Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Tiskni
Sdílej:
. Na nějaké tisícové webhostingy to sice není (přecijen, načítat při spouštění tisíce souborů není úplně košér, ale kdo ví, odzkoušené to nemám :) ), ale do pár stovek je to ok věc
.

. nebo jinak - mě osobně to třeba hrozně baví.. zkoušet nové a nové obskurní distribuce.. co na tom, že normálně stejně jedu na debian/ubuntu/? .. nečekám nahrazení stávajícího stabilního systému (většinou), ale nějakou tu legraci/zábavu..
Já jedu na Archlinuxu už asi 4 měsíce a zatím naprostá spokojenost.
V praxi problémy jsou (řekl bych, že jich i přibývá), ale to už není problém samotného Archu.
# Čistota - v systému není žádný nadbytečný balast typu Mono.Zato je tam balast úplně jiného typu: balíčky nejsou rozděleny na -client, -server, -libs, -devel, atd. Chcete LDAP knihovny? Nasere se tam i server. Pro tvorbu malých dister přímo zabiják.
To je, ale zrejme v každej distribúcii s binárnymi balíčkami to nemôže byť inak, takže nemá moc zmysel sa o tom baviť 
Tohle je treba naprosto odmitnou a to razne. Upstream nevytvari zadne projekty nas_projekt-lib, nas_projekt-devel...Upstream nevytváří balíky, ani instalátor, ani další věci. Obvykle také dodává pouze zdrojáky (v některých případech ani ne tarball, ale přístupem do verzovacího systému). Je věc distribuce a distributorů, jak s tím naloží, aby vznikl instalovatelný produkt. Pokud se distribuce XYZ rozhodne, že glibc bude zabaleno v balíku ferdamravenec, tak je to čistě jejich věc. Takže bych se stranil nějakých "rázných" reakcí.
Dalsi vyvojari,ktery takovy projekt pouzivaji, uplne logicky taky ne, ti pouzivaji ten puvodni projekt jako celek.Není pravda. Normální vývojáři fungují na normálních distrech a pokud jejich distro má devel balíčky tak mají devel balíčky.
Dependency Hell.Tohle má mít na starosti program na správu balíčků.
Popravde je ale treba rict, ze Debian typicky rozbalickuje na hlavni balik, ktery ma rekneme 10 MB a dalsich X-baliku, ktere maji par kilobajtu. Stoji to za to?To je nesmysl - podívejte se třeba na příklad výše. A jestli to někomu stojí za to, je opět jeho věc.
Jako nez neco napises, mohl by ses poinformovat.Jistě. Jsem rudý studem.
~ Dependency Hell myšleno ve vztahu ke kompilaci vlastních balíků, v balíčkovacím systému by to opravdu nemělo vadit.
~ Vývojáři sice používají "normální distribuce", ale ještě jsem se nesetkal s programem, který by tě informoval v README, které konkrétní balíky budeš potřebovat na SuSE, které na Debianu, které v Ubuntu, které ve Fedoře...
~ Tím příkladem myslíš ldap? Hmm, ale tam jsi celkem zbytečně a neprávem osočil distro, které asi moc neznáš.
To je kvôli tomu, že jak raz niekto skúsi Arch, tak obvykle už nemusí skúšať nič iné
Rovnako to možno funguje aj so Slackware, ale ten tu má príliš malú reklamu 
Ja pouzival Swaret s tim to docela uz slo... Kazdopadne byl pro me Slack dobrou skolou, pred tim sem pouzival Mandrake a v nem jsem se skoro nic nenaucil
Arch Linux (resp. pacman) bohužel pořád nepodporuje podepisování balíčků. Snad jediný distro kterýmu chybí tahle fičura.
Hodně štěstí až někdo kompromituje zrcadlo ze kterého updatujete nebo budete obětí MIM útoku.
</rejp>p.s. Já vás varoval 