Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Tiskni
Sdílej:
Neví někdo z Vás jak to mají z hlediska autorského práva vyřešené třeba knihovny?Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.Já bych byl v klidu. Ostatně z knihtisku v době jeho vzniku a nástupu také nebyly všichni nadšeni (podobně jako v dobách rušení otroctví
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonemAno, a odvádějí desátky organizaci Dilia
Neexistuje nějaký způsob,jak získat souhlas autora s nekomerčním užitím jeho díla?A k čemu ti bude, když většina autorů tyto práva převádí na vydavatele a nevydají si svá díla sami? Možná v tom bude částečně zakopaný pes.
A druhá věc, která mne k tomu napadla,bylo by možné, nebo přesněji proveditelné, vytvořit nějaké svobodné nakladatelství, které by vytvářelo audioknihy a fungovalo by tak, že by se na net dala výzva, že se bude vytvářet audio verze knihy "Linux v kostce" a na platbu autorovy bude potřeba taková a taková částka + náklady na pořízení, jakmile by ta částka byla na účtu sbírky, tak by se zaplatilo autorovi a bylo by.Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
You are not required to sign a license that restricts your use of it.To je pravda, přesto mi to přijde hloupé. Jsi totiž omezen, aniž bys musel něco podepisovat.
Některé knížky (kupodivu převážně anglické) poznámku o tom, že by neměly být jakkoliv šířeny bez písemného souhlasu autora mají, některé až na obligátní © nemají vůbec nic.
Tohle je hlavně setrvačností, protože v USA tohle označení bylo až do roku 1989 povinné. Knížka/film/hudební nahrávka oficiálně vydaná bez podobného označení se automaticky stala volným dílem. Bernská úmluva (základ autorských zákonů po celém světě kromě asi dvou zemí) ale výslovně říká, že kopírovací monopol vzniká automaticky a platí bez ohledu na označení díla.
Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
V čem vidíš největší problém a máš nějaký nápad, jak ten model vylepšit? Mě to zajímá, protože asi tak za 2 roky chci tímhle způsobem začít překládat. Do samotných audioknížek bych se asi nepustil, protože pro ně nevidím dost velký trh (výslednou kvalitu mého případného snažení nechme stranou), ale překlady by se mohly uchytit, mimo jiné protože se na to dají navázat různé bonusy, například komentáře různých lingvistických rozdílů mezi originálem a překladem pro studenty cizích jazyků nebo třeba i ty audioknihy.