Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Když něco zaschne, tak je nejlepší to vyvařit.A ještě máš polívku...
to snad byla parodie na reklamu Jaru v české soděJá znám trochu jinou parodii reklamy na Jar z České sody: "To je můj krásný nový MečJar. Vyčistí můj registr svazků dočista dočista."
Řešením je kupovat dražší mýdla, která mají pH neutrální - jestli dobře vzpomínám tak takovými jsou mýdla od Dove.Jenže to už nejsou mýdla. Tyto výrobky (nejsou pH neutrální, nýbrž mají pH vůči pokožce neutrální, tedy nikoli 7, nýbrž cca 5,5) jsou obvykle na bázi saponátů, většinou SLES.
až zase uděláte k večeři kolínka...timhle jsi mě zabil, šel jsem smíchy do kolen
Jen to chtělo kvalitní hrnce, ty levnější to rozežralo ...Drsne. Podle Wikipedie obsahuje Domestos chlornan sodny (NaOCl, hlavni slozka Sava) a mozna i nejaky hydroxyd sodny (NaOH, znamejsi jako sodny louh) pro stabilizaci. Prvni je silne korozivni, druhy je ziravina. Chudaci hrnce ...
Sajrajty na nádobí se vyrábí z derivátů ropy a obsahují těžké kovy, kterým se líbí na nádobí a v kůži na rukách.Že se prostředky na nádobí vyrábí z ropy je pravda. Ale to druhé je bohapustá lež.
Podle jednoho testu je potřeba opláchnout talíř aspoň 40x, aby se odstranily zbytky přípravku.Velmi vědecké vyjádření, že?
Z rukou a dřevěného nádobí to už nedostaneš.Což nevadí, protože obsažené látky nejsou v takovém množství škodlivé. Problém to může být jen pro toho, kdo je na ně alergický.
Že se prostředky na nádobí vyrábí z ropy je pravda. Ale to druhé je bohapustá lež.Když s něčím nesouhlasíš, tak nestačí prohlásit, že to je bohapustá lež, ale bylo by vhodné podepřít svoje tvrzení argumenty.
Velmi vědecké vyjádření, že?Psal jsem, že se pokusím tu studii dohledat.
Což nevadí, protože obsažené látky nejsou v takovém množství škodlivé. Problém to může být jen pro toho, kdo je na ně alergický.To víš že to vadí. Z nádobí se škodlivé látky dostávají do jídla (nejlépe teplého a mastného) a pak se ukládají v těle. V horším případě můžeš dostat rakovinu žaludku. Podle nějaké vyhlášky EU musí výrobci zveřejňovat složení veškerých čistících prostředků. Klidně si to složení dohledej.
Když s něčím nesouhlasíš, tak nestačí prohlásit, že to je bohapustá lež, ale bylo by vhodné podepřít svoje tvrzení argumenty.V prostředcích na nádobí nejsou obsaženy žádné těžké kovy ve větších než stopových množstvích (stopová množství těžkých kovů může obsahovat téměř libovolný produkt průmyslové chemie). Nemají, jak by se tam dostaly. Neobsahuje je žádná látka, která je součástí těchto prostředků (zejména ne samotné tenzidy).
To víš že to vadí. Z nádobí se škodlivé látky dostávají do jídla (nejlépe teplého a mastného) a pak se ukládají v těle. V horším případě můžeš dostat rakovinu žaludku.Karcinogenita používaných tenzidů nebyla prokázána, totéž v případě pomocných látek. Jediné, co se sleduje, je přítomnost dioxanů, které jsou vedlejším produktem při výrobě některých tenzidů, jsou karcinogenní a při technologické nekázni by se mohly v tenzidech objevit ve významnějším množství.
Podle nějaké vyhlášky EU musí výrobci zveřejňovat složení veškerých čistících prostředků.Ano, zveřejňuje se, ale to samozřejmě vůbec neznamená, že by obsažené látky musely škodit. Pokud jde o látky a přípravky bezpečnostně klasifikované, pak se vydávají ještě tzv. bezpečnostní listy, kde jsou uvedena konkrétní rizika a způsob ochrany. Pro tenzidy a čisticí prostředky na nich založené (což jsou všechny běžné čisticí prostředky, např. na nádobí) se uvádí jediné riziko, a to dráždivost (většinou jen věta R 36 - dráždí oči).
J... trochu acetonu, trichloru, (peroxyd vodiku ne!), methanolu, kyseliny sirove (40%), benzinu ... zamichal jsem to rejzakem, trikrat prejel ... a uz jsem tam tu skvrnu nenasel.Hmm, kdyby se tam pridal ten peroxid, tak by tam tu skvrnu nenasel nejspis nikdo, protoze by misto ni byla dira v podlaze - aceton, peroxid vodiku a nejaka silna organicka kyselina jako katalyzator je totiz presne to, co potrebujete na vyrobu triacetonperoxidu, docela ucinne a velmi nestabilni trhaviny. Ta ma tendenci spontalne vybuchovat behem vyroby, pokud ona vyroba probiha pri teplotach nad 10 stupnu Celsia (pri vyssich teplotach vznika vice diacetonperoxidu, ktery je extremne nestabilni). Jednomu cistotou posedlemu manikovy se dokonce podarilo vyhodit si do vzduchu vlasni zachod, protoze do nej pro vycisteni nalil podobnou smesku chemikalii, vcente onoho peroxidu. Ale doma to radeji nezkousejte ...
Chromsírová směs už má na svědomí nejméně jeden lidský život.Mého dědu kdysi tato směs málem připravila o oko. Něco s tím čistil a samozřejmě nepoužíval ochranné brýle. Takže mu to pochopitelně stříklo do oka, ležel s tím dost dlouho ve špitále a nebylo vůbec jisté, jestli na to oko ještě někdy uvidí - ten chrom ho totiž zakaluje. Naštěstí to dopadlo dobře.
Hlavně, prosím vás, taky: nic z toho nezkoušejte doma! Chromsírová směs už má na svědomí nejméně jeden lidský život. (Ono to svinstvo vypadá na pohled jako čaj a stala se nehoda... milovníky hororů odkazuji na Yokotashiho, který toho tuším byl svědkem).A Yokotashiho čaj na svědomí zatím žádný život na svědomí nemá? Ono to svinstvo vypadá na pohled skoro jako chromsírová směs.
to dát do toho hrnce, tak ti to udělá díru až do podlahyNeudělá. Hydroxidy reagují jen s hliníkovým nádobím (což asi nebude tento případ), smaltované ani nerezové nepoškodí.
Tiskni
Sdílej: