Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Na WhatsAppu budou postupně v průběhu následujících měsíců zavedena uživatelská jména. Telefonní čísla tak mohou zůstat soukromá. Aktuálně si lze uživatelské jméno rezervovat.
Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovací jazyk Rust se poprvé dostal do první desítky tohoto žebříčku popularity programovacích jazyků. Vede Python následovaný C, C++, Java, C#, …
Proton (Wikipedie), tj. fork Wine integrovaný ve Steamu umožňující na Linuxu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 11.0-1. Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled všech podporovaných her na stránkách ProtonDB
Byly publikovány zdrojové kódy počítačové hry Unturned. Pro nekomerční účely. V plánu je přelicencování pod MIT. Hra Unturned je postavena nad multiplatformním herním enginem Unity.
První česká družice navržená a sestavená výhradně studenty se dostala na oběžnou dráhu Země. Družice KOSTKA, kterou vyvinul studentský tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně (VUT), dnes odstartovala na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX v rámci mise Transporter-17 z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base.
Po nákresech ovladače Steam Controller a puku společnost Valve na svém GitLabu publikovala projekt Inkterface, tj. podrobný návod (PDF, video v mp4) na sestavení předního panelu s e-papírovým displejem pro Steam Machine pro zobrazování systémových informací. Použity jsou součástky od společnosti Adafruit.
V jádře Linux byla nalezena a v dubnu letošního roku v upstreamu opravena kritická zranitelnost Bad Epoll aneb CVE-2026-46242. Jedná se o zranitelnost typu "race-condition use-after-free", která běžnému uživateli umožňuje získat práva roota. Na distribucích Linuxu i na Androidu. Dokonce i zevnitř sandboxu prohlížeče Chrome. Chyba byla do Linuxu zavedena v dubnu 2023, tj. Linux 6.4.
Byla vydána nová verze 10.4 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Vyzkoušet lze experimentální podporu postkvantového algoritmu mldsa44-ed25519.
Open Printer je otevřená kompaktní tiskárna od Open Tools. Brzy by měla být spuštěna kampaň na její podporu na Crowd Supply. Současně by měly být uvolněny zdrojové kódy. Postavena je na Raspberry Pi Zero W a STM32. Používá inkoustové kazety HP 302.
Chtěl jsem si zazálohovat svoji sbírku hudby (asi 50 GiB), které schraňuji na externím USB disku, na svůj starý desktop (který nyní spokojeně používá moje maminka; na GMail a trochu bulváru je Ubuntu jak dělané).
Abych to mohl pohodlně provést, potřeboval jsem udělat trochu harakiri s diskovými oddíly. Nakonec jsem skončil na tom, že jsem chtěl spojit dva oddíly ležící vedle sebe, jeden z nich byl primární, druhý druhý logický. To bohužel v nástroji gparted nelze nakliknout (inu, není to PartitionMagic), tak jsem se rozhodl udělat to přes LVM (aspoň se s tím konečně naučím).
Po instalaci LVM se vytvořil nový initramdisk, tak jsem si říkal, že cvičně rebootnu. Jaké bylo mé překvapení, když GRUB ani nezobrazil menu a skončil na mysteriózní chybě číslo 17. Vyhrabal jsem někde ubuntí lajvko a jal se zjišťovat, co se stalo. Data na disku se zdála v pořádku, oddíly na svých místech, všechno mountovatelné. Ovšem cfdisk se nespustil s tím, že tabulka oddílů nějaká špatná a že se oddíly překrývají.
Vím, že tabulka oddílů je díky historii adresování disku tak trochu magie, oddíly vytvořené v různých operačních systémech se nemusí snést. Takže proč nefunguje cfdisk jsem nezjistil (obyčejný fdisk též chybu nehlásil). Příčinu chyby kterou hlásil GRUB jsem taky nezjistil, naštěstí pomohla jeho prostá reinstalace.
Spojení oddílů s LVM byla hračka. Pak jsem začal s kopírováním. Bohužel připojení disku přes USB se ukázalo příliš pomalé, nevytáhl jsem z toho ani 1 MB/s vyhlídka na dvacetihodinové kopírování mě moc nenadchla. Tak jsem disk připojil ke svému notebooku a udělal to svým oblíbeným netcatem. Asi takhle (první řádek na cílovém počítači, druhý na zdrojovém):
netcat -l -p 7000 | tar x tar cf - * | netcat otherhost 7000
Přes wifi to nebylo o moc rychlejší, zapojil jsem tedy starý dobrý ethernetový kabel a pak to frčelo plnou rychlostí síťové infrastruktury, tedy asi 10 MiB/s.
Během kopírování jsem si všiml, že se mé mptrojky vejdou na vytvořený LVM oddíl jen tak tak, rozhodl jsem se jej tedy zvětšit (nechal jsem si na VG trochu rezervu). Oddíl jsem naformátoval jako ext3 právě proto, že umožňuje zvětšení za běhu, bez odmountování. Zvětšení oddílu a souborového systému proběhlo docela rychle a dokonce bez toho, aby se kopírování nějak zadrhlo. To se mi líbilo a užíval jsem si, jak tu technologii pěkně ovládám.
Spát jsem šel asi o půl třetí, ale mise splněna. Teď ještě zkouším upgrade toho Ubuntu na nejnovější verzi (abych zjistil, jestli to můžu příště nechat na mamince).
Tiskni
Sdílej:
Ja pouzivam ssh
priklad:
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
alebo:
dd if=/dev/particia bs=1M | ssh uzivatel@stroj "dd of=/dev/particia"
Tiez to slape pekne rychlo (to ddcko pise 10-11 MB/s). Trochu to viac zatazuje pocitac, ale aspon nelezu moje data po sieti nesifrovane (co samozrejme doma na lokalke nevadi, ale v praci uz hej)
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
+1, s tým, že to zvyknem na cestu ešte aj zagzipovať (ale keby som presúval mp3, obrázky či videá, tak to nemá zmysel)
Myslím, že gzip může být na starších strojích brzda... Spíš to chce třeba LZO...
scp -r cesta uzivatel@strojSCP to vsetko zenie jedinym TCP spojenim, takze to nema pri velkom mnozstve malych suborov ten strasny overhead ako FTP .
No, je to sice hezky reseni, mam dojem, ze neco takovyho jsem taky nekdy pouzival, nicmene, az to ti pri tomhle kopirovani nekde spadne a budes muset zacit znovu cely, pak si budes rikat, ze by to chtelo neco, co by to umelo podobne, ale samo poznat, co uz je zkopirovany a co ne. A pak si treba vzpomenes na rsync. Samozrejme nemyslim rsync pres ssh, ale ciste rsync na rsync daemon. Samozrejme, na jednej (server) strane to chce udelat konfigurak, ale ten muzes prakticky zkopirovat z man rsyncd.conf, staci neco takovyho
uid = root gid = root use chroot = no log file = /dev/stdout write only = no [mp3] path = /data/mp3 comment = MP3
Pak uz jenom na serveru spustis rsync --daemon --no-detach --config-file=./rsyncd.conf -v a na clientovi das treba rsync -avP ZDROJ-MP3/ rsync://server/mp3/ a kopirujes pres rsync nesifrovane. Ano, rsync protocol ma nejakou rezii, za tu ale dostanes komfort v znameni rozpoznani uz zkopirovanych souboru, castecne zkopirovanych a nezkopirovanych, moznost preruseni kopirovani atd.
Jinak ale urcite potvrdis pro ostatni odpurce LVM, ze vyhody LVM se ukazou, az kdyz zacnes potrebovat prave takovyhle zmatky, ze?:)
S netcatem jde uzit spousta srandy. Ja jsem takhle poustel kamaradovi novou muziku, co jsem sehnal:
nc -l -p 1234 < muzika/kapely/Heaven\ Shall\ Burn/Antigone/Heaven\ Shall\ Burn\ -\ Antigone\ 02\ the_weapon_they_fear.mp3On:
nc moje.ip.adre.sa 1234 | mplayer -
Dobře využitelný zápisek, máš bodík 
A i komentáře se dají využít 