Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
čistě estetická záležitost - místo hnědé byla použitá červená barvaAhá. No, třeba se jen kuchařka při krájení řízla do prstu...
Z piatich pracovných dní boli jeden deň hranolky, jeden deň pizza a jeden deň špagety.Dal bych si
Ale zdravé to asi opravdu nebude.
Takže nevěřte jídelníčkům.
Tak zrovna koprovku mám rád, a zrovna (pokud byla s knedlíky) tu tam dělali relativně dobře. Játra mám taky rád, i když ve škole byla všelijaká. Zvláštní je, že je vařili tak často, přičemž podle mě není dobré jíst tak často vnitřnosti (zejména velkých a dlouho žijících zvířat).
V jistém okamžiku jsme zjstili, že během obědové pauzy je lepší zakoupit lahváče, rohlíky a klobásu a jít se rozvalit na Petřín.
Jinak mě v jídelně ani tak nevadila kvalita jídla (většinou), ale to, že jsem stejně musel jít z jídelny ještě do sámošky pro něco dalšího k snědku a pití (protože ten čaj v jídelně, no humus).
Stejně to teď vidím i v menze. Prostě trocha masa a kopec rejže. Ne že by byl problém v kvalitě přílohy, ale nahrazovat množství přílohy množství masa? Si raději zajdu do bufáče. Třeba v číně, toho masa tam moc není, ale alespoň má člověk k té rejži dost omáčky.
Jinak, v menze (Technická) jsem si teď dal nějaké tabákové kuře (tak nějak se to fakt jmenovalo!), což byla kuřecí čtvrtka, kuřecí stehno a rýže. Asi za pětatřicet korun.
A osobně bych si zrovna dal víc rýže a míň masa.
ostatní jídla byla rozdaná půl hodiny po otevření menzy, nebo si je různé VIP osobnosti ze seznamu personálu rozebraly ještě dřív, než se dostaly k okýnkuStejné to bylo v menze (tedy spíš výdejně) na Karláku (bývalá dílna na dvoře areálu). Speciálně když byl řízek, byl do 5 minut pryč - zbývající cca 2 hodiny už se vydávalo jen to druhé jídlo.
Jinak souhlasím s tím, že naše gymplácká jídelna byla vcelku přijatelné kvality, a dokonce když člověk udělal vtěrku slušňáka, tak dostal větší porci, akorát teda musel počítat, že navíc dostane "zbytkový matroš", teda třeba patky knedlíků, a maso navíc nedostal, ale omáčky mu trochu přilili.
Jinak menzy v okolí matfyzu trpí podobným nedostatkem, jako u vás u FELu, přijatelná kvalita, ale množství tak ke druhé svačině.
. Je to taková symbióza - ti, co nemají oběd se nají a ti, co jim poskytnou nádobí aby si mohli "přidat" ho nemusí špinavé odnášet. Sice to není moc hygienické, ale myslím si, že to není nic proti tomu, co se děje v kuchyni za rohem, kam není z okýnka vidět.

Školní jídelna dost hnus. Maso typu šláška s kůžičkou,již zmíněná UHO a polévky? Rafinovaný mučící nástroj,dozorčí dbající na to aby každý měl plný talíř a všechno snědl. Na internátě jsme na obědy chodili do normální závodky takže to šlo.Snídaně a večeře byly veselejší,nebylo žádným tajemstvím že kuchařka ukradne všechen kvalitnější materiál.Však to na ní taky bylo vidět.Běžný zápasník sumo by asi v panice prchnul,když řeknu že nemohla projít dveřma tak mi věřte.Opravdu ani trochu nepřeháním.Vajíčka asi nevymažu z paměti nikdy.Míchaná měla asi takovou konzistenci jako obvykle mívá polévka a barvu asi jako pozadí tohohle okna co do něj píšu. Vařená byla přímo křehká a žloutek měl barvu německého tanku.Na vojně to kupodivu šlo.V Olomouci snesitelné bez výraznějších abstrakcí,pak v Hradci Králové dost slušné.Možná to bylo zčásti tím že ze stejné kuchyně se stravoval i pozemní letecký personál.Vyjímkou bylo období kdy se opravovala kotelna a tak párou vyhřívané kotle v kuchyni nevařily.Dotáhly se polní kuchyně a vařilo se venku.Jenže nějaký trulant přišel na to že topení naftou je neekonomické a tak se kotle překompilovaly na provoz na tuhá paliva. Bohužel polní kuchyň na odpadní dřevo moc nefunguje,ten krátký komínek málo táhne a tak bylo jídlo většinou nedovařené.Těstoviny to vařilo tak že ty dole v kotli byly na lepidlo a ty nahoře křupaly.
Já jsem byl v dětském věku pěkně žravý, ale některé klenoty školních jídelen jsem nemohl (vystřídal jsem několik škol a jídelen, některé lepší, některé fakt hnusné). Řekl bych, že v té době patřila k nejobávanějším jídlům koprovka, křenová a rajská (vše se stejným tvrdým šlachovitým hovězím; koprovka a křenovka obvykle šedé, rajská vodová). Ironií je, že všechna tahle jídla se dají udělat i velice dobrá, jak jsem se později přesvědčil, ale asi nejsou vhodná k hromadnému vyvařování.
Tiskni
Sdílej: