Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
Už nějakou dobu mi vrtá hlavou jedna věc: pokud provozovatel nějaké hospůdky a kavárny nabízí svým hostům přístup na internet, měl by se chovat jako skutečný ISP včetně i zde často diskutovaného tříměsíčního logování provozu? Pokud ano, co by vlastně logoval - MAC adresy na jedné straně a IP na druhé? Pokud ne, jak si zařídí, aby případný "závadný provoz" nebyl na něj?
Předpokládám, že většina z nich tyto otázky neřeší. Nicméně zajímalo by mě, jaký je "správný" přístup k věci...
Tiskni
Sdílej:
Pokud ne, jak si zařídí, aby případný "závadný provoz" nebyl na něj?U "závadného provozu" by musel státní zástupce u soudu prokázat, která konkrétní osoba se ten provoz postarala (nemusel to být nikdo z hostů - signál se může dostat dost daleko mimo). Je to podobné jako v domácnosti - připojení má na sebe někdo "napsané", ale to není žádný důkaz o spáchání konkrétního skutku.
(nemusel to být nikdo z hostů - signál se může dostat dost daleko mimo).Presne. Aj tak to je vzdy partia odvedla - z druheho podniku...
Vzhledem k tomu, že nejde o podnikání v elektronických komunikacích, nemusí kavárník logovat nic.
Prosím kde a ve kterém zákoně to je napsáno?
Ohledně tohoto tématu jsem hledal nějaké informace, protože už jsem to musel řešit s policií. A narazil jsem na tuto stránku verejnyinternet kde je možnost si zaregistrovat veřejný přístupový bot na internet a je to pod záštitou Ministerstva informatiky ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (pošlou vám i samolepku k označení takového místa) a nic o tom že bych měl něco logovat tam není.
Mám kamaráda co má restauraci a pro návštěvníky je tam k dispozici wifi internet. Nedávno si mého kamráda pozvala na výslech kriminální policie. Prý že tam někdo nabízel ke stažení software nebo filmy, nevím přesně co. Jenže kamarád tomu moc nerozumí tak jim tam nic neřekl a dal jim číslo na mne, protože jsem tam to APčko nainstaloval já. Takže mi zavolal nějaký kriminalista s tím, jak je možné že tam je zabezpečená wifi síť. Tak jsem mu řekl, že síť sice není zabezpečená, ale vysílací výkon je omezen jen na pozemek restaurace a je to pro návštěvníky restaurace. Tím to vše skončilo a kamarád šel z výslechu domů a mne už nikdo nevolal.
Prosím kde a ve kterém zákoně to je napsáno?
Je to zákon 127/2005 Sb., § 97:
(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje je na požádání povinna poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis.
Pouze tady je uložena povinnost něco logovat. Teď ještě ty tučné věci:
§ 8
1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je
a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,
b) poskytování služeb elektronických komunikací.
A dále - obchodní zákoník, § 2:
(1) Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Jestliže někdo podniká v pohostinství, nejde o podnikání v elektronických komunikacích. Nehraje roli, že WiFi slouží hostům - podobně když si tentýž podnikatel vyrábí do kavárny popelníky (které pak slouží hostům), není to pro něj podnikáním.
Mám kamaráda co má restauraci a pro návštěvníky je tam k dispozici wifi internet. Nedávno si mého kamráda pozvala na výslech kriminální policie. Prý že tam někdo nabízel ke stažení software nebo filmy, nevím přesně co. Jenže kamarád tomu moc nerozumí tak jim tam nic neřekl a dal jim číslo na mne, protože jsem tam to APčko nainstaloval já. Takže mi zavolal nějaký kriminalista s tím, jak je možné že tam je zabezpečená wifi síť. Tak jsem mu řekl, že síť sice není zabezpečená, ale vysílací výkon je omezen jen na pozemek restaurace a je to pro návštěvníky restaurace. Tím to vše skončilo a kamarád šel z výslechu domů a mne už nikdo nevolal.
Jde o dvě věci. Jednak policajti často neví, která bije. A zadruhé, ještě musím uvést jeden konkrétní případ. U nás působí občanské sdružení, které mj. poskytuje svým členům internetové připojení. Přišel soudní příkaz na vydání informací o tom, kdo měl v určitých okamžicích přiděleny určité IP adresy. Sdružení informace vydalo (mělo je k dispozici), protože nevydání mohlo vést k horším následkům - např. k domovním prohlídkám u zcela nevinných lidí. Více informací zde.
Ale pořád tam nevidím nebo to nechápu, kde tam je napsáno že to logování nemusí provádět ten, kdo nabízí připojení zadarmo a neživí se tím.Tam není, kdo nemusí logovat. Naopak tam je, kdo logovat musí. A ten někdo je jen ten, kdo provozuje veřejnou komunikační síť nebo poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (do druhé skupiny patří služba přístupu k Internetu). Dokonce ani ten, kdo poskytuje neveřejnou službu elektronických komunikací, logovat nemusí. Čili i kdyby kavárník poskytoval připojení za úplatu, ale neveřejně (např. jen podnikatelům), pak by též logovat nemusel.
ale to není žádný důkaz o spáchání konkrétního skutku.Takže jsme všichni v pohodě, protože vždycky můžu říct, že mi někdo hacknul domácí wifi?
)
Já mám jinou bezdrátovou otázku - když se připojím na cizí nezabezpečenou síť bez vědomí toho, kdo ten net platí, dopouštím se tím něčeho? (vynechme morální aspektA keď vstúpim na nezabezpečený súkromný pozemok, bez vedomia majiteľa, dopúšťam sa niečoho?)
.
, protože potom na pozemku už stojím, když jeho vlny jsou všude kolem mně. Ale možná jste to myslel jinak...
only joke
Po chvilce poslouchání bych na ten rank 10.x.x.x přišel díky broadcastům.
. Mně by se to teda kvůli nějakýmu Joudovi z Horní Dolní dělat nechtělo. Ale jestli mají pracovní místa vyhrazený primárně na tohle, tak to abych se začal bát, až dojdou ke mně
.
Spíš bych rád viděl, jak dokazují samotné sdílení.Stačí se zajít podívat k soudu, až bude probíhat líčení s nějakým sdílečem.
Seznam sdílených souborů je docela neprůkazná věc, fake klient ukáže všelicos. Stejně tak přítomnost IP adresy na seznamu peerů od trackeru je poněkud chabý důkaz.Opravdu nevím, jak probíhá dokazování. Námět: někdo, koho to skutečně zajímá, by mohl k tomu soudu zajít a pak o tom napsat článek pro abíčko