Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Včera jsem psal o komunikaci pythonu s jabberem. Jedná se o moc neprobírané téma na českém internetu a teď zabruslíme do dalšího takového tématu a to jsou daemoni.
Nejdříve trochu teorie o init scriptech a o tom co to vlastně daemon je. Když spustíme nějaký program končící na d, většinou se jedná o tzv. daemona. Není to prakticky nic jiného než program, který nevypisuje data na standardní výstup, ale někam jinam kam my chceme.. pokud vůbec. Tento program si na nějaké místo zapíše svůj pid (identifikační číslo procesu). Běžně se ukládá do /var/run. Initscripty, které najdeme snad v každé distribuci pak pracují s s těmito *.pid soubory a podle toho jaké jim pošleme parametry proces buď jemně nebo tvrdě zakillují nebo mu pošlou nějaké parametry, které ovlivní jeho chod nebo udělají cokoli jiného. Důležité pro nás dneska bude vytvoření procesu, který nebude vypisovat nic na standardní výstup a bude si hezky potichu dělat to své. Využití najdeme například u jabber bota :)
Dlouho jsem se snažil zabít standardní výstup u programu dokud jsem nenašel stránku kde se využívala fce os.fork(). Je to fce, která vytvoří další proces stejného programu. Ten proces využívá standardní výstup toho prvního procesu a tak, když teď ten první zabijeme, tak ten druhej už nebude mít kam vypisovat data a poběží hezky na pozadí :) Nemusí se to zdát jako zrovna nejčistější řešení, ale pro naši věc to určitě bude stačit. Možná bych měl ještě říct, že na linku níže je příklad kde se vytvářejí dva forky. Podle mě to je zbytečné, ale možná se najde někdo kdo to nějak rozumně vysvětlí.
Teorie bylo už dost a teď praxe.
import os,sys try: pid = os.fork()#vytvoříme child proces if pid > 0:# #zabijeme rodiče sys.exit(0) except OSError, e:#pokud se něco zvrtlo napíšeme o tom print >>sys.stderr, "fork nevytvořen: %d (%s)" % (e.errno, e.strerror) sys.exit(1) while 1: pass
Takže první co uděláme je, že vytvoříme náš nový "fork". Ten starý rodičovský "fork" při úspěšném vytvoření zabijeme. Když se něco nepovede tak o tom dáme vědět na stderr. Dále pak následuje už kód našeho daemona. Na spouštění a zastavování služby, by jsme si měli napsat nějaký initscript, ale o tom až jindy. Kdo vládne angličtinou tak má jeden initscript na pydaemony na linku níže. Není snad problém ho upravit. Nakonec bych ještě doplnil, že pid, který získáme si musíme někam zapsat pokud sním chceme pracovat později v initsciptu.
Web kde jsem našel tuto metodu
Tiskni
Sdílej:
Možná teď říkám úplnou blbost, ale nevznikne ti zabitím "parent_processu" zombík? Není čistější řešení prostě přesměrovat tomu původnímu skriptu standardní výstup do /dev/null
?
No, v Pythonu zrovna moc neprogramuju, ale teoreticky by se dalo použít tohle, ne?
ad 3: V příkladě na tom linku to dělaj. Ale nepochopil jsem proč a funguje to v pohodě i bez toho.
fork()
so the parent can exit, this returns control to the
command line or shell invoking your program. This step is required so
that the new process is guaranteed not to be a process group leader. The
next step, setsid()
, fails if you're a process group leader.
setsid()
to become a process group and session group
leader. Since a controlling terminal is associated with a session, and
this new session has not yet acquired a controlling terminal our process
now has no controlling terminal, which is a Good Thing for daemons.
fork()
again so the parent, (the session group leader), can exit.
This means that we, as a non-session group leader, can never regain a
controlling terminal.
chdir("/")
to ensure that our process doesn't keep any directory
in use. Failure to do this could make it so that an administrator
couldn't unmount a filesystem, because it was our current directory.
[Equivalently, we could change to any directory containing files
important to the daemon's operation.]
umask(0)
so that we have complete control over the permissions of
anything we write. We don't know what umask we may have inherited.
[This step is optional]
close()
fds 0, 1, and 2. This releases the standard in, out, and
error we inherited from our parent process. We have no way of knowing
where these fds might have been redirected to. Note that many daemons
use sysconf()
to determine the limit _SC_OPEN_MAX
.
_SC_OPEN_MAX
tells you the maximun open files/process. Then in a
loop, the daemon can close all possible file descriptors. You have to
decide if you need to do this or not. If you think that there might be
file-descriptors open you should close them, since there's a limit on
number of concurrent file descriptors.
je ještě "slušnost" pro daemony udělat chdir("/"), a expliciě zavřít stdin, stdout, a stderr; moc sice nevím proč ale dělá se to..Přechod na / je kvůli tomu, že tento adresář je vždycky k dispozici. Jiný být nemusí, třeba po chrootu. Zavírání standardních I/O zase souvisí s podstatou démona, který by neměl mít žádnou vazbu na terminál. Kdyby se to neudělalo a démon by se spustil z terminálu, pořád hrozí, že tam může chrlit nějaké výstupy nebo odtud něco číst.