Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Až Valve vydá Steam klienta:
| Budu se o něj zajímat |
|
73% (943) |
| Nebudu se o něj zajímat |
|
27% (344) |
Celkem 1287 hlasů
Vytvořeno: 21.7.2012 15:35
Tiskni
Sdílej:
Pokud bude možnost "downgradovat" nastavení grafiky aby běželo perfektně i na open source ovladačích, tak asi začnu po letech hrát hry 
V tomto rozhovoru Gabe Nevell trochu popisuje v čem je Steam zajímavý oproti standardním způsobům distribuce her.
Škoda, fakt jsem se těšil...
"jakožto serverová konzervativní záležitost má dooost staré balíky"Na Linuxu obecně se dají držet různé verze software. Navíc nevím kde jsi byl ne tom, že se jedná o "serverové" distro. Já bych řekl, že Debian je tvořen tak aby byl pokud možno co nejuniverzálnější.
"o multimediích a grafice už vůbec nemluvě"Co má Debian za zvláštní problémy s grafikou a multimédií? Já měl za to, že pokud v romto směru trpí nějakými neduhy, tak více méně těmi stejnými co další distra.
V prvé řadě je Debian hodně zaměřený na tu svobodu. To jde přímo proti přítomnosti ne tak docela svobodného firmwaru apod.To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Druhý háček je v tom, že pokud uvažuji stable, tak mohu narazit na problémy typu hardware H (typicky např. televizní karta) je podporován od jádra verze X, ale v distribuci je stále verze Y, kde Y<X.To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně. S tímhle Debian GNU/Linux problémy mít nemusí. A nemá s tím problémy třeba ani Dresura - co jsem si stačil všimnout. Kde je tedy problém?
Pro takřka bleeding edge jako testing/… se zase hůře udržuje software.Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.
To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně.
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe. To vím z osobní zkušenosti: 3D u mého radeonu bylo se stabilními svobodnými ovladači první půlrok nepoužitelné, až pak se aspoň trochu zlepšilo — od té doby používám verzi z gitu a nemám větší problémy (např. s artefakty), byť výkon stále není optimální. Krom toho byla řeč nejen o hrách — zrovna ty televizní karty jsou pak vynikající příklad. Nebo jiná ukázka: Logitech G300 (herní myš s programovatelnými tlačítky) v linuxových distribucích do letošního jara prakticky nefungoval (musel se použít workaround, který vypnul polovinu tlačítek), oprava přišla až ve Fedoře 16, dostala se do Ubuntu 12.04 atp. Pochybuju, že je v Debianu stable.
Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
Ubuntu není rolling release.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.Jak konkrétně tento ... ehm, "problém" brání tomu, aby byly dostupné balíčky i pro Debian GNU/Linux? Co, že na Debianu musím vyvinout nějakou aktivitu? To je snad problém můj - jako uživatele - a ne Valve, ani tvůrců her. Možnost dodat nesvobodný soft pořád mám (konec konců i Steam pro Linux je mám ten dojem propertiální software). A i tak, proč není tedy možnost instalace na další distra zmiňovaný Mint, Gentoo, atd...? Tam také brání Valve nutná aktivita uživatelů?
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe...To je jen část pravdy. Znovu platí, že uživatel má těch možností více, a nemusí se spoléhat čistě na distribuční systém. Tedy jádro může aktualizovat i jinak, než z repozitářů, a je-li podpora HW může si provést aktualizaci taky sám (používám zásadně vanila jádro a ovladače NVidia přímo od výrobce). To je prostě věc uživatele, o kterou by se distribuční a herní systém vůbec nemusel zajímat. Maximálně si ji vynucovat ( minimální a doporučené nároky u her, požadavky na softwarové vybavení u distribučního systému). Pořád jaksi chybí ten podstatný důvod, proč by mělo být upřednostňováno pouze Ubuntu. Ale doufám, že to alespoň bude nutit Dreasuru, trochu víc zapracovat na rozšíření nabídky her....
Vůbec nechápu, oč ti jde. Uvedl jsem několik důvodů, proč Debian nepovažuji za ideální distribuci pro multimediální využití. Pokud ti nepřipadají relevantní, tvoje věc. Tím stylem by pro tyto účely mohl být úplně stejně vhodný LFS, protože uživatel si to přece může všechno udělat sám. Akorát třeba v Mintu nemusí takřka hnout palcem.
Proč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? No to je snad zřejmé. Protože oficiální podpora. Těžko budou mít kapacitu na oficiální podporu na všech distribucích. Někdo se musí starat o balíčky (a komunita to u proprietárního softwaru asi tak docela nebude), musí se řešit různé konfigurace systému.
Vůbec nechápu, oč ti jde. ...Já vůbec nechápu tu diskuzi o tom zda je / či není Debian GNU/Linux k něčemu vhodný, jen proto, že na rozdíl od jiných (ironie) tzv user friendli (konec ironie) dister, v Debianu musí člověk udělat pár jednoduchých operací navíc. To není "podle mě" irelevantní. Podle mě je to naprostá ptákovina, navíc závislá na úhlu pohledu konkrétního uživatele.
roč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? ...A jsme zase u toho. A proč to třeba Desura zvládá? Proč to poměrně zvládaly Indie hry (až na pár vyjímek)? Co Steam (a hry které bude distribuovat) potřebuje za konkrétní speciality, které nemůže obsloužit systém i na jiných distrech než je Ubuntu? Navíc, tak ať valve neřve do světa, že podporuje Linux, když podporuje pouze Ubuntu. Už to zanělo mockrát, ale Ubuntu != Linux, a zbytečně tím akorád některé uživatele nas**li a mystifikovali.