MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Poslední dobou dost čtu o nové verzi Sylpheedu. Rozhodnul jsem se mírně ho otestovat. Jde mi o to, jak se chová když do něj naimportuji pár let konference linux@linux.cz. Bude pak ještě tak rychlý?
Většinu času do poštovního klienta koukám stylem: "kouknu se jestli je tam něco zajímavého". Tedy nechám si stáhnout poštu a pak se koukám do několika složek co tam je nového. Většinou mi stačí podívat se na posledních pár zpráv. Jsem přihlášen do několika mailing-listů, takže se nechci koukat jak mi poštovní klient minutu chroustá, abych se koukl na 10 předmětů a šel na další. Postavil jsem tedy KMail 1.8.1, proti Sylpheedu 2.0.0rc a Mozilla Thunderbirdu 1.0.6. Ještě se v poslední době mluví dost o Evolution, ale opravdu se mi nechce instalovat půlku Gnome.
Boj to byl zajímavý. Každý program prostě umí něco jiného. Naimportoval jsem tedy do Sylpheedu mbox s mým největším mailing-listem linux@linux.cz. Je to 200MB mbox soubor a v něm je asi 80 000 mailů. Pustil jsem ho několikrát. Nechal jsem ho ať si vytvoří index, pokud si nějaký tvoří. Chvíli jsem s ním něco dělal, aby se dostal do stavu, při normálním používání. Nakonec se mi ho jednou podařilo nějak zacyklit. Jinak je to docela příjemně rychlý program, který umí vše, co by měl poštovní klient umět. Pak přišlo na měření.
Chvilku jsem zjišťoval co nejvíce ovlivňuje rychlost. Dokonce jsem jeho maildir přesunul z reiserfs na reiser4, ale nedošlo k výraznému zrychlení. Problém jsou vlákna a jejich zobrazení. Bohužel Sylpheed neumožňuje nastavení, při kterém jsou při otevření mailboxu všechna vlákna sbalena (nebo jsem ho nenašel). Průměrných 40 sekund při přepnutí mailboxu překonal jen Thunderbird při stejném nastavení. Na druhou stranu při vypnutí vláken dosahoval použitelných hodnot kolem 5 sekund.
Nakonec jsem ho prohlásil za nepoužitelného na mailing-listy, bez vláken to prostě nejde. Start je sice příjemně rychlý, na pomalé stroje je to asi dobře použitelný poštovní klient, ale na mé použití je nepoužitelný.
Pokračoval jsem s Thunderbirdem. Toho jsem už dříve asi měsíc používal. Soubor s mboxem jsem jen překopíroval. Vytvořily se indexy. Zde už byl výkon mnohem zajímavější. Bez vláken se otevření mailboxu pohybovalo u 5 sekund. Pokud jsem nechal vlákna sbalená, tak byl ten čas podobný. Až když jsem nechal všechna vlákna rozvinout, tak se čas vyhoupl na 45 sekund. Ale takto je stále použitelný na mailing-listy.
Naposled jsem si nechal mého současného emailového klienta: KMail. Trochu měl stížené podmínky tím, že je v něm dohromady 700MB pošty. Osekávat se mi to nechtělo. Nakonec je úplně s přehledem porazil. Přepnutí mailboxu mi trvalo kolem 2 sekund. Není to moc, ale tohle jsou ty sekundy na kterých záleží při práci na desktopu. Jestli program startuje 10 nebo 20 sekund není takový rozdíl, protože většinou startuje tak 1x týdně. Tyhle 2-3 sekudny ale ušetřím mnohem častěji. A to nemluvím to 43 sekundách v případě stejného nastavení u konkurence.
Je mi tedy jasné, že u KMailu zůstanu. Nezajímá mě jak dlouho startuje, zajímá mě jak rychle a dobře se v něm pracuje. Jestli je závislý na nějakých knihovnách navíc mi vůbec nevadí, protože se do mého 1GB RAM s přehledem vejdou. Sousedovi na Winchip 200MHz 96MB RAM asi doporučím Thunderbird, nebo Sylpheed. Sylpheed rychleji startuje, má trošku menší spotřebu paměti, ale nevím jestli umí vše, co bude soused potřebovat. Na Thunderbird je už zvyklý z win, takže spíš ten.
Co vy používáte na poštu? Co textoví klienti? Máte podobné nároky?
Tiskni
Sdílej:
Na svých stránkách mám hack jen kvůli ní. Dál: Nemá venku zdroják, takže je ee a podobně. Konqueror a KMail ruleZ.