V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Jenom takový krátký zápis, jako že tohle je můj první blog :)
Začalo to tak nevinně -- to mi někdo z telemarketingového oddělení odpověděl na otázku, jestli je kompatibilní jejich balíček s ADSL modemem s linuxem nějak ve stylu "Je kompatibilní s Win98, WinME, WinNT, W2K, WXP" Asi to někde četl. Tak nic, svým způsobem opakuji otázku "A linux podporuje?" Tentokrát se nenamáhal nic číst, prostě už logicky usoudil, že ne. (no, shodou okolností měl pravdu :))
Tak holt mají smůlu -- objednal jsem si ADSL bez jejich modemu a rozhodl se najít si někoho, kdo mi z očí do očí při prodeji řekne "Ale jistě, tento vám bez problémů půjde". Bylo to trochu i na zkoušku, některé modely jsou zde hezky popsané, teoreticky bych si mohl jeden vybrat a jít na jistotu, ale... Tak jsem se dal na to, že jsem obcházel obchody a ptal se, jestli by mi doporučili nějaký, co by bez problémů fungoval pod mým (už asi 6 měsíců) nejoblíbenějším OS.
Co se dalo čekat, jakmile kdokoli uslyšel linux, začal se zdráhat, že mi s tím nepomůže, linux nezná, nikdo v okolí taky ne... Ale v jednom obchůdky jsem dostal celkem trefnou radu -- mám se kouknout po nějakých fórech (aspoň to bylo to nejkonstruktivnější co jsem slyšel).
Pak jsem zapadl do jednoho obchodu (tu reklamu si snad jako jediní zaslouží, alzasofťáci jedni :)) Už při hledání nějakého prodavače jsem začal tušit, že to asi bude ono, protože se jim tam jen tak válely (no, na řetězech přivázané) objednávkové X terminály... A ten prodavač sice něco chvíli na svým kompu hledal, ale jinak byl celý čas nad věcí -- doporučil mi nějaký ethernetový modem, pak i vybral jednu jednodušší síťovku, že s nimi pod linuxem nejsou problémy, no prostě vše tak, jak by mělo být na každém pořádném obchodě s HW...
Možná by to chtělo nějaké poučení nebo něco, ale asi se ničeho nedočkáte. Tohle je jen takové zamyšlení nad tím, jaká je většina prodavačů HW, ale že jsou i výjimky. A pokud náhodou onen dotyčný někdy zabloudí na abclinuxu (ani bych se moc nedivil), tak ho aspoň pozdravuji a ještě jednou děkuji.
Tiskni
Sdílej:
Do dvaceti let by to totiž mohla být realita.
Obávám se, že trend je přesně opačný: snižování odborných nároků na personál. Takže v RFID-marketu tam bude nejspíš už jen proto, aby si ode mne vzal tu kartu…
Pak by byl té věcičce RFID na ho**o a milý pan zákazník by jí měl zadarmu 
Tzn. si myslím, že nějaká kontrola věcí (i když jen rychlá a zběžná) bude muset být...
Až budou běžné/levné RFID chipy, tak se budou chipovat obaly téměř veškerého zboží a nákup v supermarkeu bude probíhat tak, že s košíkem přijedu do platící zóny, naskočí mně cena a já kartou zaplatím.závidím ti tvůj optimismus ... tou dobou totiž už budeš mít RFID v sobě
a tudíž ani tu kartu nebudeš potřebovat
Obchod 1.
Velké hledání v manuálu. "Tady nic nestojí, ale slyšel jsem, že funguje". Bohužel to nešlo vyzkoušet, protože se tiskárna po rozbalení toneru MUSÍ prodat.
Obchod 2.
Prodavač se po mé otázce otočil a začal si dělat jinou práci. Stal jsem se pro něj vzduchem, kterému se nevyplatí odpovídat. A to nedošlo k žádné výměně názorů, při které by se mohl omylem urazit, pouze jsem se po pozdravu zeptal: "...chtěl bych laserovku do 10.000Kč, co půjde pod Linuxem...".
Obchod 3.
Velké hledání v manuálu. "Podle manuálu by měla fungovat...". Dokonce jsem se dohodl, že si přinesu notebook a zkusíme to. Pokud mi nepůjde, nevadí, mají tam ten toner rozbalit kvůli mně, nebo kvůli někomu jinému.
Další jsem nezkoušel, tiskárnu už jsem měl z Obchodu č.3. Obchod č.2 byl extrém. Ale co, v každém městě se najde nějaký jednodušší nezdvořák.
Nevím, o co jde při nakupování tobě, ale mě šlo o funkční tiskárnu. Tiskárnu jsem pod Linuxem nikdy nezprovozňoval. V několika diskuzích jsem dokonce viděl postup zprovoznění přehráním ovladače z Win do CUPS. Už je ti jasné, proč jsem hledal, kde by mi poradili?
mne pustil k nejakemu "predvadecimu kousku", ktery jsem si odzkousel. Vse v pohode jelo...
16.6.2005 08:58
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.6.2005 13:34
mironet.cz mají už nový model,
ovšem třeba taky bude fungovat pod stejným ovladačem, když ten
orignální je už z 1200W
což je tedy moje tiskárna, která pracuje k mé plné spokojenostihm, závidím tak nízké nároky; já ji také zvolil (druhá možnost byla nějaký Lexmark) a mám s ní výše uvedené problémy - dělá příšerný pruhy a složitější stránku na 1200 dpi nepřechroupe - což je rozdíl mezi "spokojeností" a "plnou spokojeností"; požadavku "občasný tisk textu za co nejmíň peněz" vyhovuje
16.6.2005 13:23
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora