Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Až Valve vydá Steam klienta:
| Budu se o něj zajímat |
|
73% (943) |
| Nebudu se o něj zajímat |
|
27% (344) |
Celkem 1287 hlasů
Vytvořeno: 21.7.2012 15:35
Tiskni
Sdílej:
Pokud bude možnost "downgradovat" nastavení grafiky aby běželo perfektně i na open source ovladačích, tak asi začnu po letech hrát hry 
V tomto rozhovoru Gabe Nevell trochu popisuje v čem je Steam zajímavý oproti standardním způsobům distribuce her.
Škoda, fakt jsem se těšil...
"jakožto serverová konzervativní záležitost má dooost staré balíky"Na Linuxu obecně se dají držet různé verze software. Navíc nevím kde jsi byl ne tom, že se jedná o "serverové" distro. Já bych řekl, že Debian je tvořen tak aby byl pokud možno co nejuniverzálnější.
"o multimediích a grafice už vůbec nemluvě"Co má Debian za zvláštní problémy s grafikou a multimédií? Já měl za to, že pokud v romto směru trpí nějakými neduhy, tak více méně těmi stejnými co další distra.
V prvé řadě je Debian hodně zaměřený na tu svobodu. To jde přímo proti přítomnosti ne tak docela svobodného firmwaru apod.To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Druhý háček je v tom, že pokud uvažuji stable, tak mohu narazit na problémy typu hardware H (typicky např. televizní karta) je podporován od jádra verze X, ale v distribuci je stále verze Y, kde Y<X.To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně. S tímhle Debian GNU/Linux problémy mít nemusí. A nemá s tím problémy třeba ani Dresura - co jsem si stačil všimnout. Kde je tedy problém?
Pro takřka bleeding edge jako testing/… se zase hůře udržuje software.Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.
To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně.
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe. To vím z osobní zkušenosti: 3D u mého radeonu bylo se stabilními svobodnými ovladači první půlrok nepoužitelné, až pak se aspoň trochu zlepšilo — od té doby používám verzi z gitu a nemám větší problémy (např. s artefakty), byť výkon stále není optimální. Krom toho byla řeč nejen o hrách — zrovna ty televizní karty jsou pak vynikající příklad. Nebo jiná ukázka: Logitech G300 (herní myš s programovatelnými tlačítky) v linuxových distribucích do letošního jara prakticky nefungoval (musel se použít workaround, který vypnul polovinu tlačítek), oprava přišla až ve Fedoře 16, dostala se do Ubuntu 12.04 atp. Pochybuju, že je v Debianu stable.
Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
Ubuntu není rolling release.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.Jak konkrétně tento ... ehm, "problém" brání tomu, aby byly dostupné balíčky i pro Debian GNU/Linux? Co, že na Debianu musím vyvinout nějakou aktivitu? To je snad problém můj - jako uživatele - a ne Valve, ani tvůrců her. Možnost dodat nesvobodný soft pořád mám (konec konců i Steam pro Linux je mám ten dojem propertiální software). A i tak, proč není tedy možnost instalace na další distra zmiňovaný Mint, Gentoo, atd...? Tam také brání Valve nutná aktivita uživatelů?
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe...To je jen část pravdy. Znovu platí, že uživatel má těch možností více, a nemusí se spoléhat čistě na distribuční systém. Tedy jádro může aktualizovat i jinak, než z repozitářů, a je-li podpora HW může si provést aktualizaci taky sám (používám zásadně vanila jádro a ovladače NVidia přímo od výrobce). To je prostě věc uživatele, o kterou by se distribuční a herní systém vůbec nemusel zajímat. Maximálně si ji vynucovat ( minimální a doporučené nároky u her, požadavky na softwarové vybavení u distribučního systému). Pořád jaksi chybí ten podstatný důvod, proč by mělo být upřednostňováno pouze Ubuntu. Ale doufám, že to alespoň bude nutit Dreasuru, trochu víc zapracovat na rozšíření nabídky her....
Vůbec nechápu, oč ti jde. Uvedl jsem několik důvodů, proč Debian nepovažuji za ideální distribuci pro multimediální využití. Pokud ti nepřipadají relevantní, tvoje věc. Tím stylem by pro tyto účely mohl být úplně stejně vhodný LFS, protože uživatel si to přece může všechno udělat sám. Akorát třeba v Mintu nemusí takřka hnout palcem.
Proč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? No to je snad zřejmé. Protože oficiální podpora. Těžko budou mít kapacitu na oficiální podporu na všech distribucích. Někdo se musí starat o balíčky (a komunita to u proprietárního softwaru asi tak docela nebude), musí se řešit různé konfigurace systému.
Vůbec nechápu, oč ti jde. ...Já vůbec nechápu tu diskuzi o tom zda je / či není Debian GNU/Linux k něčemu vhodný, jen proto, že na rozdíl od jiných (ironie) tzv user friendli (konec ironie) dister, v Debianu musí člověk udělat pár jednoduchých operací navíc. To není "podle mě" irelevantní. Podle mě je to naprostá ptákovina, navíc závislá na úhlu pohledu konkrétního uživatele.
roč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? ...A jsme zase u toho. A proč to třeba Desura zvládá? Proč to poměrně zvládaly Indie hry (až na pár vyjímek)? Co Steam (a hry které bude distribuovat) potřebuje za konkrétní speciality, které nemůže obsloužit systém i na jiných distrech než je Ubuntu? Navíc, tak ať valve neřve do světa, že podporuje Linux, když podporuje pouze Ubuntu. Už to zanělo mockrát, ale Ubuntu != Linux, a zbytečně tím akorád některé uživatele nas**li a mystifikovali.