Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
. Na nějaké tisícové webhostingy to sice není (přecijen, načítat při spouštění tisíce souborů není úplně košér, ale kdo ví, odzkoušené to nemám :) ), ale do pár stovek je to ok věc
.

. nebo jinak - mě osobně to třeba hrozně baví.. zkoušet nové a nové obskurní distribuce.. co na tom, že normálně stejně jedu na debian/ubuntu/? .. nečekám nahrazení stávajícího stabilního systému (většinou), ale nějakou tu legraci/zábavu..
Já jedu na Archlinuxu už asi 4 měsíce a zatím naprostá spokojenost.
V praxi problémy jsou (řekl bych, že jich i přibývá), ale to už není problém samotného Archu.
# Čistota - v systému není žádný nadbytečný balast typu Mono.Zato je tam balast úplně jiného typu: balíčky nejsou rozděleny na -client, -server, -libs, -devel, atd. Chcete LDAP knihovny? Nasere se tam i server. Pro tvorbu malých dister přímo zabiják.
To je, ale zrejme v každej distribúcii s binárnymi balíčkami to nemôže byť inak, takže nemá moc zmysel sa o tom baviť 
Tohle je treba naprosto odmitnou a to razne. Upstream nevytvari zadne projekty nas_projekt-lib, nas_projekt-devel...Upstream nevytváří balíky, ani instalátor, ani další věci. Obvykle také dodává pouze zdrojáky (v některých případech ani ne tarball, ale přístupem do verzovacího systému). Je věc distribuce a distributorů, jak s tím naloží, aby vznikl instalovatelný produkt. Pokud se distribuce XYZ rozhodne, že glibc bude zabaleno v balíku ferdamravenec, tak je to čistě jejich věc. Takže bych se stranil nějakých "rázných" reakcí.
Dalsi vyvojari,ktery takovy projekt pouzivaji, uplne logicky taky ne, ti pouzivaji ten puvodni projekt jako celek.Není pravda. Normální vývojáři fungují na normálních distrech a pokud jejich distro má devel balíčky tak mají devel balíčky.
Dependency Hell.Tohle má mít na starosti program na správu balíčků.
Popravde je ale treba rict, ze Debian typicky rozbalickuje na hlavni balik, ktery ma rekneme 10 MB a dalsich X-baliku, ktere maji par kilobajtu. Stoji to za to?To je nesmysl - podívejte se třeba na příklad výše. A jestli to někomu stojí za to, je opět jeho věc.
Jako nez neco napises, mohl by ses poinformovat.Jistě. Jsem rudý studem.
~ Dependency Hell myšleno ve vztahu ke kompilaci vlastních balíků, v balíčkovacím systému by to opravdu nemělo vadit.
~ Vývojáři sice používají "normální distribuce", ale ještě jsem se nesetkal s programem, který by tě informoval v README, které konkrétní balíky budeš potřebovat na SuSE, které na Debianu, které v Ubuntu, které ve Fedoře...
~ Tím příkladem myslíš ldap? Hmm, ale tam jsi celkem zbytečně a neprávem osočil distro, které asi moc neznáš.
To je kvôli tomu, že jak raz niekto skúsi Arch, tak obvykle už nemusí skúšať nič iné
Rovnako to možno funguje aj so Slackware, ale ten tu má príliš malú reklamu 
Ja pouzival Swaret s tim to docela uz slo... Kazdopadne byl pro me Slack dobrou skolou, pred tim sem pouzival Mandrake a v nem jsem se skoro nic nenaucil
Arch Linux (resp. pacman) bohužel pořád nepodporuje podepisování balíčků. Snad jediný distro kterýmu chybí tahle fičura.
Hodně štěstí až někdo kompromituje zrcadlo ze kterého updatujete nebo budete obětí MIM útoku.
</rejp>p.s. Já vás varoval 
Tiskni
Sdílej: