Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Nazdar. Střípky znalostí, jak už název napovídá, jsou určeny k sbírání různých útržků, které bych si jinam asi nezapsal. Tady je na ně vhodné místo. Ale píšu sem jenom občas. Jinak, další zajímavé informace najdete na mých stránkách.
Povídání o mém putování za opravdovým desktopem... Hledání opravdu dobrého pracovního prostředí je jako hledání svatého grálu.
Dlouho se pídím po opravdu použitelném desktopu, kde bych mohl skloubit všechny výhody svobodného softwaru. Připadá mi to občas ale jako hledání svatého grálu. Začínal jsem v MS-DOSu, pak W3.11, W95, W98 a teď WXP. Linuxu se věnuji asi tak od roku 2000. Okolo na netu čtu všude o úspěšném nasazení linuxového desktopu tuhle a támhle, tisíce načinčaných a naleštěných desktopů, úžasně konfigurovatelné a nakonfigurované desktopy mnoha odborníků... a k tomu všemu lákavé screenshoty a ještě lákavější licence a použitelnost.
Několikrát jsem zkoušel dát si do kupy vlastní desktop, ale vždy jsem narazil. Proč to všude jde jak po másle, jen u mne pořád jen problémy a další problémy při instalaci a nastavování. Obětoval jsem nastavování nespočet hodin, večerů, dní, ale k ničemu opravdu použitelnému jsem se přese všechny nástrahy nedobral. Zato moje hlava byla na puknutí. Kolik hodin jsem strávil hledáním na Googlu. Hledáním příznaků problémů, které se neustále vynořovaly.
Do toho ještě připojení k netu, které nemám zrovna nejspolehlivější... Ta neskutečně dlouhá čekání završená vetšinou ohavnou hláškou: "Connection timeout!" mě doháněla pomalu k šílenství a beznaději. Vzpomínám si, že něco podobého jsem zažíval při hledání toho "pravého" CMS (Content Management System) pro své stránky.
Na nějakou dobu jsem tohoto hledání grálu nechal. Až nedávno jsem se rozhodl vypracovat si analýzu, co vlastně od svého vytouženého pracovního prostředí požaduji, abych můj cíl mohl získat nějakou konkrétní podobu. Tato "analýza" čítá několik stránek brainstormingových poznámek a je to krok vpřed. Místo tápání mám před sebou konkrétní požadavky a cíle.
Další otázkou byla volba distribuce. Poprvé jsem jako desktop zkoušel asi Slackware 9.1, leč k nějaké použitelnosti jsem se nedostal. Potom jsem zkusil BFUoidní přístup a zvolil jsem Fedoru, ale ani to mi nějak nnevyhovovalo. Zatím poslední pokus jsem započal před pár týdny se Slackem 10.0. Tentokrát jsem zvolil přístup rozvážnější a hlavní rozdíl je v tom, že si pečlivě zapisuji poznámky, postřehy a nápady, protože, když pak narazím na stejný problém, nemusím znovu pracně hledat řešení.
Dalším problémem by mohlo být sehnání softwaru s ekvivalentní funkčností, jako má sw, co používám zde na xpčkách. Problém je, že nemám praxi s použitím mnoha svobodných programů. Ve mozillích programech problém není, v OpenOffice také ne, ale třeba s takovým Gimpem a podobnými programy mám problémy.
Wokenním desktop se dá sice po instalaci systému a několika kilo kradeného sw používat celkem dobře, ale štve mě, že musím pořád hledat nějaké cracky, keygeny a podobně a hlavně - nemám pořádný shell! Nelíbí se mi ani to, že programové balíky zabárají tolik místa - na to, co svobodný sw zvládne na pár set kB, spotřebuje komerční wokenní sw desítky MB... a stejně neseženu pořádný manuál.
Sháněl jsem třeba nějaký rozumný panel na spouštění programů. Našel jsem několik desítek napodobenin panelu z Mac OS X - komerčních i free, ale všechno to stálo více méně za houby. Pak jsem narazil na jeden konfigurák od FVWM od jednoho člověka, který tomu opravdu rozumí a mnohem použitelnější panel jsem našel na několika kB. Prostě úplně jiný svět.
Pokud jde třeba o textový editor, základní a nezbytný program, docela mne zaujal VIM, ale plně na něj přejít a využít alespoň několika desítek procent jeho funkčnosti k efektivní práci je docela obtížné - zvlášť, pokud v něm člověk nepracuje každý den. Já jsem zvyklý na PSPad a přijde mi docela praktické z hlediska učení mít menu v němž se uživatel může prohrabat, aby našel potřebnou funkci, zapamatovat si klávesovou zkratku a více už do onoho menu nepáchnout, používaje onu zkratku... U VIMu musím číst učebnici a manuál a tuny zkratek zkoušet na nečisto, než se vrhnu do opravdové práce. Holt jiný přístup. Menu v GVimu či Kvimu rozhodně všechny příkazy neobsáhne a učebnicí se tak stát nemůže. Zato mít přístup k VIMu na druhém konci světa přes terminál je luxus.
Pomalu, ale jistě nabývám přesvědčení, že nejlepší bude, když si dám práci a celý systém a pracovní prostředí přizpůsobím přesně k obrazu svému a podle svých potřeb. Sice to bude znamenat mnoho dalších hodin strávených konfigurací, ale výsledek může stát za to.
Tiskni
Sdílej:
Elvis: nehrozí, myslím editor - stejně jako Bohouš.A to jako editor není nebo co? Mám to chápat jako smrtelnou urážku a jít si pro pistoli?
Vzpominám si, ze poprve jsem se s VI a N*X setkal na vlastni kuzi nekdy kolem roku 2000, kdy jsem si vytvoril k tomu ucet na nejakym free telnetovym serveru nekde v americe (tusim, ze to byl grex.cyberspace.com ;) - to bylo v tercii pri vypocetce ;) Poprve jsem si osahaval shell a VI - bylo to neco uzasneho, ten pocit. Ale je pravda, ze jsem se v tom moc neorientoval... To az pozdeji, kdy se tucnak usadil u mne doma.
Naucil jsem se par zakladnich prikazu a nechal jsem VIM spat... Pak nekdy pred asi pul rokem (to to leti ;) jsem si rekl, ze se konecne naucim pouzivat tento kralovsky editor. Precetl jsem si knizku pana Satrapy a par dalsich zdroju, nainstaloval GVIM a zkousel a ucil se. Jenze problem je v tom, ze chybi ta kazdodenni praxe... :( Takze az si konecne udelam rozumny a funkcni Linux deskop svych prani, vrhnu se i na VIM poradne... doufejme, ze bude cas. Urcite to za to bude stat ;) VIM neni tak slozite se naucit, spis to chce tu praxi a zazit to do tech prstu... Zatim mi celkem dobre slouzi PSPad. Lepsi nez nic.
13.3.2005 22:52
Bohumír Zámečník | skóre: 19
| blog: bohous
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.3.2005 15:47