Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Hip hip hurá! Už je to tady! Po čtrnácti dnech neustálého kompilování jádra, zjišťování komponent a vyrábění initramdisků jsem konečně zjistil, proč ten krám na bedně jede a na notebooku ne.
Abyste byli v obraze: zhruba před 2 týdny jsem se rozhodl rozchodit na svém notebooku bootsplash. Díky supr článku na linux.ic.cz jsem si ověřil, že opravdu vybírám všechny potřebné součásti jádra, aby to šlapalo (autoři se totiž v návodu omezili pouze na jádra 2.4.x a tak při kompilaci 2.6.x jádra marně hledám např. "Use splash screen instead of boot logo"...). Jádro jsem si zkompiloval prvně na bedně (Slackware 10.1, resp. Fedora 1). Vše se tvářilo v pohodě. Začal jsem tedy laborovat s konfigurací bootsplashe. Než jsem zjistil, proč mi nejede progressbar, chvíli to trvalo. Jde o to, že během startu musí "něco" posílat číselné údaje do /proc/splash, čímž se nastaví aktuální hodnota progressbaru. Nepřipadá mi to jako příliš rozumné řešení, už proto, že na začátku některého ze skriptů, které se provádí při startu systému, se musí připsat funkce, která to bude provozovat, a pak je také nutné "zaprasit" jednotlivé startovací skripty řádky s názvem funkce a aktuální číselnou hodnotou... Navíc tím odpadá možnost nastavovat prbar plynule a před předáním řízení ramdisku, resp. initu.
Nastala vhodná chvíle, zkompilovat jádro pro můj notebook (FC3). Stalo se, jádro naběhlo a tak jsem zadal splash -s -f bootsplash.conf >> /boot/initrd.splash. Předtím jsem zkopíroval původní initramdisk na /boot/initrd.splash. A jaký byl výsledek? Při dalším startu nenaběhl initramdisk a jádro mi chladnokrevně sdělilo, že: VFS: Cannot open root device "/dev/hda2" or unknown-block(3,2). Paradoxně tuto hlášku zná strýček Google i na stránkách v mém rodném jazyce, ale nikde není rozumné vysvětlení problému. Kdekdo tvrdí, že nemám načtený modul pro ext3, ale to je blbost, protože ho mám zakompilovaný přímo v jádře. A pointa: Může za to bootsplash!
Průběžně jsem kompiloval jádro s podporou různých zařízaní a filesystémů v domnění, že jsem na něco zapomněl. Nicméně až opětovné testování na bedně, kde vše jelo i s novými jádry a ramdisky, mě přivedlo na záludnou myšlenku: "A je ten ramdisk na té bedně vůbec nutný?" Odpověď zní ne. Zatímco na mém notebooku vytváří obsah adresáře /dev udev, na bedně je již vytvořený. Co z toho plyne? Bootsplash připojením svých obrázků zprzní initramdisk, takže pak nejde spustit. Na bedně to nevadí, protože tam jsou zařízení jako /dev/hda2, /dev/console apod. už vytvořená. Na notebooku je ale vytváří udev, který je spuštěn po načtení ramdisku. Jenže když ten ramdisk nelze přečíst, tak nelze spustit udev a pak chybí /dev/hda2 a těžko ho pak přimountujeme, že...
Tedy poučení pro příště: Nevěřte, že po připojení obrázků bootsplashe příkazem splash -s -f config >> /boot/initrd bude initrd použitelný. Neplatí to ani pro gzipovaný cpio archiv (FC3) ani pro klasický gzipovaný ext2 (FC1).
Poznámka na okraj: Kdo se chce v FC3 podívat do distribučního ramdisku, ať udělá: mkdir /tmp/ramdisk; cd /tmp/ramdisk; gunzip - < /boot/initrd | cpio -iv a kdo chce initrd vytvořit z aktuálního adresáře, nechť udělá find ./ | cpio -co | gzip - > /boot/initrd
Až se vzpamatuju z tohoto zážitku a přestanu ze spaní drmolit "make menuconfig, make, teďka chvilu pauza, pak překopírovat jádro, vytvořit initrd a nabootovat -- a sakra, vono to furt nejede", hodím sem odkaz na nějaký pěkný splash-obrázek... Hledám něco fenomenálního, co by dostatečně provokovalo všechny Windowsáky sedící v přednáškovém sále za mnou 
Tiskni
Sdílej:
Jinak, vydlabat se na to je taky velmi rozumne reseni...
teďka chvilu pauzaProč? Pomodlíš se?
.