Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Tak jsem po čase zase něco přehodím ze svého soukromého blogu a to z důvodu, že se to může hodit někomu kdo můj blog nečte :)
První rok na linuxu jsem byl klasický newbie, shell jsem používal zřídka, KDE u mě bydlelo a bylo tak obarvené, že mě z toho ještě teď mrazí. Jak stárnu, zvykám si, chci mít výkon počítače na něco jiného a chci mít pohodlí, přecházím na openbox, začnu používat vim a zruším taskbar. Dneska tedy o vimu.
Huhlánova definice profesionála je taková, že má PC za 100k a to ještě komponenty od správných firem. Moje definice profesionála je taková, že takový člověk se nenechá vodit za ručičku. Profík si uzpůsobí prostředí, svůj editor a vyzná se v tom co dělá a nepotřebuje k tomu 8GB RAM. Já tedy už nějaký ten měsíc používám vim. Naučil jsem se základy ve škole, pak jsem na ho zavrhnul a pak jsem se zase vrátil (chybělo mi dd a yy:) ). Naučil jsem se další základy. Posledních pár dnů společně s dumem nacházíme každý den nějakou featuru, která prostě ulehčí život. Na open source je krásné, že když někdo něco napíše a stojí to za to, tak se vylepší zas někdo jiný. A stejně tak to funguje u pluginů do vimu. Dneska si představíme dva, které mě maximálně zaujali. Nenechte si namlouvat žádnými komerčními krysami, že vim nemá podporu projektů, je to blábol :)
Začneme prvním. Našel jsem ho nedávno, slouží k vytváření projektů jako takových. Lze ho najít v archu jako jeden z pluginů pro vim (vim-project nebo podobně). V ostatních distribucích to bude obdobné. Je to velmi jednoduché. Napíšu nejdřív pár očíslovaných příkazů a pak si vysvětlíme na co jsou a jak to celé funguje.
1. vim +Project
2. vim "+Project soubor"
3. :project
4. :project soubor
5. :help project
A to je všechno co budeme potřebovat na spuštění. První se spouští z shellu a načte plugin project s defaultním projektovým souborem ~/.vimprojects. Druhý funguje obdobně, ale můžeme mu dát soubor. Třetí načte plugin z příkazového módu vimu. Čtvrtý je to samé, ale zase mu můžeme vnutit soubor s projekty. Pátý je nápověda, občas se hodí :)
Když tedy máme modul zavedený uvidíme něco takového:
V levém sloupci je náš soubor s projekty (řádně obscriptován samotným pluginem) a v druhém prostor pro otevřený soubor. Je tedy čas nadhodit ten magický .vimprojects. Jednoduchý projektový soubor může vypadat například takto:
1. eleanor=~/co/eleanor {
2. eleanor.py
3. .db
4. mods=mods {
5. talker.py
6. muc.py
7. rss.py
8. }
9. }
Soubor jde editovat po načtení pluginu jako by to byl jakýkoli jiný a nebo také jakkoli externě (~/.vimprojects). Na prvním řádku najdeme název projektu a za rovnítkem cestu k jeho adresáři. Ve složených závorkách je pak seznam souborů (vložíme například pomocí :r!ls ~/co/eleanor) a pod seznamem souborů je takový subprojekt, který funguje podobně. U subprojketu si musíme uvědomit, že jsme jakoby v adresáři s projektem a tak mods ukazuje na ~/co/eleanor/mods. Projektů může být v souboru kolik chcete.
A teď trochu k ovládání. CTRL+W a hned po té správná šipka, nám přesunuje kurzor mezi splity (rozdělení oken). Jednotlivé projekty jsou ve foldech. Něco o foldech se dá najít zde. Nám bude patrně stačit, že najetím kurzoru na řádek s názevem projektu a smáčknutím enter fold rozloží nebo složí. Pak najetím na soubor a zmáčknutím enteru se nám soubor otevře přesně tam kde má. Stejně tak lze všechno dělat s myší. A nakonec pár screenů.
Druhým pluginem, který představím je něco podobného, ale přeci jiného. Instalace je jednoduchá. Nakopírujeme obsah archivu do adresáře ~/.vim a zavedemeho obdobně jako předchozí projekt.
1. vim +Tlist
2. :Tlist
Tady už nám stačí pouze dva způsoby spuštění, protože soubory tam dostaneme jinak (patrně to jde i z shellu, ale moje znalosti nejsou zas tak veliké:( ). Takže první je zase z shellu a druhý z vimu. Objeví se nám podobné okno jako u přechozího pluginu, ale není modifikovatelné. Obsahuje také nápovědu po zmáčknutí F1. Pohyb mezi souborem, a pluginem je opět CTRL+W a správná šipka. Než vysvětlím v čem je toto jiné tak uvedu ještě jeden příkaz pro vim.
:TlistAddFilesRecursive ~/co/keary
Ten nám projede soubory se zdrojáky v zadaném adresáři a vloží je do našeho okna s pluginem. Tam se objeví seznam tříd a metod, na které stačí kliknout nebo najet kurzorem a dát enter a otevře se nám správný zdroják na správném místě. Samozřejmostí je podpora foldů, takže co není potřeba jde krásně schovat.
Tento plugin je tedy trochu jiný, ale slouží víceméně podobně jako ten předchozí. Já osobně si zatím nevybral, který budu preferovat, ale první mi sedí víc, i když neloaduje strukturu kódu (soubor se otevírá tam kde se snim naposledy skončilo). Druhý je zas pohodlný na práci s objekty. Oba pluginy jdou používat najednou. Hodně nápomocna je i nápověda k obou dvoum pluginům. První má několik flagů, které ovlivňují soubory v projektech, moc jsem to nestudoval ani to nepotřeji. Druhý zas obsahuje pár dalších fcí (nejenom přidávání souborů). V obou pluginech jdou využívat věci jako makra samotného vimu a vůbec všechno z vimu :) Oba si určitě najdou své příznivce a někdo je třeba naučí pracovat společně :)
Tiskni
Sdílej:
Zatím na menší úpravy používám pico, na větší (třeba tvorba PHP skriptů) bluefish. Takže uvidíme.
V případě, že dělám něco modulárního, co se kompiluje zvlášť, tak mám pro každý modul jednu instanci gvimu, aby se nepletly stejně pojmenované soubory a fungovalo dobře :make. A abych to nemusel otvírat pokaždé od nuly... gvim -S, :mksession!, ...
). Pracovat v něm ale neumím, přestože jsem to tehdy zkoušel. Když editovat na konzoli, mám nejraději Nano/Pico.
). Naučil jsem se pár základních příkazů a i doma edituji /etc s vi, ale na programování mám radši Kate.
Zvykněte si na to, že jsou staré a osvědčené věci, které se velmi osvědčily.Ale samozřejmě, že je mnoho věcí, které se velmi osvědčily. Pro mě osobně ovšem mezi ně Vim nepatří, to je vše. Někomu může vyhovovat (zjevně je takových lidí velmi mnoho) a ať tedy Vim používá, mně to nevadí. Ten zápis jsem tehdy psal především jako provokaci, proto jsem záměrně zvolil konfrontační a přehnaný tón. A obecně málokdy vynechám příležitost si takhle rýpnout
+1