Dotek moci

23.9.2007 23:14 | Přečteno: 1403×

Ano, už zase se chci podělit o svou psychopatologii Stal se mi zajímavý zážitek, čtrnáct dní tomu nazpět, na konferenci SUSE Labs. Ono se tam dělo hodně zajímavého, zejména na následné akci jménem Lizard Stone, ale tato příhoda má výhradně subjektivní význam.

Naši šikovní labáci rozchodili v hotelu wifi, takže bylo možné i během přednášek číst maily a různě pracovat. Jednoho dne jsem dostal zprávu od kolegy (ahoj, Píďo ), jestli bych mohl nahodit jeden z našich testovacích serverů, který si při posledním výpadku proudu lehl. To není tak snadné, jak to vypadá - jedná se o potvoru tvrdohlavou, která těžce nese náhlá přerušení proudu, chová se pak uraženě, reaguje jen na dálkovou konzoli a to ještě ne vždy. Naštěstí se dalo přes wifi připojit do naší německé pobočky a odtamtud se podařilo dálkově přesvědčit stroj, aby se zapnul.

Potud tedy nic zvláštního. Po nějaké době jsem si ale uvědomil: vždyť jsem právě poslal svou myšlenku do Německa a odtud do Prahy, aby se v serverovně zapnul nějaký stroj. Neblíží už se tohle magii? V tu chvíli jsem si připadal tak trochu jako profesor Flitwick, který v posledním díle Harryho Pottera zajišťuje magický štít kolem bradavické školy na dálku, z libovolné místnosti. Byl to zvláštní pocit - pocit moci. Díky technologii, na které pracovaly tisíce mnohem chytřejších lidí, jsem dokázal udělat něco, co mělo všechny rysy kouzla. Na maličký okamžik jsem si dokonce říkal, safra, začínám být dobrý...

Samozřejmě, že můj optimismus velmi rychle vyprchal (u mne optimismus nikdy dlouho nevydrží). Velmi rychle jsem si uvědomil, že nekonečně víc věcí, a mnohem zásadnějších, stále leží daleko mimo mé možnosti, ba i možnosti celého lidstva (například zachránit život člověku, který by si ho zasloužil). Ale každopádně to byl nezvyklý a příjemný zážitek, takový záblesk moci. Bylo to lepší než ta nejvybranější antidepresiva - vědět, že je tu problém a já s ním můžu něco dělat.

Kdyby jen takových problémů, které umím vyřešit, bylo víc...

       

Komentáře

[freshmouse]

Pocit moci? Byl jsem o prázdninách v Jeseníkách, vylezl jsem tam na skálu a vyčural se dolů. To byl pocit moci.

[Bluebear]

Hm... přiznám se, že v tom nevidím žádnou zvláštní moc; vyčůrat se na člověka může i například pavián v zoo.

[freshmouse]

Jenže já se nevyčurával na člověka, močení před lidmi mě fakt moc nebere... Nejsem opice.

[hajma]

Chtěl jsi říct "moči", že?

[freshmouse]

Nechtěl, ale chtěl, aby to tak znělo.

[Dalibor Smolík]

Už té diskuze nechte. Chce se mi čůrat ...

[Luk]

Až já budu svatý, budu čurat na mraky

[Ilfirin]

Tenhle song jsem poprvé slyšel na letošní Benátské a závěr písně mě úplně rozbil

[Dag]

Pro prostatika bývá takto užít moči, projevem moci, a ku pomoci volá i všemožné vyšší moci. Nemoci zbaviti se moči je projev nemoci a bezmoci.

Stejně tak nemoci řídit vylučování moči a této se zbavovat bez užití vlastní moci nad tělem, je také projev bezmoci a nemoci.

Jo!

[xkesh]

Když to zjednodušíme na podstatu, tak cílená realizace myšlenky je to kouzlo, které tak závistivě obdivujeme v pohádkách aniž bychom si připustili, že něco podobného probíhá kolem nás pořád. Oslíčku, otřes se, no dobrá, ale co takhle kupónová privatizace? A co je obušek z pytle ven proti automatické pistoli...

[Michal Vyskočil]

Každá dostatečně pokročilá technologie je nerozeznatelná od magie - myslím, že to řekl A. C. Clark.

[Kyosuke]

To byl jeho britský jmenovec s -e na konci.