Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
V roce 2005 jsem napsal na Abíčko svůj první blog. Tehdy se zdálo být Abíčko na vrcholu. Chodil jsem na něj zhruba od roku 2002, kdy jsem si nainstaloval sám bez pomoci první linuxové distro Mandrake 9. Učil jsem se rozumět pojmům jako je konsole, bash, TeX, nebo jiné pojmy. Ještě tu „prudil” Plešinger, já ve svých 55 letech jsem pro mnohé, nikoliv pro všechny, byl jako zjevení, neb tehdejší velmi mladí účastníci měli se svými rodiči zkušenost, že počítač není jejich nejbližším přítelem.
Vedly se „svaté války” mezi vyznavači editorů VIM a Emacs, Plešinger byl přísně souzen za svou skepsi vůči VIM, či Linuxu. Pak z ničeho nic umřel a mě bylo líto, že odešel skeptik, který celkem docela schopně předkládal námitky a pochybnosti o všemohoucnosti Linuxu a jeho výhodám proti Woknům. Bavily mě ty diskuse, i když z technického hlediska, do dnes se to moc nezlepšilo, jsem moc nechápal, různé aspekty. Nejsem programátor, ale Linux jako takový mi vyhovoval právě pro tu komunitu, která více méně spolupracovala.
Jestliže se něco dostane na vrchol, zákonitě přijde pokles. Není možné se držet na vrcholu stále. Fanoušci Linuxu zestárli, jejich počet se drží asi na přibližně stejném počtu, přeci jen na Desktopu stále vládne Windows a Mac. Po čase jsem jako uživatel přešel na Mac, na Abíčko jsem chodil, nechodil měl jsem a mám vždy několikaleté mezery, kdy se jen kouknu, zjistím, že blogy jsou buď příliš technické, v poradně nebývají věci, které zrovna řeším, tohle se hledám spíše za pomoci Googlu, neb řádný člověk si napřed zkusí odpověď najít za pomoci Googlu, než se zeptá.
S politováním musím říci, že většinu odpovědí, které jsem kolem Linuxu hledal, jsem našel jinde, než tady. Abíčko pro mne přestalo být po relativně krátké době zdrojem informací a slogan „Linux na stříbrném podnosu” jen ničím neříkajícím sloganem. Takže čas od času přeruším svou účast zde. Vrátím se většinou jen ze zvědavosti, nebo když mě nějaký trol zkouší na mém webu a já se na nějaký čas zapojím do dění zdejších trolů. Chápu, že mnozí slabší jedinci, je jich tu dost, neunáší stejnou formu humoru, kterou se snaží produkovat směrem k mé osobě, pak se rozčilují, ale s tím nemám problém. Zastávám názor, že: „Jestliže má někdo se mnou problém, je to především jeho problém.”
Stále si i bez účasti na dění na Abíčku, hrají s různými distry, píši svoje knihy, nebo divadelní hry, neboť ani k Linuxu, BSD, či Macu OS X, tuhle komunitu nijak nepotřebuji. Většina blogů, jak jsem tak v poslední době si dal práci si prohlédnout, jsou skutečně o ničem, Ty odborné si přečtu, snažím se je pochopit, ale těch o Linuxu zas tolik moc není. Bohužel. Přijdu, odejdu. Možná jednoho dne umřu, neb nejsem nejmladší a nepřijdu vůbec, nebo přijdu a zjistím, že Abíčko už není. Zaniklo na nedostatek zájmu o kvalitu.
Jestli mi to bude líto nevím. V posledních letech je těch trolů příliš mnoho, vždy mě baví s nimi debatovat jen chvíli, pak zas se v rámci zábavy jdu věnovat své divadelní skupině, kde je víc jak deset skvělých lidí, kteří mají zájem se účastnit na nácviku divadelních her, které jsem napsal a jež s nimi nacvičuji. Nejmladší účastnici je dvacet, nejstarší jsem já. Bezva společnost. Většinou vysokoškoláci. Tak asi tak k dění na Abíčku.
Výkřiky různých M-trainů, Phantomů, Patentových zákonů ve mně vyvolávají smích. Ne pro svou vtipnost, ale pro svou omezenost, se kterou se mi snaží dokázat, to či ono. Mé chyby, omyly, životní pochybení. Většinou jen to, čím trpí sami. Neb na cizích lidech nejlépe rozeznáváme vlastní chyby a problémy a o to nás víc dráždí. Nakonec. Emacs je skoro tak dobrý editor. Ale na delší psaní a ovládání je VIM, přeci jen o něco lepší. I když tenhle blog a ty dva předchozí jsem pro cvik napsal v Emacsu.
Tiskni
Sdílej:
;;Nastavuje textovy mod jako hlavni (setq default-major-mode 'text-mode) ;;Nastavuje zalamovani radku v textovem modu (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (auto-fill-mode 1))) ;;Nastavuje spusteni kontroly pravopisu (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (flyspell-mode 1))) ;;Pouziti ceskeho slovniku pro kontrolu pravopisu (set-default 'ispell-local-dictionary "czech") ;;Nastavuje „zkratkovy mod“ (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (abbrev-mode 1))) ;;Povoluje pouziti schranky. Pozor! Bez tohoto nefunguje cua-mode (setq x-select-enable-clipboard t) ;;Nastavuje cua-mode „kopirovani ctrl-c, vkládání ctrl-v“ (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (cua-mode 1))) ;;Ke kontrole pravopisu bude pouzit „aspell“ (setq-default ispell-program-name "aspell") ;;Při spuštění editoru nezobrazí startovací stránku (setq inhibit-splash-screen t) ;;Zvýrazňování párových závorek (show-paren-mode t) ;;Při použití tohto nastavení se adresářový buffer otevře jen jednou ;;Adresáře se otvírají pomocí klávesy a (put 'dired-find-alternate-file 'disabled nil) ;;Pří tomto nastavení se po zadání klávesové zkratky ctrl-c ctr-f (setq latex-run-command "pdflatex") ;Nastavuje textovy mod jako hlavni (setq default-major-mode 'text-mode) ;;Nastavuje zalamovani radku v textovem modu (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (auto-fill-mode 1))) ;;Nastavuje spusteni kontroly pravopisu (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (flyspell-mode 1))) ;;Pouziti ceskeho slovniku pro kontrolu pravopisu (set-default 'ispell-local-dictionary "czech") ;;Nastavuje „zkratkovy mod“ (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (abbrev-mode 1))) ;;Povoluje pouziti schranky. Pozor! Bez tohoto nefunguje cua-mode (setq x-select-enable-clipboard t) ;;Nastavuje cua-mode „kopirovani ctrl-c, vkládání ctrl-v“ (add-hook 'text-mode-hook '(lambda () (cua-mode 1))) ;;Ke kontrole pravopisu bude pouzit „aspell“ (setq-default ispell-program-name "aspell") ;;Při spuštění editoru nezobrazí startovací stránku (setq inhibit-splash-screen t) ;;Při použití tohto nastavení se adresářový buffer otevře jen jednou ;;Adresáře se otvírají pomocí klávesy a (put 'dired-find-alternate-file 'disabled nil) (custom-set-variables ;; custom-set-variables was added by Custom. ;; If you edit it by hand, you could mess it up, so be careful. ;; Your init file should contain only one such instance. ;; If there is more than one, they won't work right. '(font-use-system-font t) '(show-paren-mode t)) (custom-set-faces ;; custom-set-faces was added by Custom. ;; If you edit it by hand, you could mess it up, so be careful. ;; Your init file should contain only one such instance. ;; If there is more than one, they won't work right. '(default ((t (:inherit nil :stipple nil :background "white" :foreground "black" :inverse-video nil :box nil :strike-through nil :overline nil :underline nil :slant normal :weight bold :height 158 :width normal :foundry "unknown" :family "DejaVu Sans Mono")))))
Tak já si rád přečtu i ty okrajová témata, nebo i odborné blogyA tak to já neříkám, že si je nepřečtu, jen když někdo třeba kompiluje nějakou libůstku, tak ohodnotím blog jako dobrý, ale nikdy to nepoužiju. Tím samozřejmě nechci říct, že takový článek se mi nelíbí! Jen sem prostě chodím spíš pro ostatní témata. Třeba limit_false sem píše dobré blogy. Nebo ten již v jiné diskuzi zmiňovaný Končím se školou, housky už čekají atp..
Obhajuje v blozích kapitalismus a volný trh
Uvádí svoji hru v divadle Studio ALTA
Ano abclinuxu je mrtvé, hodnotné tu jsou už jen některé povětšinou články staršího data. Ty je dobré pomocí Webhttrack (scrapbook, MAT) zkopírovat na disk k použití offline, a na abclinuxu už vůbec nechodit.