BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Jenom takový krátký zápis, jako že tohle je můj první blog :)
Začalo to tak nevinně -- to mi někdo z telemarketingového oddělení odpověděl na otázku, jestli je kompatibilní jejich balíček s ADSL modemem s linuxem nějak ve stylu "Je kompatibilní s Win98, WinME, WinNT, W2K, WXP" Asi to někde četl. Tak nic, svým způsobem opakuji otázku "A linux podporuje?" Tentokrát se nenamáhal nic číst, prostě už logicky usoudil, že ne. (no, shodou okolností měl pravdu :))
Tak holt mají smůlu -- objednal jsem si ADSL bez jejich modemu a rozhodl se najít si někoho, kdo mi z očí do očí při prodeji řekne "Ale jistě, tento vám bez problémů půjde". Bylo to trochu i na zkoušku, některé modely jsou zde hezky popsané, teoreticky bych si mohl jeden vybrat a jít na jistotu, ale... Tak jsem se dal na to, že jsem obcházel obchody a ptal se, jestli by mi doporučili nějaký, co by bez problémů fungoval pod mým (už asi 6 měsíců) nejoblíbenějším OS.
Co se dalo čekat, jakmile kdokoli uslyšel linux, začal se zdráhat, že mi s tím nepomůže, linux nezná, nikdo v okolí taky ne... Ale v jednom obchůdky jsem dostal celkem trefnou radu -- mám se kouknout po nějakých fórech (aspoň to bylo to nejkonstruktivnější co jsem slyšel).
Pak jsem zapadl do jednoho obchodu (tu reklamu si snad jako jediní zaslouží, alzasofťáci jedni :)) Už při hledání nějakého prodavače jsem začal tušit, že to asi bude ono, protože se jim tam jen tak válely (no, na řetězech přivázané) objednávkové X terminály... A ten prodavač sice něco chvíli na svým kompu hledal, ale jinak byl celý čas nad věcí -- doporučil mi nějaký ethernetový modem, pak i vybral jednu jednodušší síťovku, že s nimi pod linuxem nejsou problémy, no prostě vše tak, jak by mělo být na každém pořádném obchodě s HW...
Možná by to chtělo nějaké poučení nebo něco, ale asi se ničeho nedočkáte. Tohle je jen takové zamyšlení nad tím, jaká je většina prodavačů HW, ale že jsou i výjimky. A pokud náhodou onen dotyčný někdy zabloudí na abclinuxu (ani bych se moc nedivil), tak ho aspoň pozdravuji a ještě jednou děkuji.
Tiskni
Sdílej:
Do dvaceti let by to totiž mohla být realita.
Obávám se, že trend je přesně opačný: snižování odborných nároků na personál. Takže v RFID-marketu tam bude nejspíš už jen proto, aby si ode mne vzal tu kartu…
Pak by byl té věcičce RFID na ho**o a milý pan zákazník by jí měl zadarmu 
Tzn. si myslím, že nějaká kontrola věcí (i když jen rychlá a zběžná) bude muset být...
Až budou běžné/levné RFID chipy, tak se budou chipovat obaly téměř veškerého zboží a nákup v supermarkeu bude probíhat tak, že s košíkem přijedu do platící zóny, naskočí mně cena a já kartou zaplatím.závidím ti tvůj optimismus ... tou dobou totiž už budeš mít RFID v sobě
a tudíž ani tu kartu nebudeš potřebovat
Obchod 1.
Velké hledání v manuálu. "Tady nic nestojí, ale slyšel jsem, že funguje". Bohužel to nešlo vyzkoušet, protože se tiskárna po rozbalení toneru MUSÍ prodat.
Obchod 2.
Prodavač se po mé otázce otočil a začal si dělat jinou práci. Stal jsem se pro něj vzduchem, kterému se nevyplatí odpovídat. A to nedošlo k žádné výměně názorů, při které by se mohl omylem urazit, pouze jsem se po pozdravu zeptal: "...chtěl bych laserovku do 10.000Kč, co půjde pod Linuxem...".
Obchod 3.
Velké hledání v manuálu. "Podle manuálu by měla fungovat...". Dokonce jsem se dohodl, že si přinesu notebook a zkusíme to. Pokud mi nepůjde, nevadí, mají tam ten toner rozbalit kvůli mně, nebo kvůli někomu jinému.
Další jsem nezkoušel, tiskárnu už jsem měl z Obchodu č.3. Obchod č.2 byl extrém. Ale co, v každém městě se najde nějaký jednodušší nezdvořák.
Nevím, o co jde při nakupování tobě, ale mě šlo o funkční tiskárnu. Tiskárnu jsem pod Linuxem nikdy nezprovozňoval. V několika diskuzích jsem dokonce viděl postup zprovoznění přehráním ovladače z Win do CUPS. Už je ti jasné, proč jsem hledal, kde by mi poradili?
mne pustil k nejakemu "predvadecimu kousku", ktery jsem si odzkousel. Vse v pohode jelo...
16.6.2005 08:58
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.6.2005 13:34
mironet.cz mají už nový model,
ovšem třeba taky bude fungovat pod stejným ovladačem, když ten
orignální je už z 1200W
což je tedy moje tiskárna, která pracuje k mé plné spokojenostihm, závidím tak nízké nároky; já ji také zvolil (druhá možnost byla nějaký Lexmark) a mám s ní výše uvedené problémy - dělá příšerný pruhy a složitější stránku na 1200 dpi nepřechroupe - což je rozdíl mezi "spokojeností" a "plnou spokojeností"; požadavku "občasný tisk textu za co nejmíň peněz" vyhovuje
16.6.2005 13:23
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora