Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Asi před čtyřmi lety jsem poprvé rozjížděl větší Linuxový server. Po prostudování různých benchmarků jsem se přiklonil k ReiserFS. Server běžel na jádře 2.4.10, tedy tento FS byl tenkrát v jádře ještě krátce. Po cca měsíčním používání se tento FS stal jedním z těch, které jsem definitivně zařadil na svůj black-list. Na serveru se ztrácely soubory, některé soubory, které se neztratily, nešly přečíst (I/O error) a log plný chybových hlášení od kernelu ohledně nedostupnosti FS.
Po nějakém čase jsem objevil XFS od SGI. Tehdy ještě nebyl v jádře, muselo se patchovat. Tento file systém mi byl doporučován od známých, jako jeden z nejspolehlivějších. Dal jsem se tedy do testů. Po napsání testovacích scriptů, které generovaly mraky souborů a adresářů různých velikostí jsem stroj začal vypínat a zapínat v okamžiku největších zátěží. XFS byl tehdy jediným FS, který veškeré mé hrátky přežil. Všechny ostatní FS začaly mít problémy.
Od té doby jsem si spokojeně používal XFS na všech strojích, které jsem měl na starosti, včetně svého desktopu. Až cca před půl rokem jsem si přečetl, jak je nový ReiserFS skvělý a veškeré problémy, které s ním kdy byly, jsou už dávno odstraněny a nyní patří mezi velmi spolehlivé a hlavně rychlé FS. Inu, podlehl jsem a vyzkoušel na svém desktopu jednu partition obětovat na ReiserFS. Používám kernel 2.6, většinou v jeho nejnovější podobě a ReiserFS byl tedy obhospodařován nejnovějším driverem v 2.6 kernelu. Vše vypadalo v pořádku a s FS nebyly žádné problémy. Už jsem začínal věřit, že ReiserFS opravdu dospěl do použitelného stádia. Až minulý týden...
Před nějakým časem jsem byl v Indii. Dovezl jsem si z tama hromadu obrazového materiálu v elektronické podobě. Vše jsem po návratu nahrál na svůj desktop a jal se tím postupně probírat. Postupem, jak jsem věci zpracovával, mi začalo ubývat místo na disku. Něco jsem tedy vypálil na CD, ale něco ještě nebylo ve finální podobě, tak jsem hledal kam s tím.
Rozhodl jsem se tedy, že si přes disky/partitions udělám LVM volume, čímž bych využil spousty "zbytků" volného místa na jednotlivých partitions. Jenže data na partitions, které jsem chtěl dát do LVM volume jsem musel nejdřív někam zazálohovat. I padla volba na jedinou partition, kterou jsem do LVM volume dát nechtěl - partition s ReiserFS.
Začal jsem na ni přesouvat všechna data z ostatních partitions. Bohužel jsem si špatně spočítal velikost dat a velikost ReiserFS partition. Data měla o cca 100MB více než kolik se na partition vlezlo. Čekal bych u normálního FS, že se nedokopíruje poslední soubor, který byl na tento FS kopírován a zahlásí chybu "disk full". Jenže ReiserFS je výjimečný FS, proto se i chová jinak. Při zaplnění FS mi "mv" zahlásilo "I/O error", kernel zalogovat totéž a zaplněnost FS byla najednou 1%.
Koukal jsem na to jak z jara. Reiser se prostě rozhodl, že když se mu na FS nic nevleze, tak smaže všechna data co na FS jsou a pokračuje v kopírování dalších.
Takže vše zůstává při starém. ReiserFS je i nadále na mém black-listu a asi už tam zůstane na věky a dále si spokojeně používám XFS. Akorát mi chybí cca 3GB obrazových dat, která už nikdy uvidím.
Nechci vyvolávat flame na téma který FS je lepší. Jen dávám k dispozici svou opakovanou zkušenost s jedním FS, až se bude někdo rozhodovat, co nasadit na produkčních serverech.
Tiskni
Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Já ho mám taky na /, tam nemám problém. Ale na těch dvou ostatních partitions (stejného disku) to prostě slítlo! Třeba ten /mnt/abc se jen při startu připojil a vůbec nic ze z něho nečetlo a přesto ten oddíl po výpadku proudu odešel, kdežto / to přežil! Prostě, pokud si mám vybrat FS, tak reiser to určitě nebude.
tune2fs -O dir_index /dev/XXX
na odmountovaném filesystému.
Zkontrolovat zapnutí dir_indexu je možné příkazem
tune2fs -l /dev/XXX |grep dir_index
commit a data se zapisují do fstab. Takže něco jako
/dev/sda5 /home ext3 defaults,noatime,data=writeback,commit=666 0 2