Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Omlouvám se těm citlivějším povahám za titulek, ale vzpomněl jsem si na tuto větu z filmu Ropáci, která přesně vystihuje situaci i náladu, kterou teď prožívám.
Potřeboval jsem provést větší než malé množství systémových zásahů v systému, a tak mě napadlo, že je čas zbavit se (i když legálních) Windows, který už stejně nepoužívám, a bootovat už jen do Linuxu. Po krátké úvaze jsem se rozhodl řešit to formátem disku a všechno načisto znovu.
Klasický postup - záloha, start live Ubuntu, instalace, obnova ze zálohy.
Jako největší lama jsem zálohování vyřešil tak, že jsem prostě zkopíroval Home adresář na jiný stroj. A teď pointa. Bylo tam FAT32, takže case non-sensitive. Samozřejmě že prázdný Inbox se uložil, ale 50 MB inbox potom už ne.
Takže při obnově zálohy mám vše (skoro), ale maily - viz titulek.
Přijímám vaše kondolence.
PS: už jsem si vytvořil novou složku, kam mi budou chodit posměšné poznámky těch, které žádám o přeposlání emailů z poslední doby.
Tiskni
Sdílej:
Já k takovým věcem používám třeba tar.
tar cfj - /home | split -b 1024m - /mnt/fat/zaloha.tar.bz2. find /home -print0 | cpio -o0a | bzip2 | split -b 1024m - /mnt/fat/zaloha.cpio.bz2. cat /mnt/fat/zaloha.tar.bz2.* | tar xfj - cat /mnt/fat/zaloha.cpio.bz2.* | bunzip2 | cpio -idm
$ split -b 4000m tar
, ze bych byl vyjimka ?
dar - aspoň má na začátku seznam souborů, takže se nemusí 5 minut procházet celý archiv, jen aby se extrahoval malý soubor na konci. A má taky zajímavé inkrementální zálohy
vim ~/.emacs
Tape archiver je prostě všude, ne tak ty pásky, po nichž získal svoje jméno.
Jen jsem jej instaloval na asi 300 MB vyčlěnených z 1,2 GB disku. Dnes mám systém trochu větší, ale kořenový oddíl většinou programů má jen 1,4 GB. Vejde se to tam jen tak tak a rovněž jen základní systém: jádro, glibc, coreutils, X 6.9.0, GTK+ 1 a 2, XFCE, TeX, několik verzí GCC, KDE, Wine, Apache, PHP, Mysql, Python… Věci navíc (data, hry, FireFox, JDK, …) mám jinde.
Po krátké úvaze jsem se rozhodl řešit to formátem disku a všechno načisto znovu.Řekl bych, že pokud máš v nějakém okamžiku data (nejvýše) v jednom exempláři, tak je zálohovaná nemáš
Skutečně důležité věci je dobré mít zálohované i na netu, nejdostupnější způsob zálohování je asi pomocí freemailu, který poskytuje velkou schránku - jako třeba gmail nebo Seznam. Udělat si skriptík, který zálohovaná data zabalí, rozdělí do souborů tak, aby je mail server přijal, a odešle, je jednoduchoučké. Samozřejmě je to spíš pro menší soubory, ale lepší než nic.
Vlastně poslední dobou uvažuju nad něčím jako je systém správy verzí založený na mailech: commit - změněné soubory se zabalí a pošlou mailem se speciální hlavičkou, kde bude číslo revize (to se určí tak, že se projdou hlavičky všech mailů na serveru již uložených), update - stáhnou se všechny revize, které nemám. Je to jenom idea, nevím, jestli by to takhle mohlo fungovat.
T... na druhé straně nevím, jak je zálohovatProč? Pokud opustí tvojí hlavu, nejsou, dle tvojí definice, důležité
mkfs.vfat -F 32 /dev/sda1 .
Např. GParted přímo nabízí formátování fat16 nebo fat32. Mountuje se to (či zapisuje ve fstab) s parametrem vfat. Systém si rozliší, jestli je to FAT32 či FAT16.
(*) Žádné narážky na interval zálohování.