OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Richard Stallman se jal varovat před pastí JavaScriptu. Zdrojový kód, který váš prohlížeč načítá, je samozřejmě vždy dostupný, ale nemusí být svobodný. RMS navrhuje, aby se začalo odlišovat mezi triviálními a netriviálními JS aplikacemi. V případě těch druhých by se pak určovala licence kódu a uživatel by měl mít na výběr, zda chce tento kód spustit.
Tiskni
Sdílej:
23.3.2009 08:22
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
23.3.2009 13:05
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Proč? U vztahů zdroják, binárka to bývalo docela jednoduché z technických důvodů, ale u JavaScriptu to tak jednoduché určitě nebude. Spíš mě znepokojuje to, že nad tím někdo vůbec začal přemýšlet. Obfuscript bude určitě jen začátek…už se nemůžu dočkat až si budu stahovat do prohlížeče nějaký předkompilovaný bazmek.
23.3.2009 16:29
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Vzdyt uz se dnes stahuje.
To je fakt, ale není to omluva.
To už se děje, podívej se třeba na kód Google map, kompilují to z Javy. Ale ten "kompilátor" je open-source (Apache license).
24.3.2009 14:18
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Navíc by pak ten kód uživatel mohl používat jinak (třeba na svých stránkách). Což pro většinu autorů stránek nebude přijatelné - ti chtějí udělit právo jen ke čtení, resp. ke spuštění v rámci dané stránky, ale ne k využívání někde jinde -- podobné je to třeba s fotkami nebo texty -- chceš, aby je lidi četli z tvého webu a ne aby si je kopírovali a publikovali jinde.
23.3.2009 10:28
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
v Evropě je nutné mít licenci i na vykonání jediného řádku kódu javascriptuNení pravda: Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Proto kdyby tím jedním řádkem bylo něco typu
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
return confirm('Odeslat?');, pak by se to opravdu nedalo považovat za dílo (podobně, jako jím u hudebního díla není jediný tón).
23.3.2009 11:52
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
onclick="return(!window.open(this.href)); (ma oblibena XHTML validni nahrada atributu target="_blank").
OT: Nekteri maji obcas problemy dokazat si, ze veskera skutecnot neni autorovym dusevnim vytvorem 
onclick="return(!window.open(this.href)); Doufám, že uživatele řádně předem vyrozumíte, že bude otevíráno do nového okna. Neb takové autory, co myslí za uživatele, mám nejraději.
target="_blank".
23.3.2009 23:07
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
ale jsou lide, kteri proste takovehle veci nenechaji rozmluvitTo mi povídej... Příkladem třeba ty psychoprvky, psychobarvy a psychoodkazy zde. Zákazníkovi se to tak líbí...
onclick="return(!window.open(this.href));"
Heh, tomu rikam pokrok.
23.3.2009 13:38
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
23.3.2009 15:15
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
U nás na soudní znalce soudci dávají?Někdo ano, někdo (jako třeba soudce Šídlo) ne.
> Se divim, ze se pustil jen do javascriptu. Vzdyt i samotne html stranky by meli mit licenci!
Nevim jak v USA, ale minimalne v Cesku je v tom podstatny rozdil - pokud zadas URL a stahne se ti stranka, tak k jejimu prohlizeni nepotrebujes specialni povoleni, zatimco ke spusteni programu (javascriptu) ano.
Pokud napriklad cely site je nelegalni zkopirovany a jeho provozovatel na nej nema autorska prava, tak samozrejme provozovatel porusuje zakon, ale pokud site obsahuje i javascript, tak zakon porusuji i pripadni navstevnici.
Nevim jak v USA, ale minimalne v Cesku je v tom podstatny rozdil - pokud zadas URL a stahne se ti stranka, tak k jejimu prohlizeni nepotrebujes specialni povoleni, zatimco ke spusteni programu (javascriptu) ano.V ČR jde v obou případech (spuštění javascriptu i zobrazení HTML stránky) z pohledu zákona o jedno a to samé -- užití autorského díla.
Pokud napriklad cely site je nelegalni zkopirovany a jeho provozovatel na nej nema autorska prava, tak samozrejme provozovatel porusuje zakon, ale pokud site obsahuje i javascript, tak zakon porusuji i pripadni navstevnici.Podle převládajícího výkladu návštěvníci nic neporušují. Převládající výklad je takový, že první, kdo poruší zákon a autorské dílo užije v rozporu s licencí, tímto způsobem autorské dílo zlegalizuje, a ti, kdo získají autorské dílo od něj, už zákon neporušují. Mně to připadá postavené na hlavu, ale je to převládající názor -- většina (i právníků) pokud vím tvrdí, že stahování (z internetu) nelegálně zveřejněných děl už nelegální není. A to je ten samý případ.
Hmmm, jenže u toho programu to užití právě není ze zákona volné.
Problém je tedy v tom, že takový program se na webové stránce může spustit, i když má nějakou hodně obskurní licenci, která se uživateli nemusí líbit. V českém právu by to asi nemělo žádný smysl, protože je vůbec problém, jak na webu uzavírat licenční smlouvu, nelze tedy spotřebiteli zas tak snadno podstrčit nějaké nevýhodné podmínky. Ale ani v Česku neexistuje ze zákona žádná "defaultní" licence pro užití programu (na rozdíl od AV díla). Bez licence tedy není možno program vůbec spouštět (pokud je autorovým vlastním duševním výtvorem).
Nevím, kde jsi vzal ten "převládající výklad". Samozřejmě, že když někdo začne šířit dílo neoprávněně a někdo druhý to pak na základě nepravdivých údajů poskytnutých tím prvním dělá také, tak ten druhý stále porušuje zákon. To, že první druhému lhal sice může být předmětem dalšího soudního sporu a případně i trestního řízení, ale ten druhý stíhaný stále být může. To, jestli ho soud osvobodí, je už jiná věc, která dost záleží na okolnostech konkrétního případu.
23.3.2009 12:42
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
Pokud nekdo ve svem SW pouziva nejakou komercni knihovnu, na kterou nema licenci tak uzivatele tohoto SW rozhodne nic neporusuji.
To není pravda! I na to můžete jako uživatel doplatit. Platí to obecně, nejen tehdy, koupíte-li si na tržnici MS-Office 2007 za 200 Kč.
Například firma Unisys si na tom dokonce kdysi založila živnost: Žalovala jednotlivé tvůrce webových stránek, kteří používali software na generování GIFů, jehož výrobce si od nich nekoupil licenci.
23.3.2009 13:02
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
Není. Uživatel si pořídil software, na jehož tvůrce Unisys nemohl žalobou dosáhnout (např. z geografických důvodů). Tak začal žalovat jeho uživatele v USA.
Nakonec i jeden z hlavních důvodů dohody Novell–Microsoft byla ochrana zákazníků Novellu před patentovými útoky.
Problém je tedy v tom, že takový program se na webové stránce může spustit, i když má nějakou hodně obskurní licenci, která se uživateli nemusí líbit.Ani se nemusí spustit, stačí, že se stáhne k vám na počítač (vytvoří se kopie). Ovšem v tomto případě se zřejmě má za to, že pokud autor takové dílo zveřejní způsobem, kdy je běžně dostupné přes odkazy bez nějakého odsouhlasení smlouvy, je možné jej užívat tak, jak se tato díla běžně užívají. Autor tedy má možnost, pokud chce tomuto běžnému užití zabránit, možnost učinit taková technická opatření, aby např. každý návštěvník stránek musel s nějakou smlouvou souhlasit. Ovšem v zákoně o tom podle mne nic není.
Nevím, kde jsi vzal ten "převládající výklad". Samozřejmě, že když někdo začne šířit dílo neoprávněně a někdo druhý to pak na základě nepravdivých údajů poskytnutých tím prvním dělá také, tak ten druhý stále porušuje zákonPřevládající výklad je takový, že když já natočím v kině film na kameru a vystavím jej na internet, kdokoli, kdo si film ode mne stáhne, už jedná zcela legálně. Tedy že prvním porušením autorského práva (vystavení filmu na web) se dílo jaksi zlegalizuje a další nakládání s dílem (stahování ode mne) už je legální.
1) Jenže: "Do práva autorského nezasahuje ten, kdoa) zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému,..." Což odpovídá tomuto stáhnutí otevřením webové stránky. Takže samotné stáhnutí problém alespoň v Česku není.
2) Jenže to se pořád motá okolo filmů. Software není film, platí pro něj i jiné paragrafy. A kromě toho: zákon říká, že vytvořením kopie pro vlastní potřebu autorského díla (nikoli však programu) člověk nezasahuje do autorského práva. To není o výkladu, tak to prostě v zákoně zcela jednoznačně napsáno je - a je to tam tak schválně. Těžko tedy říct, co vlastně chceš vykládat - neznám nikoho, kdo by větu "Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla;" vykládal nějak jinak. Je pravda, že podmínkou k takové výjimce je zřetelné označení takové kopie, ale to je vedlejší. Přišlo mi, že chceš říct, že další šiřitel takového podvodně šířeného díla by měl být beztrestný, což samozřejmě není pravda. Každý šiřitel čehokoli musí vědět, jestli šíří v souladu se zákonem.
Já se ale nebavím o tom, zda někdo užívání nebo neužívá nějaké dílo pro osobní potřebu.
Ale my se bavíme.
Rozdíl tu je zcela jasný. Program si bez udělení licence nesmíte ani stáhnout, ani spustit.
Ano, můžeme se přít, jestli soubor (ať už program nebo jiné dílo) vystavený bez jakýchkoliv zábran nebo licenčních podmínek znamená, že autor neadresně uděluje nevýhradní licenci na jeho stažení (a spuštění).
A ano, v tomto případě je relevantní odstavec 6 § 46:
S přihlédnutím k obsahu návrhu nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem může osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem na uzavření smlouvy provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne nebo přijme plnění. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku, kdy byl tento úkon učiněn.
Takže pokud stažení programu budeme považovat za souhlas s nabídkou na licenci zahrnující právo na rozmnožování a vykonávání programu, tak je vše v pořádku.
Problém je, že stále chybí ona nabídka na udělení licence. Mimo rámec autorského zákona existuje konkludentní právní úkon, za který by bylo možné vystavení programu považovat. Ale tohle mi už přijde na docela tenkém ledě.
Ad 1) "Za rozmnožování počítačového programu se považuje i zhotovení rozmnoženiny, která je nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos."
Ano, ale to podle me neni nas pripad. To plati pro rozmnozeninu, kterou vytvori clovek svym vedomym rozhodnutim: "udelam si kopii, kterou pak budu spoustet - jinymi slovy: nainstaluju si program". V pripade skriptu na strance je ale cely zpusob zpracovani uzivateli skryt, vsechny kopie v cachi, ramce atd... jsou docasne a nahodne rozmnozeniny.
Ad 2) No to je tezke, kdyz se o necem nebavis a zaroven bavis.
"Nebo je snad rozdíl v tom, když autor povolí v licenci k softwaru užití pro osobní potřebu, nebo stejné užité povolí pro audiovizuální dílo zákon?"
Je v tom rozdil. Predevsim pro samotne nabyti toho SW siritel potreboval licenci, v pripade audiovizualniho dila ji nepotreboval. Samotne sireni je pak zhlediska AZ temer stejne - siritel dilo preda prijemci, neco mu k tomu mozna rekne, mozna ne. Pokud k tomu "rekne" novou licenci (treba v tom stylu "delej si, co chces"), tak se dopousti podvodu. V pripade AV dila prijemce - divak nemusi na nejakou licenci brat ohled, podivat se na nej muze ze zakona, toto pravo mu zadna licence nemuze sebrat. Prijemce AV dila nepotrebuje licenci, aby se na nej mohl podivat. Prijemce SW ji ale potrebuje. Vzdy by si mel overit, zda licenci dostal od vykonavatele autorskych prav. Pokud to totiz neudela, vystavuje se riziku soudnich sporu a pripadne i trestniho stihani. Toho se prijemce AV dila bat nemusi.
Převládající výklad je takový, že když já natočím v kině film na kameru a vystavím jej na internet, kdokoli, kdo si film ode mne stáhne, už jedná zcela legálně. Tedy že prvním porušením autorského práva (vystavení filmu na web) se dílo jaksi zlegalizuje a další nakládání s dílem (stahování ode mne) už je legální.Ale javascript je program, ne audiovizualni dilo. Pro provozovani programu musite souhlasit s podminkami jeho tvurce. Jinak ho nesmite provozovat.
Porad dokola. Pro spusteni programu musis mit licenci. Pro shlednuti filmu licenci mit nepotrebujes.
„Duševní vlastnictví“ se neprodává, prodávají se jen licence na jeho užití, jedním ze spůsobů užití je jeho rozmnožení. Tohle s „fyzickým vlastnictvím“ nejde.
Kdyby se na oba druhy nahlíželo stejně, tak by cena duševního vlastnictví závisela buďto na množství rozmnoženin, o kterých se ví, že je „zloděj“ stihl vyrobit, nebo na množství, které vyrobil (třeba i potajmu – zaplacení bytu bokem), nebo by cena byla „nekonečná“, protože zloděj měl možnost vyrobit „nekonečné“ množství kopií.
Proč to tak hloupě vyčíslují nakladatelství? Protože si myslí, že lidi jsou hloupí. Zloděj ukradl cédéčko za 200 Kč a n-krát porušil licenci se v novinách jeví jinak než zloděj, který „ukradl hudbu“ za n·200 Kč.
„Duševní vlastnictví“ se neprodává, prodávají se jen licence na jeho užitíTo je zbytečná poznámka, to samozřejmě vím a celou dobu s tím počítám.
Kdyby se na oba druhy nahlíželo stejně, tak by cena duševního vlastnictví závisela buďto na množství rozmnoženin, o kterých se ví, že je „zloděj“ stihl vyrobit, nebo na množství, které vyrobil (třeba i potajmu – zaplacení bytu bokem), nebo by cena byla „nekonečná“, protože zloděj měl možnost vyrobit „nekonečné“ množství kopií.Jenom kvůli tomu, že majitel práv o nic fyzicky nepřijde, dovolíme komukoli s autorským dílem libovolně nakládat? To pak ale nepotřebujeme žádné autorské právo.
Proč to tak hloupě vyčíslují nakladatelství?Jak hloupě? Fungovat může jenom jedna varianta. Buď stažení z nelegálního zdroje je zcela v pořádku, majitel autorských práv musí respektovat to, že někdo licenční smlouvu uzavíral za něj a nanejvýš po něm může chtít ušlý zisk. Ten, kdo si takhle něco stáhl je zcela mimo hru, svou kopii si může ponechat -- pak ale samozřejmě ušlý zisk bude znamenat počet stažení × cena jednoho "kusu". Druhá varianta je, že do toho namočíte i toho koncového stahovače, a ten bude muset svou kopii alespoň smazat. V obou případech na tom majitel autorských práv stejně tratí -- v prvním případě nemohl rozhodnout, komu licenci poskytne, v druhém případě někdo kopii autorského díla nějakou dobu "užíval", aniž by z toho majitel autorských práv něco měl.
Jen na okraj: pokud si myslite, ze v pripade porizeni kopie pro vlastni potrebu (z jakehokoli zdroje) autor neco trati, tak tohle vidi zakon dost jasne. Netrati. V pripade vytvareni kopii pro vlastni potrebu, shlednuti AV dila apod. nema autor pravo rozhodovat, kdo tohle bude moci delat a kdo ne. Pravo tohle udelat zarucuje zakon kazdemu. A zakon take poskytuje autorovi kompenzaci v podobe plateb za prazdna media, kopirky apod. To, ze tyhle penize bohuzel malokdy dorazi k temto autorum, je jina vec
Já jsem reagoval na vyčíslení škody, ne na to, kdo jednal protizákonně.
Podle mě je spravedlivé nelegální kopie tranzitivně smazat, načerno udělené licence, na jejich počátku stojí podvod, prohlásit za neplatné a potrestat jen ty, po kterých by měl mít autor právo požadovat škodu. Vysvětleno dále. Tím trestně právní vyrovnání končí.
Pak nastupuje odškodnění autorovi. Po lidech, kteří koupili licenci v dobré víře, nemá být žádná škoda vymáhána. Vymáhat škodu by se mělo jen po začátku řetězce (prefix), který vědomě porušoval licenci – každému článku jen za každé porušení licence, které přímo způsobil on.
Jestli na tom autor v konečném důsledku bude tratit?
Asi ano, ale jen imaginárně. Je třeba si uvědomit, že škoda je zde do značné míry imaginární, protože jediné, o co autor přišel, byla část potenciálních zákazníků, kteří nakoupili (levněji) od „zloděje“.
Určitým vodítkem výše škody by mohl být součet všech cen, za které nakoupili koncoví nelegální uživatelé. A i to je nadhodnocený ušlý zisk, protože i „zloději“ museli vynaložit nějaké prostředky do reklamy apod., které by jinak musel vynaložit skutečný autor.
Takže pokud někdo dá nelegálně program k volnému stažení, pak ušlý zisk je skutečně 0, protože kdyby autor prodával se stejným způsobem jako zloděj, tak by měl úplně stejný zisk.
Můžeme postavit situaci, kdy si všichni kromě autora a zloděje v dobré víře nechají udělit černou licenci od zloděje. Pak by autor mohl tvrdit, že škoda rozhodně není nulová, protože jistě by od něj někdo nakoupil, což se kvůli zloději nestalo.
To je pravda, ale záležitost lze redukovat na problém, kdy všem nelegálním uživatelům zanikne licence dopadením zloděje a oni budou nuceni své programy řádně zakoupit, což se projeví v peněžence autora.
Lze oponovat, jak se uživatelé dozví, že jim licence zanikla. To je ale snadné, protože se o tom všichni dotčení dozví při vyšetřování. Pokud by tomu tak nebylo (zloděj nevyzradí seznam všech jeho zákazníků), tak bychom dostali spor s předpokladem, že autor ví, že jeho program používají nelegálně všichni ostatní.
Tento extrémní případ můžeme zasadit do reality tak, že autor nemůže požadovat náhradu za škodu, o níž ani neví, jestli vnikla, protože neví, kdo všechno si od zloděje nakoupil.
Pokud se bavíme o programech, tak pro nelegálního uživatele, který program potřebuje, se jedná o problém.
Autor totiž může vzít seznam zjištěných nelegálních uživatelů a klasickým způsobem všechny udat.
Je ale pravda, že nelegální uživatel by mohl tvrdit, že si mezi tím koupil novou černou licenci od někoho jiného.
Přiznávám, že tento způsob je málo účinný a hodně nákladný, ale jiný způsob, který nestaví na presumpci viny mě nenapadá.
Nemuzes. Pravo na porizeni kopie pro vlastni potrebu pro programy prave neplati.
> V ČR jde v obou případech (spuštění javascriptu i zobrazení HTML stránky) z pohledu zákona o jedno a to samé -- užití autorského díla.
Pozor na terminy - 'užití autorského díla' je explicitne definovano v autorskem zakone a spada do toho urcite stazeni autorskeho dila z Internetu (par. 13), ale uz neni jasne, zda tam spada zobrazeni HTML stranky ci spusteni programu. Je tedy mozne, ze samotne zobrazeni HTML stranku ci spusteni programu vubec autorskemu zakonu nepodleha, nevim, nic podobneho tam nezminuji. V predchozim prispevku jsem se dopustil chyby, nejde o spusteni (ci prohlidnuti dane stranky), ale o *stazeni* HTML stranky ci Javascriptu ze serveru. Je pravda, ze proti tomuhle problemu ani to reseni, ktere navrhuje RMS, nepomuze.
> pokud vím tvrdí, že stahování (z internetu) nelegálně zveřejněných děl už nelegální není. A to je ten samý případ.
Kdepak - stahovani autorskych del pro osobni potrebu (bez ohledu na to, zda byly legalne ci nelegalne nasdilene) je legalni proto, ze to explicitne povoluje paragraf 30, ale explicitne z tohoto povoleni vyjima programy. Proto stazeni nelegalne nasdilene pisnicky je legalni, zatimco stazeni nelegalne nasdileneho programu neni. O zminovanem 'převládajícím výkladu' slysim prvne.
Je tedy mozne, ze samotne zobrazeni HTML stranku ci spusteni programu vubec autorskemu zakonu nepodleha, nevim, nic podobneho tam nezminuji.V zákoně je výslovně zmíněna kopie, a pro zobrazení HTML i spuštění kódu potřebuju vytvořit kopii ve svém počítači.
Kdepak - stahovani autorskych del pro osobni potrebu (bez ohledu na to, zda byly legalne ci nelegalne nasdilene) je legalni proto, ze to explicitne povoluje paragraf 30, ale explicitne z tohoto povoleni vyjima programy. Proto stazeni nelegalne nasdilene pisnicky je legalni, zatimco stazeni nelegalne nasdileneho programu neni. O zminovanem 'převládajícím výkladu' slysim prvne.Vezmu autorské dílo X a zveřejním jej pod licencí "dělejte si s ním, co chcete". A lidé si autorské dílo X začnou stahovat z internetu. Já jsem však neměl právo dílo X na internetu zveřejnit. To platí pro všechna autorská díla, zveřejnění nemá žádnou výjimku, pokud se jedná o program nebo audiovizuální dílo. Porušením autorského zákona je totiž už to zveřejnění, a záleží tedy na tom, zda další kroky odvozené od tohoto zveřejnění jsou legální nebo nejsou.
Převládající výklad je takový, že první, kdo poruší zákon a autorské dílo užije v rozporu s licencí, tímto způsobem autorské dílo zlegalizuje, a ti, kdo získají autorské dílo od něj, už zákon neporušují. Mně to připadá postavené na hlavu…
Mně to zase tak postavené na hlavu nepřipadá. Vy byste chtěl žít ve světě, kde si před každým zobrazením fotky na webu budete muset nejdřív ověřit, že provozovatel toho webu je oprávněn ji tam vystavit? Nebo kde si nebudete moci koupit knížku, aniž byste si nejdřív ověřil, že ji prodejce neukradl a že ji vydavatel měl právo vydat?
Ach jo.
Zadnou knizku by vracet nemusel, protoze niceho se nedopustil. Na vlastneni knihy ani jeji cteni nepotrebuje zadnou licenci.
Někdo poruší zákon, já se díky tomu porušení zákona obohatím
Pokud je vám ta věc prodána za okolností, které nenapovídají, že byla ukradena (např. podezřele nízká cena, prodej na parkovišti nebo v průjezdu), nevidím důvod, proč byste měl být za její koupi trestně odpovědný. Něco jiného je, že vám ta věc bude zabavena a vrácena právoplatnému majiteli a vy se můžete nanejvýš domáhat vrácení kupní ceny po tom, kdo vám ji prodal. V případě nehmotných statků by bylo logické po vás chtít příslušná data smazat a dále nepoužívat. Ale pořád nevidím důvod, proč byste měl být trestně odpovědný.
Zajímavé je, že když nějaká partička pošle nezletilé děti krást a pak
To je ale úplně jiná situace, v takovém případě dotyčný vyvíjí vlastní iniciativu, kterou podněcuje druhého, aby spáchal trestný čin. Pokud se prokáže, že jste opravdu poslal nezletilé krást, pak se ani vzdáleně nebavíme o situaci, kdy jste neměl důvod se domnívat, že je to zboží kradené.
To je přece taky úplně legální obchod, jak má chudák obchodník tušit, že ten 4. mobil za jednu noc za 300 Kč je kradený.
Tak jako tak může být souzen pouze v případě, že mu soud prokáže, že věděl o nelegálním původu. Sám nákup kradeného mobilu trestný není a byl bych zcela zásadně proti tomu, aby tomu tak bylo. Uvědomte si navíc, že dotyčný ani nemusí kupovat přímo od zloděje. Chcete snad, aby si každý, kdo chce koupit jakýkoli použitý přístroj, musel ověřovat kupní smlouvy od všech, jejichž rukama přístroj prošel od výrobce? (Většina z nich by ho navíc poslala právem do patřičných míst s upozorněním, že mu po tom vůbec nic není - a to i kdyby všechny změny vlastníka byly zcela legální.)
Pokud je vám ta věc prodána za okolností, které nenapovídají, že byla ukradena (např. podezřele nízká cena, prodej na parkovišti nebo v průjezdu), nevidím důvod, proč byste měl být za její koupi trestně odpovědný. Něco jiného je, že vám ta věc bude zabavena a vrácena právoplatnému majiteli a vy se můžete nanejvýš domáhat vrácení kupní ceny po tom, kdo vám ji prodal. V případě nehmotných statků by bylo logické po vás chtít příslušná data smazat a dále nepoužívat. Ale pořád nevidím důvod, proč byste měl být trestně odpovědný.Důležitá je ta tučná část. Opravdu stahování filmu zdarma z www.warez.com týden před premiérou nenapovídá nic o tom, že tam ten film byl s největší pravděpodobností zveřejněn nelegálně?
To je ale úplně jiná situace, v takovém případě dotyčný vyvíjí vlastní iniciativu, kterou podněcuje druhého, aby spáchal trestný čin.A třeba "nemáš náhodou film XY, nahraj mi ho" není taková iniciativa?
Pokud se prokáže, že jste opravdu poslal nezletilé krást, pak se ani vzdáleně nebavíme o situaci, kdy jste neměl důvod se domnívat, že je to zboží kradené.Na to už jsem odpověděl v prvním odstavci.
Tak jako tak může být souzen pouze v případě, že mu soud prokáže, že věděl o nelegálním původu. Sám nákup kradeného mobilu trestný není a byl bych zcela zásadně proti tomu, aby tomu tak bylo. Uvědomte si navíc, že dotyčný ani nemusí kupovat přímo od zloděje. Chcete snad, aby si každý, kdo chce koupit jakýkoli použitý přístroj, musel ověřovat kupní smlouvy od všech, jejichž rukama přístroj prošel od výrobce? (Většina z nich by ho navíc poslala právem do patřičných míst s upozorněním, že mu po tom vůbec nic není - a to i kdyby všechny změny vlastníka byly zcela legální.)A do třetice všeho dobrého. Každý se ohání tím, že on nesdílí ale pouze stahuje, což je podle § 30 legální. Opravdu ti všichni netuší o nelegálnosti zveřejnění daného autorského díla? Pokud ano, povede to jen k prosazování DRM, aby bylo možné každému prokázat, že pokud nějaké dílo nebylo digitálně podepsáno, bylo zveřejněno nelegálně.
povede to jen k prosazování DRM, aby bylo možné každému prokázat, že pokud nějaké dílo nebylo digitálně podepsáno, bylo zveřejněno nelegálně.
Jako že v autorském zákoně bude napsáno, že při prvním zveřejnění díla musí být dílo digitálně podepsáno, a patřičný podpis pak musí být připojen ke každé kopii? Takže existenci nepodepsaných zveřejněných děl postavíme rovnou mimo zákon?
"Decriminalizing all non-commercial file sharing and forcing the market to adapt is not just the best solution. It's the only solution, unless we want an ever more extensive control of what citizens do on the Internet."
Každý na to máme diametrálně odlišný názor.
24.3.2009 14:29
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Vztahy v autorském právu by se řídily zákony v zemích autora díla a jeho uživatele.A jak se posoudí, které ze dvou práv má přednost v případě, že autor a uživatel jsou ze dvou zemí, kde není právo shodné? Příklad: v USA je (pokud je mi známo) víceméně legální film či hudbu uploadovat, zato je tam ilegální si i takové dílo stáhnout, u nás je to naopak. Takže by oboje bylo legální nebo oboje ilegální (kdoví, jestli ne nějaký kočkopes mezi tím). A jak se pozná, která varianta je ta správná? Takovéhle míchání několika právních řádů do jednoho nemůže přinést nic dobrého.
24.3.2009 13:12
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
A do třetice všeho dobrého. Každý se ohání tím, že on nesdílí ale pouze stahuje, což je podle § 30 legální. Opravdu ti všichni netuší o nelegálnosti zveřejnění daného autorského díla? Pokud ano, povede to jen k prosazování DRM, aby bylo možné každému prokázat, že pokud nějaké dílo nebylo digitálně podepsáno, bylo zveřejněno nelegálně.
Ono je s podivem, že tam ještě §30 je, když například §43 (místní obdoba DMCA) kriminalizuje i pořízení kopie pro vlastní potřebu z legálně vlastněného originálního audiovizuálního nosiče (MP3 s DRM, DVD s CSS nebo různá „almost“ CD). Nejspíš proto, že §30 tvoří právní základ pro paušální „výpalné“ pro autorské organizace.
DRM je technologie na omezení přístupu k dílu, ne na sledování jeho pohybu. Jejím cílem je znemožnit kopírování nebo znemožnit přehrátí kopie. Naproti tomu technologie, které umožní identifikovat původního majitele každé kopie (digitální vodoznaky, steganografie, generování odlišného kódu) nijak kopírování nebrání. Nahrávací společnosti do nich kupodivu neinvestují.
Problém je v tom neoprávněném šíření, kdy si skoro každý nelegálně zveřejněný zdroj rád okopíruje a odvolává se na §30V podstatě sis odpověděl sám - problém je v neoprávněném šíření, tzn. na straně šiřitele. Bohužel až moc autorů (nebo jejich zástupců) si to neuvědomuje, a než aby soustředili síly proti šiřitelům, pořád dělají tlaky proti uživatelům. To je ale pod licencemi pro JS už úplně offtopic.
24.3.2009 14:23
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
§ 30 asi zůstane, nedovedu si představit, jak by to vypadalo bez něj.
Například britská legislativa nezná fair use kopie. Kopie legálně vlastněného CD do legálně vlastněného MP3 přehrávače, která není posvěcena DRM, je tedy vlastně v Británii nelegální. I když je pravda, že zatím tam v tomto směru nedošlo k žalobě. To se všam může změnit po zavedení kontrol přenosných přehrávačů na letištích.
Nemohl byste si skoro nic vyfotit nebo nakreslit, ofotit si článek z novin, ukázat jej někomu dalšímu -- na všechno by byla potřeba licence.
K tomu to, bohužel, spěje. Bývalo zvykem, že 30 sekund skladby se považovalo za ukázku, a tedy fair use. Dnes už to neplatí, a některé společnosti požadoují poplatky i za 30sekundové ukázky. Dalšího ořezání fair use se můžeme brzy dočkat. Třeba bude jednou potřeba licenční poplatek i za větu: „Vypadá jako Mickey Mouse.“
Problém je jenom v tom neoprávněném šíření, kdy si skoro každý nelegálně zveřejněný zdroj rád okopíruje a odvolává se na § 30, že on už je čistý.
Souhlasím s vámi, že omezení na legální zdroje kopií pro vlastní potřebu v §30 by právní prostředí pročistilo.
Identifikace původního majitele by byla u prodávaných nosičů dost obtížná. A internet nemají nahrávací společnosti rády, tak nebudou investovat do technologií umožňujících šíření přes internet. Navíc by to znamenalo upravovat každou jednotlivou kopii... Já jsem myslel jen něco jednoduchého -- film by byl podepsán a součástí certifikátu by bylo jméno domény, které by prohlížeč porovnal se jménem domény, odkud se stahuje. Pokud by to nesouhlasilo, upozornil by uživatele. Když to tedy ti uživatelé nedokážou poznat sami.
Ano, lisované nosiče tyto technlogie neumožňují. Jenže certifikáty v souboru lze poměrně snadno odstranit, stejně tak jako překonat DRM, a máte obět jen holou anonymní kopii. Použití pokročilejších technik, kdy je binární podoba každé kopie výrazně odlišná, již nabízí neodstranitelnou identifikaci. Je zajímavé, že tyto technologie se šíří v jiných oborech (kopírky, papírenství…), ale ne v hudbě a u softwaru.
Například britská legislativa nezná fair use kopie.A co třeba ona kopie článku, fotografie budovy apod.? Jinak pokud vím, britské autorské právo se (ostatně, jako spousta jiných věcí) podobá více americkému než kontinentálnímu. I když jsou také v EU, takže nějak kompatibilní to být musí.
K tomu to, bohužel, spěje. Bývalo zvykem, že 30 sekund skladby se považovalo za ukázku, a tedy fair use. Dnes už to neplatí, a některé společnosti požadoují poplatky i za 30sekundové ukázky. Dalšího ořezání fair use se můžeme brzy dočkat. Třeba bude jednou potřeba licenční poplatek i za větu: „Vypadá jako Mickey Mouse.“Bohužel si za to lidi mohou sami. Kdyby se normálně uznalo, že masové šíření děl z nelegálních zdrojů přes internet je něco, s čím se v původních zákonech nepočítalo, a tuhle díru je potřeba zalepit, mohlo by vše fungovat dál. Když se ale z autorského práva dělá džungle, reálně hrozí, že až se někdo pokusí v té džungli udělat pořádek, vezme za své spousta práv, která teď máme.
Jenže certifikáty v souboru lze poměrně snadno odstranit, stejně tak jako překonat DRM, a máte obět jen holou anonymní kopii.Mně šlo jen o tu průkaznost toho, zda uživatel věděl či nevěděl, že jde o nelegální zdroj. Uživatel by si nainstaloval rozšíření do prohlížeče nebo přehrávače, které by ho upozornilo, pokud by stahoval obsah bez podpisu, s podpisem neodpovídajícím doméně nebo s podezřelým podpisem -- stejně jako ho dnes varuje, pokud přistupuje na webové stránky bez certifikátu (klasicky přes HTTP, i když to je jen "varování" bílým adresním řádkem, protože je to naprosto běžné), nebo pokud doména v certifikátu nesouhlasí nebo nebyl certifikát vydán důvěryhodnou autoritou. Kdo by nechtěl, nemusel by takový plugin používat nebo by jeho varování mohl ignorovat -- pak by se už ale nemohl vymlouvat, že nemohl vědět, že je zdroj nelegální; s použitím pluginu by to vědět mohl. A k tomu vůbec není potřeba měnit zákony, to může fungovat zcela na dobrovolné bázi, může to jako první vyvinout a standardizovat kterýkoli výrobce prohlížeče. Na straně zákona je potřeba pouhá "maličkost" -- explicitně postavit mimo zákon volné užití nelegálního zdroje.
Jenže vy od začátku prosazujete, že by měl být trestný jakýkoli nákup (získání) nelegálně držené hmotné nebo nehmotné věci, a to bez ohledu na to, zda nakupující věděl - nebo dokonce i jen měl důvod se domnívat - že ten, kdo mu ji prodává (poskytuje), ji nenabyl legálně.
musím mít minimálně velmi silné podezření na to, že byl zákon porušen,
stahuje autorské dílo z evidentně nelegálního zdrojeMyslel jsem, že je to dost jasné. Pokud ne, zopakuju to zde explicitně ještě jednou: vadí mi pouze to, kdy se volným užitím zlegalizuje nelegálně šířené autorské dílo, u kterého onen koncový uživatel ví nebo má důvodné podezření, že autorské dílo je zveřejněno nelegálně. V případě toho bazaru bych do toho provozovatele bazaru namočil v případě, kdy on nakupuje za podezřelých okolností (od toho samého člověka osmý mobil za noc za 5 % původní ceny asi nebude normální případ). Ale to už je zcela mimo tuto diskusi. U toho nelegálního sdílení je to úplně průzračný případ: z toho netěží ten, kdo dá k dispozici film na internetu, ale až ten koncový "stahovač". A pokud ten na celé věci nemůže prodělat, samozřejmě se to nepodaří nikdy zastavit. A dnes nejen, že nemůže prodělat, on vždycky vydělá -- i když úřady chytnou a odsoudí onoho "zloděje", tomu koncovému "stahovači" jeho kopie pořád zůstane. Nasadit tak vysoké tresty, aby si každý nelegální zveřejnění díla radši rozmyslel, není reálné. Stejně je to právě i s těmi překupnickými bazary nebo sběrnami surovin. Dokud je to hra, ve které bazar nebo sběrna může přinejhorším remizovat a jinak běžně vyhrávat, a nemůže prohrát, bude ten problém trvat dál.
Se divim, ze se pustil jen do javascriptu. Vzdyt i samotne html stranky by meli mit licenci!Nejsem pravnik, ale pokud je nejake nesoftwarove dilo zverejneno (coz u nijak nezabezpecene a volne pristupne stranky v HTML jiste plati), jeho prijemci zadne licence a podobne pravncike vymyslenosti resit nemusi, vse jde na vrub zverejnovatelel. Dovedeno do extremu, clovek by nakonce potreboval licenci i na vlastnicvy usi a oci
A neco do pranice: Autorsky zakon nijak definuje termin pocitacovy program, pri vhodne definici (napr. jsou to data ktere, ridi(ovladaji) chovani pocitace), lze i HTML opvazovat za program
Pokud do toho postscriptu nebo TeXu vlozis nejakou dusevni programatorskou invenci, tak to jednoznacne program, pro ktery podle AZ plati zvlastni paragrafy. Pokud ne (nechas si to vygenerovat nejakym programem), tak je to jen graficke nebo literarni dilo, Tobe to jako program zakon chranit nebude. Chrani to ale tem, kteri ta makra vytvorili.
Docela by me ale zajimalo, jake vsechny licence maji ruzna TeXovska makra. Aby se pak treba (priklad!) neukazalo, ze pouzita GPL makra jsou nekompatibilni s GFDL manualem napsanym v TeXu.
RSM proste bodnul do poradneho vosiho hnizda.
Ale s touhle hranici nema zakon problem. Jiste, u soudu se muzeme prit, zda to ci ono jiz byla ta dusevni invence, ale mezi programem a daty je stale zcela jasny rozdil. Nevim, jak bys chtel vytvorit dilo, ktere by mohl byt soudem povazovan za program, a pritom nepouzit nejaky ten cyklus a/nebo podminku. A to jsou preci jasne znaky toho, ze jde o program.
Ale s touhle hranici nema zakon problem.
A to je právě chyba.
ale mezi programem a daty je stale zcela jasny rozdil
Jak jsem upozorňoval výše, není.
Nevim, jak bys chtel vytvorit dilo, ktere by mohl byt soudem povazovan za program, a pritom nepouzit nejaky ten cyklus a/nebo podminku.
V PostScriptu mám podmínky a cykly, v TeXu mám podmínky a cykly. Možná i v PDF, ale tím si nejsem úplně jistý. Dokonce i dinosaurus jako MOD měl jakousi formu cyklů. Stavíte se ke každému postscriptovému (a možná i PDF) souboru, který najdete na webu nebo dostanete mailem, jako k programu a odmítáte si ho prohlížet nebo tisknout, dokud se neseznámíte s jeho licencí?
Proc by to mela byt chyba?
Ale to se prave mylis....
Ano, v PS a TeXu je mas. Jenze graficke dilo ve svem popisu (a soubor instrukci rikajicich, jak to dilo vytvorit) klidne muze obsahovat programatorske konstrukce, presto to nebude software. Dilo neni rovno jeho reprezentaci.
Ne, prohlizim si ho a tisknu uplne v klidu, nebot to neni programatorske dilo a nemam zadny duvod ho za nej povazovat. Ctu a tisknu, tedy uzivam literarni nebo graficke dilo, nikoli program. U JavaScriptu na strankach ale casto vyuzivam jeho softwarove funkce primo - klikam na rozhrani, vyplnuju a nechavam zpracovavat udaje apod.
Stejný TeXový zdroják může generovat diametrálně odlišný výstup podle vstupu od uživatele. Jeden postsriptový soubor může také ve výsledku vést na graficky velmi odlišné bitmapy. Dá se pak ještě mluvit o reprezentaci grafického díla?
Program nedělá programem to, jestli za běhu interaguje s uživatelem. Spoustu programů za běhu nijak neovládáte a přesto jsou to programy.
Tak nevim. Nejprve pises, ze poskytuji odlisny vystup podle vstupu od uzivatele a pak, ze nemusi interagovat s uzivatelem...
Jiste, muzes v TeXu i PS napsat programy. A pak to bude program, pokud to jako program bude vyuzivano. Samotny popis, jak vytvorit dilo, neni tim samym dilem.
Tak nevim. Nejprve pises, ze poskytuji odlisny vystup podle vstupu od uzivatele a pak, ze nemusi interagovat s uzivatelem...
Každé byla reakce na jinou část vašeho příspěvku. Ale celé je to pořád o tomtéž: neexistuje žádná ostrá hranice mezi programem a daty a formáty jako PostScript nebo TeX to velmi dobře demonstrují.
Jiste, muzes v TeXu i PS napsat programy. A pak to bude program, pokud to jako program bude vyuzivano. Samotny popis, jak vytvorit dilo, neni tim samym dilem.
A kde přesně leží ta hranice? Jak se přesně pozná, co už je program a co ještě ne?
Divas se na to jako na literarni dilo? Pak je to literarni dilo. Divas se na to jako na program - tedy sadu instrukci, jak zpracovat nejaka data? Pak je to program. Nehledej v tom nejakou vedu.
Jiste, muzes v TeXu i PS napsat programy. A pak to bude program, pokud to jako program bude vyuzivano. Samotny popis, jak vytvorit dilo, neni tim samym dilem.A kde přesně leží ta hranice? Jak se přesně pozná, co už je program a co ještě ne?
Milé děti, dnes navštívíme Národní technické muzeum, kde si prohlédneme vydařené implementace správy paměti. Protože se jedná o literární dílo, můžete si je prohlížet a opisovat do sešitu bez licence. Dávejte dobrý pozor, pak z toho budeme psát písemku. Ale ať vás nenapadne citované pasáže cpát do počítače a spouštět je. To je nelegální a hrozí za to ředitelská důtka!
bez cyklu... bez podminky ... treba "Hello world" ? Muhehe.
Osobne jsem si v dobach nerozvazneho mladi (era msdosu na 286/386 ) udelal graficke kreslitko, jehoz moznosti ulozeni dat byl export do assembleru. Proste rutina sestavajici z nejakych add a mov (zadne cykly, podminky)... strasne (Ale na svuj ucel (transparentni sprite) rychle) ... generovalo to cele baliky kodu. Jednalo se o data nebo program (vetsi cast)? 
Jestli se Ti u nejakeho soudu povede prokazat, ze Hello world je program hodny autorskopravni ochrany, tak pak klidne jo. Do te doby to klidne muzes povazovat za program, ale rozhodne ne za program chraneny AZ.
Pokud v tom byla spetka invence, tak to jiste program hodny ochrany byl. Neber ty cykly a podminky dogmaticky. Nicmene predpokladam, ze bys u soudu s tim obskurnim datovym formatem nejspis neuspel, padlo by to jakmile by protistrana vysvetlila, o co vlastne jde.
Jina vec samozrejme je, zda si vubec program zaslouzi jinou ochranu nez jina dila. Ale to je zcela jina debata.
To snad nie. Licencia samozrejme, aby bol kod nejako chraneny, ale na zaklade licencie sa rozhodovat ci si ten javascript spustim ale nie je chytene za vlasy ... :(
Nie, nie, RMS mal v poslednej dobe niekoľko podobných "periel", takže sa netreba diviť
A v čem se podle Tebe liší běh programu v prohlížeči od běhu programu v OS? U toho druhého naprosto běžně odsouhlasuješ licenci. A protože RMS vidí, že v javascriptu by v budoucnu mohlo být napsáno téměř kompletní programové vybavení, tak chce, aby zde platila stejná pravidla. Musím souhlasit, návštěvník by měl mít možnost odsouhlasit podmínky, za kterých mu v prohlížeči kód poběží. Ideální by bylo, aby ke každému JS kódu byl připojen licenční soubor a ty si mohl mít v prohlížeči seznam licencí, se kterými defaultně souhlasíš. To by nutilo vytvářet tvůrce JS kód u kterého by řekli, tento kód je k volnému užití. Předešlo by se do budoucna hodně problémům. Zatím to nikdo neřeší, zatím.
23.3.2009 11:03
Algi | skóre: 1
| blog: Sinner
Uživatele ale zajímají i jiné věci než jen právo užít či neužít. To, že jej nezajímá, zda je kód svobodný či nikoliv není pravda. U svobodného kódu mám možnost tento kód znovu použít a nebýt tak vázán na jedoho provozovatele služby. Např. budu mít k dispozici dvě JS knihovny na manipulaci s daty, které dělají to stejné (nebo dvě různé služby). Chci mít možnost si vybrat tu svobodnou, tu o které vím, že ji někdo jiný může vzít a upravit, u které vím, že ji mohu vzít já, zdokonalit a vrátit provozovateli.
Já myslím, že tady je zapotřebí si uvědomit, že JS _JE_ program. Pokud budeme rozporovat potřebu informace o licenci u JS, pak musíme nutně rozporovat potřebu informace o licenci u jakéhokoliv jiného software. A určitě lze celou problematiku zpracovat tak, aby uživatele neobtěžovala. Není třeba se nad RMS podivovat, vidí dopředu, vidí konvergenci prohlížeče a OS a snaží se bojovat za svobodný SW. Teď bude opět prohlašován za podivína a za pár let, až proběhne pár soudních procesů ohledně licencí JS knihoven mu dají za pravdu.
23.3.2009 12:37
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Uživatele ale zajímají i jiné věci než jen právo užít či neužít.No to by me zajimalo. Co tak asi bude zajimat Pepu Novaka, ktery prisel z prace a otevrel si svoji oblibenou stranku, zrovna naladovanou skriptama.... Co si tak jako predstavujete, ze by se ho prohlizec/stranka meli zeptat a pro si myslite, ze by takove preruseni mel chtit tolerovat?
24.3.2009 08:43
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Uživatele ale zajímají i jiné věci než jen právo užít či neužít. To, že jej nezajímá, zda je kód svobodný či nikoliv není pravda.Samozrejme, ze to je pravda. Tedy asi tak v 99 % pripadu. Uvedomte si, ze to, co tu pozadujete, je relevantni pro extremne maly vzorek populace a ze vetsine lidi by to jen a pouze ztizilo zivot. Zadnou hodnotu by jim to neprineslo. Kdyz mam zajem ten JS znovupouzit, tak potom si sam iniciativne zjistim licencni podminky. Nevidim duvod, proc bych mel na kazde strance s par radky JS pri kazde zmene stahovaneho skriptu odsouhlasovat nejakou licenci, kdyz pravo na spusteni mam z principu vzdy a to spusteni je vse, co v drtive vetsine pripadu chci s tim skriptem delat.
V 99% případů by licence JS byla uživatelem defaultně předem odsouhlasena v prohlížeči a žádnou zátěž pro uživatele by to nepřineslo. Chce to hledat způsoby.
23.3.2009 11:25
Amarok | skóre: 33
| blog: blogoblog
Zabyvat se ciste licenci Javascriptu je naprosto nesmyslne pokud nejde o opravdu ciste javascriptovy program
Hodně zjednodušujete, existuje spousta JS knihoven, které svou vlastní licenci mají, RMS jen chce, aby o té licenci věděl i koncový uživatel knihoven. Je to legitimní, mne jako uživatele to zajímá, ať se jedná o OO.org (GPL) nebo Zimbru (YPL), chci si službu vybírat podle toho, jak přispívá do open-source.
A pozadovat aby byl javascript distribuovan v citelne podobe je naprosto mimo realitu. Ty rozdily v objemech prenesenych dat jsou naprosto enormni.
Stejně jako lze distribuovat zdrojový kód jakéhokoliv jiného SW, lze distribuovat i zdrojový kód JS v čitelné (neobfuskované) podobě. Co je na tom nepochopitelného? Spíše mi připadá, že kdo chce hledá způsoby, kdo ne, hledá důvody. Nejde o to, aby se vždy přenášela neobfuskovaná podoba, ale aby tato podoba byla k dispozici.
Na co mi je ale citelna verze javascriptu kdyz je to jenom front-end nejakeho uzavreneho systemu?
To jsou spojené nádoby. Ano, máte pravdu. Knihovna může být frontendem uzavřeného systému. Anebo nemusí být jen frontendem, nebo nemusí být systém uzavřený. Nebo se může jednat o kompletně samostatnou JS aplikaci běžící v prostředí prohlížeče, těch možností je milión a v zásadě jste poukázal na ten hlavní problém, že totiž nemusí být vůbec zřejmé zda je nutné uživatele seznámit s licencí použitého JS. Z nejistoty ovšem nakonec vytěží právníci a uzurpátoři práv, nakonec se stane to co se stalo s MP3, GiFFem apod. prostě přijde někdo a začne poukazovat na svá zcizená práva a nikdo mu nebude sto odporovat, protože v tom bude panovat nejistota. A z nejistoty nikdy nebude těžit uživatel, ale ten kdo si práva přisvojí dříve, stejně jako je to s pozemky na měsíci Ta nejistota nyní vyhovuje, umožňuje, že nikdo nemůže ukázat prstem a říci, pozor, tahle služba je nesvobodná a vaše data nejsou v bezpečí.
Hypoteticky nějaká služba se rozšíří a bude v JS implementovat dešifrovací funkci pro zpracovávaná data (např. nahrajete fotografii, pomocí služby upravíte, ale upravenou už si můžete stáhnout jen za peníze - nebo jak bývá zvykem, nyní zadarmo a v budoucnu najednou za penízky). Reverzní inženýrství je leckde nezákonné, vy tedy nebudete mít možnost algoritmus funkce zjistit. jedinou možností bude ten kus JS vzít a použít. Otázka zní, máte na to právo? Vaše data k Vám jdou v nečitelné, zkriplené podobě a vy nebudete moci použít ani vyrobit jiné dekriplítko, než to původní. To ale nemusí být k dispozici. Proto by měl uživatel explicitně vědět, že tato služba používá uzavřenou licenci JS knihoven, a co s sebou tento fakt může nést za riziko.
Snaha RMS je mi proto sympatická, IMHO se snaží předejít problémům, ke ketrým v budoucnu stejně dojde. Opět podotýkám, pro uživatele to nutně nemusí být otravné.
Zkuste se na to podívat optikou RMS. Celý život bojuje za free software. Teď vidí, že JS se emancipuje, a že dokonce existují i plány postavit nad ním komplet prostředí (tuším poslední aktivita Palmu). Tzn. upozorňuje, pozor na JS, možná vypadá nevinně, ale zdaleka tak nevinný být nemusí a v budoucnu na 100% nebude. I zde přijdou na řadu otázky licence a otevřenosti řešení. Že se dnes v mnoha případech jedná o frontend k serverové aplikaci je pravda, stejně jako, že v mnoha případech vypadá nesmyslně samotnou licenci JS řešit.
24.3.2009 14:50
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
A v čem se podle Tebe liší běh programu v prohlížeči od běhu programu v OS?
+1 Nové formy aplikací (Web 2.0...) si žádají i nová řešení v oblasti licencí a práva. Doteď nám stačilo zobrazovat HTML stránky, které byly chráněny autorským právem (i když autor žádnou licenci nedeklaruje), ale teď se jedná o spouštění nějakého programu na straně uživatele (byť v prohlížeči).
a ty si mohl mít v prohlížeči seznam licencí, se kterými defaultně souhlasíš
To mě taky napadlo -- docelarozumné řešení, člověk by nemusel nic odklikávat, jen by si nazačátku označil licence, se kterými v případě JS na webu souhlasí.
To by nutilo vytvářet tvůrce JS kód u kterého by řekli, tento kód je k volnému užití.
Spíš bude potřeba nová licence, která právně podchytí současný zvykový stav -- javascript si v rámci dané stránky můžeš stáhnout a spustit (což se rozumí samo sebou, jinak by tam autor ten javascript nedával), ale nemůžeš si tento kód kopírovat jinam, protože tím bys kradl autorské dílo -- je to stejné, jako kdybys ukradl autorovi text a zveřejnil ho na svém webu (a získal tím popularitu a např. zisk z reklam, zatímco původní autor by o ně přišel).
Spíš bude potřeba nová licence, která právně podchytí současný zvykový stav -- javascript si v rámci dané stránky můžeš stáhnout a spustit (což se rozumí samo sebou, jinak by tam autor ten javascript nedával), ale nemůžeš si tento kód kopírovat jinam, protože tím bys kradl autorské dílo -- je to stejné, jako kdybys ukradl autorovi text a zveřejnil ho na svém webu (a získal tím popularitu a např. zisk z reklam, zatímco původní autor by o ně přišel).
Ještě obtížnější problém představuje HTML soubor, který vkládá obrázky z cizích webů.
Cítím, že vystavovat takovou stránku není morálně v pořádku. Ale kde je bod, kde zákon říká, tohle se nesmí?
24.3.2009 16:05
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Tohle vidím jako čistě morální problém. Ano, není to slušné. Ale nějakou snahu o podchycení tohoto nešvaru zákonem bych viděl jako tragédii. Je celá řada věcí, které jsou nemorální, ale není dobré je formalizovat pomocí zákonů. Třeba se časem dočkáme rozšíření do prohlížečů, které uživatele upozorní na tímto způsobem kradené obrázky (Načítané z jiné domény. Nebo by šlo k metadatům obrázku přidat doménu/regexp url, ke které přísluší a na které by se měl výhradně zobrazovat).
No nezapomínej na to že GNU hnutí bylo vytvořeno pro to, aby se vytvořil totálně svobodný prostor
..a rozšířil ho i tam kde ho není potřeba :)
Pokud totiž nebudeš se principiálnímy základy gnutí GNU souhlasit vždicky mužeš odejít a používat uzavřený soft.Když nesouhlasím se "principiálnímy základy gnutí GNU" tak nemám jinou možnost, než používat uzavřený software? Co je to za blbost?
Dlouho jsem si myslel, ze RMS je magor. Ale kdyz me prave veci, na ktere RMS upozornuje, zacaly stat docela dost penez, prestal jsem si to myslet. Ten chlap vi moc dobre, co rika.
Vi to moc dobre. Jenze lidi si to nechcou nechat vysvetlit. Vzdycky je jednodussi rict je to magor, co hleda vsude spiknuti a ignorovat to. A pak az zpetne videt, co si muzou dovolit korporace, ktere maji vsechno a co zbyde na laika, ktery musi poslouchat. A diky vecem jako flash, binarni drivery a podobne je tu hodne lidi, kteri na licenci stale kaslou, protoze jich se to netyka. Az bude videt, kam to dospelo, bude uz pozde.
23.3.2009 14:07
Amarok | skóre: 33
| blog: blogoblog
Mám pocit, že RMS začíná překračovat míru.
Ale jen houšť a větší kapky. Je třeba věci dohnat do extrému, asi tak jako dobře míněná ochrana přírody se extrémismem totálně zesměšnila „ekoterorismem“. Jen ať to pořádně RMS přežene, vedlejším efektem bude zesměšnění open source a „svobodného sw“ úplně stejným způsobem.
Ona je to stejně sranda. Z jedné strany autorské organizace snažící se o drakonické tresty za stáhnutí písničky, ze druhé strany RMS snažící se o co největší svázání sw i ostatního právními licencemi. Náhodou je to docela dobré divadlo.
Ale za RMS jsem velmi rád, díky jeho osvětě jsem zjistil, že řada profesionálních vývojářů začíná GPL velmi odmítat, ač se dřív GPL nebála.
Jak konkrétně se RMS snaží "o co největší svázání sw i ostatního právními licencemi"? Zase už blábolíte, astrologie vám leze na mozek ...
Za RMS jsem velmi rád, díky jeho osvětě jsem zjistil, že řada profesionálních vývojářů začíná GPL přijímat, ač se dřív GPL bála.
Vidím, že ubožáci, co když nemají argument, tak mi to osolí astrologií stále existují. Jo, to jste mě sestřelil.
RMS cpe GPL naprosto všude, a navíc v GPL utahuje šrouby (viz GPL 2 -> GPL3).
Já osobně vidím spíš odliv od GPL. Zejména je to dosti vidět na stagnaci řady GPL projektů, protože lidé chtějí méně investovat do GPL, který je pak jako vývojáře omezuje.
Já si myslím, že uměřená snaha, jako to co dělá RMS by nebyla špatná. Ale musela by být uměřená.
Jenže já nesouhlasím s tím, že celý svět má být GPL. A jako vývojář už vůbec ne. Zároveň, když už si zvolím GPL, rád bych, aby ta licence zůstala stejná. Nedávno jsme byli svědky prosazování GPL3, která je restriktivnější, než GPL2. Příště Stallmann iniciuje GPL4, kde ještě více utáhne šrouby. Zároveň ještě mnohem delší, takže text nějaké GPL5 pak už se bude vydávat jako samostatný zákoník.
GPL bude čím dál větší problém, myslím si. GPL je problém spojit s komerčním sw, s patentovaným sw, dále s jakýmkoli kusem sw, ke kterému nemáte práva jej zveřnit, či hromadně darovat. Dále co jsem sledoval, už je poamlu problém nechat GPL sw digitálně podepsat a odmítnout nepodepsaný sw, pokud máte nést za zařízení záruky. A omezení budou jedině přibývat.
Myslím, že firmy si GPL problémy začínají uvědomovat. Například MySQL přechod na GPL stál málem existenci, a byla honem rychle nucena PHP projektu, který není GPL dát výjimku (a přiznejme si, že pokud by PHP v budoucnu neumožnilo MySQL, a našla se za MySQL náhrada, tak by to pro MySQL byla velká rána, pokud by to vůbec přežilo). Qt bylo přelicencováno na LGPL. OpenOffice se tvrdě brání tomu, aby jakýkoli příspěvek do kódu přibil její licenci na nezměnitelnou GPL. Řada projektů licencuje už několika licencemi ve smyslu: Chcete-li, používejte si GPL, ale jinak jsou tu volnější licence, a vždycky budou.
Vidím, jak stagnuje projekt Scribus a Inkscape, obojí GPL. Inkscape tvrdě shání vývojáře, ale jednak dobrých C++ programátorů je málo, a je jich čím dál méně s tím, jak se zmenšuje význam C++, a druhak, jsou čím dál méně ochotnější přispívat do GPL. C++ je totiž docela pracný jazyk, a když už si třeba naprogramuji velkou a užitečnou knihovnu, chci si jí třeba použít ve svém komerčním projektu, ale ouha, s GPL to nejde. Zvláště ne, pokud navazuji v týmu na jiné GPL vývojáře. Takže proč bych tu energie vůbec investoval, když mě za to neplatí a platil si tak vlastní řetěz na spoutání?
Ono něco jiného je třeba Python, nebo Java, nebo podobné, kde vývoj jde poměrně rychle, a dát chvíli času pro GPL a rozloučit se s tím není takový problém. Stejně tak jako malý prográmek v C, nebo C++ také není nic, co by se nedalo darovat v GPL, kdykoli si to napíšete znovu.
Ale nemám nic proti GPL, pokud se GPL fanaticky nevnucuje. Pokud chce někdo GPL programy psát, nechť tak činí.
To vsechno jsi precetl z hvezd?
Další kretén.
Myslis, ze to s tim spamovanim pan astrolog tady prehani?
Jenže pan Astrolog, žádné věcné příspěvky nenabízí. Akorát ostaní uráží. Nevšiml jsem si, že by ho někdo nazval kreténem - narozdíl od něj... Takže to spíš přeháníte vy. I když je mi známo, že s jeho názory sympatizujete, takže se vám nedivím, že se jej zastáváte.
Jenže pan Astrolog, žádné věcné příspěvky nenabízí.
Pan Ponkrác, jakkoli s ním mnohdy zásadně nesouhlasím, v této diskusi předložil podstatně věcnější příspěvky než výrazná většina jeho oponentů. V případě oponenta s nickem Jirka, na něhož jsem reagoval, je ten rozdíl přímo propastný.
A jak chces reagovat na manipulace, lzi, polopravdy a prani? Nijak ho nenapadam. Pouze se ho ptam, jestli to vsechno vycetl z hvezd. Vzhledem k tomu, jaky je to blabol, nedivil bych se. Presne to totiz odpovida astrologickym blabolum.
Ze je astrolog jsem se nedovedel jinde, ale tady. Cpe to do kazdeho prispevku.
Vztah pana astrologa k GPL take nesouvisi s diskusi o potrebe informovat uzivatele skriptu na webove strance o licenci.
C++ je totiž docela pracný jazyk, a když už si třeba naprogramuji velkou a užitečnou knihovnu, chci si jí třeba použít ve svém komerčním projektu, ale ouha, s GPL to nejde.
Uvedomujete si, ze kdyz jste autorem nejakeho dila, tak muzete licenci menit kdykoli bez ohledu na to, pod jakou licenci jste jej vydal drive?
Jinymi slovy, pokud jste naprogramoval knihovnu a vydal pod GPL, nic vam nebrani k tomu ji relicencovat pod Public Domain.
Z vasich komentaru mi prijde, ze vyvojari jsou podle vas tupe ovce, kteri nevi, co ktera licence znamena a proto poslouchaji RMS. IMHO si jsou vyvojari dobre vedomi toho, jak sve dilo licencuji a nesou podle toho nasledky. Proc furt musite dokazovat, jak je GPL spatna, kazdy vyvojar at se rozhodne sam, kterou licenci pouzije.
Uvědomujete si, že žádný člověk na světě, pokud z toho neudělá dlouhodobé dílo, nemá moc šancí, především času naprogramovat sám něco většího?
Problém je, že třeba linux kernel, Firefox, nebo GIMP, Inkscape, či další těžko mohou být dílem jedhoho člověka. Není to sice zcela vyloučené, ale pak tomu musíte věnovat opravdu velmi mnoho času často léta v kuse. A i takový projekt používá knihovny a další věci, takže i tak je to velmi málo pravděpodbné.
Já přeci nic nedokazuji, já jsem o GPL neřekl jedinou nepravdivou větu. Pokud jsem někdy o GPL lhal, tak se s tím, můžete o tom diskutovat.
Ohledně třetího odstavce (jejích prvních dvou vět): Vaše dojmy a pocity Vám neberu, ale nepleťte si je s pravdou, ani je nevydávejte za pravdu.
Uvědomujete si, že žádný člověk na světě, pokud z toho neudělá dlouhodobé dílo, nemá moc šancí, především času naprogramovat sám něco většího?
Pokud projekt neni vas, nechapu, jak si muzete stezovat na to, ze jej nemuzete pouzit [zneuzit] ve vasem komercnim projektu? Kamarad vam pujci auto, ale tezko vam dovoli, abyste s nim zacal provozovat taxi sluzbu.
Já přeci nic nedokazuji, já jsem o GPL neřekl jedinou nepravdivou větu. Pokud jsem někdy o GPL lhal, tak se s tím, můžete o tom diskutovat.
Narkl jsem vas snad ze lzi? Neobjektivita nemusi byt nutne lez, staci citovani jednostrannych faktu.
Ohledně třetího odstavce (jejích prvních dvou vět): Vaše dojmy a pocity Vám neberu, ale nepleťte si je s pravdou, ani je nevydávejte za pravdu.
Z vasich komentaru mi prijde...
Vydavam je snad za pravdu? Stale si cosi domyslite ...
Pokud tedy popirate zacatek tretiho odstavce, pak nechapu, proc mate potrebu v kazdem druhem prispevku hazet spinu na GPL. Je to snad klasicke provokacni tema (jako Jardikovo HDMI) nebo vam snad nekdo s pouzitim GPL ublizil? Taky nektere licence nemam rad a GPL se urcite nehodi na vsechny pouziti, ale ze bych na to musel narazet v kazdem druhem postu, to ani ne ...
23.3.2009 18:09
Amarok | skóre: 33
| blog: blogoblog
Zároveň, když už si zvolím GPL, rád bych, aby ta licence zůstala stejná. Nedávno jsme byli svědky prosazování GPL3, která je restriktivnější, než GPL2.Ano, o tom to prece je. Licence se musi chranit, a nesmi se nechat podkopavat. Znate vubec duvod vydani 3. verze?
GPL bude čím dál větší problém, myslím si. GPL je problém spojit s komerčním sw, s patentovaným sw, dále s jakýmkoli kusem sw, ke kterému nemáte práva jej zveřnit, či hromadně darovat.To jste pochopil naprosto spravne :) To je prece smysl cele GPL, chapete to? Tak nevim, o cem porad diskutujete. Kdo to z nejakeho duvodu neakceptuje, tak proste musi pouzit jinou licenci.
Myslím, že firmy si GPL problémy začínají uvědomovat. Například MySQL přechod na GPL stál málem existenci, a byla honem rychle nucena PHP projektu, který není GPL dát výjimkuZatímco kdyby bylo MySQL pod closed source licencí, tak by bylo zcela jistě stejně populární jako teď.
Qt bylo přelicencováno na LGPL.A fakt, že byl mezitím Trolltech koupen Nokií, pro kterou není Qt jediným zdrojem příjmů, na to, podle všeho, neměl vůbec žádný vliv.
OpenOffice se tvrdě brání tomu, aby jakýkoli příspěvek do kódu přibil její licenci na nezměnitelnou GPL.Stejně jako jakýkoli jiný projekt, který není GPL. Kód pod GPL mi nevezmou do Xorg, Eclipse, Netbeans, Mozilly, ... A rovněž tam nevezmou proprietární kód. A naopak do Linuxu se nedostane CCDL kód. Divné to připadá snad pouze vám.
Vidím, jak stagnuje projekt Scribus a Inkscape, obojí GPL.Přidal bych ještě do seznamu Gimp, kde se do jádra dost dlouho vůbec nezasáhlo a gegl byla velká změna po docela dlouhé době. Ale zcela určitě existuje hromada lepších grafických programů pod svobodnější licencí, kde se s vývojáři dveře netrhnou. Akorát jsem o nich neslyšel, takže tu jaksi vaše teorie, že se na nich nepracuje kvůli jejich licenci a nikoli proto, že udělat grafický editor je složitější, než stopadesátý CMS v PHP, nepatrně pokulhává.
Ono něco jiného je třeba Python, nebo Java, nebo podobné, kde vývoj jde poměrně rychle, a dát chvíli času pro GPL a rozloučit se s tím není takový problém.Zvláštní pak na tom je, že zrovna v Java světě se GPL prakticky nepoužívá.
Zas tak cerne bych to nevidel. A ac sam vydavam sve programy pod GPL, ci prispivam do (nejen) GPL kodu, tak se mi ideologie RMS nelibi, protoze me jako vyvojare diskriminuje a chtel by mi odeprit svobodnou volbu licence na me vlastni programy.Prosímtě - jak GPL omezuje Tvoji svobodu zvolit si licenci pro své vlastní programy? Pokud je program Tvůj vlastní, můžeš mu dát licenci, jakou chceš, i pokud jsi jej už na GPL licencoval. Akorát Ty asi mluvíš o programech, které obsahují i kód někoho jiného, že? V tom případě ale nenadávej na zlou GPL, ale na to, že jsi se nedomluvil s ostatními autory na lepší licenci. Že se neznáte nebo nemáte možnost to probrat? Za to GPL nemůže. A že si původní autor programu vybral licenci, jaká se mu líbila, to je zase jeho svobodná volba - na tom se nic nemění ani tím, že Tobě se pak ten program začal líbit.
Já jsem se vás ptal na argumety, ale žádné jste nepředložil, jako obvykle. RMS se nesnaží nic svazovat licencemi (jak se nám snažíte podsouvat), licence existují a RMS jich v nejmenší nezbytné míře využívá k ochraně svobodného software.
RMS není fanatik. Fanatik jste vy. Neopemenete jediný příspěvek o RMS nebo GPL, abyste RMS označil za fanatika nebo jej jinak očernil a abyste házel špínu na GPL. Argumenty nepředkládáte žádné, jen vágní formulace jak je GPL špatná, jak od ní vývojáři odcházejí, jak RMS cosi vnucuje, etc. Což ovšem není fakt, jen výplod vašeho mozku, který cpete naprosto všude.
Fakt, že se zabýváte astrologií, je jen taková třešnička na dortu.
Pane, Vy jste značně nedospělý jedinec. Stačí mi tam poslední věta. Zabývám se astrologií, baví mě to, a co? Chcete mi za to nasadit svěrací kazajku?
Jakmile se člověk dotkne Vašeho Boha, tj. RMS, přestáváte přemýšlet.
Mimochodem, kdybyste se trochu uklidnil, cvaknul si něco, aby Vám tak neruplovaly nervy, a případně si lupnul antidepresiva, tak byste zjistil, že jsem ve svém příspěvku RMS fanatikem nenazval.
Jednak astrologie není můj Bůh. Což poznáte třeba tak, že nikoho do astrologie nenutím, ani nikoho nenazývám fanatikem, když se o astrologii otře. Je mi to fuk.
Já se čertím jenom kvůli ubožákům a lidem, kteří se mě snaží shodit tím, že dělám astrologii. Nic více, a nic méně. A i tak je mi to fuk, protože lituji lidi, kteří hledají bič na druhé, protože sami mají nízké IQ a nic jiného, než osobní výpady neumí. Je mi jich fakt líto.
Pro mě za mě se o astrologii otírejte jak je Vám libo.
Je rozdíl něco dělat a zajímat se o to, a nebo být fanatik s vygumovanou palicí. U mě fanatismus ani u astrologie nenajdete. Klidně se o astrologii otřete, nechá mě to chladným.
Já se nečertím kvůli astrologii a nikdy jsem se nečertil.
Možná Vám uniká ten drobný rozdíl mezi útokem na člověka a útokem na astrologii, ale je v tom dosti podstatný rozdíl.
Warning. Troll in conjunction with Neptune. Don't feed. :-/
Možná jste RMS výslovně nenazval fanatikem v tomto vlákně, ale vyplývá to z vašich neustálých narážek. Najít příklad, kdy jste to udělal doslovně není problém, třeb tu http://auditoria.cdr.cz/a/diskuze/12185 "Stallman je dnes fanatik".
Vyvěštil jste, že RMS je můj bůh (lež), že jsem nedospělý (lež) a že mi ruplují nervy (maximálně z nesmyslů, které vypouštíte do světa). Doporučil jste mi panáka a antidepresiva. Krom osobních útoků ale nevidím žádné argumenty do diskuze. Ptal jsem se jak konkrétně se RMS snaží "o co největší svázání sw i ostatního právními licencemi"? Místo toho se nám dostalo jen další snůšky výplodů vašeho mozku.
Vyvěštil jste, žeTak ta sedla!
RMS je fanatik so vsetkym pozitivnym aj negativnym (kludne sa spytaj ludi, ktori sa s nim stretli osobne z CR/SR).
* ludia odideni z FSF, pretoze mali iny nazor ako on (kolko ludi poznas z kernelu a kolko z FSF?)
* kauza GNU Emacs / xemacs
* TiVo je zle, ale FSF od nich bolo ochotne vziat peniaze (a miernit sa s kritikou)
* Eben Moglen prispel peniazmi na FSF, rok nato FSF dala peniaze na pravnicku kancelariu ktoru vedie Eben Moglen
* FSF na rozdiel od FSF Europe nezvrejnuje financne hospodarenie
* otvorenost vyvoja FSF aplikacii (napr. bash), vychadzajuce z financovania FSF pred 20 rokmi; pozri napr. aj egcs / gcc
Cital si a pochopil si GPL v3?
Cetl a myslim ze pochopil.
Tak čo si myslíš o možnosti používať LGPL3 s non-free aplikáciami a nemožnosti používať toho s GPL2? Že každý dokument, ktorý použije GPL font tak sa aj ten dokument stáva GPL? Tých otázok ku GPL3 mám kopec, čítal som aj drafty aj rationateles, ale nie je to text, ktorý sa dá pochopiť.
24.3.2009 10:34
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
Tak čo si myslíš o možnosti používať LGPL3 s non-free aplikáciami a nemožnosti používať toho s GPL2?
To není chyba LGPL3, ale přílišná restriktivita GPL2. Je však možné diskutovat, proč ani (L)GPL3 nemá ošetřenou kompatibilitu s případnou budoucí (L)GPL4.
Že každý dokument, ktorý použije GPL font tak sa aj ten dokument stáva GPL?
To je hloupost toho, kdo si myslí, že je moudré vydávat fonty pod licencí GPL. A hloupost toho, kdo takové fonty používá.
lgpl)
Z pohľadu GPLv2 je *GPLv3 neslobodná licencia :) imho tá nekompatibilita má svoj presne určený zámer. imho cieľom je, aby všetci prešli na 'or any later', keďze ďalšia verzia GPL má do seba integrovať veci z Affero, tak to dáva zmysel (nehovorím, že sa mi to páči).
Možnost použít LGPL kód s proprietárními aplikacemi je její základní rys. Pokud se autor kódu rozhodl uvolnit jej pod GPL v2 only, pak je samozřejmě logické, že jej nelze použít s GPL v3. Toto neplatí pro GPL v2+. Ohledně těch GPL fontů, to je otázkou výkladu a nevybavuji si, že by to GPL v 3 nějak explicitně řešila. Souhlasím s vámi, že to není lehký text na pochopení.
lgpl)
hovoríme o situácii, kde mám aplikáciu pod GPLv2 + knižnicu pod LGPLv3 - to je zakázané; rovnakú knižnicu smiem použiť pre closed-source program
fonty)
Odvolávam sa na oficiálny výklad FSF (tuším dokonca FAQ). GPL v3 to rieši formou dodatku, ktorý nepatrí medzi schválené a preto ho smie ktokoľvek odstrániť.
24.3.2009 02:18
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Na první pohled strašlivý nesmysl, na druhý pohled naprosto logická věc (bez ohledu na to, jestli se mi to líbí, nebo nelíbí) -- proč lokálně instalovaná aplikace třeba v Pythonu ano a proč JavaScript dodaný s webovou stránkou nikoli?
Ostatně, toto se může týkat třeba i maker v dokumentech textového procesoru... Zdrojový kód programu jako zdrojový kód programu!
23.3.2009 19:37
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
jo... a sesypou se na neho troli z obou stran sporu se svoji pravdou.
Oni se toho právnící dříve nebo později chytnou, na to můžeme vzít jed
23.3.2009 08:53