Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Ja jsem presel na Ubuntu ze sid-a jednoduse: proste jsem cca mesic neupgradoval, pak jsem prepsal zdroje v /etc/apt/sources.list na zdroje ubuntu a znamou dvojkou apt-get update a apt-get dist-upgrade... A bylo to. Je pravda, ze zatim to uplne cele Ubuntu neni, ale ono se to casem srovna...
A co se tyce predelavek: pokud mas vsechno ve standardnich adresarich Debianu (tj. /etc/network/* /etc/default/* apod.), tak to v Ubuntu bude taky fungovat...
Honza Marek
nie som prilis guru, ale uz som skusal fedoru, ubuntu, suse, gentoo aj debian... a ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)... je mozne ze gentoo je na tom podobne, ked sa cloveku chce a dostane sa do toho (a ma cas kompilovat
), ale... apt-get/aptitude mi dokonale staci, v repositories su do par dni nove verzie programov etc. (napr. aktualne ovladace fglrx tam boli za tusim 2 ci 3; na livne boli ovladace pre fedoru fc5 po 2 tyzdnoch)
mne sa skor zda, ze ten debian pomaly bude fakt len sklad balikov
serverovu verziu ubuntu som neskusal, ale mam pocit ze to nebude kvalitativne daleko za desktopovou
ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)Myslím, že to v druhý závorce spolu jde ruku v ruce... Takže je možný mít i rychlej Debian
Fedoru na desktop???
Pokud se smiris s tim, ze kvuli prechodu z verze na verzi Fedory budes muset preinstalovat komp, tak mozna. Po kolegovi tady zbyl pocitac s FC2. Snazil jsem se ji postupne upgradnout na FC5. Primo FC2->FC5 to neslo, yum neznal format repository. Provedl jsem tedy prechod z FC2->FC3, coz jakz-takz proslo, ale yum upgrade trval asi tak 4 hodiny. Co me tam _opravdu_ vytacelo:
- nebylo mozne nastavit, odkud ma sosat baliky. Nastavil jsem mu, ze ma jet proti ftp.fi.muni.cz, ktery nam na nasi siti dava cca 9MB/s, a to navic protokolem http, protoze ten je rychlejsi (ftp-ko ma na tomto serveru nejake prodlevy na zacatku). Baliky to stahovalo jaksi pomalu, tak jsem se na yum podival pomoci strace a zjistil jsem, ze nejenze nejede proti ftp.fi.muni.cz, ale ani protokolem http!!! Stahoval to vsechno odnekud z USA, takze to slo jak psovi pastva.
- vypocet potrebnych baliku pro upgrade byl zoufale pomaly. Misto aby si natahl informace o vsech balicich a pak nejak doiteroval, co vsechno bude upgradovat, tak behem vypoctu upgrade jednotlive navazoval spojeni a stahoval po jednom souboru.
Nakonec jsem zkusil prechod FC3->FC5 a ten zhavaroval na zavislostech a konec. Tak teda opravdu nevim. Snad bych mohl jeste zkusit postupne FC3->FC4->FC5, ale uz k tomu nemam mnoho chuti...
Honza Marek
Teď vážně. Nechápu větu Závislosti nejsou propracované, pokaždé, když chci něco z repozitáře nainstalovat, mi něco chybí a musím to ručně doinstalovat. Jak se to projevuje? Nekonzistence repozitářů Fedory je IMHO FUD jak prase.
Začínal jsem na FC3, přes apt-get na FC4 no problem. Teď jsem měl trochu problémy na FC5, tak jsem si stáhl DVD a upgradoval to z DVD FC5 a taky bez problémů. Následný yum upgrade stáhl asi 700MB nových versí balíčků a je to hotové. Během pár hodin dvakrát za rok to přežiju.
Někdo dokonce psal, že přes inet updatoval z RH9 na FC4. Proč jsi měl takové problémy netuším.
)
...jeho doba už minula...Muzete to vice rozvest? Rad bych se poucil.
.
Pro me jako Debianistu napr. proto, ze z Debianu vychazi, ale je trosku dotazenejsi. Obcas me vytacely broken dependencies. Na ty jsem v Ubuntu nenarazil. Dale je tam lepsi instalacni podpora. Co tim myslim: Chtel jsem v Debianu nainstalovat request-tracker3.4 a byl to dost drsny zazitek. V Ubuntu je k tomu jeste jeden balik, ktery mi do Apache docpe vsechny potrebne moduly a doplni vhodne zapisy. Nebylo to sice jeste uplne primocare, ze bych to tam nainstaloval a slapalo to, ale rozhodne jsem k vysledku mel blize, nez v Debianu. Me v Debianu bavilo to, ze si muzu delat staly upgrade sveho pocitace a pouzival jsem sid, protoze mel nove baliky. Jenze casem me to omrzelo, protoze se obcas stavalo, ze neco ze systemu bylo zrovna po tomto upgrade nepouzitelne, padalo to apod. Ubuntu je vcelku stabilni a updaty k nemu jsou v pohode. Navic po cca 0.5 - 1 roce vyjde nova verze, kterou upgradnu systemem z Debianu, tj. apt-get update a apt-get upgrade, takze zase pohoda. Rekl bych, ze se podarilo zkombinovat to dobre na Debianu (tj. zejmena system balicku) se silnym zazemim komercni firmy, ktera dotahla distribuci k vetsi stabilite.
Honza Marek
RH 6.2 - 8.0,
Debian Potato, Woody (a cca 0.5roku Sid),
Ubuntu Warty Pre - nynejsi Dapper, vzdycky upgraduju uz kolem beta/prerelease (i na sluzebnim notasu, na kterem delam u zakazniku).
Zakladni funkcnost Ubuntu a Debianu je stejna, Ubuntu je aktualnejsi, na desktopu nadherne vyladene a spousta veci proste funguje. Presto neni problem se vrtat v konfiguracich a upravit si system k obrazu svemu. Ma jednu zajimavou vlastnost - s kazdym vydanim se najdou dalsi veci, ktere uz nemusim upravovat, proste jsou tak nastavene implicitne.
Zpatky uz bych na desktopu rozhodne nesel, donedavna bych premyslel u serveru, ale v soucasne dobe bych klidne sel i do Ubuntu 6.06 LTS serveru. YMMV
Zajimavy je taky mnozstvi dokumentace, diskusnich for a balicku, vychozi vyber Main je kvalitni. Byt pouzivam Epiphany misto FF a spustu veci z Universe/Multiverse, nepozoruju ale zadny zasadni rozdil ve stabilite oproti Main. Uzasny je bugtracker Malone (Bugzillu povazuju za prisernost a nikdy jsem se ji nedonutil naucit), popr. komunitni portal Fridge a Ubuntu Weekly newsletter (ten mi oproti DWN dlouho chybel).
To, ze Ubuntu je a bude komopletne free a ne nejaka beta komercniho distra jako Fedora/OpenSuSE, je pro me nutnost. Pribyvajici certifikace ke komercnimu softu/zelezu jsou zajimava plus, ktera mozna jednou hodne pomuzou pri tlaceni se do korporatnich desktopu.
Je to o moznosti volby, takze byt si osobne myslim, ze Kubuntu je zbytecne tristeni sil, je to na kazdem, jake distro mu vyhovuje.
Tiskni
Sdílej: