Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
/etc/asound.conf. To má ale dva problémy: Za prvé konfigurace při startu systému se musí ošetřit zvlášť, což už
začíná působit silně hackoidně, a za druhé se konfigurák čte pouze při startu programu, takže pro zaregistrování změn se musí všechny
programy vydávající nějaké zvuky restartovat.
Mezi další neduhy alsy patří absence nastavení hlasitosti pro každý program zvlášť (přestože bych čekal, že něco podobného na úrovni
dmixu nebude problém, problémy s dmixem a
resamplingem a tak dále.
Hledal jsem tedy nějaké alternativy a jako první se nabízí oslavované i zatracované Pulseaudio. To jsem předtím řadil do stejné škatulky frídesktopích zrůdností, jako
NM, něcoKity, nepomuky atd. Po krátkém evangelizačním rozhovoru
na IRC jsem nakonec dospěl k názoru, že by to nemuselo být až tak strašné, a dal tomu šanci.
Jaký je tedy výsledek po dvou dnech pokusů? Inu opravdu to není zas tak špatné. Jak už to tak ale bývá, do dokonalosti PA taky dost chybí.
pavucontrol je sice hezký, ale chybí mi textový nástroj typu alsamixer.
consolekitu mě moc nepotěšila, ale okamžitě jsem na něj pustil Tomoyo, takže by neměl dělat problémy.
Tiskni
Sdílej:
Můžete zkusit OSS (ne to staré z kernelu) - opensound.com, návod na gentoo wiki.
I kdyz se mi OSS4 libi vic nez Alsa, je to diky tomuhle problemu nepouzitelne.
dmix implementované v alsalib a tudíž v userspace?
pacmd sice umí to samé (a víc), co alsamixer, ale s alsamixerem se pracuje o dost pohodlněji.
Mixer na oné externí zvukovce funguje nějak divně, pod 25% není slyšet vůbec nic, na 25% se hlasitost zvyšuje obrovským tempem.To je skoro jistě chyba v ALSA driveru. Jak to ověřit a co s tím, se dočteš na http://www.pulseaudio.org/wiki/BadDecibel
PA server jsem rozběhal pouze pod "svým" uživatelem. Všichni ostatní mají smůlu. Systémový mód existuje, ale údajně přináší podstatná omezení, tak jsem ho radši ani nezkoušel.U mě to teda funguje tak, že každý uživatel má svůj PA server a podle toho, kdo má v popředí Xka, toho zvuk hraje – má to celkem logiku. Např. když si spustím další relaci pro druhého uživatele, zvuk toho prvního nehraje a hraje jen ten druhého – přepnu se zpátky a hraje zase ten první.