Pythoní tipy triky - daemoni

1.9.2006 09:14 | Přečteno: 1371× | Linux |

Včera jsem psal o komunikaci pythonu s jabberem. Jedná se o moc neprobírané téma na českém internetu a teď zabruslíme do dalšího takového tématu a to jsou daemoni.

Nejdříve trochu teorie o init scriptech a o tom co to vlastně daemon je. Když spustíme nějaký program končící na d, většinou se jedná o tzv. daemona. Není to prakticky nic jiného než program, který nevypisuje data na standardní výstup, ale někam jinam kam my chceme.. pokud vůbec. Tento program si na nějaké místo zapíše svůj pid (identifikační číslo procesu). Běžně se ukládá do /var/run. Initscripty, které najdeme snad v každé distribuci pak pracují s s těmito *.pid soubory a podle toho jaké jim pošleme parametry proces buď jemně nebo tvrdě zakillují nebo mu pošlou nějaké parametry, které ovlivní jeho chod nebo udělají cokoli jiného. Důležité pro nás dneska bude vytvoření procesu, který nebude vypisovat nic na standardní výstup a bude si hezky potichu dělat to své. Využití najdeme například u jabber bota :)

Dlouho jsem se snažil zabít standardní výstup u programu dokud jsem nenašel stránku kde se využívala fce os.fork(). Je to fce, která vytvoří další proces stejného programu. Ten proces využívá standardní výstup toho prvního procesu a tak, když teď ten první zabijeme, tak ten druhej už nebude mít kam vypisovat data a poběží hezky na pozadí :) Nemusí se to zdát jako zrovna nejčistější řešení, ale pro naši věc to určitě bude stačit. Možná bych měl ještě říct, že na linku níže je příklad kde se vytvářejí dva forky. Podle mě to je zbytečné, ale možná se najde někdo kdo to nějak rozumně vysvětlí.

Teorie bylo už dost a teď praxe.

import os,sys

try:
	pid = os.fork()#vytvoříme child proces
	if pid > 0:#
		#zabijeme rodiče
		sys.exit(0)
except OSError, e:#pokud se něco zvrtlo napíšeme o tom
	print >>sys.stderr, "fork nevytvořen: %d (%s)" % (e.errno, e.strerror)
	sys.exit(1)

while 1:
	pass

Takže první co uděláme je, že vytvoříme náš nový "fork". Ten starý rodičovský "fork" při úspěšném vytvoření zabijeme. Když se něco nepovede tak o tom dáme vědět na stderr. Dále pak následuje už kód našeho daemona. Na spouštění a zastavování služby, by jsme si měli napsat nějaký initscript, ale o tom až jindy. Kdo vládne angličtinou tak má jeden initscript na pydaemony na linku níže. Není snad problém ho upravit. Nakonec bych ještě doplnil, že pid, který získáme si musíme někam zapsat pokud sním chceme pracovat později v initsciptu.

Web kde jsem našel tuto metodu
Cx's blog        

Komentáře

[myšák]

Možná teď říkám úplnou blbost, ale nevznikne ti zabitím "parent_processu" zombík? Není čistější řešení prostě přesměrovat tomu původnímu skriptu standardní výstup do /dev/null?

[Creckx]

Zombík se z něj nestane. S tím přesměrováním jsem to zkoušel dlouho a různými způsoby, ale nakonec jsem to vzdal.

[Marek Bernát]

Odporúčam prečítať tento FAQ. Okrem iného aj o dvoch forkoch. A nenechať sa zmiasť tým, že je to pre C

[Jardík]

Pokud chcete radu, v c existuje funkce freopen, ktere muzete dat jako parametr stdout nebo stderr a presmerovavat treba do souboru.

[Creckx]

O tykání se tu už mluvilo... o to to je horší když si píšem na jabberu! Že to je v C neznamená že to bude v Pythonu, ale porozhlídnu se.

[myšák]

No, v Pythonu zrovna moc neprogramuju, ale teoreticky by se dalo použít tohle, ne?

[Creckx]

Pořád zůstává v konsoli..

[zde]

1. místo sys.exit() se tuším doporučuje os._exit(), aby se např. stdout buffery apod flushovaly jen jednou.

2. ještě se doporučuje detach z controlling tty, pomocí os.setsid()

3. je ještě "slušnost" pro daemony udělat chdir("/"), a expliciě zavřít stdin, stdout, a stderr; moc sice nevím proč ale dělá se to..

[Creckx]

ad 3: V příkladě na tom linku to dělaj. Ale nepochopil jsem proč a funguje to v pohodě i bez toho.

[Mikos]

Však už ti sem někdo vysvětlení dával (je tam vysvětleno i proč se správně dělají dva forky), stačilo se na ten odkaz podívat:

1. fork() so the parent can exit, this returns control to the command line or shell invoking your program. This step is required so that the new process is guaranteed not to be a process group leader. The next step, setsid(), fails if you're a process group leader.

2. setsid() to become a process group and session group leader. Since a controlling terminal is associated with a session, and this new session has not yet acquired a controlling terminal our process now has no controlling terminal, which is a Good Thing for daemons.

3. fork() again so the parent, (the session group leader), can exit. This means that we, as a non-session group leader, can never regain a controlling terminal.

4. chdir("/") to ensure that our process doesn't keep any directory in use. Failure to do this could make it so that an administrator couldn't unmount a filesystem, because it was our current directory.
   [Equivalently, we could change to any directory containing files important to the daemon's operation.]

5. umask(0) so that we have complete control over the permissions of anything we write. We don't know what umask we may have inherited.
   [This step is optional]

6. close() fds 0, 1, and 2. This releases the standard in, out, and error we inherited from our parent process. We have no way of knowing where these fds might have been redirected to. Note that many daemons use sysconf() to determine the limit _SC_OPEN_MAX. _SC_OPEN_MAX tells you the maximun open files/process. Then in a loop, the daemon can close all possible file descriptors. You have to decide if you need to do this or not. If you think that there might be file-descriptors open you should close them, since there's a limit on number of concurrent file descriptors.

7. Establish new open descriptors for stdin, stdout and stderr. Even if you don't plan to use them, it is still a good idea to have them open. The precise handling of these is a matter of taste; if you have a logfile, for example, you might wish to open it as stdout or stderr, and open `/dev/null' as stdin; alternatively, you could open `/dev/console' as stderr and/or stdout, and `/dev/null' as stdin, or any other combination that makes sense for your particular daemon.

[Mikos]

Ještě podotýkám, že v skriptu z ASPN Python Cookbook (jak jsem na něj dával odkaz níže) všechny tyto kroky činí... možná to tak je i v tom tvém původním odkazu v blogpostu, nevím, na ten sem nekoukal...

[Luk]

je ještě "slušnost" pro daemony udělat chdir("/"), a expliciě zavřít stdin, stdout, a stderr; moc sice nevím proč ale dělá se to..

Přechod na / je kvůli tomu, že tento adresář je vždycky k dispozici. Jiný být nemusí, třeba po chrootu.

Zavírání standardních I/O zase souvisí s podstatou démona, který by neměl mít žádnou vazbu na terminál. Kdyby se to neudělalo a démon by se spustil z terminálu, pořád hrozí, že tam může chrlit nějaké výstupy nebo odtud něco číst.

[Michal Kubeček]

A i když to dělat nebude, je tu ještě jeden problém: pokud takového démona spustíte na vzdáleném počítači z SSH session, po odhlášení zůstane spojení "viset" a je potřeba ssh klienta odstřelit signálem.

[Mikos]

Tady máš návod (a hotový skript) jak to udělat správně: ASPN : Python Cookbook : Creating a daemon the Python way

[Creckx]

Obdoba toho co se nachází v tom anglickym návodě.