V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
V pondělí jsme se připojili k Netboxu a tak mám teď doma místo vytáčeného "připojení" konečně 4096/1536 kbps. Jelikož můj winmodem nejel v linuxu, nikdy jsem se příliš netrápil takovými věcmi jako jsou iptables, ale teď asi nastala ta vhodná chvíle něco si přečíst. Během pročítání manuálů a howto k iptables a článků o bezpečnosti v sítích mi ale vyvstala jedna nejasnost. Význam firewallu ve Windows chápu, ale jak je to v Linuxu?
Firewall přece nedělá nic víc, než že na základě stanovených pravidel zahazuje nebo propouští určité pakety z/do sítě. Pravidla lze specifikovat (zjednodušeně vzato) pro určitý protokol, počítač/síť, síťového rozhraní... Nicméně aby nějaký zatoulaný zákeřný paket mohl mému stroji škodit, musí být někým přijat. Tedy nikdo v síti nemůže můj stroj napadnout, pokud na mém stroji neběží nějaký démon, který by mu to umožnil. Proto mě napadá, že jestliže nestartuji sshd, telnetd (zakomentovaný v konfiguráku xinetd), mysqld, httpd, cupsd, neběží na mém počítači žádný démon, který by přijal potencionálně škodlivý paket a když paket nemá příjemce, je imho zahozen. Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Tiskni
Sdílej:
-nolisten. Podobné je to u jiných programů, jednodušší je zakázat všecko a pak povolovat výjimky.
-nolisten tcp' a poslouchá pouze přes lokální socket.
Spustene aplikace, o kterych nevim, ze poslouchaji... Diky za nakopnuti
netstat -lpn:-)
Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Zakopaný pes je v tom, že linuxový stroj, kde neběží žádný síťový daemon je raritou --pravda, pokud linux vstoupí na desktop, tak lze takových stanic očekávat víc. No a stroj, kde běží 20 sítových programů (tedy "typické" nasazení linuxu), firewall potřebuje. Proto se tak často mluví o FW.
. Jinak router nemam (ackoliv netusim, jaky hw ma na lince poskytovatel). Koncem prazdnin bude nejaky pentium II jako brana s firewallem, takze se ty iptables chci naucit...