Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Komponenta grafů je jednou z velmi problematických součástí OpenOffice.org, čemuž nasvědčuje velké množství nahlášených chyb (62 od vydání OpenOffice.org 2.0). Kvůli těmto problémům a obtížné udržovatelnosti původního kódu se vyvíjí nová verze této komponenty.
Tiskni
Sdílej:
pritom pokud ji clovek zna vi, ze oproti cestine je to hodne omezeny jazykS tím taky souhlasím, i když jsou případy, kdy je čeština zase trochu neohrabaná - angličtina je hodně zkratkovitá a tak se tam jedním nebo dvěma krátkými slovy dá říct něco, co se v češtině musí košatě opisovat. (To ale není případ výrazů jako "reportovat bug".
Tohle ale nemá vůbec nic společného s omezeností jazyka, ale spíše s omezeností samozvaného arbitra.Moc pěkně řečeno
Nejde o to, co jde říct (nějak říct jde všechno), ale jak.Zrovna totéž můžu napsat o češtině, i o jakémkoliv jiném jazyku, takže ta vaše výpověď je univerzálně platná a tím pádem beze smyslu. Nemá-li totiž angličtina některé nuance češtiny, pak opět čeština nemá některé nuance (natož slovní zásobu) angličtiny.
Angličtina prostě nemá zdaleka takové odstíny a nuance v řeči jako čeština, věty typu "mně se ti nějak neudělalo dobře" se sice dají přeložit strohým a suchým způsobem tak, že informace tam je, ale ty spousty jazykových detailů, kvůli kterým se píšou knihy,A to si buďte jist, že dobrý překladatel do angličtiny vám tu vaši větu přeloží tak, aby pro anglicky mluvící zněla podobně jako pro Čecha. Nebudu vám teď dohledávat těžko do češtiny přeložitelné anglické idiomy. Snad jen tolik, že o omezenosti jazyka zpravidla mluví ti, kdo ho neovládají. Asi budete překvapen, ale i v angličtině se píší humorné knihy a leckdy je takový humor (i jazykový) do češtiny jen velmi těžko přeložitelný. Z toho tedy vyplývá, že čeština je omezený jazyk?
Je to takový pragmatický jazyk - informace se tím vyjádřit dá, základním, jednoduchým způsobem.Pokud zůstanete na úrovni učebnice pro jazykové školy II, tak se vám to asi zdá. Zkuste strávit aspoň deset let v anglofonním prostředí a pokud máte jen trochu jazykový talent, tak se vám to zdát přestane - i když ani tehdy nebudete cizí jazyk dokonale ovládat, aspoň z doslechu či dohledu narazíte na jevy, jazykové detaily, na jejichž základě je založeno tolik humoru a které i svojí lidskostí mimoděk vypovídají o kontextu, náladě, vztahu ... či řadě jiných věcí, když si dovolím citovat. Že něco neznáte, ještě neznamená, že to neexistuje. Pokud se budete snažit vyjádřit totéž stejnými jazykovými prostředky, tak se vám to pochopitelně nepovede... ale to je snad elementární úvaha při učení se cizím jazykům... Nevím, kolik jazyků jste měl příležitost poznat opravdu dobře, tj. jak z teoretické, tak praktické stránky (tak 10 let pobytu v jazykovém prostředí bych čekal jako základ, kromě toho aktivní práci s jazykem), ale vaše soudy napovídají spíše té omezenější variantě. Že totiž emocionálně dáváte přednost něčemu, co je vám blízké, a odsuzujete něco, co moc neznáte.
Tak to je to na tomto serveri potom úplne v poriadku, nie?
By the way 1: Nie som lekar a ani do toho nevidim, ale keby mi doktor povedal, ze potrebujem premostenie, moc by som mu nerozumel. Zato taky bypass, tomu by som vcelku chapal...Tak to je zrovana spatny priklad. A je na to nadherny pripad anglickeho zkratkoviteho vyjadrovani. bypass je zcela bezne anglicke slovo. Ovsem, ze se jedna o nahrazeni jedne cevy jinou cevou, je zrejme jen a pouze za predpokladu ze: 1. pouzije se v lekarskem kontextu 2. prijmce vi, co to znamena v lekarskem kontextu. A to jeste pominu, ze si laik, ktery tyto podminky splnuje, predstavi operaci na srdci, coz ovsem z pojmu bypass vubec nevyplyva, protoze premostit cevy se daji i jinde. Naprosto stejne by dopadlo premosteni v cestine, pokud by melo tento specialni vyznam. Avsak cestina/slovenstina misto toho prijala slovo cizi, a tudiz premosteni takto nefunguje.
Omlouvám se, že nemám nic k tématuNo, mas pravdu. Tak priste nic nepis a nebude tady naprosto off-topic debata o hovadinach.
Až tak hloupé to není, uvědomte si třeba, že začnete něco psát v céčku a do toho začnete míchat cobol... Nevím, který překladač to zkousne. A přesně takto se mnoho (obzvláště počítačových) "velmistrů" chová. Co vědí, že si nemohou dovolit u počítače, to provádějí a ještě obhajují při komunikaci s lidmi. Přitom právě počítačové jazyky mají (oproti lidskému jazyku) velice přísnou syntaxi a tito lidé vědí, že z ní uhnout nemohou. Sami se tím shazují.
A k tomu zániku češtiny: Je zde již více jak tisíc let. Možná zanikne, ale jedině proto, že my, její uživatelé ji přestaneme používat. A když se podívám na lidské dějiny, tak docházím k závěru, že i angličtina má k potenciálnímu zániku přibližně stejně daleko.