Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Tak jsem po čase zase něco přehodím ze svého soukromého blogu a to z důvodu, že se to může hodit někomu kdo můj blog nečte :)
První rok na linuxu jsem byl klasický newbie, shell jsem používal zřídka, KDE u mě bydlelo a bylo tak obarvené, že mě z toho ještě teď mrazí. Jak stárnu, zvykám si, chci mít výkon počítače na něco jiného a chci mít pohodlí, přecházím na openbox, začnu používat vim a zruším taskbar. Dneska tedy o vimu.
Huhlánova definice profesionála je taková, že má PC za 100k a to ještě komponenty od správných firem. Moje definice profesionála je taková, že takový člověk se nenechá vodit za ručičku. Profík si uzpůsobí prostředí, svůj editor a vyzná se v tom co dělá a nepotřebuje k tomu 8GB RAM. Já tedy už nějaký ten měsíc používám vim. Naučil jsem se základy ve škole, pak jsem na ho zavrhnul a pak jsem se zase vrátil (chybělo mi dd a yy:) ). Naučil jsem se další základy. Posledních pár dnů společně s dumem nacházíme každý den nějakou featuru, která prostě ulehčí život. Na open source je krásné, že když někdo něco napíše a stojí to za to, tak se vylepší zas někdo jiný. A stejně tak to funguje u pluginů do vimu. Dneska si představíme dva, které mě maximálně zaujali. Nenechte si namlouvat žádnými komerčními krysami, že vim nemá podporu projektů, je to blábol :)
Začneme prvním. Našel jsem ho nedávno, slouží k vytváření projektů jako takových. Lze ho najít v archu jako jeden z pluginů pro vim (vim-project nebo podobně). V ostatních distribucích to bude obdobné. Je to velmi jednoduché. Napíšu nejdřív pár očíslovaných příkazů a pak si vysvětlíme na co jsou a jak to celé funguje.
1. vim +Project
2. vim "+Project soubor"
3. :project
4. :project soubor
5. :help project
A to je všechno co budeme potřebovat na spuštění. První se spouští z shellu a načte plugin project s defaultním projektovým souborem ~/.vimprojects. Druhý funguje obdobně, ale můžeme mu dát soubor. Třetí načte plugin z příkazového módu vimu. Čtvrtý je to samé, ale zase mu můžeme vnutit soubor s projekty. Pátý je nápověda, občas se hodí :)
Když tedy máme modul zavedený uvidíme něco takového:
V levém sloupci je náš soubor s projekty (řádně obscriptován samotným pluginem) a v druhém prostor pro otevřený soubor. Je tedy čas nadhodit ten magický .vimprojects. Jednoduchý projektový soubor může vypadat například takto:
1. eleanor=~/co/eleanor {
2. eleanor.py
3. .db
4. mods=mods {
5. talker.py
6. muc.py
7. rss.py
8. }
9. }
Soubor jde editovat po načtení pluginu jako by to byl jakýkoli jiný a nebo také jakkoli externě (~/.vimprojects). Na prvním řádku najdeme název projektu a za rovnítkem cestu k jeho adresáři. Ve složených závorkách je pak seznam souborů (vložíme například pomocí :r!ls ~/co/eleanor) a pod seznamem souborů je takový subprojekt, který funguje podobně. U subprojketu si musíme uvědomit, že jsme jakoby v adresáři s projektem a tak mods ukazuje na ~/co/eleanor/mods. Projektů může být v souboru kolik chcete.
A teď trochu k ovládání. CTRL+W a hned po té správná šipka, nám přesunuje kurzor mezi splity (rozdělení oken). Jednotlivé projekty jsou ve foldech. Něco o foldech se dá najít zde. Nám bude patrně stačit, že najetím kurzoru na řádek s názevem projektu a smáčknutím enter fold rozloží nebo složí. Pak najetím na soubor a zmáčknutím enteru se nám soubor otevře přesně tam kde má. Stejně tak lze všechno dělat s myší. A nakonec pár screenů.
Druhým pluginem, který představím je něco podobného, ale přeci jiného. Instalace je jednoduchá. Nakopírujeme obsah archivu do adresáře ~/.vim a zavedemeho obdobně jako předchozí projekt.
1. vim +Tlist
2. :Tlist
Tady už nám stačí pouze dva způsoby spuštění, protože soubory tam dostaneme jinak (patrně to jde i z shellu, ale moje znalosti nejsou zas tak veliké:( ). Takže první je zase z shellu a druhý z vimu. Objeví se nám podobné okno jako u přechozího pluginu, ale není modifikovatelné. Obsahuje také nápovědu po zmáčknutí F1. Pohyb mezi souborem, a pluginem je opět CTRL+W a správná šipka. Než vysvětlím v čem je toto jiné tak uvedu ještě jeden příkaz pro vim.
:TlistAddFilesRecursive ~/co/keary
Ten nám projede soubory se zdrojáky v zadaném adresáři a vloží je do našeho okna s pluginem. Tam se objeví seznam tříd a metod, na které stačí kliknout nebo najet kurzorem a dát enter a otevře se nám správný zdroják na správném místě. Samozřejmostí je podpora foldů, takže co není potřeba jde krásně schovat.
Tento plugin je tedy trochu jiný, ale slouží víceméně podobně jako ten předchozí. Já osobně si zatím nevybral, který budu preferovat, ale první mi sedí víc, i když neloaduje strukturu kódu (soubor se otevírá tam kde se snim naposledy skončilo). Druhý je zas pohodlný na práci s objekty. Oba pluginy jdou používat najednou. Hodně nápomocna je i nápověda k obou dvoum pluginům. První má několik flagů, které ovlivňují soubory v projektech, moc jsem to nestudoval ani to nepotřeji. Druhý zas obsahuje pár dalších fcí (nejenom přidávání souborů). V obou pluginech jdou využívat věci jako makra samotného vimu a vůbec všechno z vimu :) Oba si určitě najdou své příznivce a někdo je třeba naučí pracovat společně :)
Tiskni
Sdílej:
Zatím na menší úpravy používám pico, na větší (třeba tvorba PHP skriptů) bluefish. Takže uvidíme.
V případě, že dělám něco modulárního, co se kompiluje zvlášť, tak mám pro každý modul jednu instanci gvimu, aby se nepletly stejně pojmenované soubory a fungovalo dobře :make. A abych to nemusel otvírat pokaždé od nuly... gvim -S, :mksession!, ...
). Pracovat v něm ale neumím, přestože jsem to tehdy zkoušel. Když editovat na konzoli, mám nejraději Nano/Pico.
). Naučil jsem se pár základních příkazů a i doma edituji /etc s vi, ale na programování mám radši Kate.
Zvykněte si na to, že jsou staré a osvědčené věci, které se velmi osvědčily.Ale samozřejmě, že je mnoho věcí, které se velmi osvědčily. Pro mě osobně ovšem mezi ně Vim nepatří, to je vše. Někomu může vyhovovat (zjevně je takových lidí velmi mnoho) a ať tedy Vim používá, mně to nevadí. Ten zápis jsem tehdy psal především jako provokaci, proto jsem záměrně zvolil konfrontační a přehnaný tón. A obecně málokdy vynechám příležitost si takhle rýpnout
+1