PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Některé techniky tzv. HDR fotografie jsou schopny dosáhnout velice zajímavých výsledků. Bohužel my, uživatelé GNU/Linuxu, máme smůlu. Prostě pro náš OS neexistuje žádná aplikace, která by tvorbu HDR fotografií umožňovala. Dozvěděl jsem se to z diskusí na jednom nejmenovaném dočervena laděném serveru (malá nápověda: ?ive.cz). Proto zítra zakoupím OS MS Vista, abych konečně mohl pořádně pracovat se svým PC.
A nyní vážně. GNU/Linux je operační systém č. 1, co se podpory profesionální grafiky týče. Alespoň v oblasti filmové animace. Snad vás tedy nepřekvapí, že je bez větších problémů možné pracovat i s HDR fotografií.
Na úvod si řekněme něco o HDR fotografii. RTF Wikipedia. http://en.wikipedia.org/wiki/High_dynamic_range_imaging :). Stručně jde o to, že máme k dispozici obrázek s např. 32 bitovou hloubkou v každém kanále. To nám umožní obrovské množství různých odstínů, které ale monitor ani běžná tiskárna nezobrazí. Proč to tedy má význam?
V první řadě je možné na fotografii s vyšší barevnou hloubkou provádět přesněji některé operace, jako třeba vytažení stínů. To je také důvod, proč osobně doporučuji fotit do RAWu.
Tím, ale celá sranda nekončí. Pomocí HDR fotografie lze dosáhnout zajímavých efektů. Klasickou ukázkou je např. potlačení přeexponovaných a podexponovaných míst.
Dosáhnout lze ale také podivných, někdy až kýčovitých fotografií. Někomu se to líbí.
Jak tedy na to pomocí GNU/Linuxu? Nejprve potřebujeme zdroj dat. Můžeme použít fotografie s malou barevnou hloubkou, třeba JPEGy s 8mi bity/kanál. Použijeme jich však několik naráz. Nejlepší je vzít stativ a odfotit třeba 6x jednu scénu s různými časy - od podexponované fotografie až po přeexponovanou. Stačí ale použít obyčený RAW a jen jeden snímek, který vyexportujeme do JPEGu několikrát s různým nastavení kompenzace expozice (prostě aby fotky byly od tmavé až po světlou).
Máme tedy kupu fotografií a potřebujeme z nich udělat jednu s vysokou barevnou hloubkou. Na to jsem si oblíbil použít CinePaint, který umí fotografie naimportovat a sestavit z nich výslednou fotografii se 32 bity/kanál. Tuto fotografii nelze zobrazit, protože monitor na to nestačí. My si ji ale uložíme jako OpenEXR (fotka.exr).
Jak tedy postupovat dále? Nainstalujeme si balík pfstools
a program qpfstmo
. Spustíme ten qpfstmo
a fotografii (fotka.exr) v něm otevřeme. Program nám nabídne několik algoritmů pro tzv. tónové mapování. To je proces, při kterém se určitým způsobem sníží barevná hloubka zpět na třeba 8 bitů/kanál. Způsob, jakým je toto tónové mapování provedeno však umožňuje dosahovat mnoha zajímavých efektů. Je třeba si to vyzkoušet.
Přeji hezké zážitky s HDR fotografií.
Tiskni
Sdílej: