Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Tak jsem po čase zase něco přehodím ze svého soukromého blogu a to z důvodu, že se to může hodit někomu kdo můj blog nečte :)
První rok na linuxu jsem byl klasický newbie, shell jsem používal zřídka, KDE u mě bydlelo a bylo tak obarvené, že mě z toho ještě teď mrazí. Jak stárnu, zvykám si, chci mít výkon počítače na něco jiného a chci mít pohodlí, přecházím na openbox, začnu používat vim a zruším taskbar. Dneska tedy o vimu.
Huhlánova definice profesionála je taková, že má PC za 100k a to ještě komponenty od správných firem. Moje definice profesionála je taková, že takový člověk se nenechá vodit za ručičku. Profík si uzpůsobí prostředí, svůj editor a vyzná se v tom co dělá a nepotřebuje k tomu 8GB RAM. Já tedy už nějaký ten měsíc používám vim. Naučil jsem se základy ve škole, pak jsem na ho zavrhnul a pak jsem se zase vrátil (chybělo mi dd a yy:) ). Naučil jsem se další základy. Posledních pár dnů společně s dumem nacházíme každý den nějakou featuru, která prostě ulehčí život. Na open source je krásné, že když někdo něco napíše a stojí to za to, tak se vylepší zas někdo jiný. A stejně tak to funguje u pluginů do vimu. Dneska si představíme dva, které mě maximálně zaujali. Nenechte si namlouvat žádnými komerčními krysami, že vim nemá podporu projektů, je to blábol :)
Začneme prvním. Našel jsem ho nedávno, slouží k vytváření projektů jako takových. Lze ho najít v archu jako jeden z pluginů pro vim (vim-project nebo podobně). V ostatních distribucích to bude obdobné. Je to velmi jednoduché. Napíšu nejdřív pár očíslovaných příkazů a pak si vysvětlíme na co jsou a jak to celé funguje.
1. vim +Project
2. vim "+Project soubor"
3. :project
4. :project soubor
5. :help project
A to je všechno co budeme potřebovat na spuštění. První se spouští z shellu a načte plugin project s defaultním projektovým souborem ~/.vimprojects. Druhý funguje obdobně, ale můžeme mu dát soubor. Třetí načte plugin z příkazového módu vimu. Čtvrtý je to samé, ale zase mu můžeme vnutit soubor s projekty. Pátý je nápověda, občas se hodí :)
Když tedy máme modul zavedený uvidíme něco takového:
V levém sloupci je náš soubor s projekty (řádně obscriptován samotným pluginem) a v druhém prostor pro otevřený soubor. Je tedy čas nadhodit ten magický .vimprojects. Jednoduchý projektový soubor může vypadat například takto:
1. eleanor=~/co/eleanor {
2. eleanor.py
3. .db
4. mods=mods {
5. talker.py
6. muc.py
7. rss.py
8. }
9. }
Soubor jde editovat po načtení pluginu jako by to byl jakýkoli jiný a nebo také jakkoli externě (~/.vimprojects). Na prvním řádku najdeme název projektu a za rovnítkem cestu k jeho adresáři. Ve složených závorkách je pak seznam souborů (vložíme například pomocí :r!ls ~/co/eleanor) a pod seznamem souborů je takový subprojekt, který funguje podobně. U subprojketu si musíme uvědomit, že jsme jakoby v adresáři s projektem a tak mods ukazuje na ~/co/eleanor/mods. Projektů může být v souboru kolik chcete.
A teď trochu k ovládání. CTRL+W a hned po té správná šipka, nám přesunuje kurzor mezi splity (rozdělení oken). Jednotlivé projekty jsou ve foldech. Něco o foldech se dá najít zde. Nám bude patrně stačit, že najetím kurzoru na řádek s názevem projektu a smáčknutím enter fold rozloží nebo složí. Pak najetím na soubor a zmáčknutím enteru se nám soubor otevře přesně tam kde má. Stejně tak lze všechno dělat s myší. A nakonec pár screenů.
Druhým pluginem, který představím je něco podobného, ale přeci jiného. Instalace je jednoduchá. Nakopírujeme obsah archivu do adresáře ~/.vim a zavedemeho obdobně jako předchozí projekt.
1. vim +Tlist
2. :Tlist
Tady už nám stačí pouze dva způsoby spuštění, protože soubory tam dostaneme jinak (patrně to jde i z shellu, ale moje znalosti nejsou zas tak veliké:( ). Takže první je zase z shellu a druhý z vimu. Objeví se nám podobné okno jako u přechozího pluginu, ale není modifikovatelné. Obsahuje také nápovědu po zmáčknutí F1. Pohyb mezi souborem, a pluginem je opět CTRL+W a správná šipka. Než vysvětlím v čem je toto jiné tak uvedu ještě jeden příkaz pro vim.
:TlistAddFilesRecursive ~/co/keary
Ten nám projede soubory se zdrojáky v zadaném adresáři a vloží je do našeho okna s pluginem. Tam se objeví seznam tříd a metod, na které stačí kliknout nebo najet kurzorem a dát enter a otevře se nám správný zdroják na správném místě. Samozřejmostí je podpora foldů, takže co není potřeba jde krásně schovat.
Tento plugin je tedy trochu jiný, ale slouží víceméně podobně jako ten předchozí. Já osobně si zatím nevybral, který budu preferovat, ale první mi sedí víc, i když neloaduje strukturu kódu (soubor se otevírá tam kde se snim naposledy skončilo). Druhý je zas pohodlný na práci s objekty. Oba pluginy jdou používat najednou. Hodně nápomocna je i nápověda k obou dvoum pluginům. První má několik flagů, které ovlivňují soubory v projektech, moc jsem to nestudoval ani to nepotřeji. Druhý zas obsahuje pár dalších fcí (nejenom přidávání souborů). V obou pluginech jdou využívat věci jako makra samotného vimu a vůbec všechno z vimu :) Oba si určitě najdou své příznivce a někdo je třeba naučí pracovat společně :)
Tiskni
Sdílej:
Zatím na menší úpravy používám pico, na větší (třeba tvorba PHP skriptů) bluefish. Takže uvidíme.
V případě, že dělám něco modulárního, co se kompiluje zvlášť, tak mám pro každý modul jednu instanci gvimu, aby se nepletly stejně pojmenované soubory a fungovalo dobře :make. A abych to nemusel otvírat pokaždé od nuly... gvim -S, :mksession!, ...
). Pracovat v něm ale neumím, přestože jsem to tehdy zkoušel. Když editovat na konzoli, mám nejraději Nano/Pico.
). Naučil jsem se pár základních příkazů a i doma edituji /etc s vi, ale na programování mám radši Kate.
Zvykněte si na to, že jsou staré a osvědčené věci, které se velmi osvědčily.Ale samozřejmě, že je mnoho věcí, které se velmi osvědčily. Pro mě osobně ovšem mezi ně Vim nepatří, to je vše. Někomu může vyhovovat (zjevně je takových lidí velmi mnoho) a ať tedy Vim používá, mně to nevadí. Ten zápis jsem tehdy psal především jako provokaci, proto jsem záměrně zvolil konfrontační a přehnaný tón. A obecně málokdy vynechám příležitost si takhle rýpnout
+1