Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Tak jsem si přes swaret postavil úplně nového Slackwara.Začal jsem od base a postupně přidával. Musím říct, že mít systém kde mám opravdu jen to co chci a ještě navíc ve velmi čisté podobě byl takový můj linuxový sen. Žádný předimenzovaný KDE, ale instalovat si je to co potřebuji, třeba xfce4 nebo flubox, případně nějaké utility jako TeX a jiné pro uživatele nutné věci. Prostě v rc.d/rc.modules zapnu je to co chci, stačí to udělat hezky ve VIMU a je to. Zdá se mi to jako linuxové nebe bez mráčků.
Už jsem se tak těmi opakujícími se instalacemi a hledáním na netu zdokonalil natolik, že mi to česky píše, česky zobrazuje v Xkách, píšu ve Vim, ani Emacs jsem nenainstaloval protože mi vážně VIM stačí, čemuž bych před měsícem ani nevěřil. Skutečně mám radost.
Co mě na tom opravdu těší, že na rozdíl třeba od Fedory nebo Mandraku, tedy dnes Mandrivy, cokoliv jsem potřeboval zkompilovat ze zdrojáků, tak se to zkompilovalo. Pokud jsem potřeboval přidat modul, bylo to opravdu bez problému.
Možná je to na balíky chudší distro, ale vše co jsem zatím potřeboval, jsem našel a funguje to. Televize na tom chodí, muzika hraje, psát se na tom dá a je to rychlé a vlastně i moderní. Jádro je sice distribuční 2.4. ale to nevadí. Překládat nebudu, protože to nevidím vůbec jako nutné.
Tak to je můj celkový dojem z řádně ořezaného Slackwaru. Nepochybuji, že se ještě něco zajímavého objevit, pravděpodobně se objeví i potíže, ale to se časem poddá.
Tiskni
Sdílej:
Btw, tvoje nadšení naprosto chápu Používám ho už docela dlouho a vlastně jediná věc, která mi vadí, je relativně malé množství softwaru, ale pořád je to menší zlo než to, čeho jsem zakusil u jiných distribucí. Tak jsem se alespoň naučil rutinně vytvářet vlastní balíčky, pokud výjimečně nesáhnu po už hotových na LinuxPackages .