Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
. Na nějaké tisícové webhostingy to sice není (přecijen, načítat při spouštění tisíce souborů není úplně košér, ale kdo ví, odzkoušené to nemám :) ), ale do pár stovek je to ok věc
.

. nebo jinak - mě osobně to třeba hrozně baví.. zkoušet nové a nové obskurní distribuce.. co na tom, že normálně stejně jedu na debian/ubuntu/? .. nečekám nahrazení stávajícího stabilního systému (většinou), ale nějakou tu legraci/zábavu..
Já jedu na Archlinuxu už asi 4 měsíce a zatím naprostá spokojenost.
V praxi problémy jsou (řekl bych, že jich i přibývá), ale to už není problém samotného Archu.
# Čistota - v systému není žádný nadbytečný balast typu Mono.Zato je tam balast úplně jiného typu: balíčky nejsou rozděleny na -client, -server, -libs, -devel, atd. Chcete LDAP knihovny? Nasere se tam i server. Pro tvorbu malých dister přímo zabiják.
To je, ale zrejme v každej distribúcii s binárnymi balíčkami to nemôže byť inak, takže nemá moc zmysel sa o tom baviť 
Tohle je treba naprosto odmitnou a to razne. Upstream nevytvari zadne projekty nas_projekt-lib, nas_projekt-devel...Upstream nevytváří balíky, ani instalátor, ani další věci. Obvykle také dodává pouze zdrojáky (v některých případech ani ne tarball, ale přístupem do verzovacího systému). Je věc distribuce a distributorů, jak s tím naloží, aby vznikl instalovatelný produkt. Pokud se distribuce XYZ rozhodne, že glibc bude zabaleno v balíku ferdamravenec, tak je to čistě jejich věc. Takže bych se stranil nějakých "rázných" reakcí.
Dalsi vyvojari,ktery takovy projekt pouzivaji, uplne logicky taky ne, ti pouzivaji ten puvodni projekt jako celek.Není pravda. Normální vývojáři fungují na normálních distrech a pokud jejich distro má devel balíčky tak mají devel balíčky.
Dependency Hell.Tohle má mít na starosti program na správu balíčků.
Popravde je ale treba rict, ze Debian typicky rozbalickuje na hlavni balik, ktery ma rekneme 10 MB a dalsich X-baliku, ktere maji par kilobajtu. Stoji to za to?To je nesmysl - podívejte se třeba na příklad výše. A jestli to někomu stojí za to, je opět jeho věc.
Jako nez neco napises, mohl by ses poinformovat.Jistě. Jsem rudý studem.
~ Dependency Hell myšleno ve vztahu ke kompilaci vlastních balíků, v balíčkovacím systému by to opravdu nemělo vadit.
~ Vývojáři sice používají "normální distribuce", ale ještě jsem se nesetkal s programem, který by tě informoval v README, které konkrétní balíky budeš potřebovat na SuSE, které na Debianu, které v Ubuntu, které ve Fedoře...
~ Tím příkladem myslíš ldap? Hmm, ale tam jsi celkem zbytečně a neprávem osočil distro, které asi moc neznáš.
To je kvôli tomu, že jak raz niekto skúsi Arch, tak obvykle už nemusí skúšať nič iné
Rovnako to možno funguje aj so Slackware, ale ten tu má príliš malú reklamu 
Ja pouzival Swaret s tim to docela uz slo... Kazdopadne byl pro me Slack dobrou skolou, pred tim sem pouzival Mandrake a v nem jsem se skoro nic nenaucil
Arch Linux (resp. pacman) bohužel pořád nepodporuje podepisování balíčků. Snad jediný distro kterýmu chybí tahle fičura.
Hodně štěstí až někdo kompromituje zrcadlo ze kterého updatujete nebo budete obětí MIM útoku.
</rejp>p.s. Já vás varoval 
Tiskni
Sdílej: