Byla vydána verze 1.67.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 23.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense od této verze postavený na FreeBSD místo HardenedBSD. Kódový název OPNsense 23.1 je Quintessential Quail. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report 2022, ve kterém upozorňuje na zajímavá data spojená s doménou .CZ. Na konci roku 2022 bylo evidováno celkem 1 463 116 domén. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 17 193 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v listopadu (23 581) a nejméně pak v červenci (13 199). Na rozdíl od předchozích let byl poprvé v historii zaznamenán propad v počtu domén zabezpečených
… více »Infisical je open source nástroj s end-to-end šifrováním pro snadnou správu a synchronizaci proměnných prostředí (.env souborů) napříč vývojovým týmem, zařízeními a infrastrukturou. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Interaktivní rozšiřovatelný editor pro práci se strukturovanými binárním daty GNU poke byl vydán v nové major verzi 3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Kosťa Šiškov v posledních několika týdnech na svém blogu vzpomínal na různé přispěvatele do projektu FFmpeg: konec forku Libav, úvod, …, shrnutí.
Byla vydána nová verze 3.7 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 2.19 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Wine 8.0 bylo vydáno. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Tato verze dokončuje přechod na Portable Executable moduly a WoW64 (volání 64bitových knihoven ze 32bitových aplikací).
Jon Masters znovu oživil Linux Kernel Podcast, ve kterém shrnuje dění v e-mailových konferencích vývojářů jádra Linux za uplynulý týden. První díl nové řady (přepis) vyšel 21. ledna. Neslibuje ale vydání podle pevného harmonogramu. Podcast dříve vydával v letech 2009 a 2017.
Byla vydána nová verze 5.9 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu.
Tiskni
Sdílej:
Neví někdo z Vás jak to mají z hlediska autorského práva vyřešené třeba knihovny?Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.Já bych byl v klidu. Ostatně z knihtisku v době jeho vzniku a nástupu také nebyly všichni nadšeni (podobně jako v dobách rušení otroctví
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonemAno, a odvádějí desátky organizaci Dilia
Neexistuje nějaký způsob,jak získat souhlas autora s nekomerčním užitím jeho díla?A k čemu ti bude, když většina autorů tyto práva převádí na vydavatele a nevydají si svá díla sami? Možná v tom bude částečně zakopaný pes.
A druhá věc, která mne k tomu napadla,bylo by možné, nebo přesněji proveditelné, vytvořit nějaké svobodné nakladatelství, které by vytvářelo audioknihy a fungovalo by tak, že by se na net dala výzva, že se bude vytvářet audio verze knihy "Linux v kostce" a na platbu autorovy bude potřeba taková a taková částka + náklady na pořízení, jakmile by ta částka byla na účtu sbírky, tak by se zaplatilo autorovi a bylo by.Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
You are not required to sign a license that restricts your use of it.To je pravda, přesto mi to přijde hloupé. Jsi totiž omezen, aniž bys musel něco podepisovat.
Některé knížky (kupodivu převážně anglické) poznámku o tom, že by neměly být jakkoliv šířeny bez písemného souhlasu autora mají, některé až na obligátní © nemají vůbec nic.
Tohle je hlavně setrvačností, protože v USA tohle označení bylo až do roku 1989 povinné. Knížka/film/hudební nahrávka oficiálně vydaná bez podobného označení se automaticky stala volným dílem. Bernská úmluva (základ autorských zákonů po celém světě kromě asi dvou zemí) ale výslovně říká, že kopírovací monopol vzniká automaticky a platí bez ohledu na označení díla.
Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
V čem vidíš největší problém a máš nějaký nápad, jak ten model vylepšit? Mě to zajímá, protože asi tak za 2 roky chci tímhle způsobem začít překládat. Do samotných audioknížek bych se asi nepustil, protože pro ně nevidím dost velký trh (výslednou kvalitu mého případného snažení nechme stranou), ale překlady by se mohly uchytit, mimo jiné protože se na to dají navázat různé bonusy, například komentáře různých lingvistických rozdílů mezi originálem a překladem pro studenty cizích jazyků nebo třeba i ty audioknihy.