V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Už nějakou dobu mi vrtá hlavou jedna věc: pokud provozovatel nějaké hospůdky a kavárny nabízí svým hostům přístup na internet, měl by se chovat jako skutečný ISP včetně i zde často diskutovaného tříměsíčního logování provozu? Pokud ano, co by vlastně logoval - MAC adresy na jedné straně a IP na druhé? Pokud ne, jak si zařídí, aby případný "závadný provoz" nebyl na něj?
Předpokládám, že většina z nich tyto otázky neřeší. Nicméně zajímalo by mě, jaký je "správný" přístup k věci...
Tiskni
Sdílej:
Pokud ne, jak si zařídí, aby případný "závadný provoz" nebyl na něj?U "závadného provozu" by musel státní zástupce u soudu prokázat, která konkrétní osoba se ten provoz postarala (nemusel to být nikdo z hostů - signál se může dostat dost daleko mimo). Je to podobné jako v domácnosti - připojení má na sebe někdo "napsané", ale to není žádný důkaz o spáchání konkrétního skutku.
(nemusel to být nikdo z hostů - signál se může dostat dost daleko mimo).Presne. Aj tak to je vzdy partia odvedla - z druheho podniku...
Vzhledem k tomu, že nejde o podnikání v elektronických komunikacích, nemusí kavárník logovat nic.
Prosím kde a ve kterém zákoně to je napsáno?
Ohledně tohoto tématu jsem hledal nějaké informace, protože už jsem to musel řešit s policií. A narazil jsem na tuto stránku verejnyinternet kde je možnost si zaregistrovat veřejný přístupový bot na internet a je to pod záštitou Ministerstva informatiky ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (pošlou vám i samolepku k označení takového místa) a nic o tom že bych měl něco logovat tam není.
Mám kamaráda co má restauraci a pro návštěvníky je tam k dispozici wifi internet. Nedávno si mého kamráda pozvala na výslech kriminální policie. Prý že tam někdo nabízel ke stažení software nebo filmy, nevím přesně co. Jenže kamarád tomu moc nerozumí tak jim tam nic neřekl a dal jim číslo na mne, protože jsem tam to APčko nainstaloval já. Takže mi zavolal nějaký kriminalista s tím, jak je možné že tam je zabezpečená wifi síť. Tak jsem mu řekl, že síť sice není zabezpečená, ale vysílací výkon je omezen jen na pozemek restaurace a je to pro návštěvníky restaurace. Tím to vše skončilo a kamarád šel z výslechu domů a mne už nikdo nevolal.
Prosím kde a ve kterém zákoně to je napsáno?
Je to zákon 127/2005 Sb., § 97:
(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje je na požádání povinna poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis.
Pouze tady je uložena povinnost něco logovat. Teď ještě ty tučné věci:
§ 8
1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je
a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,
b) poskytování služeb elektronických komunikací.
A dále - obchodní zákoník, § 2:
(1) Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Jestliže někdo podniká v pohostinství, nejde o podnikání v elektronických komunikacích. Nehraje roli, že WiFi slouží hostům - podobně když si tentýž podnikatel vyrábí do kavárny popelníky (které pak slouží hostům), není to pro něj podnikáním.
Mám kamaráda co má restauraci a pro návštěvníky je tam k dispozici wifi internet. Nedávno si mého kamráda pozvala na výslech kriminální policie. Prý že tam někdo nabízel ke stažení software nebo filmy, nevím přesně co. Jenže kamarád tomu moc nerozumí tak jim tam nic neřekl a dal jim číslo na mne, protože jsem tam to APčko nainstaloval já. Takže mi zavolal nějaký kriminalista s tím, jak je možné že tam je zabezpečená wifi síť. Tak jsem mu řekl, že síť sice není zabezpečená, ale vysílací výkon je omezen jen na pozemek restaurace a je to pro návštěvníky restaurace. Tím to vše skončilo a kamarád šel z výslechu domů a mne už nikdo nevolal.
Jde o dvě věci. Jednak policajti často neví, která bije. A zadruhé, ještě musím uvést jeden konkrétní případ. U nás působí občanské sdružení, které mj. poskytuje svým členům internetové připojení. Přišel soudní příkaz na vydání informací o tom, kdo měl v určitých okamžicích přiděleny určité IP adresy. Sdružení informace vydalo (mělo je k dispozici), protože nevydání mohlo vést k horším následkům - např. k domovním prohlídkám u zcela nevinných lidí. Více informací zde.
Ale pořád tam nevidím nebo to nechápu, kde tam je napsáno že to logování nemusí provádět ten, kdo nabízí připojení zadarmo a neživí se tím.Tam není, kdo nemusí logovat. Naopak tam je, kdo logovat musí. A ten někdo je jen ten, kdo provozuje veřejnou komunikační síť nebo poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (do druhé skupiny patří služba přístupu k Internetu). Dokonce ani ten, kdo poskytuje neveřejnou službu elektronických komunikací, logovat nemusí. Čili i kdyby kavárník poskytoval připojení za úplatu, ale neveřejně (např. jen podnikatelům), pak by též logovat nemusel.
ale to není žádný důkaz o spáchání konkrétního skutku.Takže jsme všichni v pohodě, protože vždycky můžu říct, že mi někdo hacknul domácí wifi?
Já mám jinou bezdrátovou otázku - když se připojím na cizí nezabezpečenou síť bez vědomí toho, kdo ten net platí, dopouštím se tím něčeho? (vynechme morální aspektA keď vstúpim na nezabezpečený súkromný pozemok, bez vedomia majiteľa, dopúšťam sa niečoho?)
Spíš bych rád viděl, jak dokazují samotné sdílení.Stačí se zajít podívat k soudu, až bude probíhat líčení s nějakým sdílečem.
Seznam sdílených souborů je docela neprůkazná věc, fake klient ukáže všelicos. Stejně tak přítomnost IP adresy na seznamu peerů od trackeru je poněkud chabý důkaz.Opravdu nevím, jak probíhá dokazování. Námět: někdo, koho to skutečně zajímá, by mohl k tomu soudu zajít a pak o tom napsat článek pro abíčko