(Simple)PHPÚčto - upřesnění

30.5.2008 11:18 | Přečteno: 1372× | Programování

Jak jsem před necelým týdnem oznámil, tak jsem si k bakalářské práci vybral vytvoření účetnictví v jazyce PHP, V tomto zápisku se pokusím vysvětlit některé nejasnosti, které minule vznikly a přidám i nějaké podrobnosti

Nejprve uvedu základní informace: Nejprve se bude jednat o jednoduché účetnictví-tedy daňovou evidenci. Později chci vytvořit i variantu pro podvojné účetnictví, ale to už asi nebude součást bakalářské práce. Účetnictví bude obsahovat stromovou správu účtů, bude možné použít i více účtů. Mezi další základní části bude patřit evidence zákazníků, prováděných prací, či skladu. Jak jsem psal minule, tak do základu bude patřit i tvorba faktur, stejně jako jejich odesílání z programu.Toto chci implementovat jako základ. V pozdějším stádiu přidám tvorbu daňového přiznání, rozvahu a výsledovku.

Do prostředí účetnictví bude přístup přes protokol https, vzdálený přístup pro desktopové klienty bude umožněn přes komunikaci pomocí XML-RPC(rovněž šifrovaně).

Co se týče implementace, tak samozřejmostí bude návrhový vzor MVC(Model-View-Controller) a z databází se v základu plánuje podpora MySQL a PostgreSQL. Rozšiřitelnost umožní modulární stavba programu pomocí pluginů, takže půjde rozšířit jak funkčnost, tak seznam podporovaných databázi. Instalace pluginů bude probíhat pomocí xml souborů.

V předchozí diskusi se několik z vás vyjádřilo v tom smyslu, že takováto práce u někoho kdo moc nerozumí účetnictví nemá smysl. Je sice pravda, že účetnictví JEŠTĚ úplně nerozumím, můj taťka však účetnictví rozumí dost dobře. Takže tímto by měla kvalita programu být zajištěna.

Na konec si nechám vysvětlení toho (Simple) v názvu programu. Má tam dva významy- jeden je že se bude jednat o daňovou evidenci, neboli jednoduché(simple) účetnictví a druhý je, že se chci pokusit vytvořit co nejjednodušší ovládání, aby ho každý co nejrychleji pochopil.

       

Komentáře

[Jirka]

Tak doufám, že v rámci vývoje budeš uvolňovat prototypy. Abychom ti to mohli zdupnout.

Každopádně, jestli má být cílem jednoduché ovládání webové aplikace, tak bys mohl uvolňovat prototypy k veřejnému připomínkování. Třeba s nějakým formulářem, který by pak na základě své "user experience" každý vyplnil. Tvé bakalářce by to určitě pomohlo. Tedy pokud chceš uživatelské rozhraní propagovat jako jeden z pilířů práce.

[filbar]

Samozřejmě budu ;)

[xkucf03]

Pojedeš podle metodiky RUP? Doporučuju

[pasmen]

Hmm, nechápu, jak když _ještě_ nerozumíš účetnictví, můžeš si software na tom založený vybrat jako zadání bakalářky. Copak nemusíš dopředu připravit nějaký cílový koncept, jak bude SW vypadat, co bude mít za funkce a co bude umět? Což zákonitě nebudeš vědět, pokud problému nerozumíš. Nebo ty prostě řekneš "moje práce bude SW, který bude dělat účetnictví, jak to je na mně" a oni ti to vezmou? Co to je za školu?

[filbar]

Už mi to vzali ;) Zajímalo je hlavně programové zpracování.

[Karel]

Ta skola by me taky zajimala teda...

[Kvakor]

Hmm, to mi pripomelo The Tao Of Programming, kde v casti 3.3 (Design) reseno, zda je jednodussi navrhnou ucetnicvi (accounting package) nebo operacni system (pokusim se o preklad):

... kdyz programtor navrhuje uctetnictvi, musi delat prostrednika mez lidmi s ruznymi nazory na to, jak ma program fungovat, jaky ma byt jeho vzhled, jak maji vypadat jeho vystupy a jak musi odpovidat danovym zakonum. Naprotitomu operacni system neni omezen vnejsim vzhledem. Pri jeho navrhovani programator vyhledava nejjednodusi harmonii mezi strojem a idejemi. Proto je jednodussi navrhnou operacni system.

[pasmen]

Souhlasím. Zrovna píšu pro naší realitku prodejní systém. Domluvit se s dalšími dvěma skupinami (prodejci, účtaři) na tom, jak mají věci fungovat je nadlidský úkol... Každou skupinu zajímá jen jedna část ze společných dat, která jsou uložena v SAPu. Takže vymyslet dva různé pohledy na stejná data je masakr. A pak to samozřejmně ještě implementovat

[Daniel Kvasnička ml.]

Co je to za ultra-realitku, ze na takove veci pouziva rovnou SAP?

[pasmen]

Jsme stavební firma, jenže co postavíme, to zároveň buď spravujeme (např. hotely), nebo prodáme (realitka). SAP zvládá všechny oblasti činností Problém je právě v tom, že máme jedna data, v SAPu, ale každý k nim přistupuje jinak: projekt, který realitka prodáva po bytech vnímá jinak výroba, prodejci i účetní.

[R]

Cielom tej prace je nieco vyprodukovat a nieco sa naucit sam. Spravidla je pre takuto pracu potrebny vacsi rozsah vedomosti, ako sa clovek nauci v skole.

[xkucf03]

Nebo ty prostě řekneš "moje práce bude SW, který bude dělat účetnictví, jak to je na mně" a oni ti to vezmou?

Na tom není u bakalářky nic zvláštního, její zadání je jen na pár vět. Důležité věci se upřesní v průběhu psaní s vedoucím a hlavní je, aby korespondoval cíl práce, který si přesně vytyčíš až v ní, s jejím obsahem.

[springer]

to je OK, ze se delaji ve skolstvi takove kraviny, vzdyt se to plati pouze z nasich dani ....

[Jirka]

Z jakých daní se platilo Vaše vzdělání?

[Luk]

Z dělnických peněz - z peněz dělníků, kteří potili krev, aby nám všem zajistili šťastnou budoucnost

[springer]

jako obvykle se zapomina na rolnictvo a pracujici inteligenci ...

[Luk]

...a na horníky! Fárají i o nědělích, aby bylo dost uhlí na topení dětem ve školách.

[springer]

z zadnych, ja kdyz jsem studoval, tak nikdo zadne dane neplatil, tenkrat to nebylo tak, ze by se daly lidem penize a tem chudsim by se na danich zase vzaly, komuniste povazovali tuto hru za nesmyslnou ...

[Luk]

Ale samozřejmě, že se daně platily - daň ze mzdy, daň z příjmů obyvatelstva, zemědělská daň, domovní daň, důchodová daň družstevních a jiných organizací, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, daň z obratu, daň z motorových vozidel atd. Neříkám, že se platily vždy všechny uvedené daně (shrnul jsem dohromady různé období reálného socialismu), ale vždy nějaké daně existovaly. Daňový systém byl navíc mnohem složitější než nyní, například daň z obratu mívala i tisíce sazeb, a to kladných i záporných (zápornou mělo např. mléko).

[YYY]

Kazdej kope sam za sebe! Nerikam, ze jsou soucasne podminky idealni - napriklad pro zivostniky jsou pomerne tvrde, ale argumentovat tim, ze nizkoprijmove skupiny jsou na tom hure je zcestne. Musim reagovat obligatne: co mi do nich je a co je komu do mne? Rovna procentualni sazba je sprave reseni(imho). Stejne neni rovna vzdyt 15% z 10000 < 15% z 70000

[Messa]

On snad proboha někdo chce, aby zbytek po zdanění 10 tisíc a 70 tisíc byl stejný?

[YYY]

na druhou stranu bez inteligence by nebyly zadne dane

[Luk]

No, pořádné sousto

Na konec si nechám vysvětlení toho (Simple) v názvu programu

To mi připomíná, když jsem se před pár lety ptal kolegy, jestli to "s" na začátku názvu programu znamená "simple". Nějak mi to nešlo dohromady s tím, že tam bylo cca 300 zdrojových souborů. Prý "tedy rozhodně ne" (simple)

[YYY]

Jinak vyvijel jsem pro jednu firmu komplexni fakturacni system s navaznosti na system spravy zakazniku. Byla to docela legrace. Potom k tomu pribyl vyvoj pokladniho terminalu (pokladni soft klient->server architektura) a to vse dohromady provazane. Pote integrace fakturacniho systemu do pokladniho. Je to fajn prace, doporucuju

[User682]

zdravim,

vcelku me prekvapuje, ze vetsina programatoru nejdrive resi na jakem databasovem serveru pojede aplikace.

Na prvni miste je analyza. Dokud ji nemate, tak se na vse ostatni vykaslete. Cim jsem starsi, tak se vice snazim delat analyzu. Setri mi to hodne cas.

Idey jsou krasne, ale neco kodit, to je uz podstatne slozitejsi.

Osobne si myslim, ze nacvakat ucto neni zase takovy problem. Horsi je udelat tu analyzu, jak noveho projektu, tak i starsiho. Trochu vice prace je take sehnat sponzory.

A predevsim na co vetsina programatoru nemysli, je to, jak budete to ucto aktualizovat z hlediska nasich skvelych a hodne se menicich zakonu.

Chcete -li si s necim hrat, tak zkuste nejaky hotovy projekt. Pro me osobne byla hodne zajimava praxe na projektu Compiere.

Jojo, idea o opensource ucetnitvi tu je v ceskych luzich a hajich pekne dlouho.....

Pavel Kysilka

[slush]

Nejaky ucto bezici nativne pod Linuxem by se hodilo, ale zde vidim nekolik problemu v pouzitelnosti:

* Webova aplikace neni pro tento typ prace absolutne vhodna. Ucetni potrebuje pracovat rychle, tj. napise cislo, enter, cislo, enter enter a znova... Nejake sahani na mys apod. hrozne zdrzuje. To je duvod, proc se v mnoha firmach jeste stale jede na velmi starem DOS ucetnictvi - ma VELMI jednoduche ovladani, ktere se neda s zadnou webovou aplikaci ani velkou casti windows aplikaci srovnat. Udelat webove GUI stejne jednoduche a *rychle* je velmi slozite :).

* Je hezke, ze tatinek umi ucetnictvi. Je hezke, ze umis v PHP. Ale ono navrhnout ten system tak, aby to bylo vic nez jen hloupa databaze s par zakladnimi vypocty je pekelne slozite. Troufne si Tvuj tatinek na popis algoritmu vypoctu, ktere zahrnuji vsechny mozne eventuality, tedy nejen tu malou podmnozinu problemu, ktere on denne resi? Dokazes to naimplementovat tak, aby se daly vypocty jednoduse menit, podle platne legislativy, podle toho, jestli se faktura zauctovala v roce 2008 nebo 2009 apod? Ono je jedna vec *nejak* splacat ucetnictvi a druha udelat uplne obecny algoritmus.

* K tomu prvnimu bodu: Nedelej to v PHP jako tenkou aplikaci.

* K tomu druhemu bodu: pokud to myslis vazne a ne jen jako skolni praci, delej to napriklad ve spolupraci s nejakou velkou ucetni firmou, ktera ti dokaze dat podklady, za ktere se zaruci. Jen tak je mozne, ze se vlastnosti toho systemu alespon trochu priblizi moznostem konkurence na Win.

Kazdopadne preju hodne uspechu. Kdyby existovalo dobre linuxove ucetnictvi splnujici ceskou legislativu, budu ho sirit ohnem a mecem...

Marek

[drc]

Zcela souhlasím -- pokud si mám vybrat účetnictví pod win a dosem, nezřídka sáhnu po dosu a to právě kvůli tomu, že se s tím úžasně rychle pracuje. (Ultra)rychlé rozhraní je nutnou podmínkou dobrého (pro praxi) účetního programu. (Zeptejte se jakéhokoliv účetního/ní )

Osobně jsem skeptický k tomu, že někdy vznikne pořádné účetnictví pro linux. Musela by to vzít za své nějaká (velká) firma a obávám se, že poptávka není dostatečná. (Navíc ne každý komerční účetní program je kvalitní -- už jsem viděl i přeházené položky (aktiva <-> pasiva) v rozvaze.)

P.S. Opensource účetnictví a jeho reálné nasazení je podle mě science-fiction -- jako uživatel musím mít jistotu, že používaný program je v souladu s aktuálním právním řádem a obávám se, že to mi opensource programy asi nezajistí. (Cca na 15-tou to platí o programech na počítání mezd.)

[slush]

Osobně jsem skeptický k tomu, že někdy vznikne pořádné účetnictví pro linux. Musela by to vzít za své nějaká (velká) firma a obávám se, že poptávka není dostatečná.

Naopak, potencial takove aplikace vidim jako obrovsky, ale nejdriv musi vzniknout vejce (kloudne lin.ucetnictvi), aby mohla vzniknout slepice (ucetni na lin). Provozovat profesionalne ucto na wine je imho nesmysl (stabilita, rychlost, bezpecnost dat), na druhou stranu vetsina ucetnich na pocitaci nic jineho nez ucetni program, mailovac a prohlizec nema.

Vidim to prave jako dobrou prilezitost pro prvni firmu, ktera nabidne multiplatformni ucto; Tocim se kolem jedne spolecnosti, kde nedavno legalizovali sw vybaveni a byli prekvapeni, na kolik je vyjde jenom ucetni oddeleni (cca 6 pocitacu, XP + Office + antivir; ucto meli legalne), kdyz na tom pritom ty zensky nic moc nedelaj - napriklad PC pro skladovou ucetni ma natvrdo po bootu spusteni ucta a po vypnuti ucta vypne pocitac. Mit po ruce Linuxovy ucto, mohl aktualni stav Linuxu pokryt poptavku po levnem a funkcnim sw pro takovou firmu.

[David Jaša]

P.S. Opensource účetnictví a jeho reálné nasazení je podle mě science-fiction -- jako uživatel musím mít jistotu, že používaný program je v souladu s aktuálním právním řádem a obávám se, že to mi opensource programy asi nezajistí. (Cca na 15-tou to platí o programech na počítání mezd.)

Open source účetnictví nemusí být science fiction -- podle mě by to mohlo jít tak, že bude F/OSS framework, který se bude starat o věci jako vlastní výpočty (+ přesnost, zaokrouhlování), přístup k DB, UI, výstupy, atd. a k tomu by se pak daly dohrávat datové soubory, které by teprve specifikovaly vlastní rozložení UI, konkrétní výpočty, ... a tak by onen framework oživily. Tyto datové soubory by mohly psát tytéž firmy, co si dodnes hrajou každá na svém písečku (podobně jako u linuxového jádra, kdy se vyplatí spolupracovat i konkurentům na jednom jádře místo aby si ho psali každý sám).

[filbar]

Přesně to je ono, má se jednat hlavně o framework(implementace pomocí pluginů) pro další rozšiřování s tím, že v něm bude imlementována základní funkcionalita, která se bude dále rozšiřovat. Proto také volím licenci GNU/GPL, aby se po dokončení bakalářské práce vytvořila komunita, která bude psát a sdílet doplňky a rozšíření.

[xkucf03]

GPL licenci ti chválím. A až to bude, tak to zkusím navrhnout tátovi - zatím si dělá daňovou evidenci v Excelu.

[pavlix]

GPL licenci ti chválím.

Mě by to přišlo zbytečné omezovat GPLkem.

[David Jaša]

Doporučuju volit permisivnější licenci dokud je čas, ty datové soubory nejspíš budou odvozeným dílem a jako takové by potom musely být taky pod GPL -- do toho žádná firma nepůjde a framework pak časem umře...

[slush]

do toho žádná firma nepůjde a framework pak časem umře...

Hm, jenze kdyz to nebude GPL (nebo podobne), tak do toho zase nepujde zadny opensource vyvojar - protoze v tomhle pripade se to "komercni zneuziti" primo nabizi.

[filbar]

Tak třeba u Joomly se kterou ted intenzivneji pracuji to docela dobře funguje, i když je pod GNU/GPL, tak pro ní existují jak free, tak placená rozšíření.

[David Jaša]

A není to GPL s doložkou nebo výjimkou? Například SANE umožňuje linkování některých svých GPL knihoven s proprietárním kódem právě výjimkou...

[Josef Kufner]

Mohlo by to být třeba LGPL. Tedy, co komunikuje po definovaném API už nemusí být pod stejnou licencí. (Nečetl jsem ji.)

[xkucf03]

Pokud definuješ API jako otevřený standard, tak ho mohou implementovat jakékoli programy, tedy i uzavřené komerční, bez ohledu jestli tvůj program je LGPL, GPL nebo cokoli. Jako je to třeba u Jabberu/XMPP. Tam mohou existovat uzavřené implementace klientů i serverů.

[pavlix]

Proč nezačít rovnou u webu? :D

Taky smíš používat Internet Explorer proti GPLkovýmu webserveru (a naopak).

To že někdo chce částečně chránit software proti specifickému způsobu používání pomocí různých hrozeb apod... to myslím opensource ani tzv. "free software" ve výsledku moc neprospěje.

Zvlášť pokud se hodně využívá nevědomosti uživatelů (např. GPL tuším žádné linkování nikomu nezakazuje, omezuje pouze distribuci).

[slush]

Přesně to je ono, má se jednat hlavně o framework(implementace pomocí pluginů) pro další rozšiřování

Mě je ta tvoje aktivita sympatická a fandím ti (ikdyž myslím, že sis vybral hodně velké sousto).

Ale nepiš to s webovým rozhraním -> dobře míněná rada.

Pozn: Když už framework, tak navrhni jádro (server), plugin architekturu + API a referenční GUI (promězamě v PHP), které ale bude využívat JEN to API. Pak se třeba najde někdo, kdo to přerazí nějakým desktopovým interfacem.

[Josef Kufner]

Možná by stálo zato kouknout, zda by nějaká firma nebyla ochotná naportovat dosovské účetnictví na Linux s použitím ncurses. Vlastně by jim při troše štěstí mohlo stačit přepsat vykreslování a nějak pořešit možnost změny okna. Nějaké ty drobnosti okolo rozdílného filesystému a je to Rozhodně to bude rozumější, než to přepisovat pro Windows.

[slush]

MRP běží bez problému v DOSBOXu. Mám to tak na jednom Vista počítači, kde to v DOSBOXu běží líp než nativně ve Vistách . Problém je, že se pomalinku blíží konec podpory DOSové verze .

P.S. Luxusní bouřka (Praha)

[xkucf03]

A jak bys pak chtěl konkurovat programům, jejichž GUI je napsané nad WPF? Akorát bys tím dal Windowsákům záminku, aby si mohli dělat z Linuxu legraci, že je zaostalý (což není). Dělat dneska programy s (G)UI na úrovni, jaká byla před dvaceti lety v MS DOSu, je fakt tragédie.

Kromě toho, často dá méně práce se inspirovat a napsat program na zelené louce, než se šťourat ve starém kódu (a po měsících práce zjistit, že to stejně radši přepíšeme).

[Josef Kufner]

Ano, je to tragédie a děje se to neustále. Akorát že to není textové UI (ncurses), ale webové a je to ještě horší. Jen to je víc cool, barevnější, dynamičtější... a nepoužitelné.

[xkucf03]

To je pravda, současný trend cpát všechno na web se mi zdá poněkud nešťastný. Na jednu stranu to nahrává Linuxu a alternativním OS, protože webové aplikace chodí všude (pokud je nepsalo prase), ale kdo to pak má používat. Přitom jde psát krásné a multiplatformní aplikace nad Qt, GTK, nebo Javou (Swing, JavaFX), které se serverem komunikují buď pomocí webových služeb* nebo jinými protokoly (které zase mohou být efektivnější). A uživatel tak dostane hezké a ergonomické GUI se všemi výhodami tlustého klienta.

Pak jsou tu i nevýhody, ty vyžere spíš správce (oddělení provozu), jako je distribuovatelnost, ale to se dá řešit pomocí technologie Java Web Start nebo pomocí balíčků v linuxových balíčkovacích systémech.

*) tudíž projdou skrze firewally stejně jako webová aplikace

[pavlix]

Opensource účetnictví a jeho reálné nasazení je podle mě science-fiction

Takových science fiction už se vyplnilo :D. Neexistuje důvod, proč by OSS program nemohl být v souladu s právním řádem. Ale nechci předvídat :D. A po pravdě je mi to i dost jedno, pod jakou licencí je účetní program, pokud ta licence a cena vyhovuje.