Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
Chtěl jsem si zazálohovat svoji sbírku hudby (asi 50 GiB), které schraňuji na externím USB disku, na svůj starý desktop (který nyní spokojeně používá moje maminka; na GMail a trochu bulváru je Ubuntu jak dělané).
Abych to mohl pohodlně provést, potřeboval jsem udělat trochu harakiri s diskovými oddíly. Nakonec jsem skončil na tom, že jsem chtěl spojit dva oddíly ležící vedle sebe, jeden z nich byl primární, druhý druhý logický. To bohužel v nástroji gparted nelze nakliknout (inu, není to PartitionMagic), tak jsem se rozhodl udělat to přes LVM (aspoň se s tím konečně naučím).
Po instalaci LVM se vytvořil nový initramdisk, tak jsem si říkal, že cvičně rebootnu. Jaké bylo mé překvapení, když GRUB ani nezobrazil menu a skončil na mysteriózní chybě číslo 17. Vyhrabal jsem někde ubuntí lajvko a jal se zjišťovat, co se stalo. Data na disku se zdála v pořádku, oddíly na svých místech, všechno mountovatelné. Ovšem cfdisk se nespustil s tím, že tabulka oddílů nějaká špatná a že se oddíly překrývají.
Vím, že tabulka oddílů je díky historii adresování disku tak trochu magie, oddíly vytvořené v různých operačních systémech se nemusí snést. Takže proč nefunguje cfdisk jsem nezjistil (obyčejný fdisk též chybu nehlásil). Příčinu chyby kterou hlásil GRUB jsem taky nezjistil, naštěstí pomohla jeho prostá reinstalace.
Spojení oddílů s LVM byla hračka. Pak jsem začal s kopírováním. Bohužel připojení disku přes USB se ukázalo příliš pomalé, nevytáhl jsem z toho ani 1 MB/s vyhlídka na dvacetihodinové kopírování mě moc nenadchla. Tak jsem disk připojil ke svému notebooku a udělal to svým oblíbeným netcatem. Asi takhle (první řádek na cílovém počítači, druhý na zdrojovém):
netcat -l -p 7000 | tar x tar cf - * | netcat otherhost 7000
Přes wifi to nebylo o moc rychlejší, zapojil jsem tedy starý dobrý ethernetový kabel a pak to frčelo plnou rychlostí síťové infrastruktury, tedy asi 10 MiB/s.
Během kopírování jsem si všiml, že se mé mptrojky vejdou na vytvořený LVM oddíl jen tak tak, rozhodl jsem se jej tedy zvětšit (nechal jsem si na VG trochu rezervu). Oddíl jsem naformátoval jako ext3 právě proto, že umožňuje zvětšení za běhu, bez odmountování. Zvětšení oddílu a souborového systému proběhlo docela rychle a dokonce bez toho, aby se kopírování nějak zadrhlo. To se mi líbilo a užíval jsem si, jak tu technologii pěkně ovládám.
Spát jsem šel asi o půl třetí, ale mise splněna. Teď ještě zkouším upgrade toho Ubuntu na nejnovější verzi (abych zjistil, jestli to můžu příště nechat na mamince).
Tiskni
Sdílej:
Ja pouzivam ssh
priklad:
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
alebo:
dd if=/dev/particia bs=1M | ssh uzivatel@stroj "dd of=/dev/particia"
Tiez to slape pekne rychlo (to ddcko pise 10-11 MB/s). Trochu to viac zatazuje pocitac, ale aspon nelezu moje data po sieti nesifrovane (co samozrejme doma na lokalke nevadi, ale v praci uz hej)
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
+1, s tým, že to zvyknem na cestu ešte aj zagzipovať (ale keby som presúval mp3, obrázky či videá, tak to nemá zmysel)
Myslím, že gzip může být na starších strojích brzda... Spíš to chce třeba LZO...
scp -r cesta uzivatel@strojSCP to vsetko zenie jedinym TCP spojenim, takze to nema pri velkom mnozstve malych suborov ten strasny overhead ako FTP .
No, je to sice hezky reseni, mam dojem, ze neco takovyho jsem taky nekdy pouzival, nicmene, az to ti pri tomhle kopirovani nekde spadne a budes muset zacit znovu cely, pak si budes rikat, ze by to chtelo neco, co by to umelo podobne, ale samo poznat, co uz je zkopirovany a co ne. A pak si treba vzpomenes na rsync. Samozrejme nemyslim rsync pres ssh, ale ciste rsync na rsync daemon. Samozrejme, na jednej (server) strane to chce udelat konfigurak, ale ten muzes prakticky zkopirovat z man rsyncd.conf, staci neco takovyho
uid = root gid = root use chroot = no log file = /dev/stdout write only = no [mp3] path = /data/mp3 comment = MP3
Pak uz jenom na serveru spustis rsync --daemon --no-detach --config-file=./rsyncd.conf -v
a na clientovi das treba rsync -avP ZDROJ-MP3/ rsync://server/mp3/
a kopirujes pres rsync nesifrovane. Ano, rsync protocol ma nejakou rezii, za tu ale dostanes komfort v znameni rozpoznani uz zkopirovanych souboru, castecne zkopirovanych a nezkopirovanych, moznost preruseni kopirovani atd.
Jinak ale urcite potvrdis pro ostatni odpurce LVM, ze vyhody LVM se ukazou, az kdyz zacnes potrebovat prave takovyhle zmatky, ze?:)
S netcatem jde uzit spousta srandy. Ja jsem takhle poustel kamaradovi novou muziku, co jsem sehnal:
nc -l -p 1234 < muzika/kapely/Heaven\ Shall\ Burn/Antigone/Heaven\ Shall\ Burn\ -\ Antigone\ 02\ the_weapon_they_fear.mp3On:
nc moje.ip.adre.sa 1234 | mplayer -
Dobře využitelný zápisek, máš bodík
A i komentáře se dají využít