Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
V pondělí jsme se připojili k Netboxu a tak mám teď doma místo vytáčeného "připojení" konečně 4096/1536 kbps. Jelikož můj winmodem nejel v linuxu, nikdy jsem se příliš netrápil takovými věcmi jako jsou iptables, ale teď asi nastala ta vhodná chvíle něco si přečíst. Během pročítání manuálů a howto k iptables a článků o bezpečnosti v sítích mi ale vyvstala jedna nejasnost. Význam firewallu ve Windows chápu, ale jak je to v Linuxu?
Firewall přece nedělá nic víc, než že na základě stanovených pravidel zahazuje nebo propouští určité pakety z/do sítě. Pravidla lze specifikovat (zjednodušeně vzato) pro určitý protokol, počítač/síť, síťového rozhraní... Nicméně aby nějaký zatoulaný zákeřný paket mohl mému stroji škodit, musí být někým přijat. Tedy nikdo v síti nemůže můj stroj napadnout, pokud na mém stroji neběží nějaký démon, který by mu to umožnil. Proto mě napadá, že jestliže nestartuji sshd, telnetd (zakomentovaný v konfiguráku xinetd), mysqld, httpd, cupsd, neběží na mém počítači žádný démon, který by přijal potencionálně škodlivý paket a když paket nemá příjemce, je imho zahozen. Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Tiskni
Sdílej:
-nolisten
. Podobné je to u jiných programů, jednodušší je zakázat všecko a pak povolovat výjimky. -nolisten tcp
' a poslouchá pouze přes lokální socket.
netstat -lpn:-)
Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Zakopaný pes je v tom, že linuxový stroj, kde neběží žádný síťový daemon je raritou --pravda, pokud linux vstoupí na desktop, tak lze takových stanic očekávat víc. No a stroj, kde běží 20 sítových programů (tedy "typické" nasazení linuxu), firewall potřebuje. Proto se tak často mluví o FW.