Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Ale od čiernych úvah naspäť k systemd. S čím som si po prechode zo sysVinit užil najviac? Bolo toho dosť..
- Nefunguje uspávanie môjho pracovného laptopu ako predtým, niekedy ho zobudím na dva krát, niekedy vôbec
- Vcelku odfláknutý prechod zo sysVinit a (aspoň v dobe keď som aktualizoval) neaktuálna a neúplná Archwiki. Som zvyknutý na úplne inú kvalitu, keď sa jedná o Arch wikinu. A to tento krát ide o tak závažnú vec..
- Neviem, či to bude mať nejakú spojitosť so systemd, ale odkedy ho používam začal mi mrznúť počítač, tak jeden krát do dňa. Pomáha len reset.
- Asi najväčšia bolesť je, že tak 1 krát z 5 štartovaní systému sa systemd zasekne do maintenance módu, toto mi začalo robiť aj na HTPC z čoho sa mi zvyšuje tlak. Pravú príčinu som zatiaľ nezistil, jednoducho systemd vyhodnotí, že niečo je tak závažné, že ma na to musí upozorniť. Samozrejme po následnom reštarte všetko funguje.
- Približne 3 hodiny svojho života som stratil pri zisťovaní ako s autologinom nabootovať rovno do X bez použitia login managera, nakoniec som ho radšej aj tak doinštaloval (slim), aby som si to zjedodušil, zlatý inittab. Takto by to asi nemalo vyzerať, možno problém medzi stoličkou a klávesnicou, ale už som riešil komplikovanejšie veci a s lepšou efektivitou.
- Nejaký čas som strávil nad tým, prečo mi tak asi prestali mountovať sshfs body z fstab-u.. ah systemd..
- Zmizol rc.conf a namiesto toho sa systém nastavuje na X miestach. Tomu hovorím pokrok!!! Viem, že sa to dá nejak zakamuflovať, ale je to len otázka času, kým rc.conf zmizne úplne.
..a to nebudem hovoriť o tom, že sa mi administrácia cez systemctl a journalctl vôbec nedostala pod kožu, všetko príbuzné systemd sa mi javí ako jeden veľký hnusný balast.
Takže ak si to zhrniem, pozitíva nula nula nič a problémov nepočítane.
Čítal som rozsiahly komentár od istého developera ako v čom má systemd výhody, nebolo ich málo, ale boli využiteľné podľa mňa tak pre 10% užívateľov. Stojí to za to? Rýchlejší štart? To snáď ani nestojí za komentár. Služby ondemand? Sockety? Hmm, možno pre niekoho.Áno, som jeden z tých spiatočníkov, ktorému vyhovoval inittab, rc.d a pod. Podľa môjho názoru je bootovací proces tá posledná vec, ktorú momentálne LINUX potrebuje vymeniť, poznám tak veľa oblastí, ktoré potrebujú doladiť, zlepšiť..
Ešte nikdy som nebol z podobného kroku Linux komunity tak -slušne povedané- rozčarovaný. Dokonca aj prechod na KDE v.4 som lepšie strávil ;) Ťažko rozmýšľam o prechode na nejakú inú distribúciu, ale možností je stále menej, Poetteringov systemd pohltil takmer každého. Najhoršie je, že nebude iná možnosť, keď ako napríklad pašáci od Gnome udajú systemd ako závislosť. Hm, ešte je tu BSD...
Ospravedlňujem sa za kvalitu, ale píšem pod afektom. UUAAAAAA
Tiskni
Sdílej:
Potteringova parta dostala za duo udev-systemd znamenitý pojeb přímo od LinuseTu diskusi jsem četl a týkala se výhradně problémům s nahráváním firmware z
module_init()
a o systemd
tam nepadlo ani slovo, pokud se nepočítá odkaz na systemd ML.
nebo tím, že Linus učiní udev zbytečným a tím systemd mnohem méně důležitýmNo, to by bylo fakt bezvadný, jak to je dlouho, co je HAL deprecated? Moc ne, a už bychom zas měli další změnu tohoto systému? Do toho by se mi teda nechtělo.
Rýchlejší štart?
Pche? Načo. Pod môj tuxonice sa nedostane a to nemám systém nijako extrémne optimalizovaný (inak starý Thinkpad R61i so sotva 40MB/s sekvenčným čítaním z disku).
Neznášam keď mi pri posteli niečo bliká, svieti ... ;)+1 A ja myslel, ze jsem jediny blazen, ktery to nesnasi.
U notebooku je to ale prakticky rozdíl mezi 0W a 1W, což znamená, že kdybych to dal přes noc do STR a nebyl na nabíječce, tam mám ráno o 20% energie míň... (Nehledě na to, že bych se nevyspal, protože by to blikalo přes celou místnost)
To jsem nevěděl, že se dá z -pf vyhodit ty ostatní patche. Měl jsem s PF občas problém, že mi vytuhával, tak jsem se na čas vrátil k normálu a asi po měsíci zas na -pf, protože bez toho TOI se prostě nedá být Ale jak děláš, že ti to bootuje tak rychle? To máš zabrané tak málo paměti? Já typicky 2-4G, takže to tak rychlý rozhodně nemám...
echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches
.
No, hlavně jsem přišel na to, že jsem měl vypnutou kompresi Sem si řikal, že to dřív bývalo určitě rychlejší...
echo 3 > /proc/sys/vm/drop_cachesTo iste by malo byt dosiahnutelne nastavenim
ImageSizeLimit nocache
+1
Taky se po nasazení všechno nenapravitelně pos*alo?
Chapu ze jses nastvanej ale mozna je na miste si uvedomit, ze Archlinux je divokej projekt uzke skupiny vyvojaru, ktery maji velmi urcite pohledy na problematiku, ktery se lisi od zbytku sveta a tak jej brat. Nic min, nic vic. Mozna jsi od Archu cekal a cekas neco, co ti nemuze dat.
Ja si procital blogy na Arch planet, ktere se tykali (docela bourlive) diskuze o systemd a stotoznuji se z nazorem, ze "MY si z tech a tech duvodu vybrali systemd a tak to bude, protoze Arch je nase distro a my si snim delame, co se nam libi, jestli se ti to nelibi, tak tahni do prdele."
To je pro me duvod, proc jsem si Arch behem 3 mesicu pouzivani tak zamiloval. Zadny ohlizeni na ostatni, proste si to delat jak chci ja a pokud ma nekdo stejnej pohled na vec (ja mam systemd napriklad velmi rad) tak se snama muze vest, jinak FORK away.
Tohle je mimochodem pro me osobne tak ten nejzdravejsi zpusob pristupu k OpenSource projektum. Ohlizet se na ostatni (kdyz mi to nic neprinasi, jako napr. penize nebo dobry pocit) je nejaky lobotomicky stav
Ja diky systemd pochopil kvantum veci a moje administracni schopnosti linuxu jsou na galakticke urovni oproti (pro me) neprehledmym a nepruznym *init vecem.
and btw, manualove stranky jsou ohledne systemd jsou velmi prehledne
Ja diky systemd pochopil kvantum veci a moje administracni schopnosti linuxu jsou na galakticke urovni oproti (pro me) neprehledmym a nepruznym *init vecem.Tak to bych si nechal docela předvést :).
Jako fakt Ja byl (a porad jsem!) strasna lama. Napsat 30 radkovy script v bashi? Ani nahodou. Pro mne je jednodusi se naucit presne danou hiearchii pravidel a zavislosti v systemd a pouze nakonfigurovat .unit soubor a nebo stejne tak u udev nakonfigurovat pravidlo. Logika samotna budiz prenechana povolanejsim
.
Takze jinak - systemd je pro lamy a lamy se systemd dosahuji lepsich vysledku nez z init scripty, kdyz prijde na vec nastavovani a pod.
Nic navim lidem nenabidnou . Ten vyvojarum vsak nejde o to aby ziskali co nejvice uzivatelu (nemaji za to prachy a vylozene je sere jit uzivatelum vstrict na ukor svych pozadavku).
Jde jim o to resit si svoje problemy a vysledek reseni svych problemu nabidnout ostatnim. Jelikoz vsak ma kazdy jine problemy (treba problem init scriptu u nekoho neni problem vubec a pod.), je pak docela mozne, ze Archlinux nekomu nic nenabidne a spise problemy pridela.
Zarnym prikladem budiz spousta narku na systemd, ktere jsou opravnene z hlediska uzivatelu, ktery maji neco nastavene a naucene a ted musi stracet cas ucenim noveho systemu a pod.
Proste se pouze snazim rici, ze diskuze systemd vs. init mi nedava v pripade Archlinuxu smysl. Pro me ten smysl je v sirsim meritku
Pokud jsem dobře rozumněl tomu, co jsem četl na jednom blogu, tak systemd byl vybrán i pro to, že se vývojři archu nemusí totik starat o initscripts. Při určité fluktuaci vývojářů, kdy ti, co mají v Aarchu na starosti velmi důležité kódy, taky jednou odejdou (protože život je volá jinam), tak aby se nestávalo, že najednou se o kód nebude mět kdo starat.
Přešli proto na upstreamový systemd, do kterého přidávají, nebo nechávají přidávat věci, co se Archu hodí.
---
Osobně mám systemd nainstalovaný, a až na pár momentů, kdy se nechce uložit 'stav zvukovky' (nějak to bojuje se pulse..) při restartu, tak se systemd nemám žádný problém. Instalace, nastavení, uspávání, vše jede bez problémů . Takže nadávat na systemd opravdu nemůžu.
...že se vývojři archu nemusí totik starat o initscripts. Při určité fluktuaci vývojářů, kdy ti, co mají v Aarchu na starosti velmi důležité kódy, taky jednou odejdou (protože život je volá jinam), tak aby se nestávalo, že najednou se o kód nebude mět kdo starat.Ano, tohle bylo videt na instalatoru. Ale to je zmena prijatelna, nainstalovat se dalo jednoduse i bez stareho instalatoru, dokonce bych rekl ze to bylo pohodlnejsi a hlavne rychlejsi a hlavne Arch instalujes tak maximalne na novy disk nebo kdyz chces. Ale systemd proste nefunguje jak ma a kdyz se cokoliv pokazi, clovek nevi kam sahnout. X let jsem nevedel o initskriptech...mam lepsi veci na praci nez prichazet na kloub systemd.
To je ta svoboda výběru, nakonec všichni skončíme u Gentoo, protože systemd nepůjde zlikvidovat aniž by to ovlivnilo aplikace
Nešlo by napsat něco jako systemd-fake a používat původní technologii tvářící se jako systemd?
Ještě je tu Debian (který systemd nemůže používat jako default, protože má taky kFreeBSD branch (lze používat FreeBSD jádro místo Linuxového))...To má minimálně dvě řešení: 1) Odstranit kFreeBSD, nebo ho jen lennartovsky ignorovat, ať si to opraví, když chtějí, aby to fungovalo 2) Portovat systemd na kFreeBSD. Stejně to k životu potřebuje snad akorát cgroup labely
A Ubuntu, které jede na Upstartu, který si samo vyvíjí...To se může ze dne na den změnit.
Mám pocit, že Lennart se vyjádřil že BSD je zbytečný odpadTo, že se Lennart vyjádří, že je něco zbytečný odpad, neznamená, že: 1) Se Lennart druhý den nevyjádří úplně jinak. 2) Že se jinak nevyjádří někdo jiný, nejlépe kódem, který umožňuje běh systemd nad BSD kernelem.
Debian to podle všeho bude řešit vývojem "něčeho mezi"Tedy mají v plánu možnost (2).