Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
OT: Víte, že nemusíte mít bleskosvod? Opravdu. Postavíte si dům, a může být jakkoliv vysoký a nemusí mít ochranu proti blesku.a co na to pojišťovna?
))
No, nas se na nej vubec pri uzavirani smlouvy neptali (pred ctyrmi lety). Na baraku neni, je na stodole, ktera je o neco vyssi a je cca o 15 metru dal.
Ale znam pripad kdy slehl blesk do trafa a v dome vyhorely zdroje v televizich, pocitaci a tak...
), ale navíc se všechny uzemnění zakončují plechovou deskou o rozměrech (mám dojem) 3×3m.
Ten drát je navíc měď nebo hliník, což na ceně taky neubere.
No a měď ani hliník to taky není. Ale dělal to profík, navíc tátův známej, tak je to snad vpořádku…
Kdyz tady zakopavali nejaky ty kabely, zakopali je prez 2m hluboko... hluboka orba nema ani 0,5m...ehm, zapomínáš na jednu věc - že něco zakopeš 2 m pod zem ještě neznamená, že i po několika letech nad tím budou dva metry zeminy - zvlášť na poli ....
Vis jak v IT vypada prepracovanost? Kdyz pri soulozi premejslis jaky porty si sakra otevrel....To je moc hezká patička.
To samé platí pro nižší vysoké napětí (110kV a spol.) - tam by izolace byla o něco slabší, ale furt zbytečně navíc. Do země maximálně 22kV.
to se udělá jen rýha v zemiA de das hlinu , a kde je chodnicek pro delniky a to nemluvim o tom, ze tu hlinu musis roztridit, at nedavas urodnou povorchovou hlinu s jilem dokupy? Nakonec ma ta ryha sirku nekolik metru.
Navíc ta pokládka kabelu jde asi o dost rychleji, takže se to dá stihnout mimo vegetační období.To budes vsude zavadet dva nezavisle privody elektriny ? Nebo nechas nejaky uzel bez elektriny pul roku ?

Prý se kvůli tomu do nich přidávají kovové pásky, ale to je jenom prý
Pred par lety tady u nas vytahl bagr optokabel podel zeleznicniho koridoru a dve hodiny po trati Kralupy-Roudnice neprojela ani drezinaTo je divný - pokud se to teda neopravovalo z kojejiště. Na železnici AFAIK stále existuje varianta "pevný grafikon", kdy vlaky jedou pevně podle určeného pořadí. Přeci jenom nebylo by to poprvé, kdy by se musela železnice obejít bez komunikace.
(u provozovatele)
ad 2) Od 60 cm u slaboproudu az po tri a misty i vice metru u velkych vedeni - ropovody a tak)
ad 3) Pisek je shora i zespoda, ale spise kvuli lepsimu ulozeni. Shora se na vedeni dava kryci plastova paska nebo rovnou cihly, popr se cele vedeni uklada do plastovych ci betonovych zlabu (pokud uz neni vedeno kolektorem).
1) to kam se davaj v zemi kabely je nekde napsanynemusí nutně být
2) jsou pomerne hlubokoTaky nemusí být. Pokud je tedy 0,5 m "poměrně hluboko".
3) jsou zezhora zasypany kvuli oznaceni piskemTo by moc nepomohlo.
Většina inženýrských sítí jde pod komunikacemi, kde ten písek najdeš často tak jako tak. U starších sítí se používá řada dlaždic a u novějších "červená fólie" tlustá zhruba 1 mm.
1) to kam se davaj v zemi kabely je nekde napsanyNa to se nemůžeš spolehnout. Při výstavě koridoru Praha - Č.Budějovice v říčanech "našli" bagrem vysokotlaký plynový potrubí. Popř. se stal případ, kdy kopáč našel rozvod 22kV krumpáčem. V obou případech byl ten rozvod v plánu nakreslenej úplně jinde.
. Dokonce, ale zaridili opravu.
Hmm.Tím myslím 22kV a 220V, vyšší napětí už do země nedáte.Ale dáte Kabel mezi Polskem a Svédskem SS napětí 450 kV,600 MW, 240 km. Dálší info zde
Jinak blesky tady často lítají asi 10 m odemne (jsem teď v tom obytném přívěsu) do hromosvodu chaty. Z takové "blízky" ten úder blesku nezní jako dunivý výbuch tak jak to jde slyšet z dálky, ale spíše jako velmy hlasité až nepříjemné praskání jako když někdo láme dřevo nebo něco podobného. Po bouřce se většinou jen zapnou jističe které blesky vyhodily v chatě a vše naštěstí zatím funguje.
Ale dáte Kabel mezi Polskem a Svédskem SS napětí 450 kV,600 MW, 240 km. Dálší info zde
Wau, díky. Každopádně jsou to dva kabely dost daleko od sebe. A ještě SS, to chce zase měnič. Tohle ve městě uděláte jen těžko: Kabely jsou zakopány do mořského dna v hloubce asi 1 m ve vzájemné vzdálenosti 5 m (v některých místech se s ohledem na profil mořského dna vzdalují až na 26 m).
. Doufám ovšem, že se nedobrovolným testérem této teorie nikdy nestanu.
Taky jsem slyšel, že když třeba přívod od antény ohneš do pravého úhluto pak ten privod bude mit bombasticky VF vlastnosti
)
.
Tiskni
Sdílej: