Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Až Valve vydá Steam klienta:
| Budu se o něj zajímat |
|
73% (943) |
| Nebudu se o něj zajímat |
|
27% (344) |
Celkem 1287 hlasů
Vytvořeno: 21.7.2012 15:35
Tiskni
Sdílej:
29.7.2012 12:41
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
1.8.2012 00:55
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
5.9.2012 17:32
robotics | skóre: 29
| blog: o_vsem_moznem
6.8.2012 14:52
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
Pokud bude možnost "downgradovat" nastavení grafiky aby běželo perfektně i na open source ovladačích, tak asi začnu po letech hrát hry 
14.8.2012 10:56
Pavel Čejka | skóre: 28
| blog: tosinezaslouzijmeno
14.8.2012 20:38
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
V tomto rozhovoru Gabe Nevell trochu popisuje v čem je Steam zajímavý oproti standardním způsobům distribuce her.
12.9.2012 08:48
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
14.9.2012 16:37
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
20.9.2012 12:10
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
Škoda, fakt jsem se těšil...
5.9.2012 17:34
robotics | skóre: 29
| blog: o_vsem_moznem
"jakožto serverová konzervativní záležitost má dooost staré balíky"Na Linuxu obecně se dají držet různé verze software. Navíc nevím kde jsi byl ne tom, že se jedná o "serverové" distro. Já bych řekl, že Debian je tvořen tak aby byl pokud možno co nejuniverzálnější.
"o multimediích a grafice už vůbec nemluvě"Co má Debian za zvláštní problémy s grafikou a multimédií? Já měl za to, že pokud v romto směru trpí nějakými neduhy, tak více méně těmi stejnými co další distra.
V prvé řadě je Debian hodně zaměřený na tu svobodu. To jde přímo proti přítomnosti ne tak docela svobodného firmwaru apod.To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Druhý háček je v tom, že pokud uvažuji stable, tak mohu narazit na problémy typu hardware H (typicky např. televizní karta) je podporován od jádra verze X, ale v distribuci je stále verze Y, kde Y<X.To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně. S tímhle Debian GNU/Linux problémy mít nemusí. A nemá s tím problémy třeba ani Dresura - co jsem si stačil všimnout. Kde je tedy problém?
Pro takřka bleeding edge jako testing/… se zase hůře udržuje software.Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.
To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně.
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe. To vím z osobní zkušenosti: 3D u mého radeonu bylo se stabilními svobodnými ovladači první půlrok nepoužitelné, až pak se aspoň trochu zlepšilo — od té doby používám verzi z gitu a nemám větší problémy (např. s artefakty), byť výkon stále není optimální. Krom toho byla řeč nejen o hrách — zrovna ty televizní karty jsou pak vynikající příklad. Nebo jiná ukázka: Logitech G300 (herní myš s programovatelnými tlačítky) v linuxových distribucích do letošního jara prakticky nefungoval (musel se použít workaround, který vypnul polovinu tlačítek), oprava přišla až ve Fedoře 16, dostala se do Ubuntu 12.04 atp. Pochybuju, že je v Debianu stable.
Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
Ubuntu není rolling release.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.Jak konkrétně tento ... ehm, "problém" brání tomu, aby byly dostupné balíčky i pro Debian GNU/Linux? Co, že na Debianu musím vyvinout nějakou aktivitu? To je snad problém můj - jako uživatele - a ne Valve, ani tvůrců her. Možnost dodat nesvobodný soft pořád mám (konec konců i Steam pro Linux je mám ten dojem propertiální software). A i tak, proč není tedy možnost instalace na další distra zmiňovaný Mint, Gentoo, atd...? Tam také brání Valve nutná aktivita uživatelů?
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe...To je jen část pravdy. Znovu platí, že uživatel má těch možností více, a nemusí se spoléhat čistě na distribuční systém. Tedy jádro může aktualizovat i jinak, než z repozitářů, a je-li podpora HW může si provést aktualizaci taky sám (používám zásadně vanila jádro a ovladače NVidia přímo od výrobce). To je prostě věc uživatele, o kterou by se distribuční a herní systém vůbec nemusel zajímat. Maximálně si ji vynucovat ( minimální a doporučené nároky u her, požadavky na softwarové vybavení u distribučního systému). Pořád jaksi chybí ten podstatný důvod, proč by mělo být upřednostňováno pouze Ubuntu. Ale doufám, že to alespoň bude nutit Dreasuru, trochu víc zapracovat na rozšíření nabídky her....
Vůbec nechápu, oč ti jde. Uvedl jsem několik důvodů, proč Debian nepovažuji za ideální distribuci pro multimediální využití. Pokud ti nepřipadají relevantní, tvoje věc. Tím stylem by pro tyto účely mohl být úplně stejně vhodný LFS, protože uživatel si to přece může všechno udělat sám. Akorát třeba v Mintu nemusí takřka hnout palcem.
Proč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? No to je snad zřejmé. Protože oficiální podpora. Těžko budou mít kapacitu na oficiální podporu na všech distribucích. Někdo se musí starat o balíčky (a komunita to u proprietárního softwaru asi tak docela nebude), musí se řešit různé konfigurace systému.
Vůbec nechápu, oč ti jde. ...Já vůbec nechápu tu diskuzi o tom zda je / či není Debian GNU/Linux k něčemu vhodný, jen proto, že na rozdíl od jiných (ironie) tzv user friendli (konec ironie) dister, v Debianu musí člověk udělat pár jednoduchých operací navíc. To není "podle mě" irelevantní. Podle mě je to naprostá ptákovina, navíc závislá na úhlu pohledu konkrétního uživatele.
roč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? ...A jsme zase u toho. A proč to třeba Desura zvládá? Proč to poměrně zvládaly Indie hry (až na pár vyjímek)? Co Steam (a hry které bude distribuovat) potřebuje za konkrétní speciality, které nemůže obsloužit systém i na jiných distrech než je Ubuntu? Navíc, tak ať valve neřve do světa, že podporuje Linux, když podporuje pouze Ubuntu. Už to zanělo mockrát, ale Ubuntu != Linux, a zbytečně tím akorád některé uživatele nas**li a mystifikovali.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.9.2012 19:16
14.8.2012 20:12
8.9.2012 01:44
18.9.2012 20:35
30.8.2012 12:07
3.10.2012 22:09