Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
Ale nemyslím, že by si vymýšlel. Pouze je jednostranný…To by v tom případě byl u něj v kvalitě dokumentů výrazný posun k lepšímu…
Místo odmítání teorií spiknutí bych si být tebou přečetl pár článků o stavu amerického zdravotnictví.
Myslíš že pro Asimova bylo zjištění, že umírá na AIDS proto, protože nějakej zmrd nechtěl utratit zhruba jeden dolar za ty konzervy co padly na jeho operaci, jen pouhou debilitou?Debilitoui je tvrzení, že se jedná o přímý důsledek "komerčního systému", ačkoliv v "nekomerčním systému" se to stávalo také.
Snad si nemyslíte, že zdravotnický personál vám v podobné situaci bez obalu řekne něco ve smyslu "cedíme to z houmlesů a buhvíco co v tom plave a pořádný test by byl moc drahý"? Jestli ano, tak jste velmi naivní.Proč by mi to musel zdravotnický personál říkat? Jak je kde kvalitní péče jde daleko lépe vyčíst např. ze střednědobých statistik. Jenomže těm zase nemusí všichni rozumět, tak radši necháme povinný podprůměr pro všechny.
Jsou obory, kde nerovnost mezi oběma stranami je tak veliká, že slabší stranu nutno chránit extra zákonem. Když ležíte pod narkózou na sále, tak je vaše schopnost cokoli ovlivnit rovná nule.Ale chránit slabší stranu je něco jiného, než zakázat obchod. V běžném obchodě je také spotřebitel chráněn daleko víc, než prodejce, ale nedělá se to tím způsobem, že by se stanovilo zákonem, co a za kolik může prodejce nabízet.
ty si myslis ze v nekomercnich nemocnich se dava krev netestovana?Nemyslím. Ale myslím si, že se nikde netestuje paušálně všechno tak, jak by se to při současné úrovni medicínských znalostí testovat dalo. Protože na to nikdo nemá – a už vůbec nemáme na to zaplatit takové testy všem. Stejně jako nemáme na to všem zaplatit ty nejkvalitnější léky, protézy, zubní výplně apod.
A stane se to zrovna v zemi kde zdravotnictvi a zdravotni pojisteni je plne komercni. To je ale smula.V tom případě je to ale volba toho, kdo si takovou nemocnici zvolil.
A stane se to zrovna v zemi kde zdravotnictvi a zdravotni pojisteni je plne komercni. To je ale smula.A nikde jinde se to nestalo? No to jsou mi věci...
A stane se to zrovna v zemi kde zdravotnictvi a zdravotni pojisteni je plne komercni.To je neznalost nebo jen kec?
Myslím si, že test na takovou nemoc jako žloutenka by měl být standardní.Jistě, proč ne, můžeme si určit nějaké nezbytné minimum. Ale nemělo by se zároveň totéž stanovovat jako maximum.
Přece nemůžou do někoho pumpovat "méně testovanou" krev.Proč ne? I taková „banalita“, jako testy krve, se dá jistě udělat v široké škále různých provedení. Takže můžete provádět jednoduché levné testy na běžné nemoci, a také tu krev můžete testovat proti všemu možnému, co by teoreticky mohlo v krvi být – pak takové testy ale budou pěkně drahé. To, co chcete vy, je zakázat možnost připlatit si za lepší test. Když někdo na lepší test nemá, tak prostě lepší testy zakážeme všem, aby to bylo spravedlivé. Snad nejste tak naivní, abyste si myslel, že bychom jako společnost měli na to zaplatit nejlepší dostupnou lékařskou péči každému.
To, co chcete vy, je zakázat možnost připlatit si za lepší test.Tak nevím, kde jsem tohle napsal. Ať čtu svůj příspěvěk kolikrát chci... Já spíš uvažuju nad tím, že ty testy už musí být samozřejmě provedeny předem, protože jsou i časově náročnější. Takže se "předvyrobí" určitý počet krevních konzerv s více testy. I ta krev má určitou expirační dobu a pokud tuto možnost u všech krevních konzerv nikdo nevyužije, ty prošlé půjdou do likvidace. Ale ty už předem provedené testy samozřejmě nejsou zadarmo. Takže na ty zlikvidované konzervy budou zase doplácet všichni.
Napsal jste: „Přece nemůžou do někoho pumpovat "méně testovanou" krev.“ Pokud povolíte někomu si připlatit za nadstandard, ta samozřejmě standard bude méně kvalitní, než ten nadstandard. Pokud tedy někomu povolíte připlatit si za více testovanou krev, ostatní dostanou méně testovanou.To, co chcete vy, je zakázat možnost připlatit si za lepší test.Tak nevím, kde jsem tohle napsal.
Já spíš uvažuju nad tím, že ty testy už musí být samozřejmě provedeny předem, protože jsou i časově náročnější. Takže se "předvyrobí" určitý počet krevních konzerv s více testy. I ta krev má určitou expirační dobu a pokud tuto možnost u všech krevních konzerv nikdo nevyužije, ty prošlé půjdou do likvidace. Ale ty už předem provedené testy samozřejmě nejsou zadarmo. Takže na ty zlikvidované konzervy budou zase doplácet všichni.Úplně stejně musí být předvyrobeno třeba kvalitnější jídlo. To má taky určitou trvanlivost. Jestli z toho taky vyvozujete, že to pak nikdo nevyužije, jídlo se zahodí a platíme to všichni v cenách obyčejných potravin, tak používáte skutečně zvláštní logiku. Že pokud nebude o kvalitnější zboží zájem, může se zlevnit, nebo prodat dokonce i za cenu běžného zboží, to vás asi nenapadlo? Že se úplně ten samý problém musí řešit i s normálními krevními konzervami, kde se také musí odhadovat, kolik jich asi bude potřeba a podle toho plánovat jejich nákup případně výrobu, to je pro vás taky novinka?
Ale proč bych měl ze svého zdravotního pojištěni někomu předplácet testy nadstandardně testovaných krevních konzervy ? Nebo odkud by ty testy předem byly vlastně financovány ?Bavíme se právě o komerční zdravotní péči. Takže ze standardního zdravotního pojištění by byly placeny standardní testy. Ty nadstandardní mohou být placeny přímo („za operaci“) nebo třeba z nadstandardního zdravotního pojištění. Přeci není problém, pokud jdu na plánovanou operaci, dopředu si objednat a zaplatit nadstandardní test. Ani není problém být připojištěn pro případ náhlých problémů. Samozřejmě úměrně tomu, kolik zaplatím – takže např. pokud dojde k nějaké náhlé příhodě, při které budu muset dostat transfúzi až v nemocnici, je čas proto zjišťovat, že mám dostat něco nadstandardního. Pokud bych chtěl mít jistotu, že dostanu nadstandardně testovanou krev i v případě třeba autonehody přímo v sanitce, nezbude mi, než si zaplatit, aby taková sanitka jezdila pořád s sebou.
Bez informací se dá zodpovědné rozhodnutí učinit jen těžko - a když nemáte všechny informace.... no, přeji mnoho štěstí při ruské ruletě, budete ho potřebovat.Všechny informace nemáte nikdy. Ale kvůli tomu, že vy si ty informace nechcete zjišťovat přece ještě nemusíte brát tu možnost někomu jinému. Vy si klidně vybírejte nemocnici zapíchnutím prstu do telefonního seznamu, ale když někdo považuje zdravý za to nejcennější, co má, neberte mu možnost vybírat si před operací nemocnici třeba půl roku a pak si zaplatit tu nejlepší péči, na kterou má.
Jde prostě o to, že by měl být všeobecně dostupný nejnižší společný jmenovatel, u kterého bude zaručeno, že bude vše fungovat tak jak má.Jistě, nejnižší společný jmenovatel zaručí, že nenastanou některé problémy. Ale i ten nejnižší společný jmenovatel nezaručí, že třeba nezemře člověk, který by s lepší péčí přežil. Třeba testy krve na HIV jsou takový všeobecně známý příklad – dnes už se ty testy (alespoň u nás) dělají při všech odběrech. Byla ale určitá doba, kdy se sice o HIV vědělo, test by se dal udělat, ale byl neuvěřitelně drahý. Takže tenkrát prostě v tom nejnižším společném jmenovateli test na HIV nebyl, a mohlo se stát (stalo se), že byla někomu dána nakažená krev.
Ať si každý připlatí za extra nadstandard (ubytování, strava, speciální léky) atd. to je nic proti ničemu, ale zrovna u věcí natolik zásadních jako je krev, transplantáty atd. musí jít komerční zájmy stranou.Takže mají všichni dostat onen nejnižší společný jmenovatel, i když by si dokázali zaplatit nadstandard? To povede samozřejmě jenom k tomu, že budou bohatí lidé k transplantacím odjíždět někam, kde si ten nadstandard zaplatit můžou. Případně pokvete černý trh. Ještě jednou opakuji, že nemáme na to, a nikdy mít nebudeme, zaplatit tu nejkvalitnější možnou péči v souvislosti s transplantacemi, ani ty nejkvalitnější možné testy krevních transfúzí. Pokud řeknete, že všichni musí dostat stejnou péči, znamená to jenom to, že některým odepřete péči lepší. Nic jiného.
Když to přeženu - a ne, nechci vám vkládat něco, co jste neřekl, je to opravdu jen příklad - podle této logiky byste si měl extra připlácet za sterilní chirurgické nástroje a desinfekci při operaci.To opravdu přeháníte. Protože právě nerozlišujete ten nejmenší společný jmenovatel, a ten nadstandard. Sterilní chirurgické nástroje a desinfekce při operaci patří dnes do onoho minimálního základu, protože na to jako společnost máme. I při tomto postupu ale existuje pravděpodobnost třeba 0,01 %, že nějaká infekce přežije. A určitě existuje postup, jak tuto pravděpodobnost ještě snížit – jenže takový postup je nákladnější, než běžná desinfekce. Na to, abychom ten postup zaplatili všem nemáme. Takže existují různé varianty – buď řekneme, že na ten postup nemá nárok nikdo, nebo budeme ty, kteří mají takový nárok třeba losovat nebo je bude určovat nějaká komise, a nebo prostě necháme na pacientovi, ať si takový postup zaplatí, pokud na to má a chce ho. Tomu poslednímu se říká komerce, všechny předchozí (losování, komise, nárok nemá nikdo) jsou nekomerční. Nemůžu si pomoci, ale mně ten komerční způsob připadá nejrozumnější.
A přesto se stalo, to co se stalo - což dává jasný signál, je-li komerční model zdravotnictví dlouhodobě uplatnitelný či nikoliv.Ne to o komerčním modelu nevypovídá vůbec nic. Vypovídá to jen o tom, že si v té době nebyla většina lidí vědoma rizika.
Žádný příplatek na světě nepomůže, pokud na straně druhé chybí elementární dobrá vůle s problémem něco dělat - proto musí být podobné ošetřeny pokud možno legislativně.Pokud někdo uzavře smlouvu (např. o tom, že pro operaci použije krev, která byla testována na výskyt těch a těch nemocí) a nechá si za to zaplatit, a následně smlouvu nedodrží, je to normální porušení smlouvy, pro které není potřeba vytvářet žádnou speciální legislativu. Pokud se vám zdá, že tady jde ale o zdraví, a tedy o něco jiného, a měly by tam být třeba vyšší sankce, i to lze ve smlouvě ošetřit. To stále neznamená, že pokud si někdo nepřiplatí, bude operován rezavou kudlou na kuchyňském stole. Abychom si mohli dovolit zaplatit každému, kdo to potřebuje, operaci na operačním sále s chirurgickými desinfikovanými nástroji, na to tato společnost má (ovšem někde v rozvojových zemích může být i tohle nadstandard). Ale nemáme na to zaplatit každému maximální péči, které by lékařská věda byla schopna. A nejen to, zajistit každému dokážeme jenom malinký zlomek toho, co by medicína dokázala. Zbytek holt nezbývá než ponechat na tom, jestli si to někdo dokáže zaplatit nebo ne.
Je to stejné, jako když do polního lazaretu přivezou stovku raněných vojáků, přičemž lékaři se nemohou postarat o všechny. Proto se musí rozhodnout, komu a v jaké míře poskytnou péči - je lepší spotřebovat stejné zdroje na vyléčení 10 lehčích případů než na 1 těžký. Je to tvrdé, ale jinak to nejde.Jo, presne tak. Je treba rozhodnout, podle jakeho kriteria ty zdroje alokovat. Zda podle odborneho (kdo ty zdroje vic potrebuje), nebo podle toho, kdo je ochoten vic zaplatit. Pak bychom se ale mohli dostat do situace, kdy 80% zdroju (lekaru, krve, organu na transplantaci) bude pouzito pro leceni 5% nejbohatsich lidi.
Zda podle odborneho (kdo ty zdroje vic potrebuje), nebo podle toho, kdo je ochoten vic zaplatit.To nejlepší dnes známé kritérium pro rozhodnoutí, kdo jak moc něco potřebuje, je právě to, kolik je ochoten zaplatit. Jakmile budete chtít ustanovit nějakou komisi, která bude hodnotit, jestli raději zachránit kariéru špičkového sportovce, prodloužit někomu o pár let dobu, po kterou se ještě obejde bez vozíku, zachránit základní životní funkce někoho po těžké autohavárii, nebo prodloužit o pár let schopnost aktivně vystupovat nějakému umělci – dospějete akorát k tomu, že to bude připadat nespravedlivé všem až na ty, kteří budou zrovna vybráni k „alokaci zdrojů“, uštvete tím pár členů komise (nebo z ich přinejlepším uděláte totální cyniky), a ty peníze se tam nakonec stejně dostanou, jenom nepůjdou do zdravotnictví, ale do kapes členů oné komise, nebo do kapes někoho, kdo bude tvrdit, že je schopen tu komisi ovlivnit.
To nejlepší dnes známé kritérium pro rozhodnoutí, kdo jak moc něco potřebuje, je právě to, kolik je ochoten zaplatit.Kdyz se mluvi o nejlepsim, vzdy je treba rict vuci jake ucelove funkci. Pokud by bylo cilem optimalizovat globalni ekonomicky prinos zdravotnictvi, pak souhlasim. Nicmene takove reseni muze (diky omezenosti lidskych zdroju a znacne nerovnosti v majetku) vest k velmi nehumannim zaverum.
Proč?Predstav si hypotetickou situaci - mas nekolik lidi z nizsi socialni tridy a jednoho z hornich nekolika procent nejbohatsich lidi, a par volnych lekaru. Lide z prvni skupiny maji nejaky akutni zivot ohrozujici problem, ten zbyvajici ma bolestivy, ale neakutni a spatne lecitelny problem. Protoze soucet veskereho majetku te prvni skupiny je vyrazne mensi nez castka, kterou je bezne ochoten utracet onen zbyvajici, da se cekat, ze v ciste komercnim zdravotnictvi by onen zbyvajici mohl zaplatit vic tem par volnym lekarum pro svou lecbu a tech nekolik lidi by zemrelo.
Pokud jde o nerovnost majetku třeba mezi severem a jihemNe, mam na mysli jen v ramci Ceska ci Evropy.
A pokud se zaměřím na oblast, která je ekonomicky srovnatelná, pak jsou peníze ten nejlepší způsob ohodnocení resp. srovnání hodnot.Z toho, ze trzni mechanismus funguje (*) pro rizeni uspokojovani nabidky a poptavky, nelze automaticky soudit, ze ma smysl jeho vysledky aplikovat na jine oblasti. Zatimco velky zisk u dobre firmy je spolecensky prospesny, nebot firma muze rychle expadovat a tak lepe uspokojovat potreby trhu, u extremnich prijmu fyzickych osob (nejde-li o investory) tohle neplati. Ty velke platy jen odrazeji fakt, ze dana osoba je velmi uzitecna pro jejiho zamestnavatele, aby byl lepsi nez ostatni. Kdyz bych to uvedl na tom fotbalistovi, tak pro klub se vyplati preplatit jiny klub a ziskat tak spickoveho fotbalistu, protoze ma vetsi sanci vyhrat. Pro fotbal jako celek (a pro divaky) to ale valny smysl nema. (*) Mechanismus funguje v tom smyslu, ze jednotlivi akteri optimalizaci svych cilovych funkci zpusobuji optimalizaci globalni cilove funkce.
Právě proto, že zdroje jsou omezené, porovnání se nikdy nevyhneme. A připadá mi daleko lepší vědět, na základě čeho porovnávám a případně se snažit ten mechanizmus vylepšit, než před tímto faktem zavírat oči a tvářit se, že ve jménu humanity se musí dostat např. stejné zdravotní péče každému.Muzeme srovnavat ciste na zaklade zdravotnich hledisek. Tedy na zaklade principu, ze zivot a zdravi kazdeho cloveka ma stejnou cenu.
Predstav si hypotetickou situaciProč hypotetickou? Za devatero horami, desatero řekami, žil byl jeden pan prezident, který kouřil jak fabrika. Když chtěla vláda prosadit zákon, že se ve vládních prostorách nebude kouřit, tak tento, již kladně odhlasovaný zákon, vetoval. A když pak skončil na lůžku, z něhož by každý obyčejný člověk cestoval do márnice, mohli se strhat, aby ho zachránili.
A když pak skončil na lůžku
Pro přesnost by se slušelo vložit "...s plicním nádorem..."
Predstav si hypotetickou situaci - mas nekolik lidi z nizsi socialni tridy a jednoho z hornich nekolika procent nejbohatsich lidi, a par volnych lekaru. Lide z prvni skupiny maji nejaky akutni zivot ohrozujici problem, ten zbyvajici ma bolestivy, ale neakutni a spatne lecitelny problem. Protoze soucet veskereho majetku te prvni skupiny je vyrazne mensi nez castka, kterou je bezne ochoten utracet onen zbyvajici, da se cekat, ze v ciste komercnim zdravotnictvi by onen zbyvajici mohl zaplatit vic tem par volnym lekarum pro svou lecbu a tech nekolik lidi by zemrelo.Na takovýchhle hypotetických příkladech je zajímavé jedině to, že k ničemu nejsou. Předpokládáte, že je úzce vymezená skupina pacientů, úzce vymezená skupina lékařů, extrémně rozdělené bohatství a k tomu ještě lékaři, které zajímá jen kolik vydělají příští hodinu, a dál nic. Když se zastavím jenom u toho posledního – trh neřeší a nikdy řešit nebude okamžité události. Výhoda trhu je v tom, že v delším časovém horizontu konverguje k optimu. Pokud někdo upřednostňuje okamžitý zisk před vyšším ziskem budoucím, chová se z pohledu trhu iracionálně. A ještě jedna věc – pokud se penězi poměřují vzájemně hodnoty, neznamená to, že peníze jsou jedinou hodnotou. Třeba pokud by ten milionář nabídl oněm lékařům milion, a ti chudí dohromady tisíc korun, ti lékaři se přesto můžou rozhodnout zachránit ty chudé – a peníze o tom celém říkají akorát to, že pro ty lékaře byla hodnota životů těch chudých větší než 999 000, o které touhle „transakcí“ přišli. Nevidím na tom nic špatného – oněm chuďasům byl zachráněn život, lékaři obohatili svůj život o hodnotu vyšší než 999 tisíc a peníze v tom sehráli pouze roli měřítka. Jenomže takhle se to interpretuje málokdy. Daleko častější interpretace je „peníze jsou fuj, těmi se přeci nebudu zabývat“ za kterou v drtivé většině případů bude následovat „chudáci doktoři, to je hezké, že mají dobrý pocit minimálně za milion, ale za to jim nikdo nic neprodá“. Co je lepší přístup – jestli vidět peníze jako měřítko pro jinak nesourodé hodnoty, ale za skutečně důležité považovat ty hodnoty samé – nebo zda je lepší říkat „peníze jsou fuj“ ale pak je brát za jedinou hodnotu – to nechávám na rozmyšlenou laskavému čtenáři.
Z toho, ze trzni mechanismus funguje (*) pro rizeni uspokojovani nabidky a poptavky, nelze automaticky soudit, ze ma smysl jeho vysledky aplikovat na jine oblasti. Zatimco velky zisk u dobre firmy je spolecensky prospesny, nebot firma muze rychle expadovat a tak lepe uspokojovat potreby trhu, u extremnich prijmu fyzickych osob (nejde-li o investory) tohle neplati. Ty velke platy jen odrazeji fakt, ze dana osoba je velmi uzitecna pro jejiho zamestnavatele, aby byl lepsi nez ostatni. Kdyz bych to uvedl na tom fotbalistovi, tak pro klub se vyplati preplatit jiny klub a ziskat tak spickoveho fotbalistu, protoze ma vetsi sanci vyhrat. Pro fotbal jako celek (a pro divaky) to ale valny smysl nema.Jenomže on ani ten zaměstnavatel fotbalisty ty peníze netiskne, ale musí je zase někde získat. A když to budete sledovat, odkud se ty peníze vlastně berou, dojdete ke dvěma zdrojům – kapitál, který se zhodnocuje, a lidská práce. Od těch se to různými převodními mechanizmy dostane až k tomu fotbalistovi. Ty převodní mechanizmy jsou složité, funguje tam dlouhá setrvačnost, ale v důsledku tam nic jiného není. Takže příjmy fyzických osob nekopírují jejich „společenský přínos“ absolutně přesně, dokonce jej kopírují jen velmi přibližně a v extrémech vůbec, ale pořád je to to nejlepší, co máme. Všechny ostatní způsoby jsou srovnatelné s náhodným výběrem, ovšem s tím, že tam samozřejmě bude vznikat prostor pro korupci či černý trh. Je ještě jeden způsob hodnocení, který používá demokracie – tam má každý člověk jeden hlas (přičemž „každý člověk“ se v průběhu let mění – nejprve to byli „občané“, pak majetní, pak muži, momentálně jsou to dospělí muži a ženy). Ovšem zatímco zdravotnictví má omezené zdroje, a pokud doktor operuje jednoho pacienta, nemůže operovat jiného, rozdělení moci je neomezené – když přibude ke stovkám tisíc voličů jeden další volič, práva předchozích voličů se tím nijak nezkrátí.
Muzeme srovnavat ciste na zaklade zdravotnich hledisek. Tedy na zaklade principu, ze zivot a zdravi kazdeho cloveka ma stejnou cenu.A to je právě ten princip, který nevede nikam. Ano, jako první kolo výběru je to dobrý princip. Ale my potřebujeme ještě nějaký další princip, který rozhodne v případě, že máme 10 lidí, jejichž zdraví a život má stejnou cenu, ale péči můžeme poskytnout jenom jednomu. Když budete mít těch několik lidí z vašeho příkladu, ale doktor se bude moci věnovat jenom polovině z nich, vede princip „všechno má stejnou cenu“ ke dvěma možným řešením – buď péči neposkytne nikomu (aby někoho nezvýhodnil), nebo každému poskytne polovinu potřebné péče (a stejně všichni zemřou). Ano, příklad jsem hned na začátku kritizoval, ale naše zdravotnictví na tom není v principu jinak – zdravotnictví dokáže zajistit určitou péči všem (dejme tomu že umí vyléčit chřipku), a pak mu ještě zbývají nějaké kapacity navíc. Tyhle kapacity nestačí na to, aby zajistilo smysluplně všem lepší péči (třeba aby vyléčilo každého, kdo bude mít zápal plic), ale má kapacity na to lepší péči poskytnout aspoň někomu (zápal plic vyléčit alespoň u někoho). Můžete to udělat tak, že se ty kapacity navíc promrhají (zápal plic se nevyléčí u nikoho, ale každý dostane jednou ročně teploměr), případně se částečně vynaloží náhodně smysluplně (zápal plic se bude léčit u toho, komu se podaří protlačit do televizní reportáže). A nebo se může nějakým způsobem vědomě rozhodovat o tom, kdo na tu lepší péči má nárok. Pokud to rozhodování bude komerční, má to tu výhodu, že se ta lepší péče nemusí platit z veřejných peněz, a pojištění pak může být tak nízké, aby pokrylo tu základní péči (přičemž základní péče zase neznamená, že by se léčila jen chřipka – to může být i léčba, která stojí miliony, ale zároveň je jisté, že se taková léčba netýká desítek tisíc lidí).
Nicméně, vaše odpověď ve mně vzbuzuje silné pochybnosti stran vaší schopnosti porozumět psanému textu. Až zareagujete na můj příspěvek adekvátním způsobem, můžeme pokračovat v diskuzi.Kdybych něčemu z vašeho textu nerozuměl a věděl o tom, tak se asi zeptám, ne? Takhle mi asi budete muset napovědět…
Opravdu si myslíte, že Asimov 1. na pořádnou péči neměl (v době, kdy už byl uznávaným světovým spisovatelem)Nezáleží na tom, zda na to měl či neměl, ale zda pořádnou péči chtěl a zda mu mohla být nabídnuta.
že 2. personál nemocnice nevěděl, koho má pod kudlou?To by mělo o něčem rozhodovat? To snad ne…
A přesto se stalo, to co se stalo - což dává jasný signál, je-li komerční model zdravotnictví dlouhodobě uplatnitelný či nikoliv.To dává jasný signál, že nastal jeden špatný případ. O systému to nevypovídá nic. Myslíte si, že by nekomerční model zdravotnictví byl lepší? Tam by nejspíš netestovanou krev dostali prostě všichni a bez nějakých debat, jestli nemohli náhodou dostat něco lépe testovaného. Nebo si snad myslíte, že když to prohlásíte za nekomerční oblast, budou to doktoři dělat z čiré lásky klidem bez nároku na mzdu, vybavení si nakoupí z úspor po dědečkovi a farmaceutické firmy jim budou léky a materiál dodávat zdarma a jeho výrobu sponzorovat z nějakých jiných aktivit?
sponzorovat z nějakých jiných aktivit?Třeba z výroby drog. :D
Zkuste v diskuzi nebýt demagog a nevkládat oponentům do úst něco, co neřekli.Nejsem si vědom toho, že bych to dělal. A po velký úspěch si ten citát ještě zopakujem:
Takže, nezbývá mi než vám popřát, aby vám vaše víra ve všespasitelnost komerčního zdravotnictví vydržela až do smrti. … Zkuste v diskuzi nebýt demagog a nevkládat oponentům do úst něco, co neřekli.Nápodobně. Pokud jenom popíšu přímý důsledek toho, co co můj oponent napsal, a popíšu tím něco, co onen oponent nechce vidět – je mi líto, ale zavírat před tím oči není podle mne řešení. Napsal jsem v podstatě jenom dvě věci – na líbivé heslo „nejlepší zdravotní péči dostupnou pro každého“ jako společnost nemáme peníze a nikdy mít nebudem. A za druhé – pokud někdo napíše „přece nemůže někdo dostat horší péči“ automaticky to znamená „nikdo nemůže dostat lepší péči“. Protože jsou jenom dvě možnosti – buď stejná péče pro všechny, nebo pro někoho horší a pro někoho lepší. Jestli se vám na některé z těch dvou tezí něco nezdá, napište to. Není nic jednoduššího.
Sterilní chirurgické nástroje a desinfekce při operaci patří dnes do onoho minimálního základu, protože na to jako společnost máme.
A stejně tak tam - aspoň u nás - patří testování krve na HIV, žloutenky a další nemoci.
A stejně tak tam - aspoň u nás - patří testování krve na HIV, žloutenky a další nemoci.Myslím, že důležité je na tom to, že se testuje na některé další nemoci.
Ostatně podobně je to třeba s léky – spousta léků účinkuje jen v určitém (často dost malém) procentu případů, ale ty léky se stejně podávají – je pořád lepší někomu dát lék, který zabere v jednom procentu případů, než se nepokusit o nic.Včera jsem četl článek od MUDr. Hnízdila (zabývá se celostní medicínou), kde hovořil mj. o statinech. To jsou látky, které se dnes používají poměrně zhusta a mají omezovat dopady LDL cholesterolu a snižovat riziko srdečně-cévních nemocí. Statiny jsou prý mnohdy účinné jen v 1 případě z více než 100 (uvádí se dokonce až 250), všichni ostatní lidé je berou zbytečně! Přitom podle MUDr. Hnízdila nemá smysl používat léky, u kterých tento poměr (NNT; u tohoto článku na Wikipedii jsou statiny mimochodem také zmiňovány) větší než 50. Tohle samozřejmě vyvolává otázku, zda mají být (resp. do jaké míry) léky tohoto druhu hrazeny z všeobecného pojištění.
I při tomto postupu ale existuje pravděpodobnost třeba 0,01 %, že nějaká infekce přežije. A určitě existuje postup, jak tuto pravděpodobnost ještě snížit – jenže takový postup je nákladnější, než běžná desinfekce.To je samozřejmě silná iluze. I při dodržení všech podmínek aseptické práce se výskyt infekčních komplikací u operačních zákroků běžně pohybuje až v jednotkách procent (u některých druhů zákroků ještě výše). Hlavním problémem totiž není infekce vniklá zvenku při operaci, ale infekce z pacienta samého. A to vůbec nemluvím o operacích otevřených zranění, kdy je silná bakteriální kontaminace rány takřka pravidlem. Sice můžeme uplatnit postupy (např. různé kombinace antibiotické clony), které o něco sníží pravděpodobnost komplikací, ale kromě vysoké nákladnosti mají i mnoho negativních dopadů. Proto má málokdy smysl chodit nad rámec toho, co odpovídá dnešním standardům. To je ale jen technická poznámka, na přístup k volbě způsobu léčby to nemá vliv, jak už jsem (nejen tady) mnohokrát napsal.
Jako ze kazdy bude nosit zbranA proč ne?
... muži, který vždy říkal, co si myslel, i když to většině veřejnosti v danou dobu třeba bylo nepříjemné.<paranoia> jestli ono to nebude mít nějakou souvislost s tím předčasným úmrtím? </paranoia>