Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Nazdar. Střípky znalostí, jak už název napovídá, jsou určeny k sbírání různých útržků, které bych si jinam asi nezapsal. Tady je na ně vhodné místo. Ale píšu sem jenom občas. Jinak, další zajímavé informace najdete na mých stránkách.
Povídání o mém putování za opravdovým desktopem... Hledání opravdu dobrého pracovního prostředí je jako hledání svatého grálu.
Dlouho se pídím po opravdu použitelném desktopu, kde bych mohl skloubit všechny výhody svobodného softwaru. Připadá mi to občas ale jako hledání svatého grálu. Začínal jsem v MS-DOSu, pak W3.11, W95, W98 a teď WXP. Linuxu se věnuji asi tak od roku 2000. Okolo na netu čtu všude o úspěšném nasazení linuxového desktopu tuhle a támhle, tisíce načinčaných a naleštěných desktopů, úžasně konfigurovatelné a nakonfigurované desktopy mnoha odborníků... a k tomu všemu lákavé screenshoty a ještě lákavější licence a použitelnost.
Několikrát jsem zkoušel dát si do kupy vlastní desktop, ale vždy jsem narazil. Proč to všude jde jak po másle, jen u mne pořád jen problémy a další problémy při instalaci a nastavování. Obětoval jsem nastavování nespočet hodin, večerů, dní, ale k ničemu opravdu použitelnému jsem se přese všechny nástrahy nedobral. Zato moje hlava byla na puknutí. Kolik hodin jsem strávil hledáním na Googlu. Hledáním příznaků problémů, které se neustále vynořovaly.
Do toho ještě připojení k netu, které nemám zrovna nejspolehlivější... Ta neskutečně dlouhá čekání završená vetšinou ohavnou hláškou: "Connection timeout!" mě doháněla pomalu k šílenství a beznaději. Vzpomínám si, že něco podobého jsem zažíval při hledání toho "pravého" CMS (Content Management System) pro své stránky.
Na nějakou dobu jsem tohoto hledání grálu nechal. Až nedávno jsem se rozhodl vypracovat si analýzu, co vlastně od svého vytouženého pracovního prostředí požaduji, abych můj cíl mohl získat nějakou konkrétní podobu. Tato "analýza" čítá několik stránek brainstormingových poznámek a je to krok vpřed. Místo tápání mám před sebou konkrétní požadavky a cíle.
Další otázkou byla volba distribuce. Poprvé jsem jako desktop zkoušel asi Slackware 9.1, leč k nějaké použitelnosti jsem se nedostal. Potom jsem zkusil BFUoidní přístup a zvolil jsem Fedoru, ale ani to mi nějak nnevyhovovalo. Zatím poslední pokus jsem započal před pár týdny se Slackem 10.0. Tentokrát jsem zvolil přístup rozvážnější a hlavní rozdíl je v tom, že si pečlivě zapisuji poznámky, postřehy a nápady, protože, když pak narazím na stejný problém, nemusím znovu pracně hledat řešení.
Dalším problémem by mohlo být sehnání softwaru s ekvivalentní funkčností, jako má sw, co používám zde na xpčkách. Problém je, že nemám praxi s použitím mnoha svobodných programů. Ve mozillích programech problém není, v OpenOffice také ne, ale třeba s takovým Gimpem a podobnými programy mám problémy.
Wokenním desktop se dá sice po instalaci systému a několika kilo kradeného sw používat celkem dobře, ale štve mě, že musím pořád hledat nějaké cracky, keygeny a podobně a hlavně - nemám pořádný shell! Nelíbí se mi ani to, že programové balíky zabárají tolik místa - na to, co svobodný sw zvládne na pár set kB, spotřebuje komerční wokenní sw desítky MB... a stejně neseženu pořádný manuál.
Sháněl jsem třeba nějaký rozumný panel na spouštění programů. Našel jsem několik desítek napodobenin panelu z Mac OS X - komerčních i free, ale všechno to stálo více méně za houby. Pak jsem narazil na jeden konfigurák od FVWM od jednoho člověka, který tomu opravdu rozumí a mnohem použitelnější panel jsem našel na několika kB. Prostě úplně jiný svět.
Pokud jde třeba o textový editor, základní a nezbytný program, docela mne zaujal VIM, ale plně na něj přejít a využít alespoň několika desítek procent jeho funkčnosti k efektivní práci je docela obtížné - zvlášť, pokud v něm člověk nepracuje každý den. Já jsem zvyklý na PSPad a přijde mi docela praktické z hlediska učení mít menu v němž se uživatel může prohrabat, aby našel potřebnou funkci, zapamatovat si klávesovou zkratku a více už do onoho menu nepáchnout, používaje onu zkratku... U VIMu musím číst učebnici a manuál a tuny zkratek zkoušet na nečisto, než se vrhnu do opravdové práce. Holt jiný přístup. Menu v GVimu či Kvimu rozhodně všechny příkazy neobsáhne a učebnicí se tak stát nemůže. Zato mít přístup k VIMu na druhém konci světa přes terminál je luxus.
Pomalu, ale jistě nabývám přesvědčení, že nejlepší bude, když si dám práci a celý systém a pracovní prostředí přizpůsobím přesně k obrazu svému a podle svých potřeb. Sice to bude znamenat mnoho dalších hodin strávených konfigurací, ale výsledek může stát za to.
Tiskni
Sdílej:
Elvis: nehrozí, myslím editor - stejně jako Bohouš.A to jako editor není nebo co? Mám to chápat jako smrtelnou urážku a jít si pro pistoli?
Vzpominám si, ze poprve jsem se s VI a N*X setkal na vlastni kuzi nekdy kolem roku 2000, kdy jsem si vytvoril k tomu ucet na nejakym free telnetovym serveru nekde v americe (tusim, ze to byl grex.cyberspace.com ;) - to bylo v tercii pri vypocetce ;) Poprve jsem si osahaval shell a VI - bylo to neco uzasneho, ten pocit. Ale je pravda, ze jsem se v tom moc neorientoval... To az pozdeji, kdy se tucnak usadil u mne doma.
Naucil jsem se par zakladnich prikazu a nechal jsem VIM spat... Pak nekdy pred asi pul rokem (to to leti ;) jsem si rekl, ze se konecne naucim pouzivat tento kralovsky editor. Precetl jsem si knizku pana Satrapy a par dalsich zdroju, nainstaloval GVIM a zkousel a ucil se. Jenze problem je v tom, ze chybi ta kazdodenni praxe... :( Takze az si konecne udelam rozumny a funkcni Linux deskop svych prani, vrhnu se i na VIM poradne... doufejme, ze bude cas. Urcite to za to bude stat ;) VIM neni tak slozite se naucit, spis to chce tu praxi a zazit to do tech prstu... Zatim mi celkem dobre slouzi PSPad. Lepsi nez nic.