Šumava a kůrovec (diskuse)

[Mrkva]

Pokud vím (a co jsem viděl) tak se dnes na Šumavě sází smíšené lesy. A co se mého názoru týká - jednoznačně vykácet a vysázet. Třeba nad Plešným jezerem je uschlý les a nevypadá že by se sám chystal v dohledné době obnovit. :/

[Semo]

Najdi si nejake fotky, ako rychlo sa obnovuje les v Yellowstone po velkych poziaroch (velmi rychlo - uz dalsi rok zacinaju rast nove stromy). A to tie poziare su daleko dokladnejsie antibiotikum nez nejaky korovec.

A je len velmi mladym postojom (100-200 rokov?), ze les je len to, co ma stromy 15-25m vysoke a sem tam medzi nimi mala lucka a pen. Les je aj to mrtve drevo (stojace alebo leziace), aj tie mlade stromy aj to krovie medzi. Sposobom vysekat + nasadit nove vzdy dostavas taky periodicky les, kde su vsetky stromy rovnako stare a kazdych par velkych desiatok rokov ho vyseknes alebo pride vichrica a cely lahne. Takze bud mas les ako podla lesakov alebo holiny. Rozprestretim veku stromov dostanes daleko stabilnejsi porast. A navyse takato "kalamita" je vybornym sposobom nechat prirodzene vyslachtit stromy, ktore skodcom nechutia. Len tie sa budu najblizsie roky mnozit. Ked vsetko vyseknes a nasadis, tak zase nasadis rovnako chciple smreky (okrem toho asi aj ine stromy).

[Mrkva]

Najdi si nejake fotky, ako rychlo sa obnovuje les v Yellowstone po velkych poziaroch

Asi tě to překvapí, ale Šumava není Yellowstone.

A je len velmi mladym postojom (100-200 rokov?), ze les je len to, co ma stromy 15-25m vysoke a sem tam medzi nimi mala lucka a pen.

Les je to, kde jsou stromy. Jinak, "je len velmi mladym postojom ze zeme je kulata. Tedy musi byt placata."

Sposobom vysekat + nasadit nove vzdy dostavas taky periodicky les, kde su vsetky stromy rovnako stare

Po požáru budou všechny stromy taky +- stejně staré, pokud "uz dalsi rok zacinaju rast nove stromy". Pokud ne, tak se tak rychle neobnoví. He?

Rozprestretim veku stromov dostanes daleko stabilnejsi porast.

Ani ne. Ono když vichřice sfoukne velké stromy tak je sfoukne bez ohledu na to, jestli pod nimi rostou mladší nebo ne.

A navyse takato "kalamita" je vybornym sposobom nechat prirodzene vyslachtit stromy, ktore skodcom nechutia

Máš snad několik tisíc let na to to zkoušet? Evoluce funguje pomalu.

[nahodny citatel]

Semo ma pravdu...
Co sa tyka toho, co je a co nie je les, tu sa darmo hadat - ja osobne by som to zhrnul tak, ze aj mrtve stromy su priroda. A na tychto mrvych stromoch vyvstanu nove.
Dalsou vecou je to, ze po poziaroch (alebo inych kalamitach) nevyrastu nove stromy iba tak - rast stabilneho porastu prechadza mnohymi fazami - nemozes cakat, ze stromy, ktore zacnu rast rok po poziari tam bdu aj o sto rokov.
Ak vichrica sfukne velke stromy, znamena to, ze male stromy zostali. Nepadnu vsetky naraz, ako je tomu pri monokulturach. Stare mrtve stromy sluzia na vytvorenie novej pody.
A ak by veci fungovali tak, ako to predkladaju podaktori lesnici, za miliony rokov vyvoja Zeme by sme tu uz nemali ziadne stromy, lebo by vsetky zozrali skodcovia. Cize netreba tisic rokov na skusanie - je jasne, ze ked stromy prezili doteraz (aj bez zasahu cloveka), preziju bez jeho zasahov aj dalej.
Ide o to, ze leziace mrtve stromy su lepsie ako holorub - vytvaraju novu podu a chrania ju pre slnkom, takisto ako aj nove stromy. V pripade holorubu je potrebne sem-tam aj prihnojit (samozrejme umelym hnojivom, co je vraj skvele, ked sa dostane do podzemnej vody) a samozrejme treba vykantrit vsetkych skodcov dalsimi chemikaliami (ze sa pritom vykantria aj predatori tychto skodcov, resp. tito predatori uhynu nasledkom nedostatku potravy je vedlajsie). Priroda je priroda a mysliet si, ze neprezije bez ludskej prace je hlupost. Hovorim, priroda zila bez ludi miliony rokov.

[frdrx]

Omyl. jak kde. Některé části Šumavy patří smíšeným lesům (hlavně jedlobučinám), jiné klimaxovým smrčinám. Nad Plešným jezerem jde spíš o ty smrčiny a časem tam, pokud bude uschlý les ponechán přirozenému vývoji, velmi kvalitní horská smrčina.

[lacik]

Podle mě - pokud se uschlý, dnes kulturní, les ponechá přirozenému vývoji, pak tam za sto let bude jenom kyselá tráva, malé břízky a keříky brusinek mezi holými kameny, protože půda, ve které dnes ty smrky rostou, bude dávno ve Vltavě, Labi a v Hamburku.

[frdrx]

Tak to není. Mnoho míst to dokládá.Neumím si představit, proč by tak tomu mělo být. Je to zhruba takhle: Pokud se kulturní smrčina nechá přirozenému vývoji, přemnoží se kůrovec, ten zabije část stromů, ta zůstane stát a postupně bude padat, zatímco v prosvětleném podrostu začne urputná kompetice mezi semenáčky. Stojící a padlé dřevo pomůže zachovat vhodné mikroklima a zmlazující vegetace ochrání půdu před erozí. Mezi tím vyroste různověký přírodě bližší les, který již neumožní přemnožení kůrovce, protože ten napadá smrky jen od určitého stáří. Na vlastní oči jsem viděl různé původně smrkové monokultury ponechaná sukcesi v různých pohořích včetně Šumavy. Je to přesně to, co chceme mít v našich horských národních parcích a CHKO.

[jekub]

Je to přesně to, co chceme mít v našich horských národních parcích a CHKO.

kdo je to "my"?

[frdrx]

My přírodovědci a příznivci přírody.

[Andrej]

Kdo je to příroda? Příroda jsem já, řekl by možná Ludvík XIV. a měl by pravdu.

[frdrx]

Zív.

[Mandarinka]

Od určité n.m. výšky je už smrk přirozený. V nižších polohách se začal masově vysazovat místo "správných/smíšených" porostů (dub, buk,...) kvůli snadnému dřevařskému využití.

[frdrx]

To mně povídat nemusíš.

[Mandarinka]

Jo jo, koukám že jsem to chtěl asi přilepit někomu jinýmu ale něco se zvrtlo :/

[AsciiWolf]

...kvůli snadnému dřevařskému využití.

No právě. A už jsme u "jádra problému".

[AsciiWolf]

A co se mého názoru týká - jednoznačně vykácet a vysázet.

No, to je právě problém, jelikož Šumava je Národní park - oblast, kde je tento "zásah člověka" zakázán, respektive měl by se omezit na naprosté minimum.

Osobně se, ač se mi názor ekologů na věc zdá rozumnější, nepřikláním k názoru ani "jedné strany", jelikož v obou - protichůdných - názorech lze nalézt určitou pravdivou část.

[phr]

Národní park to není ani dvacet let. A od té dob začaly problémy, před tím byla Šumava zdravá. Ale možná i proto, že se do valné části nesmělo.

[frdrx]

Není to pravda. Zdravá rozhodně nebyla. K tomu co se děje teď, jako už poněkolikáté v zaznamenané historii, se samozřejmě schylovalo po celé dvacáté století. Dokud jednou končeně většina šumavských monokultur neuschne a ve stínu uschlých stromů nevyroste pořádný les, bude se tento koloběh opakovat.

[phr]

Kecy. Kdo tenkrát viděl Krušné nebo Orlické Hory a srovnal je s Šumavou, tak ví svoje.

[jekub]

fotbalu rozumim, jak koza balonaku.

[frdrx]

Fotbal už mě nezajímá, ale v tomhle se vyznám už od dětství. Biologie je i můj obor.

[Marcela*]

jednoznačně vykácet a vysázet.

Les není zahrada, mrkvo. Je to složité společenství, do kterého když se zasáhne, ztratí rovnováhu.

Při pokácení a odstranění napadených stromů hrozí eroze a vymření rostlinstva a živočichů, kteří žili v daných mikroklimatických podmínkách. Odumřelé stromy, nechané k zetlení, plní svou funkci. Zachovávají vlhkost, chrání před větrem a svým rozkladem živí nové podrosty.

[Křen Ivo]

Ano, ale pak je třeba zabránit šíření kůrovce mimo tuto oblast jiným způsobem.

[pools]

Problém je, že vytěžený a znovu vysázený les roste mnohem pomaleji než ten který zničí kůrovec a na v něm samovolně začne vznikat více druhový les. Byl jsem teď nedávno na německé straně Šumavy a opravdu ta bezsásahovost funguje, problém je s jednou věcí - čas. Náš hlavní problém není kůrovec, ale to že se tady názory střídaj jak na běžícím páse a není daná jasná strategie jak pokračovat v dalších padesáti/sto letech, což jsou pro les normální časy. Tady prostě volby vyhrajou lidi napojení na těžařský průmysl, a najednou se musí strasně zasáhnout proti kůrovci v bezsáhovém území. Území které se dokáže samo spravit, bohužel ne v průběhu jednoho volebního období. A je legrační pozorovat kolik ekonomů/politiků/budižkničemů je najednou experty na životní prostředí (platí i pro druhou stranu). Nejlepší krok byl stejně vyhodit všechny ekology z nějaké té jejich super komise

[dad]

kurovec neexistuje. Vsechno si to vymyslel Al Gore.

[pic]

možná by bylo lepší ten zásah lépe plánovat - tzn - třeba to nechat na jarní měsíce, nebo zimu (nevím jestli je možno napadený strom poznat v této době) a dobře vybrat území pro zásah - nebude to taková pecka pro okolí

+ to bude mít další efekt - většině aktivistů bude zima, případně nebudou mít prázdniny a budou muset chodit do školy místo

co se týká obnovy lesa - je podle mě jedno jestli se nechají stromy chcípnout na kůrovce a stát, nebo se pokácí a odvezou - s jedním "malým" bonusem pro kácení a odvoz- pokud strom pokácím a odvezu, tak kůrovec nevyletí a nenapadne další zdravé stromy

[frdrx]

Ten zásah je plánovaný blbě, a sice protože brouk už se bude líhnout a vyletí. Podle informací co mám jsou kůrovcem zasaženy už lesy v okolí místa zásahu, takže kácení tam, kde se teď provádí, už nemá cenu.

Není pravda, že pro obnovu lesa je jedna zda se stromy nechají stát nebo se pokácí, případně odvezou. Jsou jasné důkazy, že kvalitní les roste tam, kde se suché stromy nechají stát, o něco horší tam, kde se pokácí a nechá ležet a špatný nebo žádný tam, kde se provede holoseč a odveze se všechno. Když totiž pokácíš strom a odvezeš ho, neposkytuje stín, vláhu a živiny podrostu, vysuší se půda, změní se bylinné patro, semenáčky utlačí třtina a jsme tam kde jsme byli: před vysazením stejnověké plantáže geneticky nevhodných stromů, a to v národním parku už nechceme, protože to vede akorát k přemnožení kůrovce.

[AsciiWolf]

Jsou jasné důkazy, že kvalitní les roste tam, kde se suché stromy nechají stát, o něco horší tam, kde se pokácí a nechá ležet a špatný nebo žádný tam, kde se provede holoseč a odveze se všechno. Když totiž pokácíš strom a odvezeš ho, neposkytuje stín, vláhu a živiny podrostu, vysuší se půda, změní se bylinné patro, semenáčky utlačí třtina a jsme tam kde jsme byli: před vysazením stejnověké plantáže geneticky nevhodných stromů, a to v národním parku už nechceme, protože to vede akorát k přemnožení kůrovce.

Jo, v tomto máš, afaik, pravdu.

[Voransky]

Souhlas... Rok, 2 zpět jsem byl v oblasti Roklanského potoka a všude je krásně vidět jak mezi stojícím suchým lesem roste nový a krásně se mu daří, sice Luzný vypadá z dálky strašně, vidíte jenom suché stromy, ale příroda přeci není "park". Chceme tam snad mít přírodu a ne něco jako anglický trávník v lesní podobě, ne?
Navíc, alespoň podle toho co vím, to kácení není ani tak o ochraně před kůrovcem - ad. špatná roční doba, výběrové kácení apod. - ale hlavně o tom dostat odtud rezonanční dřevo dříve než ho kůrovec zničí, jenom to ještě nikdo neřekl nahlas.

[frdrx]

Nejen rezonanční. Mám čerstvé zprávy z oblasti Ptačího potoka od člověka co tam byl a fotil a prý je tam skoro všechno pokácené dřevo nařezáno na rozměr vhodný pro transport kamionem, standardně ocejchováno a nic nesvědčí pro to, že by tam něco mělo zůstat. Stráský je šéf bandy tunelářů, nic víc. Jeho cílem je poškodit park ve prospěch kohosi (nejspíš i sebe).

[jekub]

Jsou jasné důkazy...

Sem s nimy. Smele do toho!

a to v národním parku už nechceme

znovu se zeptam, kdo je to "my"?

[frdrx]

Jsou v literatuře. Kdo je obeznámen, ví o nich, kdo není, měl by se obeznámit. Zkus si na začátek přečíst třeba tenhle článek.

[Fëannatar]

Pěkné. Když to vezmu kolem a kolem, jsem rád, že jsem tenhle zápisek do blogu napsal – dozvěděl jsem se díky němu mnoho nového, zvláště pak podstatné informace, které, jak už to tak bývá, nikdo v médiích nesděluje.

Čili, abych to shrnul, asi bychom se nyní shodli, že v místech, kde je vysokohorská smrčina přirozená, by se zasahovat nemělo i v případě výskytu kůrovce. Naopak ale kolem těchto míst by měly být dost široké regulované druhé zóny, které slouží k částečné izolaci bezzásahových zón a částečně k akceleraci obnovy původní skladby lesa v nižších oblastech (cílenou výsatbou buků, dubů, borovic, …).

Ale teď k aktuální situaci – jsou bezzásahové zóny dostatečně odděleny od průmyslových lesů apod. druhými zónami? Je ještě možné nepustit kůrovce ven z národního parku bez zásahů v bezzásahových zónách? Jsou tyto zóny vůbec na správných místech? Jaké procento původně bezzásahových zón chce Stráský částečně vykácet? Má to dostatečně podložené? Nic z toho se bohužel člověk v našich médiích nedozví – jen stanovisko okolních obyvatel, kteří se bojí jednak o své lesy a druhak o zkažení výhledu, stanovisko ornitologů, kteří se bojí o tetřeva a stanovisko ekologů přivázaných na Šumavě ke stromu nebo v Praze prosazujících svůj názor demonstrací (mimochodem, osobně si myslím, že by se nemělo demonstrovat pro nebo proti kácení, ale pro zavedení odborné debaty o problému a pro zavedení dlouhodobých plánů).

[frdrx]

Nejde o to, že by v třetích zónách a mimo park byly lesy bez kůrovce, které ohrožuje kůrovec líhnoucí se v bezzásahových zónách a vyletující do okolí. Kůrovec je i v těch "průmyslových" lesích, kde by se s ním lesáci museli potýkat i kdyby žádné první zóny nebyly.

Myslím, a s několika lidmi jsme se na tom shodli, že Stráského cíl je hlavně poškodit celistvost bezzásahových zón, rozdrobit je, otevřít vrátka pro jejich zvětšování, pro stavby sjezdovek na Smrčině, pro vytahání dříví za stamiliony, pro omezení funkce národního parku ve prospěch ekonomických zájmů jednotlivců.

Odborná debata se Stráským není možná, protože on není odborník a vědeckou radu v podstatě pohřbil. Vědci s ním všichni nesouhlasili, tak jejich slovo omezil. Nikdo z nich s ním nechce nic mít.

[trekker.dk]

pro omezení funkce národního parku ve prospěch ekonomických zájmů jednotlivců.

Přičemž zachování jejich současné funkce je v zájmu jiných jednotlivců, kteří tam s radostí jezdí na dovolenou, protože oni tam smí, ale my ostatní póvl ne.

[frdrx]

Zachování jejich současné funkci je v zájmu celého národa, protože šumavské přírodní bohatství má význam pro všechny, celé Evropy, protože má evropský význam, všech návštěvníků a lidí majících prospěch z návštěvníků. Podnikatelé mají strach z poklesu turistiky, pokud na Šumavě uschne stejnověké choulostivé patro smrků. Já si spíš myslím, že lidé budou znechuceni, pokud se Šumava změní ve vyschlou holinu plnou pařezů a následně nevzhlednou lesní školku, kterou už v minulosti byla, s rozježděnými cestami, skládkami dřeva, velkým provozem dřevařských kamionů a hlukem z motorových pil a harvestorů.

[Mrkva]

Nechápu. Vždyť na Šumavu taky můžeš jet - já tam byl před týdnem a povolení jsem nepotřeboval.

[frdrx]

To s tím že tam nesmíš nechápu.

[Semo]

Doma ho nepustia.

[jekub]

Diky, mrknu na to. A omlouvam se, mel jsem vas za klasickeho kriklouna "ctyri nohy dobre, dve nohy spatne". Ma chyba.

[nahodny citatel]

Slovom MY sa mysli spolocnost. Aj ked osobne som pri tom slove znechuteny, je zrejme, ze ak tu ochrana prirody ma byt, tak poriadne. Cize ak ma byt NP alebo CHKO miestom ochrany prirody, je nutne aby na tychto uzemiach bola ochrana prirody nadradena comukolvek inemu. A ak tomu tak nebude, naco su nam potom narodne parky? Ak teda nechceme chranit prirodu, kaslat na to - zrusit narodne parky a premenit ich doslova na plantaze s drevom, zjazdovky a skladky odpadu.
Co sa tyka dokazov, myslim, ze je celkom dostatocnym dokazom to, co som spominal vyssie - miliony rokov existencie prirody (a zdravych stabilnych lesov) bez zasahu cloveka.

[Mrkva]

Mimochodem, pokud někdo tuší - proč je dost stromů na Šumavě pokáceno tak nějak divně? Tedy půlka nařízlá ve výšce asi 1-1.5m, pak svislá čára prostředkem nahoru do výšky 2-2.5m a tam doříznutý na druhý konec? (Tedy takový "schod")?

[Faunom Alien]

pokud někdo tuší - proč je dost stromů na Šumavě pokáceno tak nějak divně? Tedy půlka nařízlá ve výšce asi 1-1.5m

Podle toho jak to popisuješ, tak půjde pravděpodobně o likvidaci následků větrné kalamity. Po takové kalamitě bývají stromy všelijak ohnuté a polámané. Čili je nejde porazit standardním způsobem u pařezu - to by ten kácený strom praštil dřevorubce do zubů nebo jinak ohrozil. Proto z toho bývají takové roztodivné pozůstatky.

[Filip Jirsák]

Ekologové nechrání bezhlavě smrkové monokultury. Bezzásahová zóna znamená, že se tam nebude zasahovat (překvapivě) a ponechá se to na přírodě. Smrk i kůrovec patří do přírody, ono to nějak dopadne. Fascinuje mne, kolik lidí si „bezzásahová zóna“ vykládá jako „nebudeme zasahovat, pokud se to bude vyvíjet podle našich představ, a podle našich představ tam má být neustále zelený les“. To je pro člověka tak těžké být trochu pokorný a připustit, že nemusí být vždy nejlepší řešení to, jak si to člověk naplánuje?

[frdrx]

Tak!

[trekker.dk]

Smrk i kůrovec patří do přírody, ono to nějak dopadne.

Přesně, proč mít jenom jedny Krušné Hory, když můžeme mít dvoje.

[frdrx]

Krušné hory jsou ovšem jiný případ. Tam pomřely lesy vlivem exhalací a lesáci je pak dorazili těžbou a odvozem stromů, tedy tím co právě dělá Stráský na Šumavě. Kdyby se v Krušných horách netěžilo, vypadaly by líp.

[Filip Jirsák]

Pokud tam nechceme mít bezzásahové území, tak tomu ale neříkejme bezzásahové území. A taky to posuzujme na základě faktů. Pětadvacet let stará fotografie Krušných hor, ze které vycházíte vy, a k níž vám chybí i popisek, abyste se dozvěděl příčinu tehdejšího stavu – to opravdu není dostatečný zdroj informací.

[trekker.dk]

Pětadvacet let stará fotografie Krušných hor, ze které vycházíte vy, a k níž vám chybí i popisek, abyste se dozvěděl příčinu tehdejšího stavu

Ad hominem hned v první reakci? Dneska nejsi ve formě, kouzelníku...

[Filip Jirsák]

Příště, než budete používat „ad hominem“, si aspoň zjistěte, co to znamená. Když napíšu, že je chybou použít k hodnocení pětadvacet let starou fotografii bez znalosti kontextu, není to útok na vás, ale na to chybné použití – a platí to na kohokoli.

[trekker.dk]

A ta implikace, že jsem použil starou fotografii bez znalosti kontextu, nic?

[Filip Jirsák]

Předpokládal jsem ten nejlepší případ. Pokud jste měl nějaký ještě horší zdroj informací, jenom jsem vám přilepšil.

[Jo]

trekker.dk se sem chodí jenom pohádat, k jeho komentářům je třeba s vědomím tohoto faktu přistupovat.

[pavlix]

Filip Jirsák taky, a podle toho je potřeba přistupovat k jejich diskuzi :).

[trekker.dk]

No a tys tu chyběl.

[pavlix]

Nevím o tom, že by pro mě na Abclinuxu nebylo místo.

[Milan Jurik]

Jasně, vždyť je to přece úžasně krásné, jak se teď daří ty Krušné hory perfektně zalesnit čerstvými nekonečnými plantážemi jehličnanů vyrovnaných v řadě. Je opravdu nutné postupovat stejným likvidačním způsobem i na Šumavě? Tj. odtěžit a po vyčištění fofrem sadit?

[jozka]

Přesně, proč mít jenom jedny Krušné Hory, když můžeme mít dvoje.

Kdy jsi byl naposledy v Krusnych horach?

[AsciiWolf]

Bezzásahová zóna znamená, že se tam nebude zasahovat (překvapivě) a ponechá se to na přírodě.

+1

[John Hartigun]

Pro hodně lidí, řekl bych, že pro většinu, je furt lepší zelený les do kterého se udělal jeden zásah, než kůrovcem sežraný les, u kterého se může návštěvník holedbat pocitem, že tam člověk nezasahoval. I když se něco jmenuje "bezzásahová zóna", tak to samozřejmě neznamená, že se tam nesmí zasahovat za žádných okolností. A koneckonců, proč diskriminovat člověka proti ostatním složkám přírody (kůrovci)...

[Filip Jirsák]

Diskriminací člověka myslíte těch 99 % území?

[John Hartigun]

Myslím v tom 1%. Diskriminace by neměla být ani jednoprocentní.

[Filip Jirsák]

A co tedy ta 99% diskriminace? Ta vám nevadí?

[John Hartigun]

To není diskriminace, to je právo silnějšího - naprosto přirozený jev v přírodě

[Faunom Alien]

"bezzásahová zóna", tak to samozřejmě neznamená, že se tam nesmí zasahovat za žádných okolností.

To právě znamená (tedy pro určité zóny). Šumava je národní park a ne běžný hospodářský les. To už se tedy mohou na ochranu přírody a národní park vyprdnout, když zasahují v bezzásahových zónách.

[John Hartigun]

Ok, takže když to pojmenovali "bezzásahová zóna", znamená to, že se tam prostě nesmí nikdy za žádných okolností zasahovat? Co když přijede Bill Gates a nabídne 100 miliard korun za skácení jednoho stromu, odmítneme to, protože nemůžem přece kácet v bezzásahové zóně? Nebo dočasně zrušíme označení bezásahová zóna a po skácení opět obnovíme?

[uzivatel]

Ano, clovek neni zadny buh, je soucasti prirody. Takze vyrok "nezasahovat a nechat to na prirode" je zcestny. Ovsem rozhodnuti vyjmout cast krajiny z pusobnosti cloveka je legitimni a muze mit napr. svou vedeckou hodnotu.

[John Hartigun]

Souhlasim, otazka je, jaka varianta je ten nejlepsi postup. Myslim, ze spise vykaceni, ale mam o pouze velmi povrchove informace.

[nahodny citatel]

Nech sa teda clovek na boha nehra...

[Milan Jurik]

A já si naivně myslel, že na tom malém procentu území i v našem zájmu raději nediskriminujeme těch 99,9999999999% přírody. Navíc, na rozdíl od vás já nepovažuji uschlý les za svou diskriminaci. Vy se snad živíte jehličím?

[Fëannatar]

Ano, smrk i kůrovec patří do přírody, otázka ovšem je, jestli je v tom konkrétním místě bezzásahová zóna prospěšná či spíše nikoliv (a nemyslím tím ekonomické zájmy). Vzhledem k tomu, že je to tam už dost silně pok.vený minulými necitlivými zásahy člověka tak je podle mě alibismus myslet si, že příroda si s tím sama poradí. Ano, poradí, za 100, 200 let, možná ještě víc jistě, ale mezi tím stihne kůrovec zdecimovat i všechno okolo. Na druhou stranu, vyprojektovat na "zelené louce" funkční nový les se vším všudy je takřka nadlidský úkol a nejsem si jistý, jestli toho je současné vedení Šumavského národního parku schopno. Já vím, není lehké si připustit, že ani příroda není všemocná, ale někdy může být lepší pomoci ji s nápravou škod, které jsme sami napáchali, než to nechat jen a pouze na ní.

Krátce řečeno, proč je bezzásahová zóna v místech, která v minulosti člověk takovým způsobem zdeformoval, že je pro ně kůrovec roven kalamitě?

A ještě krátce k tomu výkladu – ne, nemyslím si, že bezzásahová zóna znamená "nebudeme zasahovat, pokud se to bude vyvíjet podle našich představ", čili prakticky zde diskutujeme o zrušení bezzásahové zóny a uvažujeme o případné následné regeneraci porušeného území (přísně regulované) s vyhlídkou na možné opětné zavedení bezzásahové zóny po nějakých padesáti letech, kdy už nebude les snadno ohrozitelný jedním, navíc místním, broučkem.

Ale jak jsem již psal v blogu, nejsem odborník a tedy nevylučuji, že "ponechat vše na přírodě" může být dlouhodobě lepší rešení.

[Filip Jirsák]

Ano, smrk i kůrovec patří do přírody, otázka ovšem je, jestli je v tom konkrétním místě bezzásahová zóna prospěšná či spíše nikoliv

Naposledy jsme se dohodli, že tam bezzásahová zóna má být. Pokud se to má změnit, měli bychom se na tom znova dohodnout – a ne, že se někdo jen tak rozhodne stromy v bezzásahové zóně vykácet.

je podle mě alibismus myslet si, že příroda si s tím sama poradí. Ano, poradí, za 100, 200 let

Zkušenosti jsou spíš takové, že si s tím příroda poradí mnohem rychleji, než si lidé mysleli, a dokonce rychleji a lépe, než když to pracně rekultivuje člověk.

vyprojektovat na "zelené louce" funkční nový les se vším všudy je takřka nadlidský úkol

Škrtněte to takřka. To je neuvěřitelné, jak lidé mají pořád pocit, že všechno umí nejlíp…

Já vím, není lehké si připustit, že ani příroda není všemocná, ale někdy může být lepší pomoci ji s nápravou škod, které jsme sami napáchali, než to nechat jen a pouze na ní.

Pro většinu lidí hlavně není lehké připustit, že člověk není všemocný. S nápravou škod (a taky s jejich výrobou) pomáhá člověk asi na 98 % území ČR, ta 2 % jsou určena právě k té přírodní obnově.

ne, nemyslím si, že bezzásahová zóna znamená "nebudeme zasahovat, pokud se to bude vyvíjet podle našich představ"

Tak to bohužel vnímá spousta lidí včetně současného vedení NP.

čili prakticky zde diskutujeme o zrušení bezzásahové zóny

Problém je v tom, že se o tom nediskutuje, ale rovnou se začalo těžit.

uvažujeme o případné následné regeneraci porušeného území (přísně regulované) s vyhlídkou na možné opětné zavedení bezzásahové zóny po nějakých padesáti letech, kdy už nebude les snadno ohrozitelný jedním, navíc místním, broučkem

To ovšem pořád předpokládá, že kůrovec způsobí větší kalamitu, než člověk. Což zdaleka není tak jisté, mezi odborníky myslím převládá spíš opačný názor.

[Michal Kubeček]

To ovšem pořád předpokládá, že kůrovec způsobí větší kalamitu, než člověk. Což zdaleka není tak jisté, mezi odborníky myslím převládá spíš opačný názor.

Při vhodném nastavení kritérií, kdo bude uznán za odborníka, nepochybně. :-)

[Fëannatar]

Při vhodném nastavení kritérií, kdo bude uznán za odborníka, nepochybně. :-)

No jestli to je jako v klimatologii, tak je odborníkem každý, kdo se v anonymním internetovém dotazníku označí za biologa, či ekologa a nejméně polovina jím publikovaných článků v posledních třech letech obsahuje klíčové slovo kůrovec…

[Michal Kubeček]

Jistě, ale narážel jsem spíš na obecné pozorování, že u podobně vyhraněných témat má člověk tendenci podvědomě při rozhodování, koho uznává jako odborníka, zohledňovat i míru souhlasu s názory dotyčného.

[Filip Jirsák]

V tomto případě se ale dá odkázat např. na odbornou radu NP, která na protest celá odstoupila. Myslím, že bude panovat všeobecná shoda na tom, že odborník na těžbu dřeva nebo účetní všeuměl nebudou v oblasti ochrany přírody národního parku těmi povolanými odborníky.

[okbob]

Tak nějak - je zajímavé, že ti, co nepochybují o "neviditelné ruce trhu" pochybují o schopnostech přírody.

[John Hartigun]

Možná proto, že trh a příroda jsou 2 rozdílné věci :)

[fg]

mozna proto, ze sou to zkurveni curaci co patri vystrilet

[jekub]

Naprostý souhlas. Já o schpnostech přírody také vůbec nepochybuji, proto jsou mi zcela odporná jakákoli omezení a protekcionismus (od Kjótského protokolu přes přidávání kytiček do paliva až po podporu solárek a fofrníků). Příroda si pomůže sama.

[nahodny citatel]

Ale treba si tiez uvedomit jeden podstatny fakt - priroda funguje trochu inak, ako dnesny "moderny" clovek.
Prirode nezalezi na tom, ci sa dokonale (rozumej - do povodneho stavu) obnovi po 20, 500 alebo 10 000 rokoch. Je zrejme, ze ona sa niekedy obnovi. Ale co bude za tych XY rokov s clovekom? Co bude clovek pit, ked pitna voda nebude? Co bude clovek dychat a jest?
Priroda sa obnovi, len si treba davat pozor, aby clovek bol aj potom jej sucastou.

[Dusan]

+1

[Faunom Alien]

ideový problém – ukažte mi někdo místo, kde je smrková monokultura původní.

Taková místa jsou a právě Šumava je typickým příkladem. Tam jsou vysokohorské smrčiny původní. Nicméně na na většině lesních ploch smrkové monokultury původní nejsou, a to je právě ten průšvih, protože odtud se kůrovec šíří dál.

nelze zapomenout ani na b) tj. co s holinami?

To není otázka nějaké demokratické diskuse, holina se zalesní. Na to je zákon, že se holina musí zalesnit.

[Fëannatar]

Taková místa jsou a právě Šumava je typickým příkladem. Tam jsou vysokohorské smrčiny původní. Nicméně na na většině lesních ploch smrkové monokultury původní nejsou, a to je právě ten průšvih, protože odtud se kůrovec šíří dál.

Byť to nezní [statisticky] příliš věrohodně jsem ochoten připustit, že máte pravdu. Co tedy ale s tím? Necháme-li to bez zásahu, "lehne to všechno popelem" a majitelé okolní lesů jistě budou po správě šumavského národního parku požadovat odškodné.

To není otázka nějaké demokratické diskuse, holina se zalesní. Na to je zákon, že se holina musí zalesnit.

Je to ale otázka odborné diskuse. Pokud zákon říká, že se to zalesní, tak se to zalesní. Ale říká, jak se to zalesní? Vysadíme-li tam zpátky monokulturu, tak se situace dřív nebo později zopakuje…

Je schopen kvalifikovaně rozhodnout co s tím ekologický aktivista? Ministr Chalupa? Pan Stráský? Já určitě ne, ale mě se ani nikdo ptát nabude.

[Filip Jirsák]

Co tedy ale s tím? Necháme-li to bez zásahu, "lehne to všechno popelem" a majitelé okolní lesů jistě budou po správě šumavského národního parku požadovat odškodné.

O takové variantě nikdy nebyla řeč. Se zásahy v méně cenných částech se počítá, mimo jiné proto, aby se kůrovec případně nešířil dál do hospodářských lesů.

[Faunom Alien]

Byť to nezní [statisticky] příliš věrohodně

Statisticky je pravda na vaší straně. Lesy v ČR jsou z drtivé většiny hospodářské. Tj. stručně řečeno hlavně k produkci a těžbě dřeva. Většinou jsou to smrkové monokultury, které tam nepatří a nikdy nerostly. Ale tady se bavíme o Šumavě, která je národním parkem a tam smrkové monokultury přirozeně patří (i když ne na celém území). S tím odškodným od majitelů okolních lesů to nebude tak horké, hlavním vlastníkem lesů je pořád stát, který hospodaří prostřednictvím podniku Lesy ČR, a soukromí vlastníci mají většinou jen pár hektarů.

zákon říká, že se to zalesní, tak se to zalesní. Ale říká, jak se to zalesní?

Zákon říká, že se to zalesní. Jak se to zalesní, říká lesní hospodářský plán.

Vysadíme-li tam zpátky monokulturu, tak se situace dřív nebo později zopakuje…

To máte bohužel pravdu. Tohle už se opakuje stovky let, a člověk se stále nepoučil. Ale když se bavíme o Šumavě, tak ta by měla zůstat i přesto národním parkem kde se zasahuje vyjímečně nebo vůbec. Kdo je schopen kvalifikovaně rozhodnout to nevím, tohle téma se i dost zbytečně politizuje. Ale neřekl bych, že to vyřeší ťulpas Stráský, který zasahuje v bezzásahových zónach a jehož jedinou kvalifikací je bývalé členství ve vysokých funkcích za ODS.

[sdfgsdfg]

Shodou okolnosti o problematice neco vim, takze si dovoluji tvrdit, ze kdyz se stromy vykaci, tak obnova porostu bude vyrazne ztizena. Zkuste porovnat treba Vysoke Tatry a jeste jednu oblast na Slovensku postizenou polomem (na jmeno si bohuzel nevzpominam ), a tam je krasne videt, ze tam, kde stromy byly odvezeny (vytezeny) - Vysoke Tatry, tak jsou tam stale obrovske prostory hole, kdezto v te druhe oblasti, kde polom zustal lezet ladem uz buji nova vegetace. Krom toho neni jediny racionalni duvod stromy napadene kurovcem kacet. Kurovec tady byl, je a vzdycky bude bez ohledu na lidi, a priroda si vzdy s problemem poradi.

[frdrx]

Taky si dovolím tvrdit, že o tom něco vím, a dávám za pravdu.

[Faunom Alien]

Souhlasim jen zčásti. Souhlasim s tim, že přirozená obnova lesa je lepší, výsledný porost je hodnotnější a odolnější. Tohle by se mělo dít zvláště na Šumavě, pokud ji tedy jestě chceme nazývat chráněným územím a národním parkem. Sice nevim jak to tam teď vypadá, ale pokud už brouk vylítl a nová generace je venku, tak teď už kácení postrádá smysl.

V běžném hospodářském lese je to ale pořád jen taková idylická představa a iluze, na kterou ještě hodně dlouho nedojde. Tady mají včasné těžební zásahy proti kůrovci opodstatnění.

[frdrx]

Ano, ale na Šumavě by se měla zvětšovat rozloha přirozeného bezzásahového lesa zvětšovat na úkor lesů hospodářských, aspoň v druhých zónách parku, jinak řečeno v centrální Šumavě. Třetí zóny a ochranné pásmo parku nechť zůstanou hospodářskými lesy, ale ať jsou postupně přeměňovány výsadbou na lesy s přirozenou skladbou. Do nižších partiích toho pohoří totiž už smrčiny nepatří.

[frdrx]

Centrální je blbé slovo, ale snad je jasné, co myslím.

[PepaSFI]

jsem majitelem kusu lesa, teda přesně řečeno jsou to takové kousky co skoro nestojí za řeč, ale starat se o to musím. Minimálně proto že občas hajný prudí že je někde sucháč a musí se zlikvidovat aby z toho nevylít brouk vošklivák. Aspoň palivo z toho je. A taky vím že jsou tu lesy o které se nestará nikdo, buď na to majitel kašle, nebo to prostě kvůli věku a zdraví nezvládá. A ono se, můj ty světe kulatej, vůbec nic neděje. Žádná kalamita, žádné mraky vyletujících hmyzáků. Možná máme na Vysočině nějaké obzvlášť odolné lesy, ikdyž bych spíš řek že jsou mizerné. Asi to bude něco jako efekt škaredýho psa. Šampiona s rodokmenem ofoukne větříček a je hotovej, pouličního čokla můžete přejet traktorem a nic se mu nestane. Pokud jde o Šumavu, já bych navrhoval postižené stromy kácet, ale s podmínkou že zisk z dřeva zaplatí jen a pouze mzdu pro dělníky, palivo a nářadí, Zbytek bude použit výhradně na péči o les a jeho obnovu. Myslím že by z toho velice rychle byla bezzásahová zóna kdyby z toho nešly hrabat prachy.

[frdrx]

Souhlasím pouze s výhradou, že kácet se musí pouze v zásahových zónách, tedy ve vyloženě hospodářských lesích, tj. třetích zónách NP, a pokud se kácí jinde, musí to být odůvodněné a dřevo nesmí být odvezeno.

[phr]

Náš expert na všechno. Ten les je tam už několik století umělý a je tam podstatně déle než takzvaný Národní park. I rašeliniště se tam hospodářsky využívala mnohem dřív než se kdokoli z nás tady narodil. Na Šumavě nebydlíte, tak nepruďte a držte hubu. Kdejaký pičmunda, který o sobě tvrdí, že je vědec si tady dělá nárok rozhodovat co se má dělat a přitom o lese neví ani desetinu toho co podprůměrný lesák. Já na ní koukám z okna a bohužel průběžně vidím co s ní ten "Národní park" za pár let udělal. 40 let tam měli vojáci střelnice, ale takovouhle spoušť udělat nedokázali.

[frdrx]

Jsem vystudovaný biolog, takže se v těchto otázkách orientuju docela dobře. Nemusíš mě poučovat o tom co na Šumavě je a co není. Mám ji prochozenou, vím co tam roste a vím co tam žije a mám celkem dobrou představu o historii i o tom co se tam děje v současnosti. Neřekl jsi mi nic nového a patrně ani nemáš co mi říct. Ty taky na Šumavě nebydlíš, protože Klatovy jsou mimo, a ani kdybys tam bydlel, nedává ti to žádný větší hlas než má kdejaký pražák. O tom co se děje na Šumavě by měli rozhodovat odborníci, tedy spíš lidé jako jsem já, než místní obyvatelé, tedy lidi jako jseš ty (třebaže se za místňáka považuješ neprávem), protože jde o národní park, a ten má hodnotu pro celou zemi a nepatří místním obyvatelům. Správa národního parku Šumava vždy nedělala to co měla, jako například teď za Stráského, a proto to tam vypadá takhle. Nicméně uschlé smrkové monokultury v jejichž podrostu dochází k formování budoucího zdravého lesa nepovažuju za nic hrozného. Naopak, je to žádoucí věc, že se ten les konečně mění k lepšímu.

[Filip Jirsák]

takovouhle spoušť udělat nedokázali

Člověk podle svého spravuje asi 98 % území ČR. Ta 2 % měla být ponechána bez zásahů (mimo opravdu krajních případů). To znamená smířit se s tím, jak bude přírodní proces postupně probíhat. Tedy i s tím, že tam třeba nějakou dobu bude něco, co člověk nazve spoušť. Jak je vidět, pro některé je to velmi těžká zkouška z pokory – jestli dokážou překousnout, že jejich krátkodobé hodnocení s výhledem maximálně na pár týdnů nemusí být vždy tím nejlepším hodnocením.

[Marcela*]

Nechápu, jak může dělat ředitele Šumavského národního parku člověk, který problematice vůbec nerozumí. Jak je možné, že o jeho osudu rozhoduje taková osoba a nikoliv vědci, znalci lesního společenství?! Kde to žijeme?

Další věc, už to tu bylo řečeno. Když je jednou oblast vyhlášená jako bezzásahová zóna, tak je safra bezzásahová, a nemají tam co dělat dřevorubci, ne?

[trockij]

Ona cela tadle vlada je dost mimo. Kdyz zacinali (nevim jestli to plati este tedka, protoze osazenstvo vlady se zmenilo), tak ministr kultury je obdivovatel Kabatu, ministr zivotniho prostredi ma rad automobilove zavody do vrchu, ministr dopravy porusuje dopravni predpisy kde to de, a mohl bych pokracovat. Zkratka a dobre, uz me to ani neprekvapuje.

[frdrx]

Celá tahle země je obětí obrovité rozkrádačky. Přírodě se to nevyhýbá, a to ani v jádrových územích národních parků.

[nahodny citatel]

Vopred sa ospraveldnujem za trochu ironie, ale nemozem si pomoct. Riadne prekvapenie, ta dnesna spolocnost, co? Neviem sice, kolko mas rokov (zase sa ospravedlnim - akosi si na to vykanie tuna na abcku nemozem zvyknut), ale takychto prekvapeni a sokov budes zazivat cim dalej, tym viac.

[gtz]

Je z toho hodně velký humbuk. Jsem pro kácení.

[frdrx]

Proč? Každý kdo je pro by se to měl pokusit zdůvodnit.

[gtz]

Protože si myslím, že vykácení napadeného dřeva dříve než kůrovec vylétne je lepší variantou než čekat zda si příroda s kůrovcem poradí. Před pár lety tam taková kalamita nebyla a v ty doby se s tím nic nedělalo. Není pravda, že když vylétne tak může zamořit i ty stromy, které jsou zdravé?

[trockij]

a co nam dava pravo neumoznit se kurovcum mnozit? proc bysme meli zastavovat prirodni kolobeh?

[gtz]

Kůrovec je něco podobného jako kobylky. Množí se žere a žere a až nic nebude tak se bude přesouvat zase dále. Když se toto omezí tak lesy budou připomínat les a ne to co je tam dnes. Byl jsem na šumavě za totality, les byl udržovaný a s kůrovcem nebyly problémy.

[nahodny citatel]

Kobylky su nieco podobne ako ludia. Mnozia sa a zeru a zeru az nic nebude a tak sa budu presuvat zase dalej, alebo si zradlo zacnu dovazat, aby to mali bez namahy. Ked sa toto obmedzi priroda zase bude pripominat prirodu, nie to, co je tu dnes. Na Zemi bola priroda v praveku, sama sa udrzovala a s kobylkami neboli problemy.
Opat ospravedlnenie za ironiu, ale nemozem si pomoct...

[Mrkva]

Příroda.

Mimochodem: A co nám dává právo neumožnit množení bakterií v lidském těle? Proč bychom měli zastavovat přírodní koloběh? Zakažme antibiotika! A očkování! A ostatní léky!

[lacik]

No vždyť jo! Bakterie se v nás množí jak chtějí a nikdo jim nebrání. Teprve když jich je moc a dělají problém, nebo když jsou to bakterie nějaké nemoci, kterou spustí, pak teprve nastupují antibiotika nebo účinky očkování. Zrovna tak je to s kůrovcem - je ho moc a dělá problém, protože nejde o přírodní prales, ale o hokus pokus udělat z umělé smrkové monokultury, když bůh dá, za tři sta let imitaci pralesa.

[nahodny citatel]

So svojim telom si rob co chces. Ale priroda je tu pre vsetkych (a nielen pre ludi, ale aj pre zvierata a rastliny). Cize by si mal brat ohlad na to, aby bola co mozno v najpovodnejsom a najzachovalejsom stave.

[nahodny citatel]

A este ma napadlo:
je to podobne ako s knihami - tie svoje si trhaj a nic, ale tie s kniznice opatruj, aby boli aj pre inych.

[frdrx]

Jenže tím způsobíš, že na místě, které vykácíš, les nedostane příležitost přeměnit se do přírodě blízké podoby, takže sice možná snížíš (což je sporné) pravděpodobnost napadení dalších stromů, ale les jako takový poškodíš.

Mýlíš se, protože kůrovcová kalamita je na Šumavě už dlouho, není to nic nového. Kůrovcové kalamity tam budou dokud tam nevyroste zdravý les, a to se nestane, pokud se bude neustále těžit a odvážet dřevo.

Tvé zdůvodnění tedy neberu, protože bylo už tisíckrát vyvráceno. Vědecká data mluví jasně a názor vědců je téměř jednotný.

[gtz]

Byl jsem na Šumavě za totalitního režimu a les byl udržován a s kůrovcem nebyly problémy. Jesti to bylo způsobeno postřiky, netuším. Nejsem zastáncem vytěžit a odvézt. Ať se stromy jen pokácí, zbaví se kůry a nechají se tam.

[frdrx]

Ne, není to takhle. Před dvaceti lety nebyla taková kůrovcová kalamita jako dneska ne kvůli tomu, že byl les udržován, ale naopak kvůli tomu, že nebyl, a pak hlavně kvůli tomu, že byl tehdy o dvacet let mladší. Od té doby, po otevření hraničního pásma, se v lesích začalo "zasahovat" proti kůrovci, který dělal dobrou práci, stromy stárly, čímž byly stále náchylnější na napadení, bylo několik polomů, po nichž zásahy lesáků způsobily ještě větší škody při příštích polomech.

[Faunom Alien]

Blbost. S kůrovcem jsou problémy od dob, kdy člověk hospodaří v lesích - tj. je vysazuje a těží. Tedy i za totáče. Na lýkožrouta žádnej postřik neplatí, to možná platí na brouky z filmu Starship troopers. Na místního brouka trochu platí lapáky a feromonové lapače, tam ti broučci vletí, jak jsou z toho feromonu celí nadržení. Ale lapače slouží spíš jen k monitorování početních stavů, a ne k jeho snižování.

[gtz]

Někdy tak v roce 1984 jsem viděl jak se stromy něčím stříkají/práškují (z letadel). Nevím co to bylo, ale tehdy to byl opravdu hustý lesní porost. Hodně udělalo i to, že z VVP odešla armáda a předala to všechno lesům CZ.

[Faunom Alien]

jsem viděl jak se stromy něčím stříkají/práškují (z letadel)

Třeba se tomu pilotovi práškovacího letadla protrhnul pytel když letěl z pole . Teď ale vážně. Jediné co mě napadá že by to mohlo být, je letecké vápnění lesa. To se praktikovalo, ale spíš v lesích postižených exhalacemi. Ale na Šumavě se to mohlo dít taky. O žádných postřicích/přípravcích na kůrovce nevím. Spíš lépe řečeno nevím o tom, že by se v nějaké uchytily a ve větší míře používaly.

VVP odešla armáda a předala to všechno lesům CZ.

Jojo, pamatuju si na Vojenské lesy a statky, ty tenkrát převážně hospodařily na Šumavě. Dneska už je to jinak.

[frdrx]

V té době se hodně práškovalo pěknými svinstvy.

[gtz]

je letecké vápnění lesa.

byl jsem tam jako voják a viděl jsem jak nad lesy létal civilní čmelák a stříkal na les nějakou sračku. Nebylo to vápno ani nic práškového, vypadalo to jako vodní mlha (omlouvám se již si moc nevzpomenu kdy a kde to bylo holt je to již hodně dávno).

Vápnění lesa jsem viděl ve stejném roce v Doupovských horách.

Vojenské lesy a statky

v roce 1984 jsme tam byli na týdenní brigádě (sakra to byl veget týden v klídku z casina) na Dobré Vodě a pomáhali jsme jim řešit nějakou kalamitu po nějaké vichřici. Tehdy ty lesy byly lesy, pak až se k veslu dostaly Lesy CZ tak to šlo od 10 k 5.

[Faunom Alien]

Nejsem zastáncem vytěžit a odvézt. Ať se stromy jen pokácí, zbaví se kůry a nechají se tam.

To se lehko řekne, ale už hůř provede. Zkus si oloupat pár klád loupákem a za chvíli budeš padat na hubu. To je strašně těžká práce a strojní odkorňování v lese nepřipadá v úvahu. Tudíž je toto řešení zcela nereálné. Je zcela neprůchodné ekonomicky - tu dřevní hmotu nejdřív pokácet, s velkými náklady ji odkornit a pak ji tam nakonec nechat? To by asi neklaplo.

Z hlediska ochrany přírody je toto řešení taky špatné a poloviční. Pokud bys to takhle praktikoval v těch chráněných zónách, tak tohle už jednoznačně lidský zásah je, vznikne holoseč a ta s přírodními procesy a přirozenou obnovou nemá nic společného. I když samotná metoda ručního odkorňování je proti kůrovci velice účinná a ekologická. Ale je strašně pracná a nákladná.

Takže jsem pro to, aby se v těch chráněných zónách rozhodně nezasahovalo. A nebo se na to vyprdnout, a přestat si dělat prdel z ochrany přírody a národního parku. To bych ale nechtěl, Šumava je jedním z mála jakž takž nedotčených kousků přírody. Jak tady někdo naznačil, bylo by taky dobré ty zóny sjednotit v souvislý celek a mít nějakou dlouhodobou koncepci. Buď tak či onak. Někdo tady uvedl jeden zajímavý odkaz na rozhlas. Chvíli jsem to poslouchal a jestli je pravda, že v prvních zónách, tedy v těch nejcennějších lokalitách zasahují harvestory (tj. těžební stroje a tedy těžká technika), tak to už je opravdu výsměch ochraně přírody a národnímu parku. Ten Stráský bude asi opravdu nastrčená figurka, která o tom ví zcela hovno, a slouží někomu či něčím ekonomickým zájmům. Spící kníže a iluminát Trautenberk se k tomu taky vyjádřil a nebude nejspíš daleko od pravdy.

[belisarivs]

Ale je strašně pracná a nákladná.

Jakou ze to mame nezamestnanost? Mozna napad JS s tim, ze by stat mel nezamestnane nejak zamestnat, alespon pro tento pripad, neni uplne spatny.

[Faunom Alien]

zamestnat, alespon pro tento pripad, neni uplne spatny.

No, já jsem se spíš vyjádřil k iluzornosti a špatnosti řešení to dřevo pokácet (a tedy mechanizovaně zasáhnout) a pak to dřevo odkornit a nechat ho tam. Pokud už se tímto způsobem zasáhne, tak už ve většině případů není potřeba odkorňovat, pokud se hmota včas odveze a zpracuje. Ale to je velmi důležitá podmínka, ten včasný odvoz a zpracování. Takže práce takového odkorňovače by byla ryze sezónní a nejistá.

Pak je tu ještě jedna teoretická možnost, a tou je odkorňování stromů stojících. Tahle možnost je jednoznačně nejekologičtější, ale to je práce spíš pro orangutany. Takovýto odkorňovač může odkornit tak jeden dva stromy denně a bude toho mít plný brejle a bude rád, že je po směně na živu.

[gtz]

Nenajmul si na to park nějaké lidi, kteří odstraňovali kůru ze stromů aniž by je někdo pokácel?

[Fëannatar]

Jenže mně stále vrtá hlavou, jak se ten les obnoví, když široko daleko nic jiného než smrkové monokultury není. Ani žaludy ani bukvice za pár let desítky kilometrů nedocestují a břízové či smrkové monokultury problém zachovají. Možná by lepší než těžení bylo řízené vypálení – brouka to zabije a živiny ponechá – jenže, jak již někdo někde podotkl, Šumava není Yellowstone, erozi to nezabrání a ještě se spálí i zdravé stromy…

Nicméně, z toho co jsem pochytil v diskusi – asi bych to dlouhodobě řešil stylem kde se bezzásahové zóny sjednotí do jedné velké a kolem ní musí být dostatečně velký regulovaný "pruh", který jednak napomůže návratu původních dřevin do jiných než vrcholových oblastí (kde tedy předpokládám, že jsou smrkové monokultury přirozené) a druhak bude dostatečnou ochranou ať už před šířením kůrovce ven nebo dovnitř. Krátkodobě by mělo být prioritou nepustit kůrovce ven a soustředit se tedy především na regulované zóny národního parku všude, kde je to možné. Navíc bych zakázal použití peněz z vytěženého dřeva (v rámci celého národního parku) na jakékoliv jiné účely než platby těžařům a výsadbu nových dřevin.

[frdrx]

To co píšu se nejvíc týká klimaxových smrčin jako například na Modravských slatích, na vrcholech Roklan, Javor, Luzný, Plechý, na Smrčině a podobně. V místech, kde by měly být spíš bučiny by bylo žádoucí jejich rozumné vysazování, aby se proces urychlil. Není nicméně pravda, že tam široko daleko není nic než smrkové monokultury. V nich jsou ostrůvky bučin a jedlobučin, větší či menší skupiny stromů, i ojedinělý jedinci. Znám z různých pohoří, mimo jiné i z Brd, krásné statné buky, které dokážou konkurovat vysazeným smrkům a zásobovat okolí semenáčky. Problém je trochu i v přezvěření, protože zvěř dokáže zmlazení listnáčů pěkně omezit. Na Šumavě by s tím mohl pomoci rys, medvěd a vlk za současné redukce vlivu myslivců, kteří mají tendenci udržovat nadpočetná stáda.

[nahodny citatel]

A okrem lykozruta zhoria aj ine zivocichy, napr. aj jeho predatori.
A bukvive a zalude docestuju - v zazivacom trakte zvierat.

[merlin111]

Bukvice docestuje, vyroste do krásného proutku s velkými šťavnatými listy a už se k němu hrne nadržený býložravec pro svoji pravidelnou snídani.

[kkaarreell]

Ve vyssich partiich Sumavy jsou "tradicni" smrkove lesy a kurovec je jejich beznou soucasti. Neni pravda, ze pred par lety tento problem neexistoval. Jenom se o nem driv nemluvilo. Tuhla "kalamitu" resili tezbou uz pred sto lety, ne nadarmo se kurovci rikalo "zlaty broucek"). Pod smrky by mely byt lesy smisene, ktere funguji jako jiste naraznikove pasmo branici v sireni kurovce. Ze to tak funguje, je videt na druhe strane Sumavy. Jenze u nas se toto temer zdecimovalo vysazovanim smrkovych monokultur. Nevim, proc se tezari hrnou do bezzasahove zony NP, kdyz kurovcem jsou napadeny i stromy jinde a ani ty nestihnou vytezit. Jediny duvod, ktery me napada, je, ze je to dalsi drevo, ktere muzou vytezit a to ty druhe stromy na ne pockaji. A jak uz bylo receno, vytvarenim holin ne obnove lesa nepomuze, ani kdyz tam budou nove stromy vysazovat. Ty potrebujou k rustu ochranu (pred vetrem, sluncem, erozi) stromu velkych (byt zdechlych).

[Aminux]

http://www.dellre.cz/janstrasky.html

[Petr Tomášek]

Hehe, ten květák vypadá, jako by se mu chechtal

[Aminux]

A kůrovec byl kdysi v lese neškodný brouk, než se z něj stala novodobá mandelinka bramborová - protože on se dokáže přemnožit jen ve smrkových monokulturách, kde je jeden smrk vedle druhého a snadná migrace se přímo nabízí. Nehledě na to, že v takovém umělém lese je i poznatelně míň predátorů, kteří by si na tomto brouku pochutnali. Ale hlavní je, že kůrovec není moc pohyblivý, pokud nemá smrk vedle smrku, tak se nikdy nepřemnoží a zůstává ostrůvkovitě roztroušený...

Je pravda, že nejde o původní les (až na nejvyšší oblasti), takže by se kácet měl, ale taky by se měla vymezit velká a neroztříštěná bezzásahová zóna, kde by měl být absolutní zákaz, namísto roztroušených dnešních ostrůvků. Na druhý straně hranic se ukázalo, když nechali smrkové lesní plantáže napospas kůrovci, opravdu ty stromy zničil, ale světe div se, po pár desítkách let se tam místo umělé plantáže (která neodolá žádné vichřici) obnovil přirozený smíšený les, pro který kůrovec ani vichřice nepředstavuje žádný problém. Jenže takový les není moc výnosný z pohledu těžařů, takže my, moudří Češi, tady všude chceme smrkový monokultury a s tím související přemnožený kůrovce, se kterýma se dá tak krásně bojovat a těžit a těžit...

[Pavel Křivánek]

Proč ale smrky, když jejich dřevo se na nic pořádného nehodí? Přitom v původní skladbě lesa výrazně převažoval buk, jehož dřevo je podstatně kvalitnější a v bučinách roste podobně rovně jako smrk. Navíc co množství dřevní hmoty týče, původní a hospodářské lesy jsou na tom co do výnosu prakticky stejně.

[frdrx]

Smrk roste relativně rychle a do dřevotřísky a na papír stačí.

[frdrx]

A samozřejmě na stavbu dřevěných konstrukcí (interiérových) nebo třeba hudebních nástrojů (rezonanční dřevo).

[Faunom Alien]

Proč ale smrky, když jejich dřevo se na nic pořádného nehodí?

Na to je jednoduchá odpověď. Proč by ten smrk jinak člověk po staletí vysazoval? Smrk je rychlerostoucí dřevina, která má asi nejlepší poměr cena/výkon, nebo spíš lépe rychlerostoucnost/ekonomická využitelnost. Asi se jsem vyjádřil neohrabaně, ale snad tomu jde porozumět :).

Přitom v původní skladbě lesa výrazně převažoval buk, jehož dřevo je podstatně kvalitnější

Původní skladba je už dnes těžko ověřitelná, není k tomu dostatek pramenů. Takový orientační přehled si lze udělat podle vegetačních stupňů. To základní dělení je podle nadmořských výšek, ale je to rozdělení spíše lesnické a nejde to brát doslova ale jenom orientačně. Záleží i na jiných faktorech, nejen na nadmořské výšce ale i na stanovišti, tj. na druhu půdy atd. Když si člověk vzpomene na naší hymnu, tak tam zní bory šumí po skalinách, a borovice se v těch vegetačních stupních vůbec nevyskytuje, i když je u nás původní. Ale pravdu máte v tom, že buk se u nás dříve vyskytoval v podstatně větším zastoupení. Jenže buk roste oproti smrku podstaně déle a dost často má problémy s tím, aby narostl do rovna. Proto je ho u nás v lesích čím dál méně, a to je velká škoda.

[Aminux]

Privatizace Šumavy na dohled? http://jdem.cz/qhfs4

[mrzout]

Základní chyba v této úvaze je, že les == stromy. Tam kde stromy uschly, lesní ekosystém funguje dál a stromy jsou pomalu nahrazovány. Tam kde jsou stromy vykáceny, les končí. I kdyby se tam cokoliv vysázelo.

Demokratisté ignorují platnou legislativu, Stráský na ní zvysoka kašle. Proč by měl čekat na výjimku, když chce kácet hned. Že by ji třeba nemusel dostat, to neřeší. Vědeckou radu zrušil, diskutuje pouze s lesníky a starosty.

První skupinu zastupují lidé, kteří mají ekonomický zájem na kácení a přeměně NP na hospodářský les. Shodou okolností titíž, který z majetku Lesů ČR vyvádí každoročně majetek v řádu miliard až desítek miliard, jež by měly správně končit ve státním rozpočtu. A toto by bylo vítané navýšení kapesného nemohou ignorovat.

Druhou skupinu tvoří politici zejména za ODS (případně ČSSD, ale kdo by to odlišoval), které do jejich funkce schvaloval jihočeský kmotr Pavel Dlouhý, jež patří do první skupiny.

Ta situace je v podstatě jednoduchá. Stačí se podívat na les, jež uschnul dva tři roky zpět. Normálně funguje a postupně se obnovuje. A podívat se tam, kde se kácelo. Mrtvá zóna, kterou vítr rozšiřuje i do nezasaženého lesa.

[whistleblower]

A nebude celý ten problém s lykožrútom spôsobený tým, že sa neodstraňujú stromy po polomoch a že je tých polomov vzhľadom na nenormálne počasie stále viac... alebo tiež, že boli tie lesné plochy umelo vysádzané nesprávnymi druhmi? Tu všade okolo patrili lesy Coburgovcom a tí sa o ne parádne starali, ale čo sa deje v ostatných rokoch aj v Národnom parku určite so starostlivosťou má spoločné len málo.Tiež veľmi neverím, že tá nadmerná ťažba je nutná.Vyváža sa guľatina a domáce píly a drevárske podniky nemajú čo spracúvať. Aj s tou Šumavou pravda bude niekde prinajmenšom uprostred.

[Fëannatar]

S tím by se dalo i souhlasit, ale přivazování se ke stromům není řešení, ale silové prosazování jednoho názoru. To nemá nic společného ani s demokracií, ale ani s odbornou debatou. By mě zajímalo, čí peníze jsou za aktivisty a čí za Stráským… Možná bychom zjistili, že o les nejde ani jedněm.

[frdrx]

Silové? To jakože páchají násilí? To těžko. Silové jednání je jednání policie a lidí pana Stráského. Ti aktivisté pouze nenásilně demonstrují, a to má s demokracií společného sakra hodně, protože bez toho bychom nejspíš neměli ani tu mizernou demokracii, kterou máme. Čí peníze by asi tak mohly být za aktivisty? Leda tak jejich vlastní. Krutibrko.

[Karel Zak]

Nicméně, jak jsem již řekl na začátku, odbornou kvalifikaci (ostatně asi jako i většina lidí, co na Šumavě demonstruje) ma to nemám.

Na tech protestech je zajimave prave to, ze ucastniky jsou i lide co k tomu kvalifikaci maji. Nesouhlas zazniva od drtive vetsiny pro danou vec kvalifikovanych lidi z AV a ceskych vysokych skol.

Jinak pokud si o lesich na Sumave chcete neco odbornejsiho (ale citelneho precist: http://kbe.prf.jcu.cz/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf (katedra biologie ekosystemu JU)

[dad]

funguje ten link?

[pc2005]

Někdy se nedivím, že Povznesení ve Hvězdný bráně nechtěli do ničeho strkat ruce. Pokud ale někdo z vedení parku/vlády rozhodl/souhlasil, že se tam nesmí kácet a pak to porušil, tak by měl být potrestán za přěkročení pravidel. O změně bych nechal klidně rozhodovat znova, ale do té doby na to nešahat.

BTW Je tu ještě řešení typu násobení nulou. Celou Šumavu vykácet . Pak tam nebude ani kůrovec, ani nic s kvůli čemu by se někdo hádal.

P.S. Hmm to jsem zase před spaním určitě mimo :-/.

[hanoj]

ukažte mi někdo místo, kde je smrková monokultura původní -

smrk jako prevazujici typ je puvodni ve vyssich vyskach a chladnych podmacenych pudach

"příroda si poradí", jenže za jak dlouho

http://fertek.blog.respekt.ihned.cz/c1-51664250-zajima-vas-kde-se-ma-na-sumave-kacet-podivejte-se-na-nove-fotky

a dale treba jsou zajimave odkazy:

http://www.cspe.cz/dopis/index.php?lang=cz&page=letter

http://media.rozhlas.cz/_audio/2358010.mp3

[janek]

V televizi vystupoval nějaký biolog (jméno si nepamatuju) a ten tvrdil, že v rašeliništích je skutečně smrkový porost původní, a proto byly tyto části vybrané jako bezzásahové.

Jinak podle mě není problém v tom kácet či nekácet, ale v naprosté absenci nějakých dlouhodobějších vizí. U nás všichni politici akorát řeší co udělat teď, ale o tom co by chtěli dělat za 5 minut už nepřemýšlí a to samé se dnes děje na Šumavě.

[Bobas]

Přeji hezký den. Pročítám si Vaš názory a mám z toho stejný pocit, jako z ostatních médií. Názory jsou rozporuplné, přestože jsou podepřeny rozumnými argumenty.

Nechci se bavit o zasahování v bezzásahové zóně, což je samozřejmě nesmysl. Celý problém vidím spíše ve vymezení bezzásahových zón. Mám pocit, že odmítavé vymezení roztříštěných 138 zón bylo vymezeno podle skutečného ekologického stavu území (přirozené porosty). Myslím si, že pan ministr Bursík nezvládl rozšíření bezzásahové zón. Nevím jestli bylo nutné naplnit nějakou kvótu (mluví se 30 % území), nicméně do bezzásahovosti spadly části, kde se vyskytují nestabilní smrkové, geneticky nevhodné (osivo z nižších poloh Rakouska), v minulosti již kalamitami postižené porosty.

Lokalita o kterou se vede spor, byla dříve ve druhé zóně, načež ji pan Bursík převedl do bezzásahové zóny, načež ji nový ministr převedl opět do druhé zóny. Dovoluji si soudit, že lokalita sama až takové přírodní hodnoty nemá (vzhledem k tomu, že nebyla od začátku zahrnuta do 1. zóny). On je totiž rozdíl mezi přirozenou horskou smrčinou, která se tam samovolně a dlouhodobě vyvíjí a obyčejnou smrčinou v pásmu horských smrčin. Z toho si dovozuji, že nové vedení parku má dostatečné argumenty k těžbě, která sama je v druhé zóně NP nesporná. Je to jako byste si nenechali vyříznout rakovinotvorný nádor a pak sledovali jeho samovolný vývoj.

Nakonec bych se chtěl ohradit proti některým tvrzením, které se objevily napříč články. Povoláním lesníků je pěstovat a těžit dříví. Je to stejné, jako když zemědělci pěstují česnek nebo kukuřici. Akorát je to daleko ekologičtější. V lesích mohou žít motýli, houby nebo tetřevy. Zkuste je najít v lánu kukuřice. Většina lesníků se snaží hospodařit s nejlepším vědomím a svědomím, které odpovídá době a znalostem. Dnes diskutované a těžené smrkové monokultury Šumavy byly zakládány na začátku 20. století. Báby tam sazenice nosily v nůších na zádech a chlapy sváželi v zimě dřevo na saních. Každou kalamitu se vždy snažili co nejlépe zalesnit. To proto, aby bylo dostatek dřeva pro všechny. A dnes je to stejné. Chcete topit uhlím, jádrem nebo obnovitelným dřevem. Chcete spát v dřevěné voňavé posteli a jíst na poctivém dřevěném stole? Tak se nedivte, že se těží.

[sidik]

Jenže ekopošuci mají v palicích jetel. Teď když správa zasáhla, tak jetelový palice vyřvávaj, jak si příroda poradí a že se do toho nemáme míchat. Kdyby správa nezasáhla, kůrovec zlikviduje bůhví kolik hektarů lesa (což ale hrozí i teď, pokud pokácené stromy včas neodvezou) a jetelový palice budou křičet, že správa měla něco dělat...

Kdyby následně vysázeli pichlák a stříbrnej smrk, tak se časem les obnoví a sníží se riziko napadení kůrovcem a likvidace větších ploch (kůrovec do stříbrnýho smrku nejde).

Vsadím se, že po vykácení tam ekotrotlové nepřijdou sázet nové stromky. Ne, ti budou zase někde protestovat za svých 500,- na den proti něčemu, co má smysl.

Proč neprotestovali proti likvidaci pastvin a polí pomocí naprosto zbytečných solárních panelů? Energetický výnos z nich je mizerný. Jejich životnost taky není vysoká a následně ani není možné je ekologicky zlikvidovat.

[AsciiWolf]

Proč neprotestovali proti likvidaci pastvin a polí pomocí naprosto zbytečných solárních panelů?

Za tohle mohli ovšem především zmrdi z vlády.

Místo, aby se fotovoltaika instalovala na střechách paneláků a dalších budov, jejichž střechy jsou zbytečně prázdné, nabídly se výhodné podmínky hromadě soukromníků. No a jak to dopadlo, to víte sám.

[sidik]

Za co? Za to že jetelový palice proti tomu neprotestovaly? :)

Nj, ale co s tím naděláme... Když zvolíme jiné, stejně se to nezmění. Verbež je to počínaje ODS a ČSSD až po ty nejmenší strany. Každej z nich má plnou hubu slibů ale jak jsou u koryt, tak skutek utek.

A dokud tu do něčeho můžou kecat jetelový palice a jiná banda s vlastním zájmem (třeba energetické firmy), tak do tý prdele doběhneme takovou rychlostí, že si ani nevšimnem že už tam jsme.

[PepaSFI]

ony ty jetelový palice nejen že neprotestovaly, ony dokonce nadšeně souhlasily. Nejdřív s vrtulema, pak se ukázalo že vrtule jsou fuj protože občas sestřelí nějakého toho ptáka který je dost hloupý na to aby se naučil tomu vyhýbat. Pak přišly soláry, ty ptáčky netlučou takže jsou hodné. Třeba časem někdo zjistí že v trávě pod tím už nežije Breberka hnusněfialová, Brábrdelník smrdutý a Pišišvor koušujaksviň, přehodnotí názory a solárpanely budou taky fuj.

[Filip Jirsák]

ony ty jetelový palice nejen že neprotestovaly, ony dokonce nadšeně souhlasily.

Vzhledem k tomu, že množina jetelových palic je prázdná, můžete o chování jejích členů psát cokoli. Jestli nadšeně souhlasil ještě někdo jiný, to jste jistě schopen nějak dokázat.

[Kvakor]

Třeba časem někdo zjistí že v trávě pod tím už nežije Breberka hnusněfialová, Brábrdelník smrdutý a Pišišvor koušujaksviň, přehodnotí názory a solárpanely budou taky fuj.

Krásné názvy, simspoňácka řvousenka hadr . A mimo rozličných hmyzů i obratlovců solární panely ovlivňují celkem citelně i teplotu, protože absorvují mnohem více tepla než okolí, takže vlastně vytvářejí podobné teplotní ostrovy jako město. Ještě horší je ale to, že nejlepší pozemky z hlediska počtu slunečních dní a délky svitu jsou u nás zároveň pozemky s nejkvalitnější zemědělskou půdou. Naštěstí zvrhlý dotační program způsobil, že na účinosti zas tak nezáleželo, takže se solární panely objevovaly i na pro ně ne zas tolik nevýhodných místech, i když to bohužel většinou také byla zemědělská půda.

[sidik]

:D

[Milan Jurik]

Další hromádka odborných názorů, která furt mluví jen o stromech a lese. Je zajimavé, že si málokdo všimne, že odborníci z řad biologů jsou Stráského masakrem zdrceni, kdežto odborníci z řad lesníků jsou nadšeni. Ještě než se lidé z Hnutí Duha začali opět po letech poutat ke stromům, dlouhý čas proti navrhovaném kosení dřeva protestovali nelesníci (tedy ti, kteří jaksi asi chápou přírodu mnohem šířeji než jen jako pole stromů).

Co je špatného na uschlém lese, když v jeho podhoubí je živo a pomalu se v něm tvoří nový a zdravější, rozmanitější? Ti, kterým pohled na uschlý les vadí, ať vyrazí na lesní plantáže jinam.

[Bobas]

Asi nejde o to, že by lesníky bavilo pěstovat plantáže a těžit dříví. Smyslem těžby kůrovce není samotní těžba, nýbrž ochrana zbytku toho, co má hodnotu. Nejenom přírodní, ale i společenskou.

[Filip Jirsák]

Podle odborníků se ale toho smyslu daleko lépe dosáhne netěžením.

[Bobas]

Odborníci jsou různí a různě odborní. Věřím tomu, že např klimatologové a hydrologové by viděli na Šumavě radši zelené, i když místy kvůli kůrovci těžené a podsazované lesy, než holiny vyžrané kůrovcem. Ale asi si jich nikdo neptá.

[Filip Jirsák]

Pak by se ovšem měli zeptat odborníků, kteří tomu rozumí, zda může existovat zdravý zelený těžený les nebo naopak holina vyžraná kůrovcem. Jinak hydrologové budou spíš pro takovou úpravu, kdy dochází k menší erozi půdy, takže raději pro vzrostlé stromy než pro čerstvě vysázenou droboť.

[frdrx]

To je falešná dichotomie a vůbec je špatně úplně všechno co píšeš. Kůrovec nezpůsobuje holiny. Jediný způsob jak získat holinu je ji vykácet a dřevo odvézt. To kůrovec neumí. Klimatologů a hydrologů se samozřejmě někdo ptá a určitě taky zaujímají stanovisko. Nevím to jistě, ale tipuju, že budou téměř výlučně na straně biologů a ekologů než na straně produkčně zaměřených lesáků.

[Milan Jurik]

Oháníte se invalidním argumentem, jak už hydrologové zjistili, tak ten takzvaně uschlý les na Šumavě má díky živé dolní části v podstatě stejné vlastnosti jako vzrostlý les. Spíše bych se zamyslel nad tím, zda devastace kácením nemá negativní vliv v krátké době než se rozroste nová výsadba.

[Milan Jurik]

Asi nejde o to, že by lesníky bavilo pěstovat plantáže a těžit dříví. Smyslem těžby kůrovce není samotní těžba, nýbrž ochrana zbytku toho, co má hodnotu. Nejenom přírodní, ale i společenskou.

Tak proč tedy usilovně podporují likvidaci toho zbytku? Znovu, Šumava, to není jen strom v podobě smrkové monokultury. Co je na tom k nepochopení?

Kromě toho to jejich kácení kůrovce nezastaví, naopak ho jen podporuje v nemožnosti vytvořit přirozenější věkově a strukturou různorodý les, který si s kůrovcem umí poradit po desítky tisíc let.

To, co provádějí, je ve výsledku jen a pouze tvoření prostředí pro nekonečný cyklus vysadby, rychlého růstu, napadení kůrovcem, pokácení. Což neprospívá ani lesu, na tož zbytku přírody.

[Kvakor]

Je to logické - zatimoco pro lesníky je menším zlem napadené stromy vykácet, protože tím zabrání rozšířením kůrovce, pro biology je naopak menší zlo napadené stromy ponechat, protože i mrtvý strom pomůže zrychlit znovuzalesnění. Pro lesníky je optimální, aby bylo co nejvíce kubíků co nevíce kvaltiního dřeva z hektaru, zatímco biologové kašlou na to, že dřevo v lese je použitelné leda tak na štěpku, pokud les funguje tak, jak by fungovat měl.

[Bobas]

Chtěl bych jen zdůraznit, že lesníci netěží dřevo pro své potěšení. Velmi dobře si uvědomují problémy, které mohou vzniknout způsobením holiny jako jsou vznik eroze, přerušení koloběhu živin, nedostatek materiálu pro odrůstání mladých semenáčků na padlých kmenech, atd.

Důvod proč kácí, je OCHRANA toho, co ještě stojí a má hodnotu vyšší než holina po kůrovci. V případě Šumavy jsou tyto hodnoty zdravé zelené lesy, ne velkoplošné holiny po rozpadu kůrovce s úpornou třtinou dusící pár přeživších semenáčků z geneticky nevhodných rodičů. Smysl takové ochrany proti kůrovci, tedy za vzniku holin, je nejefektivnější na začátku jeho gradace. To se již bohužel prošvihlo. Stále však platí, že holiny po těžbě teď budou stále menší než holiny po kůrovci v příštích létech. Je to jen otázka výběru co chceme?

V případě druhé zóně NP je to naprosto jasné co chceme. Chceme ochránit první zónu, tedy nejcennější lokality a okolní hospodářský les. Těžba je tedy legitimní. Je to prostě princip lesnické ochrany lesa. A nikterak neodporuje ochranářskému principu - tedy samovolnému vývoji. Jen je potřeba oboje dělat na správném místě.

[frdrx]

Kácí pro peníze. Pro nic jiného. Kůrovec žádné holiny nezpůsobuje. Holiny způsobují dřevorubci, nikdo jiný. Jak by asi kůrovec mohl udělat holinu? Těžba z uvedeného důvodu rozhodně legitimní není. První zóna se ochrání sama a hospodářský les je v národním parku druhořadý. Vždyť proto se jejich majitelům výplácejí nemalé kompenzace. Ta těžba je v příkrém rozporu s ochranou přírody, a to je taky důvod, proč drtivá většina odborníků na ochranu přírody takový zásah odsuzuje. Klapky z očí dolů!

[Bobas]

Kácí za peníze, ne pro peníze (až na výjimky). Je to jejich živobytí. Stojí mezi lesem a vlastníkem lesa. Jsou jeho nástrojem. A za to že jsou na Šumavě zachovány doposud nějaké hodnoty můžeme poděkovat osvíceným vlastníkům lesa a jejich lesníkům.

Fakta jsou zcela jasná. Podívejte se prosím na největší holinu v ČR. Viz zde http://mapy.cz/#x=13.472066&y=48.970992&z=13&l=3&c=h. Způsobil ji kůrovec. Tohle místo mohlo být zelené, případně maloplošně rozvolněné a podsazené vhodným sadebním materiálem. Stát si však vybral cestu, že zde bude Národní park. Proto je to teď hnědé. Jak se bude toto území vyvíjet, ukáže pouze čas. Zkušenosti ukazují, že to bude běh na dlouhý čas.

Druhá zóna dle zákona o ochraně přírody slouží jako nárazník mezi 1. bezzásahovou zónou a okolním hospodářským lesem. Těžba je zde tedy opravdu legitimní. Druhá zóna je pro těžbu vlastně předurčena. Pokud je včasná, profituje z toho zejména sama příroda. Tím, že nevznikají velké holiny. Pokud se odkládá, např. aktivisty, dochází k ohrožení samotné první zóny, druhé zóny a nakonec i toho ostatního. Dochází k velkoplošnému rozpadu lesa. Ten přestává plnit své funkce. Není to jen o produkci.

Klapky máme dole. Jen se nám nelíbí, že nám něco žere výsledky naší, často potem zaplacené činnosti. A zvlášť, když se k tomu přičiní skupina zfanatizovaných nadšenců pod vládou mediálně schopných manipulátorů. Není to jen o tom, že jezdí z lesa náklaďáky plné klád.

[Filip Jirsák]

Pod názvem „holina“ si člověk obvykle představí holé místo, tedy místo bez stromů – a to kůrovec opravdu nezpůsobí (kůrovec ty stromy na zádech opravdu neodnese). Dobře, vy tak říkáte i místu, kde jsou vzrostlé mrtvé stromy. Ale co je na zmíněném místě špatně? Je to přece přirozený způsob obnovy lesa. Nevím, o jakých zkušenostech mluvíte – nový les prosperuje mnohem lépe pod starými vzrostlými i když mrtvými stromy než na vykácené pasece.

Současné kácení na Šumavě se týká 1. zóny, nevím, proč pořád píšete o druhé. Druhá zóna není předurčena pro těžbu, ale pro ochranu první zóny a postupnou přeměnu na první zónu. Teprve třetí zóna je nárazníkové pásmo mezi nejcennějšími částmi a okolním hospodářským lesem. Ani tam se ale nemá dřevo těžit a odvážet, ale pokud je to možné, má se ponechat na místě.

Velké „holiny“ ve zdravém lese nevznikají. Takže z včasného zásahu neprofituje sama příroda, ale jen hospodářský les a zejména jeho majitel.

[frdrx]

Za peníze nebo pro peníze. To je stejné. Dřevorubcům ale nic nezazlívám, ti si to nevymysleli.

Fakta si ujasni. Kůrovec nikdy žádnou holinu nikde nezpůsobil. To co vidím na mapě není holina, krom míst, kde holinu vyrobili dřevorubci. Tam kde ji nevyrobili, tam je krásný mladý les, který má šanci se stát odolným různověkým polopřirozeným porostem.

Znova říkám, klapky dolů! Co říkáte bylo bezčetněkrát vyvráceno, což dokládají vědecké studie. Zeptejte se jakéhokoli vědce.

[Milan Jurik]

Až na to, že prováděné zásahy kůrovci svědčí a nijak mu nebrání v rozvoji. Možná, kdyby se celá Šumava vypálila, tak by kůrovec zmizel...

[pavlix]

Pokud by k tomu byl ekonomický zájem, jistě by to šlo zařídit :).

[nahodny citatel]

Ano, presne tak to je. Ale v NP, kde by mala byt ochrana prirody na prvom mieste by mal prevazovat nazor biologov.

[w4rr10r]

Tahle kauza je už několik let stará, už tehdy se ve velkém psalo, že pokud se nezakročí, vyletí ohromné mračno kůrovců a sežere veškeré hospodářské lesy (rozuměj smrkové monokultury) široko daleko, samozřejmě s nedozírnými ekonomickými důsledky. Přiznám se ale, že od té doby jsem to nesledoval a Šumava jde (stejně jako ostatní české hory) zcela mimo mě.

[dad]

u lidi typu prezidenta Klause mi neprekvapuje ta nezasadovost. Proti kurovci se ma neco delat a pritom by prece bylo spravne, aby to vyridila ta neviditelna prirodni ruka.

Proc se pomaha stromum, nezamestnani si take maji pomoct prece sami? Vidim to jako velmi kontraproduktivni, takhle se poda smrkum pomocna ruka a tim se podkopava jejich vlastni iniciativa (nasadit vlastni ochranny system).

[frdrx]

To ukazuje, že pravice není o ideálech ale o tom nahrabat si co nejvíc peněz pro sebe bez ohledu na napáchané škody.

[Filip Jirsák]

Nikoli, to ukazuje jenom to, že někteří svou chamtivost vydávají za pravicové smýšlení; a jiní zase za levicové. Ale skutečné pravicové ideály i levicové ideály jsou něco jiného. Ostatně podobné je to s těmi slunečními panely na polích – to, že někdo nějakou myšlenku překroutí a zneužije, není důvod k zatracení té původní myšlenky. Je to jen důvod k tomu tu původní myšlenku pořádně promyslet a naučit se odlišit jí od jejích překroucených variant.

[frdrx]

Nic proti tomu, jenom jsem člověka s opravdu pravicovými ideály nepotkal. Buď jde o sobecké vyčůrance, nebo je to póza od lidí, podle kterých se levicovost nenosí. Je sranda, jaké výmluvy si pak lidi schopni vymyslet.

[Filip Jirsák]

Ony už se taky v praxi ty ideály ve vyhraněné podobě asi nevyskytují, protože na obou stranách zjistili, že když to berou poctivě, nakonec se sejdou někde uprostřed a ty rozdíly jsou z vnějšího pohledu dost malé.

[loki]

Jakoby to zadny levicove orientovany clovek nikdy neudelal. Posedlost pravicove orientovanych lidi penezy je klise, ktere vypestovali levicove orientovani pro to, aby snadno pojmenovaly nepritele a jeho spatne vlastnosti. Myslim si, ze slusnost jde napric nazorovym spektrem. I mezi komunisty se najdou slusni lide (jednoho takoveho znam - jsou to hezke flejmy ).

[pavlix]

Posedlost penězi jsem nejvíc viděl u lidí, kteří se hlásili k levici, či dokonce k našemu předrevolučnímu režimu.

[frdrx]

Myslím, že nejvíc je vidět naopak u pravičáků.

[pavlix]

Myslím, že nejvíc je vidět naopak u pravičáků.

Možná máme každý jiné zkušenosti.

Já lidi na levici a pravici nerozlišuju, maximálně ještě tak ty, kteří se přímo hlásí k tomu, že by „chtěli sedět“ vlevo nebo vpravo. Skutečnou posedlost penězma, že jsi se s daným člověkem nemohl pomalu o ničem jiném bavit, jsem zažil jen a pouze u komunisticky smýšlejících lidí.

[frdrx]

Taky tak ty primárně nerozlišuju. Obvykle beru za pravičáka/levičáka toho, kdo se tak nebo onak sám prezentuje. Vůbec to nevypovídá nic o tom, co to je za člověka. Tento typ "komunistů" co se nebaví o ničem než o penězích taky znám. Je to trochu jiný druh posedlosti.

[frdrx]

Nic takového jsem nijak nenzanačil. Zkorumpovaných sobeckých levičáků jsou plné politické strany. Moje teze je, že opravdový pravičák je vždy hajzl, protože pravice je podle mě založená na tom, že hajzlové hrabou pro sebe a kašlou na ostatní. Nemyslím ale, že pojmy "pravice" a "levice" stojí za to se o nich hádat.

[loki]

Sumava je nadherna, to se musi nechat. Ale jestli tam rostou smrky nebo neco jineho, to bohuzel nepoznam (v biologii mne bavily jine okruhy nez botanika). Kazdopadne je prijemne si do sumavy udelat vylet, takze by tam nejake stromy asi mohly zustat. :)

[frdrx]

Kůrovec vždycky nějaké nechá. Dřevorubci často ne.

[Aminux]

Souhlasím. Národní park nejni hospodářský les. Má svá pravidla a jednim je bezzásahovost. Ona si příroda poradí. Když brouk sežere stromy, namísto nich vyroste přirozený smíšený les který bude odolný proti kůrovci i proti vichřicím. Uměle vysázený les nebude nikdy jako přírodní. A když tam zůstanou holiny po těžařích, tak obnova nebude nikdy tak rychlá jako když se tam nechaj zbytky lesa. Ono je třeba si uvědomit, že i ty soušky jsou důležité. Pomáhaji udržovat mikroklima, kořeny zabraňují erozi, země se tak nevysouší jako když tam je jen holá vytěžená pláň.