Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Jenom takový krátký zápis, jako že tohle je můj první blog :)
Začalo to tak nevinně -- to mi někdo z telemarketingového oddělení odpověděl na otázku, jestli je kompatibilní jejich balíček s ADSL modemem s linuxem nějak ve stylu "Je kompatibilní s Win98, WinME, WinNT, W2K, WXP" Asi to někde četl. Tak nic, svým způsobem opakuji otázku "A linux podporuje?" Tentokrát se nenamáhal nic číst, prostě už logicky usoudil, že ne. (no, shodou okolností měl pravdu :))
Tak holt mají smůlu -- objednal jsem si ADSL bez jejich modemu a rozhodl se najít si někoho, kdo mi z očí do očí při prodeji řekne "Ale jistě, tento vám bez problémů půjde". Bylo to trochu i na zkoušku, některé modely jsou zde hezky popsané, teoreticky bych si mohl jeden vybrat a jít na jistotu, ale... Tak jsem se dal na to, že jsem obcházel obchody a ptal se, jestli by mi doporučili nějaký, co by bez problémů fungoval pod mým (už asi 6 měsíců) nejoblíbenějším OS.
Co se dalo čekat, jakmile kdokoli uslyšel linux, začal se zdráhat, že mi s tím nepomůže, linux nezná, nikdo v okolí taky ne... Ale v jednom obchůdky jsem dostal celkem trefnou radu -- mám se kouknout po nějakých fórech (aspoň to bylo to nejkonstruktivnější co jsem slyšel).
Pak jsem zapadl do jednoho obchodu (tu reklamu si snad jako jediní zaslouží, alzasofťáci jedni :)) Už při hledání nějakého prodavače jsem začal tušit, že to asi bude ono, protože se jim tam jen tak válely (no, na řetězech přivázané) objednávkové X terminály... A ten prodavač sice něco chvíli na svým kompu hledal, ale jinak byl celý čas nad věcí -- doporučil mi nějaký ethernetový modem, pak i vybral jednu jednodušší síťovku, že s nimi pod linuxem nejsou problémy, no prostě vše tak, jak by mělo být na každém pořádném obchodě s HW...
Možná by to chtělo nějaké poučení nebo něco, ale asi se ničeho nedočkáte. Tohle je jen takové zamyšlení nad tím, jaká je většina prodavačů HW, ale že jsou i výjimky. A pokud náhodou onen dotyčný někdy zabloudí na abclinuxu (ani bych se moc nedivil), tak ho aspoň pozdravuji a ještě jednou děkuji.
Tiskni
Sdílej:
Do dvaceti let by to totiž mohla být realita.
Obávám se, že trend je přesně opačný: snižování odborných nároků na personál. Takže v RFID-marketu tam bude nejspíš už jen proto, aby si ode mne vzal tu kartu…
Pak by byl té věcičce RFID na ho**o a milý pan zákazník by jí měl zadarmu
Tzn. si myslím, že nějaká kontrola věcí (i když jen rychlá a zběžná) bude muset být...
Až budou běžné/levné RFID chipy, tak se budou chipovat obaly téměř veškerého zboží a nákup v supermarkeu bude probíhat tak, že s košíkem přijedu do platící zóny, naskočí mně cena a já kartou zaplatím.závidím ti tvůj optimismus ... tou dobou totiž už budeš mít RFID v sobě
a tudíž ani tu kartu nebudeš potřebovat
Obchod 1.
Velké hledání v manuálu. "Tady nic nestojí, ale slyšel jsem, že funguje". Bohužel to nešlo vyzkoušet, protože se tiskárna po rozbalení toneru MUSÍ prodat.
Obchod 2.
Prodavač se po mé otázce otočil a začal si dělat jinou práci. Stal jsem se pro něj vzduchem, kterému se nevyplatí odpovídat. A to nedošlo k žádné výměně názorů, při které by se mohl omylem urazit, pouze jsem se po pozdravu zeptal: "...chtěl bych laserovku do 10.000Kč, co půjde pod Linuxem...".
Obchod 3.
Velké hledání v manuálu. "Podle manuálu by měla fungovat...". Dokonce jsem se dohodl, že si přinesu notebook a zkusíme to. Pokud mi nepůjde, nevadí, mají tam ten toner rozbalit kvůli mně, nebo kvůli někomu jinému.
Další jsem nezkoušel, tiskárnu už jsem měl z Obchodu č.3. Obchod č.2 byl extrém. Ale co, v každém městě se najde nějaký jednodušší nezdvořák.
Nevím, o co jde při nakupování tobě, ale mě šlo o funkční tiskárnu. Tiskárnu jsem pod Linuxem nikdy nezprovozňoval. V několika diskuzích jsem dokonce viděl postup zprovoznění přehráním ovladače z Win do CUPS. Už je ti jasné, proč jsem hledal, kde by mi poradili?
mne pustil k nejakemu "predvadecimu kousku", ktery jsem si odzkousel. Vse v pohode jelo...

mironet.cz mají už nový model,
ovšem třeba taky bude fungovat pod stejným ovladačem, když ten
orignální je už z 1200W
což je tedy moje tiskárna, která pracuje k mé plné spokojenostihm, závidím tak nízké nároky; já ji také zvolil (druhá možnost byla nějaký Lexmark) a mám s ní výše uvedené problémy - dělá příšerný pruhy a složitější stránku na 1200 dpi nepřechroupe - což je rozdíl mezi "spokojeností" a "plnou spokojeností"; požadavku "občasný tisk textu za co nejmíň peněz" vyhovuje