Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Jenom takový krátký zápis, jako že tohle je můj první blog :)
Začalo to tak nevinně -- to mi někdo z telemarketingového oddělení odpověděl na otázku, jestli je kompatibilní jejich balíček s ADSL modemem s linuxem nějak ve stylu "Je kompatibilní s Win98, WinME, WinNT, W2K, WXP" Asi to někde četl. Tak nic, svým způsobem opakuji otázku "A linux podporuje?" Tentokrát se nenamáhal nic číst, prostě už logicky usoudil, že ne. (no, shodou okolností měl pravdu :))
Tak holt mají smůlu -- objednal jsem si ADSL bez jejich modemu a rozhodl se najít si někoho, kdo mi z očí do očí při prodeji řekne "Ale jistě, tento vám bez problémů půjde". Bylo to trochu i na zkoušku, některé modely jsou zde hezky popsané, teoreticky bych si mohl jeden vybrat a jít na jistotu, ale... Tak jsem se dal na to, že jsem obcházel obchody a ptal se, jestli by mi doporučili nějaký, co by bez problémů fungoval pod mým (už asi 6 měsíců) nejoblíbenějším OS.
Co se dalo čekat, jakmile kdokoli uslyšel linux, začal se zdráhat, že mi s tím nepomůže, linux nezná, nikdo v okolí taky ne... Ale v jednom obchůdky jsem dostal celkem trefnou radu -- mám se kouknout po nějakých fórech (aspoň to bylo to nejkonstruktivnější co jsem slyšel).
Pak jsem zapadl do jednoho obchodu (tu reklamu si snad jako jediní zaslouží, alzasofťáci jedni :)) Už při hledání nějakého prodavače jsem začal tušit, že to asi bude ono, protože se jim tam jen tak válely (no, na řetězech přivázané) objednávkové X terminály... A ten prodavač sice něco chvíli na svým kompu hledal, ale jinak byl celý čas nad věcí -- doporučil mi nějaký ethernetový modem, pak i vybral jednu jednodušší síťovku, že s nimi pod linuxem nejsou problémy, no prostě vše tak, jak by mělo být na každém pořádném obchodě s HW...
Možná by to chtělo nějaké poučení nebo něco, ale asi se ničeho nedočkáte. Tohle je jen takové zamyšlení nad tím, jaká je většina prodavačů HW, ale že jsou i výjimky. A pokud náhodou onen dotyčný někdy zabloudí na abclinuxu (ani bych se moc nedivil), tak ho aspoň pozdravuji a ještě jednou děkuji.
Tiskni
Sdílej:
Do dvaceti let by to totiž mohla být realita.
Obávám se, že trend je přesně opačný: snižování odborných nároků na personál. Takže v RFID-marketu tam bude nejspíš už jen proto, aby si ode mne vzal tu kartu…
Pak by byl té věcičce RFID na ho**o a milý pan zákazník by jí měl zadarmu
Tzn. si myslím, že nějaká kontrola věcí (i když jen rychlá a zběžná) bude muset být...
Až budou běžné/levné RFID chipy, tak se budou chipovat obaly téměř veškerého zboží a nákup v supermarkeu bude probíhat tak, že s košíkem přijedu do platící zóny, naskočí mně cena a já kartou zaplatím.závidím ti tvůj optimismus ... tou dobou totiž už budeš mít RFID v sobě
a tudíž ani tu kartu nebudeš potřebovat
Obchod 1.
Velké hledání v manuálu. "Tady nic nestojí, ale slyšel jsem, že funguje". Bohužel to nešlo vyzkoušet, protože se tiskárna po rozbalení toneru MUSÍ prodat.
Obchod 2.
Prodavač se po mé otázce otočil a začal si dělat jinou práci. Stal jsem se pro něj vzduchem, kterému se nevyplatí odpovídat. A to nedošlo k žádné výměně názorů, při které by se mohl omylem urazit, pouze jsem se po pozdravu zeptal: "...chtěl bych laserovku do 10.000Kč, co půjde pod Linuxem...".
Obchod 3.
Velké hledání v manuálu. "Podle manuálu by měla fungovat...". Dokonce jsem se dohodl, že si přinesu notebook a zkusíme to. Pokud mi nepůjde, nevadí, mají tam ten toner rozbalit kvůli mně, nebo kvůli někomu jinému.
Další jsem nezkoušel, tiskárnu už jsem měl z Obchodu č.3. Obchod č.2 byl extrém. Ale co, v každém městě se najde nějaký jednodušší nezdvořák.
Nevím, o co jde při nakupování tobě, ale mě šlo o funkční tiskárnu. Tiskárnu jsem pod Linuxem nikdy nezprovozňoval. V několika diskuzích jsem dokonce viděl postup zprovoznění přehráním ovladače z Win do CUPS. Už je ti jasné, proč jsem hledal, kde by mi poradili?
mne pustil k nejakemu "predvadecimu kousku", ktery jsem si odzkousel. Vse v pohode jelo...

mironet.cz mají už nový model,
ovšem třeba taky bude fungovat pod stejným ovladačem, když ten
orignální je už z 1200W
což je tedy moje tiskárna, která pracuje k mé plné spokojenostihm, závidím tak nízké nároky; já ji také zvolil (druhá možnost byla nějaký Lexmark) a mám s ní výše uvedené problémy - dělá příšerný pruhy a složitější stránku na 1200 dpi nepřechroupe - což je rozdíl mezi "spokojeností" a "plnou spokojeností"; požadavku "občasný tisk textu za co nejmíň peněz" vyhovuje