O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Jako úplně první bylinu jsem vyzkoušel asi v roce 2000 kopřivu (sbírá se kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka). Konkrétní zkušenost je ta, že jsem pil nálev z čerstvě natrhaných jarních kopřiv a do toho jsem přidával Švédské kapky. Trpěl jsem velkou únavou, možná i únavovým syndromem -- a ta kopřiva s Švédskými kapkami mě z toho dostaly.
Druhou pro mě významnou bylinou byla lichořeřišnice větší, která mě zbavila zlatých stafylokoků v dýchacích cestách. A známý je také účinek zkvalitnění vlasů, resp. podporuje růst nových vlasů.
Další pro mě významnou bylinkou je Gotu kola -- vylepšila mi soustředění, schopnost učit se, paměť.
Jako poslední uvádím bylinku jména Bělotrn kulatohlavý, která mi velmi pomáhá v boji s depresemi a vůbec podporuje/posiluje centrální nervový systém.
Takto jsem velice stručně představil bylinky, které hrajou/hrály v mém životě důležitou roli.
Tiskni
Sdílej:
Ano, víra/pozitivní myšlení jsou taky důležité.
Zajímavé, jak všichni, když slyší něco o tom, že léčba bylinkami někdy opravdu pomáhá, argumentují placebo efektem.
Docela by mne zajímalo, jestli by takto argumentovali i v diskuzi o léčbě "chemickými sajrajty" (běžně nazývanými léky). 
Ne, tomu se opravdu věřit nedá.
Já jsem živým důkazem, že všechno, co jsem napsal, je pravda. Opravdu mi to všechno pomohlo tak, jak píšu.
Já jsem se z toho taky nemoh dostat -- doktoři mi "cpali" různá antibiotika, a nic z toho nepomohlo.
Až dlouhodobé užívání bylinky lichořeřišnice větší ve formě tinktury mě z toho dostalo.
Byl jsem z toho zlatýho stafylokoka nešťastnej, protože mi např. smrdělo z pusy, ač jsem měl vyčištěné zuby...
ke zlepšení stavu vedlo vysazení antibiotik a následné vzchopení se těla podpořené bylinkou
Ano, s tím souhlasím.
Ano. Je pravda, že jsem té bylince věřil, že mě z toho dostane. Takže placebo efekt byl určitě.
homeopatika mají pouze placebo.Je to nějak dokázané? Rád bych si nějakou seriózní studii na toto téma přečetl.
Klasičtí homeopatikové tyto praktiky údajně odsuzují, ale ve výsledku je to úplně to samé, jako když použijí svá šílená ředění.
Mladá žena potřebuje nutně ošetřit a zrovna je Silvestr a ona se nemůže dobouchat na první pomoc…
Tak to zkousí znovu. zase nic… Tak vyběhne ven a vidí, že se v ordinaci svítí.
Tak zase beží dovnitř a zase buší a křičí.
Za několik minut vyleze doktor a povídá: „Omlouvám se, paní, ale sestře se udělalo nevolno a musel jsem ji dávat Hoffmanovy kapky…“
„Jo, to vidím,“ povídá žena… „Ještě vám kouká Hoffman!“

Ta na mě bohužel "nefungovala". I tak díky za tip.
. Jo taková Plumérie, pryskyřice a santálové dřevo… to přece nemůže nijak škodit.
+1
To, že někdo z objektivních důvodů zpochybňuje přímý vliv bylinek neznamená, že popírá důležitost placebo efektu.Ta věta je pro mě poněkud nesrozumitelná. Jestli jsem to pochopila dobře, říkáte, že je od skeptika vlastně laskavé, že vůbec uzná nějaký léčebný efekt od bylin...? No řeknu k tomu asi tohle. Je právo každého, nechť si zpochybňuje co uzná za vhodné. Faktem ale je, že i bylinné preparáty podstupují zkušebními testy, podobně jako chemická léčiva. Pochopitelně i testem na vyloučení placeba, tj. že zlepšení stavu není autosugestivní. Mnoho otestovaných bylinných výtažků je dnes již běžně k dostání v lékárnách a skutečně fungují. Abych nemluvila teoreticky. Svého času jsem měla určité zdravotní potíže. Lékaři - specialisté mi bohužel nedovedli pomoci, jejich pomoc skončila u rady polykat Ibalgin. Pak jsem se náhodně dočetla v časopise, že jsou na obtíže, kterými jsem trpěla, nějaké bylinné kapičky. Moc jsem tomu nevěřila, řekla jsem si, to je jen reklama, kdyby na to něco účinného existovalo, doktoři by přece o tom museli vědět a doporučili by mi je. Možná nevěděli, možná věděli ale byliny "nebrali". Když jsem se doktora ptala, zda-li ty kapky náhodou nezná, jen pokrčil rameny a řekl "Zkusit je můžete" Zkrátka, kapky jsem v lékárně koupila, sic nebyly levné, ale pořád mě vyšly levněji, než některá z návštěv zubaře
. Důsledně jsem je začala brát /tinktura se nakapala na lžičku a zapila vodou, mezi jídlem/,několikrát denně. A dělo se přesně to, co bylo psáno v návodu. Za několik týdnů přišel účinek. Pak jsem ještě při sníženém dávkování brala kapky po několik měsíců, a obtíže ustaly dočista. Několik let jsem měla pokoj, pak se začaly obtíže pomaloučku vracet, avšak v mírnější podobě, a když jsem opět najela na bylinný komplex, za krátký čas ustaly.
Takže to je moje radostná a blahodárná zkušenost s bylinami, na vlastní tělo prožitá
.
S homeopatiky zatím bližší zkušenost nemám, ale znám lidi, kterým též pomohly.
Jak byliny, tak homeopatika jsou jemné záležitosti, nelze je aplikovat na všechno, ale přinejmenším mohou příznivě působit jako doplňkový lék, bez škodlivých vedlejších účinků.
A jako prevence, v případě, že jsme schopní zavčas zachytit varovné signály těla.
PS: Ještě k tomu placebo efektu. Pokud je pravdou, že např. homeopatika zafungovaly i na zvířatech, pak je legrační mluvit o něm..
. Mám kamaráda co byl v jižní americe a vypil tam za přítomnosti šamana nějaký dosti silný dryák. No zážitky z toho měl dobré, ale já bych do toho nešel
.
Jako první bylinu jsem vyzkoušel asi v roce 2000 canabis. Konkrétní zkušenost je ta, že jsem balil jointy a vařil bang... Druhou pro mě významnou bylinou byl papaver (mák)...Omlouvám za malou kulturní vložku, ale už z názvu zápisku mě to napadlo

Nemusil jsem ještě použít, ale mam jeden pro mne důvěryhodnej zdroj ... dědek kořenář. Pro škarohlídy: kolik století museli lidi vydržet a přežít bez chemie.
Šípky, heřmánek, jitrocel, kostival, kopřiva, lípa, černej rybíz, ženšen ... tohle namátkou si dam radši v co nejvíc přírodnim stavu než ve formě tablety apod.
dědek kořenářTeda nevím. Když si to tak procházím, tak i jako lajka mi v hlavě vyvstává jedna myšlenka: „Ještě starší než um bylinkářství je snad už jen um šarlatánství“ Eh – No offense.
Šípky, heřmánek, jitrocel, kostival, kopřiva, lípa, černej rybíz, ženšen ... tohle namátkou si dam radši v co nejvíc přírodnim stavu než ve formě tablety apod.
Přesně tak.
To určitě ne!
Protože určitě používáš nějaká ta koření, což jsou taky bylinky.
Konzumace derivátů konopí je také velice prospěšná, to ale nemaj u nás v tesku.To není až tak úplně pravda. Teda v Tescu asi samozřejmě ne, ale jinak v kdejakých e-shopech společně s jinými vykuřovadly je konopí k sehnání jako běžná bylina. Krom kouření se totiž také klasický pálí v kadidelnicích jako spousta jiných bylina, dřev a pryskyřic jako součást aromaterapie.
Řeč byla o sušené drozeJá nevím, ale v tom je nějaký rozdíl?
nálev z čerstvě natrhaných jarních kopřivMuzu se zeptat na pripravu? Nechat louhovat ve studene vode treba pres noc nebo zalit varici vodou jako kdyz se dela caj?
Dělal jsem si z čerstvých jarních listů a natě kopřivy dvoudomé nebo kopřivy žahavky nálev takto:
Nejdříve jsem natrhanou kopřivu (listy, nať) opláchnul studenou vodou, pak pokrájel. Jednu vrchovatou čajovou lžičku jsem přelil asi 250 ml právě vroucí vody a nechal louhovat pod pokličkou asi půl minuty (když to necháš luhovat třeba 1 minutu, tak se nic neděje). Scedí se a pije se po doušcích.
Jinak důležitá poznámka: Kopřiva má tu vlasnost, že kumuluje dusičnany. Takže nesbírat v okolí polí...
, chápu ale, že to někdy není zrovna blízko. Já to mám od domu do lesa necelou půlhodinu cesty pěšky
a kdysi jsem přes jaro a léto jezdíval na kole pro velkej balík kopřiv pro domácí drůbež
.Z těch mladých kopřiv má být lepší špenát.
Jediné, co vím, je, že mám tak nějak od přírody suchou pokožku (to mám potvrzené) a nepěkné reakce na pot (to si domýšlím ze zkušenosti). Kdysi jsem měl na nohách škaredý ekzém a plíseň podobnou bradavici. Dlouhodobě, teda v podstatě jenom přes zimu, mám nějakou plíseň na okrajích chodidel, ale o to tu asi nejde. Prostě mi otekly některé prsty a na jiných mi naskočili jakési pupínky a nevím, co s tím, ale k doktorovi se těžko dostanu.
Jako se dělaj novější lyžáky - starší byly tvrdá kopyta...
Mám hodně tvrdé závodní. ~.^ Jinak kvůli atypickému chodníku většinu vyšších bot vůbec neobuju.