Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
mojou skolskou esseyouale fuj! Do jakého předmětu si tohle psal?
. zkusim presvedcit i dalsi lidi at je tady taky zverejni, myslim ze nekomu to mozna prijde zajimave. a vzhledem k tomu ze jsou vsechny v anglictine, tak snad ani nebude nikomu vadit ze krome cechu a slovaku to psali taky madari, polaci a dalsi :)
.
Jako hybrid lispera, smalltalkera a rubisty ovšem musím konstatovat, že taková už je bohužel realita.
Ale co, jestli jednou začne Java kvákat i bez znásilňování, třeba bude i použitelná...
Parrot je úžasně kewl, jenom doufám, že vyjde dřív, než Duke Nukem Forever...
Ze ani jednu ty nepouzivas, neznamena ze ji nikdo nepouziva. Dopoustis se klasickyho omylu - ja to nepouzivam, tak nikdo. Windowsar ti taky rekne "reknete mi _jedinou_ linuxovou aplikaci kterou pouzivate denne - ja zadnou, takze linux vlastne neexistuje"...
Jen tak mimochodem, kdyby opravdu java byla jenom hype, o kterym vsichni mluvi, a nikde zadna aplikace, myslis ze by do toho tolika firem strkalo penize?
Delam do javy nejaky 3-4 roky, a reknu ti ze dobra java aplikace je ta o ktery uzivatel jako ty nevi (napr. serverova). Za sebe muzu rict, ze java muze za to ze si vubec nekam zavolas nebo textnes mobilem - ne ze by ustredny ci vysilace byly v jave, ale jsou nastavovany a spravovany programama v jave (a ze jich je, a bez nich by nikdo nebyl schopnej provozovat ani sit tak minimalistickejch rozmeru jako ma oskar).
Dostali jste mě, dokonce i já jsem ho jednu chvíli používal - než jsem si zkompletoval Futuramu.
Pod tíhou tohoto důkazu přiznávám, že Java má budoucnost. S tou statistickou chybou si to ještě rozmyslím.
To je sice všechno pěkné, ale jmenujte mi _jednu_ GUI aplikaci (mimo IDE pro psaní v Javě), která je napsaná v Javě a kterou denně používáte.Sice to nebylo na mě, ale:
O Javě se neustále píše, jak je skvělá a jakou má budoucnost, ale nikdo v ní nikdy nic pořádného neudělal.Z výpisu z bankovního účtu nebo faktury od telekomunikačního operátora těžko poznáte, zda jejich systém třeba náhodou neběží v Javě…
když jí někdo nesmyslně označuje za pomalou a tvrdí, že je nepoužitelná na GUI a přitom Javu evidentně nikdy nevyzkoušelTeraz sa musim ozvat. Za tych X rokov, co robim v linuxe, som bol niekolko krat donuteny siahnut po programe napisanom v Jave. Vacsinou to bolo sposobene neexistenciou alternativy napisanej v nejakom normalnom jazyku, inokedy kvoli vedeniu spolocnosti. Takych dobrych 80% aplikacii VOBEC NESLO SPUSTIT (mozno na windows ano, ale na linuxe som obdrziaval rozne hlasky typu taka_a_taka_exception, taka_a_taka_classa_mi_chyba) a to som sa snazil si README precitat niekolko krat. U tak "univerzalneho" jazyka by som ocakaval vacsiu uspesnost a hlavne jednoduchost. Obalovat spustenie programu shellovym scriptom o 50 riadkoch, pricom kazdy zacina CLASSPATH +=, mi pride uchylne. Pokial sa mi aj nejaku aplikaciu podarilo spustit (komodo, eclipse), zvacsa sa ta aplikacia vysrala pri nejakej zlozitejsej ulohe. V komodo ked som sa pokusil pustit xslt debugger, eclipse sa vysral hned po uvodnej obrazovke s nejakym.dlhym.javovskym.hlasenim.o.exception.ako.mu.chudacikovi.chyba.pamat.exception.java.lang, pricom mam 2G ram. Takze ma napada len niekolko moznosti: 1. som lama a neviem ani rozchodit aplikaciu v jave, 2. autor je lama a nevie napisat aplikaciu v jave, 3. java je na hov**. Prienik tychto mnozin si vyberte kazdy sam.
BlogBridge neznám, používá to někdo?Psal jsem jenom programy, které používám
Jinak dalších JAva GUI programů by bylo spousta
Je tady někdo, kdo neprogramuje v Javě a používá jEdit jako editor?jEdit nepoužívám pro psaní v Javě. Nebo když ho používám k editaci HTML, XML, skriptů apod., je to, že taky někdy programuju v Javě, přitěžující okolnost a můj hlas pro jEdit se tedy nepočítá?
Jinak se Java používá pro takové ty projekty, které se vyvíjí jednou a na míru někomu konkrétnímu. Proč nachází využití tady v této oblasti je mi celkem záhadou. Umí to někdo odůvodnit?Protože jsou to projekty, které běží někde "v pozadí" na serveru, a rozhodují o nich odborníci, na které tolik neplatí pověry "fuj, Java, to je pomalé"?
A teď vážně – řekl bych, že je to proto, že u takovýchle projektů se ještě víc, než je běžné, projevuje fakt, že na celém IT projektu není nejdražší cena HW nebo cena licencí, ale čas programátora. A Java vede k psaní udržovatelného a znovupoužitelného kódu, čímž se šetří čas programátora. Neuplatní se tady výhoda C nebo C++, ve kterých je možné dělat optimalizace "na krev", protože vyjde levnější koupit rychlejší HW, na kterém poběží i ona neoptimalizovaná aplikace, než platit programátora, který se v těch optimalizacích má vyznat.
Tiskni
Sdílej: