Také kontrolujete?

6.5.2010 19:55 | Přečteno: 2023× | psychologie/psychiatrie

Představte si tuto situaci: Jdete nakoupit. Musíte opustit byt, zavřít a zamknout dveře. No a teď se dostáváme tam, kam jsme chtěli. Možná vás už třeba během cesty do obchodu či mnohem dřív napadne strach, zda jste opravdu zavřeli a zamknuli dveře. Bojíte se, aby vás nevykradli... Někdo pociťuje tak silný strach, že se raději vrátí a dveře zkontroluje. Jenže! Čím víc dotyčný bude kontrolovat, tím větší strach(y) bude mít. Někdo nad tím mávne rukou a řekne si: "No a co? Tak mě vykradou!"

Nebo: Možná jste se už setkali s lidmi, kteří si "chorobně myjí ruce". Takový člověk má neustále strach, že se nakazí, chytí infekci, jestliže si nebude "pořádně" mýt ruce.

Třetí nejčastější případ je případ "shromažditel(ka)" -- všechno se prostě hodí Jsou lidi, kteří se nedokážou zbavit věci, i když je opravdu bezcenná a nikdy už ji nebudou potřebovat. Byty (domy) takových lidí jsou v podstatě skládkou. Tito lidé se řídí heslem: "Všechno se hodí! Nic nemůžu vyhodit!"

Tři předchozí odstavce popisují lidi, co trpí tzv. obsedantně-kompulzivní poruchou. Uvedl jsem jenom nejčastěji se vyskytované formy této duševní nemoci.

Asi se ptáte, jak se tato duševní nemoc léčí, že? Psychiatři předepisují v případě silné nemoci určitá antidepresiva či jiné léky. Ale vůbec nejdůležitější (jako ostatně skoro u všech duševních nemocí) je zdravý selský rozum. Nebudu rozebírat terapii této poruchy obecně, ale poradím kontrétně.

Co se týká kontrolování, zda jsou zavřené (zamknuté) dveře apod., tak radím toto:

• Někomu pomáhá, když si nahlas pro sebe říká: "Teď jsem zavřel dveře. Teď jsem je zamknul..."
• Co nejhoršího se může stát? -- Velmi pomáhá si "projet", co opravdu nejhoršího by se mohlo stát. "Vykradli by mě..."
• "Seru na to! Je mi to jedno! Ať mě vykradou!"
• Nekontrolovat! Čím delší dobu vydržíte nekontrolovat, tím bude tato nemoc (nutkání kontrolovat) slábnout. Můžete klidně velmi zvolna prodlužovat dobu nekontrolování.

Co se týká terapie "chorobné hygieny", tak velmi pomáhá expozice obávané situaci. Tzn. že třeba se úmyslně ušpiním a pak vydržím určitou dobu se nemýt a tuto dobu nemytí budu pomalu prodlužovat. Mozek se tak cvičí. Zjišťujeme, že se přestáváme bát, protože při expozicích obávané situaci se taky nic nestalo.

Co se týká poslední formy obsedantně-kompulzivní poruchy, tak s ní nemám osobní zkušenost. Mám načteno, že pomáhá pozvolné zbavování se bezcenných věcí ("bordelu").

       

Komentáře

[Saljack]

Zajímaví je, že patřím do skupiny myčů rukou i do schromážďovatelů (a co když se to přeci jenom bude hodit ). Ruce si musím mít pokaždé, jak vyjdu z bytu a vrátím se domů, ale co na tom nic není .

[Begleiter]

[Mrkva]

Byty (domy) takových lidí jsou v podstatě skládkou. Tito lidé se řídí heslem: "Všechno se hodí! Nic nemůžu vyhodit!"

Ono z vnějšího pohledu bych do definice spadal - v pokoji mám několik krabic použitých ("vykuchaných") elektrosoučástek. (Už se těším na sobotní svoz elektroodpadu, doufám, že tam naberu nějaké vyhozené ATX zdroje, mikrovlnky a tak vůbec). Všichni mi říkají, že to je bordel, že by se to mělo vyhodit a tak dál... Jenže, když si chci ubastlit nějaké zapojení, nemusím jít do GESu/GME a za několik stovek nakupovat, ale sáhnu do hromady "bordelu" a vytáhnu co potřebuju :)

[pc2005]

+1 Dneska jsem při honbě za elektronkami málem spadl do kontejneru .

Nicméně musím dodat, že jsem měl sebou materiál co jsem zrovna vyhazoval...

[gtz]

Občas se podaří někde ukořistit nějaký pěkný kousek, no u nás v Brně byl RE-COM bazar, již není, byl přesunut někam jinam na místo kde toho moc již není. Dalo se tam sehnat spousta použitelných věcí na bastl.

Onehdy jsem sehnal za 200 nějaký starý 4-hlavý videorekordér a nádavkem i nějaký starý Grundig DVB-S

My bydlíme kousek za Brnem a u nás moc kontanerů není, všechno použitelné stihnou zpravovat místní opálení lidé.

[frEon]

Stavis z elektronek? A co konkretne?

Ja vzdycky, kdyz jdu kolem nejakeho velkeho kojneru koukam, jestli neuvidim nejake stare radio. Hlavne kvuli vystupnimu trafu...

[gtz]

Nebyl na to nějak čas. Kolega myslím ano, on je radioamatér.

Problém je dnes, když sháníte náhradu do nějaké staršího přístroje. Jiné trafo tam nejde a originál stojí gardu peněz. No je pravda, že nynější trafa jsou hodně cenově nahoře a spousta prodávaných traf nesplňuje parametry co mají někde uvedeno.

[frEon]

Čas je zlo, ale já si ho občas udělám, neb mě to baví

Právě, ta trafa... Naštěstí do starých přístrojů nic shánět nemusím. Žádný nemám . Koupil jsem si kytaru a potřeboval jsem k ní zesík, tak jsem si sednul k internetu a louskal všechny texty, na které jsem narazil. Po nějakém čase ze mě vypadlo zapojení, které k mému úžasu funguje. Teď mám vymyslené další, už čekám jen na výstupní trafo, které, doufám, přijde příští týden.

[gtz]

O to nejde, mne také, člověk vidí, že něco roste pod rukama. No staré přístroje jsou někdy o hodně lepší než novější. Měl jsem v ruce nějaký Receiver JVC z roku 1986 kde se louskly konce. Náhrada a hledání těch IO bylo celkem problém, ale nakonec se našlo nějaké vhodné zapojení. Citlivost oproti dnešním byla cca o 25% vyšší, na tehdejší dobu komfortní ladění. Problém, který tam je a nedal se odstranit byl nějaký zalitý šváb, který měl na starosti ukládání stanic. Když bylo rádio více než týden v OFF mode, tak uložení stanic se vymazalo. Snažil jsem se to nějak nahradit, ale nešlo to, ten šváb řídil hodiny i ladění a měl u sebe zalitý ten šváb co má na starosti ukládání. Bláhově jsem si myslel, že to nahradím nějakým Dallasem nebo baterkou (šlo by to i kondrem), ale nešlo to tam nacpat.

A zapojení na staré videa, kamery apod. prostě problém sehnat. Buď nejsou nebo se prodávají za 1000,- a výše. Bylo pár dobrých zdrojů u kamarádů v Rusku, ale i tam to již skončilo.

Prostě někdy je úsměvné pozorovat jak ta změť drátů a IO ožije.

[frEon]

No, já jsem měl na mysli spíš staré lampové zařízení. Těd zrovna poslouchám Omini skrze svůj 35 let starý zesilovač Technics...

Jó změť drátů. Připomíná mi to prototyp mého zesilovače nacpaného do papírové krabice a 15 metrů drátu. Pak jsem se divil, že když to trochu okouřím, tak to začne vazbit. Jó indukce je zlo. Teď už je to v normálním šasí, drátů minimum a zpětná vazba minulostí...

[gtz]

No podobně mi unikla stará Tesla 4243U "Spoleto", již ji měl někdo na vozíku. Nabízel jsem mu cigára, i pár korun, ale nepřijal to.

[frEon]

skoda ji. v ni mohlo byt peknych par elektronek...

[pc2005]

Tak jednou jsem postavil vysílač sinusu s triodou . Ale jinak nestavím, ale přece nenechám sešrotovat takovej hezkej kousek historie.

[frEon]

nechat to sesrotovat je skoda. Me bohuzel vetsinou predbehnou bezdomovci, ktery dou po medi jak mouchy po hov*ech.

[Max]

Mně je putna, když nezamknu. Do chvíle, než jsem si nacvičil otevírání zabouchlých dveří kartou, jsem si myslel, že není zas takový rozdíl mezi zamčenými dveřmi s koulí a odemčenými dveřmi s koulí .
Nicméně i tak mne to netrápí. Možná je to tím, že na bytě toho moc nemám :). A možná je to tím, že když se člověk začne trochu zajímat o lockpicking a bezpečnost zámků aj. věcí, tak zjistí, že opravdu není rozdíl mezi zamčenými, nebo odemčenými dveřmi :D.

Pokud jde o umývání, tak co jsem v Phe, myji si ruce skoro pokaždé, když přijdu na byt (hlavně pokud předtím cestuji městskou). Je to rozpoluplná záležitost. Z jedné strany vidíte v buse ty santusáky s krásnýmá drápama plných sraček a na druhé straně vidíte, že přehnaná higiena také škodí.
Takže když jsem v Phe a nejezdím městskou, přijdu třeba jen z nákupu, tak se snažím nemýt. Pokud jsem doma (pryč z Prahy), tak se také nemyju.

Věci samozřejmě shromažďuji, všechno se jednou hodí :D. Ale né, myslím si, že jsem celkem rozumný a většinou shromažďuji jen počítačové věci a když na něco nešáhnu několik let, tak si řeknu, že to asi nakonec potřebovat nebudu a vyhodím to.
Zdar Max

[Marcela]

Zdravím, tak v tom mytí rukou jsem se našla... Někdy si připadám jako medvídek mýval

[pasmen]

Tak co se klíčů týče, mám spíš strach, že si klíče zabouchnu uvnitř. Čím víc se na to soustředím, tím větší je pravděpodobnost, že někde zazmatkuju a opravdu se to stane A s tím mytím rukou, panický strach nemám, ale myju si je kde to jen jde. Už jen proto, že jsem se takhle párkrát nakazil (téměř prokazatelně).

[moira]

Tak klíče řeším tak, že vždy dveře zavírám klíčem a nikdy je nezabouchnu. Jednak zbytečně nemlátím dveřma a mám jistotu, že klíče jsou na té správné straně dveří :)

[Robo]

s tymto som mal aj ja strach; napokon som si kupil taky zamok, do ktoreho sa zvnutra neda strcit kluc, vnutri je iba taky cudlik na otacanie

[Martin]

Loni jsme na kolejích měli ve vedlejším pokoji člověka, který si myl ruce cca každých 10 až 15 minut, nekecám. Krabičku s vlastním mýdlem si brával i do školy. Zajímavé ale bylo, že se sprchoval jednou za uherský rok a nosil skoro furt stejné oblečení, což trochu negovalo celé jeho úsilí. (O tom, že by se někdy odhodlal umejt hajzl, není vůbec řeči. )

[=^..^= AmigaPower®]

Já mam chorobnej strach, že jsem někde nechal nevypitý pivo....

[pasmen]

Proč? Jestli máš někde dvojníka nebo tak něco, tak ho po tobě dojede

[=^..^= AmigaPower®]

...no právě!

[Chytrex]

Nenedopiješ Kelišová!:D

[void]

Uzamčení bytu, vypnutí sporáku atd. kontroluju klidně dvakrát. Jako poruchu to nevidím, jen chci mít jistotu, na tom snad není nic špatného.

[void]

Mimochodem, v souvisloti s nadcházejícími volbami jsem si vzpomněl na to, že vždycky před vhazováním obálky do urny kontroluju, jestli je v obálce právě jeden lístek dané strany. Z toho, že bych tam vhodil dva lístky (a zneplatnil tak hlas) nebo dokonce vhodil jiný, mám skutečný chorobný strach. To myslím zcela vážně. :(

[redun]

V tvým připadě je to v pohodě. Ale lidi s OCD to kontrolují třeba 6x a stále si nejsou jistý.

[otasomil]

Taky jsem driv bral co se dalo s tim ze se to hodi.

Dnes beru tak akorat stavebni material jako je zelezo apod. to se hodi a pokud ne da se prodat do srotu.

Televize, radia, vypocetni techniku (zkratka elektroniku) odmitam a neberu vubec.

Nedavno jsem ve sberu ziskal stolni lampicky s regulatorem intezity osvetleni (s triakem).

Takoveto veci se hodi a beru je. Moralne zastaralou elektroniku ci IT neberu a vnucovacum nabizim odvoz do sberneho dvora za lahev bechera.

[miro]

Někomu pomáhá, když si nahlas pro sebe říká: "Teď jsem zavřel dveře. Teď jsem je zamknul..."

Celkem mi svého času pomáhala metoda, že jsem po zamknutí do dveří silně zatlačil klouby zatnuté pěsti, což vyvolalo hmatový vjem (mírnou bolest), který jsem dokázal vnímat ještě po několik desítek sekund. Protože pocit "nezamknul jsem" se většinou dostavoval bezprostředně po opuštění domu, stačilo se jen na chvilku soustředit na to, jestli mám ten správný hmatový vjem. Frekvence opětovného vybíhání schodů od té doby spadla téměř k nule. Teď to mám ještě jednodušší - mám dveře, které se prakticky nedají zabouchnout (muselo by se s nimi strašně švihnout). Není to žádná specialita, ony jsou prostě nějaké z****ené A když člověk musí strčit klíč do zámku, aby je vůbec zavřel, tak už prostě rovnou zamkne. Taky se mi díky tomu už strašně dlouho nestalo, že bych si zabouchl klíče uvnitř bytu.

[Dag]

Zamčený dveře, to znám. A tenhle příběh se mi opravdu stal. Léta jsem se vracel znovu a znovu kontrolovat, zda jsem zamkl. Jistě že zamkl, ale stejně jsem se vracel třeba třikrát. I vícekrát. Až jednou jsem sám nad sebou zvítězil. Nevrátil se, nekonroloval. Celý den jsem se vznášel v opojném pocitu že jsem vyhrál. Večer jsem spadl na zem, nebylo zemčeno. :))))

Ale už to zmizelo, nejistota je, ale žiji s ní. A zamčeno bývá.

Jo, ještě víc jsem to měl s nevypnutým zářičem.

[Max]

To mi připomíná kolegu z práce :

V noci se mi chtělo na záchod. Vstal jsem. Oči zalepený. No znáš mně poránu v práci, jak vypadám. Nu, jdu tím bytem a jako vždycky, otevřu dveře, bez námahy je za sebou zabouchnu a pak pomalu začínám otevírat oči a ty vole, já jsem na chodbě před bytem !!! Mladá v háji, měla přijet tak za 8 hodin. Já v tílku, trenkách a bačkory s žirafama ...

Zdar Max

[frEon]

lol, tak to bych nechtel zazit.

[Jendа]

Já v tílku, trenkách a bačkory s žirafama ...

A ještě se mu chtělo na záchod .

Nu, ještě, že po probuzení bootuji relativně rychle (a také je byt navržen tak, aby bylo riziko omylu co nejnižší).

[210]

jo taky sem skladoval, plnej pokoj a garaz harampadi co by se nekdy mohlo hodit. jednoho dne jsem si precetl podobny clanek, pucil si kontejner a vsechno vyhazel. jenze porucha nabrala opacny smer. v pokoji mam jen jednu velkou skrin, stul s pocitacem, zidli a matraci na zemi. jinak bily steny, i postel jsem zahodil. stejne tak v obyvaku. gauc a tv. vse ostatni jsem vyhazel a zatim si nestezuju. obcas by se mi tedy neco z toho harampadi hodilo, ale lepsi byt ve vzdusnem prostornem byte nez mit vsude nejaky kramy

[210]

jo a taky mam chorobnou potrebu vypinat trafa. neusnu v pokoji kde je v zasuvce jedine trafo. zaprvy to vrci a zadruhy se bojim uhoreni. ve svem pokoji mam dva pozarni hlasice. kompletne vse pri odchodu na vic jak hodinu vypinam a vytahuji ze zasuvky. kdyz vidim jak nekteri lide maji na jednej zasuvce naveseny trafo od tiskarny, skeneru, monitoru, hifi, ntb, nabijecky fotaku, mobilu, kamery a baterek tak a maji ty cinske sroty co muzou kdykoliv chytnout stale v zasuvce i kdyz je pouzivaji jednou do mesice tak na me prichazi mrakoty :(

[Heron]

- Někomu pomáhá, když si nahlas pro sebe říká: "Teď jsem zavřel dveře. Teď jsem je zamknul..."

Toto pomáhá. Neříkám si to nahlas, ale nutím se si to rutinní a běžně nepamatované zamykání uvědomit a pamatovat.

Co nejhoršího se může stát? -- Velmi pomáhá si "projet", co opravdu nejhoršího by se mohlo stát. "Vykradli by mě..." "Seru na to! Je mi to jedno! Ať mě vykradou!"

No nevím. Myslím, že je levnější to (zamčený byt, zapnutý tepelný spotřebič, puštěný plyn) jít zkontrolovat, než pak řešit následky.

[Raduz]

Toto pomáhá. Neříkám si to nahlas, ale nutím se si to rutinní a běžně nepamatované zamykání uvědomit a pamatovat.

Jo, tohle dělám taky. Člověk zamyká tak naprosto mechanicky, že po pár krocích si není jistý, jestli to fakt udělal. Takže v okamžiku kdy na odchodu strkám klíč do zámku a otáčím s ním, snažím se si to uvědomovat. U mě je to vylepšené o to, že bez klíče dveře ani nezaklapnu, takže pokud mě přepadnou pochybnosti o tom jestli jsem zamkl, znamenalo by to, že mám dveře dokořán Což je na druhou stranu i trochu výhoda, protože rutina nerutina, musel bych na tom být hodně špatně, abych za normálních okolností jen tak vyběhl ze dveří a ani se je za sebou nepokusil zabouchnout.

[Kvakor]

Ano, právě ta rutina je z m=ho pohleu nejlepší řešení - prostě při každém odchodu mimo byt (pokud to není např. jen do sklepa nebo ke schránce) zamknout. Výhopda je, že člověk pak nemusí nic řešit. Nevýhoda je, že pokud spoléháte na rutinu a zamyslíte se či se kocháte okolím, tak se vám může stát, že si po pěti mitnutách cesty do práce uvědomíte, že je sobota a že jste původně chtěli jít úplně někam jinam. Osobně ani nepočítám, kolikrát se mi to už stalo ...

[otula]

Netrpím na kontrolu zamknutí (to občas dělám, pokud musím zamknout cizí majetek - správnost pocitu je asi 20 %), ale spíš trpím zapomínáním klíčů ve dveřích. Před pár lety jsme byli na (celkem velké) prvomájové procházce - asi po 4 hodinách venku jsem zjistil, že nemám klíče, takže jsme zrychlili přesun domů. Byly zvenku ve dveřích.

Jindy jsem zase zdrhal na poštu, vrátil se domů a zjistil, že nemám klíče. Valil jsem zpět na chodbu, jestli tam neleží - neležely. Odevzdaně jsem čekal, až přijde některé dítě z kroužku. Klíče byly naštěstí zevnitř ve dveřích (vůbec mne při odchodu netrápilo, že nemám čím zamknout a že nezamykám).

A není to tak dávno, co jsme se také vrátil domů a Jana mi říká, že u nás byla sousedka a donesla moje klíče, že je vytáhla, když viděla, že tam celý den visí a na zazvonění nikdo neotvírá

A to, kolikrát jsem se pro klíče ve dveřích vracel od venkovních dveří, nebo po vyběhnutí ven, ani nepočítám :)

[otula]

s/valil jsem zpět na chodbu/valil jsem zpět na poštu

[Jendа]

Klíče byly naštěstí zevnitř ve dveřích

Některé zámky nejdou odemknout, když je z druhé stany klíč. Takže mohlo být veselo.

[otula]

Vzhledem k tomu, že jsem ten klíč zastrkával sám a nebyl nikdo jiný doma, tak to nehrozilo. To mám navyklé tak, že mám 200% jistotu, že klíč bude povytažený Se zbytkem rodinky je to horší - stačí, aby šel někdo vynést smetí, půjčil si moje klíče a vrátil je do dveří. To už bych pak mohl vylamovat dveře

Do nového bytu jsem už ale raději pořídil bezpečnostní "vložku s vložkou", která umožňuje odemknout i s otočeným klíčem.

[Jendа]

Vy necháváte klíče (zevnitř) ve dveřích? Zvláštní zvyk. Ale vlastně proč ne.

[otula]

Jenom já. Dělám to odjakživa. Jana pouze výjimečně, ale zato je nikdy nepovytáhne. A hlavně, jak jsem psal, je problém, když si třeba někam vyběhne, půjčí si moje klíče a vrátí je do dveří - také je nepovytáhne, respektive zastrčí je a pootočí, netuším, co ji k tomu vede.

[akozeanonym]

Toto neviem pochopit ked sa niekomu stava, ved ked odomykam, tak kluce nepustim z ruky a je po probleme - dam kluc do zamky, otocim, potlacim, vytiahnem.

[otula]

A dokážeš pochopit, že mám problém si vzpomenout například příjmení mnohaletého kolegy, a na druhou stranu poznám a pamatuji si lidi, které jsem viděl před 20 lety? Nebo si nedokážu zapamatovat 3 věci, co mám koupit, jen vím, že byly 3, ale netuším, jaké, zato si perfektně pamatuji rozsáhlou báseň, kterou jsem se naučil ve 12 letech?

Já třeba nedokážu pochopit, jaktože někdo neumí používat diakritiku (rozhodně to není kvůli rychlosti, napsání například „c“ a „č“ vezme naprosto stejný čas)

[akozeanonym]

Jasné, že to pamätanie dokážem pochopiť, tiež si pamätám básne a mená ľudí zo škôlky a rôzne hovadiny, čo som sa údajne učil kvôli tomu, aby mi to vytvorilo lepšiu pamäť (to vždy tvrdili učitelia..). Výsledok - pamäť mam zlú a zabratú rôznymi básničkami a menami, ku ktorým si neviem nič priradiť :(.
Ale späť ku kľúčom - len som ti chcel poradiť, ako to riešiť, asi som zvolil zlý tón..

[otula]

A já jsem hned zlým tónem odpověděl… Stává se mi to, když mám plné ruce, zastrčím si klíč předem zvenku do dveří a už si na něj nevzpomenu. Nebo když odcházíme společně - to je podobné - zastrčím klíč do dveří a už tam zůstane. Pokud jdu s prázdnýma rukama, zamknu a vytáhnu klíč úplně podvědomě. A s tou poštou, že jsem si zabouchnul klíče uvnitř ani jsem o tom nevěděl a ani se nesnažil zamknout, to do dneška nepochopím

[kralyk z abclinuxu]

No, netrpím žádným z těch zmíněných problémů. Občas se musim dokopat k tomu, abych si růce vůbec někdy umyl Imho je to tak ale pro imunitu lepší...
Dveře za sebou prostě vždycky zamku a pamatuju si, že jsem je zamk. A když ne, věřím si. Ono to tak je, že když si člověk třeba nepamatuje na něco co dělal (dělal to bezmyšlenkovitě, apod...), je lepší si věřit, alespoň z mé zkušenosti.

To samé se týká alkoholu - když se člověk ráno po flámu probudí a zjistí, že nějaká část večera mu uniká, je lepší nad tím mávnout rukou a věřit si, že všechno bylo OK. Tohle mě zatím nikdy nezklamalo. A když už jsem pod vlivem proved nějaký problém, vždycky jsem si to pamatoval...

[Martin]

Imho je to tak ale pro imunitu lepší...

Tak tohle IMHO zkus prosím trochu rozvést.

[kralyk z abclinuxu]

Co mě nezabije, to mě posílí. Stačí? Nebo možná spíš co mě nezabije, to se mě znova pokusí zabít

[____]

Je to taky taková prevence alergie. Když se imunitní systém nudí, tak si vymýšlí ptákoviny.

[frEon]

Ja jsem se obcas vracival zkontrolovat, jestli jsem zabouchl dvere. Blby pocit mam pokazde, kdyz si nepamatuji, jak jsem to delal nez jsem vyrazil ven. Naucil jsem se si tu cinnost zapamatovat, pokud ji delam a od te doby se uz nevracim.

[Bluebear]

Ale vůbec nejdůležitější (jako ostatně skoro u všech duševních nemocí) je zdravý selský rozum.

Ne, zdravý selský rozum je bezmocný, protože podstatou silné obsesivně-kompulzivní ataky je panický strach, ten řídí stará mozková centra a ta mají vždycky prioritu, pokud jde o řízení tělesných reakcí. Můžete si padesátkrát říkat, že pravděpodobnost... a že není možné... a že vždycky... a bude to úplně naprd.

Někomu pomáhá, když si nahlas pro sebe říká: "Teď jsem zavřel dveře. Teď jsem je zamknul..."

To ztrácí účinnost s každým použitím a po nějaké době zjistíš, že si jen mumláš pod vousy a vlastně ani nevíš co, jen tvé okolí si myslí, že jsi magor.

Co nejhoršího se může stát? -- Velmi pomáhá si "projet", co opravdu nejhoršího by se mohlo stát. "Vykradli by mě..." "Seru na to! Je mi to jedno! Ať mě vykradou!"

To se ti zhroutí jako domeček z karet ve chvíli, kdy se zeptáš "co nejhoršího se může stát" a odpověď bude "umřu". A na takovou fobii dříve nebo později narazíš, protože fobie a obsese podléhají darwinovskému vývoji (jsou to memy, i když většinou jen uvnitř jedné hlavy) takže slabší jedinci mizí a silnější sílí.

Nekontrolovat! Čím delší dobu vydržíte nekontrolovat, tím bude tato nemoc (nutkání kontrolovat) slábnout.

Nebude (probatum est). Čím delší dobu vydržíte nekontrolovat, tím to bude příště naprosto stejné. Dokud se evolučně nevyvine něco ještě horšího, co už člověka přinutí kontrolovat.

Co se týká terapie "chorobné hygieny", tak velmi pomáhá expozice obávané situaci.

Ne! To je poučka sto let stará, nikdy nefungovala, používali ji zejména u dětí už v době Makarenkově a vyvinuli pěknou řádku parádních a doživotních traumat. Expozice obávané situaci ten strach posílí, protože po celou dobu expozice je člověk ve vředu, adrenalin na maximu a i když se nic nestane, tak má o to silnější pocit, že právě měl nebetyčné štěstí a příště už zařve. Právě tu hrůza z hrůzy samé se zapíše do databází a příslušný strach je o to horší.

Čtěte Foglara, je to romantické, ale proboha, nevěřte všemu! Pokud má někdo nějaký trigger, kterého se bojí, je nutné se mu vyhýbat a pokusit se ho nechat časem vyblednout, a ne ho vědomě vyhledávat.

[Jary]

Tak to jsem zvědavej, jak se to tady vyvine dál.

[Dag]

Ale jo, ta expozice někdy pomáhá. A někdy zase ne :)))

Může pomoct (a nemusí) i nebrat to vážně. nebojovat s tim, nevěnovat nutkání pozornost. Poslechnout ho, ale nezabývat se jim.

Pokud je to ale projev nějakých vnitřních obav, nejistoty, strachu, které se jen manifestují takovým způsobem, je možná nejlepší si mejt ruce, než nechat ten hluboký strach udělat něco horšího. Nejlepší je se toho hlubokého strachu zbavit, což je "báječná" rada. :)))

[akozeanonym]

Toto poznam, boli doby, ked som dokonca pre istotu odomkol a znova zamkol. Vymenili sme dvere za pancierove a tie urobia iba hlasne cvak rezonujuce v plechu, to ma uplne vyliecilo :). Ale obcas predsa len odomykam, lebo co ak som nechal bezat sporak/zehlicku? Neviem ci to je ocd, ked uz ta zehlicka parkrat skutocne isla :).

Skor ma ale napadla ina otazka - podliehaju ludia s touto poruchou lahko zavislostiam?

[Jary]

Bydlíte v trezoru?

[akozeanonym]

To myslis vazne? Normalne lacnejsie dvere s viacbodovym uzamykanim, dnes to ma skoro kazdy. Lepsie ako mat preglejkove dvere co sa otvoria pri silnejsom zatlaceni...

[Heron]

Vymenili sme dvere za pancierove a tie urobia iba hlasne cvak rezonujuce v plechu, to ma uplne vyliecilo

+1

[jozka]

No, zamykam jen obcas (doma skoro porad nekdo je), takze tohle si pamatuju. A auta je to podobne, ale tam uz se obcas vracim presvedcit.

[merlyn]

Taky kontroluju, nekdy i 10 minut . Pomaha si nahlas rikat co delam, a k tomu rict naky nahodny cislo, abych si pak mohl rict: "ja sem prece zamykal, a u toho sem si rekl 98364" a to mi docela pomuze, protoze si to vybavim.

[Jan Jílek]

Existuje velmi účinná terapeutická metoda Logoterapie a paradoxní intence Naučil jsem ji několik pacientů z fobií a docela zafungovala. Jinak je slušne popsána ve Franklových knihách. V.E. Frankl

[Michal Kubeček]

Nejhorší je, když se člověk dívá na nějaký film typu Rain man nebo Lepší už to nebude a uvědomí si, že mu počínání těch lidí nejen nepřipadá tak absurdní, jak by mělo, ale že je vlastně docela chápe.

[deda.jabko]

obcas si pripadam jak Sheldon z TBBT... ;-]

[Mrkva]

+1

[Dag]

rejcnkerecht nám budou povídat! :)))) S otázkou: kdo je ten cvok? se vyrovnávám stále obtížněji.

[Jirka]

Konečně nějaké využití pro Twitter. Vybavil bych se chytrým telefonem a při každé takové činnosti tam něco napsal.

[gtz]

Dveře pro jistotu, v dnešní době je moc opálených lidí kolem. Plyn a vodu také někdy, ale to když se jede někam pryč. Na tyto ptákowiny jsou snad naše baby? Ty se starají za nás.

[Jendа]

Dveře pro jistotu, v dnešní době je moc opálených lidí kolem.

Rasisto!

Na tyto ptákowiny jsou snad naše baby? Ty se starají za nás.

Sexisto!

[=^..^= AmigaPower®]

Rasisto!

To neni o rasizmu, kolega poukazuje na zdravotní problémy spojený se soláriama, nejenže ty Angličani přišli na to, že je z toho rakovina, ale v českejch podmínkách se ukazuje, že nadměrný opalování škodí dokonce schopnosti pracovat...

[gtz]

No nechte si zaparkované auto v Brně na Bratislavské (náš Bronx) a jsem zvědav co se bude dít. Onehdy tam vykradli i jedno auto co stálo pár metrů před služebnou.

Onehdy jsem viděl jak z jednoho auta na křižovatce ukradli kufřík (otevřeli dveře u spolujezdce a něž se borec vzpamatoval tak tradáá), od těch dob mám dveře u spolujezdce zamčené.

[Jendа]

modprobe humor

[gtz]

Bohužel to není humor, ale čistá realita našeho města. Do Bronxu a přilehlých ulic je dobrodružství večer projít. To s tím kufříkem se stalo v Brně na celkem rušné křižovatce Pionýrská.

[otula]

Onehdy jsem viděl jak z jednoho auta na křižovatce ukradli kufřík (otevřeli dveře u spolujezdce a něž se borec vzpamatoval tak tradáá), od těch dob mám dveře u spolujezdce zamčené.

Mám velmi milou a sympatickou sousedku, 80letou paní, o které jsem si myslel, že je jí tak sotva 60. Asi před 3/4 rokem čekala na Moraváku na šalinu, když k ní přiběhnul mladý snědý mládenec, strhnul jí zlatý řetízek z krku a utíkal s ním do parku u divadla. Vzápětí tam zastavilo auto, vyskočil z něj chlap a zdrhal za ním - byl to nějaký policista v civilu. Vrátil se pak k ní, že ho chytil, ale borec už u sebe nic neměl a aspoň s ní sepsal trestní oznámení (ale že to byl řetízek "jen" za 4.000, tak to ani nebyl trestný čin…)

Co se aut týče, kolega má osobní zkušenost také se zloději, ale vůbec je neviděl, takže netvrdím, že byli opálení. Byl s manželkou nakupovat v Tescu, přišel s nákupem, hodili aktovku/kabelku na přední sedadla a skládali dozadu nákup. Přímo během toho jim před očima někdo ty aktovky zepředu sebral. Vůbec si ho/jí/jich nevšimli, přitom jim museli otevřít dveře, sebrat to a zmizet…

[Michal Kubeček]

Před rokem nebo dvěma byl údajně dost populární postup spočívající v tom, že řidiči, který zastavil na odpočívadle u dálnice, nenápadně mu vyfoukli (nebo rovnou propíchli) kolo a když ho pak začal vyměňovat, vykradli mu vnitřek auta. Takže se radši ve městech zásadně zamykám zevnitř a jakmile opustím auto, tak zamykám zvenku, i když zůstávám poblíž.

[otula]

Jo jo, jsme dnes "civilizovaná" společnost, která zmetky prakticky netrestá. Kdyby se jim jak dříve sekaly ruce (bez nároku na následující sociální podporu), věřím, že by si jich to minimálně 90 % rozmyslelo…

[Michal Kubeček]

Historie bohužel ukazuje, že tento hojně rozšířený názor je z větší části mylný.

[otula]

Myslím, že aspoň recidiva by se tím potlačila dost úspěšně (U vraha, který dostane trest smrti, také už nemůže dojít k recidivě, přestože se nám snaží mnozí tvrdit, že trest smrti počet vražd nesníží)

[Michal Kubeček]

Myslím, že aspoň recidiva by se tím potlačila dost úspěšně

A také by přibyla spousta justičních omylů s nevratnými trvalými následky.

přestože se nám snaží mnozí tvrdit, že trest smrti počet vražd nesníží

No jo, ale co naděláte, když jim statistika dává za pravdu?

[gtz]

No já nevím, stačí se podívat na islámské a arabské země jak se tam trestají tyto činy. Ale pokud budeme stále omlouvat nějakou populaci, která není schopná se přizpůsobit pak je to těžké.

měří se dvojím metrem a Tito lidé prostě toho zneužívají.

[otula]

Tak by stačilo, aby se to provádělo jen u zcela jasně prokazatelných případů. Těm statistikám až tak úplně nevěřím. Zcela jasná statistika je, že je kriminalita úměrná anonymitě prostředí - samozřejmě jsou výjimky, kdy jsou lidé zděšeni, když zjistí, že jejich velmi milý soused, za kterého by dali ruku do ohně, je nelidská stvůra… Jenže podle čeho dělat statistiky s usekanýma rukama? V době, kdy se ruce sekaly, zcela zaručeně nebyla taková zlodějna, jak dnes. Pokud by byla, půlka lidí by tehdy byla bez rukou…

A pokud se podívám na loupežnou vraždu očima zloděje a budu zvažovat, že pokud mne chytí, tak půjdu na pár let sedět do luxusně vybavené cely spolu s Lacem a Dežem, a nebo mne pověsí na nejbližší větev… Nevěřím tomu, že je preventivní účinek stejný, ať si statistika říká, co chce.

[Michal Kubeček]

Nejsem psycholog, ale ti, kteří jsou, tvrdí, že chyba ve vaší úvaze je v předpokladu, že vrah počítá s tím, že ho chytí. Těžko říct, já jsem žádnou vraždu nespáchal, nechystám se k tomu a pravděpodobně ani nikoho takového neznám.

[otula]

Já mám dnes pocit, že jistým jedincům je už úplně jedno, jestli je někdo vidí/chytí - a to mne nutí přičítat to tomu, že nemají žádný strach z trestu.

[gtz]

Oni dnes ví, že když něco ... tak nic, půjdou si sednout někam kde za ně všichni platíme. Oloupí kohokoliv, aby měli na fet-chlast apod. Nebo když tito lidé oloupí důchodce o celé úspory. Oni to stejně někde utratí a nic vracet nebudou, protože nic nemají a nikdy mít nebudou.

Když to udělá nějaký opálený mladý člověk, tak soudce přihlédne k tomu, že pochází z těchto kruhů a dostane menší flastr než ten bílý. Když pro pár korun někoho zapíchne a vymlouvá se, že on na ten nůž spadl, tak bych aplikoval oko za oko zub za zub.

[CEST]

He, taky mam par historek se zamykanim a zhasinanim svetla v byte a strachu z vykradeni a s mytim rukou. Nastesti shromazdovatel nejsem asi tak zarytej, protoze se dokazu zbavit i fungujicich veci, ktery uz byly nahrazeny technologicky novejsimi (CRT monitor->LCD, videorekorder->DVD rekorder s HD).

Myju si ruce vzdy, kdyz prijdu z venku a kdyz odchazim ze zachoda. Proste venku je spina a hnusi se mi jist se spinavyma rukama jidlo nebo hamtat po byte a tak tu spinu roznaset. Jeste treba hlina jde, tu clovek hned vidi, ale horsi jsou ty smejdi bakterie a viry, to opravdu clovek nevi, kde zrovna jsou Popravde ale nechapu lidi, kteri jsou nekde venku, treba na nejakym srazu s psama, mazli se s nima, psi jsou spinavi a oni si pak vezmou jablko, ani ho neotrou a v klidu ji. No, to bych nezvladnul. Ale nemam ani tak strach z bakterii, jenom se mi to zda proste nechutny spinavy ruce strkat k ustum.

Co se tyka odchodu z bytu a kotrolovani, zamknuti a zavreni dveri a oken, zhasnuti svetel, vodu, elektrospotrebice. Vetsinu veci kontroluju jednou v byte. Dvere od bytu kontroluju casto, nastesti si obvykle casto vzpomenu, jak vypadal muj odchod z bytu a postu je obvykle takovy, ze zavru, zamknu a pak zkusit dvere tlacenim otevrit. Vestinou si na to vzpomenu, jak jsem to delal, takze je to v pohode, ale uz jsem se parkrat par kilometru vracel to zkontrolovat. Jednou jsem se do bytu vracel zkontrolovat svetla, zadne jsem nevidel svitit a vecer mi manzelka rikala, ze jsem jedno svetlo nechal svitit

Kdyz jsem byl zase mladsi, tak byl u nas na navsteve kamarad, rodice doma nebyli, kamos pak sam odchazel. Prisla noc, sel jsem spat, v noci se mi chtelo na zachod, ktery byl u vchodovych dveri. Tak jdu po tme, abych se svetlem moc neprobouzel, stejne znam trasu zpameti, dojit s natazenyma rukama ke vchodovym dverim a po nahmatnuti dveri je wc doprava. Tak jdu, najednou dvere a jak jsem je rukama tlacil, tak se zaviraly. No, pri predstave, ze jsme mel celou dobu otevreno me prejel mraz po zadech, rozsvitil jsem a prohledal celej byt

Jinak na svetla je to v pohode ("No tak se bude svitit, mame setrici zarovky, tak byt neshori ani nepropalim silene moc penez"), na vykradeni si rikam, ze s tim moc nic neudelam, jsme ted jeste v prizemi s velkyma oknama v miste balkonu, takze zlodej by sel spis tim oknem nez dverma. No a kdyz vykradou, tak vykradou, pojisteni mame.

[Martin Viteznik]

Ad chorobné mytí... Zkuste se kouknout někdy do Finska, na vstupu do kampusu jsou vylepené plakátky "Nepodávejte si ruce -- bojujte proti prasečí chřipce", v každý menze a kuchyňce (staff) dvě, tři pixly s etanolovou desinfekcí. A to není jen kampus mediků.

[Jary]

Je pravda je, že když jsem byl na TUT, tak desinfekce tam byla, ale neviděl jsem, že by to mnoho lidí používalo. Naopak jsem byl asi jediný o kom vím, že si ruce nejen umyl, ale i desinfikoval. Bylo to v době prasečí chřipky.

[redun]

Bohužel také kontroluji. Trpím OCD. Kontroluji jestli nejsou otevřený dveře, jestli neteče voda, jestli jsou zavřený okna, jestli je vypnutý sporák ale také si často myji ruce protože se bojím že se nakazím. Ale také ruminace neboli pseudofilosofování, kdy dlouhou dobu přemýšlím o různých tématech ale nemá to konec. To co píšete - boj zdravým seslkým rozumem - někdy opravu pomůže ale spíše ne.