Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Kdysi jsem se v nějaký diskusi dočetl o rychlosti kalkulačky qalc, která dala v jistém výpočtu hravě na frak ostatním, jako třeba bc (o pythonu nemluvě). Tehdy jsem zjistil, že je součástí knihovny pro matematické výpočty, libqalculate. Teprve nedávno jsem si na to znova vzpomněl a objevil poněkud starší frontend pro KDE3, zvaný Qalculate-KDE. Ten bych zde rád představil, spolu s hrůzostrašným ebuildem plným hacků, který jsem uplácal, abych to byl vůbec schopen nainstalovat.
... byla zajímavá. Nejdřív mi ./configure
připomněl, že musím nastavit --prefix=/usr/kde/3.5
. Ve druhém kole, že mám přidat --without-arts
. Až sem to nebylo nic novýho. Potom hledal knihovnu CLN, jenže počítal s verzí 1.1, která patrně obsahuje skript cln-config, zatímco novější 1.3.1 už používá pkgconfig. Napsal jsem tedy hack skript, kterej jsem přidal do PATH
a kterej to přechytračí. Tak, teď selhala samotná kompilace. Jelikož je to starší program, prohrabal jsem se tunou warningů, abych našel jediný error. Zakázané výjimky pomocí -fno-exceptions
, přičemž CLN je používá... No, tak jsem použil sed s/fno-exceptions/fexceptions/g
na všechny Makefile
. Konečně to prošlo.
Ten boj stál za to. Kalkulačka umožňuje zadávat výrazy "po programátorsku", stylem a^(b-c)*d. Podporuje spoustu funkcí a konstant. Dokonce umí výsledek vyjádřit zlomkem, když si zvolíte, že to chcete přesně a ono to jinak nejde Má to pěknou historii výpočtů. Umí počítat ve všech soustavách od 2 do 36... Prostě fakt nářez – je toho mnohem víc, než jsem schopnej pobrat. Když jsem mu dal spočítat faktoriál 100000, viděl jsem to na zásek. Kdepak. Vyskočilo okno s (neurčitým) progressbarem, roztočil se ventilátor na CPU a za 18 sekund to bylo spočítaný.
Je to jedna z mála kalkulaček, která nelže. Neukáže =, pokud se něco skutečně nerovná Používá ≈.
Jo a ještě jedna věc mě zničila... 5A*5V hodí výsledek 25 W, 25W/5V = 5 A... Takových věcí umí hafo, viz třetí screenshot. Tohle je úžasnej program, jsem z něj fakt na větvi
No, knihovna mrtvá rozhodně není, v tuhle chvíli je to 15 hodin od posledního commitu do CVS. Nicméně KDE3 frontend je mrtvej. Respektive se na něj už 2 roky nešáhlo. Kdyby to bylo v mých silách, pokusil bych se to portovat na KDE4/Qt4, ale to by na mě bylo trochu moc. Ještě jsem to moc nezkoumal, ale jedna věc je portovat něco z Qt3 a úplně jiná pak z KDE3, protože v KDE jsem se nikdy pořádně nevyznal. Stačilo mi tuhle psaní jednoho plasmoidu... Tak nevím no, když zjistím, že mám šanci, tak do projektu zkusím nějak přispět a uvidím. Furt je tu ostatně možnost napsat Qt 4 frontend od začátku, i když to by taky byla slušná morda Už se vidím jak programuju to zobrazování zlomků... Nicméně mrknu se, co se dá dělat...
Tiskni
Sdílej:
buttonwithindexsignal.cpp:31:37: error: buttonwithindexsignal.moc: No such file or directory