Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
Chtěl jsem si zazálohovat svoji sbírku hudby (asi 50 GiB), které schraňuji na externím USB disku, na svůj starý desktop (který nyní spokojeně používá moje maminka; na GMail a trochu bulváru je Ubuntu jak dělané).
Abych to mohl pohodlně provést, potřeboval jsem udělat trochu harakiri s diskovými oddíly. Nakonec jsem skončil na tom, že jsem chtěl spojit dva oddíly ležící vedle sebe, jeden z nich byl primární, druhý druhý logický. To bohužel v nástroji gparted nelze nakliknout (inu, není to PartitionMagic), tak jsem se rozhodl udělat to přes LVM (aspoň se s tím konečně naučím).
Po instalaci LVM se vytvořil nový initramdisk, tak jsem si říkal, že cvičně rebootnu. Jaké bylo mé překvapení, když GRUB ani nezobrazil menu a skončil na mysteriózní chybě číslo 17. Vyhrabal jsem někde ubuntí lajvko a jal se zjišťovat, co se stalo. Data na disku se zdála v pořádku, oddíly na svých místech, všechno mountovatelné. Ovšem cfdisk se nespustil s tím, že tabulka oddílů nějaká špatná a že se oddíly překrývají.
Vím, že tabulka oddílů je díky historii adresování disku tak trochu magie, oddíly vytvořené v různých operačních systémech se nemusí snést. Takže proč nefunguje cfdisk jsem nezjistil (obyčejný fdisk též chybu nehlásil). Příčinu chyby kterou hlásil GRUB jsem taky nezjistil, naštěstí pomohla jeho prostá reinstalace.
Spojení oddílů s LVM byla hračka. Pak jsem začal s kopírováním. Bohužel připojení disku přes USB se ukázalo příliš pomalé, nevytáhl jsem z toho ani 1 MB/s vyhlídka na dvacetihodinové kopírování mě moc nenadchla. Tak jsem disk připojil ke svému notebooku a udělal to svým oblíbeným netcatem. Asi takhle (první řádek na cílovém počítači, druhý na zdrojovém):
netcat -l -p 7000 | tar x tar cf - * | netcat otherhost 7000
Přes wifi to nebylo o moc rychlejší, zapojil jsem tedy starý dobrý ethernetový kabel a pak to frčelo plnou rychlostí síťové infrastruktury, tedy asi 10 MiB/s.
Během kopírování jsem si všiml, že se mé mptrojky vejdou na vytvořený LVM oddíl jen tak tak, rozhodl jsem se jej tedy zvětšit (nechal jsem si na VG trochu rezervu). Oddíl jsem naformátoval jako ext3 právě proto, že umožňuje zvětšení za běhu, bez odmountování. Zvětšení oddílu a souborového systému proběhlo docela rychle a dokonce bez toho, aby se kopírování nějak zadrhlo. To se mi líbilo a užíval jsem si, jak tu technologii pěkně ovládám.
Spát jsem šel asi o půl třetí, ale mise splněna. Teď ještě zkouším upgrade toho Ubuntu na nejnovější verzi (abych zjistil, jestli to můžu příště nechat na mamince).
Tiskni
Sdílej:
Ja pouzivam ssh
priklad:
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
alebo:
dd if=/dev/particia bs=1M | ssh uzivatel@stroj "dd of=/dev/particia"
Tiez to slape pekne rychlo (to ddcko pise 10-11 MB/s). Trochu to viac zatazuje pocitac, ale aspon nelezu moje data po sieti nesifrovane (co samozrejme doma na lokalke nevadi, ale v praci uz hej)
tar -c cesta | ssh uzivatel@stroj "tar -x"
+1, s tým, že to zvyknem na cestu ešte aj zagzipovať (ale keby som presúval mp3, obrázky či videá, tak to nemá zmysel)
Myslím, že gzip může být na starších strojích brzda... Spíš to chce třeba LZO...
scp -r cesta uzivatel@strojSCP to vsetko zenie jedinym TCP spojenim, takze to nema pri velkom mnozstve malych suborov ten strasny overhead ako FTP .
No, je to sice hezky reseni, mam dojem, ze neco takovyho jsem taky nekdy pouzival, nicmene, az to ti pri tomhle kopirovani nekde spadne a budes muset zacit znovu cely, pak si budes rikat, ze by to chtelo neco, co by to umelo podobne, ale samo poznat, co uz je zkopirovany a co ne. A pak si treba vzpomenes na rsync. Samozrejme nemyslim rsync pres ssh, ale ciste rsync na rsync daemon. Samozrejme, na jednej (server) strane to chce udelat konfigurak, ale ten muzes prakticky zkopirovat z man rsyncd.conf, staci neco takovyho
uid = root gid = root use chroot = no log file = /dev/stdout write only = no [mp3] path = /data/mp3 comment = MP3
Pak uz jenom na serveru spustis rsync --daemon --no-detach --config-file=./rsyncd.conf -v a na clientovi das treba rsync -avP ZDROJ-MP3/ rsync://server/mp3/ a kopirujes pres rsync nesifrovane. Ano, rsync protocol ma nejakou rezii, za tu ale dostanes komfort v znameni rozpoznani uz zkopirovanych souboru, castecne zkopirovanych a nezkopirovanych, moznost preruseni kopirovani atd.
Jinak ale urcite potvrdis pro ostatni odpurce LVM, ze vyhody LVM se ukazou, az kdyz zacnes potrebovat prave takovyhle zmatky, ze?:)
S netcatem jde uzit spousta srandy. Ja jsem takhle poustel kamaradovi novou muziku, co jsem sehnal:
nc -l -p 1234 < muzika/kapely/Heaven\ Shall\ Burn/Antigone/Heaven\ Shall\ Burn\ -\ Antigone\ 02\ the_weapon_they_fear.mp3On:
nc moje.ip.adre.sa 1234 | mplayer -
Dobře využitelný zápisek, máš bodík 
A i komentáře se dají využít 