BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Potteringova parta dostala za duo udev-systemd znamenitý pojeb přímo od LinuseTu diskusi jsem četl a týkala se výhradně problémům s nahráváním firmware z
module_init() a o systemd tam nepadlo ani slovo, pokud se nepočítá odkaz na systemd ML.
nebo tím, že Linus učiní udev zbytečným a tím systemd mnohem méně důležitýmNo, to by bylo fakt bezvadný, jak to je dlouho, co je HAL deprecated? Moc ne, a už bychom zas měli další změnu tohoto systému? Do toho by se mi teda nechtělo.
Rýchlejší štart?
Pche? Načo. Pod môj tuxonice sa nedostane a to nemám systém nijako extrémne optimalizovaný (inak starý Thinkpad R61i so sotva 40MB/s sekvenčným čítaním z disku).
Neznášam keď mi pri posteli niečo bliká, svieti ... ;)+1 A ja myslel, ze jsem jediny blazen, ktery to nesnasi.
Mne staci aby to bolo ticho - usi zavriet neviem. A desktop neblika ani v S2R. Nb hej, ale to nie je take svetlo, aby to preslo cez viecka.
U notebooku je to ale prakticky rozdíl mezi 0W a 1W, což znamená, že kdybych to dal přes noc do STR a nebyl na nabíječce, tam mám ráno o 20% energie míň... (Nehledě na to, že bych se nevyspal, protože by to blikalo přes celou místnost)
To jsem nevěděl, že se dá z -pf vyhodit ty ostatní patche. Měl jsem s PF občas problém, že mi vytuhával, tak jsem se na čas vrátil k normálu a asi po měsíci zas na -pf, protože bez toho TOI se prostě nedá být
Ale jak děláš, že ti to bootuje tak rychle? To máš zabrané tak málo paměti? Já typicky 2-4G, takže to tak rychlý rozhodně nemám...
echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches.
No, hlavně jsem přišel na to, že jsem měl vypnutou kompresi
Sem si řikal, že to dřív bývalo určitě rychlejší...
echo 3 > /proc/sys/vm/drop_cachesTo iste by malo byt dosiahnutelne nastavenim
ImageSizeLimit nocache
+1
Taky se po nasazení všechno nenapravitelně pos*alo? 
Doufejme, že se mýlíme.Chapu ze jses nastvanej ale mozna je na miste si uvedomit, ze Archlinux je divokej projekt uzke skupiny vyvojaru, ktery maji velmi urcite pohledy na problematiku, ktery se lisi od zbytku sveta a tak jej brat. Nic min, nic vic. Mozna jsi od Archu cekal a cekas neco, co ti nemuze dat.
Ja si procital blogy na Arch planet, ktere se tykali (docela bourlive) diskuze o systemd a stotoznuji se z nazorem, ze "MY si z tech a tech duvodu vybrali systemd a tak to bude, protoze Arch je nase distro a my si snim delame, co se nam libi, jestli se ti to nelibi, tak tahni do prdele."
To je pro me duvod, proc jsem si Arch behem 3 mesicu pouzivani tak zamiloval. Zadny ohlizeni na ostatni, proste si to delat jak chci ja a pokud ma nekdo stejnej pohled na vec (ja mam systemd napriklad velmi rad) tak se snama muze vest, jinak FORK away.
Tohle je mimochodem pro me osobne tak ten nejzdravejsi zpusob pristupu k OpenSource projektum. Ohlizet se na ostatni (kdyz mi to nic neprinasi, jako napr. penize nebo dobry pocit) je nejaky lobotomicky stav 
Ja diky systemd pochopil kvantum veci a moje administracni schopnosti linuxu jsou na galakticke urovni oproti (pro me) neprehledmym a nepruznym *init vecem.
and btw, manualove stranky jsou ohledne systemd jsou velmi prehledne 
Ja diky systemd pochopil kvantum veci a moje administracni schopnosti linuxu jsou na galakticke urovni oproti (pro me) neprehledmym a nepruznym *init vecem.Tak to bych si nechal docela předvést :).
Jako fakt
Ja byl (a porad jsem!) strasna lama. Napsat 30 radkovy script v bashi? Ani nahodou. Pro mne je jednodusi se naucit presne danou hiearchii pravidel a zavislosti v systemd a pouze nakonfigurovat .unit soubor a nebo stejne tak u udev nakonfigurovat pravidlo. Logika samotna budiz prenechana povolanejsim
.
Takze jinak - systemd je pro lamy a lamy se systemd dosahuji lepsich vysledku nez z init scripty, kdyz prijde na vec nastavovani a pod.
Networkmanageru/wicd zatim vzdoruju prave proto ze mi vadi michat initskripty a userspace, sysv init ani openRC to nijak neresi.
Nic navim lidem nenabidnou
. Ten vyvojarum vsak nejde o to aby ziskali co nejvice uzivatelu (nemaji za to prachy a vylozene je sere jit uzivatelum vstrict na ukor svych pozadavku).
Jde jim o to resit si svoje problemy a vysledek reseni svych problemu nabidnout ostatnim. Jelikoz vsak ma kazdy jine problemy (treba problem init scriptu u nekoho neni problem vubec a pod.), je pak docela mozne, ze Archlinux nekomu nic nenabidne a spise problemy pridela.
Zarnym prikladem budiz spousta narku na systemd, ktere jsou opravnene z hlediska uzivatelu, ktery maji neco nastavene a naucene a ted musi stracet cas ucenim noveho systemu a pod.
Proste se pouze snazim rici, ze diskuze systemd vs. init mi nedava v pripade Archlinuxu smysl. Pro me ten smysl je v sirsim meritku 
Pokud jsem dobře rozumněl tomu, co jsem četl na jednom blogu, tak systemd byl vybrán i pro to, že se vývojři archu nemusí totik starat o initscripts. Při určité fluktuaci vývojářů, kdy ti, co mají v Aarchu na starosti velmi důležité kódy, taky jednou odejdou (protože život je volá jinam), tak aby se nestávalo, že najednou se o kód nebude mět kdo starat.
Přešli proto na upstreamový systemd, do kterého přidávají, nebo nechávají přidávat věci, co se Archu hodí.
---
Osobně mám systemd nainstalovaný, a až na pár momentů, kdy se nechce uložit 'stav zvukovky' (nějak to bojuje se pulse..) při restartu, tak se systemd nemám žádný problém. Instalace, nastavení, uspávání, vše jede bez problémů . Takže nadávat na systemd opravdu nemůžu.
...že se vývojři archu nemusí totik starat o initscripts. Při určité fluktuaci vývojářů, kdy ti, co mají v Aarchu na starosti velmi důležité kódy, taky jednou odejdou (protože život je volá jinam), tak aby se nestávalo, že najednou se o kód nebude mět kdo starat.Ano, tohle bylo videt na instalatoru. Ale to je zmena prijatelna, nainstalovat se dalo jednoduse i bez stareho instalatoru, dokonce bych rekl ze to bylo pohodlnejsi a hlavne rychlejsi a hlavne Arch instalujes tak maximalne na novy disk nebo kdyz chces. Ale systemd proste nefunguje jak ma a kdyz se cokoliv pokazi, clovek nevi kam sahnout. X let jsem nevedel o initskriptech...mam lepsi veci na praci nez prichazet na kloub systemd.
) takze buh/lenartvi jakej to ma ted design.
moje nocni mury spojene s Linuxem maji jediny jmenovatel - Lennart (systemd, pulseaudio)
To je ta svoboda výběru, nakonec všichni skončíme u Gentoo, protože systemd nepůjde zlikvidovat aniž by to ovlivnilo aplikace 
Nešlo by napsat něco jako systemd-fake a používat původní technologii tvářící se jako systemd?
Ještě je tu Debian (který systemd nemůže používat jako default, protože má taky kFreeBSD branch (lze používat FreeBSD jádro místo Linuxového))...To má minimálně dvě řešení: 1) Odstranit kFreeBSD, nebo ho jen lennartovsky ignorovat, ať si to opraví, když chtějí, aby to fungovalo 2) Portovat systemd na kFreeBSD. Stejně to k životu potřebuje snad akorát cgroup labely
A Ubuntu, které jede na Upstartu, který si samo vyvíjí...To se může ze dne na den změnit.
Mám pocit, že Lennart se vyjádřil že BSD je zbytečný odpadTo, že se Lennart vyjádří, že je něco zbytečný odpad, neznamená, že: 1) Se Lennart druhý den nevyjádří úplně jinak. 2) Že se jinak nevyjádří někdo jiný, nejlépe kódem, který umožňuje běh systemd nad BSD kernelem.
Debian to podle všeho bude řešit vývojem "něčeho mezi"Tedy mají v plánu možnost (2).
Tiskni
Sdílej: