Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
OT: Víte, že nemusíte mít bleskosvod? Opravdu. Postavíte si dům, a může být jakkoliv vysoký a nemusí mít ochranu proti blesku.a co na to pojišťovna?
))
No, nas se na nej vubec pri uzavirani smlouvy neptali (pred ctyrmi lety). Na baraku neni, je na stodole, ktera je o neco vyssi a je cca o 15 metru dal.
Ale znam pripad kdy slehl blesk do trafa a v dome vyhorely zdroje v televizich, pocitaci a tak...
), ale navíc se všechny uzemnění zakončují plechovou deskou o rozměrech (mám dojem) 3×3m.
Ten drát je navíc měď nebo hliník, což na ceně taky neubere.
No a měď ani hliník to taky není. Ale dělal to profík, navíc tátův známej, tak je to snad vpořádku…
Kdyz tady zakopavali nejaky ty kabely, zakopali je prez 2m hluboko... hluboka orba nema ani 0,5m...ehm, zapomínáš na jednu věc - že něco zakopeš 2 m pod zem ještě neznamená, že i po několika letech nad tím budou dva metry zeminy - zvlášť na poli ....
Vis jak v IT vypada prepracovanost? Kdyz pri soulozi premejslis jaky porty si sakra otevrel....To je moc hezká patička.
To samé platí pro nižší vysoké napětí (110kV a spol.) - tam by izolace byla o něco slabší, ale furt zbytečně navíc. Do země maximálně 22kV.
to se udělá jen rýha v zemiA de das hlinu , a kde je chodnicek pro delniky a to nemluvim o tom, ze tu hlinu musis roztridit, at nedavas urodnou povorchovou hlinu s jilem dokupy? Nakonec ma ta ryha sirku nekolik metru.
Navíc ta pokládka kabelu jde asi o dost rychleji, takže se to dá stihnout mimo vegetační období.To budes vsude zavadet dva nezavisle privody elektriny ? Nebo nechas nejaky uzel bez elektriny pul roku ?

Prý se kvůli tomu do nich přidávají kovové pásky, ale to je jenom prý
Pred par lety tady u nas vytahl bagr optokabel podel zeleznicniho koridoru a dve hodiny po trati Kralupy-Roudnice neprojela ani drezinaTo je divný - pokud se to teda neopravovalo z kojejiště. Na železnici AFAIK stále existuje varianta "pevný grafikon", kdy vlaky jedou pevně podle určeného pořadí. Přeci jenom nebylo by to poprvé, kdy by se musela železnice obejít bez komunikace.
(u provozovatele)
ad 2) Od 60 cm u slaboproudu az po tri a misty i vice metru u velkych vedeni - ropovody a tak)
ad 3) Pisek je shora i zespoda, ale spise kvuli lepsimu ulozeni. Shora se na vedeni dava kryci plastova paska nebo rovnou cihly, popr se cele vedeni uklada do plastovych ci betonovych zlabu (pokud uz neni vedeno kolektorem).
1) to kam se davaj v zemi kabely je nekde napsanynemusí nutně být
2) jsou pomerne hlubokoTaky nemusí být. Pokud je tedy 0,5 m "poměrně hluboko".
3) jsou zezhora zasypany kvuli oznaceni piskemTo by moc nepomohlo.
Většina inženýrských sítí jde pod komunikacemi, kde ten písek najdeš často tak jako tak. U starších sítí se používá řada dlaždic a u novějších "červená fólie" tlustá zhruba 1 mm.
1) to kam se davaj v zemi kabely je nekde napsanyNa to se nemůžeš spolehnout. Při výstavě koridoru Praha - Č.Budějovice v říčanech "našli" bagrem vysokotlaký plynový potrubí. Popř. se stal případ, kdy kopáč našel rozvod 22kV krumpáčem. V obou případech byl ten rozvod v plánu nakreslenej úplně jinde.
. Dokonce, ale zaridili opravu.
Hmm.Tím myslím 22kV a 220V, vyšší napětí už do země nedáte.Ale dáte Kabel mezi Polskem a Svédskem SS napětí 450 kV,600 MW, 240 km. Dálší info zde
Jinak blesky tady často lítají asi 10 m odemne (jsem teď v tom obytném přívěsu) do hromosvodu chaty. Z takové "blízky" ten úder blesku nezní jako dunivý výbuch tak jak to jde slyšet z dálky, ale spíše jako velmy hlasité až nepříjemné praskání jako když někdo láme dřevo nebo něco podobného. Po bouřce se většinou jen zapnou jističe které blesky vyhodily v chatě a vše naštěstí zatím funguje.
Ale dáte Kabel mezi Polskem a Svédskem SS napětí 450 kV,600 MW, 240 km. Dálší info zde
Wau, díky. Každopádně jsou to dva kabely dost daleko od sebe. A ještě SS, to chce zase měnič. Tohle ve městě uděláte jen těžko: Kabely jsou zakopány do mořského dna v hloubce asi 1 m ve vzájemné vzdálenosti 5 m (v některých místech se s ohledem na profil mořského dna vzdalují až na 26 m).
. Doufám ovšem, že se nedobrovolným testérem této teorie nikdy nestanu.
Taky jsem slyšel, že když třeba přívod od antény ohneš do pravého úhluto pak ten privod bude mit bombasticky VF vlastnosti
)
.
Tiskni
Sdílej: