Jak se tiskne seda?

5.7.2007 22:02 | Přečteno: 1524× | Linux

Vi nekdo opravdu detailne jak funguje tisk v cernobile laserove tiskarne?

Ja se s tim zatim marne potykam. Potrebuju vytvorit nejake obrazce s co mozna nejvyssim rozlisenim, idealne okolo 1um, ale snad by mohlo fungovat i 10 um. Jako priklad treba periodickou sedou, kde by intenzita (stupne sedi) prechazel od 0 do 1 na rekneme 8-10 um. Vtip je v tom, ze v tech obrazich potrebuju plynule stupne sede.

Napred jsem si rikal hura, mam laservou tiskarnu, ta umi 600dpi, je to bezna hracka pod 100 USD, neni co resit. 600 dpi, to je 600 tecek na 2.54 cm, to je okolo 42 um na jednu tecku, coz je sice moc, ale kdyz pak vezmu tu A4ku, a zanesu si ji prefotit na mikrofilm nebo mikrofis, coz je superjemnozrny technicky nizkocitly cernobily film, ziskam z 30 cm 35 milimetrovy negativ, da mi to zmenseni dalsich ~10, takze muj mikrofilm uz bude mit tecky kolem 4 um. Kdyz ho promitnu zvetsovakem 1:1, mely by se ty ostre tecky trochu rozmazal a ja ziskam sve sede prechody mensi nez 10 um. A to by mi mohlo stacit. Stejne se mi asi nemuze podarit udelat cokoliv min jak 2-3 um, protoze to je blizko diffrakcniho limitu.

Takze, jak vlastne funguje tisk? Co se stane kdyz budu tisknout neco takoveho?

Na obrazku je 7 poli, kazde v jinem stupni sede. Je mi jasne, ze se vse vytiskne vicemene normalne, ale co se bude dit, kdyz budeme postupne zmensovat sirku tech poli? co se stane, kdyz budou sirka w->0, kdyz bude w treba jen 10px? anebo treba jen 1px?? Jak to pak udela tu sedou?

Tady se pise o zatim mi ne moc znamem pojmu, o tom, ze 600 PDI ve skutecnosti znamena spis 200 PPI tedy pixels per inch, protoze tecky (dots) jsou v jakychsi 9ti nebo 16ti clenych superpixelech, ktere maji ten urceny stupen sede. Moc jasne mi to neni. Neco dalsiho je tady. Mate nekdo predstavu jak to funguje a pripadne jak to obejit a dosahnout tech mikronovych sedych poli bez tisku?        

Komentáře

[bazil]

funguje to tak, ze pokud tisknete sedou na cernobile tiskarne (na jakekoliv) tak se muzou tisknout jen cerne a bile body. takze ta tiskarna si zvoli jakousi matici, ve ktere bude tisknout cely obrazek, ta matice bude treba 16x16 tiskovych bodu (nejmensi bod, ktery dokaze tiskarna vytisknout, ve vasem pripade je to udaj o 600DPI) a stupen sede tiskne tak, ze urcity pocet pixelu necha bilych a urcity zabarvi cerne. na to, ktere z te matice budou bile a ktere cerne existuje nekolik algoritmu ... proto se to prakticke rozlyseni zmensi. pokud to neni jasne, nekde snad vyhrabu prednasku z grafiky, kde je to vysvetlene ...

[bazil]

jo a jak dosahnout takovych sedych poli ... snad jen na nejakem specialnim plotru ...

[johniez]

a jmenuje se to dithering :)

[bazil]

nemuzu vedet vsechno

[JiK]

Ja doted myslel ze diethering je rozmazanani okraju vektorovych pisem tak aby lip vypadaly na monitoru....

Jak se dozvim, jakou matici ta tiskarna pro tisk pultonu zvoli? Jde to ovlivnit? bude to 4x4 pixely? nebo 16x16? protoze kdybych mel 600 DPI/4 tedy pocet bodu v superpixelu na papire, bylo by to furt jeste rozliseni 150 PPI. coz odpovida 170 um. kdyby to bylo 16x16, je to zle, je to 670 um, coz je ale uz skoro milimetr a to by preci melo byt videt, ne?

[bazil]

tak to uz fakt nevim, jestli se to da ovlivnit ... tohle sme ve skole neprobiraly

[Luk]

Ja doted myslel ze diethering je rozmazanani okraju vektorovych pisem tak aby lip vypadaly na monitoru....

Ne. To "rozmazání okrajů" je supersampling ("nadvzorkování"), kdy se vypočítají i body, které v rastru nejsou, a ty se pak převzorkují na konečné rozlišení, čímž vzniknou meziodstíny, čili ono rozmazání.

Dithering je něco jiného - je to metoda zobrazení většího počtu odstínů, než zařízení umí (třeba u tiskáren - zobrazení např. 256 odstínů šedi pomocí 2 barev, černé a bílé). Používají se různé algoritmy, např. rozptyl chyby, Floyd-Steinbergův algoritmus a mnohé další.

[walley walleyovic]

do ted sem si myslel ze se tomu zhnusneni fontu rika antialiasing:)

[Luk]

Dá se říct, že supersampling je jednou z metod antialiasingu. Jenže antialiasing řeší i jiné věci, nejen vyhlazování hran fontů (obecně jde o odstranění artefaktů vzniklých při vyjádření v nízkém rozlišení). Podle toho se také volí metody - kromě supersamplingu třeba také mipmapping, filtrace na dolní propusti (low-pass filtering), využití rozostření apod.

[Kyosuke]

Myslím, že konfigurace ditheringu je součástí PPD souboru, který pro tiskárnu používáte. Pokud je zapotřebí absolutní kontrola nad výsledkem, člověk by měl mít možnost vygenerovat si bitmapu na tiskový pixel přesně a rovnou ji poslat do tiskárny, leč obnášelo by to nějaké pátrání, co přesně tiskový systém dělá (ten proces by ale neměl být netransparentní). Takhle se člověk může dopracovat i k některým luxusnějším algoritmům, které se z důvodu náročnosti běžně nepoužívají (nejsem si třeba jist, jak moc se v tiskárnách používá chybová difúze a podobné věci, povětšinou vidím v ovladačích jen nějaké ty mřížky a tak).

[JiK]

kde mam zacit patrat? O ovladacich vim jen to, ze jsou....a navic pod windows, laserovka o ktere je rec je superlevna dell 1110. Mimochodem, zajimalo by mne od kdy zacal Dell oznacovat typy tiskaren binarne....

[helb]

Kdyby jenom Dell... Já tu mam HP LaserJet 1010. :)

[R]

Ten Dell je OEM od Samsungu, tusim ML1610. V Linuxe funguje (http://splix.ap2c.org/).

[robob]

Kaslat na ovladace, pred mnohymi rokmi som tlacil na ihlickove, atramentove a laserove tlaciarne priamo cez PCL prikazy tlaciarne (potreboval som totiz tlacit mapy v meritku). Nastavil som prislusny "graficky" mod s danym DPI a posielal data na "tlacenie" jedneho riadku (hrubka 1 pixel). Sice PCL je uz vyssej generacie, ale stale sa to da aj po starom (kompatibilita). Takze doporucujem hladat a skusat. Mozno bude trochu problem komunikacia cez USB potom doporucujem tlaciaren na pararelny port (tam je komunikacia jednoduchsia). Ani s USB to nie je az taky problem, prave dokoncujem upravu dvoch drajverov na web kameru a ako to vidim v zdrojakoch tak to nie az take zlozite.

[Kyosuke]

Mno to je přeci přesně to, co mám na mysli - kašlat na ovladače a obejít je. Nejsem si ovšem jist, čím přesně komunikuje můj Brother. Nejsem si jist ani tím PCLkem, ono to bylo opravdu levné.

[fx-95]

To už můžeš rovnou vyfotit černobílý přechod a získat tím rozlišení dané kvalitou použité analogové techniky ;)

[JiK]

no, vzhledem k tomu, ze na at uz na tiskarne nebo na filmu (mikrokrystalky) mame jen bile a cerne plochy, stejne to k tomu sklouzne. Jen by se snad diky rozmazani a difrakci mohl vytvorit sedy obraz v mem zaznamovem medium ktere ma rozliseni v radu jednotek nanometru (coz je stejne putna pri expozici viditelnym svetlem s 550 nm)

[JiK]

navic ja stejne potrebuju prechody, ne ostre hrany. cil hry je prechod z cerne do bile (klidne i linearni) na relativne velke vzdalenosti, treba na 15 mikronech.

[Petr "Glubo" Sýkora]

Člověka napadá otázka -- a k čemu to potřebuješ?

[JiK]

no, mohl bych ti to rict, ale je to tajne, takze bych te pak musel zabit. Chces to vedet?

[Käyttäjä 11133]

Já jo :D

[Václav "Darm" Novák]

+1 :)

[mess]

Taky se přidávám.

[JiK]

to je mi tedy pekna kupa nihilistu, nevazicich si ani vlastniho zivota. Dobra, ja vam to teda naznacim, ale pak si nestezujte, az vas na dvore pristane bezhlucna cerna helikoptera a z vyskakaj muzi v cernem a v pesti cerne rukavici vam zabusi na dvere a kouknou na vas pres cerne bryle a vy budete mit razem HNEDE trenyrky...

Zamyslete se na tim, co delam a co jsem delal driv, uvedomte si pro koho a kdo asi tak mohutne podporuje vyzkum a vyvoj. Vic myslim vysvetlovat nemusim, ne?

[Käyttäjä 11133]

A máš i takové ty složky s nápisem Top Secret? :)

[dan]

600 DPI (Dots Per Inch) je rozliseni zarizeni.
Co je nejen v tomto pripade postatne, je vysledna hustota rastru LPI (Lines Per Inch) pomoci ktereho se vytvari pro oko klamny dojem sede barvy. Hustotu rastru je mozne nastavit, ale tato hodnota pri limitnim rozliseni tiskarny ovlivnuje pocet odstinu sedi v cernobilem prechodu. Cim jemnejsi (hustsi) rastr (vice LPI) tim mensi pocet odstinu. Ve vysledku se to projevuje odstupnovanym pruhovanim cernobileho prechodu. Jakysi obecny vztah rika (vzorec nemuzu najit) ze maximalni pouzitelna (rozumej bezne oko nic nepozna) hodnota LPI je polovina rozliseni zarizeni, tedy DPI. Pokud obraz nebude obsahovat sede prechody ale jen plochy, je mozne pocet linek jeste zvysit. Toto se tyka klasickeho 'analogoveho' rastru, pokud RIP tiskarny generuje sochasticke rastry je to vsechno jinak... ;)
Osobne bych doporucoval pro podobne hratky pouzit namisto laserove tiskarny osvitovou jednotku.
Vice napriklad zde.

[JiK]

stacilo by mi klidne i 16 odstinu sede, neni to na krasu, estetika klidne muze k certu, ale na pozdejsi prenos do fotorezistu, jak trivialni je prace s tou osvitovou jednotkou? A jak bezne ji najdu? Kolik by mne stalo pripravit par stranek, rekneme 2-3? Na co se to vlastne sviti? Na kinofilm? Kolik LPI na filmu se da rozumne dosahnout?

[dan]

Osvitce staci .PS nebo .PDF soubor, je to vlastne takova lepsi laserova tiskarna. Jako medium se pouziva role negativniho filmu od sire cca 30 cm (A4). Rozliseni zacina kolem 2,5 tisice DPI, zalezi na typu. Pokud tohle zarizeni nemaji v nejblizsim DTP ci PrePress studiu, tak by meli vedet kde ji najit. Ceny se pohybuji kolem 60,- Kc za format A4.

[JiK]

tak to je nejlepsi zprava dnesniho dne. kdyz to ma 2500 dpi, bude jiste docela slusne i LPI, zejmena kdyz nebude potreba moc odstinu...

[vagojan]

Než se hrabat do firmware tiskáren, co takhle použít něco z fotocesty. Kupříkladu přechodový filtr? Při vhodném nasvícení by to mělo pro základní vzorek stačit. Mluvím o tomto, Případně zkusit si něco podobého vyleptat na křemík či křemené sklo.