Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
V pondělí jsme se připojili k Netboxu a tak mám teď doma místo vytáčeného "připojení" konečně 4096/1536 kbps. Jelikož můj winmodem nejel v linuxu, nikdy jsem se příliš netrápil takovými věcmi jako jsou iptables, ale teď asi nastala ta vhodná chvíle něco si přečíst. Během pročítání manuálů a howto k iptables a článků o bezpečnosti v sítích mi ale vyvstala jedna nejasnost. Význam firewallu ve Windows chápu, ale jak je to v Linuxu?
Firewall přece nedělá nic víc, než že na základě stanovených pravidel zahazuje nebo propouští určité pakety z/do sítě. Pravidla lze specifikovat (zjednodušeně vzato) pro určitý protokol, počítač/síť, síťového rozhraní... Nicméně aby nějaký zatoulaný zákeřný paket mohl mému stroji škodit, musí být někým přijat. Tedy nikdo v síti nemůže můj stroj napadnout, pokud na mém stroji neběží nějaký démon, který by mu to umožnil. Proto mě napadá, že jestliže nestartuji sshd, telnetd (zakomentovaný v konfiguráku xinetd), mysqld, httpd, cupsd, neběží na mém počítači žádný démon, který by přijal potencionálně škodlivý paket a když paket nemá příjemce, je imho zahozen. Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Tiskni
Sdílej:
-nolisten. Podobné je to u jiných programů, jednodušší je zakázat všecko a pak povolovat výjimky.
-nolisten tcp' a poslouchá pouze přes lokální socket.
Spustene aplikace, o kterych nevim, ze poslouchaji... Diky za nakopnuti
netstat -lpn:-)
Pak by ale přeci nebyl firewall vůbec nutný, tak proč jsou kolem něj takové cavyky? Kde je zakopaný pes?
Zakopaný pes je v tom, že linuxový stroj, kde neběží žádný síťový daemon je raritou --pravda, pokud linux vstoupí na desktop, tak lze takových stanic očekávat víc. No a stroj, kde běží 20 sítových programů (tedy "typické" nasazení linuxu), firewall potřebuje. Proto se tak často mluví o FW.
. Jinak router nemam (ackoliv netusim, jaky hw ma na lince poskytovatel). Koncem prazdnin bude nejaky pentium II jako brana s firewallem, takze se ty iptables chci naucit...