Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Omlouvám se těm citlivějším povahám za titulek, ale vzpomněl jsem si na tuto větu z filmu Ropáci, která přesně vystihuje situaci i náladu, kterou teď prožívám.
Potřeboval jsem provést větší než malé množství systémových zásahů v systému, a tak mě napadlo, že je čas zbavit se (i když legálních) Windows, který už stejně nepoužívám, a bootovat už jen do Linuxu. Po krátké úvaze jsem se rozhodl řešit to formátem disku a všechno načisto znovu.
Klasický postup - záloha, start live Ubuntu, instalace, obnova ze zálohy.
Jako největší lama jsem zálohování vyřešil tak, že jsem prostě zkopíroval Home adresář na jiný stroj. A teď pointa. Bylo tam FAT32, takže case non-sensitive. Samozřejmě že prázdný Inbox se uložil, ale 50 MB inbox potom už ne.
Takže při obnově zálohy mám vše (skoro), ale maily - viz titulek.
Přijímám vaše kondolence.
PS: už jsem si vytvořil novou složku, kam mi budou chodit posměšné poznámky těch, které žádám o přeposlání emailů z poslední doby.
Tiskni
Sdílej:
Já k takovým věcem používám třeba tar.
tar cfj - /home | split -b 1024m - /mnt/fat/zaloha.tar.bz2. find /home -print0 | cpio -o0a | bzip2 | split -b 1024m - /mnt/fat/zaloha.cpio.bz2. cat /mnt/fat/zaloha.tar.bz2.* | tar xfj - cat /mnt/fat/zaloha.cpio.bz2.* | bunzip2 | cpio -idm
$ split -b 4000m tar
, ze bych byl vyjimka ?
dar - aspoň má na začátku seznam souborů, takže se nemusí 5 minut procházet celý archiv, jen aby se extrahoval malý soubor na konci. A má taky zajímavé inkrementální zálohy
vim ~/.emacs
Tape archiver je prostě všude, ne tak ty pásky, po nichž získal svoje jméno.
Jen jsem jej instaloval na asi 300 MB vyčlěnených z 1,2 GB disku. Dnes mám systém trochu větší, ale kořenový oddíl většinou programů má jen 1,4 GB. Vejde se to tam jen tak tak a rovněž jen základní systém: jádro, glibc, coreutils, X 6.9.0, GTK+ 1 a 2, XFCE, TeX, několik verzí GCC, KDE, Wine, Apache, PHP, Mysql, Python… Věci navíc (data, hry, FireFox, JDK, …) mám jinde.
Po krátké úvaze jsem se rozhodl řešit to formátem disku a všechno načisto znovu.Řekl bych, že pokud máš v nějakém okamžiku data (nejvýše) v jednom exempláři, tak je zálohovaná nemáš
Skutečně důležité věci je dobré mít zálohované i na netu, nejdostupnější způsob zálohování je asi pomocí freemailu, který poskytuje velkou schránku - jako třeba gmail nebo Seznam. Udělat si skriptík, který zálohovaná data zabalí, rozdělí do souborů tak, aby je mail server přijal, a odešle, je jednoduchoučké. Samozřejmě je to spíš pro menší soubory, ale lepší než nic.
Vlastně poslední dobou uvažuju nad něčím jako je systém správy verzí založený na mailech: commit - změněné soubory se zabalí a pošlou mailem se speciální hlavičkou, kde bude číslo revize (to se určí tak, že se projdou hlavičky všech mailů na serveru již uložených), update - stáhnou se všechny revize, které nemám. Je to jenom idea, nevím, jestli by to takhle mohlo fungovat.
T... na druhé straně nevím, jak je zálohovatProč? Pokud opustí tvojí hlavu, nejsou, dle tvojí definice, důležité
mkfs.vfat -F 32 /dev/sda1 .
Např. GParted přímo nabízí formátování fat16 nebo fat32. Mountuje se to (či zapisuje ve fstab) s parametrem vfat. Systém si rozliší, jestli je to FAT32 či FAT16.
(*) Žádné narážky na interval zálohování.