Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
mojou skolskou esseyouale fuj! Do jakého předmětu si tohle psal?
. zkusim presvedcit i dalsi lidi at je tady taky zverejni, myslim ze nekomu to mozna prijde zajimave. a vzhledem k tomu ze jsou vsechny v anglictine, tak snad ani nebude nikomu vadit ze krome cechu a slovaku to psali taky madari, polaci a dalsi :)
.
Jako hybrid lispera, smalltalkera a rubisty ovšem musím konstatovat, že taková už je bohužel realita.
Ale co, jestli jednou začne Java kvákat i bez znásilňování, třeba bude i použitelná...
Parrot je úžasně kewl, jenom doufám, že vyjde dřív, než Duke Nukem Forever...
Ze ani jednu ty nepouzivas, neznamena ze ji nikdo nepouziva. Dopoustis se klasickyho omylu - ja to nepouzivam, tak nikdo. Windowsar ti taky rekne "reknete mi _jedinou_ linuxovou aplikaci kterou pouzivate denne - ja zadnou, takze linux vlastne neexistuje"...
Jen tak mimochodem, kdyby opravdu java byla jenom hype, o kterym vsichni mluvi, a nikde zadna aplikace, myslis ze by do toho tolika firem strkalo penize?
Delam do javy nejaky 3-4 roky, a reknu ti ze dobra java aplikace je ta o ktery uzivatel jako ty nevi (napr. serverova). Za sebe muzu rict, ze java muze za to ze si vubec nekam zavolas nebo textnes mobilem - ne ze by ustredny ci vysilace byly v jave, ale jsou nastavovany a spravovany programama v jave (a ze jich je, a bez nich by nikdo nebyl schopnej provozovat ani sit tak minimalistickejch rozmeru jako ma oskar).
Dostali jste mě, dokonce i já jsem ho jednu chvíli používal - než jsem si zkompletoval Futuramu.
Pod tíhou tohoto důkazu přiznávám, že Java má budoucnost. S tou statistickou chybou si to ještě rozmyslím.
To je sice všechno pěkné, ale jmenujte mi _jednu_ GUI aplikaci (mimo IDE pro psaní v Javě), která je napsaná v Javě a kterou denně používáte.Sice to nebylo na mě, ale:
O Javě se neustále píše, jak je skvělá a jakou má budoucnost, ale nikdo v ní nikdy nic pořádného neudělal.Z výpisu z bankovního účtu nebo faktury od telekomunikačního operátora těžko poznáte, zda jejich systém třeba náhodou neběží v Javě…
když jí někdo nesmyslně označuje za pomalou a tvrdí, že je nepoužitelná na GUI a přitom Javu evidentně nikdy nevyzkoušelTeraz sa musim ozvat. Za tych X rokov, co robim v linuxe, som bol niekolko krat donuteny siahnut po programe napisanom v Jave. Vacsinou to bolo sposobene neexistenciou alternativy napisanej v nejakom normalnom jazyku, inokedy kvoli vedeniu spolocnosti. Takych dobrych 80% aplikacii VOBEC NESLO SPUSTIT (mozno na windows ano, ale na linuxe som obdrziaval rozne hlasky typu taka_a_taka_exception, taka_a_taka_classa_mi_chyba) a to som sa snazil si README precitat niekolko krat. U tak "univerzalneho" jazyka by som ocakaval vacsiu uspesnost a hlavne jednoduchost. Obalovat spustenie programu shellovym scriptom o 50 riadkoch, pricom kazdy zacina CLASSPATH +=, mi pride uchylne. Pokial sa mi aj nejaku aplikaciu podarilo spustit (komodo, eclipse), zvacsa sa ta aplikacia vysrala pri nejakej zlozitejsej ulohe. V komodo ked som sa pokusil pustit xslt debugger, eclipse sa vysral hned po uvodnej obrazovke s nejakym.dlhym.javovskym.hlasenim.o.exception.ako.mu.chudacikovi.chyba.pamat.exception.java.lang, pricom mam 2G ram. Takze ma napada len niekolko moznosti: 1. som lama a neviem ani rozchodit aplikaciu v jave, 2. autor je lama a nevie napisat aplikaciu v jave, 3. java je na hov**. Prienik tychto mnozin si vyberte kazdy sam.
BlogBridge neznám, používá to někdo?Psal jsem jenom programy, které používám
Jinak dalších JAva GUI programů by bylo spousta
Je tady někdo, kdo neprogramuje v Javě a používá jEdit jako editor?jEdit nepoužívám pro psaní v Javě. Nebo když ho používám k editaci HTML, XML, skriptů apod., je to, že taky někdy programuju v Javě, přitěžující okolnost a můj hlas pro jEdit se tedy nepočítá?
Jinak se Java používá pro takové ty projekty, které se vyvíjí jednou a na míru někomu konkrétnímu. Proč nachází využití tady v této oblasti je mi celkem záhadou. Umí to někdo odůvodnit?Protože jsou to projekty, které běží někde "v pozadí" na serveru, a rozhodují o nich odborníci, na které tolik neplatí pověry "fuj, Java, to je pomalé"?
A teď vážně – řekl bych, že je to proto, že u takovýchle projektů se ještě víc, než je běžné, projevuje fakt, že na celém IT projektu není nejdražší cena HW nebo cena licencí, ale čas programátora. A Java vede k psaní udržovatelného a znovupoužitelného kódu, čímž se šetří čas programátora. Neuplatní se tady výhoda C nebo C++, ve kterých je možné dělat optimalizace "na krev", protože vyjde levnější koupit rychlejší HW, na kterém poběží i ona neoptimalizovaná aplikace, než platit programátora, který se v těch optimalizacích má vyznat.
Tiskni
Sdílej: