Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Před nedávnem mi přišla nová baterie k T40. Je to má třetí notebooková baterie, ke které jsem se začal chovat důsledně podle zkušeností s předchozími bateriemi.
Ty zkušenosti byly zhruba takové: baterka v prvním notebooku už měla natočena 4 roky, když ke mně má první "cihla" přišla. Tehdy udržela počítač při životě něco okolo hodiny a takto to trvalo okolo roku. Pak jsem jednou nechal batoh s notebookem poblíž akumulaček, které se během mé nepřítomnosti zaply. Po zapnutí notebooku mě čekalo nemilé překvapení: baterka zvládla jen půl hodiny a během půl roku odešla úplně.
S druhou baterkou to bylo trochu jinak, ale v podstatě také podobné té první: když ke mě přišla, byla stará 3 roky a měla z původních 72 Wh 52, na které udržela notebook při životě něco okolo 5 hodin. Bohužel dobíjení posledních 10 % vždy trvalo alespoň hodinu. To se změnilo na terénním cvičení, kde jsem s notebookem pracoval při teplotách vysoko přes 30 °C ve stínu. První následek byl poměrně příjemný: dobíjení se ke konci nezpomalovalo. Brzy jsem všiml i druhého účinku: baterie se sama od sebe vybíjela takovým tempem, že byla za 3 dny prázdná, a to i když byl ty 3 dny notebook zapojený do elektrické sítě. Než jsem si zvykl hlídat čas dobití a před odchodem případně baterku dobít znovu, tak mi to nějakou dobu trvalo. Během této doby jsem si všiml další nepříjemnosti: když jsem vybil baterku "do mrtě", tak se vždy o něco snížila použitelná kapacita.
Obecně jsem na základě svých vlastních zkušeností vyvodil, že Li-onky nemají rády dvě věci: hluboké vybíjení a vysoké teploty a to se stoupajícím věkem čím dál tím méně. Na základě toho jsem si zformuloval pár zásad:
PS: trochu OT otázky na Thinkpadů znalé:
Tiskni
Sdílej:
Ad řízení odběru za provozu - slyšel jsem, že akumulátorům taky dost škodí, když jsou permanentně dobíjeny přes síť.Podle mých zkušeností si elektronika přebíjení ohlídá, ale už si neohlídá, jestli se baterka nevybila sama od sebe natolik, že je záhodno ji znovu dobít.
Proč doporučuje IBM i Li-on baterky jednou za měsíc "zformátovat"? Podle mých zkušeností to víc škodí než prospíváJestli tim myslis uplny nabijeci cyklus tak to AFAIK je to proto aby se zkaliborval merak jak se pomalu meni charakterisitka baterky. Jinak u starsich baterek zacne casem ukazovat spatne.
Obvyklá baterie má životnost pár let (3-6) a několik tisíc nabíjecích cyklů.Toto nezpochybňuju, ale je rozdíl, když se stárnutí pozná jen snižováním maximální kapacity a když se k tomu přidávají věci jako samovybíjení nebo snížení kapacity při každém hlubokém cyklu (formátování).
a občas je dobré ji naformátovat, aby se oživila její kapacita - uděláte jí vyloženě dobře úplným vybitím a poté rychlým nabitím při vypnutém notebooku. Rozhodně bych se jí nebál vybít na 1 % (BIOS u dobrého notebooku zamezí úplnému vybití), ale rozhodně je třeba jí dobítPřesně po této operaci mi začala silně odcházet předchozí baterka (měla 4 roky a kapacitu na 5/7 původní), takže s tímhle prostě nemohu souhlasit. Mé zkušenosti odpovídá článek zmíněný v tomto příspěvku.
Za mě určitě baterii neformátovat, pokud baterie pracuje v pořádku. Hodnotný článek jak pečovat o baterii v notebooku