Prijímacia skúška z informatiky (diskuse)

[VícNežNic]

No, pod testem z informatiky bych si představil cos jiného

[VícNežNic]

Ten megabajt je rozhodně zcela spornej v tom, že podle SI by to bylo 1000 kilobajtů (a 1024 by byl mebibajt), zatímco běžně je to 1024 kilobajtů. Asi bych se hádal, kdyby mi na tom záleželo (ale nevím jak moc by mi záleželo na přijetí na školu, kde by mi už u přijímaček předhodili tohle ).

[cezz]

V podstate vyzera byt studium celkom zaujimave (tvorba mutlimedialneho obsahu, webu a podobne - taky mix publicistiky a informatiky), nejde o cisto informaticke zameranie. Ale tie testy su fakt bieda

[VícNežNic]

Teda, kouknul jsem se na stránky té školy a obrátilo mi to svět vzhůru nohama Ta univerzita má fakultu informatiky i elektrotechniku, kde bych něco takového čekal spíš, ale budiž. Nicméně fakulta přírodních věd kde se dělají přijímačky z psychologie, jsou obory sociální pedagogika, misíjná práca s deťmi a mládežou (z toho je mi na blití) a v procese akreditace mají prý učitelský obor s kombinací hudobná výchova - anglický jazyk a literatura, he, tak to nevím. Vždycky jsem si pod přírodníma vědama představoval něco maličko jiného.

[D-Evil]

Třeba probíhá výuka a praxe v lese

[00000 0000]

Ver tomu že to tak fajn nie je. Ta škola je o hovne. Aspoň pokiaľ ti ide o to čo si napísal. Never všetkému čo uvádza výrobca....

[Josef Kufner]

Odjakživa má megabajt 1024 kilobajtů. V té otázce není co řešit a je tam jen jedna správná odpověď.

[VícNežNic]

Ne, já bych klidně jako správou odpoveď označil 1000 kilobajtů, protože tak jak je otázka položená to považuji rovněž za správnou odpověď.

[Lukáš Rýdlo]

já bych klidně jako správou odpoveď označil 1000 kilobajtů

...a měl bys to blbě . Byte je "speciální jednotka" a nevztahují se na ni násobnosti podle soustavy SI (narozdíl od bitu). Taktéž odpověď "má značku Mb" je prokazatelně špatně, protože malým "b" se označují bity nikoliv "bajty".

[Filip Jirsák]

Problém je, že byte jako "speciální jednotka", na kterou se nevztahují násobnosti dle SI je takto poprvé definována na tomto fóru. Všechny ostatní zdroje, které v tomto případě považuji za autoritativnější, tvrdí, že se to tak používalo, že je v tom díky tomu pěkný zmatek, a že je snaha začít používat ty předpony správně – viz IEC, Wikipedia, SI.

Smůla je v tom, že mega jako 10^6 je definováno ve standardu, mebi jeko 2^20 je také definováno ve standardu, ale mega jako 2^20 nikde definováno není. Takže sice lze tvrdit, že byte je "speciální jednotka" a násobnosti dle SI se na ní nevztahují, ale u tvrzení to končí, není čím jej doložit. Bohužel.

[Lukáš Rýdlo]

Uznavam, ze na to neni zadny standard, ale myslim si, ze bezna praxe prednich instituci v oboru tuto tezi potvrzuje...

[Honza Král]

To je jeste dobre, nedavno jsem podobne blaboly (ve smyslu nejednoznacnosti) videl u normalni zkousky na MFF...

[Spike]

Megabyte rozhodně nemá značku Mb, to by byl megabit. :)

[cezz]

Viz. uvedeny link na wikipediu

[Josef Kufner]

Nevěř všemu co tam někdo napíše.

[cezz]

Mb este beriem, ze sa pouziva pre megabit, ale 1024/1000 uz veru nie je tak jednoznacne..

[mira_]

Jednoznačně má 1 megabajt 1024 kilobajtů. Něco jiného by bylo kdyby otázka zněla: "Co platí pro 1MB?". Tam už by rozhodování 1024/1000, podle mě, bylo na místě.

[Filip Jirsák]

Jendoznačně má 1 megabajt 1000 kilobajtů , protože předpona mega znamená 10^6, kilo znamená 10^3, 10^6 / 10^3 je 1000.

Takže jednoznačného na tom dnes bohužel není nic. Ty předpony se v souvislosti s bajty napočátku znásilnili, teď je snaha to napravit, takže v tom holt chvíli bude zmatek. Snad vezmou na vědomí i konzervativně založení ajťáci, že tyhle předpony znamenají tisícinásobky v desítkové soustavě, a ono násobení 2^10 (resp 10^1010) vymizí úplně (protože z faktického hlediska je to úplný nesmysl, proč zrovna na desátou ve dvojkové soustavě?)

[VícNežNic]

Nebo by taky klidně mohla vymizet desítková soustava, která dává rzoumně smysl stejně jenom v tom, že je nejpoužívanější. Osmičková nebo šestnáctková by byla lepší

[Filip Jirsák]

Používání desítkové soustavy má poněkud delší tradici, než používání osmičkové nebo šestnáctkové. Stejně jako používání předpony mega pro 10^6..

Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?

[VícNežNic]

Jiste, ale jake ma desitkova soustava vyhody (krom te tradice a pouzivanosti), ze by nebylo lepsi ji nahradit nejakou jinou? Kolik by se tim usetrilo prace…

[Filip Jirsák]

Máme na rukou dohromady většinou 10 prstů Že bychom používali třeba devítkovou soustavu + jeden prst na paritu? Neřekl bych, že by nějaká jiná soustava, než desítková, byla vhodnější, aby se to teď vyplatilo měnit.

Oproti tomu u těch megabajtů je v tom teďka stejně zmatek, protože když je někde uvedeno MB (kB, KB, GB), nikdy nevíte, kolik to vlastně je. Tak když si mám vybrat, jestli mega bude mega, nebo mega bude mega a kousek, hlasuju pro první variantu

[VícNežNic]

Jistě, ale když kdysi vznikla desítková soustava, neměli jsme počítače počítající ve dvojkové Neříkám, že by se to teď vyplatilo měnit, ale do budoucna by se na něco lepšího postupně přejít mohlo, ne?

[VícNežNic]

Asi začnu závidět pavoukům

[Filip Jirsák]

Ale co lepšího? Dvojková pro lidský mozek není moc vhodná, výrazně víc než deset taky pro lidský mozek nebude vhodná (třicítkovou bychom asi ještě s tréninkem zvládli, šedesátkovou už těžko). A ty mezi tím jsou zhruba rovnocenné, až na to, že desítková už se používá

[VícNežNic]

Osmičková mi přijde vzhledem k počítačům hezčí. 2^0 je 1, 2^1 je tam 2, 2^2 4, 2^3 10, 2^4 20, 2^5 40… no, dobře, možná to není tak významné, ale zase to není o nic horší než desítková

[Filip Jirsák]

A ještě by zbyl jeden prst na znaménko a jeden na paritu

Když jsem nedávno viděl nové maturity z informatiky, a byla tam dvojková, osmičková, desítková a šestnáctková soustava, docela dlouho jsem přemýšlel, proč se ta osmičková všude mezi těmi "počítačovými" soustavami uvádí, ale kde se v praxi používá. Po hodně usilovném přemýšlení jsem si vzpomněl, že se s ní dají zadat právo pro chmod, a že se občas používá v escape sekvencích. Ale nebýt toho, že jsem až nějak relativně pozdě zjistil, že se chmod dá psát i třeba u=r-x, osmičkovou soustavu bych býval v životě nepoužil. Mám-li hlasovat pro nejzbytečnější číselnou soustavu, je to osmičková

[VícNežNic]

Prsty si… no nic Ale podle mě to dnes nehraje roli. No, dobře, šestnáctková by možná byla ještě lepší.

[Filip Jirsák]

Jasně Ještě by arabové mohli místo vymejšlení hloupostí s letadlma vymyslet nějaký pěkný číslice místo toho A – F, aby se to nepletlo, a bylo by to super Na klávesnici mobilu by hned na každé tlačítko vyšla max dvě písmenka, to už by šlo vyřešit kolíbkou nebo nějakým shiftem… Samá pozitiva! Asi založím iniciativu za prosazení šestnáctkové soustavy jako základní

[VícNežNic]

Jo, to by chtělo, do toho bych šel

[Josef Kufner]

Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?

Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?

[Josef Kufner]

... jakmile se ponoříš až do hlubin hardwaru, tak uvidíš, že při adresování paměti, IO portů (a nejen tam) je nějaká desítková soustava úplně na pytel a s výkonem procesoru to opravdu nemá co dělat.

[Kníže Ignor]

Podle mě je teda kravina, co jste pronesli oba. Proč by počítač mělo zajímat, zda X bajtům říkáme a tohoto nebo b onoho. Zajímat ho to může jen tehdy, když nějakou informaci komunikuje uživateli - což není tak často, aby rozdíl mezi rychlostí bitového posuvu a dělení měl dopad na výkon počítače.

[Josef Kufner]

Ono to není ani tak o tom počítači, tomu je to opravdu jedno, ale v okamžiku, kdy chceš ten počítač postavit, tak si pořád převádět hodnoty mezi desítkovou a dvojkovou (šestnáctkovou) soustavou je děsná pruda. A právě od toho se odvíjí to, že 1KB == 1024B, protože natáhnout k paměti 10 bitů sběrnice a prohlásit jí za jednokilovou a pak vedle položit druhou paměť, natáhnout 11. bit a prohlásit to za dvoukilovou paměť, je daleko pohodlnější, než udělat totéž s 1,024 KB pamětí. Zkrátka, je to o pohodlnosti a přehlednosti.

ps: doufám, že moc nepopírám to, co jsem napsal předtím

[Kníže Ignor]

Ale tahle diskuze se vede v určitém kontextu. Takže "používání násobků 1024 ve světě IT" chápu spíš "používání násobků 1024 ve světě IT k popisu světa IT".

[Filip Jirsák]

A jaký je poměr mezi tím, kolik lidí se zabývá stavbou toho počítače, a tím, kolik se jich pak zabývá neustálým přepočítávání velikostí souborů? Po kom máme chtít spíš, aby se přepočet uměl udělat - po inženýrovi, který navrhuje počítač, nebo po uživateli, který se diví, jak to, ž ekdyž na 4,7 GB DVD vypálí 4700 MB, zůstane mu ještě přes 100 MB volného místa?

Navíc toho, kdo počítač staví, bude zajímat, že je to 10bitová sběrnice, té paměti pak klidně může říkat červená nebo modrá. Stejně pak přijde někdo z marketingu, a řekne, že to bude paměť XP

[Filip Jirsák]

Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?

Bez ikonek nedám ani ránu, už na PC XT jsem z 5¼" diskety bootoval do Windows XT

Asi jsi zapomněl, k čemu vlastně kilobajty nebo kibibajty slouží. Počítači či jakémukoli procesoru jsou šumafuk, ten počítá vše v bajtech. Jsou užitečné jenom pro uživatele. (Jestli si nějaký program ukládá velikost souboru jako float v gigabajtech nebo gibibajtech, je to jeho problém.) A dnes jakékoli zařízení, které potřebuje uvádět údaje o velikostech v řádech kilobajtů a výš, je určitě schopné i dělit tisícem v zanedbatelném čase.

[kaaja]

Ono se da matematicky dokazet, ze pokud je informace ulozena v dvojkove soustave, ze je to z hlediska hustoty informaci (entropie) nejvyhodnejsi.

[KS]

To je v pohodě. V pondělí jsem absolvoval přijmací řízení na informatiku na MFF. Dělal jsem zkoušku z matematiky a informatiky. Matika byla v pohodě, to bude něco kolem 100%, ale zcela určitě mne nepříjmou, protože informatika bude kolem 0%. Né že by byly nejednoznačně udělané, ono to nejsou testy, ale 4 přiklady, jen jejich obtížnost je v provnání s tou matikou nesrovnatelně těžší. Byly tam úlohy typu - máte 3 nádoby s nějakým objemem vody, kolikrát potřebyjete přelít vodu abyste dostali jinak rozložený ten objem vody mezi nádobami, je to jediné řešení?, kolik je řeních? Nebo tam byla smyčka na vyšetření, na první pohled celkem jednoduchá, ale za tu omezenou dobu neřešeitelná.
Dělal tady nekdo taky letos přijmačky na MFF? Jaké z toho má pocity?

[KS]

A ten cyklus vypadal takhle:

#include <stdio.h>

int main(void)
{
	int n, i, k, j, p = 0;
	
	scanf("%d", &n);

	for(i = 1; i <= n; i++)
	{
		j = 0;
		for(k = i; k > 0; k /= 2)
			j += k % 2;
		
		if(j > p)
			p = j;
	}
	
	printf("%d", p);
	
	return 0;
}

[KS]

Ale teď už vím, že je to algoritmus na výpočet logaritmu o základu dva :)

[Kníže Ignor]

evidentně máme rozdílné představy o fci log2

ty ji máš takovou informatickou, takže tě jistojistě vemou...

[curb]

... a ja hlupak si myslel, ze to secte jednicky ve dvojkovem zapisu kazdeho z cisel od 1 do en ... a nejvetsi pocet jednicek to vypise :-P

[anicka]

Ale jo, dělala. A už jsem tu o tom i jednou psala.

Já bych teda neřešila, jestli se tomu říká logaritmus, ale co ten program dělá je přece naprosto evidentní... no jestli mě vezmou nebo ne je ale zcela jiná otázka, viz ten článek :o)

[KS]

jo co bych dal za pythoní konzoli :) jsem si nevzal ani kalkulačku

[masožravá palma]

Mě nepřipadla informatika těžší než matematika. Měla jsem jen pocit, že s typem příkladů jaké byly v matematice mám více zkušností než s typem příkladů jaké byly v informatice. Dělala jsem všechny tři testy a mám pocit, že v každém jsem udělala min 40 %, což pro prijetí stačí.

PS: Když stačí pro přijetí 40 bodů ze 100 a ty jsi napsal jeden test za 50 bodů na něco kolem 100 % tak tě asi přijmou - aby tě nepřijali, tak bys ten jeden test musel napsat na méně než 80 %.

[KS]

Myslíš? Měl jsem dojem, že musíš mít u obou minimálně 40%. Máš pravdu, že v té informatice byly příklady, které neřeším každý den. Nějak mi to v tu druhou zkoušku nemyslelo.
Byla jsi na Malostranském?

[masožravá palma]

Byla jsem v M1 U Karlova (budova děkanátu). V podmínkách jasně stojí, že člověk musí dělat 2 testy. Z každého může dostat max 50 bodů. Pro přijetí musí získat min 40 bodů. Mě připadá, že 20 bodů z jednoho testu + 20 bodů z drukého testu je stejných 40 bodů, jako 40 bodů z jednoho testu + 0 bodů z druhého testu.

[KS]

Omlouvám se, už jsem si to taky přečetl :) Tak snad vyjde ta matika.

[masožravá palma]

Není třeba se omlouvat. Držim palce.

[KS]

Díky!

[kaaja]

Predem reknu jedno, nikdy jsem zadne prijimacky nedelal , ale je tady videt rozdil mezi tim, co chce od svych studentu MFF a co ta fakulta v blogu. MFF od svych studentu chce, aby umeli analyticky myslet, je jim jedno co ses kdy naucil (stejne se vecinu veci musis naucit znovu), ale chteji aby jsi myslel.

Jestli jsi byl prekvapen prijimackama na MFF nel jsi si predem sehnat jednu takovou knizku (vysla kdysi davno) a tam byly uvedeny prijimacky na MFF nekolik let dozadu. A kdyz jsem ji videl, tak jsem dosel k dojmu, ze ty prijimacky z informatiky jsou porad podobne - priklady, jeden takovej prelejvaci, nebo jezdeni s vlackama na kolejich ..., pak nejakej rozbor toho co dela nejakej program ( vetsinou nejake cykly)... Pak by jsi asi nebyl tak prekvapen.

[miho]

Predlozka mega (M) je definovana v SI jako 10^6 a k jako 10^3. Proto je samozrejme spravna jedina odpoved: 1 megabajt = 1000 kilobajtu. Tak je to celosvetove prijimano ve fyzice, matematice... a je to tak spravne protoze je dobre, kdyz jsou ustalene standardy.

Ze si nekdo nekdy rekl, ze bude pouzivat k pro 2^10 a M pro 2^20 tak to je jeho vec ale preci po nem nebudeme tu pitomost opakovat ne? Vede to pak akorat ke zmatku.

Nastesti i v IT uz se zacina vzivat spravna interpretace. Napriklad vyrobci uvadeji spravne velikost disku. Kdyz si koupite 200GB disk tak ma kapacitu (pred sformatovanim tedy bez rezie souboroveho systemu atd.) neco pres 186GiB.

Taktez jsou korektne uvadeny prenosove kapacity sitovych kanalu apod.

[Josef Kufner]

Vyrobci disku to delaji jen proto, protoze se jim to hodi. Maji vetsi cisilko za min kapacity. Kazdy rozumny clovek, ktery to s pocitacema mysli vazne, pouziva 2^10, 2^20,... bordel v tom delaji akorat vyrobci disku a trotlove s tabulkama.

[miho]

Ja to s pocitaci myslim vazne a kdyz chci 10^6 tak pisu predponu M a kdyz 2^10 tak pisu predponu Mi.

Muzu vam take oznamit, ze se vam nepodarilo me urazit. Osoba urazejici musi totiz splnovat urcita kriteria abych se citil dotcen coz u vas evidentne nehrozi. Z tehoz duvodu se o to nadale uz ani nemusite pokouset.

[ondracch]

Někde jsem četl, že k znamená kilo tj 10^3, ale K znamená kilo jako 2^10.

[Josef Kufner]

Ne tak docela, spíš je to o tom, že samotným 'K' je myšlen kilobajt.

[Josef Kufner]

Vyrobce disku nebo trotl s tabulkama?

Nijak konkrétně to mířeno nebylo, ale dík za přiznání se.