Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zatím na menší úpravy používám pico, na větší (třeba tvorba PHP skriptů) bluefish. Takže uvidíme.
V případě, že dělám něco modulárního, co se kompiluje zvlášť, tak mám pro každý modul jednu instanci gvimu, aby se nepletly stejně pojmenované soubory a fungovalo dobře :make. A abych to nemusel otvírat pokaždé od nuly... gvim -S, :mksession!, ...
). Pracovat v něm ale neumím, přestože jsem to tehdy zkoušel. Když editovat na konzoli, mám nejraději Nano/Pico.
). Naučil jsem se pár základních příkazů a i doma edituji /etc s vi, ale na programování mám radši Kate.
Zvykněte si na to, že jsou staré a osvědčené věci, které se velmi osvědčily.Ale samozřejmě, že je mnoho věcí, které se velmi osvědčily. Pro mě osobně ovšem mezi ně Vim nepatří, to je vše. Někomu může vyhovovat (zjevně je takových lidí velmi mnoho) a ať tedy Vim používá, mně to nevadí. Ten zápis jsem tehdy psal především jako provokaci, proto jsem záměrně zvolil konfrontační a přehnaný tón. A obecně málokdy vynechám příležitost si takhle rýpnout
+1
Tiskni
Sdílej: