Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
require "my-evil-script.rb", vim se přepne do ruby-mode, a v site-packages se objeví váš zákeřný exploit, aby jej vim mohl spustit?
system("echo #{$:.inspect} >> /tmp/zde_je_pako")
.
3. krok (pokud vám to ani teď nedocvaklo) - zamyslete se nad tím, jestli je třeba možné, že by někdo pustil VIM z adresáře /tmp/.
4. krok a) pokud vám to už docvaklo, nasypte si popel na hlavu a příště před psaním ironického příspěvku přemýšlejte, b) pokud se cvaknutí stále nedostavilo, změňte povolání
I ten loading kvůli zjištění názvů metod by měl jít celkem rozumně zasandboxovat. Jen by se o to měl přičinit autor...
".", je to jistý bezpečnostní nedostatek, ovšem pro Ruby, ne pro Vim.
2) Pusťte si Bash. Pod rootem napište echo >/etc/povolny_je_pako, a stiskněte ENTER (ta velká klávesa napravo se zalomenou šipkou). Ha! bash je děravý.
3) To samozřejmě možné je, ale netuším co tím chcete dokázat.
4) Myslím že vaše rady nebudu brát příliš vážně.
1) pokud má Ruby jako prioritní search path pro moduly ".", je to jistý bezpečnostní nedostatek, ovšem pro Ruby, ne pro Vim.
Jako prioritní ne, ale v serch path '.' má a to stačí. A problém VIMu to je, protože mluvíme o variantě, kdy je VIM linkován s Ruby a VIM nevhodným způsobem Ruby používá (nenastavuje $SAFE).
2) Pusťte si Bash. Pod rootem napište echo >/etc/povolny_je_pako, a stiskněte ENTER (ta velká klávesa napravo se zalomenou šipkou). Ha! bash je děravý.
No to je dost mizerný vtip a ještě horší přirovnání.
3) To samozřejmě možné je, ale netuším co tím chcete dokázat.Třeba to, že exploit zranitelnosti, kterou jsem popsal je poměrně proveditelný.
Jinak než z již vykonaného kódu se v jazycích jako Python, Ruby a Lisp doplňovat prostě nedá. Používám hlavně Slime, takže mi to vlastně ani nevadí a už mi přijde úplně přirozené, že completion bere v úvahu kód, který jsem již napsal, načetl a vyzkoušel. (Stejně si ho člověk krátce po napsání chce taky vyzkoušet, že jo...
) Třeba ty accessory v Ruby a v Lispu prostě jinak zjistit nejdou, leda, že by se udělala ad-hoc omezená statická analýza omezená pouze na standardní jazyk. Což by ve větším kódu asi dlouho nevydrželo.
(Forth vynechám, ten je na tom teoreticky nejhůř, ale asi se neočekává, že by někdo do několikakilobajtového softwaru montoval Visual Studio
)
Slime to řeší úplně jednoduše s přímočaře. C-c C-k provede compile-file a load. Tím pádem se dostane kód do běžícího lispu a je přístupný pro swank (serverová část Slime). Completion je řešená na straně serveru, tedy v tom bežícím procesu. Slime klient v Emacsu tedy nepředstírá, že umí doplňovat symboly z aktuálního souboru - to umět samozřejmě nemůže.
Tahá si je ze spuštěného image.
Zákonitě se nenajde nikdo, komu by to vadilo, přestože jde o tentýž proces, jako v případě Vimu a Ruby.
Jediný rozdíl je v tom, že tady je ta kompilace explicitní.
Mimochodem, fuzzy code completion ve Slime je z pohledu lispera úplný mazlíček. Třeba negado expanduje na most-negative-double-float, wiof na with-open-file...prostě expanduje podle procenta fuzzy matche dost vychytaným způsobem...
To by možná ocenili i javisti a C#aři, kdyby jim oumeme + TAB samo vyhodilo OutOfMemoryException (OutOfMemoryError) a nemuseli se se vším tak psát, zvlášť, když z toho dělají proměnnou a musejí to psát dvakrát.
Docela by mě zajímalo, co na tomhle poli šikovných fíčur vznikne v průběhu příštích dvaceti let a jak se s tím editory vypořídají.
if ($a == ($b ± autobus)) {
...
}
hmm, a to sa jeden čuduje, prečo im ten vývoj trvá tak dlho
On je trochu rozdíl mezi textovým editorem a interaktivním interpretrem. VIM se pokud vím interaktivním interpretrem nenazývá
Spousta editorů ten interpret obsahuje nebo nějaký umožňuje používat. Nehledě na to, že já zásadně nepoužívám textové editory. Používám výhradně interaktivní interpret Emacs Lispu, který se (jen) jako textový editor defaultně tváří.
Na běžné věci používam Kate a když programuju v Pythonu tak Eric3 (který autocompletion v Pythonu dělá a to aniž by vykonával kód
). Sice v něm to doplňování kódu asi nebude tak "dokonalé" jako v editorech který ten kód vykonávají, ale mně to stačí a nemusim se bát, že mi textový editor napáchá škody v systému
No a jako interaktivní interpretr nejčastěji používám výborný IPython, ten nemá konkurenci
A v konzoli třeba na editaci konfiguráků mi bohatě stačí nano
Možná by to stálo za nějaký Slime-reklamní blogpost. Nebo rovnou video.
http://common-lisp.net/movies/slime.mov
No jo, ale já stejně přemýšlím, že v téhle zemi se tvoří příliš málo screencastů...
Taková skvélá forma sdělování informací a ono kde nic, tu nic.
(((vím, ((jsem ignorant) a tohle) je) poněkud laciný) (humor))
Neupírám Vimu jednu přednost: Mnoho textových editorů obsahuje závažný bug, který náhodně poškozuje editovaný text a vkládá do něj náhodný šum, například :wq!, ZZ nebo qq. Ani Emacs se tomu nevyhnul. Vim je zato z nějakého důvodu imunní.
Mimochodem, převeďte si "vi vi vi" z římských číslic na arabské a pochopíte postoj Církve Emacsu k tomuto tématu...
Statickým parsingem zase všechny metody člověk nezjistí, nebo aspoň ne obecně. Můžu mít ošetřený attr_reader, attr_writer a attr_accessor, ale podobné "metaprogramovací metody" si člověk může nadefinovat sám a pak je editor bez pomoci v pytli.
Vítejte do světa dynamických jazyků...
Jó, kdo přičichne k lispu, uvědomí si, že i pouhá kompilace může mít side-effecty, protože při ní dochází třeba ke spouštění makrofunkcí (ty side-effecty ovšem mohou být záměr).
)
Tiskni
Sdílej: