OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Před nedávnem mi přišla nová baterie k T40. Je to má třetí notebooková baterie, ke které jsem se začal chovat důsledně podle zkušeností s předchozími bateriemi.
Ty zkušenosti byly zhruba takové: baterka v prvním notebooku už měla natočena 4 roky, když ke mně má první "cihla" přišla. Tehdy udržela počítač při životě něco okolo hodiny a takto to trvalo okolo roku. Pak jsem jednou nechal batoh s notebookem poblíž akumulaček, které se během mé nepřítomnosti zaply. Po zapnutí notebooku mě čekalo nemilé překvapení: baterka zvládla jen půl hodiny a během půl roku odešla úplně.
S druhou baterkou to bylo trochu jinak, ale v podstatě také podobné té první: když ke mě přišla, byla stará 3 roky a měla z původních 72 Wh 52, na které udržela notebook při životě něco okolo 5 hodin. Bohužel dobíjení posledních 10 % vždy trvalo alespoň hodinu. To se změnilo na terénním cvičení, kde jsem s notebookem pracoval při teplotách vysoko přes 30 °C ve stínu. První následek byl poměrně příjemný: dobíjení se ke konci nezpomalovalo. Brzy jsem všiml i druhého účinku: baterie se sama od sebe vybíjela takovým tempem, že byla za 3 dny prázdná, a to i když byl ty 3 dny notebook zapojený do elektrické sítě. Než jsem si zvykl hlídat čas dobití a před odchodem případně baterku dobít znovu, tak mi to nějakou dobu trvalo. Během této doby jsem si všiml další nepříjemnosti: když jsem vybil baterku "do mrtě", tak se vždy o něco snížila použitelná kapacita.
Obecně jsem na základě svých vlastních zkušeností vyvodil, že Li-onky nemají rády dvě věci: hluboké vybíjení a vysoké teploty a to se stoupajícím věkem čím dál tím méně. Na základě toho jsem si zformuloval pár zásad:
PS: trochu OT otázky na Thinkpadů znalé:
Tiskni Sdílej:
Ad řízení odběru za provozu - slyšel jsem, že akumulátorům taky dost škodí, když jsou permanentně dobíjeny přes síť.Podle mých zkušeností si elektronika přebíjení ohlídá, ale už si neohlídá, jestli se baterka nevybila sama od sebe natolik, že je záhodno ji znovu dobít.
Proč doporučuje IBM i Li-on baterky jednou za měsíc "zformátovat"? Podle mých zkušeností to víc škodí než prospíváJestli tim myslis uplny nabijeci cyklus tak to AFAIK je to proto aby se zkaliborval merak jak se pomalu meni charakterisitka baterky. Jinak u starsich baterek zacne casem ukazovat spatne.
Obvyklá baterie má životnost pár let (3-6) a několik tisíc nabíjecích cyklů.Toto nezpochybňuju, ale je rozdíl, když se stárnutí pozná jen snižováním maximální kapacity a když se k tomu přidávají věci jako samovybíjení nebo snížení kapacity při každém hlubokém cyklu (formátování).
a občas je dobré ji naformátovat, aby se oživila její kapacita - uděláte jí vyloženě dobře úplným vybitím a poté rychlým nabitím při vypnutém notebooku. Rozhodně bych se jí nebál vybít na 1 % (BIOS u dobrého notebooku zamezí úplnému vybití), ale rozhodně je třeba jí dobítPřesně po této operaci mi začala silně odcházet předchozí baterka (měla 4 roky a kapacitu na 5/7 původní), takže s tímhle prostě nemohu souhlasit. Mé zkušenosti odpovídá článek zmíněný v tomto příspěvku.
Za mě určitě baterii neformátovat, pokud baterie pracuje v pořádku. Hodnotný článek jak pečovat o baterii v notebooku