Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Hip hip hurá! Už je to tady! Po čtrnácti dnech neustálého kompilování jádra, zjišťování komponent a vyrábění initramdisků jsem konečně zjistil, proč ten krám na bedně jede a na notebooku ne.
Abyste byli v obraze: zhruba před 2 týdny jsem se rozhodl rozchodit na svém notebooku bootsplash. Díky supr článku na linux.ic.cz jsem si ověřil, že opravdu vybírám všechny potřebné součásti jádra, aby to šlapalo (autoři se totiž v návodu omezili pouze na jádra 2.4.x a tak při kompilaci 2.6.x jádra marně hledám např. "Use splash screen instead of boot logo"...). Jádro jsem si zkompiloval prvně na bedně (Slackware 10.1, resp. Fedora 1). Vše se tvářilo v pohodě. Začal jsem tedy laborovat s konfigurací bootsplashe. Než jsem zjistil, proč mi nejede progressbar, chvíli to trvalo. Jde o to, že během startu musí "něco" posílat číselné údaje do /proc/splash, čímž se nastaví aktuální hodnota progressbaru. Nepřipadá mi to jako příliš rozumné řešení, už proto, že na začátku některého ze skriptů, které se provádí při startu systému, se musí připsat funkce, která to bude provozovat, a pak je také nutné "zaprasit" jednotlivé startovací skripty řádky s názvem funkce a aktuální číselnou hodnotou... Navíc tím odpadá možnost nastavovat prbar plynule a před předáním řízení ramdisku, resp. initu.
Nastala vhodná chvíle, zkompilovat jádro pro můj notebook (FC3). Stalo se, jádro naběhlo a tak jsem zadal splash -s -f bootsplash.conf >> /boot/initrd.splash. Předtím jsem zkopíroval původní initramdisk na /boot/initrd.splash. A jaký byl výsledek? Při dalším startu nenaběhl initramdisk a jádro mi chladnokrevně sdělilo, že: VFS: Cannot open root device "/dev/hda2" or unknown-block(3,2). Paradoxně tuto hlášku zná strýček Google i na stránkách v mém rodném jazyce, ale nikde není rozumné vysvětlení problému. Kdekdo tvrdí, že nemám načtený modul pro ext3, ale to je blbost, protože ho mám zakompilovaný přímo v jádře. A pointa: Může za to bootsplash!
Průběžně jsem kompiloval jádro s podporou různých zařízaní a filesystémů v domnění, že jsem na něco zapomněl. Nicméně až opětovné testování na bedně, kde vše jelo i s novými jádry a ramdisky, mě přivedlo na záludnou myšlenku: "A je ten ramdisk na té bedně vůbec nutný?" Odpověď zní ne. Zatímco na mém notebooku vytváří obsah adresáře /dev udev, na bedně je již vytvořený. Co z toho plyne? Bootsplash připojením svých obrázků zprzní initramdisk, takže pak nejde spustit. Na bedně to nevadí, protože tam jsou zařízení jako /dev/hda2, /dev/console apod. už vytvořená. Na notebooku je ale vytváří udev, který je spuštěn po načtení ramdisku. Jenže když ten ramdisk nelze přečíst, tak nelze spustit udev a pak chybí /dev/hda2 a těžko ho pak přimountujeme, že...
Tedy poučení pro příště: Nevěřte, že po připojení obrázků bootsplashe příkazem splash -s -f config >> /boot/initrd bude initrd použitelný. Neplatí to ani pro gzipovaný cpio archiv (FC3) ani pro klasický gzipovaný ext2 (FC1).
Poznámka na okraj: Kdo se chce v FC3 podívat do distribučního ramdisku, ať udělá: mkdir /tmp/ramdisk; cd /tmp/ramdisk; gunzip - < /boot/initrd | cpio -iv a kdo chce initrd vytvořit z aktuálního adresáře, nechť udělá find ./ | cpio -co | gzip - > /boot/initrd
Až se vzpamatuju z tohoto zážitku a přestanu ze spaní drmolit "make menuconfig, make, teďka chvilu pauza, pak překopírovat jádro, vytvořit initrd a nabootovat -- a sakra, vono to furt nejede", hodím sem odkaz na nějaký pěkný splash-obrázek... Hledám něco fenomenálního, co by dostatečně provokovalo všechny Windowsáky sedící v přednáškovém sále za mnou 
Tiskni
Sdílej:
Jinak, vydlabat se na to je taky velmi rozumne reseni...
teďka chvilu pauzaProč? Pomodlíš se?
.