění. Získají tak víc, než kdyby oba půl dne pěstovali obilí a půl dne psali symfonii.
Tohle všechno už jsem rok zpátky řešil v tom blogpostu. To jdeš trošku s křížkem po funuse.S křížkem po funuse by to bylo, kdybyste to vyřešil. Což se ovšem nestalo, protože se vám nepodařilo nijak dokázat, že navzdory všem dosavadním zkušenostem tohle bude fungovat na úrovni celé společnosti.
Špatně vyjádřeno: Američani mají možnost to zaplatit. Já ne. Přestěhování do Ameriky se těžko dá považovat za reálnou možnost, protože to bych musel zaplatit mnohonásobně víc, a autorům by se stejně dostala pořád ta samá částka, čili efektivita blížící se nule. Nehledě na praktickou nesmyslnost.To jsou všechno akorát výmluvy. Možnost mají všichni, někdo snazší a někdo složitější. Úplně stejně, jako je to se vším ostatním.
Z úplně stejného důvodu, z jakého bych to zaplatil já, kdybych byl v USA.To je?
Problém je v tom, že „být náboženským přikázáním“ má pro vás nějaký specifický význam, který ostatním zůstává utajen.Co ti na tom není jasný?
O tom, zda má nebo nemá zákon významDislexie? Psal jsem praktický význam. A o určování jednotlivcem jsem už vůbec nic nepsal.
Tak když ty vztahy nemusí být dvoustranné, co záleží na tom, co dostal od nás?Podle tvé teorie by někdo, kdo nám poskytl užitek, měl dostat protihodnotu. Je jedno jestli přes X prostředníků, ale měl by být nějak odměněn. To se v případě Shakespeara prokazatelně nestalo - užitek z jeho díla máme zdarma. Ergo protipříklad.
Lidé už před pár tisícovkami let přišli na to, že je vhodné se specializovat.Ano. A taky to nic nemění na tom, co jsem napsal.
Což se ovšem nestalo, protože se vám nepodařilo nijak dokázat, že navzdory všem dosavadním zkušenostem tohle bude fungovat na úrovni celé společnosti.To se taky nikdy nikomu prokázat nepodaří, protože dokud se to nezkusí, nikdo to nemůže vědět. (Stejně tak to bylo/je i s kopiemi.) Ukázalo se, že na různých případech to funguje, takže zbývá to vyzkoušet ve větším
To jsou všechno akorát výmluvy.Nejsou.
Možnost mají všichni, někdo snazší a někdo složitější.Ano, mají, teoreticky je možné ledacos. Bohužel, v mém případě je ta složitost natolik vysoká, že je to v praxi nerealizovatelné.
To je?Já myslel, že odborník na užitek & odměnu by tohle mohl vědět... Proč asi?
Význam, ve kterém to spojení používáte.Problém je v tom, že „být náboženským přikázáním“ má pro vás nějaký specifický význam, který ostatním zůstává utajen.Co ti na tom není jasný?
Dislexie? Psal jsem praktický význam.Doplňte si do mé věty praktický. Nic se na jejím významu nezmění.
A o určování jednotlivcem jsem už vůbec nic nepsal.Fajn. Takže jedinec to určit nemůže, takže jediné, co mu zbývá, je řídit se rozhodnutím většiny, tedy dodržovat zákon. Vedle toho se samozřejmě může pokoušet legálními prostředky většinu přesvědčit ke změně zákona.
Podle tvé teorie by někdo, kdo nám poskytl užitek, měl dostat protihodnotu. Je jedno jestli přes X prostředníků, ale měl by být nějak odměněn. To se v případě Shakespeara prokazatelně nestalo - užitek z jeho díla máme zdarma.Shakespeare podle vás nečerpal užitek z toho, co vytvořili předchozí generace? To se pletete, samozřejmě, že čerpal – a to v hojné míře i ve svých dílech.
Mění. Vy jste předpokládal, že užitek z kultury musím splatit zase kulturou. A to není pravda.Lidé už před pár tisícovkami let přišli na to, že je vhodné se specializovat.Ano. A taky to nic nemění na tom, co jsem napsal.
To se taky nikdy nikomu prokázat nepodaří, protože dokud se to nezkusí, nikdo to nemůže vědět.Na pokusy s celou společností je tato společnost docela háklivá. Protože zatím všechny dopadly dost špatně. V současné době se tedy místo pokusů raději používá metoda srovnání s podobnými případy. A v těch se ukázalo, že to nefunguje – a ty příklady vycházely ze stejných předpokladů, z jakých vycházíte vy, a také v uzavřených společnostech fungovaly.
Ukázalo se, že na různých případech to funguje, takže zbývá to vyzkoušet ve většímproti zkoušení ve větším tady nikdo nic nemá – já sám jsem vás k tomu dokonce několikrát nabádal. Pořád jen trvám na tom, že ot má být dobrovolné.(samozřejmě ne násilím).
Ano, mají, teoreticky je možné ledacos. Bohužel, v mém případě je ta složitost natolik vysoká, že je to v praxi nerealizovatelné.To je holt princip svobody.
Já myslel, že odborník na užitek & odměnu by tohle mohl vědět... Proč asi?Takže si mohou za něco zaplatit, nebo to mohou mít zdarma. Užitek je v obou případech stejný. Logické je tedy neplatit to. To máme ale důvod neplatit to, vy ale zdá se máte nějaký důvod, proč to platit, i když to můžete mít zadarmo.
Význam, ve kterém to spojení používáte.Ty nevíš, co je to náboženské příkázání?
Doplňte si do mé věty praktický. Nic se na jejím významu nezmění.Nebyla vůbec řeč o tom, kdo o tom rozhoduje, v tom jsme beztak zajedno. Řeč byla o tom, že zákony, které se ukážou jako nepraktické, nemají v demokracii co dělat.
Takže jedinec to určit nemůže, takže jediné, co mu zbývá, je řídit se rozhodnutím většiny, tedy dodržovat zákon.Tohle je právě tvoje největší iluze o demokracii. Jedinec nedodržuje zákon, protože o tom nějaká většina rozhodla nebo protože to je "prostě zákon" - tohle jsou ideály těch, kteří "věří v demokracii", čili něco jako náboženství, problém je, že tuto víru má každý jinou nebo ji taky vůbec nemá, čili to k ničemu vede.
Shakespeare podle vás nečerpal užitek z toho, co vytvořili předchozí generace? To se pletete, samozřejmě, že čerpal – a to v hojné míře i ve svých dílech.To je jak do dubu. Jasně že Shakespeare čerpal z předchozích generací, stále ten užitek jde ale jedním směrem, pouze dopředu. Podle tvé teorie musí existovat cyklus, kdy autorovi se vrátí užitek v rámci výměny (je jedno přes kolik prostředníků). U Shakespeara (a podobně) tohle nemůže platit už z podstaty kauzality. Stále je to tedy protipříklad.
Mění. Vy jste předpokládal, že užitek z kultury musím splatit zase kulturou.Nepředpokládal, němění
Na pokusy s celou společností je tato společnost docela háklivá. Protože zatím všechny dopadly dost špatně.Ano, například prodej dílčích licencí.
Pořád jen trvám na tom, že ot má být dobrovolné.V tom se shodujeme, takže nevím, proč do teho pořád taháš totalitu.
To je holt princip svobody.Přesně tak
vy ale zdá se máte nějaký důvod, proč to platit, i když to můžete mít zadarmo.Ty přece víš jaký důvod, tak nechápu, proč se na to furt ptáš.
Ty nevíš, co je to náboženské příkázání?Dokážu si představit, co by se tím pojmem asi tak mohlo všeobecně myslet – určitá základní pravidla, které podle nějaké náboženské víry určil lidem bůh. S takovým významem by ale ty vaše věty nedávaly vůbec žádný smysl. Takže předpokládám, že vy tomu dáváte jiný význam.
Řeč byla o tom, že zákony, které se ukážou jako nepraktické, nemají v demokracii co dělat.V tom se shodujeme. Ale to neznamená, že když jednotlivec považuje nějaký zákon za nepraktický, nemusí se jím řídit.
Tohle je právě tvoje největší iluze o demokracii. Jedinec nedodržuje zákon, protože o tom nějaká většina rozhodla nebo protože to je "prostě zákon" - tohle jsou ideály těch, kteří "věří v demokracii", čili něco jako náboženství, problém je, že tuto víru má každý jinou nebo ji taky vůbec nemá, čili to k ničemu vede.Na víře v demokracii se naštěstí shodne celkem dost lidí. Jistě, jsou jiní kteří věří třeba v totalitu – a s těmi se samozřejmě budou demokraté přít a všemi prostředky se budou snažit zabránit jim v prosazení jejich víry.
Jedinec dodržuje zákon jen a pouze pro praktické a skutečné výhody, které mu to přináší a nevýhody, které přináší nedodržování.Jistě, jsou jedinci, kteří nemají rádi demokracii a dávají přednost totalitě – zvláště pak takové, kde oni budou těmi vyvolenými, kteří z toho budou těžit. Já jsem ale pro demokracii a proti takovým ji budu hájit všemi prostředky.
Podle tvé teorie musí existovat cyklus, kdy autorovi se vrátí užitek v rámci výměny (je jedno přes kolik prostředníků)Nemusí. Úplně stejně to platí i pro nekonečnou přímku. Pokud jako morální připustíme variantu, že musím dát alespoň tolik, kolik jsem získal – tedy mohu dát stejně nebo víc – a taková varianta se obvykle za morální považuje, pak to platí i pro polopřímku, která má začátek někde v minulosti. A tuhle podmínku myslím naše společnost splňuje.
Nepředpokládal, něměníČlověk čerpá kulturní dědictví předků a budoucím generacím odkáže vědeckou teorii, vyrobený stroj, vychované děti nebo prostě nějaký jiný výsledek své práce. Tedy nečerpá zadarmo.
Ano, například prodej dílčích licencí.Většina autorů i uživatelů to pořád považuje za ten nejlepší nápad, jak autorská díla sdílet.
V tom se shodujeme, takže nevím, proč do teho pořád taháš totalitu.Takže autor má mít právo rozhodovat o tom, co se bude dít s jeho autorským dílem a kdo a jak ho bude využívat? Není tedy potřeba nijak zásadně upravovat současný princip ochrany autorských práv (jako zavedení neomezeného nekomerčního šíření apod.)? V tom případě nevím, o čem se tu pořád přeme.
Ty přece víš jaký důvod, tak nechápu, proč se na to furt ptáš.Ne, já ten důvod nevím.
určitá základní pravidla, které podle nějaké náboženské víry určil lidem bůh. S takovým významem by ale ty vaše věty nedávaly vůbec žádný smysl. Takže předpokládám, že vy tomu dáváte jiný význam.Jo, podstatné ale je, proč náboženští lidé ta pravidla považují za závazná - protože jsou dána Bohem/bohy, ie nějakým vyšším transcendentním ideálem. Pokud budeš považovat demokratické zákony za závazné prostě protože to jsou demokratické zákony, je to velmi podobné až stejné.
Ale to neznamená, že když jednotlivec považuje nějaký zákon za nepraktický, nemusí se jím řídit.To, jestli ten zákon je nebo není praktický je v tomhle kontextu v podstatě objektivní, protože to je dáno tím, jestli má výhody ten zákon dodržovat a nevýhody ho nedodržovat.
Na víře v demokracii se naštěstí shodne celkem dost lidí.Já jsem tím myslel konkrétní podobu té víry, a v tom se právě shodne minimum lidí, už v definici demokracie se lidi vůbec moc neshodujou. Proto je právě důležitá ta praktická stránka, protože na nějakých transcendentních ideálech by se lidé v životě nedohodli (stačí se podívat na neshody v náboženstvích).
Jistě, jsou jedinci, kteří nemají rádi demokracii a dávají přednost totalitě – zvláště pak takové, kde oni budou těmi vyvolenými, kteří z toho budou těžit. Já jsem ale pro demokracii a proti takovým ji budu hájit všemi prostředky.Jak tohle souvisí s tím, co jsem napsal?
Nemusí. Úplně stejně to platí i pro nekonečnou přímku. Pokud jako morální připustíme variantu, že musím dát alespoň tolik, kolik jsem získal – tedy mohu dát stejně nebo víc – a taková varianta se obvykle za morální považujeNo výborně, takže autorské dílo si klidně můžu stáhnout z internetu a zaplatit ve formě - třeba - vychovaných dětí pro budoucí generace nebo vědecké práce pro někoho úplně jinýho, hlavně když dám alespoň tolik, kolik jsem vzal.
Tedy nečerpá zadarmo.Někdo nic neodkáže, tedy čerpá zadarmo.
Většina autorů i uživatelů to pořád považuje za ten nejlepší nápad, jak autorská díla sdílet.[Citation needed]
Takže autor má mít právo rozhodovat o tom, co se bude dít s jeho autorským dílem a kdo a jak ho bude využívat?Ne, to je příliš konkrétní. Autor má právo se s někým dohodnout nějakou smlouvou o nějakém díle. A pak se to řeší jako jakákoli jiná slmouva.
Ne, já ten důvod nevím.Alzheimer?
Jo, podstatné ale je, proč náboženští lidé ta pravidla považují za závazná - protože jsou dána Bohem/bohy, ie nějakým vyšším transcendentním ideálem. Pokud budeš považovat demokratické zákony za závazné prostě protože to jsou demokratické zákony, je to velmi podobné až stejné.Ve skutečnosti je to trochu jinak. Samotné dodržování demokratických zákonů není předmětem víry, ale je to známým způsobem odvozeno od demokratického ideálu. A ten je předmětem víry.
To, jestli ten zákon je nebo není praktický je v tomhle kontextu v podstatě objektivní, protože to je dáno tím, jestli má výhody ten zákon dodržovat a nevýhody ho nedodržovat.Jenže výhody či nevýhody takhle posuzujete z pozice jednotlivce. To ale není pro posouzení zákonů v demokracii podstatné, tam je důležité posouzení společností.
už v definici demokracie se lidi vůbec moc neshodujou.Sice se neshodují v konkrétních detailech, ale dodržování dohodnutých pravidel k té definici zcela jistě patří. Je to tak důležité, že to třeba máme v Ústavě uvedeno vedle demokracie – ČR je demokratický právní stát.
Psal jste o dodržování zákona je tehdy, když z toho mám výhodu – což je právě znak totality. V demokracii dodržuju zákon,i když to pro mne zrovna není výhodné, nebo když to pro mne nebude výhodné třeba celý život – protože to je součást demokracie, a protože je pro mne ta demokracie mnohem důležitější, než výhoda z nedodržování nějakého zákona.Jistě, jsou jedinci, kteří nemají rádi demokracii a dávají přednost totalitě – zvláště pak takové, kde oni budou těmi vyvolenými, kteří z toho budou těžit. Já jsem ale pro demokracii a proti takovým ji budu hájit všemi prostředky.Jak tohle souvisí s tím, co jsem napsal?
No výborně, takže autorské dílo si klidně můžu stáhnout z internetu a zaplatit ve formě - třeba - vychovaných dětí pro budoucí generace nebo vědecké práce pro někoho úplně jinýho, hlavně když dám alespoň tolik, kolik jsem vzal.Nemůžete. Protože v rámci jedné společnosti se to řeší tak, že se musíte s vlastníkem užitku dohodnout, co mu za to dáte. Za housku v obchodě taky musíte zaplatit tolik, kolik po vás chce prodejce, nebo ji nedostanete – nemůžete se sám rozhodnout, že padesátník musí stačit. Vzhledem k historii a budoucnosti tohle neplatí, protože tam není jak se domluvit nebo nedomluvit. To ale neznamená, že to můžete aplikovat i na přítomnost.
Někdo nic neodkáže, tedy čerpá zadarmo.Ano, to jsou výjimky. Ovšem společnost se jim snaží předcházet.
[Citation needed]Zajděte se podívat do libovolného obchodu s hudbou, jaké způsoby prodeje převládají; poslechněte si libovolného uživatele, jestli shání nějaké CD či album, nebo jestli mluví o tom, jak přispěl na tvorbu nějakého díla a teď čeká, zda se sejde dost peněz a autor dílo zveřejní.
Ne, to je příliš konkrétní.Není, je to obecnější. Vy vyžadujete určení podmínek ve smlouvě, já připouštím i variantu, že autor prohlásí třeba „podmínky nejsou žádné, dělejte si s tím, co chcete“.
Autor má právo se s někým dohodnout nějakou smlouvou o nějakém díle. A pak se to řeší jako jakákoli jiná slmouva.Takže autor uzavře smlouvu o užití jedné kopie díla se zákazem dalšího šíření, a případné porušení smlouvy bude moci žalovat u soudu? To je zajímavá varianta, ale povede k vyššímu riziku na straně autorů a k vyšším nákladům, což se samozřejmě projeví v cenách i smluvních pokutách.
Samotné dodržování demokratických zákonů není předmětem víry, ale je to známým způsobem odvozeno od demokratického ideálu. A ten je předmětem víry.Samotné desatero není předmětem víry, ale je to známým způsobem odvozeno od Boha. A ten je předmětem víry.
Jenže výhody či nevýhody takhle posuzujete z pozice jednotlivce. To ale není pro posouzení zákonů v demokracii podstatné, tam je důležité posouzení společností.Právě že v tomhle kontextu je důležitý vztah zákona s každým jednotlivcem. Zákon nemůže postihnout 99% společnosti a nechat nějaké 1% výjimku.
Psal jste o dodržování zákona jen tehdy, když z toho mám výhoduNe, to jsem teda rozhodně nepsal. Ach to čtení...
Vzhledem k historii a budoucnosti tohle neplatí, protože tam není jak se domluvit nebo nedomluvit.V tom případě ta výměna užitku neměla probehnout podle tvých teorií.
Zajděte se podívat do libovolného obchodu s hudbou, jaké způsoby prodeje převládají; poslechněte si libovolného uživatele, jestli shání nějaké CD či album, nebo jestli mluví o tom, jak přispěl na tvorbu nějakého díla a teď čeká, zda se sejde dost peněz a autor dílo zveřejní.To naprosto nijak nedokazuje ten tvůj výrok.
Není, je to obecnější. Vy vyžadujete určení podmínek ve smlouvě, já připouštím i variantu, že autor prohlásí třeba „podmínky nejsou žádné, dělejte si s tím, co chcete“.A BSD licenci znáš? Možná jsem měl říct radši licence než smlouva.
To je zajímavá varianta, ale povede k vyššímu riziku na straně autorů a k vyšším nákladům, což se samozřejmě projeví v cenách i smluvních pokutách.To by mně rozhodně nevadilo. Nechci financovat z daní model, který nepodporuju.
Zákon nemůže postihnout 99% společnosti a nechat nějaké 1% výjimku.A už vůbec si nemůže tu výjimku udělit sám o sobě, že se tak rozhodne.
Kdo to tedy psal?Jedinec dodržuje zákon jen a pouze pro praktické a skutečné výhody, které mu to přináší a nevýhody, které přináší nedodržování.Psal jste o dodržování zákona jen tehdy, když z toho mám výhoduNe, to jsem teda rozhodně nepsal. Ach to čtení...
V tom případě ta výměna užitku neměla probehnout podle tvých teorií.Proběhla, akorát místo dohody mezi jednotlivci, která se používá v přítomném čase, to napříč časem funguje přirozeně (navíc ta dohoda není možná).
To naprosto nijak nedokazuje ten tvůj výrok.Nedokazuje. Je to jenom jeden z příkladů, že tento model prodeje potkáváte všude, ale jiné skoro nikde.
Nechci financovat z daní model, který nepodporuju.Takže ho radši budete financovat v ceně licencí, vyšší částkou a ještě zmenšením svobody. No já vám to neberu. On by stejně brzo někdo přišel na to, že je to takhle zbytečně neefektivní.
A už vůbec si nemůže tu výjimku udělit sám o sobě, že se tak rozhodne.Jak jako rozhodne? Mám dojem, že nechápeš, tohle není o rozhodnutí, ale o motivaci.
Kdo to tedy psal?Ty: "Psal jste o dodržování zákona jen tehdy, když z toho mám výhodu "
Proběhla, akorát místo dohody mezi jednotlivci, která se používá v přítomném čase, to napříč časem funguje přirozeně (navíc ta dohoda není možná).Napříč časem přirozeně? A co pak Beatles a Golem apod.?
Je to jenom jeden z příkladů, že tento model prodeje potkáváte všude, ale jiné skoro nikde.Stejně tak potkáváš všade warez. Takže o tom modelu si lidé myslí své...
Takže ho radši budete financovat v ceně licencí, vyšší částkou a ještě zmenšením svobody.Zmenšením svobody? Jakým zmenšením svobody? To je naopak zvětšní svobody. I když pravda, ty tomu takhle říkáš
Jak jako rozhodne?Normálně, rozhodne. Nejprve se člověk k něčemu rozhodne, a pak to udělá. Třeba se rozhodne, že je chytřejší než všichni ostatní, a poruší zákon.
Buďto zákon má pro jednotlivce nějaké praktické důsledky, jako výhody z dodržování a/nebo sankce z porušování, a nebo nemá, a pak ten jednotlivec má logicky tendenci ten zákon porušit, čemuž se nelze divit, když pro něj nemá smysl. Právě proto by zákon měl mít smysl pro všechny.Takže někdo se rozhodne zabít člověka, ale zákon mu v tom brání. On má tedy tendenci zákon porušit, protože pr něj nedává smysl. Takže by se měl zákon upravit a zabíjení povolit, aby dával smysl vrahům. Tak jste to myslel?
Nelze jen tak halabala vytrhnout z kontextu. Ta druhá část je dost důležitá.Ta druhá část je jen zopakováním té první. Nezáleží na tom, jestli něčemu budete říkat větší výhoda a menší výhoda, nebo tomu budete říkat výhoda a nevýhoda.
Napříč časem přirozeně?Ano, napříč časem přirozeně. Přirozeně navazujeme na to, co zde bylo před námi, nikdo nemá moc nám v tom zabránit. A přirozeně tady to, co vytvoříme, zase necháme pro ty, co přijdou po nás, protože nemáme důvod to ničit. Mimo jiné proto, že se ty generace postupně překrývají, takže kdybych teď chtěl ničit, co bylo až dosud vytvořeno, důsledky toho dopadnou zítra i na mne.
Stejně tak potkáváš všade warez. Takže o tom modelu si lidé myslí své...Jenže i to je způsob získávání jednotlivých „licencovaných“ kopií. Získávají je cestou, která jim v ten okamžik připadá nejlepší – a to je vinou příliš široké definice užití pro osobní potřebu stahování, protože je to velmi těžko postižitelné. Kdyby byli lidé celí žhaví do dobrovolného placení, jak tvrdíte, tak po tom stažení aspoň pošlou odpovídající částku autorovi – což se neděje.
Zmenšením svobody? Jakým zmenšením svobody? To je naopak zvětšní svobody. I když pravda, ty tomu takhle říkášZmenšení svobody. Dnes si mohu koupit CD, přehrát do mobilu nebo počítače a pouštět si to, kde chci. Když se bude muset autor postarat o svoji ochranu sám, žádné CD, které bych si mohl zkopírovat, mi samozřejmě dávat nebude – nabídne mi třeba koncert, kam mne pustí jen skrze detekční rám, aby se ujistil, že nemám žádné nahrávací zařízení. To je zmenšení svobody. Ale není na tom nic divného, lidi často myslí jen na sebe a svou svobodu tak usilovně, až nakonec omezí svobodu ostatních i svoji.
Takže by se měl zákon upravit a zabíjení povolit, aby dával smysl vrahům. Tak jste to myslel?Ne, tak jsem to nemyslel, ne "komu zákon dává smysl", ale jakou dává lidem zákon motivaci ho dodržovat. S tou vraždou například motivuje zákon lidi nevraždit, protože to zvyšuje jejich vlastní bezpečnost a protože vražda má následky v podobě odnětí svobody na dlouhá léta.
Ano, napříč časem přirozeně.No a co teda ty Beatles a Golem?
Jenže i to je způsob získávání jednotlivých „licencovaných“ kopií.No tak ok
Kdyby byli lidé celí žhaví do dobrovolného placení, jak tvrdíte, tak po tom stažení aspoň pošlou odpovídající částku autorovi – což se neděje.Zaprvé si nemyslim, že by lidé byli do teho až tak žhaví. Warezáci (a těch je hodně) rozhodně ne. Zadruhé není moc žádný použitelný způsob, jak autory odměnit, autoři na to nejsou zvyklí.
Když se bude muset autor postarat o svoji ochranu sám, žádné CD, které bych si mohl zkopírovat, mi samozřejmě dávat nebudeProč ti to přijde tak jiný od současnýho stavu? Mně to přijde prakticky totéž...
Ne, tak jsem to nemyslel, ne "komu zákon dává smysl", ale jakou dává lidem zákon motivaci ho dodržovat. S tou vraždou například motivuje zákon lidi nevraždit, protože to zvyšuje jejich vlastní bezpečnost a protože vražda má následky v podobě odnětí svobody na dlouhá léta.Takže problémy s nevymahatelností autorského zákona, které podle vás existují, se dají vyřešit zvýšením pokut? Nebyla by to nejjednodušší cesta?
No a co teda ty Beatles a Golem?Mají se dobře, děkuji za optání.
Zaprvé si nemyslim, že by lidé byli do teho až tak žhaví. Warezáci (a těch je hodně) rozhodně ne.To je pořád argument, jak byste tvrdil, že černí pasažéři v MHD si nepřejí, aby MHD jezdila. Právě naopak, oni chtějí, aby jezdila, a chtějí z toho mít užitek zadarmo. Stejně tak warezáci chtějí, aby se prodávaly jednotlivé kopie, a chtějí je pak získávat pokoutně bezplatně.
Zadruhé není moc žádný použitelný způsob, jak autory odměnit, autoři na to nejsou zvyklí.Bankovní převod již byl vynalezen, složenka taky – a na to, že přijdou nějaké peníze na účet, autoři zvyklí budou, ono to od příjemce nevyžaduje žádnou extra aktivitu.
Proč ti to přijde tak jiný od současnýho stavu? Mně to přijde prakticky totéž...Tak si to srovnejte s jinou činností policie. Přijde vám prakticky totéž, když se policie nebude starat o ochranu vlastnictví, a vy každou věc budete muset zajistit tak, aby se nikomu nevyplatilo ji krást? Tím byste prakticky zrušil veškeré vlastnictví nad rámec toho, co někdo dokáže fyzicky ohlídat.
Takže problémy s nevymahatelností autorského zákona, které podle vás existují, se dají vyřešit zvýšením pokut?Už se stalo. Vězení i výše pokut už je teď mnohem vyšší, než si 99% pirátů a warezáků může dovolit. Takže je otázka, jestli vůbec existuje motivace ten zákon dodržovat. Nevypadá to tak.
Mají se dobře, děkuji za optání.Jo, ale "přirozeně napříč časem" moc nefungují...
To je pořád argument, jak byste tvrdil, že černí pasažéři v MHD si nepřejí, aby MHD jezdila.To jsem netvrdil. Respektive ne v tomhle smyslu. Tys tvrdil, že většina lidí považuje model prodeje dílčích licencí za nejlepší a dokládal to tím, že je nejpoužívanější. Že warezáci nejsou výrazně proti tomuto modelu, to souhlasím, nicméně jenom proto, že mají ty kopie "ukradené", čili zdarma, což není způsob, jak si představuješ, že ten model má fungovat, ergo první výrok nemá v tomlhe kontextu smysl.
Bankovní převod již byl vynalezen, složenka takyJo, teď jen znát číslo účtu.
Tak si to srovnejte s jinou činností policie. Přijde vám prakticky totéž, když se policie nebude starat o ochranu vlastnictví, a vy každou věc budete muset zajistit tak, aby se nikomu nevyplatilo ji krást?Tak zaprvé mi nepřijde, že to souvisí s tématem. Zadruhé jsem si nevšiml, že by policie nějak starala o ochranu "duševního vlastnictví".
Už se stalo. Vězení i výše pokut už je teď mnohem vyšší, než si 99% pirátů a warezáků může dovolit.A pomohlo to teda? A pokud ne, je přece možné to řešit dalším zvýšením pokut.
Takže je otázka, jestli vůbec existuje motivace ten zákon dodržovat. Nevypadá to tak.Vždyť jste psal, že jako motivace musí stačit krátkodobý užitek z dodržování a krátkodobý záporný užitek z porušení.
Jo, ale "přirozeně napříč časem" moc nefungují...Co na nich nefunguje?
Jo, teď jen znát číslo účtu.To je takový problém se zeptat? Od člověka, který chce autorům za jejich díla platit, bych nečekal jednu výmluvu za druhou, proč platit nemůže.
Tak zaprvé mi nepřijde, že to souvisí s tématem. Zadruhé jsem si nevšiml, že by policie nějak starala o ochranu "duševního vlastnictví".Autorský zákon tedy vymáhá kdo?
A pokud ne, je přece možné to řešit dalším zvýšením pokut.No to možné je, pochybuju ale, že by to komunita vnímala jako zvýšení. Jestli se člověk zadluží na celý život nebo na 4 celé životy, to už je jedno...
Vždyť jste psal, že jako motivace musí stačit krátkodobý užitek z dodržování a krátkodobý záporný užitek z porušení.Krátkodobý? To jsem rozhodně nepsal.
Co na nich nefunguje?Dědičce Golema se musí platit. Dědicům Shakespeara ne. A Beatles stále nejsou public domain...
To je takový problém se zeptat? Od člověka, který chce autorům za jejich díla platit, bych nečekal jednu výmluvu za druhou, proč platit nemůže.Jo, docela to problém je. Klidně si to jako výmluvy vnímej, mně je to jedno. Na spoustu věcí už jsem přispěl a na spoustu dalších jistě ještě přispěju.
Autorský zákon tedy vymáhá kdo?No to opravdu nevím, nepřijde mi, že by ho někdo vymáhal...
No to možné je, pochybuju ale, že by to komunita vnímala jako zvýšení. Jestli se člověk zadluží na celý život nebo na 4 celé životy, to už je jedno...Takže podle vás se tak jednoduchá věc, jako je autorské právo, nedá demokratickým zákonem vůbec ošetřit?
Krátkodobý? To jsem rozhodně nepsal.Dlouhodobý jste ale rozhodně nemyslel. Takže zbývá význam „krátkodobý“, které je i celkem zbytečné psát, protože se myslí automaticky.
Dědičce Golema se musí platit. Dědicům Shakespeara ne. A Beatles stále nejsou public domain...No a co?
No to opravdu nevím, nepřijde mi, že by ho někdo vymáhal...Tak se zkuste jít udat na policii, nejspíš to pak zjistíte…
Takže podle vás se tak jednoduchá věc, jako je autorské právo, nedá demokratickým zákonem vůbec ošetřit?No, nevim jestli bych se přímo podepsal pod takhle silný výrok. Dokázat, že něco nejde nebo neexistuje není jednoduché. Takže asi zůstanu u toho, že mě zatím o tom nikdo nepřesvědčil a celkově to nevypadá, že by se to dalo (co se fyzických osob týče).
Dlouhodobý jste ale rozhodně nemyslel.Ty už asi čteš myšlenky
No a co?No je to jeden hot, druhý čehý. Nepřijde mi to moc korektní.
Tak se zkuste jít udat na policii, nejspíš to pak zjistíte…No to určitě
Takže asi zůstanu u toho, že mě zatím o tom nikdo nepřesvědčil a celkově to nevypadá, že by se to dalo (co se fyzických osob týče).To by ale byla dost špatná zpráva pro demokracii, že něco nejde zákony vůbec vyřešit, a navíc to není žádná teoretická věc, ale praktická a jednoduchá věc, kterou už známe stovky let. Co když za nějakou dobu zjistíme, že takhle v demokracii neumíme ošetřit ani vlastnické právo k hmotným věcem, nebo právo na život? Mně to připadá, že kdyby se na tuhle variantu přistoupilo, že se tím vlastně říká, že demokracie nemůže dlouhodobě fungovat. Že udržitelný je jenom takový režim, který nevyžaduje tu podmínku stejných práv pro všechny, tedy dodržování zákonů. Že udržitelná je jenom totalita. A tomu nevěřím, a neodpovídá tomu ani historická zkušenost. Takže bych neřešitelnost takového zákona nehledal v demokratickém systému, ale v podmínkách, které na ten zákon kladete. Jestli už třeba v těch podmínkách není něco neřešitelného nebo nedemokratického.
Myslel jsem jakýkoli, tedy i dlouhodobý. (Samozřejmě ne moc dlouhodobý - asi nemá smysl se bavit o nějakých milionech let...)Pod dlouhodobý bych si představil třeba pět, deset, patnáct let, i víc, celý život. A pro takovéhle období už by asi málokdo mluvil o „výhodách z dodržování a sankcích z porušování“. Zvlášť když pro ten horizont několika (až desítek) let už jsou mnohem podstatnější věci jako právě to, že dodržování zákonů patří k demokracii. Nebo-li když se na to dívá člověk z této perspektivy, pro nějaké nedodržování zákona už tam není místo.
To by ale byla dost špatná zpráva pro demokraciiŠpatná zpráva by to byla tak maximálně pro autorský zákon.
Co když za nějakou dobu zjistíme, že takhle v demokracii neumíme ošetřit ani vlastnické právo k hmotným věcem, nebo právo na život?Zatím nic takového nepozoruju.
Že udržitelná je jenom totalita.Totalita rozhodně udržitelná není. Ne dlouhodobě.
Jestli už třeba v těch podmínkách není něco neřešitelného nebo nedemokratického.Ne, to není.
Nebo-li když se na to dívá člověk z této perspektivy, pro nějaké nedodržování zákona už tam není místo.Ale jistěže je. Demokracie počítá i s nedodržováním zákona.
Špatná zpráva by to byla tak maximálně pro autorský zákon.Nebyla. Autorský zákon není ničím specifický, to samé může nastat i u kteréhokoli jiného zákona.
Zatím nic takového nepozoruju.Já to nepozoruju ani u autorského zákona.
Totalita rozhodně udržitelná není. Ne dlouhodobě.Tomu také věřím. Pak ale musí být něco špatně s těmi vašimi požadavky na autorské právo.
To se snadno řekne. Ale pokud totalita není dlouhodobě udržitelná a demokracie ano, musí jít nějak demokraticky ošetřit i autorské právo, takže pak zbývá jedině varianta, že je něco špatně v těch vašich požadavcích.Jestli už třeba v těch podmínkách není něco neřešitelného nebo nedemokratického.Ne, to není.
Demokracie počítá i s nedodržováním zákona.Záleží na tom, čemu říkáte „počítá“. Samozřejmě, porušení zákona neznamená hned konec demokracie. Je to jenom její oslabení, které se postupně nabaluje a demokracie je čím dál slabší.
Nebyla. Autorský zákon není ničím specifický, to samé může nastat i u kteréhokoli jiného zákona.Autorský zákon je specifický, stejně jako jsou specifické ostatní zákony.
Já to nepozoruju ani u autorského zákona.Zkus otevřít oči.
Ale pokud totalita není dlouhodobě udržitelná a demokracie ano, musí jít nějak demokraticky ošetřit i autorské právoNon sequitur.
Je to jenom její oslabení, které se postupně nabaluje a demokracie je čím dál slabší.Oslabení demokracie to je pouze v případě, že nedošlo k řádnému vyšetření přestupku/trestného činu. V opačném případě se v souladu se zákonem identifikují vyníci a nastanou sankce, pak se jede dál, všechno v pořádku. Demokracii oslabují nevyšetřené kauzy a špatné zákony.
Oslabení demokracie to je pouze v případě, že nedošlo k řádnému vyšetření přestupku/trestného činu. V opačném případě se v souladu se zákonem identifikují vyníci a nastanou sankce, pak se jede dál, všechno v pořádku. Demokracii oslabují nevyšetřené kauzy a špatné zákony.To není pravda. Potrestání je jen nouzové řešení, které má zároveň odrazovat – ale není to správné řešení, není to vpořádku. To je jako byste v IT tvrdil, že kolaps disku nebyl žádný problém, protože se vše obnovilo ze záloh a jede se dál. Jistě, úspěšné obnovení ze záloh je daleko menší průšvih, než kdyby se o ta data přišlo – ale normální režim je ten, že disk funguje, ne že se pořád něco obnovuje ze záloh.
Potrestání je jen nouzové řešení, které má zároveň odrazovat – ale není to správné řešení, není to vpořádku.A co je teda podle tebe správné řešení? Že lidé dodržují zákon? Už jsi viděl, aby to někde fungovalo? To je kravina.
To je jako ...Ne, není.
A co je teda podle tebe správné řešení? Že lidé dodržují zákon?Samozřejmě. Co je na tom tak udivujícího? Proto si ty zákony stanovujeme.
Už jsi viděl, aby to někde fungovalo? To je kravina.Jaká kravina? Vám připadá, že v ČR nikdo žádné zákony nedodržuje? Samozřejmě, dodržování není stoprocentní. Spousta lidí si neuvědomuje, že zákony je především chrání, a když se budou zákony všeobecně porušovat, budou na tom biti právě oni. Ale inteligentní člověk by si to měl uvědomit. Samozřejmě, může mít pocit, že v totalitě by on byl tím mocným a měl by se lépe – ale ten pocit bude zpravidla mylný.
Ne, není.Ale je. Dodržování zákona není rovnocenné jeho porušování a přijetí trestu. Kdyby to tak bylo, tak mna to máme nějaký úřad, tam byste se nahlásil, že se chystáte někoho zabít a odsedíte si deset let, dostal byste povolenku, tu byste oběti ukázal, aby se snad ještě nebránila a neublížila vám (když už přece máte dohodnutých těch 10 let), zabil, a pak byste se s tou povolenkou rovnou hlásil ve vězení. Přečtěte si to v Listině základních práv a svobod. Tam je, že má každý právo na život, není tam, že každý má právo na život, s výjimkou případů, kdy si vrah odsedí deset let.
Spousta lidí si neuvědomuje, že zákony je především chrání, a když se budou zákony všeobecně porušovat, budou na tom biti právě oni.To není o (ne)uvědomění (ne vždy), to je o tom, že ostatní lidé mají třeba taky jiný názor než ty, nebo jsou v jiné situaci.
Dodržování zákona není rovnocenné jeho porušování a přijetí trestu.Rovnocenné v jakém smyslu? Přijde mi, že zase děláš z demokracie náboženství.
Zákony tu nejsou od toho, aby se dodržovaly na 100%Jak to že ne? Na kolik procent se tady mají dodržovat?
To ale neznamená, že budeme budovat systém, ve kterém se dodržuje zákon nezavraždíš.Jak už jsem psal, někteří lidé demokracii nevěří a dávají přednost totalitě. Já k nim nepatřím. A demokracie z definice nedává možnost zákony nedodržovat – když zákon nedodržujete, je to nedemokratické.
Budování dokonalých systémů, ve kterých se zákony dodržovaly na 100%, už se tady zkoušelo.Žádný takový systém se nikdy nikde nezkoušel. Zákony se porušovaly a porušují všude.
To už jsem psal dávno, že jsou lidé, kteří demokracii nevěří a dávají přednost totalitě.Někdo má jiný názor než ty = dává přednost totalitě? Moc pěkný.
Jak to že ne? Na kolik procent se tady mají dodržovat?Jsi to vytrhl z kontextu, zákony samozřejmě jsou určeny k tomu, aby se dodržovaly, ale nemůžeš po společnosti chtít, aby dodržovala zákony na 100%.
někteří lidé demokracii nevěříNěkteří lidé demokracii věří, to je normální. Pak jsou někteří lidé kteří věří v dokonalou demokracii, amen, jako např. ty.
Žádný takový systém se nikdy nikde nezkoušel.Čti lépe. Psal jsem, že se zkoušelo budování takových systémů.
Někdo má jiný názor než ty = dává přednost totalitě? Moc pěkný.Nic takového jsem nepsal. Rovnost před právem je nutná z definice demokracie. Pokud někdo rovnost před právem nechce, nechce demokracii.
Jsi to vytrhl z kontextu, zákony samozřejmě jsou určeny k tomu, aby se dodržovaly, ale nemůžeš po společnosti chtít, aby dodržovala zákony na 100%.A na kolik procent je má tedy dodržovat? Já v LPS vidím hned jako první větu: Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Tam není nic o tom, že v 80 % případů nebo v kolika, je to napsáno s absolutní platností.
Někteří lidé demokracii věří, to je normální. Pak jsou někteří lidé kteří věří v dokonalou demokracii, amen, jako např. ty.Demokracie je ideál. Věřit v tenhle ideál znamená věřit tomu, že je dobré tomu ideálu se přibližovat a je špatné se mu vzdalovat. Nejde věřit nedokonalé demokracii, protože to už pak není demokracie. To je jako kdybyste říkal, že věříte v matematice na nekonečno, ale ne na nekonečné nekonečno, ale jenom na takové nekonečno, které je hodně velké číslo.
Čti lépe. Psal jsem, že se zkoušelo budování takových systémů.Lépe štěte vy, nebo si pamatujte, co jste napsal. Napsal jste přesně tohle:
Budování dokonalých systémů, ve kterých se zákony dodržovaly na 100%, už se tady zkoušelo.Tedy systémy, ve kterých se zákony dodržovaly na 100 %. Žádný takový systém se nikdy nikde nezkoušel ani nebudoval, protože to nejde (alespoň v kontextu lidí a našich současných znalostí).
Rovnost před právem je nutná z definice demokracie. Pokud někdo rovnost před právem nechce, nechce demokracii.Jestli si myslíš, že jsem chtěl nerovnost před právem, tak jsi něco dost špatně pochopil.
A na kolik procent je má tedy dodržovat?Proč bych měl určovat, na kolik procent se má dodržovat? Já psal, že nemůžeš nutit společnost dodržovat zákony na 100%, z toho ale nijak neplyne, že chci určovat, na kolik procent se má zákon dodržovat. To se v praxi ukáže samo, nakolik společnost chce zákon dodržovat nebo nedodržovat.
Demokracie je ideál.Demokracie je formá vlády/státu. Jestli si z toho chceš dělat ideál, potažmo náboženství, tak prosim, ale ostatní z toho vynech. Podle mě není potřeba demokracii věřit, vůbec to žádnou náboženskou víru nevyžaduje, stačí se starat, aby fungovala.
To je jako kdybyste říkal, že věříte v matematice na nekonečno ...Já na žádný nekonečno nevěřim, matematické pojmy nejsou předmětem víry. Jsou to nástroje, mechanismy fungování. Stejně jako demokracie.
Žádný takový systém se nikdy nikde nezkoušel ani nebudovalAle jo, budoval se tady jeden takový dokonalý systém kde je každej na každýho hodnej (ie všichni dodržují zákony). Že se to nepodařilo a byly z toho problémy, to je očividné, stejně jako by se nepodařilo budování tvého náboženského ideálu.
Jestli si myslíš, že jsem chtěl nerovnost před právem, tak jsi něco dost špatně pochopil.Tak buď zákon platí pro všechny a všichni jej musí dodržovat, pak je to rovnost před právem, nebo jej někteří dodržovat nemusí, a pak je to nerovnost. Žádná třetí alternativa neexistuje.
Proč bych měl určovat, na kolik procent se má dodržovat? Já psal, že nemůžeš nutit společnost dodržovat zákony na 100%, z toho ale nijak neplyne, že chci určovat, na kolik procent se má zákon dodržovat. To se v praxi ukáže samo, nakolik společnost chce zákon dodržovat nebo nedodržovat.Takže se ukáže, nakolik chce být demokratická nebo nedemokratická.
Demokracie je formá vlády/státu. Jestli si z toho chceš dělat ideál, potažmo náboženství, tak prosim, ale ostatní z toho vynech.Demokracie, jak je definována, je ideální forma organizace společnosti. V praxi se tomuto ideálu lze přibližovat nebo se mu vzdalovat, nejde ale té ideální podoby dosáhnout.
Podle mě není potřeba demokracii věřit, vůbec to žádnou náboženskou víru nevyžaduje, stačí se starat, aby fungovala.K tomu starání se je ovšem potřeba nějaký důvod. A tím důvodem je víra, že demokracie je lepší systém, než jiné systémy organizace společnosti.
Já na žádný nekonečno nevěřim, matematické pojmy nejsou předmětem víry.Co tedy děláte s axiomy? Jestli je dokazujete, mohl byste se s ostatními o ty důkazy podělit.
Ale jo, budoval se tady jeden takový dokonalý systém kde je každej na každýho hodnej (ie všichni dodržují zákony).To máte špatné informace.
Že se to nepodařilo a byly z toho problémy, to je očividné, stejně jako by se nepodařilo budování tvého náboženského ideálu.Jak by se nepodařilo? Máte pocit, že se demokracie v západní Evropě nebo v USA, v Kanadě nedaří?
Tak buď zákon platí pro všechny a všichni jej musí dodržovat, pak je to rovnost před právemTak to je, ale nesouvisí to s tím, co jsem řekl.
Demokracie, jak je definována, je ideální forma organizace společnosti.Demokracie, jak je definovaná? A jak je deifnovaná demokracie?
K tomu starání se je ovšem potřeba nějaký důvod. A tím důvodem je víra, že demokracie je lepší systém, než jiné systémy organizace společnosti.No možná tak u nábožensky věřících lidí jako ty, u ostatních je to prostá empirická zkušenost.
Co tedy děláte s axiomy?Vždyť to říkám, používám je jako nástroj. Kromě toho, existují i různé sady axiomů (navzájem rozporných), a na něco člověk použije jedny a na něco druhý.
To máte špatné informace.Neřekl bych. Co se budovalo podle tebe ve zdejším minulém režimu?
Máte pocit, že se demokracie v západní Evropě nebo v USA, v Kanadě nedaří?Záleží o co jim jde. Jestli jim jde o dokonalé demokracie, tak to se skutečně moc nepovedlo. Jestli jim jde o praktické demokracie (ty které mohou existovat), tak to jim docela, ačkoli nekteří z nich s tím mají problémy (USA, Francie,...).
Tak buď ten zákon musí všichni dodržovat, nebo nemusí. Obojí najednou nejde.Tak buď zákon platí pro všechny a všichni jej musí dodržovat, pak je to rovnost před právemTak to je, ale nesouvisí to s tím, co jsem řekl.
Demokracie, jak je definovaná? A jak je deifnovaná demokracie?Na nějaké základní definici demokracie se většina shodne, od toho je to definice. Třeba můžeme použít jako definici to, co máme v Ústavě.Na tuto otázku mi ty dáš jinou odpověď než já bych dal a stejně taky by se navzájem lišily od X dalších názorů.
Jenom ty jsi takovej fanatik, že o té své tvrdíš, že je jediná správná a všichni, kdo mají jinou, jsou pro totalitu.Že vás to lhaní pořád baví.
No možná tak u nábožensky věřících lidí jako ty, u ostatních je to prostá empirická zkušenost.To má být vtip? Je zajímavé, že nekritičnost „nábožensky nevěřících“ je často o dost větší, než nekritičnost nábožensky věřících. Ti nemají problém přiznat sobě i ostatním, že v něco věří, a taky aspoň trochu vědí, v co. „Nábožensky nevěřící“ samozřejmě taky v něco věří, nelze být nevěřícím, ale zuby nehty se brání tomu to pojmenovat – a kvůli tomu pak ani netuší, v co vlastně věří. A často je to směska různých bizarností, které si navzájem odporují.
Vždyť to říkám, používám je jako nástroj. Kromě toho, existují i různé sady axiomů (navzájem rozporných), a na něco člověk použije jedny a na něco druhý.Jak se stavíte k platnosti těch axiomů? Jak se rozhodnete, kdy který použijete?
Co se budovalo podle tebe ve zdejším minulém režimu?Komunismus. A to rozhodně neměl být systém, kde bude zařízeno, že se zákony budou dodržovat na 100 %.
Záleží o co jim jde. Jestli jim jde o dokonalé demokracie, tak to se skutečně moc nepovedlo. Jestli jim jde o praktické demokracie (ty které mohou existovat), tak to jim docela, ačkoli nekteří z nich s tím mají problémy (USA, Francie,...).Praktická demokracie má být eufemizmus pro „čím dál větší totalita, ale nechceme to přiznat“? Nebo jak to rozlišujete? Pokud nějaký stát splňuje alespoň nějaké minimum, říkáme mu demokracie. Pak se to dá neustále vylepšovat, přibližovat se tomu ideálu. Připadá vám, že se ty státy snaží svou demokracii zlepšovat? Nebo se někde rozhodli, že takhle už jim to stačí a dál už demokracii zlepšovat nebudou? Proč by to dělali?
Tak buď ten zákon musí všichni dodržovat, nebo nemusí. Obojí najednou nejde.Eh, to slovo ůmusí" je v té větě trochu zavádějící. Před zákonem si všichni musí být rovni, to ale neznamená, že společnost musí dodržovat zákony na 100%. Ale samozřejmě, pokud se jí chce, může.
Na nějaké základní definici demokracie se většina shodne, od toho je to definice. Třeba můžeme použít jako definici to, co máme v Ústavě.[Citation needed]. Afaik se lidi neshodnou ani na té základní definici. Neshodnem se na ní ani mi dva, a to nejsme ani jeden nijak zvlášť excentričtí...
„Nábožensky nevěřící“ samozřejmě taky v něco věří, nelze být nevěřícím, ale zuby nehty se brání tomu to pojmenovat – a kvůli tomu pak ani netuší, v co vlastně věří.Já pochopitelně taky věřím v různé transcendentní záležitosti a ideály, akorát nervu víru do politiky, protože historická i osobní zkušenosti ukazuje, že to vede do pekel. K politice se snažím přistupovat racionálně...
Jak se stavíte k platnosti těch axiomů? Jak se rozhodnete, kdy který použijete?K platnosti axiomů? Víš co je axiom? Axiom je něco, co když použiješ, platností se nezabíváš, prostě ji předpokládáš. Použiju ten který axiom podle toho, co chci zrovna dělat. Žádné absolutno v tom není.
Komunismus. A to rozhodně neměl být systém, kde bude zařízeno, že se zákony budou dodržovat na 100 %.Dle komunistů je komunismus udeál dokonale fungujícího systému, což implikuje 100% dodržování pravidel. Reálný socialismus pak bylo budování komunismu, ono přibližování se k ideálu... Hm, to jsem viděli, jak jsme se "přibližovali".
Pak se to dá neustále vylepšovat, přibližovat se tomu ideálu. Připadá vám, že se ty státy snaží svou demokracii zlepšovat? Nebo se někde rozhodli, že takhle už jim to stačí a dál už demokracii zlepšovat nebudou? Proč by to dělali?Že se demokracie dá zlepšovat, s tím souhlasím. Že by se to ale mělo dělat formou přibližování se nějakému ideálu, to považuju za nebezpečné, protože nikdy nikde není zaručeno, že ta cesta k tomu ideálu je nějakou stoupající funkcí, může to klidně bejt něco divoce kolísajícího nebo nespojitého.
Eh, to slovo "musí" je v té větě trochu zavádějící. Před zákonem si všichni musí být rovni, to ale neznamená, že společnost musí dodržovat zákony na 100%. Ale samozřejmě, pokud se jí chce, může.Co je na něm zavádějícího? Společnost žádné zákony nedodržuje ani nic nechce. Dodržuje je jednotlivec, a ten je dodržovat musí – samozřejmě s přihlédnutím k hierarchii zákonů, takže třeba Ústava mí přednost před obyčejným zákonem.
[Citation needed].Ústavu ČR si snad najít umíte.
Afaik se lidi neshodnou ani na té základní definici.No na té Ústavě jsme se shodli.
Já pochopitelně taky věřím v různé transcendentní záležitosti a ideály, akorát nervu víru do politiky, protože historická i osobní zkušenosti ukazuje, že to vede do pekel. K politice se snažím přistupovat racionálně...Víra a racionalita se nevylučují. Pořád se ale musíte nějak rozhodnout, jestli budete třeba pro stejná práva pro všechny nebo dáte přednost tomu, že někdo má mít větší práva a někdo menší. Například. A k takovému rozhodnutí lze dospět jen na základě víry.
K platnosti axiomů? Víš co je axiom? Axiom je něco, co když použiješ, platností se nezabíváš, prostě ji předpokládáš.Tak tomu neříkáte víra, ale trochu nepřesně předpoklad. Na tom tolik nezáleží.
Použiju ten který axiom podle toho, co chci zrovna dělat.Pak ale můžete dokázat cokoli – stačí si zvolit vhodný axiom.
Dle komunistů je komunismus udeál dokonale fungujícího systému, což implikuje 100% dodržování pravidel.Není a neimplikuje.
Že by se to ale mělo dělat formou přibližování se nějakému ideálu, to považuju za nebezpečné, protože nikdy nikde není zaručeno, že ta cesta k tomu ideálu je nějakou stoupající funkcí, může to klidně bejt něco divoce kolísajícího nebo nespojitého.Takže je lepší se tomu ideálu vzdalovat? Že je to není klesající funkce, to je právě zaručené tím, že se demokratická pravidla musí dodržovat celou dobu. V tom je právě problém těch různých metod „teď někomu uškodíme, ale nakonec se budeme mít líp“ – jako třeba budování komunismu a nebo omezení práv autorů. Demokracie tohle právě neumožňuje, nelze demokraticky udělat změnu k horšímu (jde to samozřejmě udělat nedemokraticky).
Já bych to bral prakticky - přirovnám k programování; chci napsat nějaký program, který bude nějak rozumně fungovat. Napíšu nějaký základ a pak se podívám se jak to funguje. Debuguju to, procházím to profilerem, a případné nedokonalosti případně opravim. U toho vůbec nemusím myslet na nějaký "ideál programu" nebo tak něco, k identifokování těch slabých míst to nepotřebuju...Nepotřebuju to vědět jenom pro případ optimalizace – když jeden kód nahradím jiným, který dělá přesně to samé, ale efektivněji. Ale už to potřebuju vědět k hledání chyb a vylepšování toho programu – musím vědět, co ten program má dělat.
Dodržuje je jednotlivec, a ten je dodržovat musí.Co jako znamená v téhle větě to slovíčko "musí"? Musí, jinak by vybouchla galaxie?
No na té Ústavě jsme se shodli.Ne. Ústava byla schválena demokratickým procesem. To ale neznamená, že s ní všichni bez výhrad souhlasí. Je to určitý kompromis, jako skoro každé demokracitké rozhodnutí.
Není a neimplikuje.Je a implikuje.
Demokracie tohle právě neumožňuje, nelze demokraticky udělat změnu k horšímuPrávě že jo. Lze demokraticky odhlasovat nedemokratický zákon.
Tak tomu neříkáte víra, ale trochu nepřesně předpoklad. Na tom tolik nezáleží.
Pak ale můžete dokázat cokoli – stačí si zvolit vhodný axiom.Přesně tak. Konečně to začínáš chápat.
musím vědět, co ten program má dělat.
Co jako znamená v téhle větě to slovíčko "musí"? Musí, jinak by vybouchla galaxie?Musí znamená, že je to tak v drtivé většině případů správně, že jinak ponese odpovídající negativní následky, že se tím jinak chová v rozporu s dmeokracií…
Ne. Ústava byla schválena demokratickým procesem. To ale neznamená, že s ní všichni bez výhrad souhlasí. Je to určitý kompromis, jako skoro každé demokracitké rozhodnutí.Shoda a souhlas jsou dvě různá slova.
Právě že jo. Lze demokraticky odhlasovat nedemokratický zákon.Nelze.
Prej "trochu nepřesně" předpoklad. Zjisti si radši, co to ten axiom je (en, cz). Nemá s vírou nic společného.Dobře. Tak já ustanovuji axiom „jablko padá ze země na strom“. Jsem zvědav, co s tím axiomem budete dělat.
Přesně tak. Konečně to začínáš chápat. On totiž neexistuje žadný Jediný Správný Systém™.Existuje mnoho oblastí (např. fyzika), které nezávisí na našem rozhodnutí, a kde ten jediný správný systém existuje – alespoň tomu věříme. Můžete si vymyslet vlastní fyziku, ale až podle ní budete chtít vystřelit sondu na Měsíc, zjistíte, že existuje jen jediný správný systém, se kterým ten Měsíc trefíte a který bude fungovat i pro všechny ostatní situace v reálném světě. Axiomy jako předpoklady fungují v matematice, kde si můžete vybudovat svůj vlastní úplně nový systém. Ve fyzice nebo v sociálních vědách si můžete nějaké předpoklady stanovovat taky, ale nemůžete si vybrat, zda je realita splní nebo nesplní. Akorát si vyberete některé, které vám z nějakého důvodu připadají pravdivé, a těm budete věřit.
Musí znamená, že je to tak v drtivé většině případů správně, že jinak ponese odpovídající negativní následky, že se tím jinak chová v rozporu s dmeokracií…No tak z této věty se mi moc nedaří vydestilovat nějaký smysl... Čemuž se ale nedivím, vzhledem k tomu, z jaké věty jsi vyšel, takže to ti rozhodně nedávám za vinu.
Shoda a souhlas jsou dvě různá slova.No právě.
Nelze.Si piš, že jo
Dobře. Tak já ustanovuji axiom „jablko padá ze země na strom“. Jsem zvědav, co s tím axiomem budete dělat.A proč bych s ním měl něco dělat?
Existuje mnoho oblastí (např. fyzika), které nezávisí na našem rozhodnutí, a kde ten jediný správný systém existuje – alespoň tomu věříme.Mixuješ dohromady dvě věci - matematický systém a fyzikální model. Fyzikální model světa je (pravděpodoně) pouze jeden, protože i svět je jeden, a svět je jeden ze své definice, "svět" je definovaná jako "všechno, co existuje". Takže jestliže chceš dokazovat něco z výroku "veškerá existence je absolutní", tak prosím
Axiomy jako předpoklady fungují v matematice, kde si můžete vybudovat svůj vlastní úplně nový systém. Ve fyzice nebo v sociálních vědách si můžete nějaké předpoklady stanovovat taky, ale nemůžete si vybrat, zda je realita splní nebo nesplní.Axiomy jsou pouze matemetická a logická záležitost, ve fyzice ani společenských vědách žádné axiomy nejsou - jak říkám, bylo by lepší, kdyby sis zjistil, co to ten axiom je.
Akorát si vyberete některé, které vám z nějakého důvodu připadají pravdivé, a těm budete věřit.Ve vědě nemá víra co dělat, ve vědě se postupuje empiricky.
Ve vědě nemá víra co dělat, ve vědě se postupuje empiricky.A proč se postupuje empiricky? Protože věříme, že je to lepší postup, než nějaké šarlatánství. Dále taky proto, protože věříme, že svět funguje podle určitých neměnných pravidel, která je možné poznávat.
Takže už jsme za jedno, že existuje nějaká základní definice demokracie, na které se (skoro) všichni shodnou?Nejsme. Jsme za jedno maximálně v tom, že lidé dokážou demokratickým procesem odhlasovat nějaký kompromis. To ale neznamená, že mají navzájem kompatibilní názory na ideál demokracie - což je to, o co v diskusi šlo.
Taky už jste snad konečně přišel na to, že používat matematiku jako vzor pro reálný svět není dobrý nápad.Matematika se nepoužívá jako "vzor" pro nic. Je to nástroj. Toto tvrdím od začátku, klidně si to dohledej.
Demokratický čin znamená, že demokracii zlepšuje nebo ji alespoň zachovává.To mi přijde dost ujetá definice. Protože pak bych mohl například přijít na sjezd neonacistů přestrojen za jednoho z nich, vyvolat šarvátku a všechny postřílet (tak aby to vypadalo jako spor mezi neonacisty). Tím by se celkově demokracie zlepšila. Avšak doufám, že se shodneme, že to tak úplně demokratické řešení není.
Nesmíte si plést demokracii (jako ideál určité formy uspořádání společnosti) a její omezené implementace třeba v podobě zastupitelské demokracie s hlasováním atd.Já si to nepletu; to první neexistuje, kdežto to druhé ano a je to reálně použitelné.
O existenci jediné správné demokracie nebo více správných demokracií je zbytečné se přít, protože to nemůžeme nijak zjistit a nijak nás to neovlivňuje.Souhlasím, že to je zbytečné, stejně jako je zbytečné nějaké neexistující ideály do diskuse o demokracii vůbec tahat.
aby se vám nestalo jako teď, že mne pořád posíláte nastudovat si, co je to axiom, přitom jste sem to matoucí přirovnání k matematice přivlekl vy.Přirovnání k matematice jsi do diskuse přivedl ty - tady.
Mně jenom trvalo několik iterací ukázat vám, jaký je to nesmysl. Což už se snad podařilo.Podařilo se ti ukázat maximálně tak to, že mluvíš o věcech, o kterých nemáš vůbec šajn.
Protože věříme, že je to lepší postup, než nějaké šarlatánství.Nikoli. Empirický přístup lidé preferují, protože přináší reálné a ověřitelné výsledky, narozdíl od šarlatánství. Opravdu nevím, proč se do toho snažíš tu víru neustále tak násilně narvat...
Jsme za jedno maximálně v tom, že lidé dokážou demokratickým procesem odhlasovat nějaký kompromis.Ne, v tom za jedno nejsme. Hlasování není pro demokracii vůbec potřeba.
To ale neznamená, že mají navzájem kompatibilní názory na ideál demokracie - což je to, o co v diskusi šlo.Nikoli, v diskusi šlo o to, zda je nějaké minimum definice demokracie, na kterém se lidé shodnou. Shodneme se třeba na Listině základních práv a svobod, nebo i tam je toho podle vás moc nebo jsou tam některé věci nadefinovány špatně?
Matematika se nepoužívá jako "vzor" pro nic. Je to nástroj. Toto tvrdím od začátku, klidně si to dohledej.Co s tím nástrojem chcete dělat v této diskusi?
To mi přijde dost ujetá definice. Protože pak bych mohl například přijít na sjezd neonacistů přestrojen za jednoho z nich, vyvolat šarvátku a všechny postřílet (tak aby to vypadalo jako spor mezi neonacisty). Tím by se celkově demokracie zlepšila. Avšak doufám, že se shodneme, že to tak úplně demokratické řešení není.Tím by se demokracie nezlepšila. Vražda demokracii rozhodně nezlepší.
Demokratický postup je podle mě takový, který je v souladu s demokratickými zákony.To samozřejmě není. Nezájem lidí o věci veřejné je v souladu s demokratickými zákony, ale demokratický rozhodně není. I ty volby mohou proběhnout přesně v souladu s demokratickými zákony, ale když bude opakovaně kandidovat jediný subjekt, za demokratické to nikdo považovat nebude.
Souhlasím, že to je zbytečné, stejně jako je zbytečné nějaké neexistující ideály do diskuse o demokracii vůbec tahat.Když chcete někam směřovat, musíte nejprve vědět, kam. Když nebudete mít ten směr, bude se sice demokracie neustále měnit, ale náhodně, takže ve většině případů k horšímu. Potřebujete znát směr k té ideální demokracii, abyste ji mohl zlepšovat.
Přirovnání k matematice jsi do diskuse přivedl ty - tady.Protože jsem netušil, že se budete pokoušet srovnávat matematiku s reálným světem. Přitom šlo naopak o to nekonečno. Měl jsem raději použít fyzikální nekonečno.
Empirický přístup lidé preferují, protože přináší reálné a ověřitelné výsledky, narozdíl od šarlatánství.To byste ovšem musel nejdřív nějak dokázat.
Opravdu nevím, proč se do toho snažíš tu víru neustále tak násilně narvat...Já ji do toho nijak násilně nervu. To, že vědecký způsob popisu světa je ten nejlepší možný, nelze nijak dokázat, tomu „akorát“ věříme. Stejně, jako spoustě dalších věcí. Nevím, proč se pořád tak bráníte víru nazvat vírou – vede to akorát k tomu, že pak nevíte, čemu věříte. A je to příznačné pro šarlatánství, nikoli pro vědu.
Ne, v tom za jedno nejsme. Hlasování není pro demokracii vůbec potřeba.Tím hlasováním jsem nemyslel nutně volby, tak jak je známe, ale nějaký proces dosažení shody-kompromisu obecně...
Shodneme se třeba na Listině základních práv a svobod, nebo i tam je toho podle vás moc nebo jsou tam některé věci nadefinovány špatně?Na tom se shodneme, nicméně to není definice demokracie.
Tím by se demokracie nezlepšila. Vražda demokracii rozhodně nezlepší.Jenže tu vraždu by udělal protidemokratický živel sám mezi sebou. Čimž by vlastně dal za pravdu ostatním - demokratům.
Nezájem lidí o věci veřejné je v souladu s demokratickými zákony, ale demokratický rozhodně není.Je demokratický. Není na tom nic protidemokratického.
I ty volby mohou proběhnout přesně v souladu s demokratickými zákony, ale když bude opakovaně kandidovat jediný subjekt, za demokratické to nikdo považovat nebude.Záleží, jestli tam je jeden subjekt jen proto, že nikomu dalšímu se nechtělo (pak to demokratické je), nebo jestli to je nanucené (pak to demokratické není).
Když chcete někam směřovat, musíte nejprve vědět, kam.Právě že nemusím. Viz ten Linusův citát.
Protože jsem netušil, že se budete pokoušet srovnávat matematiku s reálným světem.A to jsem dělal kde?
Měl jsem raději použít fyzikální nekonečno.Jó, to chci, prosím, použij "fyzikální nekonečno" (ať už tím myslíš cokoli), chci se pobavit
To, že vědecký způsob popisu světa je ten nejlepší možný, nelze nijak dokázat, tomu „akorát“ věříme.Šarlatánství ti nepřinese celkom nic. Věda ti přinese například možnost používat počítač nebo uzdravovat nemoci. Co z toho budeš preferovat? Pochopitelně to druhé, protože ty výsledky jsou hmatatelné. Opět nic, na co by byla potřeba víra.
Na tom se shodneme, nicméně to není definice demokracie.Myslíte, že v LPS není definice demokracie obsažena (i bez toho, že by to tak bylo pojmenováno)? Ani v Ústavě? Takže podle vás náš stát nemá snahu být demokratickým?
Je demokratický. Není na tom nic protidemokratického.Není demokratický. Demokracie bez účasti lidí nefunguje.
Právě že nemusím. Viz ten Linusův citát.Linus tam říká, že jeho cílem je udělat svobodný operační systém pro 386. Ten cíl už dávno splnil, takže měl s vývojem přestat – a nebo si zvolil nový cíl.
Šarlatánství ti nepřinese celkom nic. Věda ti přinese například možnost používat počítač nebo uzdravovat nemoci. Co z toho budeš preferovat? Pochopitelně to druhé, protože ty výsledky jsou hmatatelné. Opět nic, na co by byla potřeba víra.To mi může stejně tak přinést i šarlatánství. Ovšem vědec mi bude tvrdit, že počítač bude fungovat i zítra, šarlatán může tvrdit, že zítra fungovat přestane, pokud ho nepodložím kořenem mandragory. Co z toho mám preferovat, když nevěřím ani vědcům ani šarlatánům?
Myslíte, že v LPS není definice demokracie obsažena (i bez toho, že by to tak bylo pojmenováno)? Ani v Ústavě? Takže podle vás náš stát nemá snahu být demokratickým?V ústavě je určitě obsažena konkrétní implementace demokracie, tak jak ji používá náš stát - to je to, co más na mysli tím ideálem?
Není demokratický. Demokracie bez účasti lidí nefunguje.V demokracii mají lidé svobodu nezajímat se o veřejné dění, ergo není to nedemokratické. Že to v důsledku může vést ke zhoršení situace, to ano, to ale neznamená, že to pojmenujeme jako "nedemokratické", protože tímto jménem se obvykle pojmenovávají činnosti, které jsou proti zákonům demokracie. Tou tvou definicí by se tak setřel významový rozdíl dvou různých záležitostí do jednoho pojmu - činnosti proti zákonům demokracie a činnosti v souladu se zákonem, ale vedoucí ke zhoršení situace.
Ten cíl už dávno splnil, takže měl s vývojem přestat – a nebo si zvolil nový cíl.A takhle to je s každým větším projektem. Člověk a potažmo i celá společnost stanovuje cíle, ale na cestě k nim cíle mění. Stejně jako se na cestě k Linuxu měnila a mění definice Linuxu, tak se postupem času může menit/mění definice demokracie.
To mi může stejně tak přinést i šarlatánství.Nic takového jsem zatím nepozoroval.
Co z toho mám preferovat, když nevěřím ani vědcům ani šarlatánům?To je normální, já taky nevěřím ani jedněm. Vedcům totiž není potřeba věřit.
V ústavě je určitě obsažena konkrétní implementace demokracie, tak jak ji používá náš stát - to je to, co más na mysli tím ideálem?Co třeba tohle? Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. To není konkrétní implementace, shodne se na tom většina lidí, je to ideál…
V demokracii mají lidé svobodu nezajímat se o veřejné dění, ergo není to nedemokratické. Že to v důsledku může vést ke zhoršení situace, to ano, to ale neznamená, že to pojmenujeme jako "nedemokratické", protože tímto jménem se obvykle pojmenovávají činnosti, které jsou proti zákonům demokracie. Tou tvou definicí by se tak setřel významový rozdíl dvou různých záležitostí do jednoho pojmu - činnosti proti zákonům demokracie a činnosti v souladu se zákonem, ale vedoucí ke zhoršení situace.Ano, ten rozdíl se setře, protože je nepodstatný. Když je něco nedemokratické, je to proti demokracii, zmenšuje to demokracii – na formě přitom nezáleží. Ono je to často i dost na hraně, a nedá se jasně říci, zda něco bylo ještě v souladu se zákonem nebo už za hranou, ale je zřejmé, že to nebylo demokratické.
Člověk a potažmo i celá společnost stanovuje cíle, ale na cestě k nim cíle mění.Přesně tímhle způsobem se dospělo k fašismu nebo komunismu. Proto je potřeba mít ten cíl neustále před sebou a u každého kroku zkoumat, jestli nás přivede blíž k cíli nebo nás vzdálí – a v tom druhém případě ten krok nedělat.
tak se postupem času může menit/mění definice demokracieTa definice se jen zpřesňuje, ale nemění se tím způsobem, že by najednou byl cíl jinde.
Nic takového jsem zatím nepozoroval.Tak to špatně pozorujete. Co třeba ti, kteří očekávají konec světa v prosinci 2012? Počítače jim fungují, nemoci taky léčí… Šarlatánství nemusí vědu popírat absolutně, klidně může tvrdit, že věda bude fungovat až do prosince 2012, a pak se to změní. A vy nemáte, jak se v takovém okamžiku rozhodnout, protože nikomu nevěříte – takže v prosinci 2012 čekáte konec světa a zároveň ho nečekáte. To musí být opravdu zajímavé.
To je normální, já taky nevěřím ani jedněm. Vedcům totiž není potřeba věřit.Takže každé jablko, které spadne ze stromu na zem místo aby odletělo kamkoli jinam, je pro vás překvapením? Když zmáčkenete Enter a udělá se nový řádek, je to pro vás překvapení, čekal jste, že tím odpálíte atomovou bombu, otevřete ledničku nebo skočíte 30 let do budoucnosti? Proč jste pak ten Enter mačkal – jenom abyste zjistil, co to udělá tentokrát?
To není konkrétní implementace, shodne se na tom většina lidí, je to ideál…To asi ano. No a?
Ano, ten rozdíl se setře, protože je nepodstatný.Podle tebe je nepodstatný rozdíl mezi tím, jestli někdo dělá protizákonnou činnost, nebo ne? LOL.
Přesně tímhle způsobem se dospělo k fašismu nebo komunismu.Ano, ono se totiž tímhle způsobem dospělo k jakémukoli většímu projektu, takže i k fašismus, apod. Ale i k dobrým věcem.
Proto je potřeba mít ten cíl neustále před sebou a u každého kroku zkoumat, jestli nás přivede blíž ...A být velký budovatel demokracie, soudruzi! Bla bla bla...
Ta definice se jen zpřesňuje, ale nemění se tím způsobem, že by najednou byl cíl jinde.Aha, takže my dva vlatně používáme malý hobby-operační systém pouze pro 386. No tos na to kápnul
takže v prosinci 2012 čekáte konec světa a zároveň ho nečekáte. To musí být opravdu zajímavé.Eh, cože? Co to meleš?
Takže každé jablko, které spadne ze stromu na zem místo aby odletělo kamkoli jinam, je pro vás překvapením?Všechna jablka, která jsem viděl padat, zatím padala na zem, takže proč by to pro mě mělo být překvapení?
To asi ano. No a?No máme tu definici ideální demokracie, na které se drtivá většina lidí shodne. A ještě to máme implementované v Ústavě, takže to není jen nějaká hračka pro teoretiky, ale musíme se tím všichni řídit.
Podle tebe je nepodstatný rozdíl mezi tím, jestli někdo dělá protizákonnou činnost, nebo ne? LOL.Chtělo by to lépěji číst. Podle mne je nepodstatný rozdíl, jestli někdo dělá něco protidemokratického a tedy protiústavního tím, že porušuje „jenom“ obyčejný zákon, nebo tím, že porušuje Ústavu.
Ano, ono se totiž tímhle způsobem dospělo k jakémukoli většímu projektu, takže i k fašismus, apod. Ale i k dobrým věcem.Nikoli, k žádnému většímu projektu ani k žádné dobré věci se tak nikdy nedospělo. Ono to totiž bez cíle nejde, protože se pořád jen budete motat na jednom místě.
A být velký budovatel demokracie, soudruzi! Bla bla bla...Argumenty došly?
Vzhledem k tomu, že každý má ten cíl trochu jiný (a někdo i hodně jiný), tak sice všichni táhnou za jeden provaz, každý ale jiným směrem.Ještě na začátku komentáře byl ten cíl stejný.
Aha, takže my dva vlatně používáme malý hobby-operační systém pouze pro 386. No tos na to kápnulJá jsem psal o demokracii, což jste nemohl přehlédnout.
Eh, cože? Co to meleš?Proč by měl vybočovat z řady? Co na tom záleží, že zatím všechna jablka padala k zemi. To přece neříká nic o těch, která budou padat zítra, za rok nebo za miliardu let. Já to mám jednoduché, já věřím, že existují nějaké zákonitosti, které jsou neměnné a poznatelné. Takže když Newton objevil, že takovou zákonitostí je gravitace, z mé víry vyplývá, že když jablka padala do teď, budou padat i nadále. Ale vy tomu nevěříte, takže nemáte žádný důvod domnívat se, že přírodní zákony budou zítra fungovat stejně jako dnes, a musí to pro vás pokaždé být překvapení. Akorát vám nezávidím to rozhodování, když stejně nikdy absolutně netušíte, co vaše rozhodnutí způsobí byť jen v příštím okamžiku.Zatím nevidím důvod, proč pokládat prosinec 2012 za nějak vybočující z řady... Všechna jablka, která jsem viděl padat, zatím padala na zem, takže proč by to pro mě mělo být překvapení?
No máme tu definici ideální demokracie, na které se drtivá většina lidí shodne.To jako ta jedna věta?
nebo tím, že porušuje Ústavu.Když se někdo nestará o veřejné dění, porušuje ústavu?
Ono to totiž bez cíle nejde, protože se pořád jen budete motat na jednom místě.To ale neznamená, že ten cíl musí být neměnný.
Ještě na začátku komentáře byl ten cíl stejný.Ne, nebyl.
Já to mám jednoduché, já věřím, že existují nějaké zákonitosti, které jsou neměnné a poznatelné.Ano, jen tak něčemu věřit je jednodušší. Nač si komplikovat život zbytečným přemýšlením o věcech, že... stačí jim prostě věřit. A pak byl jednou jeden člověk, nějakej Einstein, a ten si řek "Já Newtonovi nevěřim." No možná měl radši poslechnout tebe a Newtonovi prostě jen tak věřit...
Ale vy tomu nevěříte, takže nemáte žádný důvod domnívat se, že přírodní zákony budou zítra fungovat stejně jako dnesJestli chceš na sebe skládat vrstvy 'meta-zákonů', tak prosím, princip je ale stále stejný. Pokud by se nějaký zákon měnil, začneme zkoumat, podle jakého klíče se mění a dojdeme k zobecněnému zákonu. Až začnu něco takového pozorovat u jablek, začnu to řešit.
Akorát vám nezávidím to rozhodováníNemám tušení, o jakém rozhodování to vlastně mluvíš...
To jako ta jedna věta?Co vám v ní chybí?
To ale neznamená, že ten cíl musí být neměnný.Když bude ten cíl pokaždé jinde, budete se stále motat na jednom místě.
Já s tebou od začátku souhlasím, že na nějakém kompromisu se společnost shodne, nicméně my už jsme na cestě k demokracii tak daleko, že ty detaily začínají být podstatné.Nezačínají. Jenom je problém uvědomit si a shodnout se na tom, která cesta vede k tomu cíli.
Nač si komplikovat život zbytečným přemýšlením o věcech, že...Tak přemýšlejte o tom, jak budou padat jablka zítra. Až dokážete, že budou padat ze stromů na zem, bez víry, že přírodní zákony jsou trvalé, dejte mi vědět.
A pak byl jednou jeden člověk, nějakej Einstein, a ten si řek "Já Newtonovi nevěřim." No možná měl radši poslechnout tebe a Newtonovi prostě jen tak věřit...Já jsem ale nepsal nic o víře Newtonovi. psal jsem o víře, že platí nějaké neměnné principy – čemuž věřili Newton i Einstein, jinak by se nesnažili ty neměnné principy odhalit a popsat.
Pokud by se nějaký zákon měnil, začneme zkoumat, podle jakého klíče se mění a dojdeme k zobecněnému zákonu.Jak bychom na to přišli? Co když se změní až v prosinci 2012, nebo až za miliardu let? Co když se změní pár světelných let od nás? A hlavně, jak jste přišel na to, že by se měl měnit podle nějakého klíče? Co když se bude měnit náhodně?
Až začnu něco takového pozorovat u jablek, začnu to řešit.Jak jste přišel na to, že to můžete pozorovat? A co vlastně chcete pozorovat? Vždyť nevěříte, že by platily nějaké fyzikální zákony, tak k čemu vám bude nějaké pozorování?
Nemám tušení, o jakém rozhodování to vlastně mluvíš...Jakékoli rozhodnutí. Včera jste chtěl zvednout levou ruku, a zvedl jste ji. Ale co to udělá dnes, když ji budete chtít zvednout? Když ničemu nevěříte, nemůžete to vědět – neexistuje žádný základ, ze kterého byste to mohl odvodit a dokázat.
Co vám v ní chybí?Chybí v ní minimálně definice těch pojmů v ní použitých. A X dalších věcí. Na definici demokracie věta o 4 jménech opravdu nemůže stačit.
Když bude ten cíl pokaždé jinde, budete se stále motat na jednom místě.To by musly být ty cíle přesně protilehlé, což je dost specielní případ...
Jenom je problém uvědomit si a shodnout se na tom, která cesta vede k tomu cíli.Ano, to je ten "drobný" problémek
Já jsem ale nepsal nic o víře Newtonovi. psal jsem o víře, že platí nějaké neměnné principy – čemuž věřili Newton i Einstein, jinak by se nesnažili ty neměnné principy odhalit a popsat.Sorry, ale meleš nesmysly.
Chybí v ní minimálně definice těch pojmů v ní použitých.Nechybí, používá se jejich význam, který je všeobecně znám.
A X dalších věcí.Kde X=0.
Na definici demokracie věta o 4 jménech opravdu nemůže stačit.Na definici společného základu. Kdyby v ní něco podstatného chybělo, mohl jste to dávno napsat.
To by musly být ty cíle přesně protilehlé, což je dost specielní případ...Fakt? Tak si někdy vemte buzolu, vždy určete náhodně azimut v rozsahu <0; 360) stupňů a udělejte 10 kroků tím směrem. Schválně, kam se dostanete.
On totiž každý má ten cíl trošku jinde, takže není divu, že se nedaří na té cestě shodnout...Můžete konečně napsat, jak ty různé cíle budou vypadat? Když jeden požaduje rovnost práv, druhý bude požadovat mírnou nerovnost práv? To už pak ale není demokracie…
To, že zákony jsou neměnné, není objektem víry [u normálních lidí], nýbrž prostým pozorováním.Takže vy jste pozoroval fyzikální zákony před milionem let, a pozoroval jste je za tisíc let? Jak jste to dokázal?
Když vezmu jabko a pustim ho, spadne dolů. Když to udělám takhle třeba 1000x za sebou, tak pozoruju, že to má jistý řád*.Pozoroval jste, že to jablko spadlo 1000× dolů. To ale neříká vůbec o tisícím prvním pokusu. Leda byste věřil, že to má nějaký řád. Ono to ale žádný řád mít nemusí, a vy nemáte žádný způsob, jak ten řád dokázat.
Ten řád můžu zkoumat - to dělá věda. Víra tam opět nehraje roli.Věda ten řád zkoumá proto, protože lidé věří, že takový řád existuje. Ne proto, že by existenci takového řádu uměli dokázat.
V to, že tento řád je nemění, nikdo věřit nepotřebuje, a ani to není prokazatelné. Striktně vzato, klidně se opravdu může stát, že by zítra začala jabka padat nahoru. Čistě ze zvyku to ale nepředpokládáme.Vida, takže to není prokazatelné. A když něco neumíme dokázat, a přesto to považujeme za pravdivé, říkáme tomu víra. Zvyk je něco jiného.
On i "měnící se" zákon má řád, nemění-li se náhodně.Nemusí mít. Může se klidně měnit náhodně. Taky to může několik tisíc let vypadat, že to má nějaký řád,a pak se to najednou začne náhodně měnit. Nebo se to změní jednou a pak už to zůstane napořád změněné. Těch variant je nekonečno. A nelze dokázat, která z nich platí – jenom věříme tomu, že platí ta s neměnným řádem. Lidé, kteří věří v boha, pak třeba věří tomu, že do tohoto řádu bůh může zasáhnout nebo že do něj zasahuje.
Nechybí, používá se jejich význam, který je všeobecně znám.No tak například tvůj význam pro slovo svoboda je jiný než všeobecně známý.
Takže vy jste pozoroval fyzikální zákony před milionem let, a pozoroval jste je za tisíc let?Pchopitelně, že ne, ani jsem nemusel.
Pozoroval jste, že to jablko spadlo 1000× dolů. To ale neříká vůbec o tisícím prvním pokusu.Striktně vzato to o tisícím prvním pokusu skutečně nic neříká. Já ale taky nepotřebuju, aby to něco říkalo.
Věda ten řád zkoumá proto, protože lidé věří, že takový řád existuje.Věda ten řád zkoumá, protože to zatím funguje.
Vida, takže to není prokazatelné. A když něco neumíme dokázat, a přesto to považujeme za pravdivé, říkáme tomu víra.Jestli to někdo považuje za pravdivé, tak je prostě naivní.
Zvyk je něco jiného.Zvyk je přesně důvod, proč nepředpokládám, že by jabko zejtra padalo nahoru.
Nemusí mít. Může se klidně měnit náhodně. Taky to může několik tisíc let vypadat, že to má nějaký řád,a pak se to najednou začne náhodně měnit. Nebo se to změní jednou a pak už to zůstane napořád změněné. Těch variant je nekonečno.Přesně tak.
A nelze dokázat, která z nich platí – jenom věříme tomu, že platí ta s neměnným řádem.Tomu věříš tak možná ty. Obecně nemáme žádný důvod tomu věřit.
Lidé, kteří věří v boha, pak třeba věří tomu, že do tohoto řádu bůh může zasáhnout nebo že do něj zasahuje.To je jen úzká podmnožina náboženství. Ale o náboženství se tady opravdu hádat už nebudu...
No tak například tvůj význam pro slovo svoboda je jiný než všeobecně známý.o tom, jak chápu slovo svoboda, si s dovolením rozhodnu sám.
Nicméně, já se s tebou tady o tom nebudu zbytečně hádat, citace na angl. wikipedii dávají za pravdu mněNedávají – v tom, co jste citoval, není nic o základním významu nebo základní definici. Ostatně, kdyby nic takového neexistovalo, nebudeme používat ani to slovo – k čemu by bylo slovo, které pro každého znamená něco jiného?
Pchopitelně, že ne, ani jsem nemusel.V tom případě o nich ale nedokážete vůbec nic říct.
Já ale taky nepotřebuju, aby to něco říkalo.Potřebujete to při každém rozhodnutí týkajícího se padajícího jablka. I když u jablka vás to asi tolik trápit nebude, ale u nějakého šutru už vás to zajímat bude – když uvidíte, že se někde nad vámi uvolnil, asi se budete snažit uhnout nebo se někam schovat,i když nemáte žádný důkaz, že bude padat dolů.
Věda ten řád zkoumá, protože to zatím funguje.Protože to zatím funguje není žádný důvod ke zkoumání. K čemu by to bylo? Věda to zkoumá proto, protože vědci věří, že to stejně bude fungovat i nadále.
Jestli to někdo považuje za pravdivé, tak je prostě naivní.Takže vám když má něco spadnout na hlavu, tak trpělivě počkáte? Přece není žádný důvod, proč by to tentokrát nemohlo letět někam jinam.
Zvyk je přesně důvod, proč nepředpokládám, že by jabko zejtra padalo nahoru.Jablko nějaké vaše zvyky nezajímají. A to jablko ještě nikdy dolů nepadalo, tak jaký zvyk?
Přesně tak.Pořád je tu ale záhada, proč jste si vybral zrovna tu jednu variantu, že ten řád je neměnný, a podle té se řídíte. Dokázat tu neměnnost neumíte, tak proč jste si vybral zrovna to?
Tomu věříš tak možná ty. Obecně nemáme žádný důvod tomu věřit.No to nemáme. Právě proto je to víra. Kdybychom měli nějaký důvod, budeme se snažit to dokázat.
o tom, jak chápu slovo svoboda, si s dovolením rozhodnu sám.Hm, asis nepochopil, co jsem chtěl říct, no nic...
NedávajíZcela jasně tam píšou, že neexstiuje jedna obecně přijatá definice demokracie, což mi stačí, protože tvoje "cesta společnosti za jediným cílem" je pak naprosto na lopatkách...
V tom případě o nich ale nedokážete vůbec nic říct.Presně tak. To ale ty taky ne, protože nemáš důkaz. Že máš víru, to je hezké, ale tou nic nedokážeš.
Potřebujete to při každém rozhodnutí týkajícího se padajícího jablka.Prosím? Jakého rozhodnutí? Jakože já rozhoduju, jak maj padat jabka? Tak s tím tak úplně nesouhlasim...
Protože to zatím funguje není žádný důvod ke zkoumání.Důvod zkoumání je zvědavost - chceme vědět, jak svět funguje. A zatím se jeví, že na určitém principu.
Takže vám když má něco spadnout na hlavu, tak trpělivě počkáte?Ne, ze zvyku uhnu. Já opravdu nechápu, proč neustále snažíš nastolit nesmyslnou implikaci nevěřim => věřim v opak. To je nesmysl.
A to jablko ještě nikdy dolů nepadalo, tak jaký zvyk?Viděl jsem už mnohokrát jablka padat dolů, nahoru ještě ne, takže odtud zvyk. A solipsista opravdu nejsem.
Pořád je tu ale záhada, proč jste si vybral zrovna tu jednu variantu, že ten řád je neměnný, a podle té se řídíte.Nic takového se nestalo.
Právě proto je to víra.Ne, není žádný důvod mít nějakou víru ohledně měnících se nebo neměnných zákonů.
Zcela jasně tam píšou, že neexstiuje jedna obecně přijatá definice demokracie, což mi stačí, protože tvoje "cesta společnosti za jediným cílem" je pak naprosto na lopatkách...To byste nejprve musel dokázat, že k tomu je jedna obecně přijatá definice potřeba. Což se nestalo.
Presně tak. To ale ty taky ne, protože nemáš důkaz. Že máš víru, to je hezké, ale tou nic nedokážeš.Já taky nechci vírou nic dokazovat. Já se nějak rozhoduju, protože něčemu věřím. Vy žádný důkaz nemáte, takže se také rozhodujete „jen“ podle toho, čemu věříte – akorát to nechcete připustit, takže pak logicky ani nevíte, čemu vlastně věříte.
Prosím? Jakého rozhodnutí? Jakože já rozhoduju, jak maj padat jabka? Tak s tím tak úplně nesouhlasim...Rozhodnutí, jak zareagujete. Jestli budete stát pod tím padajícím kamenem, nebo uhnete na stranu, nebo se pokusíte zastavit ten kámen silou myšlenek… Zřejmě nepovažujete všechny možnosti za stejně pravděpodobné a nějak se rozhodnete. Přitom ale nemáte žádný důkaz, nepodaří se vám z ničeho dokázat, že ten kámen bude padat ze shora dolů. Takže mezi těmi věcmi, na základě kterých jste se tak rozhodl, je také víra.
Důvod zkoumání je zvědavost - chceme vědět, jak svět funguje.Ovšem svět nemusí vůbec nijak fungovat. A i když nějak fungoval do teď, vůbec to neznamená, že se to za minutu úplně nezmění.
Ne, ze zvyku uhnu.Ze zvyku? A proč? Zvyk se týká toho, co bylo, vůbec nic nevypovídá o tom, co bude.
Já opravdu nechápu, proč neustále snažíš nastolit nesmyslnou implikaci nevěřim => věřim v opak. To je nesmysl.O takové implikaci já jsem nenapsal ani ň.
Viděl jsem už mnohokrát jablka padat dolů, nahoru ještě ne, takže odtud zvyk.To, že jste něco mnohokrát viděl, přece nevypovídá vůbec nic o tom, co nastane příště.
Nic takového se nestalo.Takže když se máte o něčem rozhodnout, zjistíte, že všechny varianty jsou stejně pravděpodobné, a nerozhodnete se?
Ne, není žádný důvod mít nějakou víru ohledně měnících se nebo neměnných zákonů.Když se rozhodujete, snažíte se odhadnout, jaké důsledky bude mít vaše rozhodnutí, a podle toho pak vybrat to nejlepší. Jenže k tomu potřebujete nějak umět ty důsledky odhadnout. Někdy to sice můžete dokázat ze známých věcí, ale vždycky někde v základu narazíte na něco, co už dokázat nejde – a tomu už můžete jen věřit. Všichni lidé věří, že tenhle svět má nějaký řád – liší se jenom v tom, jak ten řád vznikl a jak moc se může měnit.
To byste nejprve musel dokázat, že k tomu je jedna obecně přijatá definice potřeba. Což se nestalo.Ok, takže kterou z těch mnoha existujících definic použijem a proč právě tu?
Vy žádný důkaz nemáte, takže se také rozhodujete „jen“ podle toho, čemu věříte – akorát to nechcete připustit, takže pak logicky ani nevíte, čemu vlastně věříte.Vim velmi dobře v co (ne)věřim... ale s tebou to rozebírat nebudu.
Rozhodnutí, jak zareagujete. Jestli budete stát pod tím padajícím kamenem, nebo uhnete na stranuZe zvyku uhnu.
nebo se pokusíte zastavit ten kámen silou myšlenekHehe, je docela komické to zmínit zrovna v téhle diskusi. Viz tady.
Ovšem svět nemusí vůbec nijak fungovat. A i když nějak fungoval do teď, vůbec to neznamená, že se to za minutu úplně nezmění.Jistě. To nic nemění na tom, co jsem napsal.
Ze zvyku? A proč? Zvyk se týká toho, co bylo, vůbec nic nevypovídá o tom, co bude.Nevypovídá, a ani nemusí. Zvyk je naučený vzorec chování, může být částečně nebo úplně podvědomý. Mám prostě naučeno, že když na mě padá šutr, uhnu. Pokud se ti to nelíbí, stěžuj si evoluci
Takže když se máte o něčem rozhodnout, zjistíte, že všechny varianty jsou stejně pravděpodobné, a nerozhodnete se?Někdy jo, někdy ne, záleží, vo jaký rozhodnutí jde...
Někdy to sice můžete dokázat ze známých věcí, ale vždycky někde v základu narazíte na něco, co už dokázat nejde – a tomu už můžete jen věřit.Právě že nemusím. Ty možnosti nejsou jen že buď se to dá dokázat, nebo se tomu musí věřit. To, že třeba předpokládám, že se něco stane s nějakou pravděpodobností, ještě neznamená, že mám víru v neměnné zákony světa.
Ok, takže kterou z těch mnoha existujících definic použijem a proč právě tu?Co třeba znovu tuhle?
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.Něco podstatného vám tam chybí nebo je něco špatně?
Ze zvyku uhnu.Jak jste přišel k tomu zvyku?
Zvyk je naučený vzorec chování, může být částečně nebo úplně podvědomý.Co znamená naučený?
Mám prostě naučeno, že když na mě padá šutr, uhnu. Pokud se ti to nelíbí, stěžuj si evoluciJá si na evoluci nestěžuju. Mne by jen zajímala, proč vás naučila takovou nepraktickou věc. Vždyť podle vás je to jenom náhoda, že kámen padá zrovna dolů, a pokaždé očekáváte, že může padat i kamkoli jinam.
Někdy jo, někdy ne, záleží, vo jaký rozhodnutí jde...Takže jsou některá rozhodnutí, kdy je nějaká možnost pravděpodobnější? To byste ale musel tu větší pravděpodobnost dokázat, že…
Ty možnosti nejsou jen že buď se to dá dokázat, nebo se tomu musí věřit.No tak na tu třetí možnost se vyloženě těším.
To, že třeba předpokládám, že se něco stane s nějakou pravděpodobností, ještě neznamená, že mám víru v neměnné zákony světa.To neznamená. Ještě to můžete dokázat z jednodušších věcí, a ty z ještě jednodušších, a ty z … a tak dále, dokud – dokud nenastane ta vaše třetí varianta.
Což ti samozřejmě nezabrání snažit se tam tu víru někam narvat...Já víru nikam nervu. Jenom vidím, že je spousta tvrzení, která lze dokazovat; a pak spousta jiných tvrzení, s jejichž pravdivostí či nepravdivostí běžně počítáme, ale dokázat je nelze. Další možnost je těm tvrzením věřit, ale to se vám taky nelíbí – tak by mne zajímala ta třetí varianta, jak o pravdivosti takového tvrzení chcete rozhodnout.
Co třeba znovu tuhle?A proč právě tuhle?
Co znamená naučený?Ty nevíš, co je učení?
Vždyť podle vás je to jenom náhoda, že kámen padá zrovna dolů, a pokaždé očekáváte, že může padat i kamkoli jinam.Eh? To není pravda. Já jsem nikdy neřekl, že to je náhoda. A neřekl jsem ani, že to náhoda není. Může to být tak i tak, to zkrátka nevíme.
Další možnost je těm tvrzením věřit, ale to se vám taky nelíbí – tak by mne zajímala ta třetí varianta, jak o pravdivosti takového tvrzení chcete rozhodnout.Ta třetí varianta je, že o pravdivosti toho tvrzení vůbec rozhodovat nebudu. Jednak to nejde a jednak to je zbytečné.
A proč právě tuhle?Protože proti ní evidentně nic nemáte.
Ty nevíš, co je učení?Já to vím. Je to proces založený na víře, že svět funguje na stále stejných principech, takže má smysl ty principy poznat. A dále založený na víře, že těch principů můžeme využívat a ovlivňovat tak svět kolem nás.
Eh? To není pravda. Já jsem nikdy neřekl, že to je náhoda. A neřekl jsem ani, že to náhoda není. Může to být tak i tak, to zkrátka nevíme.Ovšem když se chcete rozhodnout, musíte si jednu z těch variant vybrat.
Ta třetí varianta je, že o pravdivosti toho tvrzení vůbec rozhodovat nebudu. Jednak to nejde a jednak to je zbytečné.Při každém vašem rozhodnutí berete v úvahu pravdivost těch tvrzení. Takže to zbytečné není.
Protože proti ní evidentně nic nemáte.To zaprvé nezodpovídá moji otázku. Jsem jeden člověk z 10 milionů, měl bys mít trochu lepší důvod preferovat právě jednu definici. Nebo jsem nějaký tvůj osobní idol?
Já to vím. Je to proces založený na víře, že svět funguje na stále stejných principech, takže má smysl ty principy poznat. A dále založený na víře, že těch principů můžeme využívat a ovlivňovat tak svět kolem nás.Ne, na víře to založeno není, respektive nemusí být.
Ovšem když se chcete rozhodnout, musíte si jednu z těch variant vybrat.Ne, nemusim si vybrat ani nemusim určovat pravdivost těch tvrzení. Ze dvou důvodů:
Při každém vašem rozhodnutí berete v úvahu pravdivost těch tvrzení. Takže to zbytečné není.
To zaprvé nezodpovídá moji otázku.Odpovídá. Ptal jste se na důvod, proč jsem vybral právě tuhle, já jsem vám jej sdělil.
Jsem jeden člověk z 10 milionů, měl bys mít trochu lepší důvod preferovat právě jednu definici.Nějak se začít musí. Nikdo další, kdo by hájil nějakou jinou definici, v této diskusi není.
Zadruhé, já budu klidně apriori pro jinou definici jenom proto, abych nebyl pro stejnou jako ty.Za tuhle vaši nesvobodu opravdu nemohu. To, že chcete používat dvě různé nekompatibilní definice pro jednu věc, to je váš problém.
Ne, na víře to založeno není, respektive nemusí být.Pokud něco není založeno na neměnných principech, nemá smysl se to učit. Jak byste se učil generátor náhodných čísel?
Například v tom případu s padajícím kamenem můžu být připraven na oboje.Jasně, budete stát na dvou místech najednou.
Pokud by se ten kámen choval náhodně, tak je úplně jedno jak se zachovám, protože odhadnout to nemůžu (jestliže je náhodný). Pokud se zachová "normálně", tak jak jsem zvyklý, je lepší uhnout. Z toho mi vychází, že bez ohledu na pravdivost těch tvrzení se uhnu, protože tím nic neztratím. Buď se ten šutr zachová normálně, pak je to ok, nebo se zachová náhodně, a pak mám úplně stejnou šanci na přežití ať udělám cokoli.A co když se ten kámen chová tak, že když budete chtít uhnout, trefí vás, ale když se nehnete, spadne jinam? A dalších takových variant je nekonečně mnoho. Takže je stejná pravděpodobnost přežití, ať zůstanete stát nebo se pohnete.
Podobně jako člověk reagují i zvířata. Dokonce i třeba taková moucha uhne před padajícím kamenem. (A mnohá zvířata jsou schopna se učit.) Nechceš mi doufám tvrdit, že nějaká moucha (apod.) má víru, že ne?Protože na úrovni pudů je to zakódované ve všech živých formách. Člověk se ale řídí i něčím víc, než pudy, a v takovém případě se tomu právě říká víra. Třeba princip vědeckého zkoumání rozhodně není záležitostí pudů. Je to racionální proces, kdy vyjdeme ze základních věcí, kterým věříme, a z nich dokazujeme složitější věci.
Nějak se začít musí. Nikdo další, kdo by hájil nějakou jinou definici, v této diskusi není.Líbil by se mi názor nezávislý na tom, s kým zrovna diskutuješ. Celkem by mě ale nepřekvapilo, pokud bys takový neměl...
Za tuhle vaši nesvobodu opravdu nemohu. To, že chcete používat dvě různé nekompatibilní definice pro jednu věc, to je váš problém.Koukám argumenty asi došly...
Jasně, budete stát na dvou místech najednou.Ne, tos mě maličko nepochopil, viz dále...
Takže je stejná pravděpodobnost přežití, ať zůstanete stát nebo se pohnete.Přesně tak, o tom právě mluvím, takže tím, že se uhnu, nic nezkazím. To tvrzení, že svět má neměnný řád, totiž potom vůbec nemusim řešit. Prostě se uhnu, a pokud se svět chová náhodně, nic tím nezkazím, a pokud se chová podle řádu, tak jsem se právě úspěšně uhnul padajícímu šutru. Už to chápeš?
Protože na úrovni pudů je to zakódované ve všech živých formách.To je zakódované? A co je to to to?
Je to racionální proces, kdy vyjdeme ze základních věcí, kterým věříme, a z nich dokazujeme složitější věci.Jo, to omíláš neustále. Smysl to ale nedává.
Líbil by se mi názor nezávislý na tom, s kým zrovna diskutuješ. Celkem by mě ale nepřekvapilo, pokud bys takový neměl...To sedí od člověka, který ještě nedokázal říct, zda s tou definicí souhlasí, nebo napsat důvod, proč s ní nesouhlasí.
Aby ses nemohl vymlouvat na partnera v diskusi, představme si obecný příklad: Dva lidi v ČR jsou každý pro trochu jinou definici demokracie.Je zbytečné zabývat se nereálnými příklady. Nemusíte pořád odbíhat od tématu, místo toho byste se mohl konečně vyjádřit k té jedné definici, nad kterou už to jakou dobu mudrujete. Času na rozmyšlení už jste snad měl dost.
Přesně tak, o tom právě mluvím, takže tím, že se uhnu, nic nezkazím.Pokud „způsobím, že mi ten kámen spadne na hlavu“ pokládáte za „nic nezkazím“…
To tvrzení, že svět má neměnný řád, totiž potom vůbec nemusim řešit. Prostě se uhnu, a pokud se svět chová náhodně, nic tím nezkazím, a pokud se chová podle řádu, tak jsem se právě úspěšně uhnul padajícímu šutru. Už to chápeš?Vy to stále nechápete, že? Tady neexistují jen dvě možné varianty, těch variant je nekonečně mnoho. Včetně těch škodolibých, kdy vám ten kámen přistane na hlavě jen tehdy, když se pokusíte uhnout, včetně takové, že všechno bude fungovat podle současných pravidel do té chvíle, než uhnete atd.
To je zakódované? A co je to to to?To je fakt (nedokazatelný), že svět funguje podle nějakých neměnných pravidel, která se dají využít k zpětnému ovlivňování toho světa.
Jo, to omíláš neustále. Smysl to ale nedává.Tak konečně napište, jak podle vás funguje věda. Složitější věci se odvozují z těch jednodušších. Ale od čeho to dokazování začne?
Nemusíte pořád odbíhat od tématu, místo toho byste se mohl konečně vyjádřit k té jedné definici, nad kterou už to jakou dobu mudrujete.Já nad tou tvou "definicí" nemudruju vůbec - mně totiž vůbec nezajímá. Ty jsi mi zatím nedal jediný rozummný důvod proč bych nad ní měl začít mudrovat, maximálně tak "A proč ne?".
Vy to stále nechápete, že? Tady neexistují jen dvě možné varianty, těch variant je nekonečně mnoho.Mixuješ dohromady dvě věci. Variant náhodného chování je nekonečně mnoho, ale odpovědi na to tvrzení o tom, že svět má neměnný řád, jsou pouze dvě: Ano, nebo ne. Tím, že se uhnu, jsem celkem dobře připraven na oboje.
Tak konečně napište, jak podle vás funguje věda. Složitější věci se odvozují z těch jednodušších. Ale od čeho to dokazování začne?Ale prd, žádné složitější věci se neodvozují od jednodušších.
Mixuješ dohromady dvě věci. Variant náhodného chování je nekonečně mnoho, ale odpovědi na to tvrzení o tom, že svět má neměnný řád, jsou pouze dvě: Ano, nebo ne. Tím, že se uhnu, jsem celkem dobře připraven na oboje.Pokud „připraven“ říkáte tomu, že uhnutím přivoláte pád šutru na svou hlavu…
Ale prd, žádné složitější věci se neodvozují od jednodušších. Věda funguje na principu charakterizace → hypotéza → předpovědi → experimenty. Více se dozvíš tady.
Za „vysvětlení“ jevu se považuje popis vztahů mezi vjemy (poznatky) pomocí pojmů rozložitelných na základní pojmy a předpoklady, které se předpokládají jako dané a dále se nevysvětlují ani nedokazují, tedy jsou neempirické a iracionální. … Moderní kauzalistická věda má jako jeden z takových základních předpokladů pojem přírodního zákona, tedy představu, že stejné podmínky vedou vždy ke stejnému výsledku.A jak se říká tomu, když se chováme, jako by nějaký předpoklad byl splněn, ale neumíme to dokázat? Zkuste se také podívat sem, sem či sem…
a také jsem napsal, že s ní souhlasí (takřka) všichni občané ČRTo bys ale musel prvně něčím podložit. Tys dělal nějakej průzkum?
Pokud „připraven“ říkáte tomu, že uhnutím přivoláte pád šutru na svou hlavu…To je jeden z mnoha možných náhodných případů, pokud se svět chová náhodně. Takže ano, připraven.
A jak se říká tomu, když se chováme, jako by nějaký předpoklad byl splněn, ale neumíme to dokázat?Asumpce. Jinak českou wiki moc neberu, tam o vědecké metodě taky nemají moc představu...
To bys ale musel prvně něčím podložit. Tys dělal nějakej průzkum?Můžete předpokládat, že ano.
To je jeden z mnoha možných náhodných případů, pokud se svět chová náhodně. Takže ano, připraven.Nikoli, existuje nekonečně mnoho možných případů, kdy taková situace nastane. A taky nekonečně mnoho těch, kdy to nenastane. Takže připraven zemřít a děj se vůle boží.
A jak se říká tomu, když se chováme, jako by nějaký předpoklad byl splněn, ale neumíme to dokázat?Aha, takže předpokladu říkáme předpoklad. Jak vynalézavé. Co je na české Wikipedii špatně opět zůstane zahaleno tajemstvím. Mohu vám ale prozradit, že ostatní lidé nazývají to, když považují nějaký předpoklad za splněný, i když to nemohou nijak dokázat, právě slovem víra.Asumpce. Jinak českou wiki moc neberu, tam o vědecké metodě taky nemají moc představu...
Můžete předpokládat, že ano.Ne, to teda nemůžu, dokud to nedokážeš.
Nikoli, existuje nekonečně mnoho možných případů, kdy taková situace nastane. A taky nekonečně mnoho těch, kdy to nenastane. Takže připraven zemřít a děj se vůle boží.
Aha, takže předpokladu říkáme předpoklad. Jak vynalézavé.Ano, předpokladu říkám předpoklad, víře víra, a podobně. Některým lidem to asi přijde fádní...
Co je na české Wikipedii špatně opět zůstane zahaleno tajemstvím.To se tady a nejen tady už několikrát sáhodlouze řešilo. Vyhledávač poradí. Anebo kyknova stránka.
Mohu vám ale prozradit, že ostatní lidé nazývají to, když považují nějaký předpoklad za splněný, i když to nemohou nijak dokázat, právě slovem víra.Jestliže ostatní = Filip Jirsák, pak nemám výhrad.
Ne, to teda nemůžu, dokud to nedokážeš.Na vás je dokázat opak. Nebo si představujete, že vám přinesu od každého občana podepsané a notářem ověřené potvrzení?
Porovnáváš nekonečna. Tak to tu ještě nebylo. Podle tebe zřejmě ∞ - ∞ = 0Já? Porovnáváte je vy a jedno je podle vás výrazně větší (samozřejmě, aniž byste to jakkoli dokázal). Takže konečně jste si všiml toho, takže jak změníte své předchozí závěry?
Jestliže se to chová náhodně, pravděpodobnost, že šutr půjde po mě, když se uhnu, je minimální.Pokud pravděpodobnosti 0,5 říkáte minimální…
Jinak by to nebylo náhodné chování. Takže pokaždé uhnu, a jsem celkem slušně připraven.Ano, máte šanci 50 na 50. A kdybyste neuhnul, tak úplně stejnou. Takže je otázka, proč vlastně uhybáte. To nejlepší, co můžete udělat, je hodit si korunou.
Ano, předpokladu říkám předpoklad, víře víra, a podobně. Některým lidem to asi přijde fádní...A jak tedy říkáte tomu, když nějaký předpoklad považujete za splněný, aniž by to bylo možné dokázat nebo vyvrátit? Vyhledávač na dotaz „chybný popis vědecké metody na české wikipedii“ nic relevantního nenašel. Na odkazované stránce není o vědecké metodě ani ň.
Jestliže ostatní = Filip Jirsák, pak nemám výhrad.Ne, „ostatní“ je většina uživatelů českého jazyka.
Nebo si představujete, že vám přinesu od každého občana podepsané a notářem ověřené potvrzení?Tak jestliže to nechceš dokázat, tak to tvrzení nebudu považovat za pravdivé...
Porovnáváte je vy a jedno je podle vás výrazně větší (samozřejmě, aniž byste to jakkoli dokázal).Já neporovnávám nekonečna. Já porovnávám funkce, což je rozdíl.
Ano, máte šanci 50 na 50.Co je to za kravinu? Víš, co je to náhodné chování?
A kdybyste neuhnul, tak úplně stejnou. Takže je otázka, proč vlastně uhybáte.Protože v případě, že svět má neměnná pravidla, to je pro mě výhodné, už se ti to snažim vysvětlit dobu.
A jak tedy říkáte tomu, když nějaký předpoklad považujete za splněný, aniž by to bylo možné dokázat nebo vyvrátit?Definuješ kruhem předpoklad
Na odkazované stránce není o vědecké metodě ani ň.Tak to jsi hledal příliš konkrétně. Jde o celkovou nekvalitu této 'encyklopedie'.
Ne, „ostatní“ je většina uživatelů českého jazyka.Důkaz, pochopitelně, chybí...
Já porovnávám funkce, což je rozdíl.Fakt? A jak jsou ty funkce definované, že je dokážete porovnávat?
Protože v případě, že svět má neměnná pravidla, to je pro mě výhodné, už se ti to snažim vysvětlit dobu.Takže jste právě vyřešil jednu možnost z nekonečna. A co ty další?
Definuješ kruhem předpokladPro vědu nepotřebujete věřit, že svět nějak funguje? Co když je svět vědou nezkoumatelný, není pak celá věda k ničemu?Ne, vážně: Víru považuju za filosofický postoj. Že člověk věří, že svět nějak funguje nebo je nějaký. To já ale pro vědu a aplikaci vědy nepotřebuju.
Tak to jsi hledal příliš konkrétně. Jde o celkovou nekvalitu této 'encyklopedie'Já jsem se ptal, jaký je problém konkrétně u daného hesla. Celková kvalita mne nezajímá – ostatně je to Wikipedie, takže strop jejích možností je zřejmý.
Důkaz, pochopitelně, chybí...Důkaz najdete v každém výkladovém slovníku.
Fakt? A jak jsou ty funkce definované, že je dokážete porovnávat?Áchjo. Tak znova. Máme tvrzení "Svět funguje podle něměnných pravidel", o kterém nevíme, jestli je pravdivé, nebo ne. V případě, že je pravdivé (řekněme případ A), tak gravitace funguje tak jak funguje pořád. V případě, že není pravdivé (označím jako případ B), dá se očekávat naprosto dokoli - svět se chová náhodně.
Takže jste právě vyřešil jednu možnost z nekonečna. A co ty další?
Pro vědu nepotřebujete věřit, že svět nějak funguje?Tak tak.
Co když je svět vědou nezkoumatelný, není pak celá věda k ničemu?No, tak to by byla prostě smůla. To se v životě stává
Důkaz najdete v každém výkladovém slovníku.No to bych chtěl vidět. I ta tvoje česká wikipedie má jiný výklad.
Jestli v A je lepší se uhnout a v B je to jedno, celkově je lepší se uhnout.To není pravda. Záleží na pravděpodobnosti obou jevů.
Takže věda podle vás zkoumá, jak svět funguje, bez ohledu na to, jestli vůbec nějak funguje a zda funguje nějak zkoumatelně? K čmeu by takový výzkum byl?Pro vědu nepotřebujete věřit, že svět nějak funguje?Tak tak.
No, tak to by byla prostě smůla. To se v životě stáváJaké „by“, vždyť vy nevíte, zda je zkoumatelný nebo není. Takže podle vás je celá věda k ničemu. Pak nechápu, proč tady vůbec nějkaou vědeckou metodou argumentujete.
To není pravda. Záleží na pravděpodobnosti obou jevů.Právě že nezáleží. Jestliže v B je jedno co udělám a v A je lepší se uhnout, tak celkově je lepší se uhnout, i kdyby A mělo jen 10% pravděpodobnost.
Takže věda podle vás zkoumá, jak svět funguje, bez ohledu na to, jestli vůbec nějak funguje a zda funguje nějak zkoumatelně?Přesně tak, protože to stejně nemůžeme dokázat.
K čmeu by takový výzkum byl?Podívej se kolem sebe; co vidíš? Minimálně počítač. Asi i mobil a další věci. A tak dále. K tomu je věda.
Takže podle vás je celá věda k ničemu.Ne, to jsem rozhodně neřekl. Znova chybně implikuješ nevěřím => věřím v opak.
Právě že nezáleží. Jestliže v B je jedno co udělám a v A je lepší se uhnout, tak celkově je lepší se uhnout, i kdyby A mělo jen 10% pravděpodobnost.Jenže tady se bavíme o porovnávání jedné možnosti vůči nekonečnému počtu možností. Takže pravděpodobnost A se limitně blíží nule.
Přesně tak, protože to stejně nemůžeme dokázat.A proč to dělá? Proč se taková spousta lidí zabývá něčím, co je takřka s jistotou k ničemu?
Podívej se kolem sebe; co vidíš? Minimálně počítač. Asi i mobil a další věci. A tak dále. K tomu je věda.Jenže ty věci s pravděpodobností hraničící s jistotou vůbec nebudou fungovat. Takže je plýtvání prostředky něco takového vůbec vyrábět.
Ne, to jsem rozhodně neřekl.Neřekl, ale je to přímý důsledek vašich tvrzení. Je nekonečně mnoho možností, jak svět může fungovat, a věda zkoumá jednu z nich. Takže pravděpodobnost, že věda zkoumá tu správnou, se limitně blíží k nule. To samé tedy platí i pro pravděpodobnost, že její výsledky budou k něčemu použitelné. K čemu teda pak věda je? Stejného výsledku můžete dosáhnout třeba hodem korunou.
Znova chybně implikuješ nevěřím => věřím v opak.Opak čeho?
Jenže tady se bavíme o porovnávání jedné možnosti vůči nekonečnému počtu možností. Takže pravděpodobnost A se limitně blíží nule.I kdyby to tak bylo, jakože není, stále by bylo lepší se uhnout, protože pravděpodobnost A je i tak nenulová.
A proč to dělá? Proč se taková spousta lidí zabývá něčím, co je takřka s jistotou k ničemu?Protože to zatím funguje a evidentně to k něčemu je.
Neřekl, ale je to přímý důsledek vašich tvrzení. Je nekonečně mnoho možností, jak svět může fungovat, a věda zkoumá jednu z nich.Pouze v případě té situace B. V případě situace A je těch možností sice taky teoreticky nekonečno, jenže my už něco o tom řádu víme a tak je ta zkoumaná mnohem pravděpodovnější než ty ostatní. Jestliže platí A, ten řád už se zkrátka nemůže měnit nějak drasticky, nemůže se začít chovat náhodně, pak by totiž platilo B.
Opak čeho?Toho tvrzení o tom, že svět má neměnný řád.
I kdyby to tak bylo, jakože neníNa to jste přišel jak?
protože pravděpodobnost A je i tak nenulováA na tohle jak?
Protože to zatím funguje a evidentně to k něčemu je.To, že to do teď fungovalo, vůbec nic neznamená.
jenže my už něco o tom řádu vímeJak kdo. Vy o něm víte akorát to, že možná je a možná není. Takže nic.
Toho tvrzení o tom, že svět má neměnný řád.Tomu tvrzení buď věříte nebo nevěříte. Když mu nevěříte, můžete věřit nějakému jinému. Pokud nevěříte žádnému, nevíte vůbec nic a nejlepší způsob svobodného rozhodnutí je pro vás hodit si korunou.
Na to jste přišel jak?Nijak. Ale když něco nevím, přiřazuju všem možnostem by-default stejnou pravděpodobnost.
A na tohle jak?No tak vyšel jsem z toho cos napsal ty, že se limitně blíží nule, ie je nenulová.
To, že to do teď fungovalo, vůbec nic neznamená.Z hlediska pravděpodobnosti ano.
Jak kdo. Vy o něm víte akorát to, že možná je a možná není. Takže nic.Platí-li A, něco o něm vím. Platí-li B, nebude vadit, když se budu chovat jako by platilo A.
Pokud nevěříte žádnému, nevíte vůbec nic a nejlepší způsob svobodného rozhodnutí je pro vás hodit si korunou.Non sequitur. Nepotřebuju věřit nějakému filosofickému názoru na to, abych mohl udělat rozhodnutí o tom, co budu dělat.
Ale když něco nevím, přiřazuju všem možnostem by-default stejnou pravděpodobnost.Proč tedy v tomto případě děláte výjimku?
No tak vyšel jsem z toho cos napsal ty, že se limitně blíží nule, ie je nenulová.K tomu už chybělo jenom dodat, abych si o tom něco nastudoval. Že limita
1/x
pro x
se blíží nekonečnu je nenulová, to je pro mne opravdu novinka.
Z hlediska pravděpodobnosti ano.V pravděpodobnost vy ale přece nevěříte.
Platí-li A, něco o něm vím. Platí-li B, nebude vadit, když se budu chovat jako by platilo A.Bude to vadit, protože nekonečně mnoho možností z množiny B jsou škodolibé možnosti, které vás potrestají, pokud se budete chovat, jako by platilo A.
Nepotřebuju věřit nějakému filosofickému názoru na to, abych mohl udělat rozhodnutí o tom, co budu dělat.Pokud to rozhodnutí budete dělat náhodně, pak nepotřebujete. Pokud u toho chcete použít i mozek, pak do rozhodování zahrnete i to, že některé předpoklady považujete za pravdivé, přestože je nemůžete nijak dokázat. Bez toho, aniž byste o těch předpokladech udělal nějaký závěr, se rozhodnout nemůžete. A tomu, že nějaký předpoklad považujete za splněný, aniž byste ho mohl dokázat, se právě říká víra. Někdo věří, že tento svět řídí Bůh, jiný, že jej řídí přírodní zákony, další ještě něco jiného – ani jedno nelze dokázat ani vyvrátit.
Proč tedy v tomto případě děláte výjimku?Nic takového nedělám.
K tomu už chybělo jenom dodat, abych si o tom něco nastudoval. Že limita 1/x pro x se blíží nekonečnu je nenulová, to je pro mne opravdu novinka.Eh? Co máš zase za problém? Tuhle poznámku jsem nepochopil...
V pravděpodobnost vy ale přece nevěříte.Pochopitelně, kdo by taky "věřil" v pravděpodobnost. Já ji prostě aplikuju. Ono slovní spojení "věřit v pravděpodobnost" ani nemá smysl.
Bude to vadit, protože nekonečně mnoho možností z množiny B jsou škodolibé možnosti, které vás potrestají, pokud se budete chovat, jako by platilo A.Panebože, já nevim jestli opravdu máš tak nízké iq, nebo mi to děláš schválně. Spíš bych řekl to druhý. V případě B se svět chová náhodně, a když se chová náhodně, je jedno jak se zachován, ničím si to nezhoršim, jinak by to nebylo náhodné chování. Takže to vadit nebude.
Bez toho, aniž byste o těch předpokladech udělal nějaký závěr, se rozhodnout nemůžete.Právě jsem ti to demonstroval.
A tomu, že nějaký předpoklad považujete za splněný, aniž byste ho mohl dokázat, se právě říká víra.Zaprvé, tahle definice víry mi přijde zavádějící, protože záleží na kontextu onoho "považovat za splněný". Ale to je vedlejší, podstatné je, že já ten výrok "Svět má neměnné zákony" za splněný nepovažuju, nepřijde mi to k ničemu dobré. Já si myslim, že ten výrok vůbec nemusí být pravdivý - jakej máš na tohle názor ty?
1/x
, kde x
je počet všech jevů. My máme nekonečně mnoho možností, vy jste si z toho vybral zrovna tu jednu, kde má svět nějaký pevný řád. Její pravděpodobnost je tedy limita 1/x
pro x
se blíží nekonečnu.
V případě B se svět nechová náhodně, ale může se chovat všemi možnými způsoby odlišnými od pevného řádu. Takže není pravda, že si to ničím nezhoršíte – v polovině možností B přece svět bude chovat škodolibě právě tak, abyste si to zhoršil v případě, kdy budete předpokládat A.
Právě jsem ti to demonstroval.Právě jste demonstroval, že se nikdy nemůžete v ničem rozhodnout a chováte se úplně náhodně.
nepřijde mi to k ničemu dobréDobré, dokonce nezbytné, je to ve všech případech, kdy uvažujete o budoucnosti. Tedy například u každého rozhodnutí.
Můj názor je, že zatím ten výrok vypadá jako pravdivý, ale protože znám jenom hodně omezený časoprostorový úsek světa, nemůžu to vůbec vědět najisto.Tedy považujete daný předpoklad za splněný, aniž byste to mohl dokázat. Tedy tomu věříte.
My máme nekonečně mnoho možností, vy jste si z toho vybral zrovna tu jednu, kde má svět nějaký pevný řád.Jenže svět mající pevný řád zdaleka není jen jedna možnost.
V případě B se svět nechová náhodně, ale může se chovat všemi možnými způsoby odlišnými od pevného řádu.Co není pevný řád, je náhodné chování. Protože co není náhodné chování, v tom je nějaký pravidelný vzorec, ie řád.
v polovině možností B přece svět bude chovat škodoliběMohl bys nějak osvětlit, jak jsi došel k té polovině? To je totiž kravina
Dobré, dokonce nezbytné, je to ve všech případech, kdy uvažujete o budoucnosti. Tedy například u každého rozhodnutí.Není. K rozhodnutí nepotřebuješ (nutně) víru.
Tedy považujete daný předpoklad za splněnýAle já ho nepovažuju za splněný. Vždyť ti říkám, že se domnívám, že ten výrok klidně třeba taky není pravdivý. To je jak do dubu tohle.
Jenže svět mající pevný řád zdaleka není jen jedna možnost.Jenže u těch možností nevíte nic o pravděpodobnosti, s jakou vám ten šutr (ne) spadne na halvu. Můžete použít vaši metodu o počítat pro všechny možnosti stejnou…
Mohl bys nějak osvětlit, jak jsi došel k té polovině?Když neznáte pravděpodobnost jednotlivých možností, uvažujete všude stejnou. Tedy stejnou pro možnost škodolibého jednání a stejnou pro možnost neškodolibého jednání.
Není. K rozhodnutí nepotřebuješ (nutně) víru.K rozhodnutí potřebujete nějak vyhodnotit předpoklady, které se té budoucnosti týkají. K vyhodnocení těch předpokladů potřebujete víru.
Ale já ho nepovažuju za splněný.Před tím jste psal, že vypadá jako splněný, teď zase ne. Mohl byste se už rozhodnout?
Vždyť ti říkám, že se domnívám, že ten výrok klidně třeba taky není pravdivý.Samozřejmě. Kdybyste uměl dokázat, že je pravdivý, nebyla by to víra. Vy to ale dokázat neumíte, a v jeho pravdivost jen věříte.
Řekni mi radši po pravdě tvůj názor: Může podle tebe být ten výrok nepravdivý?Samozřejmě může. To tady tvrdím celou dobu.
Jenže u těch možností nevíte nic o pravděpodobnosti, s jakou vám ten šutr (ne) spadne na halvu.Právě že v případu A o té pravděpodobnosti něco vím, a sice že situace už se nemůže moc dramaticky měnit, jinak by to nebyl ten případ A.
Tedy stejnou pro možnost škodolibého jednání a stejnou pro možnost neškodolibého jednání.A stejnou pro polo-škodolibé jednání a stejnou pro jednání škodolibé na někoho jiného a stejnozu pro ... a stejnou pro ... atd. Zajímalo by mě, jak dlouho chceš ještě vzdorovat faktu, že když je to chování náhodné, tak jakýmkoli svým pohybem si šance nezhorším.
K vyhodnocení těch předpokladů potřebujete víru.Nepotřebuju
Před tím jste psal, že vypadá jako splněný, teď zase ne. Mohl byste se už rozhodnout?Haha. Chceš ze mě vytáhnout jednoznačné vyjádření ohledně toho tvrzení? Tak to se ti nepodaří, protože takové nemám. To tvrzení se z mého pohledu (tedy z dost omezeného časoprostorového vzorku) jeví jako splněné, to ale neříká vůbec nic o jeho skutečné platnosti.
Samozřejmě může. To tady tvrdím celou dobu.No tak v tom případě v platnost toho tvrzení sám tak úplně nevěříš, jestliže připouštíš, že dost možná taky neplatí.
Zajímalo by mě, jak dlouho chceš ještě vzdorovat faktu, že když je to chování náhodné, tak jakýmkoli svým pohybem si šance nezhorším.Úplně to samé ale platí pro nenáhodné chování. A zároveň si ty šance ani nezlepšíte. Takže pořád nemáte vůbec nic, čeho se chytit, a můžete si nanejvýš hodit korunou.
Přečti si po sobě cos napsal - k vyhodnpcení předpokladů víru? Copak vírou se dají vyhodnotit předpoklady? To nedává smysl... Víra ti o platnosti těch předpokladů nic neřekne...Kdybych uměl zjistit platnost těch předpokladů, není to víra, ale důkaz. Ale když důkaz nemám a pro rozhodnutí potřebuju ten předpoklad považovat za splněný nebo nesplněný, spolehnu se na to, čemu věřím.
To tvrzení se z mého pohledu (tedy z dost omezeného časoprostorového vzorku) jeví jako splněné, to ale neříká vůbec nic o jeho skutečné platnosti.Stále dokola. O skutečné platnosti by něco říkal důkaz. Ten nemáte, takže se spoléháte na to, čemu věříte – tedy to, co vy uvádíte jako „jeví se splněné“.
No tak v tom případě v platnost toho tvrzení sám tak úplně nevěříš, jestliže připouštíš, že dost možná taky neplatí.Víra není důkaz. Je v tom právě rozdíl – důkaz znamená, že umím logickou posloupností faktů a dedukcí určit, že něco platí. Víra znamená, že vím, že to platit nemusí (neumím to dokázat), ale přesto se chovám, jako by to platilo. Nábožensky věřící ví, že Bůh nemusí existovat a že jeho existenci neumí dokázat, zároveň ale věří, že Bůh existuje. Ateista ví, že bůh může existovat a jeho neexistenci neumí dokázat, ale věří, že žádný bůh neexistuje. Ten, kdo věří v univerzální platnost přírodních zákonů, ví, že takové zákony nemusí existovat a neumí jejich existenci dokázat, ale věří, že takové zákony existují.
Úplně to samé ale platí pro nenáhodné chování.Právě že neplatí. U nenáhodného chování mám větší pravděpodobnost, že se nestane žádná radikální změna v porovnání s minulostí (tím větší pravděpodobnost, čím víc jsem toho napozoroval).
tedy to, co vy uvádíte jako „jeví se splněné“.Já teda nevim, proč tomu říkáš víra, to je prostě pozorování, že cosi zatím platilo v nějakém čase a prostoru. Nic víc to není.
Ateista ví, že bůh může existovat a jeho neexistenci neumí dokázat, ale věří, že žádný bůh neexistuje.Ne. To je pouze podmnožina ateismu - "silný ateismus". Obecně je ateismus absence víry ať už v existenci nebo neexistenci boha. Viz diagram.
Ten, kdo věří v univerzální platnost přírodních zákonů, ví, že takové zákony nemusí existovat a neumí jejich existenci dokázat, ale věří, že takové zákony existují.Že v to někdo věří, to je možné. Nicméně zatím jsi neukázal, že by taková víra měla být nutná pro rozhodování - což není.
U nenáhodného chování mám větší pravděpodobnost, že se nestane žádná radikální změna v porovnání s minulostí (tím větší pravděpodobnost, čím víc jsem toho napozoroval).Na to jste přišel jak?
Já teda nevim, proč tomu říkáš víra, to je prostě pozorování, že cosi zatím platilo v nějakém čase a prostoru. Nic víc to není.Ne, to není jen to pozorování. Vy z toho pozorování děláte nějaké předpoklady pro budoucnost. Protože věříte, že svět se v budoucnosti bdue řídit stejnými zákony, jaké platily v minulosti.
Ne. To je pouze podmnožina ateismu - "silný ateismus". Obecně je ateismus absence víry ať už v existenci nebo neexistenci boha. Viz diagram.Ten diagram je nesmysl. Ateismus je víra, že bůh neexistuje (už z toho názvu, a-teismus). Absence víry neexistuje, je to pouze neuvědomnění si toho, v co dotyčný věří.
Nicméně zatím jsi neukázal, že by taková víra měla být nutná pro rozhodování - což není.Ukázal jsem to asi stokrát. Abyste se vůbec rozhodoval, musíte věřit, že vaše rozhodnutí něco změní. A zároveň musíte věřit, že svět funguje podle nějakých pravidel, která se budete snažit ve svém rozhodnutí použít. Ani jedno z toho nemůžete dopředu dokázat, zároveň je obojí podmínkou vědomého rozhodnutí.