Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »mojou skolskou esseyouale fuj! Do jakého předmětu si tohle psal?
. zkusim presvedcit i dalsi lidi at je tady taky zverejni, myslim ze nekomu to mozna prijde zajimave. a vzhledem k tomu ze jsou vsechny v anglictine, tak snad ani nebude nikomu vadit ze krome cechu a slovaku to psali taky madari, polaci a dalsi :)
.
Jako hybrid lispera, smalltalkera a rubisty ovšem musím konstatovat, že taková už je bohužel realita.
Ale co, jestli jednou začne Java kvákat i bez znásilňování, třeba bude i použitelná...
Parrot je úžasně kewl, jenom doufám, že vyjde dřív, než Duke Nukem Forever...
Ze ani jednu ty nepouzivas, neznamena ze ji nikdo nepouziva. Dopoustis se klasickyho omylu - ja to nepouzivam, tak nikdo. Windowsar ti taky rekne "reknete mi _jedinou_ linuxovou aplikaci kterou pouzivate denne - ja zadnou, takze linux vlastne neexistuje"...
Jen tak mimochodem, kdyby opravdu java byla jenom hype, o kterym vsichni mluvi, a nikde zadna aplikace, myslis ze by do toho tolika firem strkalo penize?
Delam do javy nejaky 3-4 roky, a reknu ti ze dobra java aplikace je ta o ktery uzivatel jako ty nevi (napr. serverova). Za sebe muzu rict, ze java muze za to ze si vubec nekam zavolas nebo textnes mobilem - ne ze by ustredny ci vysilace byly v jave, ale jsou nastavovany a spravovany programama v jave (a ze jich je, a bez nich by nikdo nebyl schopnej provozovat ani sit tak minimalistickejch rozmeru jako ma oskar).
Dostali jste mě, dokonce i já jsem ho jednu chvíli používal - než jsem si zkompletoval Futuramu.
Pod tíhou tohoto důkazu přiznávám, že Java má budoucnost. S tou statistickou chybou si to ještě rozmyslím.
To je sice všechno pěkné, ale jmenujte mi _jednu_ GUI aplikaci (mimo IDE pro psaní v Javě), která je napsaná v Javě a kterou denně používáte.Sice to nebylo na mě, ale:
O Javě se neustále píše, jak je skvělá a jakou má budoucnost, ale nikdo v ní nikdy nic pořádného neudělal.Z výpisu z bankovního účtu nebo faktury od telekomunikačního operátora těžko poznáte, zda jejich systém třeba náhodou neběží v Javě…
když jí někdo nesmyslně označuje za pomalou a tvrdí, že je nepoužitelná na GUI a přitom Javu evidentně nikdy nevyzkoušelTeraz sa musim ozvat. Za tych X rokov, co robim v linuxe, som bol niekolko krat donuteny siahnut po programe napisanom v Jave. Vacsinou to bolo sposobene neexistenciou alternativy napisanej v nejakom normalnom jazyku, inokedy kvoli vedeniu spolocnosti. Takych dobrych 80% aplikacii VOBEC NESLO SPUSTIT (mozno na windows ano, ale na linuxe som obdrziaval rozne hlasky typu taka_a_taka_exception, taka_a_taka_classa_mi_chyba) a to som sa snazil si README precitat niekolko krat. U tak "univerzalneho" jazyka by som ocakaval vacsiu uspesnost a hlavne jednoduchost. Obalovat spustenie programu shellovym scriptom o 50 riadkoch, pricom kazdy zacina CLASSPATH +=, mi pride uchylne. Pokial sa mi aj nejaku aplikaciu podarilo spustit (komodo, eclipse), zvacsa sa ta aplikacia vysrala pri nejakej zlozitejsej ulohe. V komodo ked som sa pokusil pustit xslt debugger, eclipse sa vysral hned po uvodnej obrazovke s nejakym.dlhym.javovskym.hlasenim.o.exception.ako.mu.chudacikovi.chyba.pamat.exception.java.lang, pricom mam 2G ram. Takze ma napada len niekolko moznosti: 1. som lama a neviem ani rozchodit aplikaciu v jave, 2. autor je lama a nevie napisat aplikaciu v jave, 3. java je na hov**. Prienik tychto mnozin si vyberte kazdy sam.
BlogBridge neznám, používá to někdo?Psal jsem jenom programy, které používám
Jinak dalších JAva GUI programů by bylo spousta
Je tady někdo, kdo neprogramuje v Javě a používá jEdit jako editor?jEdit nepoužívám pro psaní v Javě. Nebo když ho používám k editaci HTML, XML, skriptů apod., je to, že taky někdy programuju v Javě, přitěžující okolnost a můj hlas pro jEdit se tedy nepočítá?
Jinak se Java používá pro takové ty projekty, které se vyvíjí jednou a na míru někomu konkrétnímu. Proč nachází využití tady v této oblasti je mi celkem záhadou. Umí to někdo odůvodnit?Protože jsou to projekty, které běží někde "v pozadí" na serveru, a rozhodují o nich odborníci, na které tolik neplatí pověry "fuj, Java, to je pomalé"?
A teď vážně – řekl bych, že je to proto, že u takovýchle projektů se ještě víc, než je běžné, projevuje fakt, že na celém IT projektu není nejdražší cena HW nebo cena licencí, ale čas programátora. A Java vede k psaní udržovatelného a znovupoužitelného kódu, čímž se šetří čas programátora. Neuplatní se tady výhoda C nebo C++, ve kterých je možné dělat optimalizace "na krev", protože vyjde levnější koupit rychlejší HW, na kterém poběží i ona neoptimalizovaná aplikace, než platit programátora, který se v těch optimalizacích má vyznat.
Tiskni
Sdílej: