Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
addActionListener(new ActionListener() {
public void actionPerformed(ActionEvent e) {
setReverse(/*tady bych chtěl aby byla pozice karty*/);
}
Listenery jsem připojoval ve for cyklu a chtěl jsem dát listeneru právě to číslo, když jsem nepřišel, jak jinak poslat přes event právě pozici karty, jenže tohle prostě nejde. Nejde to, kvůli tomu, že jakákoliv proměnná musí být final, takže když bych pro každou kartu ten listener napsal a přiřadil mu tu hodnotu, tak by to šlo, ale tohle přeci jenom nejde u 64 karet.
Pak jsem dostal nápad, že ten listener zavolá metodu, která projde pole karet a určí která karta byla otočená. Tohle bohužel taky nejde, protože se ta metoda zavolá dřív, než se cokoliv v tom objektu, který událost vyvolá, změní. A tím jsem vyčerpal všechny moje nápady jak na to.
Myslím si, že by tady někdo mohl vědět, jak zjistit v tom listeneru pozici toho prvku popřípadě jak udělat aby to ten prvek nějak tomu listeneru poslal.
Snad někdo pochopí o co mi jde
. Předem moc díky za jakýkoliv nápad, radu atp. Přijde vám taky, že swing a celkově java má naprosto otřesnou dokumentaci v porovnáním třeba s Qt?
Tiskni
Sdílej:
Nevhodné pro prohlížení před dětmi nebo na veřejnosti.
Zobrazit komentář

.
jsem ze sebe úplně udělal debilaTak to bys nám moh dělat mluvčího, splňuješ požadavky!

.
a vysranej zvuk by mohlo mit na triku to novy uzasny pulse-audio ...
no jestli tam mas voba najednou, tak by to mohlo bejt timne
a vysranej zvuk by mohlo mit na triku to novy uzasny pulse-audio ...ne
for(int i=0; i<64; i++) {
final Integer cardIdx = Integer.valueOf(i);
addActionListener(new ActionListener() {
public void actionPerformed(ActionEvent e) {
setReverse(cardIdx);
});
}
Já osobně bych tedy nedělal celou novou komponenentu děděním od JComponent (to Component je doufám překlep) a vyšel bych z některého potomka AbstractButton. Případně to celé dohromady udělal jako jednou komponentu která si bude vnitřní dělení na políčka dělat sama podle souřadnic, ušetří se starosti s layoutem.
Přijde vám taky, že swing a celkově java má naprosto otřesnou dokumentaci v porovnáním třeba s Qt?Většina dokumentací jsou bohužel v porovnání s Qt otřesné...
public class TestListener implements ActionListener {
@Override
public void actionPerformed(ActionEvent arg0) {
((MujObjekt)arg0.getSource()).get.....;
}
}
Mela by se osetrit instance ale budiz.
Karta PeXeSa
public class OneButton extends JButton {
private int pos;
private Icon icon;
public int getPos() {
return pos;
}
public Icon getIcon() {
return icon;
}
public OneButton(int pos, Icon icon) {
super();
this.pos = pos;
this.icon = icon;
}
public void setPos(int pos) {
this.pos = pos;
}
public void setIcon(Icon icon) {
this.icon = icon;
}
A jeste budej potrebovat panel s Layout.
ublic class PexesoPanel extends JPanel {
public class ActListener implements ActionListener {
@Override
public void actionPerformed(ActionEvent arg0) {
// TODO Auto-generated method stub
}
}
private static final long serialVersionUID = 6290986162807731571L;
public PexesoPanel() {
setLayout(new GridLayout(8,8));
for (int i=1;i<=64;i++){
OneButton ob = new OneButton(i,randomImage());
ob.addActionListener(new ActListener());
add(ob);
}
}
protected Icon randomImage(){
return null;
}
}
A nyni dodelat kostra by byla hlavne krasne obrazky kazdemu podle chuti.
final proměnnou se to samozřejmě dá vyřešit (stačí jedna, nevím, proč si myslíte, ž ejich potřebujete 64). Tohle ale není problém Javy nebo Swingu, ale neznalosti základů objektového programování.
final neznamená konstantu, ale proměnnou, jejíž hodnota je přiřazena při deklaraci – ale ta hodnota může být klidně dynamická, zjištěná až v době běhu. Takže třeba následující kód řeší váš problém přesně způsobem, o kterém v blogu tvrdíte, že nejde použít:
for (int karta = 0; karta < POCET_KARET, karta++) {
final int poziceKarty = karta;
addActionListener(new ActionListener() {
public void actionPerformed(ActionEvent e) {
setReverse(poziceKarty);
}
}
}
Lepší než konstruovat 64 nebo kolik anonymních objektů se stejným kódem by mi ale přišlo udělat si neanonymní vnitřní třídu implementující listener, které byste pozici karty předával v konstruktoru (tím se zároveň vyhnete použití final). No a další možnost je použít jediný listener pro všechny karty, a pozici karty zjišťovat přímo z objektu, který událost vyvolal – z ActionEvent si ten objekt můžete vytáhnout, no a ten objekt může být třeba vaše třída rozšiřující JPanel, která bude mít jako vlastnost uvedenou právě pozici karty.
Ten váš kód je takový procedurální kód naivně zabalený do objektů, ten návrh s neanonymním listenerem alespoň vytkne společný kód, opravdu objektové je podle mne až to poslední, protože když tam pracujete s kartama, tak máte mít objekt karta a ten má mít vlastnost pozice, a ne že pozici budete zjišťovat bůhvíjakým způsobem.
Lepší než konstruovat 64 nebo kolik anonymních objektů se stejným kódem by mi ale přišlo udělat si neanonymní vnitřní třídu implementující listener, které byste pozici karty předával v konstruktoru (tím se zároveň vyhnete použití final).
Jenom taková poznámka: tyto dvě možnosti jsou v podstatě equivalentní, akorát v případě anonymní třídy je ten field skrytý. To je také důvod, proč musí být ta proměnná final - ve skutečnosti se ta proměnná použije jen při vytváření instance anonymní třídy, kdy se hodnota zkopíruje.
To je také důvod, proč musí být ta proměnná final - ve skutečnosti se ta proměnná použije jen při vytváření instance anonymní třídy, kdy se hodnota zkopíruje.Kdyby se hodnota kopírovala při vytváření instance vnitřní třídy, nemusela by být ta zdrojová proměnná označená jako final, ne? Podle mne to
final je naopak příznak toho, že se nekopíruje hodnota, ale použije se reference a tudíž změna hodnoty po vytvaření instance by změnila i hodnotu v té instanci vnitřní třídy.
Ona by teoreticky opravdu býtTo je také důvod, proč musí být ta proměnná final - ve skutečnosti se ta proměnná použije jen při vytváření instance anonymní třídy, kdy se hodnota zkopíruje.Kdyby se hodnota kopírovala při vytváření instance vnitřní třídy, nemusela by být ta zdrojová proměnná označená jako final, ne? Podle mne tofinalje naopak příznak toho, že se nekopíruje hodnota, ale použije se reference a tudíž změna hodnoty po vytvaření instance by změnila i hodnotu v té instanci vnitřní třídy.
final nemusela. Jenomže pak by se ukázalo, že při zápisu se změna neprojeví uvnitř a naopak, při zápisu uvnitř se změna neprojeví venku. A celá iluze "closure" by vybouchla.
Tím že proměnná musí být final se můžeme tvářit, jako že to je opravdu ta proměnná - i když ve skutečnosti je to hodnota té proměnné.