Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Tiskni
Sdílej:
Letiaci netopier ---> Netopier na lampe ~~~~, A--- 10m ---B /|\ | | budova |Netopier ktory vysi na lampe vidi svojim radarom ze budova je siroka 10m. Bude letiaci netopier ktory leti k budove vidiet ze budova je uzsia?
Ty jsou vicemene stejne u kazdeho cloveka. Zadna inverze tam byt nemuze - proste ten koncept postrada smysl.To je doměnka, která se nedá dokázat.
Ale prelozeny program by ovsem vypadal identicky (akorat by mozna bylo prehozene poradi tech promennych v pameti, nebo neco), a nebyla by tam po tech identifikatorech ani stopa. To co rozhoduje u reprezentace je vztah tech pojmu vuci jinym pojmum, nikoli jejich samotne oznaceni.souhlas, to jsi jen přepsal to co píšu, jenže v tohle případě k vyhodnocení (přeložení programu) nikdy nedojde. Protože si všichni budou myslet, že je všechno v pořádku.
Jak se to vezme. Ono je to o biasu mozku. Lidské ucho kupř. neslyší věkem furt stejně, ale úrovně stimulu věkem klesají. To že celý život slyšíš stejně má na svědomí mozek. Furt to vyrovnává (zesiluje) a to do té doby dokud určité frekvence si schopný detekovat. Že je nevnímáš si ani neuvědomíš. Měl jsem jednou tu čest s klukem který měl obě oči, ale viděl pouze na jedno. Když jsem se ho ptal co vidí v tom druhém oku jestli tmu nebo co (strašně mě to fascinovalo, jemu to přišlo příšerně otravné, za což jsem se mu měl asi omluvit), tak se mě zeptal co já vidím ve svém třetím oku na zadní straně hlavy které nemám zapojené. I kdybych nějaké měl, ani bych si to neuvědomil. Mozek to vyrovná. Stejně je to s vnímáním černé a bílé. Mozek si pro tyhle dva pojmy předrátuje (doslova) neurony pro daný stimulus z oka. A jestli z oka leze 1111 nebo 0000 je jedno. To by si musel měřit na úrovni signálů v nervu aby si na to vůbec přišel (stejně jako nevnímáš že nemáš třetí oko).
Tak snad víš, jak vypadá losos, ne? Zato RGB si v hlavě z těch hexadecimálních hodnot dokážu namíchat jen velmi zhruba. Ale je fakt, že jsou i mnohem obskurnější názvy barev, to taky nemusím…
Japonci mají slova, u kterých se význam "modrá" a "zelená" překrývá. Už si nepamatuju detaily, ale IIRC "ao" (青) může znamenat jak modrá, tak zelená. Pak mají ještě jedno slovo ("midori"), to je snad vždycky zelená.
To je moc hezké, ale ten výraz, který může znamenat zelenou i modrou, se mimo poezii prakticky nepoužívá. Větší legrace je, když Číňan překládá "clear" jako bílou a bílou jako mléčnou atd.
Zajímavé je pojmenování barvy "slonová kost". Každý sice ví co to je za barvu ale ten název nefunguje. Pokud by to měla být barva jakou má kost ze slona tak by se to mělo jmenovat "sloní kost".A kostem ze slona se říká slonovina, čili slonovinová kost a zkrácený název už znáš.
máš to překombinovaný.To těžko, já ty slova vážně nevymyslel
které každý mozek musí vnímat plus mínus stejně (nic vs signál)Třeba ta genetická vada spočívá v tom, že má rhodopsin nestabilní ve tmě a světlo ho stabilizuje
Možná kdyby se mluvilo o modré vs zelené že by to pak smysl dávalo, ale nevím.Podle mě je to stejně, zatímco tam máš "dráždění tyčinek", tady máš "dráždění čípků pro danou vlnovou délku".
Implementační chyba: Barvy se dětí učí ve školce, nikoliv na základní škole. Je to jeden z rozvojových ukazatelů dítěte, tedy jedna z dovedností, kterou sleduje učitelka ve školce i učitelka při zápisu do základní školy.
Fialova neexistujeNevim, do jake miry se to v cestine striktne oddeluje, ale ten clanek pojednava o barve magenta (tedy purpurova) a ne o violet (tedy fialova), coz uz je barva na spektru.
Jeden počítač používá vnitřně big endian a druhý little endian, po síti ale data posílají oba ve stejném formátu a domluví se.
Vždyť to taky je – lidé si dohodli, že pojmem „bílá“ budou označovat jednu reálnou skutečnost, pojmem „černá“ jinou atd. – to je v podstatě komunikační protokol. Že si to každý v mozku zpracováváme trochu jinak, to nevadí.
Myslím si, že protože je člověk duchovní bytost, jeho duch mu poskytuje přesnou informaci o tom, co je co - o jakou barvu jde, protože to ví (věc je nějaká - protože taková má být : vnímáme ji takovou - protože ji tak díky tomu, jaká je, můžeme vnímat). Duch to ví, duše to ví, a tato informace se objevuje v přítomný okamžik ve vědomí. Ta část těla, tedy mozek, když už mu přisuzujete zásadní podíl na tom, že vnímáme barvy, (čímž si nejsem jistý, takže nevím, jestli se na to dívá dnešní věda přesně tak), by na tom mohla mít třeba ten podíl, že spíš jenom uchovává tu informaci, kde na začátku je příjem světla přes oko, pak se něco děje.., pak se zase něco děje... -> třeba je to jenom podíl na tom, když si pět deset patnáct sekund... dokážete podržet v paměti přesný odstín nějakého povrchu v době před pět deset patnáct sekundami...
Pak je tu ta věc, jak tu barvu ten člověk označuje. Jeden den, abychom si udělali srovnání s tím, co vidí třeba David Kolibáč, uvidí kaktus, a ten kaktus je zelený -> David potvrdí, že je kaktus zelený. Druhý den přijde onen člověk k tomu samému kaktusu, který je ve stejném stavu jako den předtím, a to samé označí jako červené. Ale David říká, že kaktus je pořád zelený. Takže proč ten člověk říká, že je červený?
Pak je tu ta věc s tím, jak tu barvu svýma očima ten člověk vnímá. Dejme tomu, že se u něj zhoršilo zdraví, pak by se mu mohlo zhoršit vidění, výslednou představu mu ovlivní další vliv, ale kaktus je stejně pořád zelený. Předpokládám, že si ten člověk i uvědomí, že není stoprocentně fit a půjde si lehnout, aby byl v pořádku.
Ale duch stále ví, že kaktus je pro zdravého člověka zelený, pro člověka se zhoršeným vnímáním červený. A že když si před oko člověk dá oranžové sklíčko, tak mu bude přesně podle toho, jak fungují přírodní zákony na této planetě, připadat víc dožluta - a může o tom říct (bez informace o oranžovém filtru) kamarádovi do telefonu.
Myslím si, že protože je člověk duchovní bytost, jeho duch mu poskytuje přesnou informaci o tom, co je co - o jakou barvu jde, protože to ví (věc je nějaká - protože taková má být : vnímáme ji takovou - protože ji tak díky tomu, jaká je, můžeme vnímat). Duch to ví, duše to ví, a tato informace se objevuje v přítomný okamžik ve vědomí.Tohle má tu nevýhodu, že slepci od narození barvy neznají. Asi nemají ducha.
A jak to s nimi vlastně je? Když jim někdo ty barvy, jako je zelená, dokáže popsat, jak o barvách, které nevidí potom mluví? Předpokládám, že jsou schopni mluvit o barvách, které nevidí, a říkat, jaké jsou. Nebo vlastně jak a co slepci vnímají? Při vidění jde nejen o barvy, jde i o tvary - ostrost vidění, hloubku vidění. Když se tu bavíme o barvách, tak předpokládáme zrak. Je ale potřeba k vnímání toho, co můžeme označit za barvu, mozek? Bez mozku se to zřejmě neobejde - proč?
Slepce článek ani žádný komentář zatím nezmínil, až vy. Mozek ale očividně mají, ale to k poznávání barev nestačí? Slepce si laicky představím jako někoho, kdo má poškozené oči jako orgán, ale lékařsky tam pro slepotu můžou být i jiné důvody?
Když jim někdo ty barvy, jako je zelená, dokáže popsat, jak o barvách, které nevidí potom mluví?Já taky umím mluvit o rádiových vlnách, i když je nevidím. Matematici třeba umí mluvit o čtyřrozměrném nebo neeuklidovském prostoru, i když ho nevidí.
Předpokládám, že jsou schopni mluvit o barvách, které nevidí, a říkat, jaké jsou.Jak, jaké jsou?
člověk duchovní bytostBlbost nebo nepřesné označení. Já nic takovýho nejsem.
1. Černá nemusí být vždy černá.Okay. What would that imply?
Má zmysel povedať, že ľudia a vo všeobecnosti zhodujú vo svojich súdoch o farbách? ... Tento by povedal, že kvet je červený; iný by ho zase označil za modrý atď. – Ale akým právom by sme potom mohli nazývať slová „červený“ a „modrý“ týchto ľudí našimi „názvami farieb“.
L.W.
to som sa len hrala na intelektuálaProč vy Slováci máte tendence hrát si intelektuály? Jakoby nestačilo že si na ně hrají Česi. Jakože být intelektuál je nějaká propustka do lepší společnosti?
Ja som ešte stále nedoriešila otázku, kto je to vlastne intelektuál, takže neviem, či by som k intelektuálom chcela patriť, keď som si nie istá, koho za intlelektuála pokladať a koho nie. Mnohí si napr. myslia, že taký Lasica je "intlektuál"(okrem neho samého asi skoro všetci) - on popri tom Satinskom, ktorému ten intelektuál nikdy neprischol. Lebo Satinský vyzeral ako spod viechy a Lasica ako keby si odskočil z baru v luxusnom hotelito som sa len hrala na intelektuálaProč vy Slováci máte tendence hrát si intelektuály? Jakoby nestačilo že si na ně hrají Česi. Jakože být intelektuál je nějaká propustka do lepší společnosti?
No, neviem... pár ľudí, ktorých obdivujem pre hĺbku ich uvažovania som už stretla... rozhodne sú ľudia, ktorí majú dajme tomu schopnosť vidieť veci v súvislostiach, ktoré iným ani nenapadnúAle vsadil bych se že mají furt jednu díru do řiti a ne dvě a že jsou stále z masa a kostí, ne ze želatiny a titanu. Tzn. když to zvládnou oni (ať už je to kdokoliv), zvládne to i kdokoliv jiný.
zvládne to i kdokoliv jinýS tými dierami máš pravdu, ale s tým ostatným by som si nebola taká istá...Niekto je šikovný v tých praktických veciach, napr. hneď príde na to, ako získať pre seba nejaké výhody, ako sa prebojovať k nejakému konkrétnemu úžitku, ktorý by si teraz a tu vychutnal všetkými zmyslami, a všetko ostatné mu môže byť ukradnuté ... ostane v tom zmyslovom štádiu až do smrti. Je nasýtený, spokojný a stačí mu to. To asi nebude ten intelektuál. Bude sa tým nepraktickým "intelektuálom" posmievať. Tí možno budú pod mostom s bezdomovcami - takže žiadna vyššia spoločnosť
Critics of Dennett's approach, argue that Dennett's argument misses the point of the inquiry by merely redefining consciousness as an external property and ignoring the subjective aspect completely.
opravdovy problem je "Proc krome fyzickych projevu bolesti (kriceni, poceni) jeste tu bolest citim?".On na tuhle otazku ale odpovida - rika, ze je to jen iluze. Konkretne tady napriklad, kdybys totiz mohl tu bolest citit jen jako urcity "nezaujaty pozorovatel", tak bys nereagoval tak efektivne (mohl ji potlacit). Bolest prozivame vazne protoze to vazna situace je. Stejne je to i s tim ostatnim. On ukazuje experimenty, ktere dokladaji, ze mozek jen vytvari iluzi vedomi, ale ve skutecnosti jde jen o zpetny pohled na rozhodovani, ktere vzniklo samovolne predtim. Podivej se na videa, co jsem postoval. Uvadi priklad jine, mnohem prirozenejsi, veci, kterou nelze objektivne definovat, presto si ji lze predstavit, totiz indicky trik s provazem. A u te existuje cela rada naprosto srozumitelnych vysvetleni. Takze, ze neco nejde objektivne definovat neni prekazkou v teto otazce. Proste rozdil mezi otazkami, ktere srovnavas, obsahuje neplatne (ale intuitivne naprosto pochopitelne) predpoklady. Je to asi jako kdyby ses nekoho, kdo ti vysvetluje evoluci, ptal: "No jo, ale kde je ten stvoritel? Vzdyt to sakra vsechno vypada, jako by to nekdo stvoril!"
Bolest prozivame vazne protoze to vazna situace je.Regulace teploty je stejne tak dulezita a mozek ji dela podvedome. Je jednoduchy sestavit robota, ktery reaguje na poskozeni, ale neciti bolest. Jak bys sestavil robota, ktery bolest citi? Resp. jak poznas jestli robot citi bolest? Jeste jinak - cim to, ze kdyz je stav urcity hmoty v urcitym stavu, tak vznikne "iluze bolesti" a ne treba "iluze strachu"?
Pokud robot reaguje na poskozeni, pak zkratka bolest vnima.Zalezi jestli je "vnimat" definovany jako synonymum "reagovat na neco".
Tohle vsechno naprosto odpovida objektivnim (a i mym subjektivnim) symptomum subjektivniho prozivani bolesti.Moc tady nevidim paralelu mezi subjektivnim vnimanim bolesti a stavem aplikace v RAM. Ta aplikace nic nevnima. Nemyslim ze vedomi je iluze, naopak myslim ze subjektivni vjemy je to jediny, cim si clovek muze byt 100% jisty. Fyzikalni konstanty se muzou najednou zmenit, muzes se probudit do Matrixu atd. Ale vjem "ted vidim dum" je nezpochybnitelny. Vedomi chapu jako takovy okynko do fyzikalniho sveta. Vsechno co se deje "venku" dokazeme vedecky vysvetlit, takze zijeme v iluzi ze fyzika dokaze vysvetlit uplne vsechno.
Ale vjem "ted vidim dum" je nezpochybnitelny.Je nezpochybnitelny v danou chvili; jakmile se stane soucasti historie, uz zpochybnitelny je. Coz je krasne videt na tom prikladu s kouzelnickou iluzi. Soucasti iluze vedomi je to, ze si muzes byt jisty, ze jsi napriklad neco pred sekundou jeste nekde videl. Ale to vubec nemusi byt pravda; ostatne, kouzelnicke triky jsou na tomhle zalozene. Zkus nad tim trochu vic premyslet. Zatim, zda se mi, nevenujes dostatecne usili snaze to pochopit (= prilis spolehas na zavadejici intuici).
Vnimat znamena "prijimat informaci".Myslis prijimat informaci vedome ;) ? Prijimat informaci ma taky nejasnou definici. Prijima zed informaci, kdyz na ni svitim baterkou?
Ta aplikace prijima informaci a reaguje na to, co se deje. Konkretne, jeji reakce muze byt odlisna pokud dostava jiny dil procesoroveho casu (oproti realnemu casu), a tedy lze rozlisit, zda je ve stavu bolesti.Kdyz svitim na zed baterkou, tak ta zed taky prijima reakci a reaguje zahratim. Kdyz vypnu baterku, zed je ve stavu bolesti - ochlazuje se.
Je nezpochybnitelny v danou chvili; jakmile se stane soucasti historie, uz zpochybnitelny je.Ano - jenom aktualni stav vedomi je to nezpochybnitelny. Historie je v jadru jenom takova predstava, stejne tak si muzem predstavovat, ze svet vznikl zniceho nic pred milisekundou.
Soucasti iluze vedomi je to, ze si muzes byt jisty, ze jsi napriklad neco pred sekundou jeste nekde videl. Ale to vubec nemusi byt pravda; ostatne, kouzelnicke triky jsou na tomhle zalozene.Je ale jisty ze si v tuhle chvili myslim, ze jsem neco videl. A to neni iluze.
Zkus nad tim trochu vic premyslet.Ver mi, ze jsem nad tim premyslel vic nez dost (myslim vedomi obecne ne Dennett) ;)
Nejde o to, ze by se mi nechtelo premyslet, ale proste do toho nechci investovat 3 hodiny. Kdyz by mel presvedcivy argument, nemel by tolik kritiku.Heliocentrismus zrejme taky nebyl moc presvedcivy argument, kdyz mel tolik kritiku.. Jsi proste lenivy, to je cele.
Myslis prijimat informaci vedome ;) ? Prijimat informaci ma taky nejasnou definici. Prijima zed informaci, kdyz na ni svitim baterkou?Tohle je trochu detinska hra. Vsechno ma nejasnou definici. Samozrejme, prijimat informaci muze jen nejaky vypocetni system - mozek, pocitac, neuronova sit, Turinguv stroj apod. Proste nemuzes delat analogie, jak se ti to libi. Analogie musi nejakym zpusobem osvetlovat nase premysleni nad problemem.
Vsechno ma nejasnou definici.Nesouhlasim. Pojmy v bilologii, computer science, matematice, fyzice atd. maji vetsinou definici jasnou.
prijimat informaci muze jen nejaky vypocetni systemNo dobre... slunecni hodiny jsou take jednoduchy vypocetni system. Uhel dopadu svetla prevedou na cas. Ale nerekl bych, ze ty hodiny neco vnimaji.
Nemyslim ze vedomi je iluze, naopak myslim ze subjektivni vjemy je to jediny, cim si clovek muze byt 100% jisty.Haha. Tak to je jediná věc na kterou se můžeš na 100% spolehnout,že je na 100% nespolehlivá. Vždyť se dá tak snadno oblafnout (drogy, alkohol). Jestli platí hypotéza Karteziánského divadla (na kterou já věřím), tak vnímáš jen to co ti tvůj mozek uvnitř tvé hlavy vymodeluje (to co vnímá sám) a v podstatě se z něj nikdy nepodíváš ven do opravdové reality.
Ne, tos to jenom spatne pochopil. Kdyz jses na drograch a vidis jednorozce, tak to je na 100% nezpochybnitelny fakt (to ze vidis jednorozce).WTF? A kdy teda není?
Co je spatnyho na tom, ze urcitym zpusobem premistim atomy v kusu hmoty (mozku).Nevidím etické problémy v tom, co si kdo myslí, ale co dělá (tj. nejde o přesuny v jeho mozku, ale až když začne dělat třeba přesuny hmoty nože do těla jiného člověka :).
hard problem of consciousnessŽádný není.
Ptat se jestli je nejaky system vedomy pak nema smysl, protoze vedomi (podle definice) mam jenom ja.Tzn. vylučuješ odsimulování sebe sama na něčem jiném než je tvůj mozek, který je jasně ohraničen v čase a prostoru, jo?
mozek / system je vedomy, pokud se v nem deje neco podobneho jako v mem mozku.Výborně. Jak tedy potom může existovat něco v čem se děje něco podobného jako v tvém mozku a přitom to není vědomí? V čem by se taková věc lišila oproti tvému vědomí?
Tzn. vylučuješ odsimulování sebe sama na něčem jiném než je tvůj mozek, který je jasně ohraničen v čase a prostoru, jo?Pokud prijmu to, ze vedomi je pouze pasivni pozorovatel, tak simulace meho mozku se muze chovat uplne stejne jako ja. Pokud je vedomi aktivni pozorovatel, tak se ten simulovany mozek bude chovat jinak.
Výborně. Jak tedy potom může existovat něco v čem se děje něco podobného jako v tvém mozku a přitom to není vědomí? V čem by se taková věc lišila oproti tvému vědomí?To "děje něco podobného jako v tvém mozku" je právě například to, že vědomí ovlivňuje fyz. jevy, které by podle současné fyz. měly být náhodné. Nebo obecně jakýkoliv zásah vědomí do fyz. stavu mozku.
V esoterické literatuře je to pojato tak, že mysl se netvoří pouze v mozku, nýbrž v celém lidském těle. Tou myslí poznáváme, takže jde o poznání. Změna se pak dělá tak, že se změní mysl - a tím se změní vědomí. Tím dojde k dalším změnám, které jsou podkladem pro další změny a tak dále.
Fyzika nedokaze vysvetlit, jaktoze kdyz presunu urcity atomy v mym mozku, tak citim bolest. Nemyslim fyzicky projevy jako poceni nebo kriceni, ale ten pocit.Definuj prosím „pocit“. Myslím, že pak bude vysvětlení nasnadě (nebo máš nějakou fakt jinou definici pocitu).
Hlavni problem je, ze pocit bolesti neni redukovatelny.?
Pokud vim, stavy vedomi jsou jedine "jevy" ktere nejsou redukovatelne. Vem si oproti tomu zrychleny tep. Sice nemusime rozumet tomu, jaktoze se nam zrychli tep pri bolesti, ale dokazeme ten jev redukovat, popsat ho jako slozitou zmenu stavu fyz. castic v case.Proč stav vědomí nemůže být stav částic v těle úplně stejně jako třeba ten tep?
Pokud by vedomi bylo jenom pasivni pozorovatel fyzikalniho sveta, tak bych vubec nepsal tenhle prispevek a na wikipedii by nebyl clanek "hard problem of consciousness".„Vědomí“ (v Gruntově a mém „fyzickém“ pojetí) může přece prostřednictvím hardware (ruce, nohy) interagovat se světem. Firmware Roomby taky není pasivní pozorovatel, ale uklízí. Pokud bys byl čistě fyzický („firmware“), tak bys přece taky mohl mačkat čudlíky na klávesnici a psát komentáře a články.
Definuj prosím „pocit“.Hlavně nic takového prosimtě nedělej.
„Vědomí“ (v Gruntově a mém „fyzickém“ pojetí) může přece prostřednictvím hardware (ruce, nohy) interagovat se světem.No jestli to někoho zajímá, tak já vědomí spíš připodobňuju k běžícím programům a jednotlivé bytí k instancím toho programu. Díky paralelám mezi oběma světy je to pro mě jednoduší k pochopení (ale ne zas tak o moc k vysvětlení). Ale to fakt jen tak na okraj.
Definuj prosím „pocit“.Stav mysli jako napr. strach, radost. Dalsi stavy mysli jsou napr. vjemy (to co vidim, slysim). Definovatelny to v podstate neni, je to v podstate axiom. Je to jako kdyby se slepy ptal - "jak vypada zelena? definuj vjem zeleny barvy."
?Redukovatelny - rozlozitelny / popsatelny jako vysledek nizkourovnovejsich procesu / elementu. Napriklad pad WTC jde rozlozit na slozitou interakci zakladnich fyz. castic.
Proč stav vědomí nemůže být stav částic v těle úplně stejně jako třeba ten tep?Tep je to, ze se kuze u tepen zveda a klesa - ze se urcite fyz. castice pohybuji urcitym zpusobem. Kdezto u vedomi muzu mluvit jenom o korelaci mezi stavem castic v mozku a urcitym pocitem.
Vychazim z predpokladu, ze vedomi je prinejmensim pasivni pozorovatel. To vede k otazce, jak si muze robot (ktereho pasivne pozoruje vedomi) uvedomit existenci pasivniho pozorovatele. Coz vede k zaveru, ze ten pozorovatel je aktivni.Pokud by vedomi bylo jenom pasivni pozorovatel fyzikalniho sveta, tak bych vubec nepsal tenhle prispevek a na wikipedii by nebyl clanek "hard problem of consciousness".„Vědomí“ (v Gruntově a mém „fyzickém“ pojetí) může přece prostřednictvím hardware (ruce, nohy) interagovat se světem. Firmware Roomby taky není pasivní pozorovatel, ale uklízí. Pokud bys byl čistě fyzický („firmware“), tak bys přece taky mohl mačkat čudlíky na klávesnici a psát komentáře a články.
Definuj prosím „pocit“. Stav mysli jako napr. strach, radost. Dalsi stavy mysli jsou napr. vjemy (to co vidim, slysim)Viem, že do tejto vysoko intelektuálnej odbornej debaty by som sa nemala miešať, ale myslím si, že by ste si najprv mali ujasniť rozdiel medzi pocitom - vnemom a citom (citovým stavom)... najprv musia vzniknúť zmyslové pocity, aby sa z nich utvoril vnem (celistvý obraz nejakého javu - napr. tvaru) a potom na základe tých vnemov vznikajú pamäťové predstavy, ktoré ovplyvňujú naše vnímanie dokonca aj keď strácame zrak alebo sluch - alebo ak sa zmenia vonkajšie podmienky vnímania, napr. vzdialenosť vnímaného objektu. Radosť ("pocit" šťastia) - strach ("pocit" úzkosti, napätia) sú emócie - city. Vnútorne nás motivujú, nabíjajú energiou, stimulujú, majú čo do činenia s našou sebareguláciou - sebauvedomením, sebaobrazom, sebahodnotením, sebavedomím, svedomím, súvisia s vôľou k cieľavedomému prekonávaniu prekážok Môžu nás "vyradiť" z chodu alebo naopak, reštartovať. Sú ambivalentné, zložité, zmiešané, ovplyvňujú naše vnímanie skutočnosti, citové väzby - negatívne aj pozitívne- sú podstatnou podmienkou interakcií a vzťahov. O čom bude samostatne premýšľať a čo si vedome sám od seba stanoví za ciele ten citovo tupý stroj a na základe čoho si vytvorí väzby k iným strojom, za akým účelom bude spolupracovať s inými bezcitnými strojmi?
Stav mysli jako napr. strach, radost.
Kdezto u vedomi muzu mluvit jenom o korelaci mezi stavem castic v mozku a urcitym pocitem.No dobře, a kde je přesně problém v prohlášení, že stav mysli je stav synapsí (resp. víc low-level rozložení atomů) v mozku? U stavu programu bys taky neříkal, že existuje korelace mezi stavem programu a stavem bitů v paměti - stav programu prostě je stav bitů paměti.
Dalsi stavy mysli jsou napr. vjemy
Protože například "vidět zelenou" je subjektivní vjem
stav synapsí X je popis stavu hmotyFurt nevidím ten problém v stav hmoty == stav mysli.
To jsou odlišné věci.Proč?
Ale jak je redukovatelný "vidím zelenou"? Dejme tomu že zjistím, že když se aktivuje neuron N, vidím zelenou. Jak je to možný? Proč stav neuronu N koreluje s vjemem zelené barvy?Aktivovala se kaskáda dalších neuronů a výsledkem je to, čemu lidé říkají „vidím zelenou“ - například ta kaskáda končí v řečovém centru a hlasivkách (řekneš „vidím zelenou“), ve svalech (přejdeš křižovatku), v paměťovém centru (zapamatuješ si, že ta deska byla zelená).
například ta kaskáda končí v řečovém centru a hlasivkách (řekneš „vidím zelenou“), ve svalech (přejdeš křižovatku), v paměťovém centru (zapamatuješ si, že ta deska byla zelená)No, ale tohle všechno jsou pouze fyzické a redukovatelné jevy, které korelují se subjektivním vjemem zelené. Představ si, že tomu čemu říkáš zelená, vidíš ve skutečnosti fialově. Jak bych to poznal kdybych se mohl dívat na jednotlivé neurony v tvém mozku? Vjem barvy je neredukovatelný, slepý nikdy nepochopí jak vypadá zelená.
No, ale tohle všechno jsou pouze fyzické a redukovatelné jevy, které korelují se subjektivním vjemem zelené.A co když nic víc než ty fyzické jevy neexistuje?
Představ si, že tomu čemu říkáš zelená, vidíš ve skutečnosti fialově. Jak bych to poznal kdybych se mohl dívat na jednotlivé neurony v tvém mozku?Viděl bys hned na sítnici excitované čípky, které mají barvivo, které se excituje fialovou vlnovou délkou. Tohle zrovna s mozkem nemá zas tak moc společného…
Vjem barvy je neredukovatelný, slepý nikdy nepochopí jak vypadá zelená.A já zase nikdy nepochopím, jak vypadá 3D neeuklidovský prostor nebo svět, kde c=50km/h. What would that imply?
A co když nic víc než ty fyzické jevy neexistuje?Naopak, jediný co existuje (i když tady záleží na definici "existovat") jsou subjektivní vjemy. Každý fyzický jev vnímáš prostřednictvím vědomí.
Viděl bys hned na sítnici excitované čípky, které mají barvivo, které se excituje fialovou vlnovou délkou. Tohle zrovna s mozkem nemá zas tak moc společného…Dobře, jiný příklad. Jak poznáš že program v určitém okamžiku cítí bolest (a ne třeba strach)? (P.S. Ta trojtečka, to je dobrej trik ;))
Naopak, jediný co existuje (i když tady záleží na definici "existovat") jsou subjektivní vjemy. Každý fyzický jev vnímáš prostřednictvím vědomí.Dobře, a jedničky a nuly v programu se liší od subjektivnéch vjemů jak?
Dobře, jiný příklad. Jak poznáš že program v určitém okamžiku cítí bolest (a ne třeba strach)?Stejně, jako to poznám třeba u tebe?
Dejme tomu že zjistím, že když se aktivuje neuron N, vidím zelenou. Jak je to možný? Proč stav neuronu N koreluje s vjemem zelené barvy?
Protože ses to tak naučil. Odpověď je v původním textu. Když se rodič s dítětem dívá na trávu a řekne „to je zelená“, tak dochází ke kalibraci – dítě si spojí subjektivní zrakový vjem barvy a subjektivní sluchový vjem slova s pojmem „zelený“. A asociovat se mohou další vjemy. Nakonec je docela možné, že samotný pojem „zelený“ je v podstatě sada vzpomínek na vjemy, které jsou takto spolu asociovány. (Osobně si takto představuji implementaci ontologické databáze neuronovou sítí.)
Fyzika nedokaze vysvetlitÚplně stejně jako fyzika nedokáže dokázat Poincarého větu nebo vysvětlit složitou geopolitickou situaci v Sýrii.
Pokud prijmu to, ze vedomi je pouze pasivni pozorovatel, tak simulace meho mozku se muze chovat uplne stejne jako ja. Pokud je vedomi aktivni pozorovatel, tak se ten simulovany mozek bude chovat jinak.I když se to to nemusí zdát, právě si vymyslel docela zajímavou věc. Totiž způsob jakým otestovat zda-li je vědomí skutečně věcí vůle nebo jen dopředu naplánovaného algoritmu.
Připojíme-li dva „pozorovatele“ ve stejném počátečním stavu na stejné vstupy, musí být jejich výstupy stejné. Pokud ne, vědomí se skutečně vymyká fyzikálně-matematickým pravidlům.
Blbé jen že to zatím „odsimulovat“ nebo „připojit“ neumíme. Ale nechává mě to chladným. Bystroushaak předpověděl, že do dvaceti, max. padesáti let to umět budeme. A ten by mi přece nekecal.Bystroushaak předpověděl, že do dvaceti, max. padesáti let to umět budeme. A ten by mi přece nekecal.A ma pravdu!
zda-li je vědomí skutečně věcí vůle nebo jen dopředu naplánovaného algoritmu.nevidím rozdiel medzi scientistami a náboženskými dogmatikmi
To je chyba! Veda neni dogmaticka.To nie je vo vede, ale vo vedcoch, ktorí slepo veria v schopnosť "svojej" vedy vysvetliť ... stačí aplikovať fyzikálne zákony a pochopíme, čo je človek a jeho
vedomie. Donekonečna sa budú točiť v kruhu - veľa slov, tl;dr
Úplně stejně jako fyzika nedokáže dokázat Poincarého větu nebo vysvětlit složitou geopolitickou situaci v Sýrii.Situaci v Syrii fyzika teoreticky vysvetlit umi, je to slozity fyzikalni proces :) Poincareho vetu ne, to je fakt...
I když se to to nemusí zdát, právě si vymyslel docela zajímavou věc. Totiž způsob jakým otestovat zda-li je vědomí skutečně věcí vůle nebo jen dopředu naplánovaného algoritmu.Souhlasim, hypoteza ze vedomi ovlivnuje mozek je testovatelna, projevilo by se to tim, ze hmota v mozku se nechova presne podle fyzikalnich zakonu, napriklad ze kvantove jevy nejsou nahodne.