Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Elvis: nehrozí, myslím editor - stejně jako Bohouš.A to jako editor není nebo co? Mám to chápat jako smrtelnou urážku a jít si pro pistoli?
Vzpominám si, ze poprve jsem se s VI a N*X setkal na vlastni kuzi nekdy kolem roku 2000, kdy jsem si vytvoril k tomu ucet na nejakym free telnetovym serveru nekde v americe (tusim, ze to byl grex.cyberspace.com ;) - to bylo v tercii pri vypocetce ;) Poprve jsem si osahaval shell a VI - bylo to neco uzasneho, ten pocit. Ale je pravda, ze jsem se v tom moc neorientoval... To az pozdeji, kdy se tucnak usadil u mne doma.
Naucil jsem se par zakladnich prikazu a nechal jsem VIM spat... Pak nekdy pred asi pul rokem (to to leti ;) jsem si rekl, ze se konecne naucim pouzivat tento kralovsky editor. Precetl jsem si knizku pana Satrapy a par dalsich zdroju, nainstaloval GVIM a zkousel a ucil se. Jenze problem je v tom, ze chybi ta kazdodenni praxe... :( Takze az si konecne udelam rozumny a funkcni Linux deskop svych prani, vrhnu se i na VIM poradne... doufejme, ze bude cas. Urcite to za to bude stat ;) VIM neni tak slozite se naucit, spis to chce tu praxi a zazit to do tech prstu... Zatim mi celkem dobre slouzi PSPad. Lepsi nez nic.
Tiskni
Sdílej: