Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Teď mě blog o hrátkách s win dovedl k jedné starší myšlence.
Nadpisem jsem se snažil vystihnout postoj mého bratra k čemukoli co nezná. Vystudoval 2 vejšky a teď dělá nějakej doktorát. Matka mě chce mít stenýho jako je on, abych jak vocas studoval do třiceti. To je ovšem trochu offtopic.
Když jsem před těmi třemi měsící nahodil svůj Slackware, tak jen co jsem se zmínil u sobotního oběda, sjela se na mě vlna kritiky z bráchovy strany. Že prej to není uspořádaný, že s tim budu mít problémy a že vůbec neví proč takovou blbost dělám. Moje rakce byla něco jako "Je to moje volba tak ji respektuj, taky ti nenadávám, že tam máš ty svoje okna a nejseš schopnej si odstranit to kilo chybovejch hlášek a reklam co ti naběhne po bootu.". V podobnym duchu se diskuse táhla dál, dozvěděl jsem se o sobě, že jsem idiot, magor, cvok a několik výrazů co si nepamatuji.
Pak chtěl něco vypálit, vrazil mi poškrábaný CD tak jsem to vzal přes dd a smahnul to. Moje mechanika to v klidu vzala a jeho ne(z roku snad 1999). To ovšem stačilo k tomu, aby mě obdaroval svými ironickými narážkami jak, že je ten linux sqelej. O pár dní později chtěl nakopírovat Offici. Výslovně si přál maximálně 2000, že prý jsou ty vyšší na nic. Tak jsem se vrhnul do šuplíku, který obsahuje CD důležité pro oživení PC. Našel, zkopíroval na disk, ale něco se zvrtlo a všechno mělo délku 0. Nevšim jsem si toho a poslal mu to. O chvilku později jsem se dozvěděl jak je Linux na ho*no, že ani nedokáže zkopírovat archiv z CD. Zatnul jsem zuby a zkusil to ještě jednou. Povedlo se. Kvůli němu jsem musel rozchodit FTP, protože mu nejede win sdílení, zdržoval mě, nadával mi, a když už jsem mu to udělal, ani neřek "dík". Těší mě myšlenka, že už mám uptime 21 dní bez jediného problému a on musi resetovat každejch pár hodin. Též mě těší, když mu ty jeho winy hapnout při psaní něčeho do školy.
No, ale dál. Ve škole mají ke mě všichni podobný přístup. I když většina mých spolužáků nemá ani páru o tom co to vlastně Linux je, tak se dozvídám věci, že tam nejede to a to, že linux nemá okýnka a je proto naho*no, že si nikdo nechce pamatovat příkazy atd. No, aspoň se můžu zase zasmát, když slyším "tak jsem včera zase formátoval".
Jak se pak má rozšířit systém, o kterém putují různé fámy a i lidi co dělají do výpočetní techniky ho odmítají? Jak si "tučňák" zasloužil to čím musí procházet? Proč ho lidi odmítají díky předsudkům? Jsem výjímečný, protože věřím v open source? Je "dav" tak netolerantní k odlišnostem i malým? Proč jsem idiot jen, protože mám jiný systém?
Jen doufám, že se Novellu podaří prorazit a tučňák bude něco pro všechny a ne jen pro "idioty".
Tiskni
Sdílej:
a je proto naho*no, že si nikdo nechce pamatovat příkazyNo pokud mají stejné informace o unixech, které jsem měl kolem 18-19 let já - je to strašně složité, příkazy mají i 20 parametrů - pak se jim ani nemůžu divit
. Mimochodem já si taky spousty příkazů nepamatuji, od čeho tu máme man, respektive apropos, že?
Mimochodem já si taky spousty příkazů nepamatuji, od čeho tu mámeA online manuál k MPlayeru, lolman, respektiveapropos, že?
Obcas si rikam aby uz bylo zavedene skole snad se potom zvysi uroven skolstvi a doufam ze nektere predmety pujdou reklamovat a pozadovat penize zpet.No, nevím, jestli je dobré předpokládat, že samotné zavedení školného by automaticky přineslo možnost reklamovat kvalitu výuky, ať už by ta "reklamace" probíhala jakkoli. Navíc existuje akademický senát, který má dost silné slovo a který by měl kvalitní výuku požadovat. IMHO školné a kvalita výuky (co se principů týče) nemá žádnou souvislost. Když bude víc peněz, třeba i ze školného, bude se nejspíš učit na modernější výbavě a v modernějších prostorách, ale celé to bude stát na pořád stejných zažitých "pravdách". A jestli taková zažitá pravda je, že Windows je da best a všechno ostatní je sto let za opicema, tak zvýšení příjmů s tím nic neudělá (leda by šlo o větší příjmy pro někoho z vedení).
Vědí jenom to, že je to lepší než Windows, protože to používám já
(Nevím kdo na to přišel, prej jsem počítačovej mág. To je pkěná hovadina, lol.), a že to není nic pro ně... na kompu totiž hrají jen a jen hry.
Pravda je, že je v prvním semestru na FIT.VUTBR, takže se jistá dávka inteligence při používání počítače u něj asi očekává.To jsem si taky myslel, ale potkávám tam čím dál víc lidí, kteří mě z toho omylu vyvádějí
Každopádně je fakt, že proti Linuxu je na FIT zaujatý málokdo (a když už někdo náhodou jo, tak se nesnaží mě přesvědčit, jakou dělám chybu).
Já osobně se srážím spíš s tím, že na mě někdo civí jak na hloupýho, když každý protokol z fyziky v OpenOffice styluju a když pronáším uštěpačné poznámky na adresu těch, kteří místo konce stránky v dokumentech používají odřádkování a místo zarážek normální mezery.
To si zvykneš. Až začneš používat TeX, tak pro okolí budeš dement.
Třeba s tím stylováním - dělal jsem protokol do fyziky s kámošem, se kterým jsem to i měřil. On mi poslal to, co už měl hotové a já to začal stylovat, protože v tom nebylo možné se vyznat. Divil se, nechápal, proč prostě jenom nesmažu odřádkování, které je navíc, případně proč "nenaentruju" chybějící řádky, proč mi tak záleží na tom, aby všechny nadpisy určité úrovně vypadaly stejně atp.
U druhého protokolu to bylo podobné, zase se divil a když jsem mu řekl, že by měl taky stylovat, protože to ušetří čas i jemu, mírně ofenzivně odpověděl, že to ještě nikdy nepotřeboval, a že až bude, tak bude i stylovat.
Co už, jeho boj. Mně jeho dokumenty, co vypadají jak od čuníka, žíly netrhají, vlastně je moje výhoda, že moje dokumenty budou úpravné a jeho ne. A svědomí jsem měl čisté - výhody stylování jsem mu vysvětlil.
Zhruba za týden nebo čtrnáct dní se mi ozval a říká: "pls, spolubydla píše diplomku a potřebuje automaticky vygenerovat obsah, nevíš jak na to?"
Povídám: "A má to spolubydla nastylovaný? Aspoň nadpisy, aby se o nich vědělo, že to jsou napdisy."
Přišlo malé zaváhání a pak: "jo, jasněže." Tak mu říkám, kde ta funkce je v OpenOffice a že ve spolubydlově Wordu to bude podobné.
A o chvíli později mi kámoš říká: "člověče... na tom stylování asi vážně něco bude..."
A takhle nějak to dělám se vším. Používám si svoje a po svém, nestydím se za to a mluvím o tom, že mi to tak vyhovuje, nahlas. Lidi kolem se sice ze začátku divně dívají, ale kdo chce pochopit, ten nakonec pochopí.
Výstup z TeXu je pěkný. Ano, na začátku je to trochu zdlouhavější, ale pokud si vytvoříš kostru souboru (která je pro každý další protokol stejná), tak efektivita prudce vzroste.
Nebylo to typické stáhnout 20 verzí protokolu z kolejnetuTypické? Ach jo. 
FEKT ?
Hehe, vy (FIT) máte fyziku u nás (FEKT) ? Tak to vám nezávidím :o) Hlavně takové osvědčené kusy, jako Doc.Liederman, nebo vždy přijemný laboratorní dohlížitel Veverka ... na ty člověk vzpomíná dlouho.
Ale aspon si po takové výživné přednášce můžete užít něco ještě výživnějšího U Marušky---> "Mávněte si !"
Ale Liedermana jsem neměl, zato jsem dvakrát narazil na doc. Baštince, ale po druhé mám na něj skvělé vzpomínky ... zrovna totiž přebíral Operační výzkum po doc. Zapletalovi, který pravděpodobně ten rok už přestal učit, protože měl být garantem toho kurzu. A musím říct, že Baštinec byl super. Za to Lineární Algebra v prvním semestru, to bylo tvrdé setkání s vysokou školou
.
A nezávidíme si to
Na FITu se elektro fakultě neřekne jinak, než deFEKT.
Sice neznám her Veverku, ale mám pocit, že ono tam není moc ke komu utéct. Já osobně jsem narazil na ing. Koktavého, kterej všechno hoooodně moc prožívá a není mu blbý vrátit jeden protokol třikrát, i když jeho kolegové cvičící hodnotí napoprvé nejhůř 1- i protokol, který právě celý začmárali červeně...
Ale on to s náma přece myslí dobře
Jinak tam máme ještě matiku a jazyky, ale to je ve srovnání s fyzikou opravdu klídeček
. Možná proto, že náš vymírající druh, co začínal ještě na staré FEI bere FEKT částečně i za svojí fakultu.