Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
require "my-evil-script.rb", vim se přepne do ruby-mode, a v site-packages se objeví váš zákeřný exploit, aby jej vim mohl spustit?
system("echo #{$:.inspect} >> /tmp/zde_je_pako")
.
3. krok (pokud vám to ani teď nedocvaklo) - zamyslete se nad tím, jestli je třeba možné, že by někdo pustil VIM z adresáře /tmp/.
4. krok a) pokud vám to už docvaklo, nasypte si popel na hlavu a příště před psaním ironického příspěvku přemýšlejte, b) pokud se cvaknutí stále nedostavilo, změňte povolání
I ten loading kvůli zjištění názvů metod by měl jít celkem rozumně zasandboxovat. Jen by se o to měl přičinit autor...
".", je to jistý bezpečnostní nedostatek, ovšem pro Ruby, ne pro Vim.
2) Pusťte si Bash. Pod rootem napište echo >/etc/povolny_je_pako, a stiskněte ENTER (ta velká klávesa napravo se zalomenou šipkou). Ha! bash je děravý.
3) To samozřejmě možné je, ale netuším co tím chcete dokázat.
4) Myslím že vaše rady nebudu brát příliš vážně.
1) pokud má Ruby jako prioritní search path pro moduly ".", je to jistý bezpečnostní nedostatek, ovšem pro Ruby, ne pro Vim.
Jako prioritní ne, ale v serch path '.' má a to stačí. A problém VIMu to je, protože mluvíme o variantě, kdy je VIM linkován s Ruby a VIM nevhodným způsobem Ruby používá (nenastavuje $SAFE).
2) Pusťte si Bash. Pod rootem napište echo >/etc/povolny_je_pako, a stiskněte ENTER (ta velká klávesa napravo se zalomenou šipkou). Ha! bash je děravý.
No to je dost mizerný vtip a ještě horší přirovnání.
3) To samozřejmě možné je, ale netuším co tím chcete dokázat.Třeba to, že exploit zranitelnosti, kterou jsem popsal je poměrně proveditelný.
Jinak než z již vykonaného kódu se v jazycích jako Python, Ruby a Lisp doplňovat prostě nedá. Používám hlavně Slime, takže mi to vlastně ani nevadí a už mi přijde úplně přirozené, že completion bere v úvahu kód, který jsem již napsal, načetl a vyzkoušel. (Stejně si ho člověk krátce po napsání chce taky vyzkoušet, že jo...
) Třeba ty accessory v Ruby a v Lispu prostě jinak zjistit nejdou, leda, že by se udělala ad-hoc omezená statická analýza omezená pouze na standardní jazyk. Což by ve větším kódu asi dlouho nevydrželo.
(Forth vynechám, ten je na tom teoreticky nejhůř, ale asi se neočekává, že by někdo do několikakilobajtového softwaru montoval Visual Studio
)
Slime to řeší úplně jednoduše s přímočaře. C-c C-k provede compile-file a load. Tím pádem se dostane kód do běžícího lispu a je přístupný pro swank (serverová část Slime). Completion je řešená na straně serveru, tedy v tom bežícím procesu. Slime klient v Emacsu tedy nepředstírá, že umí doplňovat symboly z aktuálního souboru - to umět samozřejmě nemůže.
Tahá si je ze spuštěného image.
Zákonitě se nenajde nikdo, komu by to vadilo, přestože jde o tentýž proces, jako v případě Vimu a Ruby.
Jediný rozdíl je v tom, že tady je ta kompilace explicitní.
Mimochodem, fuzzy code completion ve Slime je z pohledu lispera úplný mazlíček. Třeba negado expanduje na most-negative-double-float, wiof na with-open-file...prostě expanduje podle procenta fuzzy matche dost vychytaným způsobem...
To by možná ocenili i javisti a C#aři, kdyby jim oumeme + TAB samo vyhodilo OutOfMemoryException (OutOfMemoryError) a nemuseli se se vším tak psát, zvlášť, když z toho dělají proměnnou a musejí to psát dvakrát.
Docela by mě zajímalo, co na tomhle poli šikovných fíčur vznikne v průběhu příštích dvaceti let a jak se s tím editory vypořídají.
if ($a == ($b ± autobus)) {
...
}
hmm, a to sa jeden čuduje, prečo im ten vývoj trvá tak dlho
On je trochu rozdíl mezi textovým editorem a interaktivním interpretrem. VIM se pokud vím interaktivním interpretrem nenazývá
Spousta editorů ten interpret obsahuje nebo nějaký umožňuje používat. Nehledě na to, že já zásadně nepoužívám textové editory. Používám výhradně interaktivní interpret Emacs Lispu, který se (jen) jako textový editor defaultně tváří.
Na běžné věci používam Kate a když programuju v Pythonu tak Eric3 (který autocompletion v Pythonu dělá a to aniž by vykonával kód
). Sice v něm to doplňování kódu asi nebude tak "dokonalé" jako v editorech který ten kód vykonávají, ale mně to stačí a nemusim se bát, že mi textový editor napáchá škody v systému
No a jako interaktivní interpretr nejčastěji používám výborný IPython, ten nemá konkurenci
A v konzoli třeba na editaci konfiguráků mi bohatě stačí nano
Možná by to stálo za nějaký Slime-reklamní blogpost. Nebo rovnou video.
http://common-lisp.net/movies/slime.mov
No jo, ale já stejně přemýšlím, že v téhle zemi se tvoří příliš málo screencastů...
Taková skvélá forma sdělování informací a ono kde nic, tu nic.
(((vím, ((jsem ignorant) a tohle) je) poněkud laciný) (humor))
Neupírám Vimu jednu přednost: Mnoho textových editorů obsahuje závažný bug, který náhodně poškozuje editovaný text a vkládá do něj náhodný šum, například :wq!, ZZ nebo qq. Ani Emacs se tomu nevyhnul. Vim je zato z nějakého důvodu imunní.
Mimochodem, převeďte si "vi vi vi" z římských číslic na arabské a pochopíte postoj Církve Emacsu k tomuto tématu...
Statickým parsingem zase všechny metody člověk nezjistí, nebo aspoň ne obecně. Můžu mít ošetřený attr_reader, attr_writer a attr_accessor, ale podobné "metaprogramovací metody" si člověk může nadefinovat sám a pak je editor bez pomoci v pytli.
Vítejte do světa dynamických jazyků...
Jó, kdo přičichne k lispu, uvědomí si, že i pouhá kompilace může mít side-effecty, protože při ní dochází třeba ke spouštění makrofunkcí (ty side-effecty ovšem mohou být záměr).
)
Tiskni
Sdílej: