Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Ja jsem presel na Ubuntu ze sid-a jednoduse: proste jsem cca mesic neupgradoval, pak jsem prepsal zdroje v /etc/apt/sources.list na zdroje ubuntu a znamou dvojkou apt-get update a apt-get dist-upgrade... A bylo to. Je pravda, ze zatim to uplne cele Ubuntu neni, ale ono se to casem srovna...
A co se tyce predelavek: pokud mas vsechno ve standardnich adresarich Debianu (tj. /etc/network/* /etc/default/* apod.), tak to v Ubuntu bude taky fungovat...
Honza Marek
ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)Myslím, že to v druhý závorce spolu jde ruku v ruce... Takže je možný mít i rychlej Debian
Fedoru na desktop???
Pokud se smiris s tim, ze kvuli prechodu z verze na verzi Fedory budes muset preinstalovat komp, tak mozna. Po kolegovi tady zbyl pocitac s FC2. Snazil jsem se ji postupne upgradnout na FC5. Primo FC2->FC5 to neslo, yum neznal format repository. Provedl jsem tedy prechod z FC2->FC3, coz jakz-takz proslo, ale yum upgrade trval asi tak 4 hodiny. Co me tam _opravdu_ vytacelo:
- nebylo mozne nastavit, odkud ma sosat baliky. Nastavil jsem mu, ze ma jet proti ftp.fi.muni.cz, ktery nam na nasi siti dava cca 9MB/s, a to navic protokolem http, protoze ten je rychlejsi (ftp-ko ma na tomto serveru nejake prodlevy na zacatku). Baliky to stahovalo jaksi pomalu, tak jsem se na yum podival pomoci strace a zjistil jsem, ze nejenze nejede proti ftp.fi.muni.cz, ale ani protokolem http!!! Stahoval to vsechno odnekud z USA, takze to slo jak psovi pastva.
- vypocet potrebnych baliku pro upgrade byl zoufale pomaly. Misto aby si natahl informace o vsech balicich a pak nejak doiteroval, co vsechno bude upgradovat, tak behem vypoctu upgrade jednotlive navazoval spojeni a stahoval po jednom souboru.
Nakonec jsem zkusil prechod FC3->FC5 a ten zhavaroval na zavislostech a konec. Tak teda opravdu nevim. Snad bych mohl jeste zkusit postupne FC3->FC4->FC5, ale uz k tomu nemam mnoho chuti...
Honza Marek
Začínal jsem na FC3, přes apt-get
na FC4 no problem. Teď jsem měl trochu problémy na FC5, tak jsem si stáhl DVD a upgradoval to z DVD FC5 a taky bez problémů. Následný yum upgrade
stáhl asi 700MB nových versí balíčků a je to hotové. Během pár hodin dvakrát za rok to přežiju.
Někdo dokonce psal, že přes inet updatoval z RH9 na FC4. Proč jsi měl takové problémy netuším.
...jeho doba už minula...Muzete to vice rozvest? Rad bych se poucil.
Pro me jako Debianistu napr. proto, ze z Debianu vychazi, ale je trosku dotazenejsi. Obcas me vytacely broken dependencies. Na ty jsem v Ubuntu nenarazil. Dale je tam lepsi instalacni podpora. Co tim myslim: Chtel jsem v Debianu nainstalovat request-tracker3.4 a byl to dost drsny zazitek. V Ubuntu je k tomu jeste jeden balik, ktery mi do Apache docpe vsechny potrebne moduly a doplni vhodne zapisy. Nebylo to sice jeste uplne primocare, ze bych to tam nainstaloval a slapalo to, ale rozhodne jsem k vysledku mel blize, nez v Debianu. Me v Debianu bavilo to, ze si muzu delat staly upgrade sveho pocitace a pouzival jsem sid, protoze mel nove baliky. Jenze casem me to omrzelo, protoze se obcas stavalo, ze neco ze systemu bylo zrovna po tomto upgrade nepouzitelne, padalo to apod. Ubuntu je vcelku stabilni a updaty k nemu jsou v pohode. Navic po cca 0.5 - 1 roce vyjde nova verze, kterou upgradnu systemem z Debianu, tj. apt-get update a apt-get upgrade, takze zase pohoda. Rekl bych, ze se podarilo zkombinovat to dobre na Debianu (tj. zejmena system balicku) se silnym zazemim komercni firmy, ktera dotahla distribuci k vetsi stabilite.
Honza Marek
Tiskni
Sdílej: