Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Byla vydána nová verze 2.22 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Canonical Launchpad vypíná systém správy verzí Bazaar. Vývojáři mohou své repozitáře do 1. září přemigrovat na Git.
Byla vydána nová verze 2.53.21 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Petici za povinné zveřejnění zdrojových kódů softwaru použitých ve veřejné správě lze podepsat na ePetice.
Na Indiegogo byla spuštěna kampaň na podporu linuxového telefonu Liberux NEXX s osmijádrovým procesorem Rockchip RK3588S, 32 GB LPDDR4x RAM a 6.34″ 2400×1080 OLED displejem. Cena telefonu je 1 310 eur.
Miro Hrončok vyhrál volby do Fedora Council. Mezi sedmi kandidáty, kteří se ucházeli o dvě křesla, nakonec získal nejvíce hlasů - 1089. Česká komunita má tak po delší době opět zástupce v nejvyšším orgánu Fedory.
Redox OS (Wikipedie), tj. mikrokernelový unixový operační systém naprogramovaný v programovacím jazyce Rust, nově podporuje X11 a GTK 3.
Dnes po celém světě startuje prodej herní konzole Nintendo Switch 2.
Příbram už dávno není to Drdovo „Městečko na dlani,” z roku 1914 v jehož roce se děj románu odehrával. Kvůli Drdovým pohádkám a už zmíněného Městečka na dlani jsem Drdovi odpustil i to, že to byl jinak komunistický štváč a fízl, který šéfoval tomu obskurnímu podniku co si říkal „Svaz spisovatelů” Možná si měli říkat: Svaz komunistických lokajů. Konečně Drda je mrtvý a Městečko na dlani se dá stále číst. Hezké čtení.
Než jsme ráno vyrazili s Justýnou měli jsme malou debatu u snídaně se svými spolubydlícími o poměrech. Oni se divili kdo že nám to jako vládne. Musel jsem jim vysvětlit, že minimálně padesát procent parlamentu jsou komunisté, i přesto že si říkají socialisté. A pro ty je současný stav naprosto výhodný. Ještě před čtyřmi léty se zdálo, že soudruzi z ČSSD rozhodně nechtějí být spojováni s komunistickými zločinci, ale jak je vidět bariery padly. A tak 46% z těch asi 60% oprávněných voličů co byli volit si přejí „staré zlaté časy” plné šedi a rovnosti. Rovni v šedi, rovni v chudobě. A dali hlas bezostyšně mluvícímu člověku, který se vůbec netají s tím, že je z komunisty jedna ruka, a že když ne oni, tak socani neochvějně ponesou rudý prapor dále.
Co se vlastně divím? Socanská odrhovačka kterou jsem co by dítě školou povinné musel umět zpaměti, pod názvem „Rudý prapor” je čistě ze socanské hitové líhně ze začátku dvacátého století. Takže se nám pokoušejí vládnout komunisté pod značkou ČSSD. Máme co jsme chtěli. Tedy ti co je volili a dnes se radují nad tím jak to Jirka Paroubek, co ty volby nevyhrál, má šikovně zařízené. Určitě se bude ohánět minulými úspěchy. Hlavně aby nezapomněl na Konsolidační agenturu. To je skutečný úspěch socialistického řízení. Plus silniční zákon, který socani schválili a dnes chtějí z něj amestovat.
Příbramské pamětihodnosti se dají obejít asi za jedno odpoledne. Do Příbrami jsem dorazili dopoledne a od poslední moji návštěvy se tam toho tolik radikálně nezměnilo. Nejzajímavější dvě události se odehráli na pěší zóně. Napřed jsem uviděl se zdviženou hlavou jdoucího jezevčíka, jež nesl v čelistech tři špekáčky. Kráčel rozvážně ani se zbaběle neohlížel. Jenže jen jsem vyndal digitál a chtěl jej s kořistí vyfotit, dal se do klusu. Špekáčky nepustil. Nakonec se mi zdařila fotečka ze strany. Ale není na ni vidět ta důstojnost s níž chvíli před tím kráčel.
Druhá „pamětihodná událost” se odehrála v prodejně sportovních potřeb. Poznala mě tam jedna z prodavaček. Kdysi to„dívčinu” z naší ulice v Děčíně. Ona dívčina se už ve dvanácti letech vyznačovala výškou 150 cm a poprsím velikosti číslo 5. To na ni bylo pozoruhodné. Obé ji zůstalo do dnešní doby. Poznala mě a přihlásila se ke mně. I když to byla spíše kamarádka mé sestry. Chvíli jsme spolu mluvili, ale nemělo to tu šťávu. Nějak jsme si toho tolik zase neměli co říci. Justýna později poznamenala, že stále vypadá dobře. Ještě jsme navštívili několik obchodů, do hornického muzea jsme nešli. Justýna je dcerou havíře a nějak tohle muzeum nemusela. Nu což, tak snad jindy. Tedy jestli někdy. Koupání u rybníka a odjezd do pensionu. Schovat se před blížící se bouřkou.
Ráno zabalíme a rozejdeme se do různých světových stran. Justýna na sever, já na jih. Příští společná dovolená zase někde v pensionu. Slíbil jsem ji, že bychom mohli do Irska. tam je prý hezky, ještě jsem tam nebyl a třeba tam potkám nějakou spolužačku.
PS: Trochu jsem tý politiky zamíchat musel. Ta debata ráno byla plodná.
Tiskni
Sdílej:
Az se za 3 tydny vratim, tak to si poctu...
Zdenek
28.7.2006 18:20
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Jedině že bych tam zařadil některou ze svých čtyř dcer, ale nejsem si jist, že by to došlo uznání za jejich strany.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
