Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Tiskni
Sdílej:
) ... jestli to ale je skrze autorské právo nějak akceptovatelné, tak bych zmíněné aktivity podpořil všema deseti. Naskenovaná knížka na netu je "zločin", ale namluvená není?
Já když slyším sám sebe, tak se to nedá vydržet - lituju svý okolí, že mě musí poslouchat (když teda zrovna něco říkám)
Neví někdo z Vás jak to mají z hlediska autorského práva vyřešené třeba knihovny?Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.Já bych byl v klidu. Ostatně z knihtisku v době jeho vzniku a nástupu také nebyly všichni nadšeni (podobně jako v dobách rušení otroctví
). Nicméně je zajímavé jak má sdílení pomocí knihoven zákon vyřešený, ale nikde ani náznak vynechaného prázdného políčka pro budoucí užití (jaké je třeba naprosto běžné u komunikačních protokolů).
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonemAno, a odvádějí desátky organizaci Dilia
Neexistuje nějaký způsob,jak získat souhlas autora s nekomerčním užitím jeho díla?A k čemu ti bude, když většina autorů tyto práva převádí na vydavatele a nevydají si svá díla sami? Možná v tom bude částečně zakopaný pes.
A druhá věc, která mne k tomu napadla,bylo by možné, nebo přesněji proveditelné, vytvořit nějaké svobodné nakladatelství, které by vytvářelo audioknihy a fungovalo by tak, že by se na net dala výzva, že se bude vytvářet audio verze knihy "Linux v kostce" a na platbu autorovy bude potřeba taková a taková částka + náklady na pořízení, jakmile by ta částka byla na účtu sbírky, tak by se zaplatilo autorovi a bylo by.Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
You are not required to sign a license that restricts your use of it.To je pravda, přesto mi to přijde hloupé. Jsi totiž omezen, aniž bys musel něco podepisovat.
Některé knížky (kupodivu převážně anglické) poznámku o tom, že by neměly být jakkoliv šířeny bez písemného souhlasu autora mají, některé až na obligátní © nemají vůbec nic.
Tohle je hlavně setrvačností, protože v USA tohle označení bylo až do roku 1989 povinné. Knížka/film/hudební nahrávka oficiálně vydaná bez podobného označení se automaticky stala volným dílem. Bernská úmluva (základ autorských zákonů po celém světě kromě asi dvou zemí) ale výslovně říká, že kopírovací monopol vzniká automaticky a platí bez ohledu na označení díla.
Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
V čem vidíš největší problém a máš nějaký nápad, jak ten model vylepšit? Mě to zajímá, protože asi tak za 2 roky chci tímhle způsobem začít překládat. Do samotných audioknížek bych se asi nepustil, protože pro ně nevidím dost velký trh (výslednou kvalitu mého případného snažení nechme stranou), ale překlady by se mohly uchytit, mimo jiné protože se na to dají navázat různé bonusy, například komentáře různých lingvistických rozdílů mezi originálem a překladem pro studenty cizích jazyků nebo třeba i ty audioknihy.