Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
V pondělí jsme se připojili k Netboxu a tak mám teď doma místo vytáčeného "připojení" konečně 4096/1536 kbps. Jelikož můj winmodem nejel v linuxu, nikdy jsem se příliš netrápil takovými věcmi jako jsou iptables, ale teď asi nastala ta vhodná chvíle něco si přečíst. Během pročítání manuálů a howto k iptables a článků o bezpečnosti v sítích mi ale vyvstala jedna nejasnost. Význam firewallu ve Windows chápu, ale jak je to v Linuxu?
Firewall přece nedělá nic víc, než že na základě stanovených pravidel zahazuje nebo propouští určité pakety z/do sítě. Pravidla lze specifikovat (zjednodušeně vzato) pro určitý protokol, počítač/síť, síťového rozhraní... Nicméně aby nějaký zatoulaný zákeřný paket mohl mému stroji škodit, musí být někým přijat. Tedy nikdo v síti nemůže můj stroj napadnout, pokud na mém stroji neběží nějaký démon, který by mu to umožnil. Proto mě napadá, že jestliže nestartuji sshd, telnetd (zakomentovaný v konfiguráku xinetd), mysqld, httpd, cupsd, neběží na mém počítači žádný démon, který by přijal potencionálně škodlivý paket a když paket nemá příjemce, je imho zahozen. Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Tiskni
Sdílej:
-nolisten. Podobné je to u jiných programů, jednodušší je zakázat všecko a pak povolovat výjimky.
-nolisten tcp' a poslouchá pouze přes lokální socket.
Spustene aplikace, o kterych nevim, ze poslouchaji... Diky za nakopnuti
netstat -lpn:-)
Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Zakopaný pes je v tom, že linuxový stroj, kde neběží žádný síťový daemon je raritou --pravda, pokud linux vstoupí na desktop, tak lze takových stanic očekávat víc. No a stroj, kde běží 20 sítových programů (tedy "typické" nasazení linuxu), firewall potřebuje. Proto se tak často mluví o FW.
. Jinak router nemam (ackoliv netusim, jaky hw ma na lince poskytovatel). Koncem prazdnin bude nejaky pentium II jako brana s firewallem, takze se ty iptables chci naucit...