Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Některé techniky tzv. HDR fotografie jsou schopny dosáhnout velice zajímavých výsledků. Bohužel my, uživatelé GNU/Linuxu, máme smůlu. Prostě pro náš OS neexistuje žádná aplikace, která by tvorbu HDR fotografií umožňovala. Dozvěděl jsem se to z diskusí na jednom nejmenovaném dočervena laděném serveru (malá nápověda: ?ive.cz). Proto zítra zakoupím OS MS Vista, abych konečně mohl pořádně pracovat se svým PC.
A nyní vážně. GNU/Linux je operační systém č. 1, co se podpory profesionální grafiky týče. Alespoň v oblasti filmové animace. Snad vás tedy nepřekvapí, že je bez větších problémů možné pracovat i s HDR fotografií.
Na úvod si řekněme něco o HDR fotografii. RTF Wikipedia. http://en.wikipedia.org/wiki/High_dynamic_range_imaging :). Stručně jde o to, že máme k dispozici obrázek s např. 32 bitovou hloubkou v každém kanále. To nám umožní obrovské množství různých odstínů, které ale monitor ani běžná tiskárna nezobrazí. Proč to tedy má význam?
V první řadě je možné na fotografii s vyšší barevnou hloubkou provádět přesněji některé operace, jako třeba vytažení stínů. To je také důvod, proč osobně doporučuji fotit do RAWu.
Tím, ale celá sranda nekončí. Pomocí HDR fotografie lze dosáhnout zajímavých efektů. Klasickou ukázkou je např. potlačení přeexponovaných a podexponovaných míst.
Dosáhnout lze ale také podivných, někdy až kýčovitých fotografií. Někomu se to líbí.
Jak tedy na to pomocí GNU/Linuxu? Nejprve potřebujeme zdroj dat. Můžeme použít fotografie s malou barevnou hloubkou, třeba JPEGy s 8mi bity/kanál. Použijeme jich však několik naráz. Nejlepší je vzít stativ a odfotit třeba 6x jednu scénu s různými časy - od podexponované fotografie až po přeexponovanou. Stačí ale použít obyčený RAW a jen jeden snímek, který vyexportujeme do JPEGu několikrát s různým nastavení kompenzace expozice (prostě aby fotky byly od tmavé až po světlou).
Máme tedy kupu fotografií a potřebujeme z nich udělat jednu s vysokou barevnou hloubkou. Na to jsem si oblíbil použít CinePaint, který umí fotografie naimportovat a sestavit z nich výslednou fotografii se 32 bity/kanál. Tuto fotografii nelze zobrazit, protože monitor na to nestačí. My si ji ale uložíme jako OpenEXR (fotka.exr).
Jak tedy postupovat dále? Nainstalujeme si balík pfstools
a program qpfstmo
. Spustíme ten qpfstmo
a fotografii (fotka.exr) v něm otevřeme. Program nám nabídne několik algoritmů pro tzv. tónové mapování. To je proces, při kterém se určitým způsobem sníží barevná hloubka zpět na třeba 8 bitů/kanál. Způsob, jakým je toto tónové mapování provedeno však umožňuje dosahovat mnoha zajímavých efektů. Je třeba si to vyzkoušet.
Přeji hezké zážitky s HDR fotografií.
Tiskni
Sdílej: