Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Chtěl jsem si zazálohovat svoji sbírku hudby (asi 50 GiB), které schraňuji na externím USB disku, na svůj starý desktop (který nyní spokojeně používá moje maminka; na GMail a trochu bulváru je Ubuntu jak dělané).
Abych to mohl pohodlně provést, potřeboval jsem udělat trochu harakiri s diskovými oddíly. Nakonec jsem skončil na tom, že jsem chtěl spojit dva oddíly ležící vedle sebe, jeden z nich byl primární, druhý druhý logický. To bohužel v nástroji gparted nelze nakliknout (inu, není to PartitionMagic), tak jsem se rozhodl udělat to přes LVM (aspoň se s tím konečně naučím).
Po instalaci LVM se vytvořil nový initramdisk, tak jsem si říkal, že cvičně rebootnu. Jaké bylo mé překvapení, když GRUB ani nezobrazil menu a skončil na mysteriózní chybě číslo 17. Vyhrabal jsem někde ubuntí lajvko a jal se zjišťovat, co se stalo. Data na disku se zdála v pořádku, oddíly na svých místech, všechno mountovatelné. Ovšem cfdisk se nespustil s tím, že tabulka oddílů nějaká špatná a že se oddíly překrývají.
Vím, že tabulka oddílů je díky historii adresování disku tak trochu magie, oddíly vytvořené v různých operačních systémech se nemusí snést. Takže proč nefunguje cfdisk jsem nezjistil (obyčejný fdisk též chybu nehlásil). Příčinu chyby kterou hlásil GRUB jsem taky nezjistil, naštěstí pomohla jeho prostá reinstalace.
Spojení oddílů s LVM byla hračka. Pak jsem začal s kopírováním. Bohužel připojení disku přes USB se ukázalo příliš pomalé, nevytáhl jsem z toho ani 1 MB/s vyhlídka na dvacetihodinové kopírování mě moc nenadchla. Tak jsem disk připojil ke svému notebooku a udělal to svým oblíbeným netcatem. Asi takhle (první řádek na cílovém počítači, druhý na zdrojovém):
netcat -l -p 7000 | tar x tar cf - * | netcat otherhost 7000
Přes wifi to nebylo o moc rychlejší, zapojil jsem tedy starý dobrý ethernetový kabel a pak to frčelo plnou rychlostí síťové infrastruktury, tedy asi 10 MiB/s.
Během kopírování jsem si všiml, že se mé mptrojky vejdou na vytvořený LVM oddíl jen tak tak, rozhodl jsem se jej tedy zvětšit (nechal jsem si na VG trochu rezervu). Oddíl jsem naformátoval jako ext3 právě proto, že umožňuje zvětšení za běhu, bez odmountování. Zvětšení oddílu a souborového systému proběhlo docela rychle a dokonce bez toho, aby se kopírování nějak zadrhlo. To se mi líbilo a užíval jsem si, jak tu technologii pěkně ovládám.
Spát jsem šel asi o půl třetí, ale mise splněna. Teď ještě zkouším upgrade toho Ubuntu na nejnovější verzi (abych zjistil, jestli to můžu příště nechat na mamince).
Tiskni
Sdílej:
Ja pouzivam ssh
priklad:
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
alebo:
dd if=/dev/particia bs=1M | ssh uzivatel@stroj "dd of=/dev/particia"
Tiez to slape pekne rychlo (to ddcko pise 10-11 MB/s). Trochu to viac zatazuje pocitac, ale aspon nelezu moje data po sieti nesifrovane (co samozrejme doma na lokalke nevadi, ale v praci uz hej)
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
+1, s tým, že to zvyknem na cestu ešte aj zagzipovať (ale keby som presúval mp3, obrázky či videá, tak to nemá zmysel)
Myslím, že gzip může být na starších strojích brzda... Spíš to chce třeba LZO...
scp -r cesta uzivatel@strojSCP to vsetko zenie jedinym TCP spojenim, takze to nema pri velkom mnozstve malych suborov ten strasny overhead ako FTP .
No, je to sice hezky reseni, mam dojem, ze neco takovyho jsem taky nekdy pouzival, nicmene, az to ti pri tomhle kopirovani nekde spadne a budes muset zacit znovu cely, pak si budes rikat, ze by to chtelo neco, co by to umelo podobne, ale samo poznat, co uz je zkopirovany a co ne. A pak si treba vzpomenes na rsync. Samozrejme nemyslim rsync pres ssh, ale ciste rsync na rsync daemon. Samozrejme, na jednej (server) strane to chce udelat konfigurak, ale ten muzes prakticky zkopirovat z man rsyncd.conf, staci neco takovyho
uid = root gid = root use chroot = no log file = /dev/stdout write only = no [mp3] path = /data/mp3 comment = MP3
Pak uz jenom na serveru spustis rsync --daemon --no-detach --config-file=./rsyncd.conf -v a na clientovi das treba rsync -avP ZDROJ-MP3/ rsync://server/mp3/ a kopirujes pres rsync nesifrovane. Ano, rsync protocol ma nejakou rezii, za tu ale dostanes komfort v znameni rozpoznani uz zkopirovanych souboru, castecne zkopirovanych a nezkopirovanych, moznost preruseni kopirovani atd.
Jinak ale urcite potvrdis pro ostatni odpurce LVM, ze vyhody LVM se ukazou, az kdyz zacnes potrebovat prave takovyhle zmatky, ze?:)
S netcatem jde uzit spousta srandy. Ja jsem takhle poustel kamaradovi novou muziku, co jsem sehnal:
nc -l -p 1234 < muzika/kapely/Heaven\ Shall\ Burn/Antigone/Heaven\ Shall\ Burn\ -\ Antigone\ 02\ the_weapon_they_fear.mp3On:
nc moje.ip.adre.sa 1234 | mplayer -
Dobře využitelný zápisek, máš bodík 
A i komentáře se dají využít 