raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tak jsem po čase zase něco přehodím ze svého soukromého blogu a to z důvodu, že se to může hodit někomu kdo můj blog nečte :)
První rok na linuxu jsem byl klasický newbie, shell jsem používal zřídka, KDE u mě bydlelo a bylo tak obarvené, že mě z toho ještě teď mrazí. Jak stárnu, zvykám si, chci mít výkon počítače na něco jiného a chci mít pohodlí, přecházím na openbox, začnu používat vim a zruším taskbar. Dneska tedy o vimu.
Huhlánova definice profesionála je taková, že má PC za 100k a to ještě komponenty od správných firem. Moje definice profesionála je taková, že takový člověk se nenechá vodit za ručičku. Profík si uzpůsobí prostředí, svůj editor a vyzná se v tom co dělá a nepotřebuje k tomu 8GB RAM. Já tedy už nějaký ten měsíc používám vim. Naučil jsem se základy ve škole, pak jsem na ho zavrhnul a pak jsem se zase vrátil (chybělo mi dd a yy:) ). Naučil jsem se další základy. Posledních pár dnů společně s dumem nacházíme každý den nějakou featuru, která prostě ulehčí život. Na open source je krásné, že když někdo něco napíše a stojí to za to, tak se vylepší zas někdo jiný. A stejně tak to funguje u pluginů do vimu. Dneska si představíme dva, které mě maximálně zaujali. Nenechte si namlouvat žádnými komerčními krysami, že vim nemá podporu projektů, je to blábol :)
Začneme prvním. Našel jsem ho nedávno, slouží k vytváření projektů jako takových. Lze ho najít v archu jako jeden z pluginů pro vim (vim-project nebo podobně). V ostatních distribucích to bude obdobné. Je to velmi jednoduché. Napíšu nejdřív pár očíslovaných příkazů a pak si vysvětlíme na co jsou a jak to celé funguje.
1. vim +Project
2. vim "+Project soubor"
3. :project
4. :project soubor
5. :help project
A to je všechno co budeme potřebovat na spuštění. První se spouští z shellu a načte plugin project s defaultním projektovým souborem ~/.vimprojects. Druhý funguje obdobně, ale můžeme mu dát soubor. Třetí načte plugin z příkazového módu vimu. Čtvrtý je to samé, ale zase mu můžeme vnutit soubor s projekty. Pátý je nápověda, občas se hodí :)
Když tedy máme modul zavedený uvidíme něco takového:
V levém sloupci je náš soubor s projekty (řádně obscriptován samotným pluginem) a v druhém prostor pro otevřený soubor. Je tedy čas nadhodit ten magický .vimprojects. Jednoduchý projektový soubor může vypadat například takto:
1. eleanor=~/co/eleanor {
2. eleanor.py
3. .db
4. mods=mods {
5. talker.py
6. muc.py
7. rss.py
8. }
9. }
Soubor jde editovat po načtení pluginu jako by to byl jakýkoli jiný a nebo také jakkoli externě (~/.vimprojects). Na prvním řádku najdeme název projektu a za rovnítkem cestu k jeho adresáři. Ve složených závorkách je pak seznam souborů (vložíme například pomocí :r!ls ~/co/eleanor) a pod seznamem souborů je takový subprojekt, který funguje podobně. U subprojketu si musíme uvědomit, že jsme jakoby v adresáři s projektem a tak mods ukazuje na ~/co/eleanor/mods. Projektů může být v souboru kolik chcete.
A teď trochu k ovládání. CTRL+W a hned po té správná šipka, nám přesunuje kurzor mezi splity (rozdělení oken). Jednotlivé projekty jsou ve foldech. Něco o foldech se dá najít zde. Nám bude patrně stačit, že najetím kurzoru na řádek s názevem projektu a smáčknutím enter fold rozloží nebo složí. Pak najetím na soubor a zmáčknutím enteru se nám soubor otevře přesně tam kde má. Stejně tak lze všechno dělat s myší. A nakonec pár screenů.
Druhým pluginem, který představím je něco podobného, ale přeci jiného. Instalace je jednoduchá. Nakopírujeme obsah archivu do adresáře ~/.vim a zavedemeho obdobně jako předchozí projekt.
1. vim +Tlist
2. :Tlist
Tady už nám stačí pouze dva způsoby spuštění, protože soubory tam dostaneme jinak (patrně to jde i z shellu, ale moje znalosti nejsou zas tak veliké:( ). Takže první je zase z shellu a druhý z vimu. Objeví se nám podobné okno jako u přechozího pluginu, ale není modifikovatelné. Obsahuje také nápovědu po zmáčknutí F1. Pohyb mezi souborem, a pluginem je opět CTRL+W a správná šipka. Než vysvětlím v čem je toto jiné tak uvedu ještě jeden příkaz pro vim.
:TlistAddFilesRecursive ~/co/keary
Ten nám projede soubory se zdrojáky v zadaném adresáři a vloží je do našeho okna s pluginem. Tam se objeví seznam tříd a metod, na které stačí kliknout nebo najet kurzorem a dát enter a otevře se nám správný zdroják na správném místě. Samozřejmostí je podpora foldů, takže co není potřeba jde krásně schovat.
Tento plugin je tedy trochu jiný, ale slouží víceméně podobně jako ten předchozí. Já osobně si zatím nevybral, který budu preferovat, ale první mi sedí víc, i když neloaduje strukturu kódu (soubor se otevírá tam kde se snim naposledy skončilo). Druhý je zas pohodlný na práci s objekty. Oba pluginy jdou používat najednou. Hodně nápomocna je i nápověda k obou dvoum pluginům. První má několik flagů, které ovlivňují soubory v projektech, moc jsem to nestudoval ani to nepotřeji. Druhý zas obsahuje pár dalších fcí (nejenom přidávání souborů). V obou pluginech jdou využívat věci jako makra samotného vimu a vůbec všechno z vimu :) Oba si určitě najdou své příznivce a někdo je třeba naučí pracovat společně :)
Tiskni
Sdílej:
Zatím na menší úpravy používám pico, na větší (třeba tvorba PHP skriptů) bluefish. Takže uvidíme.
V případě, že dělám něco modulárního, co se kompiluje zvlášť, tak mám pro každý modul jednu instanci gvimu, aby se nepletly stejně pojmenované soubory a fungovalo dobře :make. A abych to nemusel otvírat pokaždé od nuly... gvim -S, :mksession!, ...
). Pracovat v něm ale neumím, přestože jsem to tehdy zkoušel. Když editovat na konzoli, mám nejraději Nano/Pico.
). Naučil jsem se pár základních příkazů a i doma edituji /etc s vi, ale na programování mám radši Kate.
Zvykněte si na to, že jsou staré a osvědčené věci, které se velmi osvědčily.Ale samozřejmě, že je mnoho věcí, které se velmi osvědčily. Pro mě osobně ovšem mezi ně Vim nepatří, to je vše. Někomu může vyhovovat (zjevně je takových lidí velmi mnoho) a ať tedy Vim používá, mně to nevadí. Ten zápis jsem tehdy psal především jako provokaci, proto jsem záměrně zvolil konfrontační a přehnaný tón. A obecně málokdy vynechám příležitost si takhle rýpnout
+1