Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Ale od čiernych úvah naspäť k systemd. S čím som si po prechode zo sysVinit užil najviac? Bolo toho dosť..
- Nefunguje uspávanie môjho pracovného laptopu ako predtým, niekedy ho zobudím na dva krát, niekedy vôbec
- Vcelku odfláknutý prechod zo sysVinit a (aspoň v dobe keď som aktualizoval) neaktuálna a neúplná Archwiki. Som zvyknutý na úplne inú kvalitu, keď sa jedná o Arch wikinu. A to tento krát ide o tak závažnú vec..
- Neviem, či to bude mať nejakú spojitosť so systemd, ale odkedy ho používam začal mi mrznúť počítač, tak jeden krát do dňa. Pomáha len reset.
- Asi najväčšia bolesť je, že tak 1 krát z 5 štartovaní systému sa systemd zasekne do maintenance módu, toto mi začalo robiť aj na HTPC z čoho sa mi zvyšuje tlak. Pravú príčinu som zatiaľ nezistil, jednoducho systemd vyhodnotí, že niečo je tak závažné, že ma na to musí upozorniť. Samozrejme po následnom reštarte všetko funguje.
- Približne 3 hodiny svojho života som stratil pri zisťovaní ako s autologinom nabootovať rovno do X bez použitia login managera, nakoniec som ho radšej aj tak doinštaloval (slim), aby som si to zjedodušil, zlatý inittab. Takto by to asi nemalo vyzerať, možno problém medzi stoličkou a klávesnicou, ale už som riešil komplikovanejšie veci a s lepšou efektivitou.
- Nejaký čas som strávil nad tým, prečo mi tak asi prestali mountovať sshfs body z fstab-u.. ah systemd..
- Zmizol rc.conf a namiesto toho sa systém nastavuje na X miestach. Tomu hovorím pokrok!!! Viem, že sa to dá nejak zakamuflovať, ale je to len otázka času, kým rc.conf zmizne úplne.
..a to nebudem hovoriť o tom, že sa mi administrácia cez systemctl a journalctl vôbec nedostala pod kožu, všetko príbuzné systemd sa mi javí ako jeden veľký hnusný balast.
Takže ak si to zhrniem, pozitíva nula nula nič a problémov nepočítane.
Čítal som rozsiahly komentár od istého developera ako v čom má systemd výhody, nebolo ich málo, ale boli využiteľné podľa mňa tak pre 10% užívateľov. Stojí to za to? Rýchlejší štart? To snáď ani nestojí za komentár. Služby ondemand? Sockety? Hmm, možno pre niekoho.Áno, som jeden z tých spiatočníkov, ktorému vyhovoval inittab, rc.d a pod. Podľa môjho názoru je bootovací proces tá posledná vec, ktorú momentálne LINUX potrebuje vymeniť, poznám tak veľa oblastí, ktoré potrebujú doladiť, zlepšiť..
Ešte nikdy som nebol z podobného kroku Linux komunity tak -slušne povedané- rozčarovaný. Dokonca aj prechod na KDE v.4 som lepšie strávil ;) Ťažko rozmýšľam o prechode na nejakú inú distribúciu, ale možností je stále menej, Poetteringov systemd pohltil takmer každého. Najhoršie je, že nebude iná možnosť, keď ako napríklad pašáci od Gnome udajú systemd ako závislosť. Hm, ešte je tu BSD...
Ospravedlňujem sa za kvalitu, ale píšem pod afektom. UUAAAAAA
Tiskni
Sdílej:
Potteringova parta dostala za duo udev-systemd znamenitý pojeb přímo od LinuseTu diskusi jsem četl a týkala se výhradně problémům s nahráváním firmware z
module_init() a o systemd tam nepadlo ani slovo, pokud se nepočítá odkaz na systemd ML.
nebo tím, že Linus učiní udev zbytečným a tím systemd mnohem méně důležitýmNo, to by bylo fakt bezvadný, jak to je dlouho, co je HAL deprecated? Moc ne, a už bychom zas měli další změnu tohoto systému? Do toho by se mi teda nechtělo.
Rýchlejší štart?
Pche? Načo. Pod môj tuxonice sa nedostane a to nemám systém nijako extrémne optimalizovaný (inak starý Thinkpad R61i so sotva 40MB/s sekvenčným čítaním z disku).
Neznášam keď mi pri posteli niečo bliká, svieti ... ;)+1 A ja myslel, ze jsem jediny blazen, ktery to nesnasi.
Mne staci aby to bolo ticho - usi zavriet neviem. A desktop neblika ani v S2R. Nb hej, ale to nie je take svetlo, aby to preslo cez viecka.
U notebooku je to ale prakticky rozdíl mezi 0W a 1W, což znamená, že kdybych to dal přes noc do STR a nebyl na nabíječce, tam mám ráno o 20% energie míň... (Nehledě na to, že bych se nevyspal, protože by to blikalo přes celou místnost)
To jsem nevěděl, že se dá z -pf vyhodit ty ostatní patche. Měl jsem s PF občas problém, že mi vytuhával, tak jsem se na čas vrátil k normálu a asi po měsíci zas na -pf, protože bez toho TOI se prostě nedá být
Ale jak děláš, že ti to bootuje tak rychle? To máš zabrané tak málo paměti? Já typicky 2-4G, takže to tak rychlý rozhodně nemám...
echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches.
No, hlavně jsem přišel na to, že jsem měl vypnutou kompresi
Sem si řikal, že to dřív bývalo určitě rychlejší...
echo 3 > /proc/sys/vm/drop_cachesTo iste by malo byt dosiahnutelne nastavenim
ImageSizeLimit nocache
+1
Taky se po nasazení všechno nenapravitelně pos*alo? 
Doufejme, že se mýlíme.Chapu ze jses nastvanej ale mozna je na miste si uvedomit, ze Archlinux je divokej projekt uzke skupiny vyvojaru, ktery maji velmi urcite pohledy na problematiku, ktery se lisi od zbytku sveta a tak jej brat. Nic min, nic vic. Mozna jsi od Archu cekal a cekas neco, co ti nemuze dat.
Ja si procital blogy na Arch planet, ktere se tykali (docela bourlive) diskuze o systemd a stotoznuji se z nazorem, ze "MY si z tech a tech duvodu vybrali systemd a tak to bude, protoze Arch je nase distro a my si snim delame, co se nam libi, jestli se ti to nelibi, tak tahni do prdele."
To je pro me duvod, proc jsem si Arch behem 3 mesicu pouzivani tak zamiloval. Zadny ohlizeni na ostatni, proste si to delat jak chci ja a pokud ma nekdo stejnej pohled na vec (ja mam systemd napriklad velmi rad) tak se snama muze vest, jinak FORK away.
Tohle je mimochodem pro me osobne tak ten nejzdravejsi zpusob pristupu k OpenSource projektum. Ohlizet se na ostatni (kdyz mi to nic neprinasi, jako napr. penize nebo dobry pocit) je nejaky lobotomicky stav 
Ja diky systemd pochopil kvantum veci a moje administracni schopnosti linuxu jsou na galakticke urovni oproti (pro me) neprehledmym a nepruznym *init vecem.
and btw, manualove stranky jsou ohledne systemd jsou velmi prehledne 
Ja diky systemd pochopil kvantum veci a moje administracni schopnosti linuxu jsou na galakticke urovni oproti (pro me) neprehledmym a nepruznym *init vecem.Tak to bych si nechal docela předvést :).
Jako fakt
Ja byl (a porad jsem!) strasna lama. Napsat 30 radkovy script v bashi? Ani nahodou. Pro mne je jednodusi se naucit presne danou hiearchii pravidel a zavislosti v systemd a pouze nakonfigurovat .unit soubor a nebo stejne tak u udev nakonfigurovat pravidlo. Logika samotna budiz prenechana povolanejsim
.
Takze jinak - systemd je pro lamy a lamy se systemd dosahuji lepsich vysledku nez z init scripty, kdyz prijde na vec nastavovani a pod.
Networkmanageru/wicd zatim vzdoruju prave proto ze mi vadi michat initskripty a userspace, sysv init ani openRC to nijak neresi.
Nic navim lidem nenabidnou
. Ten vyvojarum vsak nejde o to aby ziskali co nejvice uzivatelu (nemaji za to prachy a vylozene je sere jit uzivatelum vstrict na ukor svych pozadavku).
Jde jim o to resit si svoje problemy a vysledek reseni svych problemu nabidnout ostatnim. Jelikoz vsak ma kazdy jine problemy (treba problem init scriptu u nekoho neni problem vubec a pod.), je pak docela mozne, ze Archlinux nekomu nic nenabidne a spise problemy pridela.
Zarnym prikladem budiz spousta narku na systemd, ktere jsou opravnene z hlediska uzivatelu, ktery maji neco nastavene a naucene a ted musi stracet cas ucenim noveho systemu a pod.
Proste se pouze snazim rici, ze diskuze systemd vs. init mi nedava v pripade Archlinuxu smysl. Pro me ten smysl je v sirsim meritku 
Pokud jsem dobře rozumněl tomu, co jsem četl na jednom blogu, tak systemd byl vybrán i pro to, že se vývojři archu nemusí totik starat o initscripts. Při určité fluktuaci vývojářů, kdy ti, co mají v Aarchu na starosti velmi důležité kódy, taky jednou odejdou (protože život je volá jinam), tak aby se nestávalo, že najednou se o kód nebude mět kdo starat.
Přešli proto na upstreamový systemd, do kterého přidávají, nebo nechávají přidávat věci, co se Archu hodí.
---
Osobně mám systemd nainstalovaný, a až na pár momentů, kdy se nechce uložit 'stav zvukovky' (nějak to bojuje se pulse..) při restartu, tak se systemd nemám žádný problém. Instalace, nastavení, uspávání, vše jede bez problémů . Takže nadávat na systemd opravdu nemůžu.
...že se vývojři archu nemusí totik starat o initscripts. Při určité fluktuaci vývojářů, kdy ti, co mají v Aarchu na starosti velmi důležité kódy, taky jednou odejdou (protože život je volá jinam), tak aby se nestávalo, že najednou se o kód nebude mět kdo starat.Ano, tohle bylo videt na instalatoru. Ale to je zmena prijatelna, nainstalovat se dalo jednoduse i bez stareho instalatoru, dokonce bych rekl ze to bylo pohodlnejsi a hlavne rychlejsi a hlavne Arch instalujes tak maximalne na novy disk nebo kdyz chces. Ale systemd proste nefunguje jak ma a kdyz se cokoliv pokazi, clovek nevi kam sahnout. X let jsem nevedel o initskriptech...mam lepsi veci na praci nez prichazet na kloub systemd.
) takze buh/lenartvi jakej to ma ted design.
moje nocni mury spojene s Linuxem maji jediny jmenovatel - Lennart (systemd, pulseaudio)
To je ta svoboda výběru, nakonec všichni skončíme u Gentoo, protože systemd nepůjde zlikvidovat aniž by to ovlivnilo aplikace 
Nešlo by napsat něco jako systemd-fake a používat původní technologii tvářící se jako systemd?
Ještě je tu Debian (který systemd nemůže používat jako default, protože má taky kFreeBSD branch (lze používat FreeBSD jádro místo Linuxového))...To má minimálně dvě řešení: 1) Odstranit kFreeBSD, nebo ho jen lennartovsky ignorovat, ať si to opraví, když chtějí, aby to fungovalo 2) Portovat systemd na kFreeBSD. Stejně to k životu potřebuje snad akorát cgroup labely
A Ubuntu, které jede na Upstartu, který si samo vyvíjí...To se může ze dne na den změnit.
Mám pocit, že Lennart se vyjádřil že BSD je zbytečný odpadTo, že se Lennart vyjádří, že je něco zbytečný odpad, neznamená, že: 1) Se Lennart druhý den nevyjádří úplně jinak. 2) Že se jinak nevyjádří někdo jiný, nejlépe kódem, který umožňuje běh systemd nad BSD kernelem.
Debian to podle všeho bude řešit vývojem "něčeho mezi"Tedy mají v plánu možnost (2).